zákon č. 54/2024 Sb.

Zhodnocení platného právního stavu

Právní úprava zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o požární ochraně“) doznala v souvislosti se schválením zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „stavební zákon“), množství změn, z nichž některé se dotýkaly výkonu státního požárního dozoru, respektive posuzování stavebních dokumentací nebo jiných podkladů podle § 31 odst. 1 písm. b) zákona o požární ochraně v postupech podle stavebního zákona. Vzhledem k úzké provazbě v dané oblasti se jednalo o změnu terminologickou i věcnou. Cílem této změny bylo mimo omezení působnosti Hasičského záchranného sboru České republiky u některých staveb provedením jejich kategorizace, zachování rozsahu výkonu státního požárního dozoru tak, aby bylo možno ze strany dotčeného orgánu, kterým je Ministerstvo vnitra – Generální ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky nebo příslušný hasičský záchranný sbor kraje, věcně posoudit stavební dokumentaci nebo jiné podklady v souladu se základním úkolem Hasičského záchranného sboru České republiky, kterým je ochrana života a zdraví obyvatel, životního prostředí, zvířat a majetku před požáry a jinými mimořádnými událostmi a krizovými situacemi. V rámci výkonu státního požárního dozoru měly být podle stavebního zákona posuzovány dokumentace pro povolení stavby, zařízení nebo udržovacích prací podle stavebního zákona, včetně změn této dokumentace, dokumentace pro provádění stavby, dokumentace pro rámcové povolení a podklady ke změně účelu užívání stavby. Ke stavebnímu zákonu byl přijat i zákon č. 284/2021 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím stavebního zákona, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „změnový zákon“), který byl v letech 2022 a 2023, tj. před plným nabytím jeho účinnosti, šest krát novelizován s tím, že zákon č. 152/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění zákona č. 195/2022 Sb., a některé další související zákony, přinesl s ohledem na změnu terminologie stavebního zákona i nutnost další úpravy § 31 odst. 1 písm. b) zákona o požární ochraně. Zákon č. 152/2023 Sb., tak v části třetí nově upravuje dokumentace a podklady posuzované v rámci výkonu státního požárního dozoru, kdy podklady ke změně účelu užívání stavby jsou nahrazeny dokumentací nebo jinými podklady ke změně v účelu užívání stavby a doplňuje se dokumentace ke změně dokončené stavby. Jedná se o kompletní výčet dokumentací, kde záměrem bylo jejich posouzení v rámci výkonu státního požárního dozoru. V rámci zákona č. 152/2023 Sb., však nastala v rámci legislativního procesu situace, kdy došlo i k novelizaci změnového zákona. V části třicáté zmíněného zákona je rušen v části druhé čl. II bod 5, který ve změnovém zákoně obsahoval základní úpravu dokumentace a jiné podklady posuzované v rámci výkonu státního požárního dozoru v postupech podle stavebního zákona. Toto je nutno považovat za legislativní omyl, neboť zákon č. 152/2023 Sb., ve dvou částech nesystematicky upravuje zákon o požární ochraně. Zrušením v části druhé čl. II bodu 5 je dále aktivována terminologie spojená se starší stavební právní úpravou (zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu) a ztrácí se tak jasná provazba stavebního zákona a zákona o požární ochraně. Nesystematičnost je pak také zřejmá ze samotného ustanovení § 31 odst. 1 písm. b) zákona o požární ochraně ve znění změnového zákona a zákona č. 152/2023 Sb., kterým se mění stavební zákon, ve znění zákona č. 195/2022 Sb., a některé další související zákony, kdy toto ustanovení, jak bylo uvedeno výše, obsahuje terminologicky jak úpravu podle stavebního zákona, tak zákona č. 183/2006 Sb. Pro úplnost lze dodat, že záměr zákonodárce provést takovou změnu v posuzovaných dokumentací v rámci státního požárního dozoru nevyplývá ani z důvodové zprávy k zákonu č. 152/2023 Sb.

Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy a vysvětlení nezbytnosti právní úpravy v jejím celku

Cílem návrhu je zachování záměru zákonodárce v rámci výkonu státního požárního dozoru u postupů podle stavebního zákona. Navrhovanou změnou dochází k nápravě dikce ustanovení § 31 odst. 1 písm. b) zákona o požární ochraně ve vztahu k terminologii navazující na stavební právní úpravu a plánovanému rozsahu výkonu státního požárního dozoru v dané oblasti. Ambicí návrhu pak není změna či rozšíření kompetencí Hasičského záchranného sboru České republiky a návrh tak nepřesahuje ani nenarušuje oblast, kterou zákonodárce zamýšlel svěřit do kompetence tohoto orgánu. V souvislosti s potřebou provedení řádného výkonu státního požárního dozoru je nezbytné narovnání současného právního stavu. Především pak opominutí dokumentace pro provádění stavby vzhledem ke svému obsahu a rozsahu, na rozdíl od dokumentace pro povolení stavby, obsahuje údaje o stavbě, které mají z hlediska požární bezpečnosti stavby zásadní vliv na základní požadavky kladené na stavby v případě požáru. Základními požadavky kladenými na stavby jsou zachování nosnosti konstrukcí po stanovenou dobu, omezení vzniku a šíření ohně a kouře uvnitř stavby, omezení šíření požáru na sousední stavby, provedení únikových cest, zajištění možnosti záchrany osob a řešení bezpečnosti záchranných jednotek. Potřebné údaje k požárně dělicím konstrukcím včetně výplní otvorů s požární odolností, k provedení povrchových úprav konstrukcí podlah, stěn a stropů, ke kování dveří umístěných na únikových cestách, k vybavení stavby požárně bezpečnostními zařízeními a jejich vzájemná koordinace atd. je v dostatečné podrobnosti obsahem dokumentace pro provádění stavby, která se tak stala nezbytnou pro posouzení požární bezpečnosti stavby v rozsahu požárně bezpečnostního řešení, neboť dokumentace pro povolení stavby tyto údaje neobsahuje.

Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky

Navrhovaná právní úprava je v souladu s ústavním pořádkem České republiky, s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, jakož i s obecně uznávanými a dodržovanými zásadami mezinárodního práva.

Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie a obecnými právními zásadami práva Evropské unie

Návrh zákona není v rozporu s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie a obecnými právními zásadami Evropské unie.

Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána

Návrh zákona není v rozporu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána.

Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí České republiky

S návrhem nejsou spojeny požadavky na zvýšení státního rozpočtu a rozpočtu územních samosprávných celků ani jiné finanční dopady.

Zhodnocení dopadů navrhované právní úpravy ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů

Návrh nemá dopady na ochranu soukromí a osobních údajů.

Zhodnocení sociálních dopadů, včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, dopadů na ochranu práv dětí a dopadů na životní prostředí

Návrh nemá žádné negativní sociální dopady.

Zhodnocení dalších dopadů návrhu

Návrh s ohledem na skutečnost, že narovnává stav způsobený legislativní chybou, nepřináší žádná korupční rizika, nemá dopad na rodiny, územní dopady, včetně dopadů na územní samosprávné celky a je v souladu se zásadami digitálně přívětivé legislativy. Návrh nemá žádné dopady na obranu státu, nicméně jeho neschválení by mělo negativní vliv na bezpečnost státu, neboť by došlo ve výstavbě k narušení požárně bezpečnostních standardů souvisejících s výkonem státního požárního dozoru.

Odůvodnění návrhu, aby Poslanecká sněmovna vyslovila s návrhem zákona souhlas již v prvém čtení

Považuje se za potřebné použít ustanovení § 90 odst. 2 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů, podle kterého může Poslanecká sněmovna s návrhem zákona vyslovit souhlas již v prvním čtení. Důvodem je přijetí navrhované právní úpravy tak, aby nabyla účinnosti v co nejkratším termínu, tj. účinnost navrhované právní úpravy by měla být souběžná s účinností stavebního zákona (1. ledna 2024).