Zhodnocení platného právního stavu, včetně zhodnocení současného stavu ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen
Na stávající situaci, kdy Česká republika čelí významné migrační vlně, lze vztáhnout především zákon č. 221/2003 Sb., o dočasné ochraně cizinců, ve znění pozdějších předpisů, který upravuje podmínky vstupu a pobytu cizince na území České republiky za účelem poskytnutí dočasné ochrany. Tato právní úprava byla přijata s ohledem na směrnici Rady 2001/55/ES ze dne 20. července 2001 o minimálních normách pro poskytování dočasné ochrany v případě hromadného přílivu vysídlených osob a o opatřeních k zajištění rovnováhy mezi členskými státy při vynakládání úsilí v souvislosti s přijetím těchto osob a s následky z toho plynoucími, jež představuje reakci na zkušenosti z konfliktu v bývalé Jugoslávii.
Dočasná ochrana je výjimečným institutem, jehož primárním smyslem je umožnit vypořádat se s důsledky hromadného přílivu vysídlených osob ze třetích zemí, které se nemohou vrátit do země svého původu, zejména v případě, že by azylový systém nebyl schopen se s tímto přílivem vypořádat bez negativních dopadů na svou činnost. Stávající právní úprava však na současnou situaci, kdy probíhá ozbrojený konflikt na území Ukrajiny, v jehož důsledku se dala do pohybu migrační vlna nebývalého rozsahu, není dimenzována. Proto je žádoucí stanovit zvláštní proces legalizace pobytu těchto osob na našem území, čímž bude sekundárně zajištěno, že dotčeným osobám bude možné zajistit jejich základní životní potřeby.
Účast v systému veřejného zdravotního pojištění je založena zákonem o veřejném zdravotním pojištění. Vedle obvyklých titulů vzniku zdravotního pojištění (trvalý pobyt, zaměstnání u zaměstnavatele v České republice) je osoba pojištěná rovněž v případech, které plynou z právních předpisů upravujících pobyt cizinců či azyl.
Stávající právní úprava, která je obsažena v § 2 zákona o veřejném zdravotním pojištění, váže vznik zdravotního pojištění na konkrétní skutečnost, která závisí buď na úkonu samotné osoby žádající o přiznání příslušného pobytového statusu (např. podání žádosti o azyl), nebo vydání příslušného rozhodnutí/osvědčení orgánu veřejné správy (např. udělení oprávnění k pobytu za účelem poskytnutí dočasné ochrany). Na účast v systému veřejného zdravotního pojištění je vázáno poskytování zdravotních služeb jako hrazených. Jinými slovy poskytnutou zdravotní péči lze uhradit z prostředků veřejného zdravotního pojištění pouze v případě, že daná osoba je v době poskytování účastna systému veřejného zdravotního pojištění.
Stávající právní úprava nemá žádné dopady na rovnost mužů a žen a není ani v rozporu se zákazem diskriminace.
Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy, včetně dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen, a vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy v jejím celku
Stěžejním principem navrhované právní úpravy je stanovení zvláštních postupů spojených s legalizací pobytu osob přicházejících na území České republiky v důsledku probíhajícího ozbrojeného konfliktu na území Ukrajiny. Jedná se o speciální právní úpravu k zákonu o dočasné ochraně cizinců s tím, že odchylně se upravuje především řízení o udělení dočasné ochrany, nicméně některá ustanovení zákona o dočasné ochraně budou nadále aplikovatelná (především ustanovení upravující důvody pro neudělení či případné odnětí dočasné ochrany). Návrh také počítá s tím, že budou aplikována i vybraná ustanovení zákona o pobytu cizinců.
Výslovně se tímto zákonem upravuje také poskytování zdravotních služeb uprchlíkům na našem území. Nezanedbatelná část osob vstupujících na území České republiky z důvodu probíhajícího válečného konfliktu bude potřebovat okamžité lékařské ošetření, které by za stávajících právních podmínek nebylo možné z prostředků veřejného zdravotního pojištění uhradit, přestože u naprosté většiny těchto osob vznikne účast v českém systému o několik dní později v důsledku vydání víza za účelem strpění. Za tím účelem se navrhuje, aby osoba, které bylo vízum za účelem strpění vydáno, byla považována za pojištěnou i v období předcházejícím udělení daného víza, a to po dobu 30 dní. Pokud by v této době byly cizinci poskytnuty zdravotní služby, byly by na základě navrhované právní úpravy hrazeny z veřejného zdravotního pojištění. Cílem tohoto postupu je především legitimizace úhrady u osoby, která fakticky v době poskytnutí zdravotní služby není účastna veřejného zdravotního pojištění, ale ve velmi krátké době se účastníkem stane. Předkladatel zároveň navrhuje, aby se úhrada zdravotních služeb vztahovala na všechny osoby, kterým byly zdravotní služby poskytnuty ode dne 24. února 2022, tedy ode dne, kdy byla zahájena invaze Ruské federace na území Ukrajiny.
Právní úprava rovněž řeší otázku zdravotního pojištění dětí, které se v České republice narodí cizinkám, které již mají příslušné pobytové oprávnění (vízum). Jelikož čerstvě narozené dítě nemá samo o sobě žádný pobytový status (a tedy např. o vízum za účelem strpění na území za něj rodiče teprve budou žádat), upravuje se v zákoně účast těchto dětí v systému veřejného zdravotního pojištění okamžikem narození, a to do 60 dnů věku. Počítá se, že ve lhůtě 60 dnů již dítě bude mít samo přiznáno pobytový status, od něhož se bude odvíjet i jeho případné pojištění.
Navrhovaná právní úprava nemá na rovnost mužů a žen žádné dopady a není ani v rozporu se zákazem diskriminace.
Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky
Navrhovaná právní úprava je v souladu s ústavním pořádkem České republiky a plně respektuje též Listinu základních práv a svobod.
Podle čl. 31 Listiny platí, že: „Občané mají na základě veřejného pojištění právo na bezplatnou zdravotní péči a na zdravotní pomůcky za podmínek, které stanoví zákon.“ Již současná právní úprava rozšiřuje nárok na úhradu hrazených zdravotních služeb nad rámec osobního rozsahu vymezeného listinou (osoby pojištěné či čerpající zdravotní služby na základě koordinačních nařízení Evropské unie, osoby žádající o azyl, mezinárodní ochranu atd.). I osoby, které jsou na území České republiky na základě víza za účelem strpění, jsou v souladu s ustanovením § 2 zákona o veřejném zdravotním pojištění ve spojení s ustanovením § 48 cizineckého zákona pojištěny v českém systému veřejného zdravotního pojištění včetně všech souvisejících práv a povinností. Navržené řešení pouze modifikuje současný stav za účelem adekvátního a efektivního řešení probíhající humanitární krize.
Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie nebo obecnými právními zásadami práva Evropské unie a s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána
Navrhované právní úpravy se týká především směrnice Rady 2001/55/ES ze dne 20. července 2001 o minimálních normách pro poskytování dočasné ochrany v případě hromadného přílivu vysídlených osob a o opatřeních k zajištění rovnováhy mezi členskými státy při vynakládání úsilí v souvislosti s přijetím těchto osob a s následky z toho plynoucími. Navržená úprava nicméně osobám požívajícím dočasné ochrany nepřiznává méně výhodné podmínky než ty, které jsou vyžadovány směrnicí. Naopak postavení těchto osob je návrhem posilováno. Navrhovaná úprava je tedy plně slučitelná s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie nebo obecnými právními zásadami.
Navrhovaná úprava je slučitelná i s mezinárodními závazky České republiky, zejména respektuje Ženevskou úmluvu ze dne 28. července 1951 o právním postavení uprchlíků, ve znění Newyorského protokolu ze dne 31. ledna 1967.
Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí České republiky a sociální dopady, včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, a dopady na životní prostředí
Celkový odhad finančních dopadů souvisejících s navrhovanou právní úpravou nelze konkretizovat, neboť není v tuto chvíli možné kvalifikovaně odhadnout velikost migrační vlny, která dorazí až na území České republiky. Lze nicméně předpokládat celkové náklady v řádu miliard korun. Dopady do systému veřejného zdravotního pojištění, které budou způsobeny rozšířením časového období, kdy je osoba s uděleným vízem za účelem strpění pojištěna v systému veřejného zdravotního pojištění, se očekávají v řádu maximálně desítek milionů korun. Tyto náklady by nicméně systém nesl i v případě, pokud by cizinci ze zasažených oblastí čerpali potřebné zdravotní služby po udělení víza za účelem strpění, a zároveň se předejde zhoršení zdravotního stavu v mezičase, v důsledku čehož by následné náklady mohly být vyšší. I s ohledem na proporcionalitu tohoto kroku ve vztahu k ochraně života a zdraví je nutné tyto náklady považovat za účelně a řádně vynaložené.
U navrhované právní úpravy se nepředpokládají negativní sociální dopady a ani finanční nároky na podnikatelské subjekty, popř. dopady na životní prostředí České republiky.
Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů
Navrhovaná právní úprava nebude mít negativní dopady na ochranu soukromí a osobních údajů.
Zhodnocení korupčních rizik
Navrhovaná právní úprava není spojena s výraznými korupčními riziky.
Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu
U navrhované právní úpravy se nepředpokládá významný negativní vliv na bezpečnost nebo obranu státu. Výrazné navýšení počtu cizinců na území České republiky může být spojeno s jistými dopady v oblasti vnitřní bezpečnosti, nicméně tyto dopady nelze predikovat a jsou dány mimořádnými okolnostmi, za nichž k tomuto živelnému přílivu osob dochází.
Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy se Zásadami pro tvorbu digitálně přívětivé legislativy
Navrhovaná právní úprava byla vyhodnocena vzhledem k následujícím zásadám:
1. Budování přednostně digitálních služeb (princip digital by default)
Vydávání nového typu víz se promítá do cizineckého informačního systému, nicméně stávající digitální podoba cizineckého informačního systému není návrhem nijak dotčena.
Návrh tuto oblast přímo neupravuje a je v souladu s uvedenou zásadou.
2. Maximální opakovatelnost a znovupoužitelnost údajů a služeb
Zásada není navrhovanou právní úpravou dotčena, návrh tuto oblast neupravuje.
3. Budování služeb přístupných a použitelných pro všechny, včetně osob se zdravotním postižením (princip governance accessibility)
Zásada není navrhovanou právní úpravou dotčena, návrh tuto oblast neupravuje.
4. Sdílené služby veřejné správy
Zásada není navrhovanou právní úpravou dotčena, návrh tuto oblast neupravuje.
5. Konsolidace a propojování informačních systémů veřejné správy
Zásada není navrhovanou právní úpravou dotčena, návrh tuto oblast neupravuje.
6. Mezinárodní interoperabilita – budování služeb propojitelných a využitelných v evropském prostoru
Zásada není navrhovanou právní úpravou dotčena, návrh tuto oblast neupravuje.
7. Ochrana osobních údajů v míře umožňující kvalitní služby (princip GDPR)
Soulad navrhované právní úpravy s dotčenou zásadou je řešen v části „Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů“. Jak je již tam uvedeno, s přijetím návrhu nejsou spojena opatření, ve kterých by bylo možné spatřovat dopady na ochranu soukromí a osobních údajů.
8. Otevřenost a transparentnost včetně otevřených dat a služeb (princip open government)
Zásada není navrhovanou právní úpravou dotčena, návrh tuto oblast neupravuje.
9. Technologická neutralita
Zásada není navrhovanou právní úpravou dotčena, návrh tuto oblast neupravuje.
10. Uživatelská přívětivost
Zásada není navrhovanou právní úpravou dotčena, návrh tuto oblast neupravuje.
Návrh zákona je v souladu se všemi zásadami digitálně přívětivé legislativy.
Hodnocení dopadů regulace podle Obecných zásad
S ohledem na časovou tíseň vláda udělila výjimku z povinnosti provést hodnocení dopadů regulace podle Obecných zásad.
Způsob projednání návrhu zákona
Současně s předložením navrhované právní úpravy se předsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky žádá o vyhlášení stavu legislativní nouze a o projednání navrhované právní úpravy ve zkráceném jednání v rámci vyhlášeného stavu legislativní nouze podle § 99 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. Tento výjimečný postup je navrhován s ohledem na mimořádné okolnosti, jejichž důsledkem je migrační vlna, jejíž případné nezvládnutí má potenciál zásadním způsobem ohrozit vnitřní bezpečnost státu. Stávající azylový a migrační systém není při svých současných kapacitách schopen očekávanou migrační vlnu zvládnout. Reálně tedy hrozí, že pokud nebude navrhovaná právní úprava přijata, pohybovaly by se vysídlené osoby na našem území bez pobytového oprávnění, které je přitom podmínkou pro jejich další začlenění nejen do systému dávek, ale je na něj navázán i přístup na trh práce, poskytování zdravotních služeb či poskytování vzdělávání apod. Ponechání této skupiny osob v právním vakuu by mohlo mít negativní dopady na stabilitu celé společnosti. Stejně tak nelze pominout související hospodářské škody, které by nezvládnutí migrační vlny s sebou mohlo přinést.
Návrh tak splňuje podmínky stanovené jednacím řádem Poslanecké sněmovny pro vyhlášení stavu legislativní nouze a jeho projednání v tomto rámci.
K § 1
Úvodní ustanovení upravuje předmět zákona s tím, že je jednoznačně stanovena jeho návaznost na rozhodnutí Rady Evropské unie, které bylo přijato podle čl. 5 směrnice 2001/55/ES v souvislosti s ozbrojeným konfliktem, který byl dne 24. února 2022 vyvolán na Ukrajině invazí vojsk Ruské federace. S odkazem na tuto skutečnost bylo na úrovni Evropské unie rozhodnuto o udělování dočasné ochrany uprchlíkům z Ukrajiny. Právní úprava proto stanoví podmínky, jak bude toto oprávnění k pobytu udělováno, a zakotvují se zvláštní pravidla pro poskytování zdravotních služeb.
V odstavci 2 je stanovena specialita, a tedy přednostní použití navrhovaného zákona na vyjmenované vztahy. To znamená, že přednost před podmínkami a postupy uvedenými v „obecných“ zákonech mají podmínky a postupy stanovené v tomto zákoně.
K § 2
Ustanovení definuje pojem dočasné ochrany v kontextu zákona o dočasné ochraně cizinců a také jasně odkazuje na současnou situaci na Ukrajině. Je postaveno na jisto, že pobytové oprávnění vydávané podle tohoto zákona je pobytovým oprávněním podle zákona o dočasné ochraně. Z toho vyplývá, že osoby, jimž bude udělena dočasná ochrana po nabytí účinnosti tohoto zákona, budou spadat do osobního rozsahu zákona o veřejném zdravotním pojištění, konkrétně se bude jednat o osoby podle § 2 odst. 1 písm. b) bodu 5.
K § 3
Kvůli velkému počtu osob, které budou o oprávnění k pobytu za účelem poskytnutí dočasné ochrany ve formě dlouhodobého víza žádat, se nastavuje působnost jak Ministerstva vnitra, tak Policie České republiky pro řízení o udělení dočasné ochrany. Konkrétními policejními orgány, které budou oprávněny toto řízení vést, budou zpravidla odbory cizinecké policie jednotlivých krajských ředitelství policie.
Je vymezován okruh cizinců, na něž se zákon vztahuje. Ten je primárně stanoven v rozhodnutí Rady Evropské unie, které bylo přijato podle čl. 5 směrnice Rady 2001/55/ES. V souladu s rozhodnutím Rady pak Česká republika stanoví, že dočasná ochrana bude udělována i osobám, které nejsou státními příslušníky Ukrajiny, ale na území Ukrajiny měly před rozhodným dnem trvalé bydliště a současně, že jejich vycestování do země původu (nebo její části) není v současné chvíli možné.
Česká republika záměrně nebude dočasnou ochranu udělovat osobám (st. příslušníkům třetích zemí), které měly na území Ukrajiny pobyt přechodného charakteru (typicky studenti apod.). Česká republika se rozhodla nevyužít možnosti podle čl. 2 odst. 3 rozhodnutí Rady EU rozšířit okruh osob, na které se může vztahovat dočasná ochrana. Osoby s legálním, ale typově přechodným oprávněním k pobytu na území Ukrajiny, mají využít primární ochrany země svého původu. Česká republika je připravena poskytnout jim s návratem do země původu asistenci.
Dále platí, že osoby, které nemohou doložit, že splňují kvalifikační požadavky pro udělení dočasné ochrany, mohou, v případě, že jim brání v návratu do země původu objektivní nepřekonatelná překážka, využít standardních institutů mimo dočasnou ochranu.
Těmito nástroji jsou např. žádost o udělení víza za účelem strpění pobytu na území České republiky podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky nebo žádost o udělení mezinárodní ochrany. Žádosti o tato oprávnění nejsou vyloučeny ani jinak omezeny v důsledku konfliktu na Ukrajině.
K § 4
Předmětné ustanovení blíže konkretizuje průběh řízení o udělení dočasné ochrany s tím, že podpůrně má být využito ustanovení zákona o pobytu cizinců na území České republiky, která se vztahují na vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území České republiky. Explicitně se stanoví, že pro řízení se použijí ustanovení zákona o pobytu cizinců o vízu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území.
Dále jsou výslovně vyjmenována ta ustanovení zákona o dočasné ochraně cizinců, která se pro poskytnutí dočasné ochrany nepoužijí. V souladu s rozhodnutím Rady Evropské unie jsou z okruhu oprávněných osob vylučováni druhové a družky [srov. vyloučení § 51 odst. 2 písm. d) zákona o dočasné ochraně], neboť ani vnitrostátní cizinecké právo tyto osoby nestanoví na roveň rodinných příslušníků.
Rovněž se vylučují některá ustanovení zákona o pobytu cizinců. Pokud jde o ustanovení § 43 zákona o pobytu cizinců, vylučuje se možnost podání žádosti o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem strpění pobytu na území podle tohoto zákona. Aby bylo možné udělit uvedené speciální, či zvláštní vízum více osobám zasaženým konfliktem na Ukrajině, vylučují se 2 důvody pro neudělení dlouhodobého víza, a to existence záznamu v evidenci nežádoucích osob nebo existence neuhrazené pokuty či nákladů řízení podle zákona o pobytu cizinců. Dále se pak deroguje pro držitele dočasné ochrany i zrušení víza v případě, že osoba vycestuje z území České republiky. Naopak vydané vízum za účelem poskytnutí dočasné ochrany bude opravňovat jeho držitele k cestování v rámci schengenského prostoru.
Dále je pak explicitně stanoveno, že zákon o dočasné ochraně cizinců se použije pro případná řízení o odnětí nebo ve věci neudělení dočasné ochrany. V případě neudělení dočasné ochrany pak opravným prostředkem zůstává žaloba k místně příslušnému krajskému správnímu soudu.
Aby bylo možné kapacitně zvládat vyřizování žádostí o udělení dočasné ochrany, stanoví se oprávnění Ministerstva vnitra a Policie České republiky stanovit cizinci místo podání žádosti. V případě, že cizinec nebude tuto skutečnost respektovat, vystavuje se riziku dlouhého čekání v řádu několika hodin či dnů. Nebude se jednat o důvod pro nepřijatelnost žádosti.
K § 5
Zákon stanoví důvody pro nepřijatelnost žádosti o udělení dočasné ochrany (např. žádost není podána osobně nebo je podána osobou, na kterou se tento zákon nevztahuje).
Policie České republiky nebo Ministerstvo vnitra budou oprávněny takovou žádost nepřijmout a cizince ústně informovat o důvodu nepřijatelnosti. Současně se stanoví, že tento postup nebude podléhat soudnímu přezkumu. Cizinec totiž neobdrží žádné rozhodnutí, informace mu bude předána pouze ústně. Jedná se o mimořádný postup, který je ale dán mimořádnou uprchlickou vlnou, které Česká republika nyní čelí. Ministerstvo vnitra i Policie České republiky však budou disponovat oprávněním od osobního podání žádosti upustit.
Udělení oprávnění k pobytu za účelem poskytnutí dočasné ochrany ve formě dlouhodobého víza je flexibilnější formou pro vyřízení pobytového oprávnění co nejvyššího počtu osob, které opustily Ukrajinu v kontextu vojenského konfliktu způsobeného Ruskou federací. Je-li to nezbytné, je možné dočasně nahradit vízový štítek uděleného víza záznamem do cestovního dokladu nebo mimo něj. Obvykle půjde o razítko nebo ruční záznam do pasu či cestovního pasu totožnosti. V případech, kdy nebude možné žádosti o udělení dočasné ochrany vyhovět a vyřídit ji na místě, bude cizinci předáno osvědčení o podání žádosti.
Cizinci s udělenou dočasnou ochranu budou ze strany Ministerstva vnitra nebo Policie České republiky písemně poučeni v jazyce, v němž jsou schopni se dorozumět, o právech a povinnostech, která jim vznikají z titulu udělení dočasné ochrany.
K § 6
Konstituuje se povinnost žadatelů doložit určité náležitosti, a to předložení cestovního dokladu, je-li cizinec jeho držitelem, a předložení fotografie (na vyžádání). Ministerstvo vnitra nebo Policie České republiky mohou také pořizovat obrazový záznam.
Vzhledem k tomu, že oprávnění k pobytu za účelem poskytnutí dočasné ochrany bude mít formu dlouhodobého víza podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky, bude při evidenci osob žádajících o poskytnutí dočasné ochrany a osob s udělenou dočasnou ochranou postupováno podle zákona o pobytu cizinců.
Dále se stanovuje, že pokud osoba nemá platný cestovní doklad, vydá se jí z moci úřední, tzn. bez povinnosti platit správní poplatek, cestovní průkaz totožnosti. Cestovní průkaz totožnosti bude vydán pouze tehdy, pokud to kapacitní a materiální podmínky úředního místa, kde je vedeno řízení, dovolí.
Ustanovení v souladu se směrnicí o dočasné ochraně cizinců upravuje vztah k řízení ve věci mezinárodní ochrany. Po dobu trvání dočasné ochrany se řízení o mezinárodní ochraně přerušuje. V případě vyhlášení dočasné ochrany cizinců je třeba upravit i situaci případných cizinců, kteří jsou odsouzeni k trestu vyhoštění.
Ustanovení upravuje také některé zvláštní případy, kdy bude zastavováno řízení o jiném pobytovém oprávnění, které je s osobou požívající doplňkové ochrany paralelně vedeno.
Cizincům se ukládá povinnost hlásit místo pobytu na území České republiky, k čemuž budou moci využít interaktivní formulář, který bude k dispozici na internetových stránkách Ministerstva vnitra.
Výslovně se stanoví, že osobám, na něž dopadá navrhovaný zákon, nebudou přidělována rodná čísla.
K § 7
Odstavec 1 je navrhován za účelem zabezpečení úhrady poskytnutých zdravotních služeb už od okamžiku, kdy osoba dotčená tímto zákonem vstoupí nebo vstoupila na území České republiky. Jinými slovy, od okamžiku prvního poskytnutí zdravotních služeb na území České republiky budou dotčené osoby pojištěnci veřejného zdravotního pojištění, pokud jim bude následně udělena dočasná ochrana a pokud od okamžiku poskytnutí prvních zdravotních služeb do okamžiku udělení oprávnění neuplynulo více než 30 dní. Pokud uplynulo, budou osoby pojištěny 30 dní před udělením oprávnění. Uvedené platí pro všechny osoby, kterým Česká republika v souvislosti s invazí Ruska na Ukrajinu od 24. února 2022 poskytla jakékoliv oprávnění k pobytu související se situací na Ukrajině.
Také se upravuje poskytování a úhrada zdravotních služeb dítěti, které se narodí na území České republiky cizinci, který spadá do působnosti tohoto zákona.
Je tedy zajištěno, že dotčené osoby budou účastny veřejného zdravotního pojištění již v době před získáním příslušného pobytového oprávnění. Účast na veřejném zdravotním pojištění po získání příslušného pobytového oprávnění bude zajištěna na základě udělení dočasné ochrany (viz výše).
K § 8
Stanoví se, že i cizinci původem z Ukrajiny, kteří již na území České republiky po vypuknutí ozbrojeného konfliktu dne 24. února 2022 přišli a bylo jim uděleno vízum za účelem strpění podle § 33 odst. 1 písm. a) zákona o pobytu cizinců (vízum má speciální označení D/VS/U), se považují za osoby, na něž se vztahují ustanovení tohoto zákona.
Speciálním ustanovením se pak řeší poskytování zdravotních služeb osobám pocházejícím z Ukrajiny, k jejichž poskytnutí došlo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Stanoví se, že i cizinci původem z Ukrajiny, kteří již na území České republiky po vypuknutí ozbrojeného konfliktu dne 24. února 2022 přišli a bylo jim uděleno vízum za účelem strpění podle § 33 odst. 1 písm. a) zákona o pobytu cizinců (vízum má speciální označení D/VS/U) anebo vízum za účelem dočasné ochrany podle zákona o dočasné ochraně, se považují za osoby, na něž se vztahují ustanovení tohoto zákona.
K § 9
Pro naléhavost potřeby řešit urychleně výše popsanou mimořádnou situaci způsobenou ozbrojeným konfliktem na Ukrajině se účinnost navrhované právní úpravy stanoví již dnem vyhlášení zákona.
V Praze dne 9. března 2022
Předseda vlády: prof. PhDr. Petr Fiala, Ph.D., LL.M., v. r.
1. místopředseda vlády a ministr vnitra: Mgr. Bc. Vít Rakušan v. r.