zákon č. 57/2006 Sb.

ČÁST PRVNÍ: Změna zákona o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky

Čl. I

K bodu 1:

V souvislosti s rozšířením působnosti Komise pro cenné papíry vyvstala nutnost změnit i její označení na Komisi pro finanční trh.

K bodu 2:

V souladu s rozšířenou působností Komise pro finanční trh se rozšiřuje výjimka z vymezené působnosti Ministerstva financí nejen na dozor nad kapitálovým trhem, ale na celou oblast dozoru v rozsahu působnosti Komise pro finanční trh.

ČÁST druhá: Změna zákona o Komisi pRo cenné papíry

Čl. II

K bodům 1 až 3:

V souvislosti s rozšířením působnosti Komise pro cenné papíry vyvstala nutnost změnit i její označení na Komisi pro finanční trh (dále jen „Komise“) a zároveň zpřesnit subjekty, nad kterými je dozor Komisí vykonáván. Aby stávající zákon o Komisi pro cenné papíry nepůsobil po novelizaci chaoticky, je navrhována i změna názvu zákona. Další navrhovanou úpravou se v ustanovení odstraňuje gramatický nedostatek. I když se kodifikační příručky rozcházejí, platí, že "pravomoci" je starý a zaručeně správný tvar, "pravomoce" jsou novotvar, který někteří pokládají za hovorový nebo dokonce plně spisovný, jiní však ne. V § 2 odst. 1 se v souladu s rozšířenou působností Komise a v souladu s kompetenčním zákonem vymezují oblasti, jejichž dozorování svěřuje předkládaný návrh zákona do působnosti Komise, a to o oblast trhu soukromého pojišťovnictví a trhu penzijního připojištění. Soukromé pojišťovnictví je samostatnou kategorií (odvětvím ekonomiky) oproti systému sociálního pojištění.

K bodu 4:

V návaznosti na rozšíření působnosti Komise se v § 2 odst. 2 rozšiřuje a zpřesňuje její poslání.

K bodům 5 a 6:

V § 3 se nově upravují poznámky pod čarou č. 1 a 2, aby odrážely aktuální právní stav a nepůsobily zmatečně.

K bodům 7 až 15:

Jde o legislativně technickou úpravu v souvislosti s rozšířenou působností Komise.

K bodu 16:

V navrhované úpravě § 8 odst. 1 se vložením nových ustanovení písmen c) až e) jedná o implementaci Směrnice 2003/6/ES o zneužívání důvěrných informací a manipulace s trhem (zneužívání trhu), která je v dosavadním znění upravena zatím nepřesně, resp. je nedostatečně aplikován čl. 12 odst. 2 písm. b) a písm. d) směrnice. Podle písm. b) směrnice má mít Komise pravomoc předvolávat a vyslýchat. Nedostatek této pravomoci může způsobit problémy při spolupráci se zahraničními institucemi. Podle písm. d) směrnice má mít Komise pravomoc vyžadovat záznamy telefonického a datového provozu, dosavadní ustanovení § 8 odst. 1 písm. b) zákona o Komisi hovoří jen o „podkladech a informacích“ a je nedostatečnou právní oporou. Navrhovaná úprava především umožňuje Komisi požadovat od dozorovaných subjektů vydání záznamů přenesených telekomunikačními zařízeními, které tyto subjekty v souladu s právními předpisy (tj. především občanským zákoníkem) pořídily (často jde např. o telefonickou komunikaci s klientem zaznamenanou obchodníkem s cennými papíry). Dále umožňuje Komisi požadovat od telekomunikačních operátorů požadovat tzv. provozních nebo lokalizačních údajů, což v případě dozoru nad kapitálovým trhem mohou být např. IP adresa důležitá pro identifikaci šiřitele nepravdivé zprávy při manipulaci trhem nebo identifikace majitele účtu.

Všechny tyto pravomoci může Komise využít jen při šetření souvisejícím se zneužitím trhu (tj. manipulace trhem nebo využití insider informace)

K bodu 17:

Ve vztahu na oprávnění Komise uvedené v § 8  odst. 1 písm. b) až e) se v odstavci 2 v souladu s požadavky Mezinárodni organizace komisí pro cenné papíry (IOSCO) dále stanoví, že uplatnit nové pravomoci i v jiném případě než při šetření zneužití trhu může Komise jen za přísných podmínek stanovených tímto zákonem.

K bodu 18:

Upřesněni navazující na předcházející úpravy.

K bodům 19 až 26:

Zrušením ustanovení § 8 odst. 4, změnami v §§ 9 a 10 a vložením nových §§ 9a až 9c bylo dopracováno správní trestání v souladu se Zásadami právní úpravy přestupků a jiných správních deliktů v zákonech upravujících výkon veřejné správy, které schválila dne 28.8.2003 Legislativní rada vlády, a které byly dne 23.9.2003 pod č. j. LG-558/2003 zaslány k využití všem ústředním orgánům státní správy.

K bodu 27:

Dosavadní ustanovení § 12 odst. 1 a 2 ztratila převodem působnosti v oblasti státního dozoru nad činností pojišťoven a penzijních fondů své opodstatnění a tudíž se navrhuje jejich zrušení a nová úprava ustanovení tohoto paragrafu. Dosavadní trojstranná úprava spolupráce dozorových orgánů (Komise, ČNB, MF) se upravuje na dvojstrannou spolupráci (Komise a ČNB). Výslovně je uvedena působnost České národní banky uložit pokutu v případech, kdy účastníkem řízení je banka, neboť by mohlo dojít ke střetu s Komisí, která vykonává dozor nad obchodníky s cennými papíry.

K bodům 28 a 29:

Jde o legislativně technickou záležitost v souvislosti s rozšířenou působností Komise, v písmeni h) pak i o reakci na zákon č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování, který nabyl účinnosti dnem 1. května 2004 a kterým byla upravena nově příslušná terminologie.

K bodu 30:

V § 13 odst. 1 se rozšiřuje výčet seznamů vedených Komisí o seznamy, které jsou v dosavadní právní úpravě zakotveny v § 6a písm. c) zákona č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví, a dále o seznam obchodníků s cennými papíry se sídlem v členském státu EU poskytujících své služby na území České republiky, kteří mohou svoji činnost zahájit teprve po projednání s Komisí (§ 24 odst. 2 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání n kapitálovém trhu. Navrhovaná úprava má za cíl soustředit všechny seznamy vedené Komisí do jednoho zákona.

K bodům 31 až 38:

V § 13 se nově upravují poznámky pod čarou č. 11 až 16 a 18 až 20, aby odrážely aktuální právní stav a nepůsobily zmatečně.

K bodu 39:

Jde o legislativně technickou úpravu v souvislosti s rozšířenou působností Komise.

K bodu 40:

Dosavadní ustanovení § 18 odst. 1, které mělo proklamativní povahu, a ustanovení dvou následujících odstavců, která upravují součinnost ministerstva a Komise a která ztrácejí přechodem dozorových pravomocí na Komisi svoji opodstatněnost, se zrušují.

K bodu 41:

Jde o legislativně technickou úpravu v souvislosti s rozšířenou působností Komise.

K bodům 42 až 50:

Postavení předsedy Komise a prezidia v § 21 odst. 1 bylo upraveno tak, aby bylo v souladu se zněním materiálu Obecný model státních regulačních úřadů, který je v současné době připravován k předložení do vlády. Konkrétně byla zvolena varianta A/I, podle které cit.: „…v čele regulátora stojí, řídí jej a jedná jeho jménem: předseda nebo rada a předseda… Předseda rady je zároveň předsedou úřadu…“. V souvislosti se změnou postavení předsedy Komise a prezidia se upravují v odst. 2 a 3 schvalovací a rozhodovací pravomoci prezidia.

K bodu 51:

V § 21 se nově upravují poznámky pod čarou č. 24a, 24d a 24e, aby odrážely aktuální právní vztah, kdy byla s účinností od 1. 5. 2004 přijata nová legislativa upravující kapitálový trh.

K bodu 52:

V § 22 odst. 2 se navrhuje svěřit schvalování organizačního, spisového a podpisového řádu Komise jejímu předsedovi, který stojí v čele prezidia i v čele Komise, případně rozhodování o dalších vnitřních předpisech Komise, které neschvaluje prezidium. Nové ustanovení odstavce 3 v § 22 svěřuje do působnosti předsedy Komise vnitřní záležitosti Komise a řeší jeho účast v rozhodování ve správních řízeních. Navrhovaná úprava má za účel vymezit přesněji postavení předsedy Komise, o jehož pravomocích se dosavadní zákon blíže nezmiňuje.

K bodu 53:

V § 23 odst. 5 se napravuje dosavadní nepřesnost ustanovení.

K bodům 54 až 56:

Jde o legislativně technickou úpravu v souvislosti s rozšířenou působností Komise.

K bodům 57 a 58:

V případě legislativně technického zásahu v § 27 odst. 1 se napravuje nepřesně uvedené označení funkce člena prezidia které bylo při novele zákona o Komisi zákonem č. 308/2002 Sb., opomenuto (v § 6 odst. 3 zákona č. 15/1998 Sb., byla zavedena legislativní zkratka „prezidium“). V odst. 2 se vypouští zákaz konkurence u opětovně nepřesně vymezených členů prezidia, neboť tato úprava je již obsažena v předchozím § 23 odst. 5 jak pro předsedu Komise, tak pro členy prezidia.

K přechodnému ustanovení

Jasně se stanoví, že dosavadní Komise pro cenné papíry je Komisí pro finanční trh. Nejde o novou organizační složku, dochází pouze k přejmenování

ČÁST třetí: Změna zákona o České národní bance

Čl. III.

K bodu 1:

Do kompetenčních oprávnění České národní banky (dále jen „ČNB“) vůči bankám se doplňuje jeho rozšíření vůči spořitelním a úvěrním družstvům (dále jen „družstevní záložny“) a dále se zpřesňuje její pravomoc vůči pobočkám zahraničních bank tak, jak tato úprava odpovídá rozlišení v zákoně o bankách.

K bodu 2:

Nově se vymezuje okruh dozorovaných subjektů a definuje pojem „bankovní dohled“, který je v zákoně zaveden jako legislativní zkratka, rozšířením o spořitelní a úvěrní družstva.

K bodům 3:

Jde o legislativně technickou úpravu v souvislosti se změnou názvu Komise pro cenné papíry na „Komise pro finanční trh“.

K bodům 4 až 8:

Jde o legislativně technickou úpravu (rozšíření dozorovaných subjektů) v souvislosti s rozšířenou působností ČNB. Kromě toho se v bodě 6 v souvislosti s touto úpravou upřesňuje výše základny pro výpočet povinných minimálních rezerv.

K bodu 9:

Návrh nového § 29a vychází z rozhodnutí bankovní rady ČNB, která rozhodla na svém zasedání dne 11.11.2004, že lze družstevním záložnám od 1.1.2006 umožnit účast v platebním systému CERTIS vedeném ČNB a že v této souvislosti bude družstevním záložnám umožněno i provádění obchodů s ČNB podle části šesté zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance a uložena jim povinnost držet povinné minimální rezervy u ČNB. Podle rozhodnutí bankovní rady mají pro družstevní záložny platit následující podmínky:

• družstevní záložna má možnost, nikoli povinnost vstoupit do platebního systému CERTIS (vstup do systému sebou může přinášet vyšší náklady na technické zabezpečení – proto bude výhradně na dobrovolné bázi)

• pouze ta družstevní záložna, která vstoupí do platebního systému CERTIS a které tedy bude v ČNB veden účet, bude moci s ČNB provádět obchody podle části šesté zákona o České národní bance.

K bodům 10 a 11:

Jde o legislativně technickou úpravu (rozšíření dozorovaných subjektů) v souvislosti s rozšířenou působností ČNB.

K bodu 12:

Úprava v § 38 odst. 1 je nezbytným legislativním předpokladem pro účast družstevních záložen v systému CERTIS.

K bodu 13:

Úpravou provedenou v předchozím bodě se tato poznámka pod čarou, kde je uváděn zákon č. 21/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, stává bezpředmětnou.

K bodu 14:

Úprava v § 38 odst. 3 váže na úpravu ustanovení § 2 odst. 2 vzhledem k potřebám družstevních záložen a zároveň absenci jejich zkušeností se zahraničním platebním stykem. Nové znění zmocnění již neomezuje ČNB k vydávání vyhlášek jen na tuzemský platební styk.

K bodům 15 až 19:

Jde o legislativně technickou úpravu (rozšíření dozorovaných subjektů) v souvislosti s rozšířenou působností ČNB.

K bodům 20 a 21:

V ustanovení § 44 odst. 2 písm. d) je přesněji definován segment bankovního dohledu na úseku ukládání opatření k nápravě a sankcí a přidáním nového písmene e) doplněn o správní trestání.

K bodu 22:

Nově koncipované ustanovení § 46 umožňuje (a zároveň nařizuje) ČNB ukládat opatření k nápravě vymezenému okruhu osob.

K bodu 23:

V nově vkládaných paragrafech je provedena úprava správního trestání v souladu se Zásadami právní úpravy přestupků a jiných správních deliktů v zákonech upravujících výkon veřejné správy, které schválila dne 28.8.2003 Legislativní rada vlády, a které byly dne 23.9.2003 pod č. j. LG-558/2003 zaslány k využití všem ústředním orgánům státní správy.

V § 46c je navíc implementováno Nařízení Rady EU týkajícího se ražby medailí a žetonů podobných euromincím a Nařízení Rady EU o rozšíření použití nařízení Rady EU týkajícího se ražby medailí a žetonů podobných euromincím na členské státy Evropské unie, které nejsou členy Eurosystému. Článek 6 prvního z výše zmíněných nařízení ukládá povinnost přijmout opatření k postihu porušení ustanovení nařízení, která jsou účinná, přiměřená a odstrašující, a to do 1. července 2005. Současná úprava porušení pravidel pro výrobu a distribuci medailí a žetonů je obsažena v § 27 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, a jedinou možností postihu za porušení tohoto ustanovení je uložení pokuty do výše 5 000 Kč. Tato sankce je velmi nízká a zcela neodpovídající stávající cenové hladině a jen stěží ji lze považovat za úpravu naplňující ustanovení nařízení Rady EU, je proto nezbytné ji nahradit úpravou novou.

Okamžikem nabytí účinnosti obou nařízení rady EU je Česká republika povinna dostát závazku přijmout do 1. července 2005 legislativní úpravu směřující k naplnění článku 6, který ukládá členskému státu přijmout úpravu umožňující postihnout jednání v rozporu s citovaným nařízením a podniknuté kroky oznámit Evropské komisi.

Další z nově navrhovaných paragrafů navazuje na § 21 zákona o České národní bance, kterým je stanovena povinnost pro banky a právnické osoby odebírat padělané nebo pozměněné bankovky a mince nebo bankovky a mince, u kterých vznikne podezření, že jsou padělané nebo pozměněné. V Evropské unii upravuje tuto problematiku Nařízení Rady EU č. 1338/2001 stanovící opatření potřebná k ochraně eura proti padělání a Nařízení Rady EU č. 1339/2001 rozšiřující použití Nařízení Rady EU č. 1338/2001 stanovící opatření potřebná k ochraně eura proti padělání na členské státy, které nepřijaly euro jako svoji národní měnu. První výše zmíněné nařízení stanoví ve svém článku 6 povinnost členských států přijmout opatření k zajištění účinných, přiměřených a odstrašujících sankcí vůči osobám, které nestáhnou z oběhu bankovky euro nebo euromince, které jsou padělané nebo jsou podezřelé z padělání. V zákoně o České národní bance ani v jiném zákoně doposud nebyla stanovena sankce za porušení této povinnosti. Z tohoto důvodu je tedy nezbytné vložit nový paragraf postihující takovéto jednání.

K bodu 24:

Jde o legislativně technickou úpravu (rozšíření dozorovaných subjektů) v souvislosti s rozšířenou působností ČNB.

ČÁST čtvrtá: Změna zákona o pojišťovnictví

Čl. IV.

K bodu 1:

Vyznačuje se změna v působnosti státního dozoru nad provozováním pojišťovací a zajišťovací činnosti a penzijního připojištění a zároveň se zavádí legislativní zkratka pro Komisi pro finanční trh (dále jen „Komise“). Rovněž se zavádí nová poznámka pod čarou č. 1b odkazující na zákon č. 15/1998 Sb., o Komisi pro cenné papíry (dále jen „zákon o Komisi“).

K bodům 2 až 4, 7 až 15, 17, 22 až 26, 29 až 31, 33 až 37, 39 až 40, 42 až 44, 46 až 54, 56 až 59, 63 až 65, 70 až 71, 75, 81, 84, 86 až 88:

Jde o legislativně technickou úpravu v souvislosti s transformací Komise spočívající v nahrazení slov „ministerstvo“ slovem „Komise“ v příslušných tvarech včetně související gramatické úpravy.

K bodu 5:

Jde o legislativně technickou úpravu v návaznosti na komplexní úpravu správního trestání v § 35 až 35b.

K bodu 6:

Úprava navazuje na zákon č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných událostí, podle kterého osoby vykonávající zprostředkování pojištění a samostatnou likvidaci pojistných událostí musejí být registrovány.

K bodům 16, 32, 38, 41, 45, 62 a 66:

V důsledku přechodu dozoru na Komisi se mění zároveň i informační zdroj, tj. namísto Finančního zpravodaje budou napříště všechny informace vyplývající z činnosti Komise uveřejňovány pro dotčené subjekty ve Věstníku Komise.

K bodu 18:

Celé ustanovení písmene c) uvádějící výčet seznamů, jejichž vedení spadalo do působnosti Ministerstva financí (dále jen „MF“), resp. podle navrhované novely zákona do působnosti Komise, se navrhuje přesunout do § 13 zákona o Komisi.

K bodu 19:

Navrhuje se vypustit z působnosti Komise v § 6a zpracování roční zprávy o činnosti Komise, kterou ministr financí předkládá vládě k informaci. Toto ustanovení je zde nadbytečné, neboť v § 4 zákona o Komisi jsou zakotveny povinnosti Komise vůči vládě, Parlamentu i vůči ministerstvu. Po novele navrhované předkládaným zákonem, kdy slovo „kapitálový“ se nahrazuje slovem „finanční“ v důsledku rozšíření působnosti Komise, budou zprávy Komise zahrnovat i oblast pojišťovnictví.

K bodu 20:

Morální i kvalifikační podmínky zaměstnanců Komise upravuje zákon o Komisi. Z tohoto důvodu se úprava v § 6b zákona o pojišťovnictví stává duplicitní, a proto se navrhuje na tomto místě její vypuštění.

K bodu 21:

Zavádí se legislativní zkratka pro MF, která byla úpravou provedenou v bodě 1 zrušena. V tomto ustanovení si MF ponechává povinnost sdělovat Komisi Evropských společenství informace týkající se soukromého pojištění vzhledem k tomu, že tyto povinnosti jsou stanoveny členským státům. Komise nemá v čele člena vlády a z tohoto důvodu se nenavrhuje přenést povinnost na ni.

K bodu 27 až 28:

Odstraňuje se gramatická chyba, která je pozůstatkem náhrady slov „základní jmění“ za slova „základní kapitál“a sjednocuje pojmosloví používané v zákoně.

K bodům 55, 68 a 69:

Na základě připomínky Ministerstva vnitra bylo ve smyslu Zásad právní úpravy přestupků a jiných správních deliktů v zákonech upravujících výkon veřejné správy, které schválila dne 28.8.2003 Legislativní rada vlády, nově upravena pořádková pokuta a správní trestání.

K bodům 72, 73, 77 až 80, 82 a 83:

V § 39 byla vypuštěna ustanovení o mlčenlivosti zaměstnanců ministerstva, která však nebyla nahrazena odpovídajícími ustanoveními o povinnosti mlčenlivosti zaměstnanců Komise, neboť tu zakotvuje zákon o Komisi, současně však byla zachována ustanovení zakotvující povinnost mlčenlivosti pro ostatní osoby. Smyslem navrhované úpravy je, aby ustanovení, upravující mlčenlivost zaměstnanců Komise byla komplexně shrnuta v zákoně o Komisi a ustanovení o povinnosti mlčenlivosti zaměstnanců pojišťoven a dalších osob v zákoně o pojišťovnictví.

K bodu 74 a 76:

Zpřesňují se důvody pro prolomení mlčenlivosti vůči ministerstvu a současně se rozšiřuje výčet osob oprávněných toto prolomení požadovat o správce daně při jeho výkonu správy daní.

Čl. VI

K bodům 1 a 2:

Přechodná ustanovení řeší přechod kompetencí při výkonu státního dozoru z ministerstva na Komisi, pokud jde o správní řízení. Dosavadní rozhodnutí vydaná ministerstvem zůstávají nedotčena a stanoví se způsob dokončení již zahájených správních řízení.

K bodu 3:

Ustanovení řeší změnu pracovněprávních vztahů v souvislosti s přechodem zaměstnanců ministerstva financí, kteří vykonávali státní dozor v pojišťovnictví a penzijním připojištění, na Komisi pro finanční trh.

K bodu 4:

V souvislosti s přechodem dozorových kompetencí z Ministerstva financí na Komisi pro finanční trh je řešena otázka přechodu příslušnosti hospodařit s movitými věcmi ve vlastnictví ČR, které byly pro ministerstvo potřebné k výkonu dozoru nad provozováním pojišťovací a zajišťovací činnosti.

ČÁST pátá: Změna zákona o penzijním připojištění se státním příspěvkem

Čl. VII

K bodu 1:

Stávající formulace o účasti na důchodovém pojištění a veřejném zdravotním pojištění je nedostatečná, protože poživatel důchodu z českého důchodového pojištění jeho přiznáním přestává být účasten důchodového pojištění v České republice. Navrženým zněním se tento nedostatek napravuje.

K bodu 2:

Ustanovení § 4 odst. 6 dosavadního zákona vyjadřuje dělenou působnost mezi Ministerstvem financí (dále jen „MF“) a Komisí pro cenné papíry (dále jen „Komise“) v případě souhlasu k převodu akcií penzijního fondu v určitém stanoveném rozsahu. S převodem dozorových kompetencí na Komisi se stává tato úprava bezpředmětnou. Dále se v tomto ustanovení zavádí legislativní zkratka pro Komisi pro finanční trh.

K bodům 3 až 7:

Úpravy obsažené v těchto bodech vyjadřují přechod státního dozoru nad penzijním připojištěním na Komisi. Jde o legislativně technickou úpravu spočívající zejména v nahrazení slov „ministerstvo“ slovem „Komise“ v příslušných tvarech.

K bodu 8:

Zákon č. 248/1992 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, byl s účinností od 1. května 2004 nahrazen zákonem č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování. Bod novely v poznámkách pod čarou č. 3 a 3a zohledňuje tuto skutečnost. Stávající úprava zákona o penzijním připojištění vylučuje, oproti úpravám jiných subjektů působících na kapitálovém trhu, aby fyzické osoby působící v orgánech právnické osoby, která penzijní fond ovládá, mohly působit v orgánech penzijního fondu. Tento rozpor je nutno odstranit a umožnit osobám, se kterými penzijní fond tvoří koncern, účastnit se na řízení penzijního fondu.

K bodu 9:

Zavádí se legislativní zkratka pro MF, která byla úpravou provedenou v § 4 odst. 6 (bod 2) ze zákona vypuštěna.

K bodu 10:

Ke změně poznámky pod čarou č. 7, která se vztahuje k § 8 odst. 1 viz odůvodnění k bodu 8.

K bodu 11:

Jde o legislativně technickou úpravu v souvislosti s převodem dozorových pravomocí z MF na Komisi.

K bodu 12:

Jde o legislativně technickou úpravu v souvislosti s převodem dozorových pravomocí z MF na Komisi.

K bodu 13:

Úprava v bodě 12 zrušuje kompetence ministerstva schvalovat po dohodě s Komisí změnu statutu penzijního fondu.

K bodu 14:

Navrhovanou úpravou se odstraňují nejasnosti vznikající při výkladu ustanovení § 12 odst. 1 zákona.

K bodu 15:

Navrhovaná změna odkazu a znění poznámky pod čarou č. 8 souvisí s přijetím nového zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě.

K bodu 16:

Povinnost penzijního fondu vrátit ministerstvu částky státního příspěvku je obsažena již v § 23 odst. 2. Uvádění této povinnosti v dalším odstavci je tedy nadbytečné.

K bodům 17 a 19:

Státní příspěvek je poskytován penzijním fondům po zpracování a vyhodnocení jejich žádostí informačním systémem ministerstva. Stejným způsobem penzijní fondy vracejí ty státní příspěvky, které nepoužily na uspokojení nároků účastníků nebo ty státní příspěvky, které byly poukázány penzijním fondu neprávem. Ministerstvo prostřednictvím informačního systému kontroluje, zda je částka penzijního připojištění vracena za skutečně existujícího účastníka a ve výši, která nepřesahuje částku penzijnímu fondu ministerstvem poukázanou za tohoto účastníka na měsíc (měsíce), za který penzijní fond státní příspěvek ministerstvu vrací. Dosavadní úprava také nestanovila termín pro zpracování a kontrolu vracených částek státních příspěvků. Na informační systém ministerstva se vztahuje zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů.

K bodu 18:

Tato úprava odstraňuje omyl ve stanovení příliš dlouhého termínu pro vracení částek státního příspěvku v případech uvedených v § 30 odst. 4 písm. b).

K bodu 20:

V § 30 odst. 6 se nově formuluje povinnost penzijního fondu platit penále, pokud je v prodlení s povinností vrátit stání příspěvky ve lhůtách uvedených v § 30 odst. 3 a 4. Povinnost platit penále sděluje ministerstvo rozhodnutím. K vybrání a případnému vymáhání penále jsou příslušné finanční orgány podle zákona o správě daní a poplatků.

3. V § 30 odst. 7 se rozšiřuje a upřesňuje zákonné zmocnění k vydání prováděcího předpisu. Vydání vyhlášky je ve zmocnění vázáno na vznik konkrétní okolnosti, která spočívá v tom, že by penzijní fond v budoucnu způsob podání žádosti o poskytnutí státního příspěvku nebo způsob podání a náležitosti protokolu o vracení státního příspěvku zpochybnil.

K bodu 21:

Jde o legislativně technickou úpravu v souvislosti s převodem dozorových pravomocí z MF na Komisi.

K bodu 22:

Cílem navrhované úpravy je umožnit, obdobně jako investiční společnosti, svěření majetku penzijního fondu do obhospodařování osobě, která má zkušenosti s investováním. Obhospodařování je umožněno pouze osobám, o kterých lze předpokládat, že jejich činnost povede k bezpečnějšímu způsobu investování oproti stavu, kdy tuto činnost provádí penzijní fond sám.

K bodu 23:

Jak již bylo uvedeno výše, došlo s účinností od 1. května 2004 v souvislosti s novou legislativou upravující kapitálový trh – v tomto konkrétním případě jde o zákon č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování – ke změně terminologie. Na tuto změnu bod novely reaguje v ustanovení § 33 odst. 5 navrhovaného zákona. Vyhláška č. 207/1998 Sb., o výpočtu hodnoty cenných papírů v majetku v podílovém fondu nebo investičního fondu, byla nahrazena vyhláškou č. 270/2004 Sb., o způsobu stanovení reálné hodnoty majetku a závazků fondu kolektivního investování a o způsobu stanovení hodnoty akcie nebo podílového listu fondu kolektivního investování. Bod novely v poznámce pod čarou č. 11c vztahující se k ustanovení § 33 odst. 5 zohledňuje tuto skutečnost.

K bodům 24 až 28:

Jde o legislativně technickou úpravu v souvislosti s přechodem dozorových kompetencí, jak vyplývá z odůvodnění k předchozím bodům. V § 37 (bod 26) se zrušuje zmocnění umožňující MF vydat vyhlášku, kterou se stanoví náležitosti evidence účastníků u penzijního fondu. Toto ustanovení se ukázalo jako neživotné, za dobu 10 let nevznikla potřeba předmětnou oblast upravit prováděcím právním předpisem.

K bodu 29:

Z důvodu přehlednosti a vzhledem k charakteru a rozsahu úprav se navrhuje úplné nové znění § 42. V odst. 1 se vymezuje kompetence ministerstva při výkonu státního dozoru nad penzijním fondem a depozitářem za použití odkazu na § 45a. V odst. 3 se nově stanoví vzájemná informační povinnost o skutečnostech, které zjistí buď Komise nebo ministerstvo při výkonu státního dozoru a které mohou mít vliv na postup při dalším výkonu státního dozoru. Povinnost zachovávat mlčenlivost je nutno v tomto případě vyloučit. Oproti stávající úpravě odstavce 5 navrhované znění již neobsahuje úpravu povinnosti zaměstnanců ministerstva zachovávat mlčenlivost, která se přesunuje do § 45a.

K bodu 30:

Jde o legislativně technickou v souvislosti s přechodem dozorových kompetencí, jak vyplývá z odůvodnění k předchozím bodům.

K bodům 31 a 32:

Z důvodu přehlednosti a ucelenosti úpravy správního trestání se navrhuje nové označení hlavy jedenácté včetně nadpisu. Navrhovaná úprava si zároveň vyžádala zrušení skupinového nadpisu nad označením § 43a.

K bodu 33:

Navrhované úpravy uvedené v bodě 33 souvisejí se splněním požadavků na úpravu správního trestání, tak jak je stanoví Zásady právní úpravy přestupků a jiných správních deliktů v zákonech upravujících výkon veřejné správy (dále jen „Zásady“), které schválila dne 23.9.2003 Legislativní rada vlády. S ohledem na rozsah navrhovaných úprav se z důvodu přehlednosti navrhuje úplné nové znění § 43a až 43c, do kterých se celá úprava správního trestání soustřeďuje. V § 43a odst. 2 písm. b) se nově navrhuje skutková podstata přestupku podání nepravdivé informace dozorujícímu orgánu. Z tohoto ustanovení byla dále vypuštěna skutková podstata přestupku porušení povinnosti součinnosti při výkonu státního dozoru, neboť toto jednání fyzické osoby může být postiženo pořádkovou pokutou podle zákona o státní kontrole. Společná ustanovení navrhovaná v § 43c se v odstavci 1 rozšiřují o stanovení liberačního důvodu pro vyloučení odpovědnosti právnické osoby za správní delikt, v odstavci 4 se nově stanoví subjektivní a objektivní lhůta pro zánik odpovědnosti právnické osoby. Do § 43c byl z § 43a přesunut způsob určení hodnoty věci uvedené v § 43a odst. 1. Přesun dozorových kompetencí z ministerstva na Komisi si vyžádal novou úpravu kompetencí k projednávání jednotlivých správních deliktů ( §43c odst. 5 a 6).

K bodu 34:

Z  důvodu přesunutí některých ustanovení z § 43d a 43e do § 43b a 43c , je nutné dosavadní § 43d a 43e včetně poznámek pod čarou zrušit.

K bodu 35:

Z důvodu úpravy navrhované v bodě 31 je nutné vložit nad označení § 45a nové označení a nadpis hlavy dvanácté.

K bodu 36:

V § 45a jsou soustředěna práva a povinnosti MF při výkonu státního dozoru nad penzijním fondem a depozitářem v rozsahu jejich povinností v souvislosti s poskytováním a vracením státního příspěvku.

K bodu 37:

Vzhledem k tomu, že dnem 1.1.2006 nabude účinnosti nový správní řád, bod novely tuto skutečnost zohledňuje. Pro správní řízení před Komisí platí rovněž ustanovení správního řádu, pokud zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem, nestanoví jinak.

Čl. VIII

K bodu 1:

Stanoví se způsob přechodu práv a závazků z pracovněprávních vztahů. Věta druhá stanoví kompetenci k řešení nevypořádaných práv a závazků těch zaměstnanců, kteří ukončili pracovní poměr s ministerstvem přede dnem uskutečnění přechodu práv a závazků z pracovněprávních vztahů na Komisi.

K bodu 2:

Stanoví se způsob dokončení již zahájených správních řízení ve věcech dotčených přechodem státního dozoru z ministerstva na Komisi. Pokutu, opatření k nápravě nebo sankci uloží Komise podle dosavadních právních předpisů.

K bodu 3:

Stanoví se způsob dokončení správních řízení nedotčených přechodem státního dozoru z ministerstva na Komisi. Pokutu, opatření k nápravě nebo sankci uloží Komise nebo ministerstvo podle dosavadních právních předpisů.

K bodu 4:

Stanoví se způsob přechodu oprávnění hospodaření s movitými prostředky ve vlastnictví ČR z ministerstva na Komisi.

ČÁST šestá: Změna zákona o spořitelních a úvěrních družstvech

Čl. VIII

K bodu 1:

V souvislosti s koncepcí integrace státních dozorů nad finančním trhem a za účelem vytvoření jednotného dozoru finančního trhu dojde v 1. etapě integrace rovněž k přechodu státního dohledu nad spořitelními a úvěrními družstvy z Úřadu pro dohled nad družstevními záložnami (dále jen Úřad“) na Českou národní banku (dále jen „ČNB“). Legislativně technická úprava obsažená v tomto bodě vyjadřuje tuto skutečnost spočívající v nahrazení označení dotčených dozorových institucí.

K bodu 2:

V souladu s převodem kompetencí se v tomto ustanovení rozšiřuje výčet povinností družstevních záložen o dodržování povinností uložených jí rozhodnutími a opatřeními ČNB.

K bodu 3:

Navrhovaná úprava zmocňuje ČNB k vydání opatření, kterým namísto vyhlášky MF upraví předmětný okruh otázek. Tím se sjednocuje postavení družstevních záložen s bankami pokud jde o jejich regulaci tímto interním aktem ČNB.

V souvislosti s přechodem kompetencí byla diskutována otázka formy prováděcích předpisů k zákonu. ČNB navrhovala ve všech čtyřech případech provést úpravu opatřeními ČNB vyhlašovanými ve Věstníku ČNB. Opatření ČNB představují specifický nástroj v rukou centrální banky k usměrňování bankovního sektoru, tj. obchodních bank a poboček zahraničních bank.

Oprávnění vydávat opatření ČNB s účinností od 1. května 2002 zakládá § 49b zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění zákona č. 127/2002 Sb. Toto ustanovení také stanoví podmínky pro vydávání těchto opatření, kterými jsou

• zákonné zmocnění k vydání opatření ČNB,

• podpis guvernéra ČNB,

• vyhlášení opatření ČNB ve Věstníku ČNB, které je podmínkou jeho platnosti; účinnosti nabývá opatření ČNB dnem, který je v něm stanoven, nejdříve však dnem jeho vyhlášení ve Věstníku ČNB,

• závaznost opatření ČNB pro banky a pobočky zahraničních bank, opřená o zákon.

Souhrn těchto podmínek vytváří předpoklady pro to, aby opatřeními mohla být prováděna i transpozice předpisů Evropských společenství. ČNB vydávala i před 1. květnem 2002 opatření, jejichž vyhlašování ve Sbírce zákonů umožňoval zákon č. 545/1992 Sb., o Sbírce zákonů České republiky, a rovněž - dočasně do 30. června 2002 - i zákon č. 309/1999 Sb., o Sbírce zákonů a Sbírce mezinárodních smluv. Tento zákon potom všechna opatření ministerstev i ČNB zrušil k 31. prosinci 2003.

MF mělo pochybnosti o koncepčnosti řešení nahradit vyhlášky opatřeními v situaci, kdy dochází k integraci jednotlivých dohledů na finančním trhu a v konečné fázi se počítá se začleněním dohledu ČNB do Komise pro finanční trh, a to rovněž s poukazem na § 14 zákona č. 309/1999 Sb., o Sbírce zákonů a o Sbírce mezinárodních smluv, ve znění pozdějších předpisů. Další pochybnosti se týkaly toho, zda při akceptaci návrhu ČNB nedojde i k porušení Smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii, neboť právní předpisy EU by měly být transponovány do národních právních předpisů. K této otázce se vyjádřil Odbor kompatibility Úřadu vlády:

„Obecně k problematice užití opatření ústředních správních úřadů souhlasíme se stanoviskem předkladatele, které zejména odkazuje na zákon č. 309/1999 Sb., o Sbírce zákonů a Sbírce mezinárodních smluv, který nepočítá s další existencí opatření a zejména je nadále nepovažuje za právní předpisy (§ 14)¹.

Právo ES se obecně nezabývá formální stránkou transpozice svých požadavků do národních právních řádů. Jestliže závěrečná ustanovení směrnic ES požadující transpozici jejich požadavků do národních právních řádů obsahují formulace typu „členské státy přijmou právní a správní předpisy² nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí nejpozději do…“, neznamená tato dikce podle názoru odboru kompatibility otevřenou volbu formy pro transpozici požadavku směrnice do národního právního řádu. Volba formy musí odpovídat národním legislativním postupům. Odbor kompatibility je proto toho názoru, že i transpozici požadavků práva ES je nutno posuzovat individuálně podle konkrétních skutečností, které právo ES ukládá do národního právního řádu (s možností využití interních aktů správních úřadů) zapracovat .“

K bodům 4 a 5:

Legislativně technická úprava obsažená v těchto bodech vyjadřuje přechod dozorových pravomocí spočívající v nahrazení označení dotčených dozorových institucí, jak vyplývá z odůvodnění k bodu 1.

K bodu 6:

Lhůty respektují požadavky evropských bankovních směrnic, specifika finančního sektoru a korespondují s analogickou úpravou v zákoně o bankách. Zároveň se zakotvuje povinnost ČNB požádat Ministerstvo financí o stanovisko před vydáním povolení ke vzniku a podnikání družstevní záložny, jakož i povinnost konzultace s příslušným zahraničním orgánem dohledu, vyžaduje-li tak mezinárodní smlouva. Stanovisko MF není pro ČNB závazné obdobně jak tento postup odpovídá úpravě v zákonu o bankách.

K bodu 7:

Provedeným vypuštěním textu v ustanovení § 2a odst. 7 písm. a) a doplněním textu v písm. d) je u charakteristiky důvěryhodnosti fyzické osoby dosaženo shodné úpravy jako je tomu v zákoně o bankách. Nepovažuje se za vhodné, aby osoba, jejíž odsouzení pro vymezené trestné činy souvisící s předmětem podnikání družstevní záložny, byla považována za důvěryhodnou, i když její odsouzení již bylo zahlazeno.

K bodu 9: V zákoně tato úprava charakteristiky důvěryhodnosti likvidátora dosud chyběla, jejím doplněním bylo dosaženo shodné úpravy jako je tomu v zákoně o bankách. Zároveň zde byla doplněna poznámka pod čarou č. 9 upravující odkaz na § 31a odst. 4 písm. b) obchodního zákoníku.

K bodu 10:

Navrhovaným ustanovením nového odst. 11 do § 2a je v zákoně doplněna shodná úprava jako je tomu v zákoně o bankách.

K bodu 12.: Navrhuje se stejná úprava jako v zákonu o bankách.

K bodu 13:

Úprava nabývání kvalifikované účasti na družstevní záložně v § 2b odst. 3 je navrhována shodně jako je tomu v zákoně o bankách.

V souvislosti s návrhem zákona o finančních konglomerátech schválila vláda i návrh změn zákona o družstevních záložnách, který připustil možnost ovládání družstevní záložny a v tomto ustanovení provedl následující změnu: slova „20 % nebo 33 %“ nahradil slovy „20 %, 33 % nebo 50 %“ a slova „33 %, 20 % nebo 10 %“ nahradil slovy „50 %, 33 %, 20 % nebo 10 %“. V případě dřívějšího schválení této změny bude třeba do tohoto změnového zákona uvést už toto nové znění § 2b odst. 3.

K bodům 14 až 21:

Kromě legislativně technických úprav obsažených v těchto bodech, které vyjadřují přechod dozorových pravomocí spočívající v nahrazení označení dotčených dozorových institucí a změny tvaru příslušných sloves, jak vyplývá z odůvodnění k bodu 1, jsou v návrhu dále obsaženy úpravy sledující soulad se zákonem o bankách.

K bodu 22:

Původní formulace v § 2d odst. 2 písm. b) by mohla být vykládána tak, že ČNB obdrží a následně bude schvalovat změny obchodního plánu jako např. kalkulace položek aktiv, pasiv, nákladů a výnosů, což v praxi není příliš představitelné.

K bodu 23:

V § 2d odst. 2 písm. e) se tam uváděný odkaz na příslušný paragraf zákona nahrazuje konkrétním údajem, který má žádost o udělení souhlasu ke zřízení pobočky obsahovat.

K bodu 24:

Navrhované nové znění § 2f má za cíl sladit úpravu provozování činnosti družstevní záložny na území hostitelského státu s úpravou v zákoně o bankách. Podnikání podle obchodního zákoníku je soustavná činnost, což zde být nemůže, proto se navrhuje v zákoně uvést provozování činnosti, jak zní formulace podle zákona o bankách. Doplnění lhůty 60 dnů pro oznámení družstevní záložny ČNB před zahájením činnosti je navrhováno tak, aby ČNB stihla informovat hostitelský orgán 30 dnů po obdržení tohoto oznámení.

K bodům 25 až 30 a 33:

Legislativně technické úpravy obsažené v těchto bodech vyjadřují přechod dozorových pravomocí v souvislosti s převodem dozorových pravomocí z MF na Komisi spočívající v nahrazení označení dotčených dozorových institucí, jak vyplývá z odůvodnění k bodu 1.

K bodu 26:

Navrhovanou úpravou se odstraňuje chyba, kterou do stávajícího znění zákona přináší návrh zákona o finančních konglomerátech, kde se v novém ustanovení § 2j opomnělo, že v zákoně o družstevních záložnách je v § 1 odst. 6 písm. a) zavedena legislativní zkratka pro povolení k činnosti „povolení“.

K bodu 27:

Namísto odkazu na devizový zákon se u směnárenské činnosti v § 3 odst. 1 písm. h) výslovně uvádí, v čem tato činnost pro členy družstevní záložny spočívá.

K bodu 31:

Kromě legislativně technické úpravy vyjadřující přechod dozorových pravomocí spočívající v nahrazení označení dotčených dozorových institucí, jak vyplývá z odůvodnění k bodu 1, je v tomto ustanovení § 5a odst. 3 zakotvena povinnost družstevní záložny žádat o předchozí souhlas ČNB, měla-li by členská schůze rozhodovat o zrušení družstevní záložny.

K bodu 32:

Navrhované doplnění § 6 odst. 5 písm. a) je motivováno konzistentností se zněním § 3 odst. 2.

K bodům 33:

Úprava je legislativně technického charakteru a vyjadřuje přechod dozorových pravomocí spočívající v nahrazení označení dotčených dozorových institucí.

K bodu 34:

Návrh na doplnění nového odstavce 11 v § 6 vychází ze stejného ustanovení pro orgány bank v zákoně o bankách.

K bodu 35:

Návrh úpravy v § 7 odst. 5 vychází z obdobné úpravy v zákoně o bankách.

K bodu 36:

Podle platných českých účetních standardů se rezervy vytvářejí pouze k závazkům a nelze je tedy započítat do kapitálu družstevní záložny. Z tohoto důvodu se z výčtu položek tvořících kapitál družstevní záložny vypouští ustanovení písmene e).

K bodům 37 až 42:

Namísto dosavadních ustanovení je v § 8 je navrhována úprava ustanovení vztahujících se k vymezení podřízeného dluhu spolu s pravidly nakládání s podřízeným dluhem pro účely stanovení kapitálu v případě, obsahuje-li smlouva o podřízeném dluhu kupní opci, shodně jako je tomu v zákoně o bankách. Zároveň se zakotvuje družstevní záložně zákaz nabýt pohledávku vázanou podmínkou podřízenosti na jiné družstevní záložně, bance, finanční instituci nebo na jiné osobě mající kvalifikovanou účast v družstevní záložně samostatně nebo jednáním ve shodě s jinou osobou. Pravidla pro použití podřízeného dluhu jako součásti kapitálu se tak přizpůsobí standardům platným ve světě. Družstevní záložna bude moci použít podřízený dluh jako součást kapitálu, pokud to nebylo ČNB, která bude hodnotit podřízený dluh jako celek a nikoli jen doložku, odmítnuto.

K bodu 43 a 44:

Legislativně technické úpravy vyjadřují přechod dozorových pravomocí spočívající v nahrazení označení dotčených dozorových institucí a změnu tvaru příslušného zájmena a slovesa.

K bodu 45:

Vložením slůvka „zejména“ v § 11 odst. 1 byla zrušena taxativnost výčtu povinností, které je družstevní záložna povinna dodržovat, další povinnost byla do výčtu doplněna. Pravidla a ukazatele, které je družstevní záložna povinna dodržovat, se navrhuje upravit opařením ČNB.

K bodu 47:

Vzhledem k tomu, že ČNB není orgánem státní správy, je zapotřebí ji v ustanovení § 13 odst. 1 výslovně uvést.

K bodům 47 až 51:

Kromě legislativně technických úprav souvisejících s přechodem dozorových pravomocí byla v § 13 precizována příslušná ustanovení týkající se jmenování a odvolávání likvidátora družstevní záložny a celá stávající úprava byla rozšířena o ustanovení eliminující jisté dosavadní nebezpečí opožděného nástupu likvidátora do družstevní záložny v případě řešení odvolání proti rozhodnutí soudu o likvidátorovi a pro případy problémů s doručováním podle správního řádu, které mohou způsobit také zpoždění. Z formulace „tímto okamžikem je usnesení účinné vůči každému“ v odst. 7 je jednoznačně zřejmé, že odvolání proti usnesení soudu o jmenování nebo odvolání likvidátora nemá odkladný účinek. Do zákona byl rovněž nově doplněn režim stanovení výše odměny likvidátora, jakož i zdroj výplaty této odměny. Navrhovaná úprava odpovídá úpravě v zákoně o bankách.

K bodu 52:

Celá dosavadní úprava pojištění vkladů členů družstevních záložen spočívající v existenci Zajišťovacího fondu družstevních záložen (dále jen „Fond“) se zrušuje, neboť podle návrhu budou všechny družstevní záložny podléhat režimu upravenému v zákoně o bankách, tj. budou povinny se účastnit systému pojištění pohledávek z vkladů podle části třinácté uvedeného zákona. Vzhledem k počtu družstevních záložen a výši jejich příspěvků se nejeví efektivním zachovávat dva oddělené systémy, proto se navrhuje, aby družstevní záložny přispívaly do Fondu pojištění vkladů, ze kterého pak budou vypláceny náhrady za pohledávky z vkladů členů družstevních záložen.

K bodu 53:

Navrhovaná znění § 15 a 16 nahrazují ustanovení o organizační struktuře Fondu a úpravě ročního příspěvku družstevních záložen do Fondu, která jsou v souvislosti s navrhovanou úpravou pojištění pohledávek z vkladů u družstevních záložen podle zákona o bankách bezpředmětná. Namísto toho se umožňuje přístup družstevních záložen do systému platebního styku ČNB.

K bodu 54:

V souvislosti s nově navrhovanou úpravou pojištění pohledávek z vkladů u družstevních záložen podle zákona o bankách jsou stávající ustanovení zákona upravující průběh a způsob výplaty náhrad z Fondu a jejich výši vkladatelům zkrachovalých družstevních záložen bezpředmětná.

K bodům 55 až 59:

V navrhovaných úpravách těchto bodů upravujících dohled nad družstevními záložnami se zásadním způsobem projevuje realizace 1. etapy integrace dozoru nad finančním trhem spočívající v přechodu dozorových pravomocí nad družstevními záložnami z Úřadu, který bude zrušen, na ČNB. V § 22 odst. 2 (bod 64), kde je definován předmět dohledu ČNB, je promítnutá analogická úprava, která byla provedena v § 1 odst. 6 písm. c), který upravuje povinnosti družstevních záložen (bod 2). Ostatní úpravy provedené v tomto § 22 jsou legislativně technického charakteru vyjadřujícího přechod dozorových pravomocí spočívající v nahrazení označení dotčených dozorových institucí a změnu tvaru příslušného slovesa.

K bodu 60:

Navrhovanou úpravou ustanovení § 23 odst. 1 se zpřesňuje aplikace ustanovení zákona ČNR č. 552/1991 Sb., o státní kontrole při výkonu dohledu na formu kontroly na místě.

K bodu 61:

Ustanovení § 23 odst. 2 se zrušuje v souvislosti se zrušením Úřadu jako bezpředmětné.

K bodu 62:

V souvislosti se zrušením Úřadu jsou dosavadní ustanovení § 24 a 25 upravující postavení ředitele Úřadu, některé povinnosti Úřadu a neslučitelnost funkcí ředitele a ostatních zaměstnanců Úřadu bezpředmětná.

K bodu 63 a 64:

Úprava povinnosti mlčenlivosti navrhovaná v § 25a odst. 1 odráží skutečnost, že bankovní dohled nad družstevní záložnou je vykonáván nad celou její činností a dále návrh reflektuje na skutečnost, že ze zákona se navrhuje tímto zákonem vypustit nucenou správu.

K bodu 65:

V § 25a odst. 3 se odstraňuje gramatická chyba a výslovně se uvádí že plnění informační povinnosti ČNB vůči Komisi Evropských společenství není porušením povinnosti mlčenlivosti.

K bodu 70:

Vzhledem k zániku Úřadu je zákonná úprava zákona jeho hospodaření v § 26 bezpředmětná.

K bodu 71 až 77:

V § 27 se zcela nově upravuje informační povinnost družstevních záložen vůči ČNB, bližší podrobnosti stanoví ČNB opatřením. Této úpravě odpovídá rovněž zmocnění k vydání tohoto opatření uvedené v § 28i v písm. c) návrhu zákona. Navržená úprava informační povinnosti je strukturovaná podle zákona o bankách. Kromě informací a podkladů, které budou družstevní záložny ČNB předkládat podle úpravy stanovené jejím opatřením, může ČNB vyzvat družstevní záložnu k předložení dalších dokladů a informací. Vzhledem k tomu, že nelze předem předjímat rozsah údajů, které případně i do budoucna ČNB k výkonu své dozorové činnosti potřebovat, nelze v odst. 2 uvést jejich taxativní výčet. Dosavadní proklamativní ustanovení odstavce 4 se zrušuje, jakož i ustanovení o oprávnění dozorového orgánu zúčastnit se členské schůze družstevní záložny.

Nově jsou v § 27a definována ustanovení týkající se přestupku fyzické osoby tak, aby odpovídala ustanovením zákona o bankách. Výše pokuty, kterou může ČNB v případě přestupku fyzické osobě uložit, se nemění. Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ustanovení o správním trestání fyzických osob neobsahuje.

Správní trestání je upraveno v souladu se zásadami správního trestnání.

Kromě legislativně technických úprav vyjadřujících přechod dozorových pravomocí se prodlužuje dvojnásobně lhůta pro zánik odpovědnosti za správní delikt nebo přestupek. Rozhodování o opravných prostředcích, které je v současném zákoně vyhrazeno MF, svěřuje návrh do působnosti bankovní rady ČNB. Podle stávajícího zákona uložené pokuty vybíral a vymáhal Úřad, což nyní návrh převádí do působnosti místně příslušného finančního úřadu.

K bodům 78 až 89:

V § 28 jde o legislativně technické úpravy změny vyjadřující přechod dozorových pravomocí spočívající v nahrazení označení dotčených dozorových institucí a s tím související úpravu tvaru příslušných zájmen a sloves. Dále se zpřesňuje definice nedostatku v podnikání a – stejně jako v § 27d odst. 4 (bod 104) – upravuje se podání opravného prostředku proti prvoinstančnímu rozhodnutí. Namísto dosavadního odvolání k MF prostřednictvím Úřadu bude možné podat rozklad k bankovní radě ČNB. V odst. 4 je výslovně uvedeno, která rozhodnutí ČNB nejsou rozhodnutím ve správním řízení. Navržená úprava je analogická úpravě § 26 odst. 1 zákon o bankách. Opatření ČNB v těchto případech mají charakter neformálního působení regulátora na regulované subjekty. Dále se u převážné většiny zjištěných nedostatků v podnikání prodlužuje objektivní lhůta, do kdy je možné řízení o nich zahájit, a to ze 3 na 10 let.

K bodu 90:

Zrušuje se pravomoc Úřadu kontrolovat osoby podezřelé z nepovolené činnosti Úřadem jako bezpředmětná.

K bodům 91až 93 :

V těchto ustanoveních § 28 odst. 12 i § 28a jde o legislativně technickou úpravu vyjadřující přechod dozorových pravomocí, v tomto případě z MF na ĆNB.

K bodu 94:

Ustanovení § 28b až 28f dosavadního zákona upravující nucenou správu se navrhuje vypustit. Nucená správa je zcela specifický institut, který se v minulosti neosvědčil, v případě omezeného počtu družstevních záložen by finanční potíže jakékoli z nich znamenaly ohrožení stability sektoru družstevních záložen a vždy povinnost ČNB zavést nucenou správu místo odebrání licence a likvidace. Podle § 30 zákona o bankách může ČNB zavést nucenou správu v bance za situace, kdy nedostatky v činnosti banky ohrožují stabilitu bankovního systému a akcionáři neučinili potřebné kroky k odstranění těchto nedostatků. ČNB zastává názor, že segment družstevních záložen nelze z hlediska významu srovnávat s bankovním systémem, i když dopad případných poruch ve fungování družstevních záložen nepodceňuje, a i když případné dopady spíše než v rovině ekonomické lze spatřovat v oblasti politické, mediální a psychologické. Případy, kdy přetrvávají nedostatky v činnosti družstevní záložny nepředstavují dle ČNB ohrožení celkové stability finančního systému, a proto se jeví jako adekvátní řešení situace použití standardních opatření k nápravě, která dosavadní zákon o spořitelních a úvěrních družstvech umožňuje aplikovat (§ 28), a v případech, že tato nápravná opatření nejsou účinná, resp. závažné nedostatky v činnosti družstevní záložny přetrvávají, je nutno neprodleně přistoupit k odnětí povolení družstevní záložně.

Na základě výše uvedeného se proto navrhuje kompletní vypuštění úpravy nucené správy ze zákona o spořitelních a úvěrních družstvech.

K bodu 95:

Ustanovení § 28g odst. 1 je nově přeformulováno jednak v souvislosti s přechodem dohledu z Úřadu na ČNB a jednak v souvislosti s tím, že se v zákoně zrušuje institut nucené správy.

K bodu 96:

Navrhovaná úprava o povinnosti ČNB odejmout povolení působit jako družstevní záložna je v souladu se zákonem o bankách. ČNB považuje tento nástroj za naprosto nutný i k výkonu dohledu nad družstevními záložnami.

K bodu 97:

V ustanovení § 28i je promítán přechod dozorových pravomocí nad družstevními záložnami z Úřadu na ČNB do zmocnění k vydání opatření ČNB publikovanými ve Věstníku ČNB.

Čl. IX

K bodu 1:

Vzhledem k navrhované úpravě § 28g, kterou se harmonizuje povinnost ČNB odejmout povolení jako družstevní záložna se zákonem o bankách, je nezbytné doplnit i toto přechodné opatření.

K bodu 2:

Vzhledem k tomu, že se institut nucené správy v družstevních záložnách navrhuje tímto zákonem vypustit je tudíž třeba na nucené správy a proces likvidace družstevních záložen započatý před jeho účinnosti aplikovat dosavadní právní úpravu.

K bodu 3:

Vzhledem k tomu, že Úřad pro dohled nad družstevními záložnami zaniká, je zapotřebí zamezit neoprávněnému nakládání s informacemi, které jednotlivé osoby v průběhu svého působení na tomto úřadě získaly.

K bodu 4:

Úřad, který je právnickou osobou, ze zákona zanikne. Jeho závazky, práva a povinnosti přecházejí na Českou národní banku, a to s výjimkami uvedenými v bodě 7.

K bodu 5:

Tímto bodem jsou vymezeny závazky, práva a povinnosti Úřadu, která nepřecházejí na Českou národní banku. Úřad eviduje pohledávky za družstevními záložnami a závazky vůči státu. Obdobné závazky a pohledávky eviduje i Fond. Přechod práv a závazků podle tohoto bodu umožní koncentraci obdobných pohledávek a závazků v rámci jednoho subjektu.

K bodu 6:

Tento bod se vztahuje na dosavadní řízení, která nejsou vedena Úřadem, ale ve kterých je Úřad účastníkem. Na základě tohoto bodu se účastníkem těchto řízení stane Česká národní banka, pokud nepůjde o řízení související s pohledávkami Úřadu, o kterých hovoří bod 7.

K bodu 7:

Řízení zahájená před nabytím účinnosti tohoto zákona budou dokončena podle dosavadních právních předpisů, nejedná-li se o řízení, u kterých tento zákon explicitně stanoví jinak.

K bodu 8:

Podle dosavadních předpisů bylo MF odvolacím orgánem proti rozhodnutím Úřadu. Proti rozhodnutím ČNB je možné podle tohoto zákona podat rozklad k bankovní radě. Podle tohoto bodu budou odvolací řízení zahájená před dnem účinnosti tohoto zákona dokončena podle dosavadního zákona.

K bodu 9:

Tento bod navazuje na bod upravující přechod práv a povinností na ČNB, a to stanovením zákonného zániku plných mocí udělených Úřadem.

K bodu 10:

Den zahájení výplat náhrad způsobuje vznik pohledávky oprávněné osoby na náhradu poskytovanou Fondem a současný vznik pohledávky Fondu za družstevní záložnou. Nároky oprávněných osob a Fondu vzniklé před účinnosti tohoto zákona nebudou tímto zákonem měněny. Dosavadní úprava nicméně bude užita i v případě družstevních záložen, u kterých nastala skutečnost podle § 17 odst. 1 nebo 4 dosavadního zákona nebo které byly zrušeny s likvidací před účinností tohoto zákona. Náhrada za vklady u těchto družstevních záložen bude poskytnuta Fondem, a to podle dosavadních právních předpisů. Za tímto účelem je ČNB oprávněna činit úkony související s procesem vzniku nároku na náhrady, které doposud vykonává Úřad, a to i ve vztahu k Fondu.

K bodu 11:

Zákon zohledňuje skutečnost, že případné náhrady za pojištěné vklady bude po účinnosti tohoto zákona poskytovat Fond pojištění vkladů, a to s vymezenými výjimkami. Z tohoto důvodu zákon přepokládá úhradu příspěvků hrazených v roce 2006, tedy příspěvků za rok 2005, Fondu pojištění vkladů. Toto ustanovení se nebude vztahovat na družstevní záložny, u kterých bude případná náhrada za pojištěný vklad nadále poskytována Fondem.

K bodu 12:

Tento bod upravuje výši příspěvků družstevních záložen, u kterých bude případná náhrada nadále poskytována Fondem. Na tyto družstevní záložny se nevztahuje § 14 tohoto zákona, který odkazuje na úpravu obsaženou v zákoně o bankách.

K bodu 13:

Dosavadní Fond na základě tohoto zákona nezaniká. Pro jeho činnost se použijí dosavadní předpisy, pokud tento zákon nestanoví jinak. Oprávnění ve vztahu k Fondu, která vykonával Úřad, bude vykonávat MF.

K bodu 14:

Tento bod zohledňuje skutečnost, že dochází ke změně příjemce pokut vyplývajících z rozhodnutí Úřadu podle § 27a až 27c dosavadního zákona. Pro tyto účely budou aplikovány dosavadní předpisy u rozhodnutí vydaných před účinností tohoto zákona.

K bodu 15:

Uvedené přechodné opatření sleduje odstranění právní nejistoty z důvodů změny formulace oprávnění družstevní záložny ke směnárenské činnosti pro její členy provedené v § 3 odst. 1 písm. h).

ČÁST sedmá: Změna zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti

Čl. X

K bodu 1:

V souladu s navrhovanou novelou zákona č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstev, je zapotřebí vyjádřit přechod dozorových pravomocí z Úřadu pro dohled nad družstevními záložnami na ČNB i v tomto zákoně.

K bodu 2:

První navrhovaná úprava souvisí se změnou označení Komise pro cenné papíry na Komisi pro finanční trh. Druhá úprava, v souladu s navrhovanou novelou zákona č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a zákona č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem, souvisí s přechodem dozorových pravomocí z Ministerstva financí na Komisi pro finanční trh.

K bodu 3:

Ze zákona se navrhuje zrušit ustanovení, kterými je dána kontrolní pravomoc nad plněním povinností podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti Úřadu pro dohled nad družstevními záložnami u spořitelních a úvěrních družstev a Úřadu státního dozoru v pojišťovnictví a penzijním připojištění u pojišťoven a penzijních fondů.

K bodu 4:

Uvedená změna v odkazech na písmena a) až c) souvisí s úpravou navrhovanou v předchozím bodě.

ČÁST osmá: Změna zákona o daních z příjmů

Čl. XI

K bodům 1 a 2:

V zákoně se navrhuje zrušit ustanovení, kterými jsou od daně osvobozeny příjmy Zajišťovacího fondu družstevních záložen a příjmy Úřadu pro dohled nad družstevními záložnami. Ustanovení uvedené v zákoně v § 19 odst. 1 pod písmenem s) se zrušuje bez toho, aby se označení následujících písmen měnilo, neboť by to přineslo značné komplikace. Tato úprava je odůvodněna zejména počtem odkazů (až již v platných předpisech, novelách právě probíhajících legislativním procesem nebo materiálech prokazujících evropským institucím implementaci těchto směrnic) na tato písmena, která mimo jiné obsahují implementaci dvou směrnic EU.

ČÁST devátá: Změna zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla

Čl. XIII

K bodu 1:

Vyznačuje se změna v působnosti státního dozoru v pojišťovnictví a penzijním připojištění z Ministerstva financí (Úřadu státního dozoru v pojišťovnictví a penzijním připojištění u pojišťoven a penzijních fondů) na Komisi pro finanční trh a zároveň se zavádí legislativní zkratka „Komise“.

K bodům 2 až 3:

Na základě připomínky Ministerstva vnitra bylo ve smyslu Zásad právní úpravy přestupků a jiných správních deliktů v zákonech upravujících výkon veřejné správy, které schválila dne 28.8.2003 Legislativní rada vlády, nově upraveno správní trestání. Tato změna souvisí se změnou uváděnou v části třináct navrhovaného zákona, kterou je změna zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích. Odstraňuje se tak nedostatek v souladu mezi oběma zákony. Zákonem č. 47/2004 Sb., kterým se měnil zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, byl totiž zároveň zrušen § 23a zákona o přestupcích a skutkové podstaty přestupků v něm obsažené byly převedeny do § 16 odst. 1 zákona o odpovědnosti z provozu vozidla. Nebylo  však zároveň převzato ustanovení o věcné příslušnosti Policie České republiky k projednání přestupku spáchaného tím, že fyzická osoba nepředloží při provozu vozidla na požádání příslušníka Policie České republiky doklady o pojištění (§ 23a odst. 1 písm. c) zákona o přestupcích, resp. § 16 odst. 1 písm. c) zákona o odpovědnosti z provozu vozidla). Rovněž nebylo převzato ani zmocnění podle § 86 písm. a) zákona o přestupcích projednat tento přestupek v blokovém řízení. Navrhovaná úprava vychází z připomínky Ministerstva vnitra, které považuje možnost projednat takové případy v blokovém řízení za důležitý prostředek výkonu působnosti Policie České republiky na úseku dohledu nad plynulostí a bezpečností provozu na pozemních komunikacích

K bodům 4 až 9:

Legislativně technické úpravy v souvislosti s přechodem dozorových kompetencí ve smyslu bodu 1 spočívající v nahrazení označení dotčeného dozorového orgánu.

Čl. XIV

K bodu: 1

Přechodná ustanovení řeší přechod kompetencí při výkonu státního dozoru z ministerstva na Komisi pokud jde o správní řízení. Dosavadní rozhodnutí vydaná ministerstvem zůstávají nedotčena a stanoví se způsob dokončení již zahájených správních řízení.

K bodu 2:

Toto ustanovení upravuje způsob dokončení řízení zahájených ministerstvem přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona v případech, kdy dochází k přechodu kompetencí při výkonu státního dozoru z ministerstva na Komisi.

ČÁST desátá: Změna zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí

Čl. XV

K bodu 1:

Vyznačuje se změna v působnosti státního dozoru v pojišťovnictví a penzijním připojištění z Ministerstva financí (Úřadu státního dozoru v pojišťovnictví a penzijním připojištění u pojišťoven a penzijních fondů) na Komisi pro finanční trh a zároveň se zavádí legislativní zkratka „Komise“.

K bodům 2 až 5, 7 až 12, 14, 16 a 20:

Legislativně technické úpravy v souvislosti s přechodem dozorových kompetencí ve smyslu bodu 1 spočívající v nahrazení označení dotčeného dozorového orgánu a s tím souvisejících gramatických úprav.

K bodu 6:

Kromě legislativně technických úprav v souvislosti s přechodem dozorových kompetencí ve smyslu bodu 1 spočívající v nahrazení označení dotčeného dozorového orgánu je v tomto ustanovení provedena rovněž změna označení publikačního zdroje, kterým má být namísto Finančního zpravodaje vydávaného Ministerstvem financí Věstník Komise pro finanční trh. Zároveň se zavádí legislativní zkratka „Věstník Komise“.

K bodu 13:

Podle dosavadního zákona jmenuje předsedu a členy zkušební komise, před kterými skládá pojišťovací agent a pojišťovací makléř odbornou zkoušku, ministr financí. Navrhovaná novela pověřuje tímto aktem Prezidium Komise pro finanční trh. Pro větší srozumitelnost ustanovení tohoto odstavce 4 v § 18 po tomto zásahu se zpřesňuje označení předsedy komise pro výkon zkoušek na „předseda zkušební komise“.

K bodům 15 a 17 až 18:

Na základě připomínky Ministerstva vnitra bylo ve smyslu Zásad právní úpravy přestupků a jiných správních deliktů v zákonech upravujících výkon veřejné správy, které schválila dne 28.8.2003 Legislativní rada vlády, nově upravena pořádková pokuta a správní trestání.

Čl. XVI

K bodu 1:

Přechodná ustanovení řeší přechod kompetencí při výkonu státního dozoru z ministerstva na Komisi, pokud jde o správní řízení. Dosavadní rozhodnutí vydaná ministerstvem zůstávají nedotčena a stanoví se způsob dokončení již zahájených správních řízení.

K bodu 2:

Toto ustanovení upravuje způsob dokončení řízení zahájených ministerstvem přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona v případech, kdy dochází k přechodu kompetencí při výkonu státního dozoru z ministerstva na Komisi.

K bodu 3:

Přechodné ustanovení v souvislosti se změnou navrhovanou v bodě 23 zajišťuje, aby mohla dosavadní zkušební komise, jejíž členy jmenoval ministr financí, plnit své povinnosti do doby než Prezidium Komise pro finanční trh jmenuje nového předsedu a členy zkušební komise.

ČÁST jedenáctá: Změna zákona o pojistné smlouvě

Čl. XVI

V tomto zákoně dochází pouze k jediné změně, kterou se vyznačuje změna v označení orgánu, na který se mohou pojistníci, pojištěné nebo oprávněné osoby obracet se svými stížnostmi.

ČÁST dvanáctá: Změna zákona o některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu

Čl. XVII

V tomto zákoně dochází pouze ke změnám jediného odstavce v § 8, kterými se vyznačuje změna v označení orgánu, kterému je pojišťovna povinna předložit ke kontrole na vyžádání pojistné podmínky pro povinné pojištění záruky, zavádí se legislativní zkratka pro Komisi pro finanční trh, která je pak následně využita ve druhé větě tohoto ustanovení.

ČÁST třináctá: změna zákona o přestupcích

Čl. XVIII

K bodu 1:

Vypuštění § 27, který upravuje přestupky na úseku financí a měny, ze zákona o přestupcích se navrhuje z důvodu doplnění příslušné skutkové podstaty do zákona o České národní bance.

K bodu 2:

Tato změna souvisí se změnami navrhovanými v § 16a zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Zákonem č. 47/2004 Sb., kterým se měnil zákon citovaný zákon o odpovědnosti z provozu vozidla, byl totiž zároveň zrušen § 23a zákona o přestupcích a skutkové podstaty přestupků v něm obsažené byly převedeny do § 16 odst. 1 zákona o odpovědnosti z provozu vozidla. V této souvislosti avšak nebylo zároveň převzato ustanovení o věcné příslušnosti Policie České republiky k projednání přestupku spáchaného tím, že fyzická osoba nepředloží při provozu vozidla na požádání příslušníka Policie České republiky doklady o pojištění (§ 23a odst. 1 písm. c) zákona o přestupcích, resp. § 16 odst. 1 písm. c) zákona o odpovědnosti z provozu vozidla). Rovněž nebylo převzato ani zmocnění podle § 86 písm. a) zákona o přestupcích projednat tento přestupek v blokovém řízení. Navrhovaná úprava vychází z připomínky Ministerstva vnitra, které považuje možnost projednat takové případy v blokovém řízení za důležitý prostředek výkonu působnosti Policie České republiky na úseku dohledu nad plynulostí a bezpečností provozu na pozemních komunikacích.

ČÁST ČTRnáctá: Změna zákona o finančním arbitrovi

Čl. XIX

Doplněním ustanovení § 1 se rozšiřují kompetence finančního arbitra na rozhodování sporů v oblasti opravného zúčtování i na družstevní záložny, budou-li jim tato práva i povinnosti přiznána zákonem, stejně jako je tomu u bank.

ČÁST Patnáctá až dvacátá sedmá: Změny v dalších 13 obecně závazných právních předpisech:

Zákona o podnikání na kapitálovém trhu, zákona o dluhopisech, zákona o kolektivním investování, zákona o zabezpečení prezidenta republiky po skončení funkce, služebního zákona, zákona o Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, zákona o bankách, zákona o účetnictví, obchodního zákoníku, zákona o konkursu a vyrovnání, občanského soudního řádu, zákona o mezinárodním právu soukromém a procesním, zákona o cenných papírech

Čl. XX až XXXII

Změna v názvu „Komise pro cenné papíry“ na „Komisi pro finanční trh“, jak je navrhována v části druhé návrhu, kterým se mění zákon č. 15/1998 Sb., o Komisi pro cenné papíry a o změně a doplnění dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, se dotkne dalších 13 právních předpisů (zákonů) V těchto zákonech se nenavrhuje žádná jiná než tato legislativně-technická změna.

ČÁST dvacátá osmá: účinnost

Čl. XXXIII

Účinnost zákona je navrhována v souladu se záměrem schváleným usnesením vlády č. 452 ze dne 12. května 2004, tj. postupovat při realizaci první etapy integrace dozoru ve dvou krocích. Odklad účinnosti některých ustanovení v části třetí (novelizace zákona o ČNB) návrhu předkládaného zákona je navrhováno z praktických důvodů (potřeba určitého času na náběh nového režimu, na prověření záložen, získání relevantních informací atd.).

V Praze dne 25. května 2005

Předseda vlády:

1. místopředseda vlády a ministr financí: