Důvodová zpráva — zákon č. 61/2017 Sb.

Závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace podle obecných zásad – RIA

Shrnutí Závěrečné zprávy RIA

Název návrhu zákona: Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech,

pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech), ve znění pozdějších předpisů.

Zpracovatel / zástupce předkladatele:Předpokládaný termín nabytí účinnosti:

Ministerstvo zemědělství31. 8. 2016

Implementace práva EU: ANO - 32009R1107, 32008R0764, 32004R0852

- uveďte termín stanovený pro implementaci: 31. 8. 2016

- uveďte, zda jde návrh nad rámec požadavků stanovených předpisem EU: NE

2. Cíl návrhu zákona

Zákon o hnojivech v současné podobě umožňuje registraci pomocných látek, které obsahují účinné látky přípravků na ochranu rostlin ve smyslu Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 ze dne 21. října 2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh a o zrušení směrnic Rady 79/117/EHS a 91/414/EHS. Na základě výsledků řízení EU Pilot č. 4553/13 SNCO bylo s Českou republikou v roce 2014 zahájeno řízení pro porušení Smlouvy o fungování Evropské unie podle čl. 258, v jehož rámci se Česká republika zavázala změnit zákon o hnojivech tak, aby se kategorie pomocných látek nepřekrývala s definicí přípravků na ochranu rostlin podle nařízení ES č. 1107/2009. Zákon je adaptován na Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 764/2008 ze dne 9. července 2008, kterým se stanoví postupy týkající se uplatňování některých vnitrostátních technických pravidel u výrobků uvedených v souladu s právními předpisy na trh v jiném členském státě a kterým se zrušuje rozhodnutí č. 3052/95/ES. Proces registrace podle zákona o hnojivech se tak nevztahuje na tzv. vzájemně uznané výrobky, což jsou hnojiva a pomocné látky, které jsou již schváleny či povoleny v některém členském státě EU. Po zkušenostech s aplikací vzájemného uznávání v praxi se jeví jako vhodné zakotvit proces vstupu těchto hnojiv na trh v České republice.

3. Agregované dopady návrhu zákona

3.1 Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty: NE

Návrh nepředpokládá hospodářské a finanční dopady na státní rozpočet. Zvýšené administrativní náklady budou pokryty z rozpočtové kapitoly Ministerstva zemědělství, resp. prostřednictvím správních výdajů Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského.

3.2 Dopady na podnikatelské subjekty: ANO

Návrh předpokládá hospodářský dopad na podnikatelské subjekty, které mají dosud platně registrovány pomocné látky spadající podle platného znění zákona pod definici přípravků na ochranu rostlin. V současné době se jedná o 7 firem.

V případě, že tyto subjekty budou i nadále chtít uvádět své výrobky na trh, bude nutné, aby si je nechaly povolit podle zákona č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. To bude pro jeden výrobek znamenat náklady odhadem do maximální výše 500 tis. Kč.

3.3 Dopady na územní samosprávné celky (obce, kraje): NE

Nepředpokládají se negativní dopady na samosprávné celky.

3.4 Sociální dopady: NE

Nepředpokládají se negativní dopady do sociální sféry.

3.5 Dopady na životní prostředí: NE

Nepředpokládají se negativní dopady na životní prostředí.

1. Důvod předložení a cíle

1.1 Název

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech), ve znění pozdějších předpisů.

1.2 Definice problému

Zákon o hnojivech v současné podobě umožňuje registraci pomocných látek, které obsahují účinné látky přípravků na ochranu rostlin ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 ze dne 21. října 2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh a o zrušení směrnic Rady 79/117/EHS a 91/414/EHS. Na základě výsledků řízení Evropské unie Pilot č. 4553/13 SNCO bylo s Českou republikou v roce 2014 zahájeno řízení pro porušení Smlouvy podle čl. 258, v jehož rámci se Česká republika zavázala změnit zákon o hnojivech tak, aby se kategorie pomocných látek nepřekrývala s definicí přípravků na ochranu rostlin podle nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1107/2009.

Zákon je adaptován na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 764/2008 ze dne 9. července 2008, kterým se stanoví postupy týkající se uplatňování některých vnitrostátních technických pravidel u výrobků uvedených v souladu s právními předpisy na trh v jiném členském státě a kterým se zrušuje rozhodnutí č. 3052/95/ES. Proces registrace podle zákona o hnojivech se tak nevztahuje na tzv. vzájemně uznané výrobky, což jsou hnojiva a pomocné látky, které jsou již schváleny či povoleny v některém členském státě Evropské unie. Po zkušenostech s aplikací vzájemného uznávání v praxi se jeví jako vhodné zakotvit proces vstupu těchto hnojiv na trh v České republice.

1.3 Popis existujícího právního stavu v dané oblasti

Zákon o hnojivech účinný od 1. 9. 1998, řeší problematiku registrace hnojiv a pomocných látek (tj. pomocných půdních látek, pomocných rostlinných přípravků a substrátů), jejich uvádění do oběhu, označování, skladování a používání. Upravuje též

- odborný dozor vykonávaný Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem

zemědělským (dále jen „ústav“), a to včetně jeho oprávnění ukládat pokuty,

- agrochemické zkoušení zemědělských půd,

- zjišťování půdních vlastností lesních pozemků.

Zákon byl ve větší míře novelizován naposledy v roce 2009 zákonem č. 9/2009 Sb. Touto novelou došlo zejména k zjednodušení registračního řízení a u tzv. „typových hnojiv“ (tj. hnojiv uvedených v prováděcí vyhlášce č. 474/2000 Sb.) byl institut registrace nahrazen před jejich uvedením do oběhu ohlášením. Dále byly například do působnosti zákona zařazeny sedimenty z rybníků, vodních nádrží a vodních toků. V roce 2013 byl zákon o hnojivech novelizován zákonem č. 279/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 147/2002 Sb., o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Touto novelou došlo například k omezení provádění agrochemického zkoušení zemědělských půd na ornou půdu, sady, vinice a chmelnice (nadále se tedy neprovádí na trvalých travních porostech).

1.4 Identifikace dotčených subjektů

Novela zákona o hnojivech se dotýká především výrobců, dovozců a dodavatelů hnojiv, v menší míře zemědělských podnikatelů, kteří používají hnojiva.

Orgánem odpovědným za dozor nad trhem s hnojivy je ústav.

1.5 Popis cílového stavu

Cílem předkládaného návrhu je naplnit dohodu s Evropskou komisí tak, aby bylo možno zastavit řízení pro porušení Smlouvy podle čl. 258 a vyhnout se tak případné žalobě u Evropského soudního dvora.

Dalším cílem je nastavit proces vstupu vzájemně uznaných hnojiv na trh v České republice tak, aby dozorový orgán měl od počátku informaci, že takový výrobek bude uveden na trh a zjednodušeným postupem ve formě souhlasu schválit toto uvedení na trh.

1.6 Zhodnocení rizika

Případné nepřijetí navrhované změny zákona, znamená porušení dohody s Evropskou komisí na smírném vyřešení sporu ohledně chybné aplikace nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1107/2009 a následné podání žaloby k Evropskému soudnímu dvoru.

2. Návrhy variant řešení

2.1 Varianty regulatorně-technického řešení

Při zvažování různých variant identifikovaného problému, které by mohly z obecného (regulatorně-technického) hlediska vést ke stanovenému cíli, bylo zvažováno pouze předkládané řešení v podobě legislativního materiálu. Důvodem je skutečnost, že identifikovaný problém je možné řešit pouze legislativní formou, konkrétně návrhem zákona. Bez předkládaného návrhu zákona se není možné vyhnout nežádoucím následkům pro Českou republiku vyplývajícím z probíhajícího řízení pro porušení Smlouvy podle čl. 258.

2.2 Varianty věcného řešení

Varianta 1 („nulová“)

Nulovou variantou se rozumí nepředložení návrhu zákona. Toto řešení by mělo za následek, že by bylo nadále možné v České republice registrovat a uvádět do oběhu pomocné látky, jejichž součástí je látka definovaná nařízením Evropského parlamentu a Rady č. 1107/2009 jako přípravek na ochranu rostlin a tímto způsobem obcházet přísnější režim stanovený tímto nařízením pro takové látky.

Co se týká vzájemného uznávání výrobků, zůstal by zachován současný stav, kdy se dozorový orgán o hnojivu uvedeném do oběhu v tomto režimu dozví až zpětně při kontrole v obchodní síti. Ve většině případů jsou s takovým zjištěním spojené komplikace pro příslušného dodavatele, neboť tento výrobek není evidován v registru hnojiv, tudíž se při prvním záchytu jeví jako neregistrované hnojivo, z čehož vyplývají další následky stanovené zákonem o hnojivech.

Zejména s ohledem na důvody uvedené v prvním odstavci není možné realizovat tzv. „nulovou variantu“.

Varianta 2 („navrhovaný zákon“)

Při zvažování různých variant identifikovaného problému, které by mohly vést ke stanovenému cíli, byla zvažována pouze druhá varianta řešení identifikovaného problému. Důvodem je skutečnost, že identifikovaný problém je možné řešit pouze legislativní formou, konkrétně novelou zákona o hnojivech. Bez přijetí tohoto zákona není možné identifikovaný problém, respektive stanovený cíl naplnit.

Tato varianta je jedinou možností pro řešení stávající situace.

3. Vyhodnocení a identifikace nákladů a přínosů, vyhodnocení nákladů a přínosů variant

3.1 Varianta 1

Variantu 1 nelze využít z důvodů uvedených v bodě 2.2.

Nepřijetí novely zákona o hnojivech by znamenalo soudní řešení sporu s Evropskou komisí a v případě nepříznivého výsledku pro Českou republiku nutnost odškodnit firmy, které by se nesprávnou aplikací evropského práva cítily poškozeny.

3.2 Varianta 2

Přijetí varianty 2 nepředpokládá hospodářské a finanční dopady na státní rozpočet a na ostatní veřejné rozpočty, nemá vliv na sociální dopady či dopady na životní prostředí.

Návrh znamená hospodářský dopad na podnikatelské subjekty, které mají dosud platně registrovány pomocné látky spadající pod definici přípravků na ochranu rostlin.

V současné době má registrované výrobky na bázi nitrofenolátů 7 firem. Pokud by nemohly tyto firmy uvádět výrobky do oběhu s ohledem na právní úpravu hnojiv, odhaduje se celkový propad tržeb ve výši 120 až 150 mil. Kč.

Zvýšené administrativní dopady jsou předpokládány na dodavatele vzájemně uznaných hnojiv. V současné době je v Registru hnojiv evidováno 266 výrobků v režimu vzájemného uznávání od cca 60 firem. Počet firem, které v Registru hnojiv záznam nemají a kterých by se tedy dotkla povinnost ohlášení vzájemně uznaného výrobku, lze pouze odhadovat (10 - 20). Náklady na zvýšenou administraci ze strany státní správy budou pokryty z rozpočtové kapitoly Ministerstva zemědělství, resp. prostřednictvím správních výdajů ústavu.

4. Návrh řešení

4.1 Stanovení pořadí variant a výběr nejvhodnějšího řešení

Variantou doporučenou k dalšímu řešení je varianta 2, tedy předložení návrhu zákona.

Důvodem je skutečnost, že pouze tato varianta může v plné míře naplnit dohodu s Evropskou komisí, která byla dosažena v rámci řízení pro porušení Smlouvy podle čl. 258, kdy Evropská komise mohla vzhledem ke svému pojetí definice přípravků na ochranu rostlin trvat na okamžitém zrušení registrací pomocných látek podle zákona o hnojivech, které se překrývají právě s touto definicí. Následný spor řešený u Evropského soudního dvora, byť nelze jednoznačně předjímat jeho výsledek, by znamenal velké riziko požadavků na náhradu škody ze strany dotčených podnikatelských subjektů.

5. Implementace doporučené varianty a vynucování

Orgánem odpovědným za implementaci varianty 2 je Ministerstvo zemědělství, které je gestorem legislativy v oblasti hnojiv.

Orgánem odpovědným za dozor nad regulovanou oblastí je podle § 2 odst. 1 písm. e) zákona č. 147/2002 Sb., o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském), ve znění pozdějších předpisů, a podle zákona o hnojivech Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský.

6. Přezkum účinnosti regulace

Pro regulaci vytčené oblasti byla zvolena legislativní forma a ta ze své podstaty má svá specifika při hodnocení efektivity. Zda je příslušná právní úprava účinná, se neukáže zpravidla dříve než za tři až pět let. S přihlédnutím k obecnému požadavku na stabilitu práva je nutno posuzovat ve výše uvedeném časovém horizontu novelizovaný právní předpis komplexně vzhledem k vývoji právní regulace na evropské úrovni.

7. Konzultace a zdroje dat

Držitelé registrací výrobků na bázi nitrofenolátů - Arysta LifeScience Czech s.r.o., AGRA GROUP a.s., BIOM s.r.o., AgroProtec s.r.o., AMAGRO s.r.o., Envi Produkt, s.r.o., AGRO CS a.s.

8. Kontakt na zpracovatele RIA

Jméno a příjmení: Mgr. Tomáš Kapinus

Funkce: právník

Organizace: Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský

Telefon: 543 548 376

E-mail: tomas.kapinus@ukzuz.cz

Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky a s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána

Navrhovaná právní úprava odpovídá ústavnímu pořádku a právnímu řádu České republiky, zejména ústavnímu zákonu č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů a usnesení předsednictva České národní rady č. 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součásti ústavního pořádku České republiky, které se vztahují k předkládanému návrhu zákona.

Na navrhovanou právní úpravu se nevztahují žádné mezinárodní smlouvy, kterými je Česká republika vázána, ani žádné mezinárodní smlouvy, jimiž bude Česká republika vázána, jakmile tyto smlouvy vstoupí v platnost.

Na navrhovanou právní úpravu se vztahuje čl. 7 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a její Protokol č. 1. Byla zajištěna předvídatelnost nově stanovených správních deliktů (tj. jejich dostatečně přesné vymezení a zákaz zpětné účinnosti). Navrhované pokuty nejsou nepřiměřené z hlediska jejich dopadu na soukromé subjekty. Návrh zákona nezasahuje do vlastnického práva.

Na navrhovanou právní úpravu se nevztahuje judikatura Evropského soudu pro lidská práva ani právní názory mezinárodních orgánů zřízených ke kontrole plnění závazků vyplývajících z takových smluv.

S ohledem na výše uvedené navrhovaná úprava neodporuje mezinárodním smlouvám, kterými je Česká republika vázána, ani mezinárodním smlouvám o lidských právech, jakož i judikatuře Evropského soudu pro lidská práva, protože se na ni de facto nevztahují.

Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie a s návrhy předpisů Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie a obecnými právními zásadami práva Evropské unie

Předkládaný návrh zákona provádí adaptaci našeho právního řádu na nařízení Evropské unie, která se vyznačují bezprostředním účinkem a přímou aplikovatelností dnem přistoupení České republiky k Evropské unii. Adaptace neznamená přímé opakování nařízení v národním právním předpise, ale pouze umožňuje v omezené míře odkazovat na příslušná ustanovení nařízení Evropské unie nebo doplňovat tyto předpisy Evropské unie v těch ustanoveních, která vyžadují určitou součinnost členského státu, bez které by jejich přímá aplikace nebyla proveditelná. A to tak, aby nevznikaly případné duplicity národního právního předpisu s předpisem Evropské unie.

Předkládaný návrh zákona je v souladu s těmito předpisy Evropské unie:

- nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2003/2003 o hnojivech, v platném znění,

- nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009 ze dne 21. října 2009 o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty, které nejsou určeny k lidské spotřebě, a o zrušení nařízení (ES) č. 1774/2002 (nařízení o vedlejších produktech živočišného původu),,

- nařízení Komise (EU) č. 142/2011 ze dne ze dne 25. února 2011, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009 o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty, které nejsou určeny k lidské spotřebě, a provádí směrnice Rady 97/78/ES, pokud jde o určité vzorky a předměty osvobozené od veterinárních kontrol na hranici podle uvedené směrnice,

- nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 ze dne 21. října 2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh a o zrušení směrnic Rady 79/117/EHS a 91/414/EHS,

- nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 764/2008 ze dne 9. července 2008, kterým se stanoví postupy týkající se uplatňování některých vnitrostátních technických pravidel u výrobků uvedených v souladu s právními předpisy na trh v jiném členském státě a kterým se zrušuje rozhodnutí č. 3052/95/ES,

- nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004 ze dne 29. dubna 2004 o úředních kontrolách za účelem ověření dodržování právních předpisů týkajících se krmiv a potravin a pravidel o zdraví zvířat a dobrých životních podmínkách zvířat,

- nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008 ze dne 9. července 2008, kterým se stanoví požadavky na akreditaci a dozor nad trhem týkající se uvádění výrobků na trh a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 339/93,

- směrnice Rady 91/676/EHS, o ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů,

- směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535 ze dne 9. září 2015 o postupu při poskytování informací v oblasti technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti.

Nařízení orgánů Evropské unie jsou po přistoupení České republiky k Evropské unii bezprostředně aplikovatelná a jsou závazná v celém rozsahu. Návrh zákona se proto zaměřuje pouze na ty specifické otázky, jejichž úprava je právem Evropské unie členským státům Evropské unie přikázána nebo umožněna.

Předkládaný návrh zákona není v rozporu ani s judikaturou soudních orgánů Evropské unie ani s obecnými zásadami práva Evropské unie.

Podle článku II odst. 1 a 2 přílohy č. 5 Legislativních pravidel vlády je součástí každého návrhu zákona, kterým je zajišťována adaptace, vyznačení adaptačních ustanovení podtržením v textu a uvedením na levé straně čísla CELEX příslušného předpisu, a rozdílová tabulka zpracovaná tam, kde je to možné.

Na základě těchto skutečností je možné návrh zákona hodnotit jako plně slučitelný s právem Evropské unie a s návrhy předpisů Evropské unie.

Předpokládaný hospodářský a finanční dosah navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí České republiky, dále sociální dopady, včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, a dopady na životní prostředí

Návrh zákona nepředpokládá hospodářské a finanční dopady na státní rozpočet

a ostatní veřejné rozpočty.

Předpokládá se dopad na podnikatelské prostředí v tom smyslu, že na trh bude zamezeno (v režimu registrace hnojiv) vstupu pomocných látek, které spadají pod definici přípravku na ochranu rostlin. Nadále budou tyto látky muset podstoupit finančně a administrativně náročnější proceduru registrace podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009.

Náklady na administraci budou pokryty z rozpočtové kapitoly Ministerstva zemědělství, resp. prostřednictvím správních výdajů ústavu.

Předkládaný návrh zákona nepředpokládá ani sociální dopady, ani dopady na specifické skupiny obyvatel, na osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením nebo národnostní menšiny. Předkládaný návrh zákona nemá žádné negativní dopady na životní prostředí.

Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace

Návrh změn zákona neobsahuje žádné ustanovení, které by bylo v rozporu se zákazem diskriminace.

Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů

Navrhovaná právní úprava je v souladu se zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Návrh zákona nezvyšuje množství zpracovávaných osobních údajů ani nemění způsob nakládání s nimi.

Zhodnocení korupčních rizik

Navrhovaná právní úprava neobsahuje ustanovení, která by byla předmětem korupčního rizika.

Předkládaný návrh zákona je svým rozsahem přiměřený množině vztahů, které má upravovat.

Příslušné orgány veřejné správy jsou schopny plošně kontrolovat a vynucovat dodržování dané regulace.

K čl. I

K bodu 1 až 3:

K § 1 odst. 1

Úprava související s aktualizací evropských předpisů a přizpůsobení v současné době platným Legislativním pravidlům vlády.

K bodu 4 a 5:

K § 2 písmeno i) a j)

Změna v definicích pomocné půdní látky a pomocného rostlinného přípravku má zajistit soulad s komunitární legislativou, konkrétně s nařízením Evropského parlamentu a Rady č. 1107/2009. Na tomto řešení se dohodli zástupci České republiky a Evropské komise při řešení sporu (řízení pro porušení povinnosti č. 2013/4332) týkajícího se nitrofenolátů, které budou jako látky uvedené na seznamu schválených účinných látek podle Prováděcího nařízení Komise (EU) č. 540/2011 vyjmuty z působnosti zákona o hnojivech. Obecně se dá říci, že látky, které odpovídají definici přípravků na ochranu rostlin podle nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1107/2009, nemohou být registrovány podle zákona o hnojivech.

K bodu 6:

K § 3 odst. 1 písm. a)

Změna v souvislosti s novou úpravou v § 3b týkající se ohlašování vzájemně uznaných hnojiv podle nařízení ES č. 764/2008.

K bodu 7 a 10:

K § 3 odst. 2 písm. c) a odst. 5

Jedná se o rozšíření sledovaných parametrů hnojiva o mikrobiologické činitele. Při aplikaci upravených kalů na zemědělské půdy se uplatňují limitní hodnoty vybraných mikrobiálních parametrů kalů. Při zpracování kalů do organických hnojiv a substrátů se dosud mikrobiální kontaminace při procesu registrace nehodnotila, což se jeví jako disproporce. Navíc takto zpracované kaly nemají aplikační omezení například pro použití do zeleniny, případně při hobby využití. Pro účely ochrany zdraví lidí je žádoucí, aby výrobky z takto rizikového materiálu podléhaly odpovídající kontrole. Samotné určení výrobků, na které se mikrobiální parametry měly vztahovat, a jejich hodnoty, se určí prováděcím právním předpisem.

K bodu 8:

K § 3 odst. 2 písm. d)

Doplnění podmínky, za které není přípustné uvést do oběhu hnojivo, souvisí s nově definovanými obsahovými náležitostmi rozhodnutí o registraci (podle § 5 odst. 1). V návaznosti na takto stanovenou podmínku je upravena nová skutková podstata správního deliktu (blíže viz odůvodnění k úpravám v § 14a).

K bodu 9:

K § 3 odst. 4

Úprava související s následujícími změnami v § 5 a § 7.

K bodu 11:

K § 3a odst. 2 písmeno d)

Jedná se o zpřesnění požadavku na náležitost ohlášení typového hnojiva.

K bodu 12:

K § 3a odst. 3

Upřesnění podoby souhlasu ústavu s uváděním typových hnojiv do oběhu. Záměrem je zabránit jednání, kdy žadatel při ohlášení dodá etiketu ve znění, které se pak liší od znění etikety dodávané s výrobkem do obchodní sítě.

K bodu 13:

K § 3a odst. 4

Odstranění procesní odchylky od správního řádu, která nebyla v aplikační praxi shledána jako opodstatněná.

K bodu 14:

K § 3a odst. 5

Zrušení odstavce v souvislosti s přesunem povinnosti ústavu vést evidenci ohlášených hnojiv do ustanovení upravujícího registr hnojiv (§ 6).

K bodu 15:

K § 3b

Z primárního práva EU, relevantní judikatury a rovněž na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 764/2008 ze dne 9. července 2008, kterým se stanoví postupy týkající se uplatňování některých vnitrostátních technických pravidel u výrobků uvedených v souladu s právními předpisy na trh v jiném členském státě a kterým se zrušuje rozhodnutí č. 3052/95/ES, je možno v členském státě uvádět jakýkoliv výrobek schválený v jiném členském státě bez dalších schvalovacích procedur založených na technickém pravidle. Zásada vzájemného uznávání, jež vyplývá z judikatury Soudního dvora Evropských společenství, je jedním z prostředků zajišťujících volný pohyb zboží na vnitřním trhu. Vzájemné uznávání se použije na výrobky, na něž se nevztahují harmonizační právní předpisy Evropské unie, nebo na ty aspekty výrobků, jež přesahují oblast působnosti těchto harmonizačních předpisů. Podle této zásady nemůže členský stát na svém území zakázat prodej výrobků, jež jsou v souladu s právními předpisy uvedeny na trh v jiném členském státě, i když byly vyrobeny podle jiných technických pravidel než těch, jež musí splňovat domácí výrobky. Jedinými výjimkami z této zásady jsou omezení, jež jsou odůvodněna v článku 36 Smlouvy nebo jinými naléhavými důvody obecného zájmu a jež jsou přiměřené ve vztahu ke sledovanému cíli.

Takovými neharmonizovanými výrobky jsou rovněž hnojiva a pomocné látky (vyjma hnojiv ES podle nařízení ES č. 2003/2003). V České republice je možno hnojiva uvádět do oběhu ve třech režimech, jako

a) hnojiva ES (podle nařízení ES č. 2003/2003), nebo

b) hnojiva registrovaná nebo ohlašovaná (podle § 3a a § 4 a 5 zákona o hnojivech), nebo

c) hnojiva vzájemně uznaná (podle nařízení ES č. 764/2008).

Více než pětiletá zkušenost se systémem vzájemného uznávání prokázala své opodstatnění v oblasti obchodu s hnojivy. Nicméně z pohledu kontrolního orgánu se objevuje několik podstatných nedostatků.

Typická situace, která nastává – dovozce dopředu nenahlásí dovoz neharmonizovaného hnojiva, ústav ho v distribuční síti zachytí a zjistí, že má zcela nedostatečné označení. To je důvodem pro zahájení správního řízení (s následným uložením pokuty), s tím se pojí nutnost vytištění nových obalů. Pokud dovozce např. už investoval nemalou částku do tisku původních obalů (neodpovídajících § 7 zákona o hnojivech), tento dodatečný náklad může značně převýšit výši pokuty. Navrhovaná změna má zajistit, že při situaci, kdy dovozce dopředu ohlásí záměr dovézt určitý výrobek (hnojivo nebo pomocnou látku) a zároveň dodá návrh etikety, bude možno s ním dopředu konzultovat požadované znění textu etikety, čímž dovozci odpadá riziko výše uvedených dodatečných nákladů.

Ústav odhaduje, že v současné době (kdy ohlášení vzájemně uznaného výrobku není povinné) je předem informován ze strany podnikatelských subjektů o cca 90 % případů výrobků uváděných do oběhu v České republice v režimu vzájemného uznávání. Ve zbývajících případech nastávají komplikace při záchytu takových výrobků v rámci kontrolní činnosti ústavu. Hnojiva nejsou evidována v registru hnojiv a informace o tom, že jsou uváděna do oběhu na základě vzájemného uznání, není ve většině případů k dispozici hned na místě výkonu kontroly, a tudíž s nimi musí být nakládáno jako s hnojivy nelegálně uváděnými na trh. Dodatečné shromažďování podkladů, které mají prokázat jeho schválení v některém ze členských států Evropské unie a které musí ústav požadovat po dovozcích a koná je i vlastní úřední činností, pokud je to v konkrétním případě možné, bývá zbytečně komplikujícím faktorem bránícím obchodu.

Tzv. předběžnou notifikaci (v navrhovaném znění „ohlášení“) mají ve svém právním řádu zavedeny i některé jiné členské země Evropské unie (např. Německo, Francie, Španělsko). Navrhovaná změna je v souladu s bodem 12 preambule nařízení ES č. 764/2008, který stanoví: „Požadavek, že má být uvedení výrobku na trh předem schváleno, by jako takový neměl být považován za technické pravidlo ve smyslu tohoto nařízení, což znamená, že rozhodnutí odstranit nebo stáhnout výrobek z trhu pouze z důvodu, že nemá platné předchozí schválení, by nemělo být považováno za rozhodnutí, na které se vztahuje toto nařízení. Pokud je však žádost o povinné předchozí schválení výrobku podána, jakékoliv zamýšlené rozhodnutí odmítnout žádost na základě technického pravidla by mělo být přijato v souladu s tímto nařízením tak, aby žadatel mohl využít procesní ochrany, jež toto nařízení poskytuje.“

K bodu 16:

K § 4 odst. 2

Upřesnění náležitostí žádosti o registraci hnojiva, jejíž součástí má být návrh etikety, která bude obsahovat údaje v souladu s požadavky na označování (§ 7).

K bodu 17 až 20:

K § 5

V odstavci 1 byly přeformulovány obsahové náležitosti rozhodnutí o registraci, především za účelem jasného vymezení podmínek, za kterých bude hnojivo uváděno do oběhu. V odstavci 4 pak bylo doplněno, že i v případě změny etikety nebo příbalového letáku je třeba žádat o změnu rozhodnutí o registraci.

V odstavci 5 a 7 byly provedeny změny související s vyčleněním pomocných látek obsahujících přípravek na ochranu rostlin (v souladu s definicí podle nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1107/2009) z působnosti zákona o hnojivech. Na základě výkladu Evropské komise předestřeného v rámci řízení pro porušení Smlouvy podle čl. 258 bylo nutno provést úpravu zákona v tom smyslu, že nelze registrovat (resp. musí se zrušit registrace) kategorii výrobků: 1) hnojivo obsahující přípravek na ochranu rostlin (tzn. směs),

2) pomocné látky obsahující přípravek na ochranu rostlin, ale i 3) pomocné látky, která je sama o sobě přípravkem na ochranu rostlin (tzn. je uvedena v příloze nařízení Komise (EU) 540/2011).

K bodu 21:

K § 6

Požadavky na registr hnojiv byly upraveny v souvislosti s doplněním nového § 3b (vzájemné uznávání hnojiv) a v souvislosti s úpravou v § 3a.

K bodu 22 až 25:

K § 7 odstavec 1

Zpřesnění požadavků na označování hnojiv. Souvisí se změnou v § 4 odst. 2.

K bodu 26:

K § 7 odst. 3

Změna reflektuje poznatky vyplývající z kontrolní činnosti dozorového orgánu tak, aby spotřebitel získal relevantní informace o výrobku.

K bodu 27:

K § 8 odst. 2

Navrhovaná změna je uplatňována z důvodu zefektivnění (účinného provádění) kontrol dodržování stanovené max. lhůty (24 měsíců) pro uložení tuhých statkových hnojiv na zemědělské půdě podle § 6 odst. 1 vyhlášky č. 377/2013 Sb., o skladování a způsobu používání hnojiv. V současné době neexistují žádné podklady (záznamy) o počátku (datu) uložení tuhých statkových hnojiv na zemědělské půdě, o množství uložených statkových hnojiv a případně o datu ukončení skladování, tak aby mohl ústav splnění této povinnosti účinně kontrolovat. Ostatně, tato povinnost podle § 8 odst. 1 zákona, již platí pro organická hnojiva komposty a tímto bude rozšířena i na tuhá statková hnojiva.

Druhým, nikoliv zanedbatelným, důvodem je požadavek Evropské komise na účinné provádění kontrol požadavků vyplývajících z nařízení vlády č. 262/2012 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a akčním programu (tzv. nitrátové směrnice), kde je rovněž kontrolována max. lhůta (12 měsíců) pro uložení tuhých statkových hnojiv na zemědělské půdě.

K bodu 28:

K § 9 odst. 1

Navrhovaná věta byla do § 9 zapracována se záměrem, aby mohl ústav v rámci své činnosti ukládat sankce, popř. nápravná opatření při shledání porušení uvedené povinnosti.

Meritem věci je skutečnost, že Česká inspekce životního prostředí (dále jen „ČIŽP“) ve většině případů, kdy zjistí nesprávné používání hnojiv ve vztahu k ohrožení vod, předává tyto případy ústavu. Je to zejména z toho důvodu, že velmi často ČIŽP není schopna odpovídajícím způsobem rizika posoudit. Jako příklad lze uvést přehnojování plodin nad rámec jejich potřeby. K tomuto posouzení je nutno disponovat znalostmi z výživy rostlin, k čemuž má ústav příslušné odborné pracovníky. Obecně ČIŽP řeší podle § 39 vodního zákona (zákon č. 254/2001 Sb.) takové porušení zákona, které je většího rozsahu - úniky ropných látek, úhyny ryb z důvodu kontaminace nebezpečnou látkou apod. Případy, kdy došlo např. k nezákonné aplikaci hnojiva v ochranném pásu vodních zdrojů, melioračních struh a dalších recipientů, prakticky neřeší. Proto byla také navržena nižší úroveň sankce, než které jsou v zákoně o vodách. Jde o úpravu souběžnou.

K bodu 29 a 30:

K § 9 odst. 4 a 10

Navrhuje se vložit nový odstavec 4, který zakotvuje podmínky, za kterých je možno letecky aplikovat kapalná hnojiva a pomocné látky na zemědělských pozemcích. Vyhláška pak stanoví způsob hlášení letecké aplikace.

K bodu 31 až 35:

K § 10

Ústav provádí již od roku 1992 monitoring zemědělských půd. Součástí hodnocení vývoje půdní úrodnosti je i monitoring používaných vstupů, konkrétně hnojiv, pomocných látek, upravených kalů, sedimentů a nově také přípravků na ochranu rostlin. Navržené znění tedy zpřesňuje rozsah prováděné činnosti.

Ústav provozuje a spravuje dlouhodobé polní pokusy, které slouží k ověřování dlouhodobých efektů různých způsobů hospodaření, zejména hnojení. Tyto pokusy slouží mimo jiné k vývoji a ověřování nových metod zkoušení půd a k modelování vývoje půdní úrodnosti v různých podmínkách. Nejstarší prováděné pokusy se datují do sedmdesátých let. Je žádoucí lépe institucionálně zakotvit zajišťování těchto pokusů, které se historicky považovaly za součást agrochemického zkoušení zemědělských půd (dále jen „AZZP“). Rovněž je vhodné, aby se rozsah pokusů určoval ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství coby zřizovatelem.

V § 10 odst. 7 se zpřesňuje způsob administrace AZZP. V minulosti se vše provádělo ručně a v tištěných podkladech, dnes je většina prací digitalizována a převedena do prostředí systému LPIS, kde pro to byla vytvořena speciální pracovní vrstva. Tento způsob administrace je efektivnější, navíc pro uživatele pozemků jsou výsledky dostupnější a práce s nimi snazší.

K bodu 36:

K § 11

V odstavci 2 se jedná se o zpřesnění charakteru lesních porostů.

K bodu 37:

K § 12

Legislativní úprava poznámky pod čarou.

K bodu 38 až 48:

K § 14a

Skutkové podstaty správních deliktů byly upraveny v návaznosti na předchozí změny provedené v textu zákona.

Jedná se o úpravu ustanovení týkajícího se správních deliktů. Reagujeme na poznatky z kontrolní činnosti ústavu, kdy se původní koncepce zákona o hnojivech - spočívající ve správním trestání pouze vybraných nejzávažnějších protiprávních jednání jmenovaných v § 3 zákona, např. uvádění neregistrovaných výrobků do oběhu - § 3 odst. 1 písm. a) a uvádění do oběhu hnojiv kontaminovaných rizikovými prvky - § 3 odst. 2 písm. c), přičemž ostatní závadné jednání, např. kdy hnojivo ohrožuje úrodnost půdy nebo zdraví lidí a zvířat - § 3 odst. 1 písm. b) nebo kdy hnojivo poškozuje životní prostředí - § 3 odst. 1 písm. c) měla být řešena „pouze“ zrušením registrace takového hnojiva – ukázala v praxi jako nedostatečná. Pro některé subjekty je finančně výhodné projít i několikrát procesem registrace, kde správní poplatky za žádost se pohybují v řádech tisíců Kč, když zisk za jejich závadné výrobky (např. při kompostování kalů) se pohybuje v řádu statisíců.

Z toho důvodu navrhujeme rozšířit skutkové podstaty správních deliktů tak, aby pokrývaly veškeré povinnosti stanovené v ustanovení § 3 zákona. Také navrhujeme doplnění samotného § 3, konkrétně v odstavci 2 o explicitní vyjádření nepřípustnosti uvádění do oběhu hnojiva v rozporu s podmínkami registrace, které jsou nedílnou součástí rozhodnutí o registraci. Zde lze opět uvést příklad s výrobou kompostu za použití čistírenských kalů, kdy procentní zastoupení této složky je podstatný faktor k posouzení toho, zda je konečný výrobek vhodný k použití na zemědělské půdě. Nicméně podle současného znění zákona není právně vynutitelné (nelze uložit sankci), aby výrobce složení, které bylo schváleno ústavem v průběhu registrace, dodržel.

Pokud jde o výši výše pokut stanovených za porušení zákona o hnojivech (§ 14a odst. 3), ponechává návrh novely sazby stanovené horní hranicí finančního postihu v nezměněné podobě. Z hlediska kontrolního orgánu (ústav) se jeví současně nastavené sazby jako vyhovující poznatkům z aplikační praxe. Lze namítnout, že pokuty v řádu milionů korun nebyly za dobu účinnosti zákona o hnojivech nikdy uděleny, nicméně i nejvýše nastavená hranice pokuty podle § 14a odst. 3 písm. d) ve výši 5 mil. Kč má své opodstatnění.

Hnojiva mohou být kontaminována látkami, které mohou představovat vážné riziko pro lidské zdraví a zdraví zvířat a pro životní prostředí.

Rovněž lze uvést příklad dusičnanu amonného, který je hlavní složkou řady výrobků, z nichž některé jsou určeny pro použití jako hnojiva a jiné jako výbušniny. S ohledem na zvláštní povahu hnojiv typu dusičnanu amonného s vysokým obsahem dusíku a na následné požadavky, které z ní vyplývají pro zajištění veřejné bezpečnosti, zdraví a ochrany pracovníků, je nezbytné zajistit adekvátní sankční aparát pro případ těch nejzávažnějších porušení zákona.

K čl. II

Ustanovení upravuje režim probíhajících řízení po účinnosti novely zákona. V důsledku změny definic pojmů „pomocná půdní látka“ a „pomocný rostlinný přípravek“ (čl. I, body 1 a 2 návrhu zákona) bude nutné uvést stávající rozhodnutí o registraci hnojiva do souladu s novým zněním zákona. Platnost rozhodnutí o registraci hnojiva, která již nebudou v souladu se zákonem, ve znění předmětného návrhu, se navrhuje omezit jednotně na 6 měsíců od nabytí účinnosti zákona. Na jednání, které v souvislosti s řízením pro porušení povinnosti proběhlo dne 26.3.2015 v Bruselu se zástupci Evropské komise, bylo dohodnuto, že novela zákona o hnojivech stanoví šestiměsíční lhůtu pro ukončení případných registrací, které by byly v rozporu s právní úpravou (v záznamu z tohoto jednání je uvedeno: „The amendment will indicate a grace period (normally 6 months) by which the registrations of the eventual non-compliance products will be withdrawn)“.

K čl. III

Ustanovení informuje o skutečnosti, že zákon byl oznámen v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535 ze dne 9. září 2015 o postupu při poskytování informací v oblasti technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti.

K čl. IV

Ustanovení upravuje účinnost s ohledem na závazky vyplývající z jednání zástupců České republiky a Evropské komise při řešení sporu (řízení pro porušení povinnosti č. 2013/4332) týkajícího se nitrofenolátů.

V Praze dne 2. prosince 2015

předseda vlády

Mgr. Bohuslav S o b o t k a, v. r.

ministr zemědělství

Ing. Marian J u r e č k a, v. r.