I.
Zhodnocení platného právního stavu
Dne 9. srpna 2000 nabyl platnosti zákon č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství a o změně zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“). Zákon nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2001. Zákon byl dosud novelizován jen zcela okrajově, a to zákonem č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů. Jelikož zákon již sledoval zásadní prvky obsažené v příslušných nařízeních ES, jeho přijetí a následná téměř čtyřletá aplikace v podstatě v původním znění umožnily v období před vstupem náležitou přípravu osob, které podnikaly v ekologickém zemědělství, na podmínky běžné v ES.
Na základě zmocňovacího ustanovení zákona uvedeného v jeho ustanovení § 35 byla vydána vyhláška č. 53/2001 Sb.,kterou se provádí zákon č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství a o změně zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, která nabyla účinnosti dnem 13. února 2001.
V průběhu platnosti prováděcí vyhlášky došlo ke změnám v předpisech ES upravujících ekologické zemědělství, na které bylo třeba reagovat její změnou. Dne 15.9.2003 nabyla účinnosti vyhláška č. 263/2003 Sb., kterou se mění vyhláška č. 53/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství a o změně zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. Do této novely č. 263/2003 Sb. bylo třeba zapracovat např. nařízení Komise 1788/2001, 1113/2002, nařízení Rady 2020/2001, nařízení Komise 436/2001, 2491/2001 a 473/2002. Změny byly promítnuty zejména v rozsáhlých přílohách vyhlášky.
Vyhláška č. 263/2003 Sb. však měla omezenou platnost, pozbyla účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii, a to s výjimkou bodu 11, pokud se týká přílohy č. 15 - Seznam zemí a jejich inspekčních orgánů, jejichž osvědčení se uznává za rovnocenné osvědčením podle zákona o ekologickém zemědělství.
Jelikož dnem vstupu České republiky do Evropské unie by došlo k problému, protože tímto dnem by přestala novela vyhlášky platit a platila by „pouze“ původní vyhláška č. 53/2001 Sb., bez aktualizací, které byly zapracovány do její novely č. 263/2003 Sb., bylo nezbytné připravit další novelu vyhlášky č. 53/2001 Sb. tak, aby její znění bylo oproštěno od veškerých ustanovení, která jsou obsažena v nařízeních ES a aby nabyla účinnosti nejpozději do dne vstupu České republiky do Evropské unie.
Výše uvedená situace byla vyřešena vydáním vyhlášky č. 174/2004 Sb.,kterou se mění vyhláška č. 53/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství a o změně zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, ve znění vyhlášky č. 263/2003 Sb. Vyhláška č. 174/2004 Sb. nabyla platnosti dne 21. dubna 2004 a účinnosti dnem vstupu ČR do EU.
Aby byla i ze zákona vypuštěna ustanovení, která regulují nařízení ES, byl vypracován návrh novely zákona, který je předkládán na základě Plánu legislativních prací vlády pro rok 2004.
II.
Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy
Hlavním cílem předkládaného návrhu novely zákona je vypustit ze zákona ustanovení, která již regulují nařízení ES, a ponechat pouze národní úpravu pro ta ustanovení nařízení Rady (EHS) č. 2092/91, která jsou v kompetenci jednotlivých členských států Evropských společenství. Zejména se jedná o administrativní a kontrolní systém ekologického zemědělství, osvědčování a označování produktů ekologického zemědělství.
Dále byly v návrhu novely zákona zohledněny skutečnosti, kdy podle novely nařízení č. 2092/91/EHS je možné od roku 2003 nově osvědčovat také ekologická krmiva a ekologický rozmnožovací materiál. Doposud bylo možné osvědčovat pouze bioprodukty určené k výrobě biopotravin a biopotraviny. To je podstatná změna oproti stávající platné úpravě.
Registrace ekologického zemědělce byla přizpůsobena novému znění zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o zemědělství“), podle kterého podléhá registraci každý zemědělský podnikatel (včetně ekologického podnikatele) a v návaznosti na tuto změnu byl sjednocen proces registrace i ostatních osob podnikajících v ekologickém zemědělství. Novela také reaguje na změnu zákona o zemědělství, podle které jsou zemědělští podnikatelé, kteří žádají o zemědělské dotace, povinni vést nově evidenci pozemků podle uživatelských vztahů, místo stávající evidence podle katastru nemovitostí.
Kromě vlastního návrhu novely zákona č. 242/2000 Sb. obsahuje předložený návrh také návrh novely zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích. Navrhuje se změna související s návrhem novely zákona.
Druhy hospodářských zvířat (ve smyslu zákona č. 166/1999 Sb., veterinární zákon), které je možné v ekologickém zemědělství chovat, stanoví dosud platná prováděcí vyhláška.
III.
Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky
Předkládaná novela zákona je plně v souladu s ústavním pořádkem České republiky.
IV.
Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, její slučitelnosti s právními akty ES
Nová právní úprava bude plně navazovat na nařízení Rady (EHS) č. 2092/91/EHS, ve znění pozdějších a navazujících předpisů, týkající se ekologické zemědělské výroby a značení takto vyráběných zemědělských výrobků a potravin, které je základním předpisem pro ekologické zemědělství v EU. Toto nařízení, které je závazné a přímo aplikovatelné pro členské státy EU, stanovuje pravidla pro pěstování rostlin a chov hospodářských zvířat, pokud jde o výrobní metody, dále zpracování, dovozní požadavky na třetí země, označování výrobků, stejně jako všeobecné požadavky a kontrolní postupy pro tento typ výroby. Navrhovaná právní úprava je vypracována tak, aby byla plně kompatibilní s právními předpisy ES v oblasti ekologického zemědělství. Kompatibilita v oblasti pravidel pro pěstování rostlin, jejich zpracování, označování, stanovení podmínek pro dovoz a vývoz, jakož i požadavků pro kontrolní orgány byla potvrzena v březnu roku 2000 přijetím České republiky na seznam třetích zemí na základě čl. 11.1.(a) nařízení č. 2092/91/EHS.
Navrhovaná úprava je také plně slučitelná s
- nařízením č. 1804/99/EHS, které řeší problematiku dodržení obecných principů chovu hospodářských zvířat, nejkratší doby chovu, původu zvířat, krmiv, předcházení nemocím a veterinární ošetření, způsobů chovu zvířat, přepravy a identifikace živočišných výrobků, nakládání se statkovými hnojivy a podmínek pro volné ustájení a umístění zvířat v budovách,
- nařízením Komise (ES) č. 1788/2001, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro ustanovení týkající se osvědčení o kontrole pro dovozy ze třetích zemí podle článku 11 nařízení Rady (EHS) 2092/91 o ekologickém zemědělství a k němu se vztahujícímu označování zemědělských produktů a potravin a
- nařízením Komise (EHS) č. 207/93, kterým se vymezuje obsah přílohy VI nařízení Rady (EHS) 2092/91 o ekologickém zemědělství a k němu se vztahujícímu označování zemědělských produktů a potravin, a kterým se stanoví prováděcí pravidla k čl. 5 odst. 4 uvedeného nařízení.
Žádná mezinárodními smlouva ekologické zemědělství neupravuje, ani se k němu nevztahuje.
Návrh novely zákona je plně slučitelný s předpisy ES.
V.
Ekonomický rozbor
Návrh novely zákona nepředpokládá hospodářské a finanční dopady na státní rozpočet, na ostatní veřejné rozpočty, ani na malé a střední podnikatele. Zároveň návrh novely zákona nepředpokládá sociální dopady a dopady na životní prostředí.
Část PRVNÍ – Změna zákona o ekologickém zemědělství
K Čl. I - Navrhované změny zákona č. 242/2000 Sb.
K bodu 1
K § 1
Navrhuje se upravit předmět úpravy tak, aby odpovídal novému znění Legislativních pravidel vlády a podmínkám vstupu ČR do EU.
K bodu 2
K § 2
Čtyřletá doba platnosti zákona o ekologickém zemědělství přesvědčila o tom, že není třeba specifického vymezení ekologického chovatele včel, ale postačí i zde vymezení obecné. Dosavadní znění ustanovení § 2 se nahrazuje ustanovením vymezujícím orgány příslušné podle nařízení Rady (EHS) č. 2092/91 a nařízení Komise (ES) č. 1788/2001.
K bodu 3
K § 3
Navrhuje se upravit pojmy, které nejsou zakotveny v nařízení č. 2092/91/EHS a se kterými je třeba počítat v národní úpravě. Oproti dosavadní právní úpravě se zejména nově definuje osoba podnikající v ekologickém zemědělství. Tento souhrnný pojem zahrnuje všechny osoby, které v této oblasti podnikají, tedy jednak samotné ekologické podnikatele a jednak výrobce biopotravin, osoby uvádějící biopotraviny nebo bioprodukty do oběhu, výrobce a dodavatele ekologických krmiv, jakož i dodavatele ekologického rozmnožovacího materiálu. Zároveň se v zájmu přehlednosti, právní jistoty a bezproblémové aplikace předpisů ES v odstavcích 2 a 3 slaďuje pojmosloví tak, aby bylo zřejmé, jaké pojmy v zákoně odpovídají pojmům používaných v předpisech ES.
K bodům 4 až 6
K § 4
Zrušení poslední věty v odstavci 1 je logickým důsledkem bodu 2 návrhu novely zákona. Dále se aktualizuje znění poznámky pod čarou č. 2 (původně č. 1). V odstavci 3 se upravuje možnost chovu jiných druhů hospodářských zvířat než v odstavci 2, avšak pouze při dodržení nezbytné podmínky spočívající v tom, že chov takových zvířat není předmětem podnikání.
K bodu 7
Zrušuje se členění na díly a oddíly v první části, hlavě druhé.
K bodu 8
K § 5 až 8
Navrhuje se upravit platný systém registrace ekologických podnikatelů tak, aby odpovídal novému znění zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů, a znění nařízení Rady (EHS) č. 2092/91.
Osoba, která hodlá podnikat v ekologickém zemědělství bude nejprve povinna absolvovat vstupní kontrolu provedenou pověřenou osobou. Nebude-li při této kontrole zjištěno porušení podmínek zákona o ekologickém zemědělství a předpisů Evropských společenství, podá žádost o registraci Ministerstvu zemědělství a dnem doručení této žádosti jí začíná přechodné období a bude uvedena v seznamu osob zařazených do přechodného období. Poté je povinna plnit své povinnosti v podstatě ve stejném rozsahu, jako by už byla ekologickým podnikatelem. V ustanovení § 6 se upravují náležitosti takové žádosti a pravidla postupu Ministerstva zemědělství při jejím posuzování a rozhodování o ní. Zpravidla bude o žádosti rozhodnuto, a to nejpozději do 30 dnů, až po ukončení přechodného období, jehož dobu specificky upravují předpisy Evropských společenství. V ustanovení § 7 se stanoví jednak postup osoby zařazené do přechodného období nebo ekologického podnikatele v případě, dojde-li ke změně výměry pozemků ekofarmy, a jednak postup v případě převodu či přechodu ekofarmy na jinou právnickou či fyzickou osobu, která zemědělsky podniká. Postup se upravuje tak, že Ministerstvo zemědělství provede změnu či rozhodne o žádosti již do 30 dnů ode dne doručení oznámení či žádosti.
Nařízení Rady č. 2092/91 vychází z předpokladu, že ekologické metody produkce představují zvláštní druh hospodaření na úrovni zemědělského podniku, a že tato ekologická produkce je celospolečensky stejně důležitá jako mimoprodukční funkce ekologického zemědělství. Proto se v § 8 navrhuje osobám podnikajícím v ekologickém zemědělství uložit povinnost získat do 24, respektive 36 měsíců od registrace osvědčení na bioprodukt, biopotravinu nebo ostatní bioprodukt, a poté v průběhu dalších let vždy nejméně jedno osvědčení za kalendářní rok. Nesplní-li tuto povinnost, právním důsledkem této skutečnosti bude zrušení registrace. Cílem změny je dosáhnout stavu, kdy ekologičtí podnikatelé budou nejen pouze zapsáni na seznamu, nýbrž budou také produkovat osvědčené bioprodukty a biopotraviny.
K bodu 9
Zrušuje se § 9 včetně nadpisu, poněvadž jeho podstatný obsah se stal součástí předchozího § 8.
K bodu 10
K § 10
Upravuje se způsob omezování negativních vlivů na ekologické zemědělství. Oproti dosavadní právní úpravě však zde nedochází k podstatným změnám, výslovně se nově zmiňuje vytváření pásů zeleně a vypouštějí se ta ustanovení, která jsou již obsažena v přímo použitelných předpisech Evropských společenství.
K bodu 11
Zrušují se § 11 až 13 včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 19 až 21.
K bodu 12
K § 14
Upravuje se zmocnění pro stanovení podrobností chovu hospodářských zvířat tak, aby byl zajištěn soulad obsahu prováděcího právního předpisu s předpisy Evropských společenství.
K bodu 13
Zrušují se § 15 až 18 včetně nadpisů a poznámky pod čarou č. 26.
K bodu 14
Zrušuje se hlava III včetně nadpisu v části první.
K bodu 15
Upravuje se nadpis hlavy IV tak, aby odpovídal nově zaváděnému pojmosloví a obsahu této hlavy.
K bodu 16
Zrušují se § 20 a 21 včetně nadpisu.
K bodu 17
Z legislativních důvodů, a to zejména s ohledem na nově zavedené pojmosloví rozlišující biprodukt, biopotravinu a ostatní bioprodukt, se upravuje znění hlavy IV, i když věcně tam nejsou de facto žádné závažnější změny.
K bodu 18
Zrušují se § 24 až 27 včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 32 až 34.
K bodům 19 až 30
K § 28 až 32
Navrhuje se zrušit ta ustanovení, která jsou již regulována nařízeními ES, a upravit povinnosti pověřené osoby s tím související. Dále se v těchto ustanoveních zpřesňují a podrobněji upravují pravidla pro zajištění vskutku objektivního a nezávislého výkonu kontroly prováděné pověřenou osobou.
K bodům 31 a 32
K § 33 a 34
Navrhuje se upravit sankce a zvláštní opatření tak, aby nové znění vyhovovalo situaci, kdy je drtivá většina povinností v systému ekologického zemědělství založena nařízeními ES. V souladu s koncepcí reformy správního trestání se odlišuje osoba fyzická, u které je stanovena odpovědnost za přestupek, od osoby fyzické podnikající, u které je stanovena odpovědnost za správní delikt.
K bodu 33
K § 35
Navrhuje se nové zmocňovací ustanovení legislativně technicky reagující na navrhované změny znění zákona.
K bodu 34
Zrušuje se § 36 včetně nadpisu.
K bodu 35
K § 37
Upravuje se vztah ke správnímu řádu. Z důvodu potřebného zajištění procesních práv účastníků řízení je přitom zakotveno pravidlo, že správní řád na řízení podle tohoto zákona se vztahuje, a to pouze se dvěma výslovně stanovenými výjimkami, kdy by řízení podle něj nebylo z povahy věci na místě.
K Čl. II – Přechodná ustanovení
V souvislosti s navrhovanými změnami se navrhují přechodná ustanovení. V zájmu zachování právních jistot fyzických a právnických osob již podnikajících v ekologickém zemědělství se přitom vychází ze zásady, že evidence podle dosavadní právní úpravy se považují za evidence podle tohoto zákona a předpisů Evropských společenství, a dále ze zásady, že registrovaní ekologičtí podnikatelé a evidovaní výrobci biopotravin, jakož i evidované osoby uvádějící biopotraviny nebo bioprodukty do oběhu, se považují za osoby registrované podle tohoto zákona. V návaznosti na předpisy Evropských společenství se vyžaduje pouze to, aby do 60 dnů po nabytí účinnosti tohoto zákona tyto osoby uzavřely s pověřenou osobou smlouvu o kontrole a osvědčování. Jedině pokud by tyto osoby ve stanovené lhůtě tuto povinnost nesplnily, pak by byly povinny podat žádost o registraci podle ustanovení § 6 zákona. V zájmu zajištění potřebné kontinuity při výkonu kontroly se dále navrhuje úprava spočívající v tom, že osoba pověřená podle dosavadního právního předpisu se považuje za osobu pověřenou podle tohoto zákona. Je zde upraveno dokončení řízení, které bylo zahájeno podle dosavadních právních předpisů.
K Čl. III - Zmocnění k vyhlášení úplného znění zákona č. 242/2000 Sb.
Pro lepší orientaci v textu zákona se navrhuje zmocnit předsedu vlády, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona, jak vyplývá ze zákonů jej měnících.
Část DRUHÁ – Změna zákona o správních poplatcích
K Čl. IV
Navrhuje se úprava správního poplatku za podání žádosti o registraci tak, aby poplatek odpovídal novému znění § 6 zákona č. 242/2000 Sb.
Část TŘETÍ – Účinnost
K Čl. V
Navrhuje se účinnost na 1. září 2005.
V Praze dne 23. března 2005.
předseda vlády
ministr zemědělství
ministr životního prostředí