zákon č. 57/2025 Sb.

A. Zhodnocení platného právního stavu včetně zhodnocení současného stavu ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen

Výše platové základny soudců, představitelů a státních zástupců:

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 201/1997 Sb., o platu a některých dalších náležitostech státních zástupců, ve znění pozdějších předpisů, se předkládá mimo Plán legislativních prací vlády na rok 2024.

Poskytování platu a některých dalších náležitostí představitelům státní moci a některých státních orgánů a soudcům a poslancům Evropského parlamentu – stejně jako odměňování státních zástupců – je upraveno mimo obecná pravidla o odměňování platem obsažená v zákoně č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, neboť jeho podstatou je odměňování za výkon funkce, nikoliv závislé práce, a řídí se uvedenými zvláštními zákony.

Od 1. ledna 2021 byla výše platových základen představitelů, soudců a státních zástupců stanovena ve výši platné pro rok 2020. Od 1. ledna 2022 však došlo k reaktivaci automatického určování výše platové základny v návaznosti na vývoj průměrné mzdy za předminulý kalendářní rok, avšak od února téhož roku byly platové základny opět fixovány v přechozí výši; tj. fakticky sníženy. V listopadu 2023 byl přijat zákon č. 349/2023 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů (takzvaný konsolidační balíček). Tento zákon sledující záměr konsolidace stavu veřejných financí obsahoval i změnu zákona č. 236/1995 Sb. spočívající ve snížení koeficientu pro určení výše platové základny soudců z trojnásobku průměrné hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok na hodnotu 2,822násobku průměrné mzdy od 1. ledna 2024. Uvedená změna byla napadena v řízení před obecným soudem, který předal věc k posouzení Ústavnímu soudu za účelem posouzení konformity této úpravy s principem ochrany nezávislosti soudců. Následně pak vydal Ústavní soud v příslušném řízení nález sp. zn. Pl. ÚS 5/24 ze dne 15. května 2024 (publikován ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv pod číslem 211/2024 Sb.), jímž ve výše uvedeném ustanovení zákona č. 236/1995 Sb. zrušil s účinností od 1. ledna 2025 slova „2,822násobek“.

Podle právní úpravy činí platová základna pro představitele od 1. ledna do 31. prosince kalendářního roku 83,3 % platové základny pro soudce (§ 3 odst. 3 část věty první za středníkem zákona č. 236/1995 Sb.). Zákon č. 201/1997 Sb., o platu a některých dalších náležitostech státních zástupců, ve znění pozdějších předpisů, upravuje v § 3 odst. 3, že pro státní zástupce činí platová základna 90 % platové základny stanovené pro soudce.

Obecně k náležitostem představitelů

Úprava náhrad výdajů představitelů státní moci má, s ohledem na povahu výkonu funkce, která je kvalitativně odlišná od výkonu závislé činnosti, podobu poskytování náležitostí, jež jsou speciálně upraveny zákonem č. 236/1995 Sb. Vzhledem k tomu, že výkon funkce v uvedeném smyslu je součástí výkonu veřejné moci, uplatní se princip enumerativnosti veřejnoprávních pretenzí tak, že nebude možné představiteli poskytovat jiná plnění bez dalšího. V případě poskytování náležitostí prezidentu republiky (viz níže) je situace nadto specifická tím, že se poskytuje zvláštní konsolidovaná paušální náhrada výdajů.

Zvláštní víceúčelová paušální náhrada výdajů prezidenta republiky:

Podle § 15 zákona č. 236/1995 Sb. náleží prezidentu republiky zvláštní víceúčelová paušální náhrada výdajů spojených s výkonem jeho funkce ve výši 335 % platové základny. Náhrady podle § 5 téhož zákona prezidentu republiky nepřísluší. Manželovi nebo partnerovi prezidenta republiky v současnosti nenáleží žádná forma náhrady nebo jiného plnění v souvislosti s doprovázením prezidenta republiky při plnění protokolárních a reprezentativních povinností.

Zhodnocení platného právního stavu ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen:

Platná právní úprava je z tohoto pohledu neutrální, neboť poskytovaná plnění jsou nezávislá na pohlaví osoby vykonávající příslušnou veřejnou funkci.

B. Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy

Předkládaná právní úprava spočívá předně v nahrazení hodnoty koeficientu sloužícího ke stanovení výše platové základny soudců poté, co Ústavní soud judikoval, že trvalá změna hodnoty koeficientu ve výši 2,822násobku průměrné mzdy v národním hospodářství za předminulý kalendářní rok je v rozporu s ústavním pořádkem, a to jak z hlediska své výše, tak také s ohledem na procedurální okolnosti schválení výše koeficientu. S ohledem na dopady, jež by od 1. ledna 2025 vyplývaly z nečinnosti zákonodárce, je nutné neprodleně schválit změnu zákona tak, aby od roku 2025 byl již obecný mechanismus výpočtu platových základen obnoven v parametrech před schválením zákona č. 349/2023 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů. Soudcům tak na základě této změny bude po uplynutí účinnosti přechodného ustanovení v § 4 zákona č. 236/1995 Sb., příslušet plat stanovený na základě 3násobku průměrné mzdy v národním hospodářství. Vzhledem k argumentaci Ústavního soudu dochází k návratu právě k původní hodnotě koeficientu jakožto trojnásobku průměrné hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.

Aby bylo alespoň částečně dosaženo zamýšlených úspor na výdajové straně státního rozpočtu, stanovuje se pro výpočet platových základen všech subjektů spadajících do osobní působnosti zákona č. 236/1995 Sb., resp. zákona č. 201/1997 Sb., zpomalení růstu platových základen alespoň v kalendářním roce 2025. Navrhuje se tak pouze dočasně, na jeden rok, ponechat účinné nastavení výpočtu platových základen způsobem, jak by bylo vyplývalo ze zákona č. 349/2020 Sb. Nedochází tím ani k další fixaci stávající výše platových základen, jako tomu bylo v předcházejících letech, ale skrze příslušná přechodná ustanovení v obou citovaných zákonech dochází k tomu, že nárůst platových základen plynoucí ze změn rovnice uvedené v § 3 odst. 3 zákona č. 236/1995 Sb. bude rozložen do dvou kalendářních roků. Míra nárůstu výše platových základen od 1. ledna 2025 odpovídá nárůstu průměrné mzdy v národním hospodářství mezi roky 2022 (uveřejněné dne 5. 6. 2023 na stránkách ČSÚ) a 2023 (uveřejněné dne 3. 9. 2024 na stránkách ČSÚ), které tvoří základ pro výpočet platových základen pro rok 2024 a rok 2025), a činí 6,95 %.

Důvodem pro toto opatření je stále ještě neuspokojivá rozpočtová situace, ve které všechny ostatní skupiny obyvatelstva státu čelí dopadům úsporných opatření plynoucích ze zákona č. 349/2023 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů, a z dalších úsporných opatření. V roce 2024 nadto došlo k mimořádným dodatečným dopadům na státní rozpočet i ostatní veřejné rozpočty v důsledku rozsáhlých povodní, s nimiž se musel stát i zemní samosprávy vypořádat; dodatečné náklady představovala nejen nutná obnova infrastruktury a veřejných služeb, ale také přímá pomoc osobám povodněmi postiženým.

Předkladatel podotýká, že popsaná dočasná odchylka od obecného způsobu výpočtu platových základen se zamýšlenou omezenou účinností pro rok 2025 byla dne 15. října 2024 projednána v sídle Úřadu vlády s reprezentanty moci soudní a státního zastupitelství s tím, že vláda se současně zavázala návrh projednat ještě z dalšími zástupci moci soudní.

Ministerstvo financí v aktuální makroekonomické predikci ze srpna 2024 očekává, že reálný hrubý domácí produkt v letošním roce vzroste o 1,1 % a v roce 2025 pak o 2,7 %. Objem mezd a platů se podle prognózy v roce 2025 zvýší o 6,4 %, což nedosahuje ani výše plánovaného navýšení platových základen od 1. ledna 2025. U průměrné mzdy (přepočtené na plné úvazky) je pro roky 2024 a 2025 očekáváno zvýšení o 7,2 %, resp. o 6,5 %. Predikce ekonomického vývoje je ovšem zatížena řadou rizik, která jsou vychýlena ve směru pomalejšího růstu ekonomiky. Současně z veřejně dostupných prognóz k polovině října o růstu ekonomiky a průměrné mzdy v příštím roce plyne, že se prognóza Ministerstva financí pohybuje spíše v horním intervalu, tj. mezi institucemi s příznivějším očekáváním vývoje.

Dostupná data o vývoji ekonomiky ve 3. čtvrtletí 2024 naznačují, že hospodářský růst bude ve 2. polovině letošního roku ve srovnání se srpnovou predikcí nepatrně slabší. Rovněž v oblasti mzdového vývoje se srpnová prognóza zatím nenaplňuje – objem mezd a platů ve 2. čtvrtletí 2024 meziročně vzrostl o 5,8 % (proti 7,5 % v srpnové predikci) a průměrná mzda se zvýšila o 6,5 % (proti 7,2 %). Také platí, že veřejné finance se budou velmi pravděpodobně vyvíjet hůř, než bylo předpokládáno. Důvodem je zejména dopad ničivých povodní, jež vedly vládu ke zhoršení deficitu státního rozpočtu o celkem 40 mld. Kč v letech 2024 a 2025.

Z hlediska vývoje a růstu průměrné mzdy v národním hospodářství a průměrných mezd a platů v Tab. 1 níže uvádíme porovnání průměrné hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství (ze statistiky ČSÚ), průměrné hrubé měsíční mzdy a průměrného hrubého měsíčního platu (z Informačního systému o průměrném výdělku – ISPV) a inflace v letech 2020 až 2023.

Tab. 1 Výše průměrné mzdy, platu a inflace v letech 2020 až 2023

Průměrná hrubá měsíční nominální

mzda na přepočtené počtyPrůměrná hrubá měsíční mzdaPrůměrný hrubý měsíční plat

zaměstnanců v národním hospodářství

(statistika ISPV)(statistika ISPV) Inflace (statistika ČSÚ) (%)

Rok

Rozdíl oprotiRozdíl oprotiRozdíl oproti předešlému roku předešlému roku předešlému roku

KčKčKč

Kč % Kč % Kč %

2020 36 176 1 598 4,62 37 789 1 934 5,39 42 555 3 856 9,96 3,2

2021 38 277 2 101 5,81 39 895 2 106 5,57 44 782 2 227 5,23 3,8

2022 39 932 1 655 4,32 43 003 3 108 7,79 45 259 477 1,07 15,1

2023 43 120* 3 188 7,98 45 573** 2 570 5,98 47 527** 2 268 5,01 10,7

Změna mezi lety● ● ● ●

--- 9 363 27,08--- 9 718 27,10--- 8 828 22,8136,49

2019 - 2023

Zdroj: ČSÚ, ISPV, výpočet MPSV

*) předběžný údaj, datum zveřejnění na stránkách ČSÚ 4. 6. 2024

**) údaje z ISPV za rok 2023

● ) Procentní údaj nepředstavuje prostý součet jednotlivých meziročních nárůstů v sloupci, ale kumulativní nárůst počítaný vzhledem k základně z roku 2019

V uvedeném kontextu je nutné připomenout, že oproti předchozímu období také stagnuje výše platových tarifů zaměstnanců ve veřejných službách a správě a státních zaměstnanců. Dílčí omezené valorizace platových tarifů těchto skupin osob ve svém souhrnu nedosahují úrovně navýšení, ke které i při dotčeném omezení růstu v roce 2025 dojde v případě platových základen soudců, představitelů a státních zástupců, tj. o 6,95 %. Po složitém vyjednávání se zástupci odborových svazů má dojít od 1. ledna 2025 k plošnému navýšení platových tarifů o pouhých 1 400 Kč, výjimku tvoří pouze pedagogičtí pracovníci, jejichž platové tarify by v průměru měly vzrůst o cca 7 %, tj. o částku srovnatelnou s navrženým navýšením platových základen. Je namístě podotknout, že v relativní výši představuje paušální navýšení o 1 400 Kč nejnižší procentní změnu (od 2,1 %) u zaměstnanců vykonávajících vysoce odborné, složité a odpovědné práce, s nimiž se soudci spíše mohou profesně měřit; v porovnání s ostatními příslušníky stejné společenské vrstvy tedy nedochází k příjmové degradaci ve vztahu k ostatním právnickým povoláním a k umenšování společenské prestiže soudců v porovnání s ostatními právnickými profesemi, jejichž platy jsou hrazeny z prostředků veřejných rozpočtů (k tomu srov. zejména nález Ústavního soudu Pl. ÚS 12/10, který tento požadavek poprvé formuloval). Předkladatel se proto domnívá, že restrikce je přiměřená ve vztahu k ostatním skupinám, jejichž platy jsou hrazeny ze státního rozpočtu (tj. k osobám, jež Ústavní soud označil obecně za „služebníky státu“ – sp. zn. Pl. ÚS 33/11 a Pl. ÚS 5/24) a není svévolně zaměřena proti soudcům.

Valorizace platových tarifů o pevnou částku 1 400 Kč by se měly týkat všech zaměstnanců uvedených v Tab. 2 kromě zaměstnanců odměňovaných podle 5. stupnice platových tarifů určené pedagogickým a akademickým pracovníkům s celkem 269 160 zaměstnanci. Podle údajů k 31. 12. 2023 se tak jedná o 506 804 zaměstnanců ve veřejných službách a správě a 70 375 státních zaměstnanců, celkem tedy 577 179 zaměstnanců.

Tab. 2: Počty zaměstnanců ve stupnicích stav k 31. 12. 2023

RozpočtyRozpočty územníchveřejného

Stupnice Státní rozpočetCelkem

samosprávnýchzdravotního celkůpojištění

Nařízení vlády č. 341/2017 Sb. - pracovní poměr

1. 182 889 152 046 24 999 359 934 2. 2 411 35 948 542 38 901 3. 2 325 7 747 77 068 87 140 4. 942 67 19 820 20 829 5. 268 815 293 52 269 160

341/2017 457 382 196 101 122 481 775 964

Nařízení vlády č. 304/2014 Sb. - státní služba

304/2014 70 375 --- --- 70 375 Celkem 527 757 196 101 122 481 846 339

Zdroj: ISP

V tabulce v příloze jsou dále uvedeny procentuální nárůsty průměrného měsíčního celkového platu ve veřejných službách a správě a státní službě podle jednotlivých stupnic platových tarifů v letech 2020 až 2023. Z porovnání vývoje reálných platů očištěných o inflaci vyplývá, že u všech uvedených kategorií dochází k poklesu reálných průměrných platů. Pokles za celé období od roku 2019 do 2023 se pohybuje od 3,75 % do 17,88 %.

V zákoně č. 236/1995 Sb. se dále nově upravuje nárok manžela (popřípadě partnera) prezidenta republiky na víceúčelovou paušální náhradu výdajů spojených s doprovázením prezidenta při výkonu jeho funkce, a to tak, že manželu nebo partneru prezidenta republiky náleží část ze stávající zvláštní víceúčelové paušální náhradu výdajů prezidenta republiky, resp. nato náhrada poskytovaná prezidentovi republiky se o odpovídající část sníží.

Navrhovaná právní úprava dále napravuje faktický stav, kdy manžel, resp. manželka prezidenta republiky fakticky plní řadu úkolů protokolárního rázu, vystupuje při veřejných příležitostech a vyvíjí vlastní veřejnou činnost, aniž je přitom zakotven právní nárok na odpovídající náhradu výdajů spojených s plněním těchto úkolů. Změna v zákoně č. 236/1995 Sb. je navrhována ve spojitosti s novelou zákona č. 114/1993 Sb., o Kanceláři prezidenta republiky, ve znění pozdějších předpisů, v níž dochází s účinností od 1. ledna 2025 k právnímu ukotvení role manžela (partnera) prezidenta republiky tím způsobem, že okruh činností zajišťovaných Kanceláří prezidenta republiky se rozšiřuje o obstarávání věcí souvisejících s protokolárními povinnostmi a další veřejnou činností manžela (partnera) prezidenta republiky.

Vzhledem k tomu, že role manžela (partnera) prezidenta republiky je primárně reprezentativního rázu a nespočívá v plnění funkcí vyplývajících z Ústavy, navrhuje se, aby víceúčelová paušální náhrada náležející manželu (partneru) prezidenta republiky měsíčně byla stanovena ve výši 100 % platové základny pro představitele s tím, že v případech, kdy manžel (partner) prezidenta republiky tyto reprezentativní činnosti vykonává a požívá uvedenou náhradu, je o odpovídající částku nižší víceúčelová náhrada poskytována prezidentu republiky.

C. Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy v jejím celku

Přijetí navrhované úpravy je nezbytné s ohledem na dopady vydání nálezu Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 5/24 ze dne 15. května 2024, publikovaného ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv pod číslem 211/2024 Sb., neboť uvedený nález uplynutím dne 31. prosince 2024 zrušil v ustanovení § 3 odst. 3 zákona č. 236/1995 Sb. hodnotu koeficientu, jehož prostřednictvím se stanovuje platová základna soudců a zprostředkovaně pak i platová základna představitelů státní moci a státních zástupců. V případě pasivity zákonodárce by od 1. ledna roku 2025 vznikla situace, kdy by právní úprava odměňování soudců v zákoně č. 236/1995 Sb. neobsahovala veličinu nezbytnou pro stanovení platové základny soudců. Takové situaci je nezbytně třeba předejít; nelze připustit, aby v právním řádu České republiky chyběla konkrétní zákonná úprava odměňování soudců za výkon funkce.

Zároveň nelze odhlédnout od reálné ekonomické situace státu a dynamiky odměňování všech ostatních skupin osob, které pro státní, resp. veřejnou správu vykonávají činnosti, ať v postavení výkonu závislé práce, či jako osoby ve funkcích nadaných nějakou mírou funkční nezávislosti. Proto se navrhuje tempo navyšování platových základen soudců, představitelů a státních zástupců zpomalit a pro rok 2025 ponechat nárůst platových základen vypočítaný na základě násobků průměrné mzdy v národním hospodářství použitých pro rok 2024.

S ohledem na výši průměrné hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství za rok 2023, která byla uveřejněna dne 4. června 2024 na stránkách Českého statistického úřadu a která činí 43 120 Kč, bude výše platových základen soudců, představitelů státní moci a státních zástupců pro rok 2025 následující:

Tab. 3: Výše platových základen v letech 2023 - 2025 včetně kalkulace finančních dopadů

Rozdíl mezi rokyNárůst nákladů Výše platových základenoproti roku 2025 a 20242024

2023 2024 2025 Kč %(mil. Kč)

Výše průměrné mzdy v NH

37 903 40 317 43 120** 2 803 6,95 ---

v předminulém roce (PHM)*

Platová základna pro soudce

113 709 113 775 121 685 7 910 6,95 412

(výpočet pro rok 2025: 2,822 x PHM)

Platová základna pro státní zástupce

102 338,10 102 397,50 109 516,50 7 119 6,95 145

(výpočet pro rok 2025: 0,9 x PZ soudce)

Platová základna pro představitele

94 757,50 94 775 101 364 6 589 6,95 16

(výpočet pro rok 2025: 0,833 x PZ soudce)

Zdroj: výpočet MPSV

* Výše průměrné hrubé mzdy použitá pro výpočet platové základny v příslušném roce

** 43 120 Kč – Průměrná hrubá měsíční nominální mzda na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství za rok 2023 (uveřejněno dne 3. 9. 2024 na stránkách ČSÚ)

Právní úprava zavádějící nárok manžela (partnera) prezidenta republiky na víceúčelovou paušální náhradu výdajů spojených s doprovázením prezidenta při výkonu jeho funkce je reflexí přijetí novely zákona č. 114/1993 Sb., o Kanceláři prezidenta republiky, která rozšiřuje okruh činností obstarávaných Kanceláří prezidenta republiky na zabezpečování plnění úkolů manžela (partnera) prezidenta republiky. Vzhledem k šíři úkolů, které manžel (partner) prezidenta republiky plní při protokolárních povinnosti a v rámci další veřejné činnosti, se jeví žádoucí založit jeho přímý nárok na náhradu výdajů nutných pro účely plnění této role.

D. Zhodnocení souladu s ústavním pořádkem České republiky

Navrhované změny jsou v souladu s ústavním pořádkem České republiky; naopak především provádí v praxi požadavek vytyčený nálezem Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 5/24 ze dne 15. května 2024, publikovaným ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv pod číslem 211/2024 Sb., který spočívá v obnově mechanismu výpočtu platových základen zajišťujícího lepší materiální zabezpečení soudců prostřednictvím vyššího násobku průměrné mzdy pro výpočet platové základny soudců.

Zároveň předkladatel přistupuje k časově omezené restrikci dotýkající se platových základen soudců, představitelů a státních zástupců pro rok 2025 obezřetně s tím, že především nenavrhuje snížení nebo zafixování výše platové základny, ale její mírnější nárůst odpovídající nárůstu průměrné mzdy mezi roky 2022 a 2023. Přípustnost dočasné platové restrikce vůči představitelům moci soudní ostatně aproboval v minulosti opakovaně i Ústavní soud (viz nálezy pod sp. zn. Pl. ÚS 55/05, sp. zn. Pl. ÚS 13/08). Mírnější nárůst výše platových základen tak odráží aktuální finančních potíže státu, a to v kontextu širších úsporných opatření a týkajících se platů v celé sféře představitelů státu a jeho zaměstnanců. Navrhovatel podotýká, že Ústavní soud dokonce připustil opakovaně i pozastavení tempa růstu soudcovských platů, je-li toto dočasné, proto, a maiori ad minus, předkladatel dovozuje, že pouhé dočasné zmírnění růstu platové základny na předem určenou dobu, je zcela ústavně konformní.

Nutnost vztáhnout, byť i dílčí a časově omezenou, platovou restrikci postihující představitele moci soudní k celkovému kontextu hospodářské situace státu, resp. celé společnosti, předkladatel respektuje rovněž, proto v části B podrobně popisuje aktuální a střednědobé ekonomické podmínky státu a, zejména, platové poměry dalších skupin osob odměňovaných z veřejných rozpočtů. Nedochází také k odnětí již dosažené úrovně materiálního zabezpečení soudců, které Ústavní soud (viz sp. zn. Pl. ÚS 13/08) v obecné rovině odmítl jako principiálně nepřípustné.

Dočasnou platovou restrikci ve vztahu k soudcům navíc Ústavní soud připustil pro případy svým rozsahem zcela výjimečných a mimořádných událostí, jako byla pandemie onemocnění COVID-19 s následnou platovou restrikcí v roce 2021 nebo právě mimořádné rozsáhlé povodně v roce 2002 (nálezy sp. zn. Pl. ÚS 34/04 nebo Pl. ÚS 4/23) srovnatelné s těmi, které Českou republiku postihly v roce 2024.

E. Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie a judikaturou soudních orgánů Evropské unie

Navrhovaná právní úprava je slučitelná s právem Evropské unie, neboť se týká otázek spadajících do kompetence členských států. Vzhledem k tomu, že se nedotýká úpravy odměňování osob vykonávajících závislou práci, neuplatní se specifické zásady ochrany těchto osob, které jsou v právu Evropské unie obsaženy.

Soudní dvůr Evropské unie v minulosti obecně připustil dokonce snižování platů související s odstraňováním rozpočtového deficitu (rozsudek Soudního dvora EU ve věci C-64/16 Associação Sindical dos Juízes Portugueses v. Tribunal de Contas), zároveň ale opakovaně uvádí, že požadavek nezávislosti soudů je součástí práva na účinnou právní ochranu a základního práva na spravedlivý proces, které má zásadní význam jakožto záruka ochrany všech práv, která jednotlivcům vyplývají z unijního práva, a jako záruka zachování společných hodnot členských států EU, zejména hodnoty právního státu (např. rozsudky Soudního dvora EU C-192/18 Evropská komise v. Polská republika, C-619/18 Evropská komise v. Polská republika nebo C-824/18 A. B. a další v. Krajowa Rada Sądownictwa). Soudci tak musí být chráněni před vnějšími zásahy nebo tlaky, které by mohly ohrozit jejich nezávislost, a to nejen skrze jakýkoli přímý vliv ve formě pokynů, ale také prostřednictvím jakékoli formy nepřímého vlivu, který by mohl usměrňovat rozhodnutí dotyčných soudců.

V závěru rozsudku ve věci C-64/16 Associação Sindical dos Juízes Portugueses v. Tribunal de Contas tak Soudní dvůr EU judikoval: „Článek 19 odst. 1 druhý pododstavec SEU musí být vykládán v tom smyslu, že zásada nezávislosti soudců nebrání tomu, aby se na členy Tribunal de Contas (Účetní dvůr, Portugalsko) vztahovala taková obecná opatření na snižování platů, o jaká se jedná ve věci v původním řízení a která souvisejí s odstraňováním rozpočtového deficitu a programem finanční pomoci Evropské unie.“.

Z pohledu souladu s právem Evropské unie je tedy podstatné, zda navržená úprava ve vztahu k soudcům nepředstavuje zásah do nezávislosti soudů. Zásah do jejich nezávislosti však nemůže nastat, neboť pravidlo snižující míru růstu platů soudců je časově omezeno na jeden rok, uplatní se tedy pouze pro kalendářní rok 2025 a počínaje 1. lednem 2026 již opět nastoupí obecný platový automat pro určování platové základny soudců. Zároveň je navržená roční restrikce tou nejméně invazivní, neboť i v roce 2025 platy soudců nominálně meziročně vzrostou. Riziko, že by menší růst platů mohl ohrozit nezávislost soudů, potažmo soudců, tak předkladatel nespatřuje.

F. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána

Navrhovaná právní úprava je v souladu s mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána. Upravovaná materie se netýká mezinárodních závazků České republiky.

G. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty a na podnikatelské prostředí České republiky

Návrh zákona je spojen s dopady na státní rozpočet. Pro kalendářní rok 2025, tedy první rok účinnosti navrhovaného předpisu, činí předpokládané navýšení nákladů na platy soudců oproti nákladům počítaným pro rok 2024 celkem 412 milionů Kč (meziročně jde o navýšení objemu prostředků o 6,95 %) a navýšení prostředků na platy státních zástupců oproti roku 2024 představuje 145 milionů Kč (meziročně o 6,95 %). U představitelů státní moci činí dodatečné náklady pro rok 2025 oproti roku 2024 celkem 16 milionů Kč (jde o meziroční navýšení o 6,94 %). Vzhledem k tomu, že návrh státního rozpočtu pro rok 2025 podle vyjádření Ministerstva financí zatím počítá s dopady vyššího navýšení platových základen soudců, představitelů a státních zástupců, předpokládá se úspora prostředků státního rozpočtu v řádu stovek milionů korun. Vláda zároveň doporučila Poslanecké sněmovně, aby v rámci projednávání zákona o státním rozpočtu na rok 2025 zajistila, že takto uspořené prostředky v resortu spravedlnosti zůstanou a budou využity pro ohodnocení personálu soudů a státních zastupitelství, jehož řádné fungování je nezbytnou podmínkou pro řádné fungování samotného soudnictví.

Úprava podmínek pro poskytování víceúčelové paušální náhrady výdajů spojených s výkonem povinností a veřejnou činností manžela nebo partnera prezidenta republiky nevytváří žádné dodatečné dopady do státního rozpočtu, ani do jiných veřejných rozpočtů.

H. Zhodnocení sociálních dopadů, včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, dopadů na ochranu práv dětí a dopadů na životní prostředí

Navrhovaná úprava nemá vliv na specifické skupiny osob, které vyžadují zvláštní ochranu a péči z důvodu svého zranitelného postavení. Návrh zákona nevyvolává žádné dopady na životní prostředí.

I. Zhodnocení dopadů navrhované právní úpravy ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů

Navrhovaná úprava nemá vliv na ochranu soukromí a osobních údajů.

J. Zhodnocení korupčních rizik

Navrhovaná úprava nepřináší korupční rizika. Mechanismus výpočtu platu za výkon funkce i výpočtu náhrad je stanoven přímo právním předpisem.

K. Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu

Navrhovaná právní úprava nebude mít dopad na bezpečnost nebo obranu státu.

L. Zhodnocení dopadů na rodiny

Navrhovaná právní úprava nebude mít dopad na rodiny.

M. Zhodnocení územních dopadů, včetně dopadů na územní samosprávné celky

Navrhovaná právní úprava nebude mít územní dopady.

N. Zhodnocení souladu se zásadami pro tvorbu digitálně přívětivé legislativy, včetně zhodnocení rizika vyloučení nebo omezení možnosti přístupu specifických skupin osob k některým službám v důsledku digitalizace jejich poskytování (digitální vyloučení)

Návrh zákona je v souladu se zásadami pro tvorbu digitálně přívětivé legislativy. Předložený návrh zákona není spojen s rizikem digitálního vyloučení.

1. Budování přednostně digitálních služeb

Zásada není navrhovanou právní úpravou dotčena, návrh tuto oblast neupravuje.

2. Maximální opakovatelnost a znovupoužitelnost údajů a služeb Zásada není navrhovanou právní úpravou dotčena, návrh tuto oblast neupravuje.

3. Budování služeb přístupných a použitelných pro všechny, včetně osob se zdravotním postižením Zásada není navrhovanou právní úpravou dotčena, návrh tuto oblast neupravuje.

4. Sdílené služby veřejné správy Zásada není navrhovanou právní úpravou dotčena, návrh tuto oblast neupravuje.

5. Konsolidace a propojování informačních systémů veřejné správy Zásada není navrhovanou právní úpravou dotčena, návrh tuto oblast neupravuje.

6. Mezinárodní interoperabilita – budování služeb propojitelných a využitelných v evropském prostoru Zásada není navrhovanou právní úpravou dotčena, návrh tuto oblast neupravuje.

7. Ochrana osobních údajů v míře umožňující kvalitní služby Zásada není navrhovanou právní úpravou dotčena (viz výše část J).

8. Otevřenost a transparentnost včetně otevřených dat a služeb Zásada není navrhovanou právní úpravou dotčena, návrh tuto oblast neupravuje.

9. Technologická neutralita Zásada není navrhovanou právní úpravou dotčena, návrh tuto oblast neupravuje.

10. Uživatelská přívětivost Zásada není navrhovanou právní úpravou dotčena, návrh tuto oblast neupravuje.

O. Návrh na schválení zákona v prvém čtení

S ohledem na blížící se konec kalendářního roku je nutné, aby Vláda ČR s tímto návrhem zákona, v souladu s § 90 odst. 2 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů, navrhla Poslanecké sněmovně vyslovení souhlasu s návrhem již v prvém čtení. Důvodem je nutnost upravit text § 3 odst. 3 zákona č. 236/1995 Sb. tak, aby norma v něm obsažená byla použitelná pro obecný výpočet výše platových základen, neboť Ústavní soud s účinností od 1. ledna 2025 zrušil část textu vyjadřující násobek průměrné mzdy nutný pro jejich výpočet. I s ohledem na navrhované přechodné ustanovení je nezbytné, aby do konce roku byl zákon účinný. Předkladatel se domnívá, že v opačném případě nebude možné do navrženého data účinnosti realizovat celý legislativní proces ve standardních lhůtách.