zákon č. 545/2005 Sb.

K bodům 1, 16, 29, 49, 60, 61, 63, 89, 90 a 154 - § 4 odst. 1 písm. f), § 15 odst. 1 - 4, § 19 odst. 1 písm. y), § 24 odst. 2 písm. zp), 35ba, § 35c odst. 1, § 35c odst. 8 věta první, § 38g odst. 3 věta druhá, § 38gb a § 38p

Cílem navrženého opatření je nahrazením nezdanitelných částí základu daně (podle § 15 odst. 1 písm. a) až f) zákona) slevou na dani zajistit, aby každý poplatník jejím uplatněním, při splnění zákonem stanovených podmínek, měl stejnou daňovou výhodu, bez ohledu na výši jeho příjmů, resp. výši základu daně pro výpočet daně z příjmů fyzických osob.

V souvislosti s touto úpravou však nelze u tohoto druhu slevy na dani poskytnout i daňový bonus (nejedná se o daňový bonus z důvodu vyživování dítěte v domácnosti podle § 35c zákona; ten se uplatní, až po slevě na dani podle § 35ba zákona), a to z důvodu

• složitosti úpravy při aplikaci daňového bonusu

• neúměrného zvýšení administrativy u zaměstnavatele

• podmínkou získání daňového bonusu je příjem nejméně ve výši šestinásobku minimální mzdy, což je podstatně více než nezdanitelná část základu daně. U základní nezdanitelné části musí mít proto pouze nárok na slevu nikoli i na daňový bonus. V opačném případě by se musel zvýšit limit pro bonus, což znamená, že by se již bonus u daňového zvýhodnění na vyživované dítě zřejmě neuplatnil.

Stávající odpočet ze základu daně totiž ovlivňuje konečnou výši daně z příjmů fyzických osob v závislosti na klouzavě progresivní stupnici základu daně tím více, čím vyšší je základ daně, tj. ve výši 15%, 20% až 32% základu daně.

K bodu 2 - § 4 odst. 1 písm. y)

Ustanovením se ruší osvobození úrokových výnosů z hypotečních zástavních listů. Podle ust. § 28 odst. 3 zákona č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, se hypotečním úvěrem rozumí úvěr, jehož splacení včetně příslušenství je zajištěno zástavním právem k nemovitosti, i rozestavěné.

Před nabytím účinnosti tohoto zákona však pro hypoteční úvěr existovala ještě další podmínka, a to podmínka investování získaných prostředků z hypotečního úvěru do výstavby nebo pořízení nemovitosti (zákon č. 530/1990 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů).

Za současného stavu se tedy za hypoteční úvěr považuje úvěr, který je zajištěn zástavním právem k nemovitosti, přičemž takto získané prostředky lze využít na jakýkoliv účel. Za tohoto stavu se tedy jeví osvobození úrokových výnosů z hypotečních zástavních listů za neopodstatněné zvýhodnění tohoto cenného papíru, protože pominul důvod pro toto osvobození, a proto se navrhuje zrušit toto ustanovení.

K bodu 3 - § 4 odst. 1 písm. zd)

Jedná se pouze o zpřesnění uvedeného ustanovení, neboť termín „burza“ není obecně zákonem definován (zákon č. 214/1992 Sb. o burze cenných papírů, ve znění pozdějších předpisů, definuje „burzu cenných papírů“), a proto je vhodnější ho nahradit obecným výrazem „veřejný trh“ (tuzemský nebo zahraniční).

7. K bodům 4 a 36 - § 5 odst. 10 písm. a), § 23 odst. 3 písm. a) bod 12

8. Jedná se o legislativně technické upřesnění v tom smyslu, že se nezvyšuje výsledek hospodaření při zániku závazku také v důsledku splynutí osoby dlužníka a věřitele (§ 584 obč. zákoníku) a dále se v § 23 odst. 3 písm.a) bod 12 jednoznačně potvrzuje, že toto ustanovení se nepoužije v případě, kdy poplatník má povinnost zvýšit výsledek hospodaření podle bodu 10, tj. kdy v důsledku přeměny došlo ke splynutí osoby dlužníka a věřitele.

K bodu 5 - § 7 odst. 9

Účelem návrhu je zjednodušit zákon a snížit administrativní náročnost jak na straně poplatníka, tak i správce daně při prokazování daňově účinných výdajů.

V současné době uplatňuje paušální výdaje (25, 30 resp. 50%) cca 157 tis. poplatníků, tj. necelých 18 % celkového počtu poplatníků s příjmy podle § 7 zákona. Uplatněné paušální výdaje však činí pouhé 1 % celkově uplatňovaných výdajů poplatníky fyzickými osobami. Z toho je vidět, že stávající paušál je vhodný pouze pro malé podnikatele. Zvýšením paušálu na 50 % lze očekávat, že se oba uvedené ukazatele zvýší, přičemž dopad na veřejné rozpočty odhadujeme na cca 1,7 mld Kč. Zvýšení paušálních výdajů vyvolá také negativní dopad na výběr pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění od roku 2007 v odhadované výši 1,7 mld Kč. Vedle výdajů stanovených ve výši 50 % z dosažených  příjmů bude moci poplatník jako výdaj uplatnit i výdaje na sociální a zdravotní pojištění (§ 7 odst. 10 zákona), jak tomu je doposud.

K bodu 6 - § 7 odst. 10 věta první

Jedná se pouze o legislativně technické opatření pro právní jistotu poplatníků i správce daně.

K bodu 7 - § 7 odst. 15

Účastníci sdružení do konce roku 2004 mohli vést společné jednoduché účetnictví a v praxi se tento postup osvědčil.Proto se navrhuje taková úprava, která by jednoznačně potvrdila, že od 1. 1. 2004 mají stejnou možnost účastníci sdružení, kteří vedou daňovou evidenci.

K bodům 8 až 11 - § 7a odst. 2 a nový odst. 3

Účelem navržených úprav je snaha zpřesněním formulace uvedených ustanovení učinit jejich znění jednodušší a posílit tak právní jistotu poplatníků i správců daně. Dále bylo nutné upravit uvedená ustanovení tak, aby bylo zcela nepochybné, že výsledná daň stanovená paušální částkou, i po snížení o poplatníkem uplatněnou slevu na dani podle § 35ba (bývalé nezdanitelné části základu daně podle § 15 odst. 1 zákona) nebo o slevu podle § 35c zákona (sleva z důvodu vyživování dítěte v domácnosti), činí nejméně 600 Kč. Poplatník, který bude předpokládat, že mu v průběhu zdaňovacího období vznikne nárok na daňový bonus, nemůže tento bonus uplatnit při stanovení daně paušální částkou. Daň stanoví běžným způsobem a v daňovém přiznání uplatní celé daňové zvýhodnění, na které má podle § 35c nárok.

Jedná se tedy o návrh opatření podstatně zjednodušující administrativu spojenou s aplikací tohoto ustanovení a nepřímo i o motivaci poplatníků k ekonomickému zajištění rodin.

K bodu 12 - § 7c odst. 4 písm. j)

Jedná se o to vyloučit z povinnosti platit daň z minimálního základu daně ty případy, kdy poplatník má jako zdanitelný příjem pouze příjem plynoucí z dotace ze státního rozpočtu, které nejsou podle § 4 odst. 1 písmeno t) zákona od daně z příjmů fyzických osob osvobozeny, nebo příjmy z lesního hospodářství. Přitom výdaje z provozování lesního hospodářství musí poplatník vynakládat po několik let, (příjem z těžby dřeva je zhruba až po několika desetiletích). V těchto případech by nebylo účelné, aby poplatník platil po všechny tyto roky daň z minimálního základu daně. Již za platné úpravy jsou z povinnosti uplatnit minimální základ daně vyloučeni poživatelé starobního nebo invalidních důchodu. Rovněž i v případech, kdy má poplatník fyzická osoba také příjem ze závislé činnosti, přesahuje dílčí základ daně z těchto příjmů obvykle minimální základ daně a ten se tedy neuplatní.

K bodu 13 - §7c nový odst. 5

1. Daňoví nerezidenti, kteří mají pouze daňovou povinnost omezenou na příjmy plynoucí ze zdrojů na území ČR, by byli v nerovném postavení s poplatníky – daňovými rezidenty ČR. Tato diskriminace by spočívala ve skutečnosti, že stanovenou výši minimálního základu daně by mohli porovnávat pouze s příjmy plynoucími ze zdrojů na území ČR a nikoli i např. s příjmy ze závislé činnosti plynoucími ve státě, kde jsou daňovými rezidenty.

K bodu 14 - § 9 odst. 4

2. Navrhuje se, aby poplatník, který by chtěl uplatnit výdaje procentem z příjmů z pronájmu obytných budov včetně bytů, souvisejících staveb a souvisejících pozemků by mohl uplatnit výdajový paušál ve výši 50 %. Poplatník, který hodlá uplatnit výdaje procentem z příjmů z pronájmu ostatních věcí (např. pozemku, movité věci kromě pronájmu příležitostného), by mohl uplatnit výdaje ve výši 20 % (paušál je ponechán ve stávající výši).

3. Účelem návrhu je zjednodušit zákon a snížit administrativní náročnost jak na straně poplatníka, tak i správce daně při prokazování daňově účinných výdajů v souvislosti s pronájmem  nemovitosti.

K bodu 15 - § 13

V souvislosti s přesunutím definice pojmu „vyživované dítě“ z ustanovení § 15 zákona o daních z příjmů do § 35c se v ustanovení § 13, které upravuje zdanění spolupracujících osob, navrhuje provést legislativně technickou úpravu tak, aby odpovídala změně uvedené v poslední novele zákona o daních z příjmů. Vyživované děti lze po část zdaňovacího období uplatnit i jako osoby spolupracující a po část zdaňovacího období na ně uplatnit i daňové zvýhodnění, tj. využít ve zdaňovacím období obou typů daňových výhod, nikoliv však současně.

K bodu 16 - § 13 nový odstavec 2

Aby nedocházelo k pochybnostem, že spolupracující osoba má příjmy podle § 7 odst. 1 písm. a), b, nebo c) zákona (tj. uplatňuje dílčí základ daně podle § 7zákona), u kterých může uplatnit odpočet daňové ztráty a rozdělení příjmů na více zdaňovacích období, se z důvodu právní jistoty poplatníků i správců daně navrhuje doplnit zákon tak, že spolupracující osoby se také týká ustanovení § 7c zákona.

K bodu 17 - 25 (§ 15)

Vzhledem k tomu, že stávající část § 15 odst. 1 písm. a) až f, ) odst. 2 až 4 zákona byla převedena jako součást samostatného ustanovení § 35ba, zůstala v § 15 zákona pouze ustanovení týkající se uplatnění nezdanitelných částí základu daně z důvodu

• poskytnutí tzv. „sponzorských darů“,

• uplatnění hypotečních úvěrů,

• uplatnění zaplaceného pojistného na penzijní připojištění se státním příspěvkem,

• uplatnění zaplaceného pojistného na soukromé životní pojištění,

• uplatnění zaplacených členských příspěvků odborové organizaci.

K bodu 18 - § 15 odst. 1 a § 20 odst. 8

Návrh pouze zpřesňuje titul pro poskytnutí tzv. „sponzorského daru“ fyzickým osobám s bydlištěm na území ČR pobírajících invalidní důchody (i částečné) a nezletilým dětem vyžadujícím mimořádnou péči proto, že jsou dlouhodobě těžce zdravotně postižené tak, aby bylo zcela nepochybné jaké věci lze darovat pro tento specifický účel, neboť v našem právním řádu v současné době žádný právní předpis neupravuje pojem „protetické a rehabilitační pomůcky“. Proto se zavádí pojem „zdravotnické prostředky“, který je definován zákonem č. 123/2000 Sb. o zdravotnických prostředcích, ve znění pozdějších přepisů.

Pro právní jistotu poplatníků i správců daně se zpřesňuje pojem „nehrazené“ tak, aby bylo zřejmé, že se jedná o prostředky nehrazené vůbec nebo pouze částečně hrazené příslušnými zdravotními pojišťovnami.

K bodu 19 - § 15 odst. 3 věta první

Jedná se pouze o formulační úpravu z důvodu právní jistoty poplatníků i správců daně.

K bodu 20 a bodu 7 přechodných ustanovení čl. II - § 15 odst. 4

Jedná se o odstranění technické chyby, která byla uvedena v předchozí novele, kdy nebylo provedena změna odkazů z odstavce 10 na odstavec 7 (po dalších změnách se jedná o odstavec 3). Tuto změnu se navrhuje uplatnit již za zdaňovací období 2005 z důvodu právní jistoty poplatníků, plátců daně i správců daně.

K bodům 21 a 132 - § 15 odst. 4, § 38k odst. 5 písm. f) a bod 3 přechodných ustanovení čl. II

 Navrhuje se snížení úhrnného limitu za domácnost pro uplatnění nezdanitelné části základu daně z titulu zaplacených úroků z hypotečního úvěru nebo z úvěru ze stavebního spoření z částky 300 000 Kč na 150 000 Kč. Účelem tohoto opatření je daňově podporovat úvěry jen do takové výše, která postačí na vytvoření základního bydlení. Limit 150 000 Kč ročně v prvních letech splácení dvacetiletého úvěru odpovídá za stávajících úrokových sazeb úvěru ve výši cca 3 mil. Kč, což je k danému účelu plně dostačující. Průměrná hypotéka činí v České republice cca 1,1 mil. Kč.

Podle přechodného ustanovení se však snížený limit nebude vztahovat na úroky plynoucí z úvěrů, na něž byly smlouvy uzavřeny přede dnem účinnosti zákona, takže u nich zůstane limit 300 tis. Kč i nadále.

K bodům 22 a 23 - § 15 odst. 5

Věta první uvedeného odstavce byla doplněna pouze pro právní jistotu poplatníků i správců daně, tak aby bylo zcela nepochybné, že se jedná o poplatníkem zaplacené příspěvky na připojištění k důchodu se státním příspěvkem.

Smyslem návrhu úpravy druhé věty je podpora záměru spoření na stáří a snaha eliminovat spekulativní uzavírání smluv na penzijní připojištění se státním příspěvkem, které jsou v krátké době po uzavření následně zrušeny s výplatou odstupného, čímž poplatník získává daňovou výhodu, která plyne z dosavadní možnosti uplatnění nezdanitelné části základu daně. Návrh tuto daňovou výhodu, která není v souladu s účelem poskytnutých daňových výhod, proto ruší.

11. K bodům 24 a 25 - § 15 odst. 7

12. Jedná se pouze o formální úpravy textu z důvodu posílení právní jistoty poplatníků, plátců i správců daně.

K bodům 26 a 94 - § 16 odst. 1 a § 38h odst. 2

13. Navrhuje se úprava pásem daňové sazby tak, aby byla valorizována v závislosti na inflaci. Tato pásma byla naposledy valorizována počínaje rokem 2001 a od té doby dosáhla celková inflace cca 8,5 %. Valorizace prvního pásma se navrhuje ve výši 11 %. To bude mít pozitivní daňový vliv na všechny poplatníky se základem daně nad 109 300 Kč. Zároveň se snižuje sazba daně v prvním pásmu na 12% a ve druhém pásmu na 19%. Cílem tohoto opatření je snížení daňového zatížení všech poplatníků s výrazným akcentem na nízkopříjmové a středněpříjmové skupiny.

15. K bodu 27 - § 18 odst. 3

16. Legislativně technická úprava v návaznosti na změnu označení ustavení v § 19.

K bodu 28 - § 19 odst. 1 písm. l)

Osvobození úrokových příjmů z hypotečních zástavních listů (dále jen HZL) bylo do zákona doplněno v roce 1994 s cílem podpory tohoto bankovního produktu, účelově určeného k poskytování hypotečních úvěrů na bytovou výstavbu. S postupným rozvojem kapitálového trhu se ukazuje, že význam tohoto osvobození se postupně oslabuje.

To je dáno jednak tím, že

• u dlužných cenných papírů vedle základního příjmu ve formě úrokového charakteru lze generovat i tzv. „ kapitálový zisk“ nebo „kapitálovou ztrátu“, a to v případě, že HZL je prodán před lhůtou splatnosti za cenu odlišnou od emisní ceny zvýšené o naběhlý alikvotní úrokový výnos. Přitom kapitálový zisk již osvobození nepodléhá, je předmětem zdanění a daňově uznatelná je také „kapitálová ztráta“. Nesporně systémové by bylo proto osvobození všech příjmů z HZL nebo naopak uplatnění standardního režimu zdanění, které je navrhováno.

• schválením nového zákona o dluhopisech byla změněna definice hypotečního úvěru. Podle nové úpravy již není tento úvěr účelově vázán a proto zdroje získané emisí HZL lze používat pouze na základě rozhodnutí příslušného emitenta (banky).

Na zrušení účelovosti hypotečních úvěrů upozornila ve svých připomínkách již v minulosti také Česká národní banka.

Nové navržené znění písm. l) reaguje na novelu zákona o odpadech. Dne 13. 8. 2005 nabude účinnosti část zákona č. 7/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech (§ 37i, 37k, 37n, 37o). V rámci plnění svých zákonných povinností, jsou výrobci povinni vytvořit systém, který bude zajišťovat zpětný odběr, zpracování, využití a odstranění elektrozařízení pocházejícího z domácností, které bylo uvedeno na trh do dne 13. 8. 2005. Uvedená ustanovení novely zákona o odpadech jsou transpozicí právních předpisů Evropských společenství, zejména Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/95/ES a 2002/96/ES ze dne 27. 1. 2003 a Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/108/ES ze dne 8. 12. 2003.

17. Jelikož se výše vybraných příspěvků provozovatele kolektivního systému v daném období (kalendářní rok) ze zákona odvíjí od počtu elektrozařízení uvedeného výrobci na trh v tomto období a nikoli od počtu elektrozařízení, které se stává odpadem a je nezbytné provést jeho odstranění, bude pravděpodobně v prvních letech docházet k určité kumulaci peněžních prostředků u provozovatele kolektivního systému (právnické osoby). Tyto peněžní prostředky však bude nezbytné bezvýhradně použít v období (kalendářním roce), ve kterém vznikne povinnost elektrozařízení uvedené na trh odebrat a odstranit. Z uvedeného důvodu je nepřípustné, aby vybrané příspěvky byly zatíženy daní z příjmů. Toto zatížení by jednak zvyšovalo samotný příspěvek a jednak by bylo příjmem veřejných rozpočtů, jenž by stát získával od výrobců na základě plnění povinností, které jim stát ukládá v souvislosti s transpozicí právních předpisů evropských společenství. Podstatou zdanění by přitom byl pouze časový nesoulad mezi shromážděním zdrojů a jejich výdajem na zákonem vymezené účely.

K bodu 30 – poznámka pod čarou 93

Odkaz na směrnici Rady 90/434/EHS se doplňuje o novelu této směrnice z roku 2005.

K bodu 31 - § 19 odst. 3 písm. b) a c), § 19 odst. 4

Ke zvýšení atraktivity podnikatelského prostředí České republiky se navrhuje urychlit snížení podmínky kvalifikované účasti mateřské společnosti na dceřiné společnosti. Tato úprava není v rozporu se směrnicí Rady č. 90/435/EHS, ve znění směrnice Rady 2003/123/ES. Podle platného znění zákona o daních z příjmů měla hranice minimální účasti mateřské společnosti na dceřiné společnosti ve výši 10 % na základním kapitálu začít platit až od roku 2009.

K bodu 32 - § 19 odst. 4 písm. a)

18. Jedná se o legislativně technické upřesnění navazující na změny označení písmen v odstavci 1 provedené zákony č. 47/2004 Sb. a č. 280/2004 Sb.

K bodu 33 - § 19 odst. 8

Rozhodnutím Rady 2004/911/ES byla v Úředním věstníku Evropské unie ze dne 29.12.2004 (L 385) publikovaná Dohoda mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací, kterou se stanoví opatření rovnocenná opatřením stanoveným směrnicí rady 2003/48/ES o zdanění příjmů z úspor ve formě příjmů úrokového charakteru (dále jen „Dohoda“). Dohoda je sjednána Evropským společenstvím, jako smluvní strana tedy nefigurují členské státy, ale pouze Evropské společenství. Vzhledem k tomu, že není zcela zřejmý charakter závaznosti Dohody, navrhuje se přinejmenším pro posílení právní jistoty poplatníků její obsah implementovat přímo do zákona o daních z příjmů. To bude ve svém důsledku v oblasti zdanění dividend, úroků a licenčních poplatků znamenat stejné zacházení s daňovými rezidenty Švýcarské konfederace jako s daňovými rezidenty jiných členských států Evropské unie než České republiky.

K bodům 34 a 38 - § 20b a 23 odst. 4 písm. a)

19. V návaznosti na možnost penzijních fondů investovat také do zahraničních cenných papírů se navrhuje zajistit stejný daňový režim i pro tento druh investování, a to i z důvodů vyloučení diskriminace.

K bodu 35 - § 23 odst. 3 písm. a) bod 6

Z důvodu zachování neutrálního postupu u dlužníka i věřitele při splynutí pohledávky a závazku vzniklých z titulu sankcí ze závazkových vztahů se navrhuje vyloučit v tomto případě povinnost věřitele zvýšit výsledek hospodaření. Dále se z důvodu odstranění pochybností výslovně stanoví, že se v případě povinnosti zvýšení výsledku hospodaření jedná o částku ve stejné výši, o jakou byl v předchozích zdaňovacích obdobích výsledek hospodaření snížen.

K bodu 37 - § 23 odst. 3 písm. b) bod 1

Potvrzuje se, že ustanovení § 23 odst. 3 písm. b) bodu 1 se nepoužije vedle zániku pohledávky ze smluvních sankcí i v případě jejich postoupení.

K bodům 39, 46 a 57 -§ 23 odst. 4 písm. m), § 24 odst. 2 písm. v) bod 2, § 32a odst. 2

20. Pro případ, že by povolenky emisí skleníkových plynů a produkčních kvót (mléko, cukr, škrob) byly zaúčtovány jako nehmotné aktivum, navrhuje se řešit vzniklý výnos a související náklady u prvního držitele tak, aby nevstupovaly do základu daně. To znamená, že se navrhuje vyloučit ze zdanění jak prvotní výnos zaúčtovaný v souvislosti s nabytím povolenky či kvóty, tak účetní odpisy nehmotného majetku a také zůstatkovou cenu zaúčtovanou do nákladů při prodeji nebo zániku tohoto nehmotného aktiva. Zároveň se navrhuje nevymezovat toto nehmotné aktivum jako nehmotný majetek z hlediska zákona o daních z příjmů z důvodu, že doba použití povolenky (kvóty) by měla být shodná daňově i účetně. U držitelů, kteří získají povolenku (kvótu) úplatně a na dobu delší než 1 rok, by se akceptovaly jako daňový výdaj účetní odpisy.

Obecná formulace řeší i situaci, kdy by nebylo účtováno o nehmotném aktivu, ale přesto by se prvotní nabytí povolenky (kvóty) účtovalo ve prospěch výnosů.

K bodům 40 a 51 - § 23 odst. 6 písm. a) a b), § 24 odst. 4 písm. b) a § 24 odst. 5 písm. a)

Vzhledem k tomu, že v § 31 jsou uvedeny 4 způsoby výpočtu odpisů, navrhuje se používat pro stanovení ceny „standardní“ výpočet podle § 31 odst. 1 písm.a), tj. bez jakéhokoliv navýšení v prvním roce odpisování.

K bodům 41 a 48 - § 23 odst. 17, poznámka pod čarou č. 95

U cenných papírů s výjimkou směnek, derivátů a části majetků a závazků zajištěných deriváty, dále u závazků vrátit cenné papíry (tzv. repooperace), u finančního umístění a technických rezerv u poplatníků, kteří mají povolení k provozování pojišťovací nebo zajišťovací činnosti podle zvláštního právního předpisu, se navrhuje akceptovat v základu daně oceňovací rozdíly zaúčtované do výnosů nebo nákladů v souladu s předpisy o účetnictví.

V důsledku úpravy daňového režimu u derivátů se navrhuje zrušit ustanovení písmene zg) včetně poznámky pod čarou.

K bodu 42 - § 23a odst. 5 písm. b) a v § 23c odst. 8 písm. b)

Navrhované doplnění umožňuje převzít i daňovou ztrátu vyměřenou za část zdaňovacího období, za které se podává daňové přiznání předcházející rozhodnému dni fúze.

K bodu 43 - § 23a odst. 5 písm.c) a § 23c odst. 8 písm.c)

Do ustanovení implementujících směrnici Rady 434/90/EHS ze dne 23. července 1990 o společném systému zdanění při fúzích, rozděleních, převodech majetku a výměnách podílů se navrhuje doplnit možnost přenosu uplatnění odpočtu od základu daně nákladů vynaložených na výzkum a vývoj. Toto doplnění zajistí neutrální posouzení dotčených operací z daňového hlediska, což je základní podmínka implementace uvedené směrnice.

Zároveň se navrhuje přechodné ustanovení, podle kterého by se možnost přenosu odpočtu na výzkum a vývoj uplatnila již za zdaňovací období započaté v roce 2005.

K bodům 44 a 45 - § 24 odst. 2 písm. j) bod 4

Navrhuje se v zákoně potvrdit, že zaměstnavatel si může jako daňově uznatelný výdaj (náklad) uplatnit příspěvek na stravování na další jedno jídlo za zaměstnance, který má nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobu, aby nedocházelo k diskriminaci oproti případům, kdy zaměstnancům je  rovnoměrně rozvržená pracovní doba.

Dále se navrhovaným doplněním potvrzuje, že omezení uplatnění příspěvku na stravování se týká pouze případů, kdy zaměstnanec je vyslán na pracovní cestu v průběhu směny, kdy mu vzniká nárok na stravné při pracovní cestě, a nikoliv po skončení směny.

K bodu 47 - § 24 odst. 2 písm. zg)

Navržené ustanovení umožňuje odečíst náklady zaměstnavatele vynaložené za účelem přepravy svých zaměstnanců do místa výkonu práce od základu daně z příjmů, a to pouze dopravními prostředky, které mají charakter hromadných dopravních prostředků. Návrh sleduje podporu mobility pracovních sil s předpokladem pozitivního vlivu na snižování nezaměstnanosti.

K bodům 50 a 54 - § 24 odst. 2 písm. zu) a § 25 odst. l písm. k)

K podpoře mobility pracovních sil se dále navrhuje umožnit jako výdaj(náklad) na dosažení, zajištění a udržení příjmů úhrady zaměstnavatele za zaměstnance v souvislosti s jejich přechodným ubytováním. Pro zajištění této podpory pouze v případě ubytování v hromadných ubytovacích zařízeních, pro které však absentuje jednoznačné vymezení v rámci platných právních norem, bude tato možnost vyloučena při ubytování v rodinném domě nebo bytě, což jsou jednotky jednoznačně vymezené. K vyloučení zneužívání této podpory se navrhuje maximální částka ve výši 3 500,- Kč za jednoho zaměstnance za měsíc. Na straně zaměstnance je podle již platného ustanovení § 6 odst. 9 písm. k) hodnota ubytování poskytovaná jako nepeněžní plnění zaměstnavatelem zaměstnanci osvobozena.

Současně se navrhuje související doplnění v § 25 odst. 1 písm. k), kterou se potvrzuje možnost uplatnění výdajů na přechodné ubytování.

K bodu 52 - § 24 odst. 4 závěrečný text

Navrhuje se obecně stanovit postup stanovení minimální doby trvání finančního leasingu u movitých věcí a výše kupní ceny v případě, kdy dojde ke změně doby odpisování v průběhu trvání finančního leasingu. Dosud je nutné toto řešit v přechodných ustanoveních, ve kterých se vždy potvrzuje, že se vychází z doby odpisování platné v době zahájení finančního leasingu. Navrhované doplnění zvyšuje právní jistotu poplatníka pro případ změn v odpisování majetku po zahájení finančního leasingu.

K bodům 53 a 80 - § 25 odst. 1 písm. f) a § 38e odst. 9

Doplnění a nahrazení pojmu „penále“ pojmem „úroky z prodlení“ navazuje na nové znění § 63 zákona o správě daní a poplatků (viz část čtvrtá tohoto vládního návrhu zákona).

K bodu 55 - § 25 odst. 3

Navrhuje se potvrdit, že se ustanovení § 25 odst. 1 písm. w) vztahuje vedle smluv uzavřených po 1.1.2004 i na dodatky sjednané po 1.1.2004 ke smlouvám uzavřeným před tímto datem.

K bodu 56 - § 31 odst. 6

Jedná se o legislativně technické upřesnění, kdy se potvrzuje, že i majetek vytvořený ve vlastní režii se posuzuje jako majetek nový.

1. K bodu 58 - § 34

2. Pozměňovacím návrhem byla do zákona č. 669/2004 Sb. doplněna do § 34 ustanovení umožňující odečtení od základu daně nákladů vynaložených na výzkum a vývoj. Nebyly však současně provedeny úpravy v navazujících ustanoveních, které se nyní navrhují k doplnění.

2. K bodu 59 - § 35 odst. 6 až 8

Jedná se o podporu zavádění registračních pokladen formou slevy na dani, při jejím pořízení nebo technickém zhodnocení. Sleva na dani je limitována. Dopad na veřejné rozpočty odhadujeme na 1,0 – 1,5 mld Kč (blíže viz část I. F).

K bodu 62 - § 35c odst. 4

V tomto případě se jedná pouze o formální zpřesnění znění uvedeného ustanovení tak, aby bylo zcela nepochybné, jak se stanoví šestinásobek minimální mzdy, jestliže by změna její výše nastala v průběhu zdaňovacího období a nikoli k 1. 1. běžného zdaňovacího období, tak jak to zpravidla předpokládá ustanovení § 111 zákoníku práce.

Rovněž se pro právní jistotu poplatníků, zaměstnavatelů i správců daně přesně stanoví, že jako limit k porovnání, zda stanovená podmínka byla splněna, je pouze jedna z úprav minimální mzdy, a to mzda platná pro zaměstnance odměňovaného měsíční mzdou, bez úpravy u pracovníků s kratší pracovní dobou na odpracovanou dobu (tzn., že se nesnižuje ani u mladistvých a invalidních důchodců tak, jak to umožňuje ustanovení § 2 nařízení vlády č. 303/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů, o minimální mzdě). Obdobně jsou zpřesněny podmínky pro výplatu bonusu v ustanovení § 35d u poplatníků s příjmy podle § 6 zákona.

K bodům 64 a 65 - § 35c odst. 8 věta první a druhá

24. Jedná se pouze o legislativně technickou úpravu.

K bodu 66 - § 35c odst. 9 věta poslední

Navrhuje se pro nadbytečnost úpravy zrušit poslední větu, neboť již věta první znamená blokaci v tom smyslu, že jedno dítě v jeden „okamžik“ může uplatnit jen jeden z manželů.

K bodu 67 - § 35c odst. 12

Navrhovanou změnou v ustanovení § 35c odst. 12 se upřesňuje způsob vypořádání („vyúčtování“) měsíčních daňových bonusů po uplynutí zdaňovacího období u poplatníka v DAP. Měsíční daňové bonusy vyplacené zaměstnavatelem jsou zálohovou platbou na roční daňový bonus a pokud výše vyměřené daně nebude dávat důvod pro vyplacení ročního bonusu, vyplacené částky na měsíčních bonusech (obdobně jako při ročním zúčtování u zaměstnavatele) se posoudí jako daňový nedoplatek. Novou úpravou se rovněž ošetří situace, kdy si po uplynutí zdaňovacího období bude chtít uplatnit daňové zvýhodnění druhý z manželů např. s příjmy podle § 7(tj. nikoliv ten, který již v průběhu zdaňovacího období uplatňoval měsíční daňové zvýhodnění u svého zaměstnavatele), tj. oba budou muset podat DAP a vyplacené částky na měsíčních bonusech u prvního z manželů se posoudí jako daňový nedoplatek. Pokud měsíční daňové zvýhodnění uplatňoval jeden z manželů u svého zaměstnavatele, druhý z manželů daňové zvýhodnění totiž jiným způsobem (než v daňovém přiznání) uplatnit prakticky nemůže.

K bodům 68 až 72, 75 - § 35d odst. 1 až 5, § 35d odst. 6 věta první, druhá a poslední, § 35d odst. 7 věta první, § 35d odst. 8 věta první, § 35d odst. 9 věta poslední

Cílem navržených opatření je zpřesnění pojmů v uvedených ustanoveních zákona v návaznosti na zavedení nové „slevy na dani podle § 35ba“. U poplatníků s příjmy podle § 6 bude nutno odečítat z vypočtené zálohy podle § 38h odst. 2 zákona postupně dvě částky (dvě slevy). Nejdříve částku definovanou jako „měsíční sleva na dani podle § 35ba“, která bude nahrazovat zrušené nezdanitelné částky v § 15 zákona, a pak částku definovanou jako „měsíční sleva na dani podle § 35c“, tj. formu měsíčního daňového zvýhodnění na dítě.

Navrhuje se prodloužit lhůtu pro vyřízení žádosti o vrácení daňových bonusů vyplacených zaměstnavatelem z vlastních prostředků zaměstnancům s dětmi a s nízkou mzdou (pokud nemůže o vyplacené bonusy nebo o doplatky na daňových bonusech z ročního zúčtování snížit odvod sražených záloh), a to z 15 dnů na 20 dnů.

Stávající lhůta pro poukázání finančních prostředků (doba od přijetí žádosti, vyhotovení platebních výměrů v Adisu příslušným správcem daně, atd. až po jejich schválení) se jeví finančním úřadům jako velice krátká a technicky těžko proveditelná, navíc bez časové možnosti, ověřit si opodstatněnost žádosti.

V souvislosti s novelou zákona se od r. 2006 předpokládá snížení daňové zátěže u nízko příjmových skupin poplatníků a v této souvislosti lze očekávat, že dojde současně k nárůstu drobných podnikatelů, kterým se nepodaří vykrýt vyplacené daňové bonusy z úhrnu záloh na daň sražených u zaměstnanců bez dětí. Je samozřejmě nutné najít určitý kompromis se zástupci podnikatelské sféry, aby zaměstnancům s dětmi nehradili daňové bonusy ze svých prostředků příliš dlouhou dobu. Proto se navrhuje prodloužit zmíněnou 15-ti denní lhůtu alespoň o 5 dnů.

K bodům 73 a 74, 108 a 109 - § 35d odst. 9 věta druhá a třetí, § 38ch odst. 5, § 38i odst. 2 věta čtvrtá

Navrhovanou úpravou se upřesňuje způsob vrácení daňových bonusů vyplacených zaměstnavatelem z vlastních prostředků (snížením odvodu záloh i v dalších měsících) nebo v souladu se zvláštním právním předpisem o správě daní. Současně se v ustanovení § 38i upřesňuje, že správce daně bude vybírat nedoplatek na dani za plátce daně (jestliže nemá zaměstnavatel dlužnou částku z čeho zaměstnanci srazit) jen za okolností, že rozdíl zaviní poplatník, čímž se zamezí zneužívání tohoto ustanovení ze strany plátců daně.

K bodu 76 - § 37a odst. 6

25. V souvislosti s  implementací Nařízení Rady (ES) č. 1435/2003 ze dne 23. července 2003 o statutu evropské družstevní společnosti (SCE) a se schvalováním zákona o evropském družstvu se navrhuje stanovit obdobný daňový režim jako u družstva, které je rezidentem v České republice.

K bodu 77 - § 37b

Komise přijala 17. října 2003 návrh, který novelizuje Směrnici Rady 90/434/EHS ze dne 23. července 1990 o společném systému zdanění při fúzích, rozděleních a převodech majetku a výměnách podílů. Po podrobném projednání v rámci pracovní skupiny Rady byla vypracována modifikovaná verze tohoto návrhu, která byla následně přijata Radou 17. února 2005 pod číslem Směrnice Rady 2005/19/ES. V článku 2 odst. 1 této novelizující směrnice je uvedeno: „Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s ustanoveními této směrnice o přemístění sídla evropské společnosti (SE) nebo evropského družstva (SCE) a s písmenem a) přílohy této směrnice do 1. ledna 2006.“

Pravidla pro přemístění sídla SE nebo SCE jsou upravena v novelizované směrnici v Hlavě IVb. V těchto ustanoveních se uvádí, že při přemístění sídla SE nebo SCE, pokud aktiva a pasiva SE nebo SCE následně zůstávají fakticky spojena se stálou provozovnou SE nebo SCE, která je umístěna v členském státě, z něhož bylo sídlo přemístěno, dochází k odkladu ve zdanění kapitálových zisků a dále je umožněn převod opravných položek, rezerv a ztrát, které SE nebo SCE vytvořily před přemístěním jejich sídla, na tuto stálou provozovnu. V důsledku převodu sídla SE nebo SCE nedochází také ke zdanění společníků.

Vzhledem k tomu, že se jedná o zásady, které jsou již vyjádřeny v zákonu o daních z příjmů v § 23a až § 23d, navrhuje se použití těchto ustanovení i pro stálou provozovnu, která zůstane po přemístění SE nebo SCE na území České republiky.

K bodu 78 – § 38d nový odst. 10

Na základě úkolu ministra práce a sociálních věcí koordinuje Správa služeb zaměstnanosti MPSV přípravu projektu s názvem „Příležitostná registrovaná práce-jako nový nástroj aktivní politiky zaměstnanosti“. Projekt se zabývá problematikou souběžného zaměstnávání evidovaných uchazečů o zaměstnání v zájmu snižování dlouhodobé nezaměstnanosti, což je v souladu s ustanovením § 25 odst. 3 a § 106 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, který nabyl účinnosti od 1.10.2004. V rámci tohoto projektu bude možné evidovaným uchazečům o zaměstnání zprostředkovat krátkodobě výkon činnosti na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, což umožňuje § 25 odst. 3 písm. b) shora citovaného zákona o zaměstnanosti. Projekt je od 1. 5. 2005 ověřován na třech vytipovaných úřadech práce (Vyškov, Znojmo, Hodonín) ve spolupráci s provozovatelem tedy Ministerstvem práce a sociálních věcí vybranou firmou, která bude zabezpečovat za zaměstnavatele výplatu odměny uchazečům za provedený výkon činnosti a rovněž agendu související se sražením a odvedením daně, čili bude vystupovat a fungovat jako plátce daně u uvedených krátkodobě zaměstnávaných uchazečů o zaměstnání. Tato snaha má za cíl snížit administrativu zaměstnavatelů a zároveň zvýšit jejich motivaci ke krátkodobému registrovanému zaměstnávání evidovaných uchazečů na úřadech práce. Touto firmouje firma Sodexho Pass, která byla vybrána v rámci výběrového řízení prostřednictvím programu Phare 2003, ze kterého bude projekt také financován.

26. Po dobu ověřování v rámci tohoto projektu byl navrhovaný systém srážení a odvedení daně vybranou firmou projednán a odsouhlasen Finančním ředitelstvím v Brně. Pro budoucí pokračování projektu, tj. po ukončení jeho ověřování, je nutné  doplnit zákon o možnost zjednodušeného odvodu daně, a tak zajistit administrativně méně náročný způsob odvodu daně pro zaměstnavatele, kteří v rámci tohoto programu využijí nezaměstnané uchazeče o zaměstnání, evidované na příslušných úřadech práce (dohody o provedení práce). Zákon o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, však neumožňuje, aby někdo jiný nezná pojem „provozovateli“ (operátor)“, který by mohl alternovat „plátce daně“, a proto je nezbytné v tomto smyslu zákon o daních z příjmů doplnit.

K bodu 79 - § 38e odst. 5

Podle stávající právní úpravy jsou částky zajištění zaokrouhlovány na celé stokoruny nahoru. Používané zaokrouhlování se nepříznivě projevuje v případech, kdy poplatníkovi se zajišťovaným příjmem ve výši 100 Kč, sráží plátce v důsledku používaného zaokrouhlování na zajištění daně celou tuto částku; při částkách zajišťovaných příjmů nižších než 100 Kč by musel plátce dopad zaokrouhlování na celé stokoruny nahoru dotovat. Zaokrouhlování částky zajištění na celé koruny nahoru tuto situaci odstraní.

K bodům 81 až 83 - § 38fa odst. 1 písm. a) bod 1, § 38fa odst. 1 písm. a) bod 3 za větu první, § 38fa odst. 1, § 38fa odst. 1 závěrečné části

Navrhovaná úprava upřesňuje výčet příjmů, které se pro účely tohoto zákona považují za příjmy úrokového charakteru. Dále navrhovaná úprava řeší situace, kdy platební zprostředkovatel nemá informace o výši procentního podílu aktiv podílového fondu nebo obdobného zahraničního fondu kolektivního investování. V takovém případě se procentní podíl investičních nástrojů nesoucích příjmy podle písm. a) bodů 1 a 2 považuje za vyšší než 40%. Dále je úpravou zpřesněno, že v případech, kdy není znám podíl příjmů úrokového charakteru u příjmů uvedených pod body 2 a 3 písmene a) na celkové výši příjmu, pak se za příjem úrokového charakteru považuje celá částka tohoto příjmu. Jde o zpřesnění stávajícího znění v zájmu právní jistoty poplatníků a sjednocení daňové praxe. Navrhované úpravy nejsou v rozporu se Směrnicí Rady č. 2003/48/ES o zdanění příjmů z úspor ve formě úrokového charakteru.

K bodu 84 - § 38fa odst. 3 písm. b) bod 1

Navrhovaná úprava upřesňuje, že za skutečného vlastníka příjmů nebude považována fyzická osoba, která nejen jedná jménem nebo za právnickou osobu, ale i jménem nebo za jiný daňový subjekt, jehož příjmy jsou zdaňovány daní z příjmů nebo obdobnou daní. Jde o zpřesnění stávajícího znění v zájmu právní jistoty poplatníků a sjednocení daňové praxe. Navrhované úpravy nejsou v rozporu se Směrnicí Rady č. 2003/48/ES o zdanění příjmů z úspor ve formě úrokového charakteru.

K bodu 85 - § 38fa odst. 3 písm. b) bod 3

Navrhovaná úprava upřesňuje, že ustanovení o oznámení informací se týkají fyzické osoby, která je příjemcem úroku a jedná jménem nebo za jinou fyzickou osobu, která je skutečným vlastníkem příjmu úrokového charakteru, tedy nikoliv za jakoukoliv jinou fyzickou osobu. Jde o zpřesnění stávajícího znění v zájmu právní jistoty poplatníků a sjednocení daňové praxe.

K bodu 86 - § 38fa odst. 8

Jedná se o doplnění zákona za účelem zvýšení právní jistoty daňových subjektů, kdy součástí záběru implementované Směrnice Rady 2003/48/ES o zdaňování příjmů z úspor nejsou pouze členské státy, ale také Švýcarská konfederace, Andorské knížectví, Lichtenštejnské knížectví, Republika San Marino a Monacké knížectví. S těmito státy uzavřelo Evropské společenství mezinárodní smlouvy ve výlučné působnosti a Česká republika je vzala formou Memorand o porozumění na vědomí. Původně předpokládaný okruh zemí v rámci Evropského hospodářského prostoru tak neodráží aktuální stav.

K bodům 87 a 88 - § 38g odst. 2 věta první a poslední

Navrhuje se zrušit povinnost podávat přiznání k dani z příjmů fyzických osob (DAP) v případech, kdy zaměstnanec uplatňuje nezdanitelnou část základu daně podle § 15 odst. 3 a 4 zákona z titulu zaplacených úroků z hypotečního úvěru, popř. z jiného úvěru poskytnutého bankou v souvislosti s hypotečním úvěrem. Úroky z hypotečního a souvisejících úvěrů bude možné uplatnit u zaměstnavatele až po uplynutí zdaňovacího období v rámci ročního zúčtování záloh, stejně jako tomu bude u zaplacených úroků z úvěru ze stavebního spoření, a to ve výši skutečně zaplacené. Současně se upřesňuje vypořádání daňové povinnosti prostřednictvím DAP u zaměstnanců, kteří jsou v ČR daňovými nerezidenty.

K bodům 91 až 93, 95 až 107, 110 až 140 –  

38h odst. 1 úvodní část věta první a druhá, § 38h odst. 1 písm. b), § 38h odst. 3 až 6, § 38h odst. 7 věta první, § 38h zrušené odst. 8 a 9, § 38h odst. 8 věta poslední, § 38h odst. 13, § 38ch odst. 1 věta první, § 38ch odst. 2 věta první, §38ch odst. 3 věta první, § 38ch odst. 4 věta druhá, § 38ch odst. 4 věta třetí až pátá, § 38j odst. 2 na konci písm. c) a písm. d), § 38j odst. 2 písm. e) zrušené body 5 a 6, § 38j odst. 2 písm. e) nový bod 6 a body 7 a 8, § 38j odst. 2 písm. e) závěrečná část, § 38j odst. 2 písm. f), § 38j odst. 3 věta první, § 38j nový odst. 5, nadpis v § 38k, § 38k odst. 1 věta první a druhá, § 38k odst. 3, § 38k odst. 4 úvodní část ustanovení, § 38k odst. 4 písm. a) až c), § 38k odst. 4 zrušené písmena d) až g), § 38k odst. 5 úvodní část, § 38k odst. 5 písm. c) a písm. e) až j), § 38k odst. 7 věta první a poslední, § 38k odst. 8 věta první, § 38l.

27. Zavedení navrhované slevy na dani podle § 35ba přináší sebou rovněž podstatné změny v systému zdaňování mezd:

Navrhuje se, aby nová daňová výhoda - sleva na dani podle § 35ba zákona, která má nahradit nezdanitelné částky základu daně stanovené dosud v § 15 zákona, byla poplatníkům s příjmy podle § 6 poskytována již v průběhu zdaňovacího období, a to z vypočtené zálohy (ve výši 1/12 roční částky) jako tzv. „měsíční sleva na dani podle § 35ba“. U poplatníka s podepsaným prohlášením k dani se vypočtená záloha sníží o prokázanou částku měsíční slevy na dani podle § 35ba - na poplatníka, na částečný nebo plný invalidní důchod, o slevu pro držitele průkazu ZTP/P, případně o slevu pro studenta. Slevu na dani podle § 35ba odst. 1 písm. b) na manželku a slevu podle § 35ba odst. 2 u poživatele starobního důchodu (s nízkým důchodem) bude možné uplatnit až po uplynutí zdaňovacího období z vypočtené daně.

V ustanovení § 38h se navrhuje, aby zaměstnavatel z vypočtené zálohy u zaměstnance srážel nejdříve tzv. měsíční slevu na dani podle § 35ba (max. do nuly) a až zálohu sníženou o měsíční slevu na dani podle § 35ba pak snížil o měsíční daňové zvýhodnění (tj. o měsíční slevu na dani podle § 35c a případnou nevyužitou částku měsíčního daňového zvýhodnění vyplácel nadále jako měsíční daňový bonus).

Navrhuje se, aby nezdanitelné částky základu daně podle § 15 zákona bylo možné uplatnit pro snížení základu daně u poplatníka s příjmy podle § 6 zákona až po uplynutí zdaňovacího období, a to včetně úroků z úvěru ze stavebního spoření a z hypotečního úvěru (jen skutečně zaplacené, nikoliv tzv. předpokládané úroky). Navíc se poplatníkovi s příjmy podle § 6 zákona umožňuje úroky z úvěru od banky charakteru hypotečního uplatnit přímo u zaměstnavatele, tj. i v rámci ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění (viz navrhované znění § 38g odst. 2).

Zavedení slevy na dani podle § 35ba z vypočtené daně výrazně ovlivní zdaňování příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků – změní se způsob výpočtu zálohy na daň. Plátce daně vypočte u poplatníka s příjmy podle § 6 zálohu na daň nově přímo ze základu daně (z tzv. hrubé mzdy snížené jen o povinné pojistné, které je poplatník jako zaměstnanec povinen platit), nikoliv jako dosud z tzv. zdanitelné mzdy (ze základu sníženého ještě o 1/12 nezdanitelných částek). S navrhovanou změnou souvisejí i další úpravy provedené v  ustanoveních § 38ch až 38l, a to zejména při vypořádání daňové povinnosti u poplatníka po uplynutí zdaňovacího období v rámci ročního zúčtování záloh, které provádí plátce daně a při prokazování nároku na novou slevu na dani podle § 35ba.

V § 38j odst. 5 se upřesňuje, že povinnost podat vyúčtování daně podle § 69 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, mají plátci daně nejen za okolností, že jim vzniká odvodová povinnost, ale též pokud poskytovali poplatníkům slevy na dani podle § 35ba nebo daňové zvýhodnění. Uvedenou úpravou se předejde ztrátě informací o činnosti plátce, který poplatníkům vyplácel v průběhu rozhodného období příjmy, z nichž srážel zálohy na daň, avšak po aplikaci slev na dani nebo daňového zvýhodnění mu odvodová povinnost v průběhu příslušného zdaňovacího období nevznikla.

Při zavedení nové slevy na dani podle § 35ba nutno počítat u zaměstnavatelů jako plátců daně se změnou počítačového vybavení (softwaru), na straně daňové správy MF s úpravou programového vybavení ADIS a všech tiskopisů používaných při vybírání daně z příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků a rovněž s tím, že všichni poplatníci s příjmy podle § 6 zákona budou muset na počátku roku 2006 (do 15.2) u tzv. hlavního zaměstnavatele podepsat nový tiskopis Prohlášení k dani.

K bodu 141 - § 38m odst. 3 písm. c)

Dosavadní právní úpravou není stanovena povinnost podat daňové přiznání za období předcházející změně ve vymezení hospodářského roku a tyto případy je nutno řešit výzvou správce daně k podání daňového přiznání. Navrhuje se proto povinnost poplatníka podat daňové přiznání stanovit přímo zákonem.

K bodům 142 až 144 - § 38m odst. 3 písm. d) a odst. 4 písm. d)

28. Analogicky jako při přemístění evropské společnosti z území ČR se navrhuje povinnost podat daňové přiznání i pro evropské družstvo.

K bodům 145 až 152 - § 38na odst. 1, 2, 3, 4, 5, 6 a nový odst. 9

Ke zvýšení právní jistoty poplatníků i správců daně se navrhují legislativně technická zpřesnění. Doplňuje se, která období se porovnávají pro účely možnosti odečtení daňové ztráty od základu daně ve vztahu k podstatné změně ve složení společníků, a také ke kterému dni se složení společníků sleduje.

Dále se definuje pouhé vynakládání výdajů (např. na výstavbu budovy), které vede k dosažení daňové ztráty, za provozování činnosti, která je poté vykonávána (např. pronájem této budovy). Po doplnění bude možné takto vykázanou daňovou ztrátu v uvedených případech uplatňovat proti příjmům dosahovaným v dalších obdobích.

Pro  případy přeměn a převodů podniků se upřesňuje způsob rozdělení základu daně ve vztahu k činnostem, které byly vykonávány příslušným poplatníkem v období, za které byla daňová ztráta vyměřena.

K bodu 153 - § 38nc

S účinností od l. l. 2004 byl do zákona o daních z příjmů zaveden nový institut – možnost požádat správce daně o tzv. závazné posouzení, a to pro případy odpočtů daňových ztrát od základu daně z příjmů v obdobích po podstatné změně ve složení společníků. Nově navrhované ustanovení umožňuje požádat správce daně o závazné posouzení také v případech, kdy má poplatník pochybnost, zda jím sjednávaná cena se spřízněnými osobami odpovídá ceně obvyklé.

V prvním odstavci je stanoveno, že poplatník může požádat o posouzení způsobu stanovení ceny, a to obchodního případu, který sjednává nebo který očekává, že bude sjednávat. Posuzováním způsobu stanovení ceny a ne konkrétní určité ceny je tak umožněno, aby konečná sjednaná cena reagovala např. na změny vstupů (cena ropy apod.). V odstavci druhém je stanoveno, jaké doklady a údaje je poplatník spolu se žádostí o posouzení povinen předložit správci daně. Pokud o závazné posouzení požádá správce daně prodávající, je dle odstavce třetího vydané rozhodnutí platné např. i pro kupujícího resp. pro jeho správce daně. Čtvrtý odstavec řeší případy, kdy se např. zahraniční mateřská společnost rozhoduje o založení společnosti na území České republiky z důvodů realizace zpravidla významných obchodních operací a pro svoje rozhodování potřebuje znát názor správce daně.

K bodu 155 - odpisová skupina 4, položka (4-2)

Z důvodu zjednodušení zatřídění oplocení do odpisových skupin se navrhuje sjednocení doby odpisování všech oplocení. Navrhuje se vypustit podmínku, že se musí jednat o oplocení budov a inženýrských staveb. V důsledku toho i samostatně oplocené pozemky např. sady budou odpisovány jednotně po dobu 20 let.

K bodu 156 - odpisová skupina 4, položka (4-15)

Při převodu staveb klasifikovaných v SKP na Klasifikaci CZ-CC nebyly mezi věže a stožáry odpisované v odpisové skupině 4 neúmyslně nezařazeny věže a stožáry chemických podniků, které i před rokem 2004 byly odpisovány v odpisové skupině 4. Proto se navrhuje doplnit výčet majetku odpisovaného v odpisové skupině 4 dále o kód 230341, ve kterém jsou klasifikovány věže, stožáry, věžové zásobníky chemických podniků.

29. K článku II

30. K bodu 1 – Jedná se o obecné ustanovení určující, podle kterých právních předpisů bude postupováno u daňových povinností vzniklých v předchozích zdaňovacích obdobích. Dále je upraveno, že podle úpravy v čl. I. se bude postupovat pro zdaňovací období 2006.

32. K bodu 2 – Navrhuje se přechodné ustanovení pro upřesnění, jak se bude postupovat u zdanění příjmů z úrokových výnosů z hypotečních zástavních listů, tj. bude se tedy postupovat podle zákona platného do 31. 12. 2005. Toto opatření je nezbytné, neboť s účinností od 1. 1. 2006 se navrhuje zrušit osvobození těchto příjmů od daně z příjmů fyzických osob.

34. K článku III

Navrhuje se vzhledem k rozsahu novelizace zákona zmocnit předsedu vlády k vyhlášení úplného znění zákona o daních z příjmů.

ČÁST DRUHÁ

K článku IV

Změna zákona o rezervách

K bodům 1, 2 a 3 – § 5, § 5a odst. 1 a § 5a odst. 6

35. Navržená změna zpřesňuje stávající text zákona a potvrzuje možnost poplatníků – bank a finančních institucí dle vlastního rozhodnutí tvořit ke konkrétním pohledávkám z úvěrů standardní bankovní opravné položky podle odstavce 1 nebo při splnění specifických podmínek postupovat podle odstavce 6 a tvořit zvláštní opravné položky až do výše 100% neuhrazené hodnoty „nevýznamných“ pohledávek (tedy pohledávek s hodnotou do 30 000 Kč). Současně v návaznosti na v minulosti přijatý pozměňovací návrh u poplatníků nebankovního sektoru v oblasti příslušenství pohledávek se obdobná úprava tvorby opravných položek navrhuje i u bank a finančních institucí.

K bodu 4 - § 8c

V souvislosti s návrhem daňového řešení pohledávek z úvěrů s hodnotou do 30 000 Kč u bank a finančních institucí možností tvorby opravných položek až do výše 100 % jejich neuhrazené hodnoty se navrhuje obdobná možnost u nepromlčených pohledávek s hodnotou do 30 000 Kč i pro běžné podnikatele. Cílem navrhované úpravyje jednodušeji z hlediska tvorby zákonných opravných položek řešit drobné pohledávky běžných podnikatelů. V těchto případech jsou mnohdy předmětné pohledávky soudně vymáhány pouze z důvodu možnosti vytvářet zákonné opravné položky, což je neekonomické a zbytečně zatěžující jak pro poplatníky, tak pro správce daně. Dále je zamezeno možnosti násobit jednotlivé způsoby vytváření daňově účinných opravných položek.

36. ČÁST TŘETÍ

37. K článku VI

38. Jedná se pouze o formální úpravu zákona o daních z příjmů tak, aby tím, že účinnost zákona č. 362/2003 Sb. byla prodloužena z 1. 1. 2005 na 1. 1. 2006, zrušením písmene zb) v § 4 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, nedošlo ke zrušení ustanovení, kterého se uvedeným zákonem požadovaná úprava již netýká.

ČÁST PÁTÁ

K článku VIII

39. Navrhuje se zavést nový předmět správního poplatku vyplývající ze změn v daňovém řízení podle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. V tomto případě nelze vybírat správní poplatek již za přijetí žádosti (návrhu), který předkládá poplatník daně, vzhledem k tomu,že správce daně může využít tzv. fikce, což znamená nevyjádří-li se k předloženému návrhu do stanovené lhůty, postupuje poplatník podle návrhu řešení jím zpracovaným a správci daně předloženému. V tomto případě by vybírání správního poplatku bylo nejen nespravedlivé, ale správní poplatek by v převážné většině případů byl vybírám správcem daně, který zůstal ve věci zcela nečinným. Je-li předmět poplatku formulován navrhovaným způsobem, který odpovídá definici právního pojetí poplatkového vztahu uplatňovanému ve finanční vědě lze stanovit sazbu správního poplatku i částkou Kč 50 000, popřípadě vyšší.

40. Zpoplatnění vydání rozhodnutí o závazném posouzení způsobu, jakým byla vytvořena cena sjednávaná mezi spojenými osobami, je běžné v jiných zemích EU a ve světě.

ČÁST ŠESTÁ

K článku IX

Účinnost zákona v tomto případě je možná nejdříve k  začátku zdaňovacího období následujícím po období v němž zákon bude schválen, protože musí platit po celé zdaňovací období, tj. od 1. 1. 2006. Navíc tak bude mít daňová veřejnost možnost se s navrženou úpravou seznámit v dostatečném předstihu.

V Praze dne 15. června 2005

Předseda vlády

Ing. Jiří Paroubek, v. r.

1. místopředseda vlády a ministr financí

Mgr. Bohuslav Sobotka, v. r.