Důvodová zpráva

zákon č. 544/2005 Sb.

Rok: 2005Zákon: č. 544/2005 Sb.Sněmovní tisk: č. 984, 4. volební období

Tento dokument obsahuje důvodovou zprávu k návrhu zákona ze sněmovního tisku PSP ČR — záměr zákonodárce a odůvodnění jednotlivých ustanovení. Samotný schválený zákon je dostupný výše.

je vzhledem k současnému počtu pohybů letadel a objemu přepravených cestujících i nákladu a jejich neustálému nárůstu naprostou nezbytností, jelikož stávající kapacita provozních ploch letiště Praha Ruzyně je prakticky naplněna, eventuelně se k plnému naplnění rychle blíží. Pokud by nyní nedošlo k výstavbě nové dráhy, znamenalo by to v budoucnu pro zajištění dostatečné dopravní obslužnosti hlavního města Prahy a návazného regionu na úseku letecké dopravy přistoupit k výstavbě zcela nových kapacit, na novém místě, s větší propustností a dlouhodobější růstovou perspektivou.

Již na počátku 90. let, kdy byla otázka budoucího rozvoje letišť v okolí hlavního města Prahy předmětem koncepčních úvah a jednání, byla přitom zvažována varianta vybudování zcela nového letiště na jiném místě, toto řešení však bylo opuštěno a byla dána přednost dalšímu rozvoji a výstavbě na letišti Ruzyně (tak jak se o tom uvažovalo od 60.let), a to mimo jiné i z těchto důvodů:

a) vybudování nového letiště by neznamenalo snížení hlukové zátěže, ale pouze její rozložení, což by ve svém důsledku znamenalo jen zvětšení oblasti dotčené hlukem, který provoz letiště způsobuje.

b) výstavba nového letiště by byla velmi problematická i z hlediska technického, neboť v dostatečně blízkém okolí Prahy není plocha potřebné rozlohy schopné pokrýt ještě větší provozní potřeby, než jaké jsou v současné době vyžadovány na letišti Ruzyně.

c) nové letiště by vyžadovalo také výstavbu odpovídající pozemní komunikační infrastruktury – silniční spojení dálničního typu a železniční spojení. To představuje samo o sobě velmi složitý plánovací a schvalovací postup a investice v řádu 100 miliard korun.

d) konečně výstavba nového letiště by představovala nutnost zajištění jednorázové částky ve stovkách miliard korun, tedy byla by nesrovnatelně nákladnější než řešení přepravních potřeb modernizací a rozšiřováním kapacit letiště Ruzyně.

Další rozvoj letiště a jeho infrastruktury je proto zcela zásadním předpokladem, který umožní získávání a rozvoj pozitivních faktorů (mimo jiné růst turistického ruchu a zahraničních investic) plynoucích z provozu letiště pro jeho okolí a Českou republiku i v budoucnosti. Dobrou zprávou je, že dnešní nejbližší okolí letiště Praha Ruzyně disponuje dostatečným prostorem (pokud bude uchráněn pro rozvoj letiště), který umožní dlouhodobý rozvoj v oblasti odbavení cestujících i zvyšování dráhové kapacity výstavbou nové VPD.

I.2. Nová dráha není ekologickou hrozbou

Výstavba nové vzletové a přistávací dráhy je ve srovnání se stávajícím stavem významným krokem při omezování hlukové zátěže dopadající na více než 150 tisíc obyvatel hlavního města v oblastech pod vzletovými a přistávacími sektory stávajícího dráhového systému - zejména oblasti hustě osídleného západního okraje Prahy (katastrální území Ruzyně, Řepy, Stodůlky atd.). Nová dráha umožní zásadní omezení provozu na dráze 13-31, která provoz směřuje právě nad uvedená území. Z pohledu zatížení hlukem z letového provozu je tedy nová dráha plánována v nejoptimálnější poloze, jakou je možné nalézt, neboť zajišťuje, že provoz bude z uvedených hustě osídlených oblastí převeden do míst osídlených ve srovnání se současným stavem buď vůbec nebo jen velmi řídce, v počtu do 3 tisíc obyvatel (údaj ze Statistického lexikonu obcí ČR z roku 2003).

Nová vzletová a přistávací dráha, jak je plánována, je již zahrnuta do územních plánů Hlavního města Prahy i některých dalších sousedních obcí, přičemž dokumentace pro územní rozvoj byla těmto plánům přizpůsobena. Většina okolních obcí, kterých se výstavba nové dráhy týká, považuje letiště za zodpovědného souseda, který přináší nabídku pozitivních impulsů pro další rozvoj.

I.3. Vliv nové dráhy na ekonomiku České republiky

Letiště Praha Ruzyně je dnes nejrychleji rostoucím letištěm v rámci regionu střední a východní Evropy. Letiště je vysoce ziskovou společností, která při loňském obratu ve výši 4,5 miliardy korun vygenerovala necelou 1 miliardu korun čistého zisku. Navíc, jako jeden z mála druhů dopravy, bez vazby na státní rozpočet rozvíjí strategickou dopravní infrastrukturu státu.

České republice se podařilo nejlépe využít možností, které se otevřely v oblasti rozvoje civilní letecké dopravy a předstihnout v atraktivitě pro letecké dopravce okolní středoevropské země, které ještě na počátku 90. let měly nesporně lepší výchozí pozici. Pozitiva, která z toho pro Českou republiku pramení, jsou přitom evidentní. Úspěšný rozvoj letecké dopravy se stal jedním z motorů růstu ekonomiky, podílí se na ekonomickém rozvoji Prahy, Středočeského kraje a významně přispívá k růstu turistického ruchu a zahraničních investic v České republiky.

Letiště Praha Ruzyně daleko za sebou nechalo své dva přirozené konkurenty – letiště ve Varšavě a Budapešti, a má ambice spolu s Vídní a Mnichovem hrát klíčovou roli významného uzlu letecké dopravy ve střední Evropě.

Finančně i provozně úspěšné letiště se stalo stabilním zaměstnavatelem a v rámci České republiky generátorem pracovních příležitostí. Již dnes v blízkosti letiště existuje více než 10 tisíc pracovních míst a jen během letošního roku by jejich počet měl vzrůst až na 22 tisíc. Podle výsledků studie publikované asociací evropských letišť ACI Europe v roce 2004 je zřejmé, že každý milion odbavených cestujících se podílí na vytvoření 4 tisíc nových přímých, nepřímých a indukovaných pracovních míst. Na letišti samém bude již v letošním roce zaměstnáno přes 15 tisíc lidí, kteří najdou práci především v areálu nově otevřeného terminálu Sever 2, v současné době dokončované investice za 10 miliard korun, která postupně zvedne odbavovací kapacitu letiště Praha nad 15 milionů cestujících, zejména na linkách směřujících do a ze zemí Evropské unie.

Rozvoj letiště Ruzyně představuje další zhodnocování dřívějších investic včetně mnohamiliardových vkladů do výstavby nových terminálů, z nichž velká část byla úvěrována z prostředků Evropské investiční banky nebo jinak realizována v součinnosti s orgány Evropské unie.

I.4. Potřeba přijetí speciálního zákona pro výstavbu nové dráhy

S ohledem na nezbytnost výstavby nové dráhy je při její přípravě potřebné zabránit spekulativním obchodům s pozemky, na kterých má být tato dráha umístěna, neboť snaha získat z rozvoje dopravní infrastruktury prospěch by mohla ve svém důsledku znamenat významné průtahy nebo dokonce znemožnění realizace záměru, nemluvě o navýšení ceny výstavby, které by mohlo být značné (cca 70% potřebných pozemků je již pod kontrolou ČSL). V této souvislosti je třeba znovu zmínit zhodnocení dřívějších úvah budovat zcela nové letiště, u něhož by tato hrozba byla ještě mnohonásobně závažnější.

Český právní řád bohužel ani u takovéto jednoznačně veřejně prospěšné stavby dostatečně neumožňuje urychlit majetková jednání s vlastníky dotčených nemovitostí ani všechna příslušná správní řízení, což ve svém důsledku vede k tomu, že za stávajícího právního stavu nelze stavbu schválit a provést v čase, v němž její existence a provozuschopnost bude již holou nezbytností.

Dalším významným posláním předloženého zákona je tedy v rámci ústavního pořádku České republiky v prvé řadě zcela jasně prohlásit výstavbu VPD za veřejný zájem, a dále zkrácením lhůt pro jednotlivé úkony ve správních řízeních, zrušením povinnosti pro správní úřady přerušovat správní řízení v případech, kdy by někteří účastníci řízení mohli zneužívat institutů správního řádu a stavebního zákona k účelovému zdržování stavby, a racionalizací řízení ve vztahu k dotčeným úřadům se pak předkladatelé snaží vytvořit právní podmínky pro maximální urychlení výstavby VPD. V případě, že by bylo v tomto ohledu nutno postupovat podle v současné době platných právních předpisů, znamenalo by to značnou časovou prodlevu za poptávkou po letecké dopravě a tudíž dlouhodobou ztrátu pozic Prahy a České republiky, jakožto aspiranta na letecko-dopravní přednostní postavení ve středoevropském regionu. To znamená, že nejen samotná výstavba VPD je ve veřejném zájmu, ale ve veřejném zájmu je i značné urychlení její realizace.

Úprava standardních procedur pro tento zcela specifický případ spočívá v urychlení a zjednodušení některých postupů, aniž by byla omezena základní práva dotčených osob včetně jejich práva na ochranu vlastnictví a práva domoci se ochrany u nezávislého a nestranného soudu.

Návrh zákona nevybočuje ze stávající koncepce vyvlastňovacího řízení, která reguluje pouze právní vztahy (včetně náhrady za vyvlastnění) týkající se přímo vyvlastňované nemovitosti, nikoli již nemovitostí sousedních. Případná změna ceny sousedících pozemků (která navíc zdaleka ne vždy musí znamenat její snížení, nýbrž naopak) totiž není důsledkem vyvlastnění, ale až realizace stavby samotné. Vliv provádění staveb na sousední pozemky v plném rozsahu řeší stavební úřady při povolování výstavby, a není důvodu, proč se touto otázkou znovu zabývat při řešení jiných majetkových otázek.

I.5. Vztah navrhovaného zákona k právu EU, k ústavnímu pořádku České republiky a dopady vůči veřejným rozpočtům

Navrhovaný zákon nemá žádné přímé dopady do státního rozpočtu, krácením některých správních procesů při schvalování výstavby VPD může dojít k dílčím úsporám v nákladech na výkon státní správy. Návrh nemá rovněž žádné dopady do rozpočtů krajů ani do rozpočtu žádné obce. Návrh není v rozporu s mezinárodními smlouvami podle čl. 10 Ústavy ani s ústavním pořádkem České republiky a je v souladu s úmluvou č. 147/1947 Sb. z. a n., o mezinárodním civilním letectví. Návrh rovněž není v rozporu s právem Evropských společenství. Legislativa Evropských společenství ponechává takovouto právní úpravu v plné působnosti národní normotvorbě.

K § 1

Návrh zákona výslovně prohlašuje všechny stavby související s výstavbou VPD za veřejný zájem. Zdůrazňuje se zde tedy v prvé řadě vazba na čl. 11 odst. 4 Listiny základních práv a svobod a na § 108 a následující stavebního zákona tím, že je tento zákon konstruován jako zvláštní zákon podle § 108 odst. 2, písmeno f) stavebního zákona a to i přes skutečnost, že vyvlastňovací titul k pozemkům, stavbám a právům k nim je dán již dostatečně § 108 odst. 2 písm. a) stavebního zákona. Prohlášení stavby VPD za veřejný zájem má ještě další význam pro urychlení stavby, neboť správnímu úřadu provádějícímu vyvlastnění odpadá povinnost prokazovat tento veřejný zájem v jednotlivých vyvlastňovacích řízeních.

K § 2

Ustanovení prvních dvou odstavců zkracuje a racionalizuje jednotlivá správní řízení uskutečňovaná ve věci výstavby VPD podle zákona o civilním letectví, stavebního zákona nebo podle správního řádu, tím, že veškeré lhůty stanovené těmito předpisy pro jednotlivá řízení nebo jednotlivé právní úkony zkracuje na jednu polovinu. Řízení probíhající po nabytí účinnosti tohoto zákona proběhnou tedy již v těchto polovičních lhůtách a správní úřady je budou již bez dalšího ve vedení správních agend aplikovat. Návrh již uvažuje pouze s novým správním řádem (zákon č. 500/2004 Sb.), který nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2006.

V odstavcích 3 a 4 zákon zamezuje správním úřadům přerušovat správní řízení v taxativně stanovených případech, kdy by mohlo docházet k pokusům účastníků řízení zneužívat institut přerušení správního řízení k obstrukcím a oddalováním stavebních realizací. Zákon ponechává správnímu úřadu na jeho vůli, resp. na správním uvážení, jak posoudí a jak rozhodne při posouzení předběžné otázky (§ 64 správního řádu) nebo občanskoprávní či jiné námitky (§ 137 odst. 1 a 2 stavebního zákona). Soudní přezkum správních aktů omezován není, tj. Listinou základních práv a svobod garantovaná práva nejsou touto úpravou dotčena.

Odstavec 5 přichází se speciální právní úpravou vůči § 110 odst. 1 stavebního zákona. Návrh zachovává základní princip vyvlastnění platný v českém právním řádu, že vyvlastnění je použitelné až následně po vyčerpání všech ostatních prostředků, které mohou vést k požadované majetkové změně, oproti obecné úpravě jsou však přesně stanovena pravidla, jakým způsobem je navrhovatel vyvlastnění povinen se o jiné řešení pokusit. Přestává proto být překážkou zdlouhavost jednání s dosavadním vlastníkem a také jeho nesouhlas s výší náhrady za vyvlastnění, byť by tato byla stanovena zcela objektivně. Postačí totiž, když navrhovatel prokáže doručení návrhu na uzavření dohody obsahující návrh náhrady za vyvlastnění za cenu v místě a čase obvyklou a uplynutí 30 dnů, aniž by návrh byl protistranou akceptován. Nečinnost vlastníka proto nezpůsobí prodlevu v řízení a tím ani v následné stavbě, přičemž práva vlastníka nejsou nijak omezena, návrh pouze brání jejich zneužívání.

K § 3

Jelikož pro povolení a provedení výstavby je zapotřebí získat celou řadu stanovisek a vyjádření, která však nejsou vydávána ve správním řízení, stanoví návrh výslovně, že i na procesy jejich zpracování a vydání se obdobně vztahují zvláštní ustanovení tohoto zákona upravující správní řízení. Vzhledem k tomu, že řada podstatných správních procesů ve věci výstavby VPD již probíhá, je zapotřebí podřídit jejich další průběh ustanovením tohoto zákona. Ustanovení dále vyjadřuje princip prvořadosti tohoto zákona, jako právního předpisu speciálního, vůči stavebnímu zákonu, správnímu řádu a zákonu o civilním letectví, jako předpisům obecnějším.

K § 4

Naléhavost nové právní úpravy vyžaduje nepřipuštění legisvakance a nabytí účinnosti již dnem vyhlášení ve Sbírce zákonů.

Ing. Jaromír Schling, v.r.,

Ing. Hana Orgoníková, v. r.,

Jiří Hanuš, v.r.,

Ing. Ludvík Hovorka, v.r.,

Robert Vokáč, v.r.,

Ing. Pavel Hojda, v.r.,

JUDr. Vojtěch Filip, v.r.

1 Čl. 11 odst. 4 Listiny základních práv a svobod.

§ 108 odst. 2 písm. a) a f) zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.

2 Například zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, zákon č. 50/1976 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

3 § 137 zákona č. 50/1976 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

4 § 110 odst. 1 zákona č. 50/1976 Sb.

5 Zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.