zákon č. 530/2005 Sb.

K bodu 1

Stávající dikce ustanovení § 2 zákona není z hlediska věcného optimální. Poukázat lze např. na úpravu, kdy ředitel bezpečnostního sboru může pověřit rektora policejní akademie rozhodováním ve věcech služebního poměru příslušníků zařazených v záloze činné a vyslaných k výkonu služby v této organizační složce státu a v záloze pro studující, i když rektor není tomuto řediteli bezpečnostního sboru podřízen. Proto se jeví vhodnější, aby ve věcech služebního poměru příslušníků zařazených k výkonu služby v policejní akademii rozhodoval rektor této akademie.

Navrhovaná úprava zpřesňuje pravomoci ministra vnitra ve vztahu k policistům povolaným k plnění úkolů v ministerstvu a k policistům zařazeným v policejní akademii a dále k příslušníkům zařazeným ve škole nebo školském zařízení.

Změny v úpravě pravomoci jednat a rozhodovat ve věcech služebního poměru jsou odůvodněny požadavky aplikační praxe.

Změnou § 3 se sleduje cíl dosáhnout souladu s novou dikcí § 20 zákona. Pro splnění povinností služebních funkcionářů při obsazování služebních míst je nezbytné, aby evidence volných služebních míst vedená ministerstvem obsahovala všechny údaje o příslušnících, kteří musí nebo mohou být ustanoveni na volná služební místa. S přihlédnutím k ochraně osobních údajů budou evidovány toliko nezbytné údaje typu „číslo služebního průkazu“, „dosažené vzdělání“. Evidence nebude obsahovat údaje o jménu a příjmení příslušníka.

Stávající vymezení pojmu „systemizace“ v § 4 zákona není přesné. Vláda by měla schvalovat nejen počet služebních míst pro příslušníky, ale i plánovaný počet služebních míst pro příslušníky zařazené v zálohách. Ve stávajícím znění zákona nebyla systemizace ve vztahu k příslušníkům zařazeným v těchto zálohách řešena, což by při plánování a následném rozdělování služebních příjmů činilo problémy u placených záloh ve smyslu dalších ustanovení zákona. Tato skutečnost by vedla na straně jedné k možnosti určitého nedostatku finančních prostředků na služební příjmy v případě nárůstu záloh nebo výkonu služby v důležitém zájmu služby při zajišťování bezpečnostních priorit státu a na straně druhé by mohlo naopak docházet k nehospodárnému a neefektivnímu rozdělování finančních prostředků. Navrženou úpravou se tak zkvalitní plánování prostředků na služební příjmy pro příslušný kalendářní rok. Při přípravě návrhu systemizace se bude vycházet z předpokladů daných pří přípravě státního rozpočtu. Návrh neobsahuje konkrétní datum předložení systemizace, aby bylo možno operativně reagovat v případě potřeby změny.

K bodům 2 a 3

Od 1. ledna 2005 nabyl účinnosti zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), který obsahuje nové stupně vzdělávání. Vzhledem k tomu, že zákon váže některé náležitosti na dosažené stupně vzdělání, bylo přistoupeno k úpravě dotčených ustanovení zákona a jeho přílohy č. 2 tak, aby nastal soulad se školským zákonem.

K bodu 4

Navrhovanou právní úpravou dojde k odstranění systémové chyby s negativním dopadem na nezbytné vzdělávání příslušníků bezpečnostních sborů ve vyšších odborných školách. Návrh též zohledňuje ustanovení § 172 školského zákona, podle kterého Ministerstvo vnitra mimo jiné zřizuje vyšší policejní školy a vyšší odborné školy požární ochrany.

K bodům 5 a 19

Zákonem č. 283/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 265/2001 Sb., kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, se zavádí do trestního řádu nový institut „podmíněné odložení podání návrhu na potrestání“. Novela zákona na tuto změnu v oblasti trestního práva reaguje.

K bodu 6

Jiným zvláštním požadavkem se rozumí způsobilost zdravotní, fyzická nebo osobnostní. Toto rozšíření požadavku na služební místo je nezbytné pro výkon služby v některých speciálních útvarech bezpečnostních sborů, například u Policie České republiky – výkon služby v zásahových jednotkách.

K bodu 7

Nové znění § 20 navazuje na dosavadní normativní text, odstraňuje však některá ne zcela vhodná řešení. Novým zněním se tak pamatuje i na možnost ustanovit na služební místo příslušníka, jemuž bude po nabytí účinnosti zákona ukončeno zproštění výkonu služby. Návrh nové regulace podmínek pro ustanovení na volné míst reaguje mj. i na případy, kdy je do služebního poměru přijat příslušník, jenž v předchozím služebním poměru dosáhl stanovené nebo vyšší služební hodnosti, jak to předpokládá ustanovení § 18 odst. 3 zákona.

Další významnou změnou se umožňuje řediteli bezpečnostního sboru rozhodnout o tom, že se volné služební místo nebude dočasně obsazovat. Stávající právní úprava tuto problematiku neřeší, je však pro aplikační praxi nezbytná. Povinné obsazení služebního místa, které se uvolnilo například z důvodu krátkodobého zařazení příslušníka do zálohy činné, by vedlo ke zvýšení nákladů spojených s přípravou nového příslušníka, případně s přípravou stávajícího příslušníka, který dosud vykonával jiný druh služby s ohledem na požadovanou odbornost nebo zvláštní zdravotní způsobilost příslušníka pro konkrétní služební místo. Navrhovanou dikcí se eliminují případy, kdy již připravený příslušník splňující předpoklady a požadavky pro výkon takového služebního místa by byl po vynětí ze zálohy povinně ustanoven na takové služební místo, kde by nebyla jeho odbornost využita.

Charakter činnosti zpravodajských služeb vyžaduje zvláštní postup při obsazení volného služebního místa. Proto se výslovně vylučuje aplikace ustanovení § 20 na zpravodajské služby s tím, že se zachovává zvláštní úprava obsazování služebního místa pro tento typ bezpečnostního sboru.

K bodu 8

Nová dikce ustanovení precizuje postup při obsazování volného služebního místa ve zpravodajské službě.

K bodu 9

Jde pouze o upřesnění textu.

K bodu 10

Ztráta způsobilosti zdravotní fyzické nebo osobnostní nemusí být pokaždé takového rázu, aby bylo nezbytné ukončit služební poměr. Proto se zakládá možnost převést příslušníka na jiné jeho způsobilosti přiměřené služební místo.

K bodu 11

Specialista zařazený na URNA má stejný režim služby jako příslušníci kteří jsou nyní uvedeni v § 25 odst. 2.

K bodu 12

S přihlédnutím k administrativní náročnosti výběrového řízení a předpokládanému množství změn na nejnižších služebních hodnostech se navrhuje rozšířit okruh služebních míst, jež lze obsadit přímo, o další 3 nejnižší služební hodnosti. Změna je v souladu s § 22 odst. 1 zákona, který stanoví, že výběrové řízení nemusí být vyhlášeno v případě obsazování volných služebních míst, pro které je stanovena služební hodnost referent, vrchní referent, asistent a vrchní asistent, jestliže bude na takové služební místo ustanoven příslušník, který má služební hodnost o jeden stupeň nižší, než je služební hodnost požadovaná pro volné služební místo.

K bodu 13

Stávající dikce umožňuje odvolat příslušníka z dosavadního služebního místa, jestliže podle závěru služebního hodnocení dosahuje neuspokojivých výsledků ve výkonu služby. Žádné ustanovení zákona však nestanoví, o kolik stupňů služebních hodností může příslušník klesnout při ustanovení na nové služební místo. Proto se stanoví, že po odvolání ze služebního místa může být tento příslušník ustanoven na služební místo, pro které je stanovena služební hodnost jen o jeden stupeň nižší. V případě opakovaného dosahování neuspokojivých výsledků ve výkonu služby, může být příslušník ustanoven na služební místo, pro které je stanovena služební hodnost jen o jeden stupeň nižší i opakovaně.

K bodu 14

Na základě potřeby praxe byly stanoveny podmínky pro odvolání příslušníka zpravodajské služby z dosavadního služebního místa.

K bodům 15 a 16

Upravují se důvody na základě kterých lze vyslat příslušníka bezpečnostního sboru k výkonu služby do zahraničí

K bodu 17

Institut „mateřské dovolené“ nemůže být zahrnut do neplacené zálohy. Právní postavení příslušnice na mateřské dovolené a příslušníka na rodičovské dovolené v délce trvání mateřské dovolené příslušnice je obdobné jako v nemoci. Tomu odpovídá i jejich hmotné zabezpečení. Proto se navrhuje tento institut z textu zákona vypustit.

K bodu 18

Stávající právní úprava neumožňuje příslušníkovi, který má být vyňat ze zálohy, požádat o ustanovení na služební místo, pro které je stanovena nižší služební hodnost, než jaké dosáhl před zařazením do zálohy. Doplněním § 34 o nový odstavec 4 se právo volby příslušníkovi umožňuje. Úprava navazuje na nové znění § 20 zákona.

K bodu 20

Změnou ustanovení § 48 odst. 2 se opouští dnešní kasuisticky pojatý systém. Příslušník bude moci vykonávat jakoukoliv činnost, která nebude mít negativní důsledky z hlediska např. požadavků bezpečnostního sboru.

K bodu 21

Zjednoznačňuje se stávající znění § 53 odst. 4 zákona výslovným stanovením, že směnným režimem služby je nejen situace, kdy se v rámci 24 hodin příslušníci vzájemně střídají, ale také režim služby příslušníků Hasičského záchranného sboru České republiky uvedený v odstavci 5 tohoto ustanovení. Nepřetržitým výkonem služby se pak rozumí služba, která není nijak přerušena, tedy služba 7 dní v týdnu vykonávaná celoročně.

K bodu 22

Návrh redukuje rozsah služby přesčas u příslušníků zařazených ve směnném a nepřetržitém režimu služby. Stávající znění, které pro tyto příslušníky stanoví dvojnásobný rozsah služby přesčas, než je tomu u ostatních příslušníků, není vzhledem k náročnosti jejich služby optimální. Příslušníci zařazení právě na těchto služebních místech mají totiž nejvíce narušenou životosprávu – biorytmus, což dosud kompenzovala řada příplatků (například příplatek za směnnost, za službu v sobotu, neděli a ve svátcích). Tyto faktory stávající znění nebere dostatečně v úvahu. 300 hodin výkonu služby podle platné právní úpravy představuje dva kalendářní měsíce, čehož důsledkem je výrazný nepoměr právní úpravy platné pro příslušníky ve vztahu k právní úpravě služby nebo práce přesčas zakotvené v právních předpisech platných pro zaměstnance v pracovním poměru, státní zaměstnance a vojáky z povolání.

K bodům 23, 25, 42, 47, 50 až 52, 58

Návrhy odstraňují terminologické nebo legislativně technické nepřesnosti, popřípadě zpřesňují dikci ustanovení.

K bodu 24

Navrhuje se snížit částku tak, aby byla vytvořena možnost efektivněji nakládat s finančními prostředky vyčleněnými na prohlubování kvalifikace příslušníků a současně i na jejich personální stabilizaci. Při stanovení částky se vychází z obdobné úpravy podle zákoníku práce.

K bodům 26 a 27

Návrh rozšiřuje povinnosti bezpečnostního sboru v oblasti péče o příslušníky o psychologickou péči. Náročnost výkonu služby v extrémních situacích může u příslušníků způsobit duševní otřesy, s jejichž vyrovnáním mohou mít někteří z nich problémy. V rámci psychologického poradenství nebo formou posttraumatické intervenční péče jim pak lze poskytnout potřebnou pomoc, nebo je i připravit na případná rizika.

K bodu 28

Stávající dikce § 112 odst. 2 zákona se v návaznosti na nové pojetí odměňování za výkon služby odpovídajícím způsobem modifikuje. Nově se proto reguluje otázka délky služby přesčas. Zachovává se řešení, kdy služební příjem ředitele bezpečnostního sboru a jeho zástupce je stanoven s přihlédnutím k veškeré službě přesčas, a to i za službu přesčas v noci a ve svátek. Současně změna reaguje na navrhovanou změnu ustanovení § 54 zákona.

K bodům 29 až 31

Změny části osmé, která upravuje odměňování příslušníků, vyplývají ze zadání vlády, které v rámci „Návrhu aktivních výdajových opatření v letech 2005 – 2007“ ukládá zrušení mechanismu valorizace platů příslušníků podle vývoje průměrné mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře a zabezpečení meziročního nárůstu služebního příjmu příslušníků v letech 2006 a 2007 ve stejné výši jako u ostatních zaměstnanců, tj. o 4,5 % ročně.

Stávající konstrukce stupnice základních tarifů stanovená v § 115 odst. 1 zákona by však vzhledem k dodržení požadovaného meziročního nárůstu způsobila propad platové úrovně u značného počtu příslušníků, převážně v nižších tarifních třídách. Z toho důvodu se navrhuje změna konstrukce stupnice. Současně se zjednodušuje výpočet výchozí stupnice oproti stávajícímu znění v § 115 odst. 2 a 4.

Návrh mění konstrukci stupnice základních tarifů pro rok 2006 tak, že stanovuje stejný procentní přírůstek mezi jednotlivými tarifními třídami ve výši 8,5 %, čímž je zabezpečen větší růst tarifních platů příslušníků zařazených v nižších tarifních třídách, než je stanoveno v původním znění zákona. Tato skutečnost vychází z nutnosti zabezpečení dosahované platové úrovně příslušníků především v nižších platových třídách, u kterých v důsledku uplatnění samostatné stupnice platových tarifů od l. l. 2005 podle nařízení vlády č. 637/2004 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 330/2003 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, došlo k výraznému nárůstu platových tarifů a souvisejících proměnlivých složek platu (příplatek za práci v noci, za práci v sobotu a v neděli, odměna za pracovní pohotovost, plat za práci přesčas, plat za práci ve svátek).

Zjednodušení spočívá ve spojení koeficientu násobku průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře se zvýšením základního tarifu o 40 %. Zmíněný koeficient by vzhledem ke zdrojovému rámci mohl činit maximálně 0,9 násobek, po zvýšení o 40 % činí cca 1,25 násobek, který odpovídá řádově nárůstu platových tarifů mezi rokem 2003 a 2006.

Nově je stanoveno zvýšení základních tarifů, a to u příslušníků zařazených v organizační části, která řídí bezpečnostní sbor, nebo v organizační části bezpečnostního sboru s působností na celém území České republiky o 5 %. Příslušníkům bezpečnostního sboru vykonávajícím službu ve dvousměnném, třísměnném či nepřetržitém režimu služby přísluší základní tarif zvýšený o 10 %. Při souběhu nároků náleží základní tarif zvýšený o 15 %.

K úpravě stupnice základních tarifů na další kalendářní roky se zmocňuje vláda, čímž je zabezpečeno, aby růst platů příslušníků odpovídal vývoji platů u ostatních zaměstnanců. Rovněž je ponecháno v pravomoci vlády zvýšit případně procento zvýšení základních tarifů pro zákonem vymezené kategorie příslušníků, pokud toto bude finančně pokryto v rámci objemu platových prostředků na příslušný kalendářní rok.

K bodu 32

V návaznosti na rozsah bezpečnostních sborů, na něž dopadá právní úprava služebního poměru, se navrhuje rozšířit okruh mezinárodních sborů, do nichž může být příslušník vyslán. V souvislosti s touto změnou jsou obdobně upraveny i § 119 a § 151 a 152.

K bodu 33

Úpravou se ustanovení dává do souladu s dalšími ustanoveními zákona. Zákon totiž nezná např. „příplatek za službu v noci“.

K bodu 34

Stávající znění nevylučuje souběh dvou v podstatě totožných nároků. Zvláštní příplatek poskytovaný například z důvodů použití izolačních dýchacích přístrojů by tak mohl být poskytován podle § 120 odst. 1 zákona a tím vlastně podle nařízení vlády č. 252/1992 Sb., o podmínkách pro poskytování a výši zvláštního příplatku za vykonávání činností ve ztížených a zdraví škodlivých pracovních podmínkách, a současně též podle § 120 odst. 2 zákona. Aby k takové situaci nedošlo, navrhuje se změna § 120.

K bodu 35

Změna reaguje na aplikačně nevhodný stav, kdy změna osobního příplatku je vázána výlučně na změnu služebního hodnocení, což se jeví jako administrativně náročné a věcně ne zcela optimální. Nově se bude osobní příplatek zakládat na pružnější formě, kterou je písemné odůvodnění. Změna bere v úvahu i skutečnost, že výše osobního příplatku není závislá jen úrovni výkonu služby příslušníka, ale i na množství přidělených finančních prostředků.

K bodům 36 a 37

Navrhuje se zvýšení procentní výměry osobního příplatku ze základního tarifu příslušníka. Původně navrhovaná výše odpovídala jinému systému odměňování (zákon je nastaven na jiných parametrech), než stanoví novela zákona. Ponechání osobního příplatku na původní výši by v konečném důsledku bylo překážkou pro nezbytnou diferenciaci hodnocení výkonu služby a rovněž by i u řady příslušníků znamenalo snížení služebního příjmu v porovnání se současným stavem (zrušením celé řady příplatků).

K bodu 38

Příslušníci zpravodajské služby zařazení do zálohy zvláštní vykonávají i po dobu zařazení služební činnosti na systemizovaném služebním místě. Z tohoto důvodu by měl být jejich služební příjem stanoven podle vykonávané činnosti a nikoliv ve výši průměrného služebního příjmu.

K bodům 39 až 41

Použití průměrného služebního příjmu po dobu trvání neschopnosti příslušníka ke službě by vedlo k situacím, kdy by příslušník v době nemoci pobíral vyšší služební příjem, než při vykonu služby v rozsahu základní doby služby. Průměrný měsíční příjem vypočítaný podle ustanovení § 17 zákona č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku, by zahrnoval i průměr z odměn a platu za práci přesčas za předcházející kalendářní čtvrtletí.

Navrhuje se doplnit ustanovení o nároku na služební příjem ve výši 50% v návaznosti na realizaci zákona o nemocenském pojištění zaměstnanců, který má nabýt účinnosti od 1. ledna 2006, tzn. Od stejného data jako zákon, pro případy vzniku pracovní neschopnosti, ve kterých bude nemocenské náležet jen v poloviční výši. Jde o případy, kdy podle stávající právní úpravy nemocenské příslušníku nenáleží, avšak členům jeho rodiny, popřípadě svobodnému bezdětnému příslušníku, může být přiznána podpora až do výše tří čtvrtin nemocenského (u osob bez rodinných příslušníků až do výše poloviny nemocenského). Stanovením 50% výše služebního příjmu ve zvláštních případech (§ 125 odst. 5 zákona) se eliminuje nejednotnost v praxi při aplikaci zákona.

Zároveň se navrhuje, aby příslušníkovi, který je zproštěn výkonu služby, náležel po dobu neschopnosti k výkonu služby služební příjem pouze v poloviční výměře. Návrhem se sleduje, aby příslušník v době neschopnosti ke službě nepobíral vyšší příjem než při zproštění výkonu služby.

K bodu 43

Navrhovanou změnou se narovnává ne zcela optimální úprava poskytování služebního příjmu příslušníkovi zařazenému do zálohy činné a vyslanému k výkonu služby do zahraničí. Jako aplikačně vhodná se jeví úprava jeho služebního příjmu podle toho, jakou činnost v této záloze vykonává. Současně navrhované řešení bere v úvahu možnost, že nárok na odměnu může založit mezinárodní smlouva.

Vzhledem ke skutečnosti, že odstavec 10 nepokrývá rozhodnutí Rady 2003/479/ES o národních expertech (rozhodnutí Rady 2003/479/ES ze dne 16. června 2003 o pravidlech pro národní odborníky a vojenský personál přidělený do generálního sekretariátu Rady a o zrušení rozhodnutí ze dne 25. června 1997 a 22. března 1999, rozhodnutí 2001/41/ES a rozhodnutí 2001/496/SZBP /2003/497/ES/(32003D0479), ve kterém se požaduje, aby národní experti byli odměňováni svým vnitrostátním zaměstnavatelem po dobu vyslání, a to i přesto, že po dobu vyslání mají nárok na příspěvky od orgánů EU, byl doplněn odstavec 11. Termín „národní expert“ je přitom používán např. i v návrhu nového zákoníku práce.

K bodu 44

Ustanovení reaguje na změny § 54 a § 112 zákona.

K bodu 45

Tato úprava je legislativním důsledkem změny § 115.

K bodu 46

Stávající dikce ustanovení neumožňuje bez žádosti příslušníka provedení srážky pojistného na všeobecné zdravotní pojištění ze služebního příjmu příslušníka. Na základě posouzení tohoto stavu se navrhuje jej změnit.

K bodu 48

Odstraňuje se chyba v odkazu.

K bodu 49

V případě, že by podle stávajícího znění § 150 zákona vznikl příslušníkovi nárok na stravné při cestách v místě služebního působiště, byla by u něj vyloučena možnost účastnit se závodního stravování ve smyslu vyhlášky č. 430/2001 Sb., o nákladech na závodní stravování a jejich úhradě v organizačních složkách státu a státních příspěvkových organizacích. Tento stav se nejeví jako žádoucí a proto se navrhuje jej změnit.

K bodům 53 a 54

V souladu se zadáním vlády snížit rozpočtové výdaje se zásadním způsobem snižuje výměra odchodného. Současně se zpřísňuje režim pro jeho výplatu při novém skončení služebního poměru, neboť odchodné se při něm bude snižovat nejenom o již dříve vyplacené odchodné, ale i o odbytné a odchodné v případě bývalého vojáka z povolání.

Objem výdajů na odchodné a úmrtné byl v rozpočtové kapitole ministerstva na rok 2005 – k datu původního nabytí účinnosti zákona, tj. k 1. lednu 2005, rozepsán ve výši 780 607 tis. Kč za předpokladu, že maximální výše odchodného bude činit částku osminásobku služebního příjmu. Při snížení maximální výše odchodného na šestinásobek služebního příjmu (tato výše odpovídá současné právní úpravě) budou činit náklady na odchodné částku ve výši 585 455 tis. Kč. Jde tedy v rozpočtové kapitole ministerstva o úsporu ve výši 195 152 tis. Kč. S přihlédnutím k celkovým počtům příslušníků by celková úspora mohla činit až 251 160 tis. Kč. 

K bodu 55

Tento návrh se v počáteční fázi přibližuje stávající právní úpravě podle zákona č. 186/1992 Sb. Základní výměra příspěvku za službu (výsluhového příspěvku) činí v obou případech 20 %. V případě zákona č. 186/1992 Sb. vzniká tento nárok po 10 letech a podle navrhované úpravy po 15 letech výkonu služby. Po 20 letech výkonu služby se obě právní úpravy srovnávají na 30 % základní výměry příspěvku za službu. Dále se výměra výsluhového příspěvku podle tohoto návrhu zvyšuje rychleji – maximální výše 50 % výměry výsluhového příspěvku dosáhne příslušník po 35 letech výkonu služby, zatímco podle zákona č. 186/1992 Sb. dosáhne po této době služby výměry výsluhového příspěvku 45 %.

Oproti stávajícímu znění zákona č. 361/2003 Sb. se tak výměra výsluhového příspěvku zvyšuje výrazně pomaleji. Za 20 až 25 let výkonu služby je tato výměra o 10 % nižší. V platném znění je maximum 55 % dosaženo po 29 letech výkonu služby, novela stanovuje maximum 50 % po 35 letech výkonu služby.

Objem výdajů na výsluhový příspěvek byl v rozpočtové kapitole ministerstva na rok 2005 při datu původní účinnosti zákona, tj. 1. ledna 2005 rozepsán ve výši 1 960 743 tis. Kč, z toho 412 000 tis. Kč na dávky přiznávané v roce 2005, včetně nákladů na valorizaci za předpokladu, že základní výměra výsluhového příspěvku bude činit za 15 let služby 20% služebního příjmu a maximální výše příspěvku při jeho přiznání bude činit 55% služebního příjmu. Při změně základní výměry výsluhového příspěvku ze současných 20% služebního příjmu za 10 roků konání služby na 20% služebního příjmu za 15 roků služby při stanovení nejvyšší výměry na 50% služebního příjmu bez stanovení nejvyšší výměry pevnou částkou se značně mění i očekávaná finanční náročnost.

Pro rok 2006 lze v rozpočtové kapitole ministerstva předpokládat náklady ve výši 309 000 tis. Kč na nově koncipovanou dávku výsluhového příspěvku. S přihlédnutím k celkovým počtům příslušníků bude činit předpokládaná úspora cca 133 000 tis. Kč (z toho úspora v rozpočtové kapitole ministerstva 103 000 tis. Kč).

K bodu 56

Navrhuje se změnit mechanismus posuzování nároku na výplatu výsluhového příspěvku v souběhu s nárokem na výplatu starobního důchodu a výrazně uspořit finanční prostředky vynakládané na výplatu výsluhových nároků. Po vzniku nároku na výplatu starobního důchodu bude výsluhový příspěvek dále vyplácen jen ve výši rozdílu mezi výší náležejícího starobního důchodu a výší přiznaného výsluhového příspěvku s tím, že pouze tento rozdíl bude nadále považován za výsluhový příspěvek, který bude valorizován jen o polovinu procentní výměry důchodů. Tato úprava nebude prováděna až po uplynutí dvou roků po vzniku nároku na starobní důchod podle platného znění zákona č. 361/2003 Sb. (úprava platná do 31. prosince 2003, kdy pro nárok na výplatu starobního důchodu bylo při souběžné výdělečné činnosti pravidelně zjišťováno případné překročení dvojnásobku částky životního minima), ale ihned po vzniku nároku na starobní důchod.

K bodu 57

Navrhuje se prodloužit základní rozhodné období, ze kterého bude zjišťován měsíční služební příjem pro účely stanovení výše výsluhových nároků, z období 1 kalendářního roku před skončením služebního poměru na období 3 kalendářních roků před skončením služebního poměru. Tím se optimalizuje výše výsluhových nároků oproti dnešnímu stavu, kdy se započítává výše jen z období posledního kalendářního roku, kdy výše služebních příjmů příslušníka rozhodná pro výsluhové nároky bývá obvykle nejvyšší. Úpravou se pak pamatuje i na případy, kdy délka služebního poměru nepřekročila období 3 let. Současně se navrhuje upravit rozsah dob, které budou pro zjištění průměrného měsíčního služebního příjmu rozhodné, s ohledem na navrhovanou novou právní úpravu nemocenského pojištění a na některé doby zařazení v neplacené záloze.

K bodu 59

Návrh řeší otázku stavění lhůty obdobně, jako je tomu v případě § 20 odst. 2 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění novely přijaté po vyhlášení zákona č. 361/2003 Sb. ve Sbírce zákonů. Stavění lhůty k uložení kázeňského trestu za jednání, které má znaky přestupku, má zamezit propadnutí lhůty v případech, kdy se jednání příslušníka zprvu řeší jako podezření ze spáchání trestného činu.

K bodu 60

Mění se stávající dikce ustanovení, která svěřovala řediteli bezpečnostního sboru rozhodování o odvolání proti rozhodnutím služebních funkcionářů, kteří mu nejsou podřízeni. Toto řešení není v souladu s tradiční zásadou, že odvolacím orgánem je služební funkcionář nejblíže nadřízený tomu služebnímu funkcionáři, který napadené rozhodnutí vydal. Provedením změny se tento stav narovná.

K bodu 61

Smrtí příslušníka nemůže zaniknout nárok na náhradu za škodu při služebním úrazu nebo nemoci z povolání. Zaniká pouze „osobní nárok“, tj. nárok na náhradu za bolest a za ztížení společenského uplatnění, a to i v případě, kdy již o něm bylo pravomocně rozhodnuto, pokud nedošlo k jeho výplatě. Proto se navrhuje § 212 odst. 1 upravit.

K bodu 62

Navrhovanou úpravou se dává dikce ustanovení do souladu s § 260 zákoníku práce.

K bodu 63

Změnou se doplňuje přechodné ustanovení ke způsobu skončení služebního poměru, který je uveden v § 41 písm. d) zákona. Návrhem právní úpravy se tak jednoznačně stanoví postup v případě skončení služebního poměru příslušníka, který ke dni nabytí účinnosti zákona dosáhl věku, který brání služebnímu poměru. Pro demonstraci uvádíme tabulku upraující současný stav věkové struktury a hodností příslušníků bezpečnostních sborů starších 65 let.

Rok	rtn	stržm	nstržm	pprap	prap	nprap	ppor	por	npor	kpt	mjr	pplk	plk	genmjr	genpor	Celkem
1935	0	0	0	0	0	0	0	0	0	0	0	1	0	0	0	1
1936	0	0	0	0	0	0	0	0	0	0	0	1	1	0	0	2
1938	0	0	0	0	0	0	0	0	0	0	0	2	0	0	0	2
1939	0	0	0	0	0	1	0	0	0	0	0	1	0	0	0	2
1940	0	0	0	0	0	0	0	0	0	0	6	3	2	0	0	11
nad 65	0	0	0	0	0	1	0	0	0	0	6	8	3	0	0	18

K bodu 64

Návrh ustanovení navazuje na nově navrženou úpravu v § 7 zákona. Vyšší odborné vzdělání bude nadále dostatečné i pro služební hodnost komisař. Proto je nutné doplnit tuto skutečnost i do přechodných ustanovení zákona. Zároveň se sjednocuje doba, po kterou lze bez splnění vyššího odborného stupně vzdělání, úplného středního vzdělání nebo úplného středního odborného vzdělání ustanovit na služební místo a jmenovat do služební hodnosti na dobu 5 let.

K bodu 65

Změna vychází z potřeb zpravodajských služeb vyvolaných specifiky jejich služby. Návrh je obdobou § 13 odst. 2 zákona.

K bodu 66

Návrh stanoví kritéria pro jmenování do služební hodnosti u příslušníka, který bude ke dni nabytí účinnosti zákona zařazen do zálohy, a současně narovnává nikoli optimální stav, kdy není jednoznačně stanoveno, jak ustanovit příslušníka na služební místo podle § 20 zákona po vynětí ze zálohy neplacené a po skončení zproštění výkonu služby.

K bodu 67

Návrh navazuje na nově navržené ustanovení § 7 odst. 1 písm. g). Vyšší odborné vzdělání bude nadále dostatečné i pro služební hodnost komisař. Proto je nutné doplnit tuto skutečnost i do přechodných ustanovení zákona. Zároveň se sjednocuje doba, po kterou lze bez splnění vysokoškolského vzdělání v bakalářském studijním programu, vyššího odborného vzdělání nebo středního vzdělání s maturitní zkouškou ustanovit příslušníka na služební místo a jmenovat do služební hodnosti na dobu 5 let.

K bodu 68

Trvání na požadavku oboru nebo zaměření vzdělání by nepříznivě zasáhlo do problematiky přechodu příslušníka do služebního poměru na dobu neurčitou, a to i v tom případě, že splnil stanovený stupeň vzdělání. Vzhledem k tomu, že se obor nebo zaměření vzdělání u ostatních příslušníků ustanovených na služební místa k datu nabytí účinnosti zákona nepožaduje, byli by příslušníci, kteří si doplnili požadovaný stupeň vzdělání pro služební místo, na něž byli ustanoveni ve stejný okamžik, v nerovném postavení.

K bodu 69

Návrhem se vytváří právní regulace umožňující řešit případy, kdy je příslušník, který je z důvodu nesplnění stanoveného stupně vzdělání ve služebním poměru na dobu určitou, zařazen do neplacené zálohy.

K bodu 70

Novela přechodného ustanovení k zápočtu doby praxe pro účely stanovení tarifního stupně napravuje dosavadní nevyhovující stav tím, že se do zápočtu praxe přenášejí dosavadní odpočty let za nesplnění stanoveného stupně vzdělání, které byly prováděny podle stávající právní úpravy (zákon č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů, a nařízení vlády č. 330/2003 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění nařízení vlády č. 637/2004 Sb.). Důvodem pro navrhovanou změnu je skutečnost, že zákon je založen na bezvýjimečném splnění stanoveného vzdělání, proto nezakotvuje odpočty při nesplnění kvalifikačního předpokladu. Ponechání dosavadních odpočtů u stávajících příslušníků by zakládalo nerovnost mezi nově přijímanými příslušníky a příslušníky, jejichž služební poměr vznikl před nabytím účinnosti zákona.

K bodu 71

Toto ustanovení je po úpravě ustanovení § 166 odst. 1 a 2 zákona nadbytečné, protože po novele zákona nebude možné provádět výpočet průměrného měsíčního služebního příjmu po přechodnou dobu za kratší období, pokud služební poměr příslušníka nevznikl po nabytí účinnosti zákona, tj. po 1. lednu 2006.

K bodu 72

V návaznosti na návrh usnesení vlády o snížení rozpočtových výdajů se zrušuje možnost obnovy nároku na příspěvek za službu v těch případech, kdy nárok na příspěvek za službu zanikl z důvodu vzniku nároku na starobní důchod nebo z důvodu vzniku nároku na starobní důchod nebyl příspěvek za službu přiznán při skončení služebního poměru, jestliže k rozhodné skutečnosti došlo v době do dvou roků přede dnem nabytí účinnosti zákona.

V rozpočtové kapitole ministerstva se očekává úspora ve výši 426 000 tis. Kč. S přihlédnutím k celkovým počtům příslušníků by celková úspora mohla činit 548 000 tis. Kč. 

K bodům 73 a 74

Nabytím účinnosti zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) jsou v § 58 odst.1 písm. a) stanoveny stupně vzdělání a v § 185 odst. 6 se stanoví, co se považuje za dosažený stupeň vzdělání podle dosavadních právních předpisů. Příslušná ustanovení zákona bylo nezbytné promítnout i do zákona o služebním poměru tak, aby byl se školským zákonem v souladu.

K bodu 75

Navrhovanou právní úpravou dojde k odstranění systémové chyby s negativním dopadem na nezbytné vzdělávání příslušníků bezpečnostních sborů ve vyšších odborných školách. Návrh též zohledňuje ustanovení § 172 školského zákona, podle kterého Ministerstvo vnitra mimo jiné zřizuje vyšší policejní školy a vyšší odborné školy požární ochrany.

K bodu 76

V souladu s novelizačním bodem 29 (§ 115 odst. 4) se doplňuje