1. Zhodnocení platného právního stavu, odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy a vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy
Dle stávající úpravy podléhá jízdné ve veřejné dopravě první snížené sazbě daně z přidané hodnoty. Podle názoru předkladatelů nejde s ohledem na existenci veřejného zájmu na využívání a rozvoji veřejné dopravy o vhodné řešení. Zdanění totiž v obecné rovině navyšuje cenu jízdného a vůči potenciálním zákazníkům působí demotivačně (tuzemská sazba DPH uvalená na jízdné ve výši 15 % je osmou nejvyšší v Evropě).
Při vyjmutí ze zdanění (které ovšem navrhovatelé v tuto chvíli nepovažují za realistické) či při přesunu do jiné, příhodnější daňové sazby může dojít ke zlevnění jízdného, případně – při zachování jeho cen – budou být prostředky neodvedené na dani moci využity ve prospěch rozvoje veřejné dopravy. Potenciálně mohou posloužit také pro navýšení mezd řidičů ve veřejné dopravě, jichž je v České republice nedostatek a současná úroveň mezd pro ně nepředstavuje dostatečnou motivaci.
2. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky
Navrhovaná právní úprava nevyvolává žádné pochybnosti ohledně svého souladu s ústavním pořádkem České republiky.
3. Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie
Předloha není v rozporu ani s předpisy Evropské unie.
4. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána
Návrh je v souladu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána.
5. Předpokládaný hospodářský a finanční dosah navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí České republiky a dále sociální dopady a dopady na životní prostředí
V důsledku přijetí této úpravy se podle propočtů předkladatelů sníží výnos daně z přidané hodnoty o přibližně 930 milionů Kč. V případě krajů je to přibližně 83 milionů, u obcí pak asi 219 milionů, o zbývajících zhruba 628 milionů se sníží příjmy státního rozpočtu.
6. Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů
V tomto směru lze skutečně jen těžko pojmenovat existující vazbu.
7. Zhodnocení korupčních rizik
Podobně je tomu v tomto případě.
Čl. I
Prostřednictvím čtyř novelizačních bodů dochází ke změnám, které jsou nezbytné při přesunu položky č. 49 (Pozemní hromadná pravidelná doprava cestujících a jejich zavazadel) z přílohy č. 2 do přílohy č. 3a.
Čl. II
Účinnost tohoto zákona se navrhuje stanovit dnem 1. ledna 2019.
V Praze 27. března 2018
Věra Kovářová v. r. Petr Gazdík v. r. Jan Farský v. r. Vít Rakušan v. r. Jana Krutáková v. r.