Důvodová zpráva

„Příloha č. 1 k zákonu č. 76/2002 Sb.

Kategorie činností

1. Energetika

1.1. Spalování paliv v zařízeních o celkovém jmenovitém tepelném příkonu 50 MW nebo více.

1.2. Rafinace minerálních olejů a plynů.

1.3. Výroba koksu.

1.4. Zplyňování nebo zkapalňování

a) černého uhlí,

b) jiných paliv v zařízeních o celkovém jmenovitém tepelném příkonu 20 MW nebo více.

2. Výroba a zpracování kovů

2.1. Pražení nebo slinování kovové rudy včetně sirníkové rudy.

2.2. Výroba surového železa nebo oceli z prvotních nebo druhotných surovin, včetně kontinuálního lití, o kapacitě větší než 2,5 t za hodinu.

2.3. Zpracování železných kovů

a) provoz válcoven za tepla o kapacitě větší než 20 t surové oceli za hodinu,

b) provoz kováren s buchary o energii větší než 50 kJ na jeden buchar, kde je tepelný výkon větší než 20 MW,

c) nanášení ochranných povlaků z roztavených kovů se zpracovávaným množstvím větším než 2 tuny surové oceli za hodinu.

2.4. Provoz sléváren železných kovů o výrobní kapacitě větší než 20 tun denně.

2.5. Zpracování neželezných kovů

a) výroba surových neželezných kovů z rudy, koncentrátů nebo druhotných surovin metalurgickými, chemickými nebo elektrolytickými postupy,

b) tavení, včetně slévání slitin, neželezných kovů, včetně přetavovaných produktů a provoz sléváren neželezných kovů o kapacitě tavení větší než 4 t za den u olova a kadmia nebo 20 t denně u všech ostatních kovů.

2.6. Povrchová úprava kovů nebo plastických hmot s použitím elektrolytických nebo chemických postupů, je-li obsah lázně větší než 30 m.

3. Zpracování nerostů

3.1. Výroba cementu, vápna a oxidu hořečnatého

a) výroba cementářského slínku v rotačních pecích o výrobní kapacitě větší než 500 t za den nebo v jiných pecích o výrobní kapacitě větší než 50 t za den,

b) výroba vápna v pecích o výrobní kapacitě větší než 50 t za den,

c) výroba oxidu hořečnatého v pecích o výrobní kapacitě větší než 50 t za den.

3.2. Výroba azbestu nebo produktů na bázi azbestu.

3.3. Výroba skla, včetně skleněných vláken, o kapacitě tavení větší než 20 t za den.

3.4. Tavení nerostných materiálů, včetně výroby nerostných vláken, o kapacitě tavení větší než 20 t za den.

3.5. Výroba keramických výrobků vypalováním zejména krytinových tašek, cihel, žáruvzdorných tvárnic, obkládaček, kameniny nebo porcelánu o výrobní kapacitě větší než 75

3 3

t za den, nebo o kapacitě pecí větší než 4 ma s hustotou vsázky větší než 300 kg/mna pec.

4. Chemický průmysl

U kategorií činností uvedených v této části se výrobou rozumí výroba látek nebo skupin látek uvedených v bodech 4.1 až 4.6 na základě chemických a biologických procesů v průmyslovém měřítku.

4.1. Výroba organických chemických látek, jako jsou

a) jednoduché uhlovodíky lineární nebo cyklické, nasycené nebo nenasycené, alifatické nebo aromatické,

b) kyslíkaté deriváty uhlovodíků jako alkoholy, aldehydy, ketony, karboxylové kyseliny, estery a směsi esterů, acetáty, ethery, peroxidy a epoxidové pryskyřice,

c) organické sloučeniny síry,

d) organické sloučeniny dusíku, jako aminy, amidy, nitroderiváty, nitrily, kyanatany, isokyanatany,

e) organické sloučeniny fosforu,

f) halogenderiváty uhlovodíků,

g) organokovové sloučeniny,

h) plastické hmoty, polymery, syntetická vlákna a vlákna na bázi celulózy,

i) syntetické kaučuky,

j) barviva a pigmenty,

k) povrchově aktivní látky.

4.2. Výroba anorganických látek, jako jsou

a) plyny, jako čpavek, chlor nebo chlorovodík, fluor nebo fluorovodík, oxidy uhlíku, sloučeniny síry, oxidy dusíku, vodík, oxid siřičitý, karbonylchlorid,

b) kyseliny, jako kyselina chromová, kyselina fluorovodíková, kyselina fosforečná, kyselina dusičná, kyselina chlorovodíková, kyselina sírová, oleum, kyselina siřičitá,

c) zásady, jako hydroxid amonný, hydroxid draselný, hydroxid sodný,

d) soli, jako chlorid amonný, chlorečnan draselný, uhličitan draselný, uhličitan sodný, perboritan, dusičnan stříbrný,

e) nekovy, oxidy kovů či jiné anorganické sloučeniny, jako karbid vápníku, křemík, karbid křemíku.

4.3. Výroba hnojiv na bázi fosforu, dusíku a draslíku, a to jednoduchých nebo směsných.

4.4. Výroba prostředků na ochranu rostlin nebo biocidů.

4.5. Výroba farmaceutických produktů, včetně meziproduktů.

4.6. Výroba výbušnin.

5. Nakládání s odpady

5.1. Odstraňování nebo využívání nebezpečných odpadů při kapacitě větší než 10 t za den a zahrnující nejméně jednu z těchto činností

a) biologická úprava,

b) fyzikálně-chemická úprava,

c) míšení nebo směšování před zahájením některé z dalších činností uvedených v bodech 5.1 a 5.2,

d) opětovné balení před zahájením některé z dalších činností uvedených v bodech 5.1 a 5.2,

e) zpětné získávání či regenerace rozpouštědel,

f) recyklace či zpětné získávání anorganických látek jiných než kovy nebo sloučeniny kovů;

g) regenerace kyselin nebo zásad,

h) zpětné získávání složek používaných ke snižování znečištění,

i) zpětné získávání složek katalyzátorů,

j) rafinace olejů nebo jiné opětovné použití olejů,

k) ukládání do povrchových nádrží.

28)

5.2. Odstranění nebo využití odpadu v zařízeních určených k tepelnému zpracování odpadu

a) při kapacitě větší než 3 t za hodinu v případě ostatního odpadu,

b) při kapacitě větší než 10 t za den v případě nebezpečného odpadu.

5.3.

a) Odstraňování ostatních odpadů o kapacitě nad 50 t za den a zahrnující nejméně jednu z následujících činností, s výjimkou čištění městských odpadních vod 1. biologická úprava, 2. fyzikálně-chemická úprava, 3. předúprava odpadu pro tepelné zpracování, 4. úprava strusky a popela, 5. úprava kovových odpadů v drtičkách, včetně odpadních elektrických a elektronických zařízeních, vozidel s ukončenou životností a jejich součástí;

b) Využití nebo využití kombinované s odstraněním jiných než nebezpečných odpadů, při kapacitě větší než 75 t za den a zahrnující nejméně jednu z následujících činností, s výjimkou čištění městských odpadních vod 1. biologická úprava, 2. předúprava odpadu pro tepelné zpracování, 3. úprava strusky a popela, 4. úprava kovových odpadů v drtičkách, včetně odpadních elektrických a elektronických zařízení, vozidel s ukončenou životností a jejich součástí.

Je-li jedinou z použitých činností úpravy odpadu anaerobní digesce, činí prahová hodnota pro kapacitu u této činnosti 100 t za den.

5.4. Skládky, které přijímají více než 10 t odpadu denně nebo mají celkovou kapacitu větší než 25 000 t odpadu, s výjimkou skládek inertního odpadu.

5.5. Skladování nebezpečného odpadu, na něž se nevztahuje bod 5.4, před provedením činností uvedených v bodech 5.1 a 5.2 o celkovém objemu větším než 50 t, s výjimkou shromažďování před sběrem na místě, kde odpad vzniká.

5.6. Podzemní uložení nebezpečného odpadu o celkové kapacitě větší než 50 tun.

6. Ostatní průmyslové činnosti

6.1. Průmyslová výroba

a) buničiny ze dřeva nebo jiných vláknitých materiálů,

b) papíru a lepenky, o výrobní kapacitě větší než 20 t denně,

c) jednoho či více následujících druhů desek na bázi dřeva: desky z orientovaných třísek, dřevotřískové desky nebo dřevovláknité desky, při výrobní kapacitě větší než 600 mza den.

6.2. Předúprava, operace jako praní, bělení, mercerace nebo barvení textilních vláken či textilií při kapacitě zpracování větší než 10 t za den.

6.3. Vydělávání kůže a kožešin při zpracovatelské kapacitě větší než 12 t hotových výrobků za den.

6.4.

a) Jatka o kapacitě porážky větší než 50 t jatečně opracovaných těl denně,

b) úprava a zpracování, jiné než výlučně balení, následujících surovin, a to bez ohledu na to, zda dříve byly nebo nebyly zpracovány, za účelem výroby potravin nebo krmiv 1. pouze ze surovin živočišného původu (jiných než výlučně mléka) při výrobní kapacitě větší než 75 t za den, 2. pouze ze surovin rostlinného původu při výrobní kapacitě větší než 300 t za den, nebo není-li zařízení žádný rok v nepřetržitém provozu po dobu delší než 90 po sobě jdoucích dnů, 600 t za den, 3. ze surovin živočišného a rostlinného původu, ve formě kombinovaných nebo samostatných výrobků, při výrobní kapacitě v tunách za den větší než

– 75, pokud A je 10 nebo více, nebo

– [300– (22,5 x A)] ve všech ostatních případech, kde „A“ je podíl materiálu živočišného původu v procentech hmotnostních na výrobní kapacitě.

Do konečné hmotnosti výrobku se nezahrnuje hmotnost obalů.

Tento pododdíl se nepoužije, pokud je surovinou pouze mléko.

c) Úprava a zpracování pouze mléka při kapacitě odebíraného mléka větší než 200 t za den v průměru za rok.

6.5. Odstraňování nebo zpracování vedlejších produktů živočišného původu a odpadů živočišného původu o kapacitě zpracování větší než 10 t za den.

6.6. Intenzivní chov drůbeže nebo prasat

a) s prostorem pro více než 40 000 kusů drůbeže,

b) s prostorem pro více než 2 000 kusů prasat na porážku nad 30 kg, nebo

c) s prostorem pro více než 750 kusů prasnic.

6.7. Povrchová úprava látek, předmětů nebo výrobků používající organická rozpouštědla, zejména provádějící apreturu, potiskování, pokovování, odmašťování, nepromokavou úpravu, úpravu rozměrů, barvení, čištění nebo impregnaci, při spotřebě organických rozpouštědel vyšší než 150 kg za hodinu nebo než 200 t za rok.

6.8. Výroba uhlíku vysokoteplotní karbonizací černého uhlí nebo elektrografitu vypalováním či grafitizací.

6.9. Zachytávání oxidu uhličitého ze zařízení, na která se vztahuje zákon o integrované prevenci, za účelem jeho ukládání do přírodních horninových struktur podle jiného právního

27)

předpisu.

6.10. Konzervace dřeva a dřevěných výrobků chemickými látkami při výrobní kapacitě větší než 75 mza den, jiná než pouhé ošetření proti zabarvení běli.

6.11. Samostatně prováděné čištění odpadních vod, které nejsou městskými odpadními vodami a které jsou vypouštěny zařízením, na které se vztahuje tento zákon.

Poznámka: Uváděné prahové hodnoty jsou obecně udávány ve vztahu k projektované nebo výrobní kapacitě anebo jinému výstupu průmyslové činnosti. Je-li ve stejném zařízení provozováno několik činností, které spadají pod týž popis činnosti zahrnující prahovou hodnotu, kapacity výstupů z těchto činností se sčítají. Pokud jde o činnosti v oblasti nakládání s odpady, použije se tento výpočet na úrovni činností 5.1, 5.3 písm. a) a 5.3 písm. b). ________________________________ 27) Zákon č. 85/2012 Sb., o ukládání oxidu uhličitého do přírodních horninových struktur a o změně některých zákonů. 28) § 2 písm. o) zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší CELEX 32010L0075

136. V příloze č. 2 části „Ovzduší“ bod 6 zní:

„6. Tuhé znečišťující látky včetně jemných částic.“. CELEX 32010L0075

137. V příloze č. 2 části „Ovzduší“ bodě 12 se slovo „přípravky“ nahrazuje slovem „směsi“. CELEX 32010L0075

138. V příloze č. 2 části „Voda“ bodě 4 se slovo „přípravky“ nahrazuje slovem „směsi“. CELEX 32010L0075

139. Na konci přílohy č. 2 se doplňuje bod 13, který zní:

„13. Látky uvedené v příloze č. 6 k nařízení vlády č. 61/2003 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech, ve znění pozdějších předpisů.“. CELEX 32010L0075

140. V příloze č. 3 se úvodní část ustanovení zrušuje. CELEX 32010L0075

141. V příloze č. 3 bodě 3 se slovo „zhodnocování“ nahrazuje slovem „využívání“ a slova „případně zhodnocování a recyklace“ se nahrazují slovy „a případně využívání a recyklace“. CELEX 32010L0075

142. V příloze č. 3 bodě 5 se slova „změny vědeckých poznatků a jejich interpretaci“ zrušují. CELEX 32010L0075

143. V příloze č. 3 bodě 9 se slovo „ jejich“ zrušuje.

144. V příloze č. 3 bodě 10 se slovo „odpadů“ nahrazuje slovem „dopadů“.

145. V příloze č. 3 bod 12 zní:

„12. Informace zveřejňované mezinárodními organizacemi.“. CELEX 32010L0075

Čl. II

Přechodná ustanovení

1. Na zařízení uvedená do provozu před 7. lednem 2013, zařízení, pro něž bylo vydáno pravomocné integrované povolení, nebo zařízení, jejichž provozovatelé podali úplnou žádost o vydání integrovaného povolení před 7. lednem 2013 a která byla uvedena do provozu nejpozději 7. ledna 2014, se do 7. ledna 2014, není-li v bodě 2 stanoveno jinak, použije zákon č. 76/2002 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud jde o zařízení, v nichž jsou provozovány činnosti uvedené v příloze č. 1 k zákonu č. 76/2002 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, bodech

a) 1.1 s výjimkou spalování paliv v zařízeních o celkovém jmenovitém tepelném příkonu 50 MW,

b) 1.2 a 1.3,

c) 1.4 písm. a),

d) 2.1 až 2.6,

e) 3.1 až 3.5,

f) 4.1 až 4.6 s výjimkou výroby na základě biologických procesů,

g) 5.1 s výjimkou činností uvedených pod písmeny e), h) a k),

h) 5.2 písm. a) s výjimkou odstranění nebo využití ostatního odpadu v zařízeních určených k tepelnému zpracování odpadu při kapacitě větší než 3t za hodinu, nejedná-li se výhradně o využití nebo odstranění komunálního odpadu,

i) 5.3 písm. a) podbodech 1 a 2,

j) 5.4,

k) 6.1 písm. a) a b),

l) 6.2 a 6.3,

m) 6.4 písm. a),

n) 6.4. písm. b) podbodu 1,

o) 6.4 písm. b) podbodu 2 s výjimkou činností provozovaných v zařízeních, která nejsou žádný rok v nepřetržitém provozu po dobu delší než 90 po sobě jdoucích dnů a jejichž výrobní kapacita je větší než 600 t za den a současně nepřekračuje 300 t za den v průměru za čtvrtletí,

p) 6.4 písm. c), a

q) 6.5 až 6.9. CELEX 32010L0075

2. Na zařízení uvedená v bodě 1 se do 7. ledna 2014 použijí ustanovení § 2 písm. a), d), g) a h), § 3 odst. 1 a 4 až 6, § 3a, § 4 odst. 1 písm. a), c), f) a g), l), a p), § 7 odst. 1, § 8 odst. 2, § 11 a 12, § 13 odst. 1, § 13 odst. 2 písm. a) a c) až e), § 13 odst. 4 písm. d) a h), § 13 odst. 6 až 11, § 16 odst. 1 písm. a), § 17, § 18 odst. 6 až 8, § 19 písm. b) a e), § 19a odst. 1 až 5 a odst. 7, § 20, § 20a, § 37 odst. 2, 4 a 6, § 38 odst. 3, 5 a 7 a § 45 odst. 3 zákona č. 76/2002 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

3. Provozovatelé zařízení, v nichž jsou provozovány činnosti uvedené v příloze č. 1 k zákonu č. 76/2002 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, která byla uvedena do provozu před 7. lednem 2013 a nevztahuje se na ně bod 1, jsou povinni mít pro toto zařízení nejpozději k 7. červenci 2015 integrované povolení podle § 13 odst. 3 zákona č. 76/2002 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, mají-li v úmyslu provozovat tato zařízení po 7. červenci 2015. CELEX 32010L0075

4. Provozovatelé zařízení uvedených v bodě 1, kteří jsou povinni zajistit zpracování základní

zprávy podle § 4a odst. 1 zákona č. 76/2002 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, předloží úřadu základní zprávu ke schválení v rámci prvního řízení o změně integrovaného povolení podle § 19a zákona č. 76/2002 Sb., ve znění účinném ode dne účinnosti tohoto zákona, které bude zahájeno po 7. lednu 2014. CELEX 32010L0075

5. Provozovatelé zařízení uvedených v bodě 3, kteří jsou povinni zajistit zpracování základní zprávy podle § 4a odst. 1 zákona č. 76/2002 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, předloží základní zprávu úřadu ke schválení jako součást žádosti o vydání integrovaného povolení. CELEX 32010L0075 6. Zápisy do Seznamu odborně způsobilých osob provedené před nabytím účinnosti tohoto zákona podle § 6 odst. 2 zákona č. 76/2002 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, uvede ministerstvo po dohodě s Ministerstvem průmyslu a obchodu nebo Ministerstvem zemědělství podle oblasti jejich působnosti do 2 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona do souladu s přílohou č. 1 k zákonu č. 76/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a vydá odborně způsobilým osobám nová osvědčení o zápisu do Seznamu odborně způsobilých osob podle § 6 odst. 2 zákona č. 76/2002 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Do doby vydání nových osvědčení o zápisu do Seznamu odborně způsobilých osob zůstávají v platnosti osvědčení vydaná na základě zápisů do Seznamu odborně způsobilých osob provedených před nabytím účinnosti tohoto zákona podle § 6 odst. 2 zákona č. 76/2002 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.“.

7. Řízení, která nebyla pravomocně ukončena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle dosavadních právních předpisů.

Čl. III

Zrušovací ustanovení

Nařízení vlády č. 63/2003 Sb., o způsobu a rozsahu zabezpečení systému výměny informací o nejlepších dostupných technikách, se zrušuje.

ČÁST DRUHÁ Změna zákona o odpadech

Čl. IV

V § 82 odst. 2 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 188/2004 Sb., zákona č. 222/2006 Sb., a zákona č. 154/2010 Sb., se slova „§ 12 odst. 5“ nahrazují slovy „§ 12 odst. 6“ a za slova „§ 48a písm. b),“ se vkládají slova „§ 50 odst. 2,“.

ČÁST TŘETÍ Změna zákona o správních poplatcích

Čl. V

Příloha k zákonu č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 228/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 553/2005 Sb., zákona č. 48/2006 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 130/2006 Sb., zákona č. 136/2006 Sb., zákona č. 138/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 215/2006 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 227/2006 Sb., zákona č. 235/2006 Sb., zákona č. 312/2006 Sb., zákona č. 575/2006 Sb., zákona č. 106/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 374/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 38/2008 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 140/2008 Sb., zákona č. 182/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 296/2008 Sb., zákona č. 297/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 309/2008 Sb., zákona č. 312/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 9/2009 Sb., zákona č. 141/2009 Sb., zákona č. 197/2009 Sb., zákona č. 206/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 420/2009 Sb., zákona č. 301/2009 Sb., zákona č. 346/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 132/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 149/2010 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., zákona č. 343/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 30/2011 Sb., zákona č. 105/2011 Sb., zákona č. 133/2011 Sb., zákona č. 134/2011 Sb., zákona č. 152/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 245/2011 Sb., zákona č. 249/2011 Sb., zákona č. 255/2011 Sb.,zákona č. 262/2011 Sb., zákona č. 300/2011 Sb., zákona č. 308/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 344/2011 Sb., zákona č. 349/2011 Sb., zákona č. 350/2011 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 472/2011 Sb., zákona č. 19/2012 Sb., zákona č. 37/2012 Sb., zákona č. 53/2012 Sb., zákona č. 119/2012 Sb., zákona č. 169/2012 Sb., zákona č. 172/2012 Sb., zákona č. 202/2012 Sb., zákona č. 221/2012 Sb. a zákona č. 225/2012 Sb., se mění takto:

18)

1. V položce 20 v části Osvobození se za slovo „republiky“ vkládají slova „místní šetření prováděné podle zákona upravujícího integrovanou prevenci“.

2. V položce 96 v části Předmětem poplatku není se slova „z podnětu správního úřadu“ nahrazují slovy „v případě, že se nejedná o podstatnou změnu zařízení plánovanou provozovatelem zařízení“.

ČÁST ČTVRTÁ

ÚČINNOST

Čl. VI

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 7. ledna 2013.

a) Závěrečná zpráva z hodnocení dopadů právní regulace (RIA)

I. Důvod předložení Název Hodnocení dopadů návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákona o integrované prevenci), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony (dále jen „návrh nového zákona“).

Identifikace problému, cílů, kterých má být dosaženo, rizik spojených s nečinností

Zařízení s průmyslovými činnostmi spadající do působnosti směrnice o integrované prevenci (přibližně 52000 zařízení v EU) se podílejí významnou měrou na ekonomické prosperitě a zajišťují zaměstnanost, nicméně se také významnou měrou podílejí na znečišťování životního prostředí, což vede prokazatelně k negativním efektům v oblasti kvality života, zvýšeným nákladům v oblasti veřejného zdraví a negativním ekonomickým dopadůmv souvislosti se zvýšenou nemocností a ovlivněním mortality. Z výše uvedených důvodů je snahou na evropské i národní úrovni zavést takový způsob regulace vlivů vymezených průmyslových činností, který by na jedné straně respektoval princip přiměřenosti, na druhé straně pak byl dostatečně transparentní a vynutitelný. Dalším výchozím aspektem je povaha znečišťování z průmyslových zařízení, kdy většina činností emituje znečištění do více složek životního prostředí, dále pak produkuje nejrůznější odpady a jejich provoz přináší rizika, související s nestandardními stavy v podobě nehod a havárií. Přirozeným vývojem byly vymezeny dva základní principy, které posunuly environmentální legislativu od čistě složkového přístupu a zásady účelnosti (tj. dosažení cílů bez komplexního zohlednění nákladů) k integrované prevenci a omezování znečištění, tj.:

• dosažení vysoké úrovně ochrany životního prostředí jako celku (tj. zabránění přenosu znečištění mezi složkami životního prostředí), • principu přiměřenosti v podobě aplikace nejlepších dostupných technik, jako environmentálně vyspělých, ale z ekonomického hlediska akceptovatelných

Náklady na škody způsobené průmyslovými emisemi jsou velmi vysoké. Například pro znečišťující látky pokryté Tematickou strategií pro znečišťování ovzduší (amoniak, oxidy dusíku, tuhé látky, oxid siřičitý, těkavé organické látky) jsou celkové roční náklady na škody způsobené znečištění 53 – 164 mld. Euro. Náklady zahrnují vliv na zdraví obyvatel, škody na plodinách (nikoli další environmentální náklady). IPPC zařízení mají samozřejmě i další vlivy nezahrnuté do tohoto odhadu (Evropská komise, prosinec 2007).

technologií (včetně způsobu, jakým je zařízení navrženo, budováno, udržováno, provozováno a vyřazováno z činnosti). Na evropské úrovni došlo k ukotvení těchto principů Směrnicí 96/61/ES o integrované prevenci a omezování znečištění (Integrated Prevention Pollution and Control - IPPC), která stanoví hlavní zásady pro povolování a regulaci zařízení na základě integrovaného přístupu a nejlepších dostupných technik (Best Available Techniques - BAT), které jsou nejúčinnější pro dosažení vysoké úrovně ochrany životního prostředí s přihlédnutím k nákladům a přínosům. Hlavním cílem směrnice o integrované prevenci je zajistit vysokou úroveň ochrany životního prostředí jako celku v souvislosti s provozem průmyslových činností uvedených v příloze I směrnice (energetika, zpracování kovů, zpracování minerálních materiálů, chemický průmysl, nakládání s odpady, velkochovy hospodářských zvířat atd.). Určité problémy s prováděním směrnice o IPPC byly zmíněny již v roce 2003 ve sdělení EK „On the Road to Sustainable Production. Progress in implementing Council Directive 96/61/EC concerning integrated pollution prevention and control“. Následující sdělení („Zpráva Komise o provádění směrnice 96/61/ES o integrované prevenci a omezování znečištění“) publikované v roce 2005, již jednoznačně deklarovalo nutnost změn tehdejšího právního rámce na úrovni Společenství. V letech 2005-2006 probíhala expertní jednání na úrovni členských zemí, EK a nevládních (průmyslových a ekologických) organizací k revizi směrnice o integrované prevenci a omezování znečištění(směrnice o IPPC). Evropská komise (EK) publikovala návrh nové směrnice o průmyslových emisícha hodnocení dopadu návrhu směrnice v 21. prosince 2007. V připojeném sdělení „Směrem k lepší politice průmyslových emisí“formulovala následující aspekty důležité pro revizi legislativy integrované prevence:

• nedostatečná aplikace BAT, • vymáhání a dodržování podmínek povolení, • nekonzistentní právní rámec regulace průmyslových zařízení, • administrativní překážky, • nedostatečný rozsah stávající směrnice o IPPC.

K hlavním důvodům změn směrnice o integrované prevenci patří nutnost:

• posílení role nejlepších dostupných technik a Referenčních dokumentů o nejlepších dostupných technikách, • rozšíření působnosti IPPC na další oblasti průmyslových činností, • zvýšení důrazu na ochranu půdy a podzemních vod, • jednoznačného vymezení inspekce zařízení v režimu IPPC, • optimalizace postupů při výměně informací o BAT,

COM (2003) 354 final. Směrnice 2008/1/ES. KOM (2007) 843 v konečném znění. KOM (2007) 844 v konečném znění.

• zajištění podpory nově vznikajícím technikám a • zavedení informačního systému o integrované prevenci. Evropská komise opakovaně upozorňovala, že nedochází k plné implementaci principů, které nově směrnice o IPPC do ochrany životního prostředí zavedla, zejména však, že nedochází k odpovídající aplikaci nejlepších dostupných technik na úrovni jednotlivých národních států. Vzhledem k nedostatečné aplikaci BAT, není dosahováno základního cíle směrnice – vysoké ochrany životního prostředí jako celku. Kromě toho dochází podle EK i k narušování vnitřního trhu EU a konkurenceschopnosti (distortion of competition). Podle EK bez další redukce emisí z IPPC zařízení nemohou být realizovány pozitivní efekty, které jsou předpokládány v Tématické strategii pro znečištění ovzduší (Thematic Strategy on Air Pollution). Dalším významným rizikem plynoucím z neplnění cílů v oblasti integrované prevence jsou negativní dopady na lidské zdraví (zvýšená nemocnost a úmrtnost) a životní prostředí.

Tématiku BAT lze vnímat jako nejdůležitější faktor revize směrnice o IPPC. Směrnice o průmyslových emisích proto v oblasti nejlepších dostupných technik přináší výrazný posun směrem k vyšší míře závaznosti a zúžení prostoru k ukládání výjimek z aplikace hodnot na úrovni nejlepších dostupných technik.

Změny v oblasti nejlepších dostupných technik, zvýšení jejich závaznosti a způsob jejich aplikace v povolovacích procesech lze hodnotit jako stěžejní aspekt transpozice a následně implementace požadavků směrnice o průmyslových emisích. Zároveň i z hlediska dopadů na provozovatele zařízení v působnosti integrované prevence se jedná o zásadní záležitost. Problematiku integrované prevence a omezování znečišťování v ČR řeší zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci), ve znění pozdějších předpisů (dále též „ZIP“ nebo „stávající zákon“), který transponoval směrnici Rady 96/61/ES, ze dne 24. září 1996, o integrované prevenci a omezování znečištění. Do legislativy ČR byla rovněž implementována směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/1/ES, ze dne 15. ledna 2008, o integrované prevenci a omezování znečištění (kodifikované znění), která nahradila původní směrnici. V současné době upravují na úrovni národní legislativy oblast integrované prevence kromě ZIP i prováděcí právní předpisy k ZIP, kterými jsou vyhláška č. 554/2002 Sb., kterou se stanoví vzor žádosti o vydání integrovaného povolení, rozsah a způsob jejího vyplnění, ve znění vyhlášky č. 363/2010 Sb., a nařízení vlády č. 63/2003 Sb., o způsobu a rozsahu zabezpečení systému výměny informací o nejlepších dostupných technikách.

Commission Staff Working Document Accompanying document to the Proposal for a DIRECTIVE OF THE EUROPEAN PARLIAMENT AND OF THE COUNCIL on industrial emissions (integrated pollution prevention and control) (recast) IMPACT ASSESSMENT (Evropská komise, prosinec 2007). Vypočtené přínosy pro zdraví a životní prostředí v důsledku většího přijetí BAT, které značně přesáhnou náklady na zajištění toho, aby zařízení dodržovala směrnici. Přínosy závisí na stávajícím povolovacím procesu vycházejícím z BAT v regionu nebo odvětví; například u velkých spalovacích zařízení by čisté přínosy na úrovni EU činily 7–28 miliard EUR za rok, včetně snížení počtu předčasných úmrtí / ztracených let života o 13 000 a 125 000 (vyjma jakýchkoli dalších přínosů pro životní prostředí, jako jsou omezování eutrofizace a acidifikace) (Evropská komise, prosinec 2007).

Od data účinnosti (1. 1. 2003) ZIP došlo k jeho několikanásobné novelizaci (zákony č. 521/2002 Sb., č. 437/2004 Sb., č. 695/2004 Sb., č. 444/2005 Sb., č. 222/2006 Sb., č. 230/2006 Sb., č. 25/2008 Sb., č. 227/2009 Sb.,č. 281/2009 Sb. a 85/2012 Sb.). Předkládaný návrh zákona podchycuje veškeré identifikované okruhy novelizace zákona o integrované prevenci, které vycházejí zejména z nových požadavků vyplývajících ze směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU, o průmyslových emisích (integrované prevenci a omezování znečištění), části upravující oblast integrované prevence. Dále návrh zahrnuje okruhy novelizace zákona o integrované prevenci, které vycházejí z z kritického rozboru stávajícího stavu povolovací praxe (Lit. 1). K hlavním důvodům novelizace zákona na základě IED i vyhodnocení aplikační praxe patří nutnost posílení role nejlepších dostupných technik, zvýšení důrazu na ochranu půdy a podzemních vod, potřeba jednoznačného vymezení inspekce zařízení v režimu integrované prevence, optimalizace postupů při výměně informací o BAT, zajištění podpory nově vznikajícím technikám a zavedení informačního systému o integrované prevenci. V platné legislativě je upravena provázanost stávajícího zákona se složkovými a dalšími zvláštními obecně závaznými právními předpisy v oblasti ochrany životního prostředí (zákon o ochraně ovzduší, vodní zákon, zákon o odpadech, zákon o posuzování vlivů na životní prostředí, zákon o vodovodech a kanalizacích, zákon o ekologické újmě, zákon o prevenci závažných havárií, zákon o ochraně veřejného zdraví, lázeňský zákon, zákon o veterinární péči atd.). Diskutovaná legislativní provázanost a vztah ZIP a složkových zákonů se po stránce formální nemění. Posuzovaný návrh novely ZIP by měl zohlednit nové požadavky v legislativě (viz citované zákony).

Obecným cílem novelizace zákona o integrované prevenci je dosáhnout, při plné transpozici nových požadavků směrnice o průmyslových emisích v části upravující oblast integrované prevence, dalšího snížení emisí znečišťujících látek a zlepšení ŽP při současném zvýšení efektivity povolovacího procesu, snížení nadbytečné administrativní zátěže a optimalizaci legislativních povinností.

Shrnutí hlavních cílů návrhu nového zákona

• Úprava definic pojmů a terminologie. • Úpravy a rozšíření průmyslových činností v příloze č. 1. • Posílení role nejlepších dostupných technik. • Stanovování emisních limitů v povolovacích řízeních podle závěrů o BAT. • Zavedení zvláštních podmínek pro ochranu půdy a podzemních vod. • Vymezení inspekce IPPC zařízení. • Optimalizace postupů při výměně informací o BAT, nové nastavení systému

výměny informací o BAT.

• Podpora nově vznikajících technik. • Přezkum závazných podmínek integrovaného povolení v návaznosti na vydání nebo

revizi Referenčních dokumentů o nejlepších dostupných technikách (BREF) a další změny v právní úpravě přezkumu.

• Rozšíření účasti veřejnosti v povolovacích řízeních.

• Revize výše a aplikace poplatků stanovených zákonem o správních poplatcích

v souvislosti s vedením správního řízení o žádosti o vydání integrovaného povolení, a o jeho změnách.

• Transpozice a implementace níže jmenovaných právních předpisů Evropské unie. • Zajištění vazby problematiky integrované prevence na zákon č. 167/2008 Sb.,

o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

• Posílení role krajských úřadů (KÚ) při vymezování zařízení. • Optimalizace právní úpravy činnosti odborně způsobilých osob. • Zjednodušení odvolacího řízení. • Přechod a zrušení integrovaného povolení, přechod zařízení mimo režim

integrované prevence.

• Optimalizace nahrazovaných správních aktů. • Úpravy a doplnění skutkových podstat správních deliktů a optimalizace výše sankcí. • Zavedení informačního systému integrované prevence.

Směrnice o průmyslových emisích je účinná od 7. ledna 2011 a členské státy musí povinnosti vyplývající ze směrnice transponovat nejpozději do 7. ledna 2013 do svých národních legislativ. Pokud do tohoto data nebude směrnice transponována, pak může ČR hrozit řízení ze strany EK kvůli porušení práva EU.

Charakteristika současného stavu integrovaného povolování v ČR

Integrovaná prevence a omezování znečištění (Integrated Pollution Prevention and Control, IPPC) je pokročilým způsobem regulace vlivu průmyslových a zemědělských činností na životní prostředí. Hlavní důraz je kladen na preventivní přístup, volbu vhodných technologických postupů, spotřebovávané suroviny a energii, odstraňování vedlejších produktů a odpadů. Integrovaná prevence překonává princip složkového přístupu, který často vedl k přenosu znečištění z jedné složky životního prostředí do druhé, a strategii koncových technologií, které odstraňují vzniklé znečištění převážně pomocí filtrů, odlučovačů a jiných technických zařízení. Vyššího stupně ochrany životního prostředí je dosahováno použitím tzv. nejlepších dostupných technik (BAT), které představují výrobní postupy nejvíce šetrné k životnímu prostředí, které jsou aplikovatelné za standardních technických a ekonomických podmínek. Souhrn evropských nejlepších dostupných technik je uveden v referenčních dokumentech o BAT (BREF), které připravuje EK ve spolupráci se zástupci průmyslu a dalšími spolupracujícími institucemi z členských států, a to prostřednictvím Evropské kanceláře IPPC v Seville. Praktickou aplikací principu IPPC je integrované povolování průmyslových a zemědělských zařízení. Pro získání integrovaného povolení musí právnická nebo fyzická

Transpozice IED probíhá do více právních předpisů – flexibilní mechanismy pro velká spalovací zařízení byly transponovány do nového zákona o ochraně ovzduší (zákon č. 201/2012 Sb.).

osoba podnikající, provozující průmyslovou nebo zemědělskou činnost vymezenou v příloze č. 1 k ZIP, předložit příslušnou žádost na krajský úřad, který povolení vydává (v případě zařízení s vlivem na životní prostředí okolních států vydává povolení Ministerstvo životního prostředí). Integrované povolení nahrazuje většinu složkových správních aktů (zejména v oblasti ochrany ovzduší, vod a nakládání s odpady). V letech 2003 – 2007 prošla zařízení na území ČR, která měla povinnost mít platné integrované povolení k provozu zařízení k 30. říjnu 2007, procesem integrovaného povolování a disponují tak platným IP. Počet vydaných IP dle jednotlivých krajů a průmyslových činností k datu 31. 12. 2010 pro ilustraci viz tabulka č. 1.

Dosavadní transpozice a implementace právních předpisů ES do zákona o integrované prevenci

Stávající zákon o integrované prevenci transponoval a implementoval následující právní předpisy ES ve vztahu k integrované prevenci a omezování znečištění: • Směrnice Rady 96/61/ES, ze dne 24. září 1996, o integrované prevenci a omezování znečištění. Tato směrnice již byla zrušena a nahrazena novým předpisem, kterým je: • Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/1/ES, ze dne 15. ledna 2008, o integrované prevenci a omezování znečištění (kodifikované znění). • Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/35/ES, ze dne 26. května 2003, o účasti veřejnosti na přípravě některých plánů a programů týkajících se životního prostředí a o změně směrnic Rady 85/337/EHS a 96/61/ES ve věci účasti veřejnosti a přístupu k právní ochraně. • Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 166/2006 ze dne 18. ledna 2006, kterým se zřizuje evropský registr úniků a přenosů znečišťujících látek a kterým se mění směrnice Rady 91/689/EHS a 96/61/ES. • Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství a o změně směrnice Rady 96/61/ES.

Seznam platných právních předpisů ES, které jsou v rámci sloučení do transponované směrnice (IED) novelizovány a jsou součástí její transpozice a implementace:

- Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/1/ES, ze dne 15.1.2008, o integrované prevenci a omezování znečištění. Zrušena IED k datu 7.1.2014.

- Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/76/ES, ze dne 4.12.2000, o spalování odpadů. Zrušena IED k datu 7.1.2014.

- Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/80/ES, ze dne 23.10.2001, o omezení emisí některých znečišťujících látek do ovzduší z velkých spalovacích zařízení. Zrušena IED k datu 1.1.2016.

- Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/42/ES, ze dne 21.4.2004, o omezování emisí těkavých organických sloučenin vznikajících při používání organických rozpouštědel v některých barvách a lacích a výrobcích pro opravy nátěru vozidel. Zrušena IED k datu 7.1.2014.

- Směrnice Rady 1999/13/ES, ze dne 11.3.1999, o omezování emisí těkavých organických sloučenin vznikajících při používání organických rozpouštědel při některých činnostech a v některých zařízeních. Zrušena IED k datu 7.1.2014.

- Směrnice Rady 78/176/EHS, ze dne 20.2.1978, o odpadech z průmyslu oxidu titaničitého. Zrušena IED k datu 7.1.2014.

- Směrnice Rady 82/883/EHS, ze dne 3.12.1982, o postupech monitorování ŽP ovlivněného vypouštěním odpadů z průmyslu oxidu titaničitého a dozoru nad ním. Zrušena IED k datu 7.1.2014.

- Směrnice Rady 92/112/EHS, ze dne 15.12.1992, o postupech harmonizace programů snižování a úplného vyloučení znečišťování odpady z průmyslu oxidu titaničitého. Zrušena IED k datu 7.1.2014.

Každý členský stát je povinen sdělit EK znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti transponované IED. Směrnice 78/176/EHS, 82/883/EHS, 92/112/EHS, 1999/13/ES, 2000/76/ES a 2008/1/ES se zrušují s účinkem ode dne 7. ledna 2014, avšak lhůty k provedení některých opatření stanovené těmito směrnicemi zůstávají v platnosti. Směrnice 2001/80/ES se zrušuje s účinkem od dne 1. ledna 2016, avšak lhůty k provedení některých opatření stanovené touto směrnicí zůstávají v platnosti.

Dále s transponovanou směrnicí (IED) souvisí některé další právní předpisy EU, které sice nejsou předmětem transpozice, avšak jsou brány v potaz v průběhu procesu integrovaného povolování. Jde například o následující směrnice ES:

- Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/50/ES, ze dne 21.5.2008, o kvalitě vnějšího ovzduší a čistším ovzduší pro Evropu.

- Směrnice Evropského Parlamentu a Rady 2001/81/ES, ze dne 23.10.2001, o národních emisních stropech pro některé znečišťující látky.

- Směrnice Rady 1999/32/ES, pokud jde o specifikaci paliva používaného plavidly vnitrozemské plavby, a kterou se ruší směrnice 93/12/EHS.

- Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/30/ES, ze dne 23.4.2009, kterou se mění směrnice 98/70/ES, pokud jde o specifikaci benzinu, motorové nafty a plynových olejů, zavedení mechanismu pro sledování a snížení emisí skleníkových plynů, a směrnice Rady 1999/32/ES, pokud jde o specifikaci paliva používaného plavidly vnitrozemské plavby, a kterou se ruší směrnice 93/12/EHS.

- Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES, ze dne 23.4.2009, o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů a o změně a následném zrušení směrnic 2001/77/ES a 2003/30/ES.

- Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/31/ES, ze dne 23.4.2009, o geologickém ukládání oxidu uhličitého a o změně směrnice Rady 85/337/EHS, směrnic Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES, 2001/80/ES, 2004/35/ES, 2006/12/ES a 2008/1/ES a nařízení (ES) č. 1013/2006.

- Směrnice Rady 75/440/EHS, ze dne 16. června 1975, o požadované jakosti povrchových vod určených k odběru pitné vody v členských státech.

- Směrnice Rady 76/464/EHS, ze dne 4. května 1976, o znečištění způsobeném určitými nebezpečnými látkami vypouštěnými do vodního prostředí Společenství a návazné směrnice Rady.

- Směrnice Rady 78/659/EHS, ze dne 18. července 1978, o jakosti povrchových vod vyžadujících ochranu nebo zlepšení pro podporu života ryb.

- Směrnice Rady 80/68/EHS, ze dne 17. prosince 1979, o ochraně podzemních vod před znečištěním určitými nebezpečnými látkami doplněná směrnicemi Rady 90/656/EHS a 91/692/EHS.

- Směrnice Rady 91/271/EHS, ze dne 21. května 1991, o čištění městských odpadních vod.

- Směrnice Rady 91/676/EHS, ze dne 12. prosince 1991, o ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů.

- Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES, ze dne 23. října 2000, ustavující rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky.

- Směrnice Rady 86/278/EHS, ze dne 12. června 1986, o ochraně životního prostředí a zejména půdy při používání kalů z čistíren odpadních vod v zemědělství, ve znění směrnice 91/692/EHS a nařízení č. 807/2003.

- Směrnice Rady 87/217/EHS, ze dne 19. března 1987, o předcházení a snižování znečištění životního prostředí azbestem, ve znění směrnice 91/692/EHS a nařízení č. 807/2003.

- Směrnice Rady 91/689/EHS, ze dne 12. prosince 1991, o nebezpečných odpadech, ve znění směrnic 94/31/ES a 2008/98/ES a nařízení č. 166/2006.

- Směrnice Rady 96/59/ES, ze dne 16. září 1996, o odstraňování polychlorovaných bifenylů a polychlorovaných terfenylů (PCB/PCT).

- Směrnice Rady 1999/31/ES, ze dne 26. dubna 1999, o skládkách odpadů, ve znění nařízení č. 1882/2003 a č. 1137/2008.

- Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/95/ES, o omezení používání některých nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních.

- Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/96/ES, ze dne 27. ledna 2003, o odpadních elektrických a elektronických zařízeních, ve znění směrnic 2003/108/ES, 2008/34/ES a 2008/112/ES.

- Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/12/ES, ze dne 5. dubna 2006, o odpadech, ve znění směrnice 2008/98/ES.

- Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/21/ES, ze dne 15. března 2006, o nakládání s odpady z těžebního průmyslu a o změně směrnice 2004/35/ES.

- Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/66/ES, ze dne 6. září 2006, o bateriích a akumulátorech a odpadních bateriích a akumulátorech a o zrušení směrnice 91/157/EHS, ve znění směrnic 2008/11/ES, 2008/12/ES a 2008/103/ES.

- Směrnice Evropského parlamentu a Rady (ES) 2008/98/ES, ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech a o zrušení některých směrnic.

- Směrnice Evropského parlamentu a Rady (ES) 95/46/ES, ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů.

ílohy ř

5.2100000010001104

5.1119204761614374668121

inností (podle p č

415715841134164212769231

myslových31837575101937432598 ů

2211651161183017129111410217

184215831214284475105

R a kategorií pr Č ů

innosti č

et vydaných IP dle kraj č

ina č

. 1 Po český kraj

č ský krajeský kraj ňč edo ř eská republika

Kraj / KategorieJihomoravský krajKraj KrálovéhradeckýMoravskoslezský krajOlomoucký krajPardubický krajPlzeStÚstecký krajKraj VysoJihoKarlovarský krajLiberecký krajMHMPZlínský krajČ

TabulkaStav k 31.12.2010Zdroj dat: CENIA, IS IPPC II. Návrh variant řešení

2.1. Hlavní varianty

• Nulová varianta – směrnice 2010/75/EU nebude v části upravující oblast

integrované prevence transponována a nedojde k novelizaci zákona o integrované prevenci. Bez transpozice zůstanou i další části IED, které nahrazují dosavadní směrnice ES.

• Varianta I – novela stávajícího zákona. Dojde k transpozici směrnice

2010/75/EU v bodech, které jsou ve směrnici řešeny odlišným způsobem nebo jsou zcela nově zařazeny a ke změnám z toho vyplývajícím. Ostatní paragrafy zákona o integrované prevenci nebudou pozměněny s výjimkou těch, kde bude vhodné do novely promítnout poznatky z aplikace stávajícího zákona a zpřesnit znění některých problematických stávajících ustanovení. Transpozice dalších směrnic jmenovanou směrnicí dotčených a absorbovaných bude provedena v rámci novel příslušných složkových

zákonů a prováděcích předpisů k nim. Tato varianta odpovídá posuzovanému návrhu novely.

• Varianta II – novela stávajícího zákona. Dojde k transpozici směrnice

2010/75/EU v bodech, které jsou ve směrnici řešeny odlišným způsobem a ke změnám z toho vyplývajícím. Ostatní paragrafy zákona o integrované prevenci nebudou pozměněny. Současně bude předmětnou novelou zákona o integrované prevenci též provedena transpozice věcného a právně- systematického obsahu dalších směrnic jmenovanou směrnicí rušených. (Poznámka: Jedná se o výše již specifikované směrnice 78/176/EHS, 82/883/EHS, 92/112/EHS, 1999/13/ES, 2001/80/ES, 2000/76/ES a 2008/1/ES.)

• Varianta III – nový zákon nahradí stávající zákon o integrované prevenci.

Nový zákon provede veškeré změny vyplývající z transpozice směrnice 2010/75/EU, ovšem s omezením výhradně na oblast správního, organizačního a administrativního zajištění integrované prevence tak, jak to činí zákon stávající. Změny vyplývající z transpozice věcných směrnic ES rušených v rámci směrnice 2010/75/EU budou provedeny v rámci parciálních transpozic složkových právních předpisů.

• Varianta IV – nový komplexní rozšířený zákon, který nahradí stávající

zákon o integrované prevenci, ale i příslušné části dalších národních právních předpisů (složkových zákonů a jejich prováděcích právních předpisů), které dosud transponovaly znění směrnic transponovanou směrnicí rušených a komplexně nahrazovaných, jejichž výčet je uveden výše.

2.2. Aplikace nejlepších dostupných technik - varianty

Vzhledem ke skutečnosti, že změny v oblasti nejlepších dostupných technik lze považovat za stěžejní aspekt z hlediska nových požadavků směrnice o průmyslových emisích a jejich transpozice a současně se jedná o změny, které mají zásadní dopad na provozovatele zařízení v režimu integrované prevence, je oblast aplikace nejlepších dostupných technik analyzována samostatně.

2.3. Dílčí varianty

Varianty pro jednotlivé paragrafy návrhu nového zákona (novely) jsou rozebrány samostatně. Nejvýznamnější body návrhu jsou analyzovány ve struktuře samostatné dílčí RIA:

o Cíl o Analýza současného stavu o Varianty o Vyhodnocení nákladů a užitků o Návrh řešení

III. Aplikace nejlepších dostupných technik

Stávající situace aplikace nejlepších dostupných technik

Implementace BAT by měla být centrálním prvkem povolování IPPC zařízení. Podle doposud účinné směrnice o integrované prevenci (2008/1/ES), podmínky povolení mají být založeny na nejlepších dostupných technikách (bez předepisování specifické techniky nebo technologie, s přihlédnutím k technickým charakteristikám zařízení, jeho geografické poloze a lokálním podmínkám životního prostředí. Nejlepší dostupné techniky pro jednotlivé sektory průmyslových a zemědělských činností jsou shrnuty v Referenčních dokumentech o BAT (BREF), které jsou výsledkem výměny informací o BAT na evropské úrovni. Evropská komise v úzké spolupráci s průmyslem, nevládními organizacemi a členskými státy připravila několik desítek BREF, nicméně efekt tohoto enormního úsilí nebyl dostatečný – důvodem byly opět nejasná ustanovení, týkající se přesné role BAT při povolování a absence právního rámce k užití vlastních BREF. Podle Evropské komise bylo zjištěno, že odchylky od úrovní emisí BAT nejsou způsobeny využíváním kritérií popsaných ve směrnici (technické charakteristiky, geografická poloha a lokální environmentální podmínky při dodržení vysokého stupně ochrany životního prostředí). Všeobecně dochází k nepřehlednosti uplatňování flexibility směrnice ve směru ke stanovování BAT. Ze strany EK byly ve vztahu k implementaci BAT stanoveny tři typy problémů, v důsledku kterých IPPC nevytváří původně zamýšlené přínosy a které umožňují narušení vnitřního trhu:

Dostupné na http://eippcb.jrc.es nebo na http://www.ippc.cz. Commission Staff Working Document: Accompanying document to the Proposal for a DIRECTIVE OF THE EUROPEAN PARLIAMENT AND OF THE COUNCIL on industrial emissions (integrated pollution prevention and control) (recast) IMPACT ASSESSMENT [EK, Brusel, prosinec 2007]. Shrnutí posouzení dopadů přiložené k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o průmyslových emisích (integrované prevenci a omezování znečištění). [EK, Brusel, prosinec 2007, SEK (2007) 1682].

• role BREF v povolovacích procesech a nejasná role BREF ve směrnici, • interakce mezi hodnotami sektorových emisních limitů a emisními limity

uvedenými v BREF – ukládání složkových emisních limitů v integrovaných povoleních bez ohledu na požadavky směrnice o integrované prevenci,

• status procesu revize BREF.

Aplikace nejlepších dostupných technik po transpozici směrnice o průmyslových emisích

Směrnice o průmyslových emisích k posílení aplikace BAT zavádí několik nástrojů: • nová terminologie a definice pojmů v oblasti BAT (čl. 2) – závěry o BAT, Referenční dokumenty o BAT, úrovně emisí spojené s BAT, • změny v oblasti výměny informací o BAT (čl. 13), • uplatnění závěrů o BAT v povolovacích procesech a možnost výjimky z BAT (čl. 15), • přezkoumávání výjimek z BAT při každém přezkumu podmínek povolení (čl. 15), • návaznost přezkumu podmínek povolení a publikace závěrů o BAT (čl. 21), Podle EK v důsledku umožnění pružnosti v odůvodněných a doložených případech nebyly určeny významné dlouhodobé dopady na konkurenceschopnost, sociální dopady nebo dlouhodobé škodlivé účinky na hospodářský růst. Jednotnější používání BAT by pomohlo omezit narušení hospodářské soutěže v průmyslových odvětvích, na která se vztahuje směrnice.

Směrnice o průmyslových emisích stanoví, že "úrovněmi emisí spojenými s nejlepšími dostupnými technikami je rozsah úrovní emisí získaný za běžných provozních podmínek

použitím nejlepší dostupné techniky nebo kombinací nejlepších dostupných technik, jak jsou popsány v závěrech o BAT, vyjádřený jako průměr za určitý časový úsek za specifikovaných referenčních podmínek“. Emisní limity stanovené podle IED mají standardně zajistit, že za normálních provozních podmínek skutečné emise nepřesáhnou úrovně emisí spojenými s nejlepšími dostupnými technikami.

Definice nejlepší dostupné techniky určuje, že se jedná o nejúčinnější a nejpokročilejší

stadium vývoje technologií a způsobů jejich provozování, které ukazují praktickou vhodnost určitých technik jako základu pro stanovení emisních limitů a dalších závazných podmínek provozu zařízení, jejichž smyslem je předejít vzniku emisí, nebo pokud to není možné, omezit emise a jejich nepříznivé dopady na životní prostředí jako celek (etc.). Oproti stávajícímu zákonu je definice BAT mírně věcně upřesněna ve svém dosahu, a to v tom smyslu, že BAT chápe jako základ pro stanovení nejen mezních hodnot emisí, ale rovněž jako základ pro stanovení „dalších podmínek povolení“.

IED stanoví, že "referenčním dokumentem o BAT se rozumí dokument, jenž

je výsledkem výměny informací uspořádané podle článku 13, je vypracován pro určené činnosti a popisuje zejména použité techniky, současné úrovně emisí a spotřeby, zvažované techniky pro určení nejlepších dostupných technik, jakož i závěry o BAT a jakékoli nově vznikající techniky, se zvláštním přihlédnutím ke kritériím uvedeným v příloze III k IED“. BREF je hlavním výstupem výměny informací o BAT, z toho důvodu je IED definován.

Shrnutí posouzení dopadů přiložené k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o průmyslových emisích (integrované prevenci a omezování znečištění). [EK, Brusel, prosinec 2007, SEK (2007) 1682].

IED určuje, že "závěry o BAT" je dokument obsahující části referenčního dokumentu

o BAT stanovící závěry o nejlepších dostupných technikách, jejich popis, informace k hodnocení jejich použitelnosti, úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami, související monitorování, související úrovně spotřeby a případně příslušná sanační opatření“. IED dává informacím ze závěrů o BAT stěžejní úlohu při stanovení emisních limitů. Tak pochopitelně činí posuzovaný návrh transpozičního zákona. Výše popsané základní definice posuzovaný návrh zákona beze zbytku transponuje. Požadavek čl. 15 odst. 2 IED, resp. § 14 odst. 3 návrhu zákona určuje, aby mezní hodnoty emisí (emisní limity), ekvivalentní parametry a jiná technická opatření a další podmínky provozu zařízení vycházela z nejlepších dostupných technik, aniž je předepsáno použití jakékoli konkrétní metody či technologie. Ustanovení § 14 odst. 4 návrhu zákona v souladu s článkem 15 odst. 3 IED nově stanovuje 2 způsoby, jak úřad může postupovat při stanovení mezních hodnot emisí a to tak, aby zajistily, že za běžných provozních podmínek emise nepřekročí úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami, jak jsou stanoveny v rozhodnutích o závěrech o BAT uvedených v čl. 13 odst. 5 IED. Jedná se o tyto způsoby vyplývající ze znění citovaného odstavce 4: „(4) Úřad stanoví emisní limity, které zajišťují, že za běžných provozních podmínek emise nepřekročí úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami, jak jsou stanoveny v rozhodnutích o závěrech o nejlepších dostupných technikách, a to jedním z těchto způsobů:

c) stanovením emisních limitů, které nepřekračují úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami. Tyto emisní limity jsou vyjádřeny za stejné období jako úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami nebo za období kratší a za totožných referenčních podmínek; nebo

d) stanovením jiných emisních limitů, než jsou hodnoty uvedené v písmeni a), pokud jde o hodnoty, období a referenční podmínky. Použije-li se postup podle písmene b), úřad nejméně jednou ročně posoudí výsledky monitorování emisí s cílem zajistit, aby emise za běžných provozních podmínek nepřekračovaly úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami.“.

Citované ustanovení návrhu zákona, resp. IED dává úřadu určitý výběr ve způsobu stanovení emisních limitů, nicméně úřad vždy stojí před povinností zajistit podmínkami integrovaného povolení přísný požadavek, aby skutečné emise vypouštěné ze zařízení nepřekročily úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami, jak jsou stanoveny v rozhodnutích o závěrech o BAT. V § 14 odst. 5 posuzovaný návrh novely ZIP dokonale transponuje článek 15 odst. 4 IED, když ustanovuje možnost odchylky (výjimky) z postupu stanovení emisních limitů podle § 14 odst. 4, resp. článek 15 odst. 3 tamtéž – v konkrétních případech stanovit mírnější mezní hodnoty emisí, ovšem bez toho, aby byly narušeny normy kvality životního prostředí. Takovou odchylku lze použít, pouze pokud odborné posouzení prokáže, že by dosažení úrovní emisí spojených s nejlepšími dostupnými technikami popsanými v závěrech o BAT

vedlo k nákladům, jejichž výše by nebyla přiměřená přínosům pro životní prostředí, a to

z důvodů:

a) zeměpisné polohy daného zařízení nebo jeho místních environmentálních podmínek; nebo

b) technické charakteristiky daného zařízení.

V uvedeném textu je zmíněno několik kritérií, která se vážou na možnost udělení výjimky:

- náklady nepřiměřené přínosům pro životní prostředí,

- zeměpisná poloha zařízení nebo místní environmentální podmínky,

- technická charakteristika zařízení.

Udělení výjimky z emisních limitů podle odstavce 3 stejného článku 15 IED není nárokové, úřad o ní může rozhodnout na základě výše popsaného odborného posouzení, které musí provozovatel předložit jako součást žádosti vždy, kdy v žádosti navrhuje emisní limity, které neodpovídají nejlepším dostupným technikám, ani negarantuje nepřekročení úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami, jak jsou stanoveny v rozhodnutích o závěrech o BAT uvedených v čl. 13 odst. 5 IED. Možnost udělení mírnějších emisních limitů je omezena povinností dodržet požadavky č. 18 IED a dále rozsah výjimky je omezen nutností dodržet složkové emisní limity, zajistit, aby nedošlo k závažnému znečištění a bylo dosaženo vysoké úrovně ochrany životního prostředí. Komise si dále vyhrazuje možnost upřesnit kritéria, jež mají být zohledněna při udělování výjimek. Výjimky musí být při přezkumu podmínek integrovaného povolení vždy znovu předmětem posouzení. Povinností úřadu je uvést v povolení důvody vedoucí k udělení výjimky z emisního limitu, včetně výsledku posouzení a odůvodnění uložených podmínek. Ve vazbě na ustanovení § 14 odst. 1 novely ZIP nemusí být výsledkem postupu stanovení podmínek IP uložení „standardního“ emisního limitu, ale i například technická opatření, jiné parametry apod. Tak může být ve vymezených případech využito aplikace relevantních flexibilních mechanismů, vymezených legislativou, které jsou aplikovatelné na konkrétní zařízení a nahrazují standardně ukládané emisní limity.

Čl. 14 odst. 3 IED nově stanoví povinnost při stanovení podmínek povolení jako reference použít závěry o BAT. Jedná se konkrétnější pokyn oproti stávajícímu ZIP:

„při stanovení závazných podmínek provozu, zejména emisních limitů, úřad vychází z použití BAT“. V tomto smyslu bylo novelou upraveno ustanovení § 14 odst. 3 ZIP.

Čl. 14 odst. 4 IED nově upravuje možnost úřadu stanovit přísnější podmínky povolení,

než jsou podmínky, které lze splnit využitím nejlepších dostupných technik, jež jsou popsány v závěrech o BAT. Tímto není dotčena povinnost úřadu stanovit dodatečná opatření v případě, kdy ani s použitím BAT nelze dosáhnou dodržení normy kvality životního prostředí (čl. 18 IED). Členské státy mohou dále stanovit pravidla, na jejichž základě může příslušný orgán takové přísnější podmínky stanovit. IED tedy nově stanoví možnost dalšího

zpřísňování podmínek povolení. Již za současného stavu zákona o integrované prevenci lze tento princip uplatnit (§ 15 zákona o integrované prevenci). Čl. 14 odst. 4 nebude proto transponován.

§ 14 odst. 6 novely zákona stanoví pravidla pro úřad v případě, kdy stanoví podmínky povolení na základě nejlepších dostupných technik, které nejsou popsány v žádných příslušných závěrech o BAT (tj. v případě, kdy při stanovení podmínek povolení jako reference nelze použít závěry o BAT). V takovém případě má úřad zajistit, aby:

a) byla dotyčná technika určena se zvláštním přihlédnutím ke kritériím uvedeným

v příloze 3 a

b) byly splněny požadavky stanovené v odstavcích 1 až 5. Dále je v tomto odstavci stanoveno, že neobsahují-li závěry o BAT uvedené v prvním pododstavci hodnoty emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami, zajistí příslušný orgán, aby technika uvedená v prvním pododstavci zajišťovala míru ochrany životního prostředí rovnocennou nejlepším dostupným technikám popsaným v závěrech o BAT.

Výměna informací o BAT

Ve směrnici o průmyslových emisích (čl. 13) je podrobně rozpracován způsob, jak se jednotlivé BAT určují. Proces je formalizován a je výrazně posílena role členských států, které nejdůležitější kapitolu BREF (tzv. Závěry o BAT) schvalují na hlasování výboru kvalifikovanou většinou. Účelem mechanismu je zajistit, aby BAT popsané v BREF byly v praxi použitelné při stanovování emisních limitů a zároveň byly respektovány nejen environmentální, ale i ekonomické požadavky na BAT. Členské státy mají možnost vrátit Evropské komisi k přepracování takové závěry o BAT, které by z důvodu nevyváženosti mohly poškozovat dílčí průmyslová odvětví. Předpokládá se, že řádně zpracované BREF budou obsahovat v závěrech o BAT takové hodnoty emisí spojené s BAT, které mohou být aplikovatelné na většinu průmyslových zařízení v rámci EU.

Zhodnocení variant a výběr řešení

Při celkovém posouzení transpozice aplikace závěrů o BAT v rámci obecně závazného právního předpisu v porovnání s ustanoveními transponované směrnice IED je možno konstatovat, že

a) posuzovaný návrh novely ZIP není při stanovování emisních limitů a dalších závazných podmínek přísnější než transponovaná směrnice,

b) návrh novely zajišťuje potřebnou míry flexibility regulace v přístupu povolovacích orgánů k jednotlivým znečišťovatelům, kdy za podmínek stanovených návrhem zákona i transponovanou směrnicí může povolující orgán na základě okolností daných technickými parametry zařízení na straně jedné a kvalitou ŽP v místě zařízení na straně druhé, stanovit v případě potřeby buď přísnější, nebo mírnější hodnoty emisních limitů, resp. dalších podmínek, ale

c) míra flexibility regulace a systém uplatňování flexibility, včetně vyjednávání s provozovateli, musí být řízeny ustanoveními právních předpisů podle zásad vytyčených směrnicí IED.

BAT bývají většinou rozlišovány pro nová a existující zařízení, případně podle velikosti zařízení (pokud je to účelné).

Proto je možnost stanovení jiné varianty řešení, než je důkladná a přesná transpozice ustanovení směrnice nemožná a z právního hlediska nevhodná. Obecně závazný právní předpis by neměl připouštět flexibilitu flexibility. Pojednávaná ustanovení o stanovení emisních limitů a dalších závazných podmínek IP jsou sama o sobě flexibilní a dávají dostatečné možnosti při vyjednávání jak povolovacím orgánům, tak provozovatelům. Posuzovaný návrh novely ZIP obsahuje dostatečné prvky subsidiarity tak, aby krajské úřady mohly zohlednit kvalitu ŽP na svém území (například zhoršená kvalita ovzduší) i v odůvodněných případech potřebu rozvoje výroby a tím i zaměstnanosti. Pokud by měla být řešena transpozice právního předpisu EU formou nařízení jednotlivých krajů ČR, pak tento postup není pravděpodobně možný z hlediska ustanovení Smlouvy o přistoupení a dále i s ohledem na multiplikaci nákladů s tím spojených. Koncept směrnice IED poskytuje variantnost řešení v procesu její implementace, tuto variantnost však obsahuje sám o sobě jako esenciální záměr, který nevyžaduje dodatků. V případě důsledné transpozice je flexibilita v rozhodování povolovacích orgánů zajištěna. Pokud se jedná o potenciální rozdíly ekonomických dopadů mezi jednotlivými zařízeními, tyto jsou pojednány dále v textu. I z tohoto hlediska je třeba konstatovat, že navrhovaná novela ZIP ve spolupůsobnosti s novelami složkových předpisů dostatečně zohledňuje současné podmínky v oblasti průmyslových a zemědělských podniků a v zařízeních nakládání

s odpady (viz níže k jednotlivým odvětvím). Tím je i vytvořen systém, který variabilně

zohledňuje podmínky v provozování každého zařízení a umožňuje plnohodnotný průběh vyjednávání mezi provozovatelem zařízení a příslušným povolovacím orgánem. Ze čtyř variant vymezených v předkládaném návrhu zprávy RIA se přidržujeme výběru hlavní varianty I, jejíž dopady a přínosy jsou v návrhu popsány. Pro úplnost vyhodnocení uvádíme, že dopady hlavních variant II a IV by byly dány součtem dopadů hlavní varianty I plus odpovídající partie nákladů na novelizaci zákona o ochraně ovzduší a dalších složkových zákonů a dále i jejich příslušných prováděcích právních předpisů. Hlavní varianta III by pak přinesla prakticky stejné náklady jako hlavní varianta I.

Princip přiměřenosti

Varianta novely zákona, která je RIA doporučena, včleňuje do novely zákona možnosti výjimek z emisních úrovní spojených s BAT, a to různými způsoby. Jednou z možností je stanovení mírnějších emisních limitů v případech, kdy odborný posudek prokáže, že v důsledku udělení výjimky nedojde k závažnému znečištění životního prostředí, celkově bude dosaženo vysoké úrovně ochrany životního prostředí a že by dosažení úrovní emisí spojených s nejlepšími dostupnými technikami popsanými v Závěrech o BAT vedlo k nákladům, jejichž výše by nebyla přiměřená přínosům pro životní prostředí, a to z důvodů zeměpisné polohy daného zařízení nebo místních podmínek životního prostředí; nebo technické charakteristiky daného zařízení. Zavádění těchto výjimek snižuje možnost vzniku případů, kdy by došlo k nepřiměřeným nákladům na zavedení BAT i v případech, kdy zařízení již téměř dosahuje úrovně emisí spojených s BAT a snížení by znamenalo použití zcela jiné techniky a velké investice v porovnání s dosaženými přínosy. Druhým případem je stanovení dočasné výjimky z emisních úrovní spojených s BAT i bez předložení odborného posudku v případech, kdy jde o vývoj nových inovativních technologií.

Tato výjimka je pro vývoj technologií stanovena v maximální délce 9 měsíců. Další specifické přechodové režimy budou moci využít spalovací stacionární zdroje, jejichž jmenovitý tepelný příkon stanovený podle § 4 odst. 7 a 8 je 50 MW a vyšší, u nichž bylo první povolení k provozu vydáno před 27. listopadem 2002 (nebo byla k tomuto datu podána úplná žádost), a které byly do provozu uvedeny nejpozději 27. listopadu 2003. Zařízení budou moci být zapojena například do přechodného národního plánu (TNP – Transitional National Plan), tj. budou vyňata z povinnosti plnit po dané přechodné období emisní úrovně spojené s BAT. Provozovatelé zdrojů zařazených do TNP plní EL jím stanovené v povolení provozu platném k 31. 12. 2015 a emisní stropy pro jednotlivé roky stanovené v přechodném národním plánu. TNP bude končit v červnu 2020.

Pro průmysl znamenají změny jednoznačné posílení principu přiměřenosti a ekonomických aspektů regulace. V případě nepřiměřených dopadů aplikace závěrů o BAT na dané zařízení může provozovatel požádat o výjimku.

Vyhodnocení přínosů

Ohledně vyhodnocení přínosů odkazujeme na další části závěrečné zprávy RIA, kde je problematika přínosů pojednávána následujícím způsobem: 1. Na str. 73 v RIA se uvádí: „Nově upravený § 14 odst. 3 sice předepisuje povolovacímu úřadu vycházet ze závěrů o BAT, avšak v následujícím odstavci 4 písm. b) je připuštěno i stanovení jiných emisních limitů pokud jde o hodnoty, období a referenční podmínky, přičemž tyto EL musí zajistit, „že za běžných provozních podmínek emise nepřekročí úrovně emisí spojené s BAT. Další zmírnění dopadů zákona na provozovatele je provedeno v novém § 14 odst. 5, který umožňuje povolovacímu orgánu stanovit mírnější EL. Postup lze použít, pouze pokud v jeho důsledku nedojde k závažnému znečištění životního prostředí a odborné posouzení prokáže, že by dosažení úrovní emisí spojených s nejlepšími dostupnými technikami popsanými v závěrech o BAT vedlo k nákladům, jejichž výše by nebyla přiměřená přínosům pro životní prostředí, a to z důvodů zeměpisné polohy daného zařízení nebo místních podmínek životního prostředí a také technické charakteristiky zařízení. Pro dotčené provozovatele je dopad uvedených ustanovení pozitivní, protože jejich aplikace znamená možnost provozování některých zařízení i za podmínek, kdy by to za ortodoxního plošného uplatňování parametrů závěrů o BAT nemělo být možné. V § 15 odst. 1 je provozovatelům umožněna výjimka z plnění standardů kvality ŽP, pokud uskuteční dodatečné podmínky stanovené v rámci IP. V § 15 se obecně řeší situace, kdy předpisy národní legislativy jsou přísnější než kritéria závěrů o BAT.“ 2. Na str. 78 v RIA se uvádí: Dopady diskutovaných ustanovení návrhu novely na ŽP a lidské zdraví lze očekávat pozitivní (přínosy). Varianta 1 zajišťuje provedení opatření a opravných změn IP v případech, kdy nevhodně stanovené závazné podmínky přispívají k neplnění standardů kvality ŽP v lokalitě zařízení a jeho okolí. 3. Tabulka č. 2 uvedená v RIA podává souhrnnou kvantifikaci přínosů a nákladů všech jednotlivých relevantních ustanovení posuzovaného návrhu novely zákona nově navržených nebo upravených oproti zákonu stávajícímu. Tabulka č. 3 tamtéž

Musí však být vždy naplněny minimální požadavky ze složkové legislativy.

sumarizuje kvantifikaci přínosů a nákladů posuzovaného návrhu novely zákona v jednotlivých letech po náběhu účinnosti. 4. V tabulce č. 3 RIA je uvedeno, že kvantifikace a započtení přínosů pro životní prostřední a zdraví obyvatel z důvodů obtížné vyčíslitelnosti i stanovení alokace na jednotlivé příjemce těchto přínosů není v tabulce explicitně uvedeno. Jejich celkový objem však bude dosahovat řádu celkových dopadů zákona uváděných v tabulce. Tento závěr není v rozporu s principem proporcionality popsaném v odstavci 4 Obecných zásad pro hodnocení dopadů regulace (RIA). Přesné vyčíslení přínosů pro životní prostřední a zdraví obyvatel, které jsou nesporné, není pro účely RIA zapotřebí přesně stanovit vzhledem k vysoké nákladovosti takového stanovení a skutečnosti, že přínosy spojené i s mírným snížením emisí znečišťujících látek, hluku, vibrací a neionizujícího záření do životního prostředí dosahují nesporně úrovně stamilionů korun za kalendářní rok, spíše však řádu miliard [viz lit. 14, včetně citace níže v textu]. Zavedení BAT bude mít pozitivní dopady na zdraví a životní prostředí BAT.

Vyhodnocení nákladů a dalších dopadů regulace na provozovatele zařízení

Dopady transpozice IED na provozovatele zařízení jsou nesporné a jejich výše je stanovena rovněž v citovaných tabulkách č. 2 a 3. Postupy výpočtů u jednotlivých položek v tabulce č. 2 jsou popsány v dílčích hodnoceních jednotlivých ustanovení návrhu novely. Hodnoty uvedené v tabulce č. 3 jsou stanoveny z hodnot v tabulce č. 2 na základě časového rozlišení. Ve sdělení EK „Směrem k lepší politice průmyslových emisí“ [lit. 14] se uvádí: „Průmyslové činnosti hrají důležitou úlohu v hospodářském blahobytu Evropy, přispívají k udržitelnému růstu a poskytují vysoce kvalitní pracovní místa. Průmyslové činnosti však mají také značný dopad na životní prostředí. Největší průmyslová zařízení jsou odpovědná za významný podíl na celkových emisích hlavních látek znečišťujících ovzduší (83 % u oxidu siřičitého (SO2), 34 % u oxidů dusíku (NOx), 43 % u tuhých znečišťujících látek (prachu) a 55 % u těkavých organických sloučenin (VOC)). Mají také další významné dopady na životní prostředí, včetně emisí do vody a půdy, produkce odpadů a spotřeby energie. Emise z průmyslových zařízení jsou proto již řadu let regulovány právními předpisy na úrovni EU. Od 70. let 20. století postupně vznikaly nejrůznější směrnice, které nakonec vyústily v přijetí hlavních právních předpisů z oblasti integrované prevence a ochrany jednotlivých složek IP“. Závěry o BAT jsou vydávány formou rozhodnutí EK. Jejich obsah nelze s určitostí předjímat. Míra jejich dopadů bude pro jednotlivá odvětví různá. Významné je, že na procesu přípravy a schvalování závěrů o BAT se budou podílet zástupci ČR. Na základě stanovisek gesčních resortů pak následně bude zástupce ČR hlasovat na úrovni výboru podle čl. 75. Již v rámci těchto procesů je možné tedy uplatňovat hlediska přiměřenosti pro průmysl v ČR hodnot uváděných v závěrech o BAT. Předpokládané odhadované dopady plynoucí z implementace jednotlivých závěrů o BAT v budoucnosti v návaznosti na implementaci ustanovení IED transponovaných do právního řádu ČR jsou dále uvedeny pro vybraná odvětví (činnosti) v příloze č. 1 k návrhu novely zákona, pro která existují v současnosti alespoň částečně dostupná data a studie. V současnosti jsou schváleny a publikovány závěry o BAT pro dva sektory průmyslu – sklářský průmysl (rozhodnutí Komise 134/2012/EU) a hutní průmysl (rozhodnutí Komise 135/2012/EU). U dalších je to očekáváno v nastávajícím období.

Implementace jednotlivých závěrů o BAT do postupů uplatňování novelizovaného ZIP bude záviset na jejich postupné publikaci, po které dojde k jejich aplikaci v jednotlivých sektorech a bude možné poskytnout metodické zásady povolovacím orgánům.

A. Spalování paliv v zařízeních o celkovém jmenovitém tepelném příkonu 50 MW nebo více

U spalovacích zařízení jsou stanoveny zvláštní podmínky provozování přímo v IED a to v rámci její kapitoly III. Kapitola je transponována zákonem č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší. Transpozice bude dokončena v rámci připravovaného prováděcího právního předpisu k novému zákonu o ochraně ovzduší – vyhláška o přípustné úrovni znečišťování a jejím zjišťování a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší. Hodnocení dopadů bude tudíž obsaženo v návrzích složkových právních předpisů upravujících ochranu vnějšího ovzduší před znečišťujícími látkami. Mezní hodnoty zde nejsou prozatím stanoveny podle závěrů o BAT, nýbrž podle přílohy V k IED, která je beze zbytku transponována výše zmíněnou vyhláškou. IED tedy sama určitým způsobem deroguje povinnost použití závěrů o BAT. Pro usnadnění přechodu na nové podmínky provozování jsou pro provozovatele velkých spalovacích zařízení připraveny výjimky spočívající v nástroji přechodného národního plánu, odchylky pro zdroje s omezenou životností, výjimka pro centrální zdroje tepla. Přesto přechod velké části spalovacích zařízení do období po r. 2015 bude pro jejich provozovatele složitý (změny palivové základny, energetická koncepce ČR). Rovněž je třeba zohlednit povinnou účast většiny provozovatelů v Evropském systému obchodování s povolenkami na vypouštění emisí skleníkových plynů. Od těchto dopadů (zákon o ochraně ovzduší, zákon o povolenkách, státní energetická politika) je složité oddělit dopad novelizovaného zákona o integrované prevenci, neboť velká spalovací zařízení mají do určité míry specifický režim přechodu na nové podmínky.

B. Výroba surového železa nebo oceli (z prvotních nebo druhotných surovin), včetně kontinuálního lití, o kapacitě větší než 2,5 t za hodinu

Podle pramenů MŽP [lit. 21] není pochyb o tom, že si transpozice IED vyžádá ze strany hutního průmyslu nové investice v důsledku zvýšené nutnosti aplikovat nejlepší dostupné techniky. Odhady ve studii zpracované MPO [lit. 10, 18] (31 – 35 miliard Kč) je nutné ovšem pokládat za nadhodnocené, protože vycházejí z odhadů oslovených průmyslových podniků a mohou být tedy ovlivněny strategickým nadhodnocováním (nebyly nijak nezávisle

V některých případech se jedná o neoponované odhady provozovatelů v daných odvětví a proto je třeba k nim přistupovat kriticky.

validovány), opírají se taktéž o interpretačně nesprávný předpoklad, že IED ukládá bezpodmínečné plnění hodnot emisí podle závěrů o BAT v BREF (rozpor s textem IED – čl. 15 odst. 4, který umožňuje za vymezených okolností výjimku), při zjišťování dopadů bylo předpokládáno, že musí být jako emisní limit uplatněna spodní (přísnější) hranice rozsahu hodnot z BREF, což nemá podklad v žádné části IED, zahrnují náklady na akce k snižování znečištění ovzduší prováděné v Moravskoslezském kraji, které nesouvisí s IED a navíc budou alespoň částečně hrazeny prostřednictvím Operačního programu Životní prostředí. Hutní průmysl bude jednou z prvních oblastí, kde dojde v souvislosti s IED k revizi integrovaných povolení, protože závěry o BAT již byly vydány. Celkové náklady na implementaci směrnice IED a navazujícího závěru o BAT jsou vykalkulovány také v rámci studie Hutnictví železa, a.s. [lit. 18], kde se uvádí, že „náklady na implementaci směrnice IED dosáhnou v metalurgii železa min. 35 mld. Kč“.

C. Výroba cementu, vápna a oxidu hořečnatého

U cementářských a vápenických výrob je předpokládána vyšší shoda podmínek stanovených novými očekávanými závěry o BAT se skutečností, než je tomu v případě hutních provozů. Přesto studie [lit. 8] odhaduje potřebné náklady v desítkách mil. Kč na výrobní jednotku.

D. Chemický průmysl

Experti z oblasti chemického průmyslu a SCHP sdělili [lit. 9], že očekávané investiční náklady údajně vynucené implementací IED budou činit cca 7,5 mld. Kč do r. 2017 (zejména v oblasti podnikové energetiky). Výše nákladů se nezdá být nadsazená, pravdou však je, že je vynucena i jinými předpisy z oblasti ochrany ovzduší (revize Göteborského protokolu atd.). Navíc dnes není známa náročnost podmínek stanovených závěry o BAT.

Závěry

IPPC zařízení představují významné zdroje znečišťování životního prostředí v Evropské unii. Evropská komise předložením směrnice o průmyslových emisích jednoznačně formulovala snahu o posílení role nejlepších dostupných technik v povolovacích procesech u zařízení spadajících do působnosti integrované prevence. Podle EK toto posílení přinese benefity ve formě dalšího snižování emisí znečišťujících látek, snížení míry negativního vlivu zařízení na lidské zdraví a životní prostředí a přinese rovněž i pozitivní ekonomické posuny prostřednictvím inovativních technik. Do připravené novely zákona o integrované prevenci byly transponovány všechny nástroje pro posílení role nejlepších dostupných technik (terminologie, postup úřadů při stanovení závazných podmínek povolení, přezkum podmínek integrovaných povolení), které vyplývají ze směrnice o průmyslových emisích. Z tohoto pohledu lze říci, že zvýšená míra závaznosti BAT přinese zvýšené náklady pro provozovatele, ty ovšem budou u různých sektorů rozdílné a budou záviset na řadě faktorů (obsah závěrů o BAT, období publikace závěrů o BAT, zpracování odborných posouzení možnosti uplatnění výjimek z BAT). Zároveň je v návrhu novely zákona o integrované prevenci zohledněn princip přiměřenosti

– provozovatelé mohou požádat o výjimku z aplikace BAT. Musí být naplněna určitá kritéria a předloženo odborné posouzení. Aplikace podmínek na úrovni BAT tedy není ze zákona zcela striktní a umožňuje přihlédnout k individuální situaci daného provozovatele. V oblasti dopadů je tedy nutné vzít na vědomí vysokou míru neurčitosti u konkrétních hodnot (často jsou aplikovány hodnoty z BREF doposud nepřepracovaných podle nových principů a není brána do úvahy možnost výjimek), nicméně systémově lze konstatovat posílení ekonomického pohledu v oblasti environmentální regulace bez oslabení úrovně ochrany životního prostředí.

IV. Body novelizace

HLAVA I – ÚVODNÍ USTANOVENÍ

§ 1 Účel a předmět zákona, § 2 Základní pojmy

Cíl – Provést úpravu § 1 ve smyslu jeho upřesnění a doplnění. Realizovat revizi dosud používaných základních pojmů (definic) a stanovit nové pojmy, které zavádí IED. Jejich potřebnost prokázala praxe v oblasti integrované prevence. Analýza současného stavu Pojednávanou problematiku upravují ustanovení § 1 odst. 2 a 3 a § 2 stávajícího zákona. Náležitosti systému výměny informací o BAT a činnost technických pracovních skupin (TPS) upravuje v současné době nařízení vlády č. 63/2003 Sb. Stávající informační systém integrované prevence je provozován bez explicitní právní úpravy. Stávající definice pojmů „zařízení“ a „integrované povolení“ vyžadují zpřesnění. Pojem „zařízení“ je třeba upřesnit ve vztahu k tzv. dobrovolným žádostem o vydání IP. Úpravu vyžaduje definice pojmu „podstatná změna v provozu zařízení“ v souvislosti se změnou definice příslušného pojmu v IED. Jako vhodná byla vyhodnocena úprava pojmu „provozovatel zařízení“, aby bylo jednoznačné, ve kterých případech se za provozovatele zařízení považuje vlastník zařízení. Stávající zákon nemohl obsahovat některé pojmy, které jsou obsaženy v textu transponované směrnice, a to v souvislosti se zásadním záměrem kodifikovat na úrovni EU co nejvyšší stupeň závaznosti „referenčních dokumentů o BAT“, „závěrů o BAT“, „úrovní emisí spojených s BAT“. Problematiku ochrany půdního prostředí stávající zákon speciálně neupravuje. Pojmy „veřejnost“ a „dotčená veřejnost“ byly obsaženy již ve směrnici 96/61/ES, ve znění směrnice 2003/35/ES, a nové požadavky na účast veřejnosti v IED nevyvolávají nutnost transpozice daných pojmů do zákona o integrované prevenci zavedením jejich definic. Pojem „nejlepší dostupné techniky“ není ve stávajícím zákoně definován plně v souladu s novou definicí tohoto pojmu použitou v transponované směrnici. Varianty

Varianta 0 – Ponechání současného stavu.

Varianta 1 – Odpovídá návrhu novely zákona. Obsah a předmět zákona

je rozšířen především o zmocnění k systémovým opatřením v oblasti informačních aktivit, upravuje vedení informačního systému integrované prevence. Jsou zpřesněny definice pojmů uvedené ve stávajícím zákoně, například „zařízení“, „integrované povolení“, „provozovatel“, „emisní limit“, „podstatná změna“, „nejlepší dostupná technika“ a některé další. Zavádí se pojmy z nové směrnice, jako jsou „závěry o BAT“, „nově vznikající technika“, „referenční dokument o BAT“, „půda“, „základní zpráva“. Vyhodnocení nákladů a přínosů

Ve variantě 1 je zaručena správná transpozice základních pojmů nově stanovených nebo

upravených transponovanou směrnicí. Nebyla identifikována samoúčelnost, nadbytečnost nebo ekonomická nepřijatelnost navrhovaných řešení a opatření. Návrh řešení Z důvodu nutné transpozice Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU, o průmyslových emisích (integrované prevenci a omezování znečištění), lze doporučit

variantu 1.

HLAVA II – INTEGROVANÉ POVOLENÍ

§ 3 Žádost o vydání integrovaného povolení, § 3a Předběžná informace o žádosti, § 4 Obsah žádosti, § 4a Základní zpráva

Cíl – Všestranné zpřesnění a dílčí úpravy náležitostí a postupu žádosti o vydání integrovaného povolení. Analýza současného stavu V současnosti je postup podávání a vyřizování žádosti upraven v § 3 a následujících stávajícího zákona. Obsah žádosti je předepsán v § 4. Prováděcím právním předpisem, který vymezuje náležitosti žádosti, je vyhláška č. 554/2002 Sb., ve znění vyhlášky č. 363/2010 Sb. Formu podání žádosti o vydání integrovaného povolení stanoví § 3 zákona. Žádost může být podána v listinné podobě nebo v elektronické a listinné podobě. Kontrola úplnosti žádosti je prováděna podle § 3 odst. 4 zákona a je v současné podobě zaměřena na formální kontrolu dodaných podkladů a dat. Popis obsahu žádosti v § 4 odst. 1 písm. c) je terminologicky nepřesný. Institut předjednání žádosti a vydání předběžné informace o žádosti není v současné podobě dostatečně využíván, přestože existuje možnost požádat KÚ o vydání předběžné informace o žádosti podle § 29 písm. i) zákona. Pro případy odlišnosti obsahu obou podob žádosti (elektronické, resp. písemné) zákon nepamatuje na určení té podoby, která bude závazná a rozhodující. Varianty

Varianta 0 – Ponechání současného stavu. Varianta 1 – Odpovídá návrhu nového zákona. Terminologie § 4 odst. 1 písm. c)

je uvedena do souladu s pojmem „zařízení“, tj. namísto „popis zařízení a s ním přímo spojených činností“ je použito pojmu „popis zařízení“. Dále se jedná o doplnění náležitostí obsahu žádosti o požadavky vyplývající z transponované směrnice (základní zpráva, výjimka z uplatňování BAT, atd.). Povinnost předkládání tzv. „základní zprávy“ (o stavu, resp. znečištění půdního prostředí a podzemních vod) není posuzovaným návrhem novely stanovena obligatorně pro všechna zařízení, ale jen pro zařízení splňující kritéria stanovená v § 4a odst. 1. Základní zprávu mohou podle § 4a odst. 4 zpracovat pouze odborně způsobilé osoby podle § 3 zákona o geologických pracích. Novelou je jednoznačně stanoveno, že posuzování úplnosti žádosti zahrnuje i posouzení, zda je zařízení vymezeno v souladu se zákonem a prováděcím právním předpisem, tj. s vyhláškou č. 554/2002 Sb. Zpřesňuje se ustanovení § 4 odst. 1 písm. l) stávajícího zákona v části týkající se předkládání, resp. nepředkládání návrhů plánů odpadového hospodářství, návrhů bezpečnostního programu prevence závažné havárie a bezpečnostní zprávy. Ty nadále nebudou jako přílohy k žádosti vyžadovány. Předkládány budou pouze na vyžádání povolovacího úřadu. V tomto ohledu tedy dojde ke snížení administrativní zátěže provozovatelů. Návrh novely dává možnost elektronického podání žádosti, což však činí i stávající zákon. V ustanovení § 4 odst. 1 písm. m) je v návaznosti na § 14 odst. 5 nově zákonem stanoveno zařazení odborného posouzení části žádosti, ve které je předkládán návrh závazných podmínek provozu zařízení. V novém § 3a novela zákona nově upravuje povinnost povolovacího úřadu poskytnout provozovateli zařízení na jeho žádost předběžnou informaci podle § 139 správního řádu o úplnosti žádosti a o souladu vymezení zařízení v žádosti s přílohou č. 1 k zákonu. Poznámka: V současné době upravuje formu obsahu a náležitosti žádosti o vydání IP prováděcí právní předpis k ZIP, kterým je vyhláška č. 554/2002 Sb., kterou se stanoví vzor žádosti o vydání integrovaného povolení, rozsah a způsob jejího vyplnění, ve znění vyhlášky č. 363/2010 Sb. Tato vyhláška bude v nadcházejícím období novelizována tak, aby vyhovovala novelizovanému znění zákona. Přínosy a dopady její novely budou hodnoceny samostatně v rámci legislativního procesu přípravy a schvalování předpisu.

Varianta 2 – Je obsahově téměř totožná s variantou 1 s tím rozdílem, že základní zprávu

mohou zpracovat provozovatelé sami nebo i jiné osoby než osoby odborně způsobilé osoby podle § 3 zákona o geologických pracích. Vyhodnocení nákladů a přínosů

Nulová varianta není proveditelná z důvodu nezbytnosti transpozice právního předpisu EU, které odpovídá varianta 1.

Ekonomické dopady na vybrané provozovatele zařízení bude mít zejména povinnost doložení „základní zprávy“, jejíž splnění si vyžádá jednorázové náklady na straně provozovatele zařízení. (Základní zprávu mohou zpracovávat pouze osoby způsobilé podle zákona o geologických pracích.) Tyto náklady budou nižší v případech, kdy provozovatelé budou mít k dispozici akceptovatelné výsledky realizovaných geologických (hydrogeologických) a hydrologických průzkumů území, ve kterém je zařízení umístěno. Dle dostupných informací existují zařízení, která mají k dispozici podklady již z realizovaných hydrogeologických a inženýrskogeologických průzkumů, které jsou nezbytné pro vypracování základní zprávy. Jedná se zejména o skládky odpadů (cca 200) a některá nová zařízení (cca 100). Celkový počet zařízení, kde budou k dispozici akceptovatelné výsledky průzkumů, je tedy cca 300. Pořizovací cena základní zprávy v takovém případě bude činit cca 30 tis. Kč (průměrné náklady na odbornou činnost 6 tis. Kč/den, v rozsahu cca 5 pracovních dnů). V případě, kdy nebudou k dispozici vůbec žádné využitelné podkladové materiály, a bude nutné provést kompletní hydrogeologické průzkumy, může pořizovací cena základní zprávy činit až 750 tis. Kč. Počet zařízení v této skupině nebude velký (max. 50) – může se jednat o rozsáhlá stávající zařízení s delší historií, kde bude nutné provést větší množství vrtů různé metráže, dále laboratorní analýzy dle příslušných ČSN. Další skupinou budou taková zařízení, kde již určité využitelné podklady jsou k dispozici, ale bude nutné doplnit např. další vrty či laboratorní analýzy. Může se jednat o cca 300 zařízení (zejména zemědělská zařízení), kde se pořizovací cena Základní zprávy může pohybovat okolo 100 tis. Kč. U zbývajícího počtu zařízení, cca 250, bude nutné doplnit rozsáhlejší informace (může se jednat o větší areály) a v takovém případě lze očekávat náklady na pořízení Základní zprávy ve výši cca 300 tis. Kč. Všechny ceny jsou uvedeny bez DPH. Celkové náklady na pořízení základních zpráv tak lze očekávat ve výši 151,5 mil. Kč bez DPH. (Ceny byly orientačně zjišťovány u 3 společností s licencí na hydrogeologické a inženýrskogeologické práce.) Ocenění administrativních prací jako nákladů provozovatelů není ve výše uvedených částkách zohledněno. Dopady na činnost povolovacích úřadů lze očekávat při zpracovávání rozhodnutí o vydání IP (předjednání žádostí), zejména však nezbytnost postupně v závislosti na zveřejnění závěrů o BAT provést přezkumy a případná změnová řízení u jednotlivých zařízení. (Závěry o BAT budou zveřejňovány postupně po dobu několika let – podle pracovních materiálů EK nejspíše až do r. 2019 či 2020.) Zatížení KÚ bude nerovnoměrné s ohledem na geografické rozmístění zařízení v rámci ČR. Rovněž budou KÚ muset vyhodnocovat odborná posouzení v případech žádostí o výjimky z úrovně emisí spojených s BAT. Většinu diskutovaných dopadů zvládnou KÚ v rámci svého dosavadního personálního a materiálního vybavení, pokud se jedná o čisté dopady, tzn. navýšení nákladů oproti nárokům z uplatňování stávajícího zákona, pak tyto jsou specifikovány dále v textu v rámci hodnocení dopadů na str. 86. V souvislosti se získáváním předběžné informace o žádosti tak podle nově vloženého § 3a vzniknou dopady na organizaci práce a časové nároky zejména u zaměstnanců KÚ. Předpokládá se vznik nákladů na tuto činnost, avšak stanovení výše nákladů je s ohledem na neznámý počet potenciálních předběžných informací o žádosti neproveditelné. Tyto náklady však ve většině případů budou kompenzovány snížením pracnosti při vyřizování konečné žádosti.

Dopady budou u obou variant pozitivní, protože v inovovaném procesu integrovaného

povolování dojde ke zmapování situace o stavu půdního prostředí v okolí zařízení integrované prevence, tj. podniků s intenzívní průmyslovou, zemědělskou a potravinářskou výrobou a zařízení nakládání s odpady.

Variantu 2 nedoporučujeme k realizaci především z důvodu odborného zpracování

základní zprávy, tak jak je to i u jiných podkladů pro vydání IP, jako například dokumentace EIA, rozptylová studie, vyjádření OZO apod. Návrh řešení Z důvodu požadované transpozice Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU, o průmyslových emisích (integrované prevenci a omezování znečištění) je nutné doporučit

variantu 1.

§ 5 Odborná podpora výkonu státní správy, § 5a Informační systém integrované prevence, § 6 Odborně způsobilá osoba

Cíl – Zajistit odbornou podporu výkonu státní správy v oblasti integrované prevence, včetně veřejně dostupného informačního systému integrované prevence. Analýza současného stavu Odborná podpora výkonu státní správy (Lit. 1) je v souladu s § 5, 6 a 11 stávajícího zákona zajišťována prostřednictvím příspěvkové organice MŽP, kterou je CENIA, česká informační agentura životního prostředí. V rámci této činnosti zpracovává CENIA odborná vyjádření pro povolovací úřady, a to jako vyjádření odborně způsobilé osoby k obsahu celé žádosti, popř. jako vyjádření k aplikaci BAT. Dále CENIA zpracovává odborná stanoviska pro podporu rozhodovacího procesu OPVIP. V současné době (období po ukončení legislativou vynucených termínů pro získání povolení) se celkově jedná o cca 100 – 120 odborných vyjádření ročně. Institut odborně způsobilé osoby (OZO), založený ustanovením § 6 zákona, slouží k zajištění odborného podkladu pro rozhodování úřadu při vydání nebo změně integrovaného povolení, a to v podobě vyjádření odborně způsobilé osoby, které si úřad může vyžádat k posouzení žádosti. Vyjádření si úřad může vyžádat k celé žádosti nebo k části žádosti týkající se aplikace BAT. Odborně způsobilou osobou může být na základě pověření právnická nebo fyzická osoba, která prokáže odbornou způsobilost podle § 6 odst. 3 zákona. Takovou osobu MŽP na základě zkoušky a po dohodě s Ministerstvem průmyslu a obchodu (MPO) a Ministerstvem zemědělství (MZe) zapíše do Seznamu odborně způsobilých osob s uvedením věcně vymezeného rozsahu odborné způsobilosti, tj. kategorií průmyslových činností podle přílohy č. 1 zákona, pro něž platí odborná způsobilost. Podle § 46 odst. 5 zákona se na postup podle § 6 a § 11 nevztahuje správní řád. V letech 2003-2007 povolovací úřady využívaly téměř výhradně agenturu (v několika případech došlo k pokusům o využití komerčních firem s příslušnou OZO, ale získaná vyjádření dle sdělení úřadů neodpovídala požadované kvalitě), a to zejména z praktických (časových, odborných) a ekonomických důvodů. V současnosti existuje informační systém integrované prevence přístupný na webové stránce MŽP. Systém slouží jako knihovna vybraných dokumentů a zprostředkovává některé informace o povolovacím procesu IPPC v ČR. Uvedený systém dosud není legislativně zakotven. Tento stav mění posuzovaný návrh novely zákona v novém § 5a.

Varianty

Varianta 0 – Ponechání současného stavu. Varianta 1 – Odpovídá návrhu novely zákona. Záměrem je zachovat odbornou podporu

výkonu státní správy v zákoně. V rámci integrované prevence jsou řešeny složité otázky nejen technického charakteru. Zajistit experty pro všechny kategorie činností dle přílohy 1 k zákonu, znalé příslušných BAT, je velmi složité. Agenda IPPC vyžaduje rozsáhlý záběr znalostí. V rámci přípravy posuzovaného návrhu byla vyhodnocena efektivita institutu odborně způsobilých osob a bylo konstatováno, že je potřeba OZO zachovat. Znění § 6

stávajícího zákona zůstane variantou 1 věcně nezměněno, ale zpřesněno. Institut OZO

zůstává zachován, § 6 je doplněn o podrobnější úpravu podmínek zápisu do Seznamu odborně způsobilých osob, stanovení odpovědnosti a případné sankcionování OZO. V novele § 11 stávajícího zákona dochází k bližšímu vymezení struktury vyjádření OZO a stanovení povinných náležitostí vyjádření OZO. V zákoně je nově stanovena povinnost povolovacího úřadu vypořádat se v odůvodnění rozhodnutí vedle jiného i s vyjádřením OZO tak, aby bylo zřejmé, jak byla vyřešena otázka stanovení BAT pro dané zařízení. V novém § 5a novela zákona kodifikuje informační systém integrované prevence (IS IPPC), který spravuje MŽP. Definuje ho jako celostátní informační systém veřejné správy. Údaje v něm vedené jsou zpřístupněny veřejnosti. V souvislosti s IS IPPC je doplněn § 29 zákona a nově formulována kompetence MŽP tento informační systém řídit a provozovat. Další požadavky na zveřejňování informací a zajištění přístupu veřejnosti k informacím podle ZIP, jakož i informování orgánů EU, uvádí posuzovaný nový zákon s odkazem na využití IS IPPC. Vyhodnocení nákladů a přínosů

Při realizaci varianty 1 je potřeba uvažovat s dopady na SR a podnikatelskou sféru.

Implementace nového ustanovení § 5 v současné době představuje formální akt institucionalizace již existujícího informačního systému IPPC, který existuje nezávisle na legislativním zmocnění a vznikl na základě potřeb a povinností spojených s výkonem agendy IPPC. Aktuální podoba systému je však poplatná době a podmínkám, v nichž vznikala a je spíše nouzovým než ideálním řešením, jež má zabezpečovat informační (zveřejňovací) povinnosti dané zákonem o IPPC (současný IS je pro podporu povolovacího procesu dle nového pojetí velmi obtížně využitelný). Stávající informační systém bude v souvislosti s jeho životním cyklem ve střednědobém horizontu (r. 2014 a násled.) nahrazen kompletně novým řešením, které již od základu bude vycházet z aktuálních potřeb spojených s výkonem agendy IPPC. S vytvořením návazného systému je počítáno v rámci projektu MŽP SIRIUS kofinancovaného z evropských strukturálních fondů. V současné době je projekt ve fázi výběru jeho zhotovitele. Z hlediska financování je česká účast na projektu zabezpečena. Z tohoto důvodu neznamená plánovaný přechod na nový-navazující IS IPPC nový požadavek na veřejné finance. Na přechodné období, než stávající systém IPPC bude nahrazen novým (2012-2013), bude nicméně nutné realizovat nezbytné úpravy funkcionalit (upgrade) stávajícího systému, umožňující aktivní práci s IS IPPC novým subjektům (KHS, ČIŽP), vkládání dalších dokumentů a s tím související přestrukturování stávajících dat. Především se jedná o zavedení informací a dat k novému institutu základní zprávy podle § 4a, resp. zpráv o plnění závazných podmínek stanovených IP, resp. o provádění kontrolní činnosti podle zásad transponované směrnice a zpráv o výsledcích monitorování. Na základě zkušeností s předchozími aktualizacemi IS IPPC lze odhadnout, že si úpravy systému vyžádají částku 800 až 1 200 tis. Kč. Rovněž lze předpokládat, že výhledově bude nutné doplnit ISPOP o formuláře k ohlašování pro potřeby IPPC (formulář ročního hlášení o plnění podmínek IP). Dále bude nutné na straně IS IPPC vybudovat webové služby, schopné konzumovat služby ISPOP (přebírat z ISPOP data). Na provozovatele zařízení mohou mít diskutovaná ustanovení zákona ojediněle dopady v oblasti HW (předpokládáme, že IS bude budovaný jako veřejně přístupný a licence k HW/SW budou náklady SR), tj. pořízení PC, popř. jejich upgrade. Jiné náklady mohou vzniknout při zaškolování zaměstnanců provozovatelů za účelem používání ISPOP. Tyto náklady nepovažujeme za signifikantní. U povolovacích úřadů nevzniknou v souvislosti se zveřejňováním žádné vyčíslitelné dopady. Pracovníci úřadů s IS běžně pracují již nyní. Vkládání dalších vymezených dokumentů standardním způsobem nepřináší nové nároky. U ostatních institucí, kterým nově připadne povinnost zveřejňovat, lze považovat dopady za minimální. IS je koncipován tak, že nepožaduje zvláštní proškolení (bude k dispozici aktualizovaná verze příručky uživatele systému) či znalosti (jeho potenciální nástupci budou koncipováni analogicky). Zabezpečení odborné podpory výkonu státní správy, včetně výkonu OZO prostřednictvím agentury, bude znamenat zajištění min. 8,5 pracovních úvazků agentury (tj. 1700 člověkodnů, cca 240 – 260 vyjádření za rok). V porovnání se stávajícím stavem pracovních úvazků u agentury, který činí pro zajištění agendy IPPC 6,5 pracovních úvazků, to znamená nárůst o 2 pracovníky. To si vyžádá celkové mzdové náklady ve výši cca 3,45 mil. Kč/rok (z toho nárůst 0,8 mil. Kč/rok) a provozní náklady (zejména cestovné spojené s prohlídkou zařízení a účastí na jednání o žádosti) ve výši min. 0,7 mil. Kč/rok (z toho nárůst cca 0,1 mil. Kč/rok). Průměrné náklady na zpracování jednoho vyjádření, včetně prohlídky zařízení za účelem ověření správnosti údajů uvedených v žádosti, účasti na ústním jednání o žádosti a vedení centrálního archívu žádostí, včetně příloh a vyjádření, dosáhnou cca 17 tis. Kč na jedno vydané integrované povolení. Celkové náklady pak dosáhnou cca 4,15 mil. Kč/rok (z toho nárůst dopadů na SR oproti stávajícímu stavu o 0,9 mil. Kč). V případě navýšení pouze o 2 pracovní úvazky nebude zajištěna zastupitelnost ve většině kategorií průmyslových činností a nebude možné zajistit dodržení zákonem stanovených lhůt pro zpracování vyjádření OZO při případném krátkodobém nárůstu požadavků na zpracování vyjádření OZO ze strany KÚ. V případě využití komerčních firem, zapsaných na seznamu OZO, lze uvažovat s požadavkem na zabezpečení jejich tržeb na jednoho pracovníka ve výši cca 5 tis. Kč/den. Při zachování postupu pro zpracování průměrného vyjádření (tj. 1 den-prohlídka zařízení, ověření správnosti informací; 2 dny-zpracování informací o žádosti, včetně BAT, 3 dny- zpracování textu vyjádření, včetně BAT, kontrola, tisk, 1 den-jednání o žádosti) lze dovodit cenu 1 vyjádření ve výši 35 tis. Kč bez DPH. Celková průměrná cena vyjádření, kterou by musel povolovací úřad uhradit je 42 tis. Kč. K těmto nákladům je potřeba přičíst blíže nespecifikované náklady na administrativu - zpracování a schválení objednávky a náklady na realizaci platby úřadem apod. Celkové dopady na SR budou 10,4 mil. Kč/rok. Výdaje SR tak budou o 6,25 mil. Kč vyšší. Nevýhodou takového řešení je také skutečnost, že agentura (resp. MŽP) nebude disponovat centrálním archívem žádostí.

Návrh řešení Z důvodu optimalizace stávajících ustanovení zákona v souvislosti s transpozicí Směrnice EP a Rady 2010/75/EU, o průmyslových emisích (integrované prevenci a omezování

znečištění) a s cílem snižovat náklady na státní správu lze k realizaci doporučit variantu 1, přestože si vyžádá určité náklady (viz výše).

§ 7 až 13 Řízení o vydání integrovaného povolení a odvolací řízení

Cíl – Stanovení nových nástrojů k provádění správního řízení při podávání, předjednání, posuzování a konečného vyřizování žádostí o udělení integrovaného povolení nebo o provedení jeho změn. Zpřesnění nástrojů stávajících. Analýza současného stavu Stávající zákon upravuje postupy řízení v ustanoveních § 3, § 7 až 13, § 46. Řízení je zahájeno podáním žádosti o vydání integrovaného povolení. Obsah a formu podání žádosti a další podrobnosti spojené s podáním žádosti řeší § 3 a 4 zákona a na základě zmocnění v § 4 odst. 3 také prováděcí právní předpis, kterým je vyhláška č. 554/2002 Sb., v platném znění. V § 7 zákon vymezuje účastníky řízení. V § 8 zákon stanovuje, komu úřad rozesílá žádost k vyjádření, podrobnosti zveřejnění žádosti a stanovuje možnost, aby se každý v dané lhůtě k žádosti vyjádřil. Ustanovení § 8 také upravuje ochranu chráněných údajů, § 9 stanovuje lhůty a náležitosti vyjádření příslušných správních úřadů a účastníků řízení, mezi nimiž není explicitně jmenována ČIŽP. Podle platné právní úpravy se ČIŽP v povolovacím řízení vyjadřuje z hlediska svých kompetencí v oblasti ochrany ovzduší. Nejsou tak plně využívány rozsáhlé zkušenosti ČIŽP jak v oblasti technické (znalost jednotlivých provozů i odvětví), tak v oblasti správní (problematika vymahatelnosti integrovaných povolení). Práva dotčených států v souvislosti s provozem zařízení chrání § 10. Ty mohou vydat v rámci projednávání žádosti svá vyjádření a trvat na jejich projednání. Podle § 11 si povolovací úřad může k posouzení žádosti vyžádat vyjádření odborně způsobilé osoby – tento proces je popsán a hodnocen výše. V § 12 se upravuje institut ústního jednání o žádosti, které se koná vždy, pokud o to požádá účastník řízení, v ostatních případech to záleží na úvaze KÚ. V § 13 je stanoven obsah a náležitosti integrovaného povolení, podmínky pro vydání, resp. zamítnutí integrovaného povolení. Ustanovení § 13 též upravuje speciální postup při odvolání proti rozhodnutí o vydání nebo zamítnutí IP, rovněž stanoví povinnost zveřejnění rozhodnutí o vydání integrovaného povolení. Dále je v § 46 odst. 5 stanoveno, že na správní řízení podle tohoto zákona se subsidiárně uplatní správní řád. Za aktuální problémy správní praxe lze považovat zejména obtíže při vymezování zařízení, dále podávání žádostí o vydání integrovaného povolení pro části zařízení (i v případě, že je provozováno jedním provozovatelem, ale jedná se o zařízení většího rozsahu) a v některých případech záměrné rozdělování zařízení mezi více provozovatelů tak, aby nebylo možné zákon o integrované prevenci na zařízení z administrativně správních důvodů uplatnit. Varianty

Varianta 0 – Ponechání současného stavu. Varianta 1 – Odpovídá návrhu nového zákona. Posiluje kompetence KÚ (MŽP)

při vymezování zařízení tak, aby nedocházelo k zužujícímu přístupu a účelové dezintegraci zařízení větších průmyslových celků. Zpřesňuje (§ 3a) v oblasti uplatňování institutu předjednání žádosti. Zpřesňuje nastavení odvolacího procesu. Návrh zachovává stávající situaci ve využívání vyjádření OZO, nově pouze omezuje možnost vyžádat si vyjádření OZO k celé žádosti na zvláště složité případy. Nově zákon stanovuje minimální požadavky na obsah vyjádření OZO (§ 11 odst. 2 návrhu novely). Vyhodnocení nákladů a přínosů

Variantu 0 nelze doporučit k realizaci. Dopady varianty 1 nesměřují explicitně na ČIŽP, jejíž postavení v povolovacím procesu

se v porovnání se stávajícím zákonem nemění. Účast ČIŽP je podstatněji rozšířena po stránce kontrolní činnosti, nikoliv po zde diskutované stránce účasti na povolovacím řízení, tzn., že dopady na ČIŽP jsou nulové oproti stávajícímu stavu. Naopak v případě kontrolní činnosti budou podstatné (viz specifikace dále v textu k § 20b). Dopady na povolovací orgány a provozovatele zařízení jsou uvedeny na jiných místech této zprávy v rámci hodnocení dopadů souvisejících a věcněji zaměřených ustanovení posuzovaného návrhu. Dopady na další účastníky řízení jsou nulové, s výjimkou pozitivního dopadu (přínosu) pro vlastníky zařízení, pokud tito nejsou zároveň jeho provozovateli. Vlastnická práva jsou citlivěji ošetřena. Návrh řešení Z důvodu transpozice Směrnice EP a Rady 2010/75/EU, o průmyslových emisích

(integrované prevenci a omezování znečištění) je doporučována varianta 1.

§ 13, § 14, § 15, § 15a Způsob stanovení závazných podmínek provozu zařízení a podmínek pro ukončení provozu zařízení v rozhodnutí o žádosti o vydání IP

Cíl – Upřesnění popisu náležitostí rozhodnutí o udělení integrovaného povolení a stanovení závazných podmínek provozu v návaznosti na nové pojmy a postupy specifikované transponovanou směrnicí. Analýza současného stavu V současnosti je způsob stanovení závazných podmínek provozu zařízení v rozhodnutí o udělení integrovaného povolení upraven § 14 a § 15 stávajícího zákona. V § 13 odst. 6 zákona je stanoveno, že závazné podmínky provozu musí vždy zahrnovat podmínky, postupy a opatření, které by jinak byly stanoveny na základě zvláštních právních předpisů (složkových zákonů), podle kterých by byla vydána rozhodnutí, stanoviska, vyjádření a souhlasy, které se nahrazují integrovaným povolením. V § 14 se stanoví způsob a podrobnosti stanovení emisních limitů a dalších závazných podmínek provozu, zmiňuje jejich vazba na nejlepší dostupné techniky a upravuje možnost stanovení přechodné výjimky z emisních limitů při uskutečnění opatření vedoucího ke snížení znečištění. § 15 upravuje možnost stanovení dodatečných podmínek ke splnění standardu kvality životního prostředí a další pravidla vztahující se ke standardu kvality životního prostředí a BAT. Postupnou novelizací stávajícího zákona došlo k tomu, že ochrana lesa a přírody a krajiny nespadá do oblasti integrované prevence. Ochranu zvířat upravují veterinární předpisy a právní předpisy k zajištění dobrých životních podmínek zvířat. Stanoviska orgánu ochrany veřejného zdraví se mají zabývat pouze otázkou dodržení hygienických limitů pro hluk a vibrace a nikoli nad rámec tohoto vymezení, jak k tomu dnes dochází z důvodu nepřesnosti příslušného ustanovení. Na rozdíl od ostatních vyjádření příslušných správních úřadů je úřad vždy povinen zahrnout do integrovaného povolení podmínky uvedené ve vyjádření (stanovisku) příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví, které se dotýkají zájmů chráněných podle zákona o ochraně veřejného zdraví. Toto zvláštní postavení vyjádření KHS se nejeví jako důvodné. Dále existují nejasnosti týkající se povinnosti povolovacího úřadu vypořádat se v integrovaném povolení rovněž s požadavky k ochraně životního prostředí uvedenými v závěru zjišťovacího řízení posuzování vlivu záměrů na ŽP (v případě, že se nepokračuje v posuzování záměru zakončeným stanoviskem). Varianty

Varianta 0 – Ponechání současného stavu. Varianta 1 – Odpovídá návrhu předmětné novely zákona. Zohledňuje (Lit 1.) veškeré

aspekty vyplývající pro náležitosti rozhodnutí a podmínky povolení z transponované směrnice. Nově je do zákona vkládáno ustanovení § 15a a § 13 odst. 4 písm. b) upravující podmínku, že při úplném ukončení činnosti zařízení musí být přijata nezbytná opatření k navrácení místa provozu zařízení do stavu splňujícího stanovená kritéria. Nově se upravuje § 13 odst. 4 písm. d) zákona tak, že vypouští slova „lesa“ a „přírody a krajiny“, což znamená zrušení návaznosti problematiky integrované prevence na správní akty z oblasti ochrany lesa, přírody a krajiny. Rovněž je zrušena návaznost na problematiku ochrany zvířat, která není předmětem integrované prevence v pojetí praktikovaném EU – slovo „zvířata“ je novelou z textu zákona vypuštěno, má však určitý význam v jeho příloze č. 1. V rámci vztahu ke stavebnímu zákonu je zdůrazněno, že IP řeší jakýkoliv stav provozování zařízení, tedy i zkušební provoz zařízení. Zpřesňuje se postup stanovení podmínek integrovaného povolení podle § 13 odst. 4, např. pod písm. f), g) a j) – předpokládá se vydání metodiky pro úřady ke způsobu stanovení závazných podmínek provozu zařízení. Podstatné je také nové postavení vyjádření orgánu ochrany veřejného zdraví na úrovni ostatních vyjádření příslušných správních úřadů. Návaznost zákona na zákon o posuzování vlivů na ŽP je posílena stanovením povinnosti povolovacímu úřadu vypořádat se v IP rovněž s požadavky k ochraně životního prostředí uvedenými v závěru zjišťovacího řízení (v případě, že se nepokračuje v posuzování záměru ukončeném stanoviskem). Nově je také povolovací úřad povinen v odůvodnění rozhodnutí o IP výslovně a detailně vypořádat s mírou aplikace BAT u zařízení, zejména uvést z použití jakých BAT jsou odvozeny emisní limity a další závazné podmínky provozu zařízení, a jak bylo v rozhodnutí zohledněno vyjádření odborně způsobilé osoby (případné návrhy z tohoto vyjádření vypořádat). Tzv. „obecně závazná pravidla“ nejsou implementována a to na základě možností volby daných transponovanou směrnicí. Obdobně se výslovně

nestanoví požadavky na energetickou účinnost ve vazbě na problematiku CO2. Varianta 1

transponuje povinnost uvedení opatření k sledování (monitorování) odpadů, což je provedeno v rámci novely § 13 odst. 4 zákona. Nový odstavec v § 14 zákona upravuje zcela nový požadavek IED, aby výsledky monitorování emisí byly k dispozici pro táž časová období a referenční podmínky jako v případě úrovní emisí spojených s BAT“. Novelizuje se též § 13 odst. 4 písm. k) zákona, kde se stanovuje minimální roční frekvence předkládání informací o výstupech monitoringu a o plnění závazných podmínek povolení. V citovaném § 13 se rovněž nově stanovuje povinnost uvést v povolení „podmínky pro posouzení dodržování mezních hodnot emisí nebo odkaz na platné požadavky uvedené jinde“. Zásadní je i nová úprava v § 14 ZIP, která povolovacímu úřadu dovoluje nahradit nebo doplnit mezní hodnoty emisí „ekvivalentními parametry nebo jinými technickými opatřeními, která zajistí rovnocennou úroveň ochrany ŽP“. Vyhodnocení nákladů a přínosů

Nulová varianta je z důvodu povinnosti transpozice nerealizovatelná. Ve variantě 1 je vyřešeno postavení KHS, jako orgánu hygienické služby, v rámci

povolovacího řízení, a to tak, že role KHS je přesně specifikována a zjednodušena omezením její působnosti pouze na problematiku ochrany před hlukem a vibracemi a neionizujícím zářením, kterými zařízení působí na své okolí. Na rozdíl od dosavadní praxe odpadnou podmínky, které KHS požadovaly v rámci IP bez dostatečného zmocnění stávajícím zákonem i zákonem o veřejném zdraví. Administrativní zátěž se sníží jak primárně u povolovacích orgánů, tak sekundárně u provozovatelů. Celkově lze tento příznivý dopad kvantifikovat na průměrnou hodnotu cca 0,1 mil. Kč/rok na straně povolovacích orgánů (snížení administrativní zátěže cca 8 člověkohodin /rok při 40 nových žádostech/rok). Příznivý dopad na straně provozovatelů nově spadajících zařízení bude cca 0,2 mil. Kč/rok (snížení administrativní zátěže cca 0,1 mil. Kč/rok a snížení nákladů na plnění zákonem o IPPC nestanovených požadavků cca 0,1 mil. Kč/rok). Vyhotovení každoroční zprávy o výsledcích monitoringu přinese provozovatelům administrativní zátěž a náklady na pořízení zprávy. Náklady se budou lišit podle typu zařízení a rozsahu prováděného monitoringu. U skládek a zemědělských zařízení se budou pohybovat od 10 do 15 tis. Kč. U většiny průmyslových zařízení budou náklady na pořízení monitorovací zprávy dosahovat cca 30 tis. Kč, u velkých zařízení mohou naopak dosáhnout až řádu statisíců. Celkové náklady na administraci ročních zpráv lze odhadnout ve výši 42 mil. Kč bez DPH Zákon bude ovšem umožňovat využití již jednou podaných informací (prostřednictvím ISPOP), v takovém případě dojde spíše ke snížení administrativní náročnosti při zpracování zprávy. Náklady na vlastní pořízení podkladů pro sestavení roční zprávy považujeme za nutné náklady spojené s provozem zařízení, a proto zde nejsou zmiňovány. Na straně povolovacích úřadů nepovede předložení každoroční zprávy ke zvýšení nákladů. Povinnost předložení dokumentu o plnění podmínek je již nyní součástí většiny integrovaných povolení. Sjednocení požadavků na zprávy může naopak vést naopak k určitým pozitivním efektům a zjednodušení práce povolujících orgánů. Nově upravený § 14 odst. 3 sice předepisuje povolovacímu úřadu vycházet ze závěrů o BAT, avšak v následujícím odstavci 4 písm. b) je připuštěno i stanovení jiných emisních limitů pokud jde o hodnoty, období a referenční podmínky, přičemž tyto EL musí zajistit, „že za běžných provozních podmínek emise nepřekročí úrovně emisí spojené s BAT. Další zmírnění dopadů zákona na provozovatele je provedeno v novém § 14 odst. 5, který umožňuje povolovacímu orgánu stanovit mírnější EL. Postup lze použít, pouze pokud v jeho důsledku nedojde k závažnému znečištění životního prostředí a odborné posouzení prokáže, že by dosažení úrovní emisí spojených s nejlepšími dostupnými technikami popsanými v závěrech o BAT vedlo k nákladům, jejichž výše by nebyla přiměřená přínosům pro životní prostředí, a to z důvodů zeměpisné polohy daného zařízení nebo místních podmínek životního prostředí a také technické charakteristiky zařízení. Pro dotčené provozovatele je dopad uvedených ustanovení pozitivní, protože jejich aplikace znamená možnost provozování některých zařízení i za podmínek, kdy by to za ortodoxního plošného uplatňování parametrů závěrů o BAT nemělo být možné. V § 15 odst. 1 je provozovatelům umožněna výjimka z plnění standardů kvality ŽP, pokud uskuteční dodatečné podmínky stanovené v rámci IP. V § 15 se obecně řeší situace, kdy předpisy národní legislativy jsou přísnější než kritéria závěrů o BAT. Návrh řešení Z důvodu požadavku na transpozici Směrnice EP a Rady 2010/75/EU, o průmyslových

emisích (integrované prevenci a omezování znečištění) je realizace varianty 1 nezbytná.

§ 16 Základní povinnosti provozovatele zařízení, § 16a Plnění podmínek IP

Cíl – Nově stanovit a specifikovat povinnosti provozovatele zařízení v oblasti integrované prevence. Analýza současného stavu V současnosti je příslušná problematika povinností provozovatelů zařízení upravena v § 16 stávajícího zákona. Provozovatel je povinen provozovat zařízení v souladu s IP, ohlašovat povolovacímu úřadu změny v provozu zařízení, spolupracovat s příslušnými správními úřady při kontrole dodržování podmínek IP, vést evidenci údajů o plnění závazných podmínek provozu zařízení stanovených v IP a neprodleně hlásit úřadu všechny mimořádné situace, havárie zařízení a havarijní úniky znečišťujících látek do ŽP. Provozovatel zařízení nesmí podle § 16 odst. 2 bez platného integrovaného povolení zařízení provozovat. Zákon by bylo vhodné novelizací posílit ve věci stanovení povinnosti provozovatele spolupracovat s příslušnými správními úřady při kontrole dodržování podmínek integrovaného povolení a při přezkumu. Ustanovení § 36 stávajícího zákona je třeba novelizovat tak, aby bylo jednoznačné, že se vztahuje i na kontrolu, nejen na přezkum. Varianty

Varianta 0 – Ponechání současného stavu. Varianta 1 – Odpovídá návrhu nového zákona. Základní povinnosti provozovatele

stanovené v § 16 stávajícího zákona byly rozšířeny o nové základní povinnosti podle čl. 7 a 8 transponované směrnice (např. povinnost přijmout opatření k omezení dopadů na životní prostředí a k zamezení dalších možných mimořádných událostí nebo havárií; povinnost v případě porušení podmínek integrovaného povolení ihned informovat povolovací úřad a zároveň přijmout opatření). Povinnosti provozovatele při ukončení činnosti zařízení jsou stanoveny v § 15a. Byla zpřesněna formulace základní povinnosti provozovatele spolupracovat s příslušnými správními úřady při kontrole dodržování podmínek integrovaného povolení a při přezkumu. Důrazněji je uložena provozovateli povinnost neprodleně informovat o vzniku mimořádné události povolovací úřad a dále i ČIŽP jako kontrolní orgán. Doplňuje se povinnost plnit uložená nápravná opatření a zpřísňují sankce za porušení povinností. Nový § 16a ukládá každému provozovateli zařízení podávat každoročně zprávu o plnění podmínek IP v elektronickém vyhotovení (elektronický formulář zprávy dosud není vyhotovený). Vyhodnocení nákladů a přínosů

Varianta 1 – rozšiřuje současné znění § 16 o změny a nová ustanovení vyplývající z povinnosti transpozice. (Naopak, varianta 0 je v tomto případě nerealizovatelná, neboť tak

nečiní.) Věcně se povinnosti provozovatelů změní s ohledem na povinnost předkládat unifikovanou roční zprávu výhradně elektronickou cestou. Dopady novely na provozovatele jsou akceptovatelné, pokud neuvažujeme teoretické dopady sankcí za neplnění nových povinností. Návrh řešení Z důvodu nutné transpozice Směrnice EP a Rady 2010/75/EU, o průmyslových emisích

(integrované prevenci a omezování znečištění) lze doporučit k realizaci variantu 1.

§ 17 Přechod integrovaného povolení, § 20 Zánik a zrušení integrovaného povolení, § 20a Sloučení integrovaných povolení

Cíl – Stanovení přesných pravidel k provádění a postupům při zániku, zrušení nebo přechodu integrovaného povolení. Analýza současného stavu Zánik, resp. přechod integrovaného povolení v současné době upravuje ustanovení § 17 a § 20 stávajícího zákona. V § 17 zákon stanoví: „Práva a povinnosti z integrovaného povolení přecházejí na právního nástupce provozovatele zařízení a jsou pro něj závazné. Právní nástupce je povinen oznámit přechod integrovaného povolení úřadu do 10 dnů ode dne účinnosti převodu nebo přechodu práv a povinností podle zvláštního právního předpisu“ (např. obchodní zákoník). Při konkrétním uplatňování znění stávajícího zákona se na závadu vyskytují skutečnosti, že za porušení povinnosti oznámit přechod IP ve stanovené lhůtě není stanovena sankce, že stávající zákon neupravuje zpětný přechod zařízení IP do složkového režimu povolování a že lhůta 8 let pro zánik IP, pokud není využíváno bez vážného důvodu, je příliš dlouhá. Varianty

Varianta 0 – Ponechání současného stavu. Varianta 1 – Odpovídá návrhu nového zákona. Předepisuje se zaznamenání změny

provozovatele zařízení v IS IPPC. Porušení povinnosti právního nástupce oznámit úřadu v zákonem stanovené lhůtě přechod IP nově podléhá sankci. V souvislosti se zavedením této sankce se lhůta pro ohlášení přechodu integrovaného povolení prodlužuje z 10 na 15 dnů. Nově se zavádí zrušení IP. Do zákona byly zařazeny kompetence KÚ nebo MŽP ke zrušení IP z důvodů specifikovaných v § 20 zákona. Byla zkrácena lhůta 8 let pro zánik/zrušení integrovaného povolení na 4 roky v případech, kdy IP nebude využíváno. Byly stanoveny zásady procesu zrušení a zániku integrovaného povolení mj. pro případy snížení prahové kapacity zařízení pod hodnotu uvedenou v příloze 1 zákona. Povolovací úřad (pouze na žádost provozovatele zařízení) rozhodne o sloučení dvou nebo více IP, která byla vydána pro zařízení provozované stejným provozovatelem na stejném místě, do jednoho IP. Vyhodnocení nákladů a přínosů

Varianta 1 nepřináší prakticky žádné negativní dopady na výkon státní správy, SR

ani na podnikatelskou veřejnost. Řeší naopak optimalizaci procesu převodu IP i činnosti při zániku IP – v těchto případech lze identifikovat snížení pracnosti, resp. zjednodušení postupů v oblasti povolování jak u KÚ tak i u provozovatelů Zejména u velkých průmyslových komplexů, v jejichž rámci je vystaveno více IP pro více zařízení, povolovací úřad na žádost provozovatele zařízení rozhodne o sloučení dvou nebo více integrovaných povolení, která byla vydána pro zařízení provozované stejným provozovatelem, do jednoho integrovaného povolení. Provozovatelé ponesou při příležitosti sdružování více IP přechodné náklady spojené s jednorázovým nárůstem administrativní zátěže při použití výše uvedeného postupu. Celkové náklady, resp. přínosy z uplatňování posuzovaných ustanovení nebudou podstatné, protože lze očekávat velmi nízký počet řízení v předmětných záležitostech. Návrh řešení Z důvodu nutné transpozice Směrnice EP a Rady 2010/75/EU, o průmyslových emisích

(integrované prevenci a omezování znečištění), lze doporučit variantu 1, která vykazuje

minimální známé dopady jak na státní správu, tak na podnikatele.

§ 18 a § 19 Přezkum integrovaného povolení

Cíl – Stanovení postupů, povinností a kompetencí při provádění přezkumu integrovaného povolení. Dosažení stavu průběžné kontrolní činnosti nad plněním závazných podmínek IP. Analýza současného stavu V současnosti upravuje oblast provádění přezkumu integrovaného povolení § 18 a 19 stávajícího zákona. Zákon stanoví v § 18 odst. 1, že úřad provede přezkum alespoň každých 8 let, především za účelem ověření, zda nedošlo ke změně okolností vedoucí ke změně závazných podmínek integrovaného povolení. V § 18 odst. 2 zákona jsou uvedeny všeobecně závazné důvody k přezkumu závazných podmínek IP (závažné porušení podmínek integrovaného povolení, změna v BAT, provozní bezpečnost, změna emisních limitů nebo standardů kvality životního prostředí, závažné znečištění životního prostředí a trvalé překračování standardu kvality životního prostředí). Dalším důvodem přezkumu je ohlášení změny v provozu zařízení provozovatelem. Podle § 18 odst. 4 zákona může přezkum mít formu místního šetření nebo formu přezkumu podkladů předložených provozovatelem. Úřad je v souladu s § 18 odst. 5 zákona povinen o provedení přezkumu neprodleně informovat ČIŽP a KHS. Podle stávajícího zákona není každá relevantní změna jiných právních předpisů důvodem přezkumu IP. Zákon nestanovuje nejzazší termín provedení přezkumu a aktualizace závazných podmínek integrovaného povolení. Nedostatky v aktualizaci podmínek integrovaných povolení přinášejí obtíže při vymáhání plnění požadavků složkových zákonů, které integrované povolení dosud (do data) nezohlednilo. Důvodem pro přezkum závazných podmínek integrovaného povolení dosud není podnět z kontrolní činnosti ČIŽP nebo KHS. Takový stav lze označit za nesoulad mezi legislativními požadavky a povolovací praxí. Varianty

Varianta 0 – Ponechání současného stavu. Varianta 1 – Odpovídá návrhu novely zákona. Stanovuje požadavky, které směrnice

zmiňuje ve vztahu k přezkumu povolení (např. aktualizace BREF, závěry o BAT, stanovení lhůty přezkumu a další). Dochází ke zpřesnění názvu § 18 zákona vypuštěním slova „plnění“ Zobecňují se důvody uvedené pod § 18 odst. 2 písm. d), aby nebyly omezeny jako dosud pouze na změny emisních limitů nebo standardů kvality životního prostředí, ale aby každá změna jiných právních předpisů, která má nebo by mohla mít dopad na závazných podmínek integrovaného povolení, byla důvodem k přezkumu IP. Nově je stanovena jako důvod k přezkumu situace, kdy je zveřejněno rozhodnutí o závěrech BAT. Každý přezkum u zařízení se musí zabývat zdůvodněním udělení výjimek z emisních limitů, pokud jsou součástí platného IP. Povolovací úřady mohou provést přezkum na základě ohlášení změny v provozu zařízení, nebo na základě podnětu z kontrolní činnosti ČIŽP nebo KHS, nebo tehdy, je-li v místě provozu zařízení dlouhodobě překračován standard kvality ŽP. Mění se § 18 odst. 5 zákona v tom smyslu, aby úřad informoval o plánovaném přezkumu s předstihem. K přezkumu nemůže KÚ na základě daného ustanovení přizvat ČIŽP nebo krajskou hygienickou stanici (KHS), což bylo v předchozích verzích návrhu novely zákona původně zamýšleno. Harmonizuje se znění novelizovaného zákona se zákonem o státní kontrole. Na základě výsledků přezkumu je úřad oprávněn uložit provozovateli zařízení provést v přiměřené lhůtě opatření k nápravě, nebo rozhodnout o správním deliktu, vyzvat provozovatele k podání žádosti o změnu integrovaného povolení, případně zahájit řízení o změně IP z moci úřední. V krajním případě může i omezit či zastavit provoz zařízení. Vyhodnocení nákladů a přínosů

Varianta 0 není proveditelná vzhledem k podstatným změnám, které ve věci přezkumu IP

nastolila transponovaná směrnice.

Varianta 1 bude mít vícečetné dopady jak na výkon státní správy, tak na podnikatelské

subjekty provozující zařízení podléhající zákonu.

Dopady na výkon státní správy a SR: V úvodních letech účinnosti novelizovaného

zákona bude, zejména vlivem vydání nových závěrů o BAT, dále vlivem změn EL nebo standardů kvality ŽP, provedených na základě jiných právních předpisů, využití přezkumu IP vynuceno prakticky u všech zařízení s platným IP. Období přezkumné činnosti (a případných změn IP) bude časově ohraničeno lhůtou 4 let od vydání rozhodnutí o závěrech BAT. Nároky na povolovací úřady, jejichž vyčíslení je provedeno na str. 86, se budou odvíjet od postupného zveřejňování závěrů o BAT pro jednotlivé kategorie činností.).

Dopady na podnikatelskou veřejnost celkově dosáhnou odhadem cca 15 mil. Kč.

Celkem bude nutno přezkumy provést u cca 1 500 zařízení. Období průběhu přezkumných řízení specifikovalo MŽP na léta 2013 až 2020 v závislosti na termínech vydání jednotlivých závěrů o BAT. Roční průměrný roční dopad na celou podnikatelskou veřejnost tak bude činit 1,88 mil. Kč/rok. Po provedení prvních přezkumů budou již další přezkumy probíhat rámcově v takovém rozsahu, jaký odpovídá stávajícímu stavu (nicméně bude nutné respektovat vazbu na případné aktualizace závěrů o BAT, což budou muset povolovací úřady zohlednit v plánování přezkumů).

Dopady diskutovaných ustanovení návrhu novely na ŽP a lidské zdraví lze očekávat pozitivní (přínosy). Varianta 1 zajišťuje provedení opatření a opravných změn IP

v případech, kdy nevhodně stanovené závazné podmínky přispívají k neplnění standardů kvality ŽP v lokalitě zařízení a jeho okolí. Návrh řešení Z důvodu zohlednění významu přezkumu IP jako jednoho ze dvou hlavních nástrojů provádění integrované prevence a nutné transpozice Směrnice EP a Rady 2010/75/EU, o průmyslových emisích (integrované prevenci a omezování znečištění), lze doporučit

variantu 1.

§ 19a Řízení o změně integrovaného povolení

Cíl – Všestranně legislativně ošetřit provádění nezbytných změn integrovaného povolení. Zejména v případech změn, které nejsou podstatné, snížit administrativní zátěž na minimum. Zajistit účast veřejnosti a poskytování informací na optimální úrovni. Zjednodušení postupů při provádění správních řízení o žádostech ve věcech změn, které nejsou podstatné, resp. změn vyvolaných novelizacemi obecně závazných právních předpisů. Analýza současného stavu Stávající zákon uvádí pravidla provádění změn IP zejména ve svém § 19a, který stanoví specifické podmínky a postupy k řízení o změně IP. Pokud povolovací úřad na základě přezkumu nebo ohlášení plánované změny v provozu zařízení dojde k závěru, že se jedná o podstatnou změnu v provozu zařízení, vyzve provozovatele zařízení k podání žádosti o změnu integrovaného povolení, přičemž může stanovit, které náležitosti žádosti se nevyžadují. V řízení se postupuje přiměřeně podle § 3 až 15 zákona, včetně zveřejnění změny integrovaného povolení na internetu. Podle § 19a odst. 2 zákona povolovací úřad, pokud dojde k závěru, že se nejedná o podstatnou změnu v provozu zařízení, provede změnu IP z moci úřední. Varianty

Varianta 0 – Ponechání současného stavu. Varianta 1 – Odpovídá návrhu nového zákona. Transponuje veškeré požadavky

na změny povolení vyplývající z transponované směrnice (např. účast veřejnosti, změny povolení při aktualizaci BREF atd.). Nově výslovně stanoví možnost přímého podání žádosti o změnu integrovaného povolení provozovatelem, tj. umožňuje ohlášení plánované změny podle § 16 odst. 1 písm. b) zákona alternativně rovněž formou podání žádosti o změnu integrovaného povolení (resp. současného ohlášení plánované změny v provozu s podáním žádosti o změnu integrovaného povolení). Návrhem je zpřesněn postup v případě vedení správního řízení o změně integrovaného povolení podle § 19a odst. 2 zákona, zejména vymezení účastníků řízení. Na žádost provozovatele vydá KÚ úplné znění příslušného integrovaného povolení. Vyhodnocení nákladů a přínosů

Varianta 1 je optimalizací současného stavu v povolování změn IP (tedy varianty 0).

Provádí podstatná vylepšení postupů při zahajování změnových řízení a významně snižuje administrativu a to jak na straně povolovacích orgánů (KÚ, MŽP) tak na straně provozovatelů Aplikace většiny dalších aspektů nově řešených novelou (slučování IP, zpětný přechod do složkového režimu, zpracování úplného znění IP) bude mj. řešitelná v etapě provádění prvních přezkumů IP (viz výše). Předpokládáme, že dopady těchto změn zákona jsou součástí provádění přezkumných řízení (viz vyčíslení na str. 24, resp. 34). Návrh řešení

Varianta 1 zjednodušuje některé postupy na straně provozovatelů. Provádí transpozici

relevantních souvisejících ustanovení Směrnice EP a Rady 2010/75/EU, o průmyslových

emisích (integrované prevenci a omezování znečištění). Tyto cíle nulová varianta nemůže naplnit. Lze doporučit variantu 1.

§ 19b Opatření k nápravě a zastavení provozu zařízení

Cíl – Umožnit provádění opatření k nápravě vážných závad v provozování zařízení a v mezních případech i omezení nebo zastavení provozu zařízení za tímto účelem. Analýza současného stavu Stávající zákon umožňuje ukládání nápravných opatření provozovateli pouze povolovacímu orgánu (KÚ) a to jedině jako důsledek negativních zjištění v rámci přezkumu. Rozhodnutí o omezení nebo zastavení provozu zařízení umožňuje stávající zákon ČIŽP v § 34 písm. b) pokud by dalším provozem zařízení nastalo nebo hrozilo závažné poškození životního prostředí nebo značné materiální škody, resp. KHS v § 35 písm. c), pokud by nastalo nebo hrozilo závažné poškození zdraví člověka. Varianty

Varianta 0 – Ponechání současného stavu. Varianta 1 – Odpovídá návrhu nového zákona. Na rozdíl od stávajícího zákona opravňuje

nově zařazený § 19b k ukládání nápravných opatření kromě KÚ i ČIŽP. Pokud provozovatel zařízení uložená opatření k nápravě ve stanovené lhůtě neprovede, jsou KÚ a ČIŽP zmocněny vydat rozhodnutí o omezení nebo zastavení provozu zařízení nebo jeho části. Rozhodnutím o omezení nebo zastavení provozu zařízení nebo jeho části nejsou dotčeny právní účinky podmínek IP týkající se ukončení provozu zařízení. V případě KHS jejich kompetence k ukládání nápravných opatření a rozhodování o omezení nebo zastavení provozu zařízení upravuje zákon o ochraně veřejného zdraví. Vyhodnocení nákladů a přínosů

Varianta 1 zpřesňuje výklad některých ustanovení stávajícího zákona. Posiluje kompetence při vynucování plnění ustanovení zákona především u ČIŽP. Materiální dopady na SR hodnocené ustanovení nepřináší. K provozovatelům je nový § 19b citlivější než

dosavadní znění zákona, protože u naprosté většiny případů budou provozovatelům ukládána nápravná opatření a až po jejich případném nesplnění přichází do úvahy ukládání sankcí včetně omezení nebo i zastavení provozu. Návrh řešení

Varianta 1 zpřesňuje postupy orgánů integrované prevence při neplnění povinností

stanovených provozovatelům zákonem nebo integrovaným povolením. Současně pamatuje na řešení mimořádných situací vzniklých neplněním povinností, při nichž hrozí nebezpečí

poškození lidského zdraví nebo bezprostředního závažného dopadu na ŽP. Nulová varianta by byla pro zmíněné případy hůře aplikovatelná. Lze doporučit variantu 1.

§ 20b a § 20c Kontrola zařízení

Cíl – V souladu s transponovanou směrnicí zcela nově vytyčit kontrolní systém k provádění pravidelných kontrol zařízení podléhajících systému integrované prevence. Analýza současného stavu Ustanovení rovnocenné nově navrhovanému § 20b ve stávajícím zákoně neexistuje. Tento nový paragraf ustanovuje systém pravidelných kontrol u zařízení a lhůty k jejich provádění, zatímco stávající znění zákona předpokládá výkon kontrol méně častý a méně plánovitý, a to především z důvodů existence podnětu nebo stížnosti k činnosti konkrétního zařízení nebo také jeho zařazením do plánu inspekcí ČIŽP na kalendářní rok, přičemž není výslovně stanovena zásada podchytit kontrolami všechna existující zařízení. V současnosti není kontrola zařízení v zákoně o integrované prevenci výslovně upravena, jsou stanoveny pouze kompetence ČIŽP a KHS k provádění kontrol a případných sankcí v ustanovení § 34 až 38 stávajícího zákona. Na základě zmocnění zákona ČIŽP kontroluje plnění povinností stanovených zákonem nebo integrovaným povolením a rozhoduje o správních deliktech podle § 37 zákona. Dále je ČIŽP oprávněna omezit nebo zastavit provoz zařízení nebo jeho části, pokud by jeho dalším provozem nastalo nebo hrozilo závažné poškození životního prostředí nebo značné materiální škody. Kontrolní činnost podle zákona provádí rovněž KHS, a to na základě § 35 zákona, podle kterého kontroluje plnění závazných podmínek integrovaného povolení, které se dotýkají ochrany veřejného zdraví, a rozhoduje o správních deliktech podle § 37 zákona. Dále je KHS oprávněna omezit nebo zastavit provoz zařízení nebo jeho části, pokud by jeho dalším provozem nastalo nebo hrozilo závažné poškození lidského zdraví. Také KÚ rozhodují o správních deliktech podle § 37 zákona. Ustanovení § 16 odst. 1 písm. c) zákona ukládá provozovateli povinnost spolupracovat s příslušnými správními úřady při kontrole dodržování podmínek integrovaného povolení. § 36 stanovuje pořádkovou pokutu za neplnění této povinnosti. Stávající zákon nezajišťuje dostatečnou vzájemnou informovanost jednotlivých kontrolních orgánů. Varianty

Varianta 0 – Ponechání současného stavu. Varianta 1 – Odpovídá návrhu nového zákona. Vzhledem ke značnému věcnému rozsahu

transponovanou směrnicí nově stanovených požadavků na kontrolní činnost u zařízení, jsou v posuzovaném návrhu novely zákona stanovena zcela nová ustanovení. Hlavním kontrolním orgánem je ČIŽP, pro vyhrazenou oblast ochrany veřejného zdraví pak také KHS (zejména ochrana před hlukem). Zařízení v režimu IPPC budou zahrnuta do plánů kontrol ČIŽP, resp. KHS na období daného kalendářního roku – zákon stanoví i náležitosti tohoto plánu. Byla doplněna povinnost kontrolních orgánů informovat příslušný krajský úřad a kontrolní orgán, který se kontroly neúčastní (KHS informuje ČIŽP a naopak), o plánovaných kontrolách, uložených pokutách a opatřeních k nápravě. Novinkou je také upřesnění předmětu kontroly v § 20b odst. 1 tak, že kontrola zařízení zahrnuje veškeré činnosti, včetně prohlídek na místě, monitorování emisí a kontrol dokumentace a podkladů, dále pak i ověření vlastního monitorování, kontrol používaných technik a vhodnosti řízení zařízení z hlediska ŽP. Zařízení bude kontrolováno především z hlediska dodržování podmínek stanovených v IP a správnosti postupů monitoringu provozu a okolí zařízení. Stanoveny jsou i intervaly mezi dvěma po sobě následujícími prohlídkami u konkrétního zařízení. Tento interval nesmí být delší než 1 rok u zařízení, jehož provoz znamená nejvyšší riziko pro ŽP a lidské zdraví. U provozů s nejnižším rizikem nesmí být diskutovaný interval delší než 3 roky. Ve zprávách o kontrole zpracovaných pracovníky ČIŽP, resp. KHS podle § 20b odst. 10 posuzovaného návrhu novely budou uvedena příslušná zjištění a návrhy na opatření, včetně opatření nápravných. Účelem zprávy je primárně informovat veřejnost. Zpráva je zpracovávána paralelně k standardnímu postupu ČIŽP. Ve lhůtě 4 měsíců od provedení kontroly v místě provozu zařízení je ČIŽP, resp. KHS povinna zprávu zveřejnit prostřednictvím informačního systému IPPC. Vyhodnocení nákladů a přínosů

Vzhledem k tomu, že nulová varianta není udržitelně realizovatelná, je třeba posuzovat zejména dopady nového ustanovení § 20b v aplikaci varianty 1, tzn. podle znění

posuzovaného návrhu novely zákona o integrované prevenci. Tento návrh přináší dopady

nového systému kontrol u zařízení v podobě nárůstu nákladů především na straně ČIŽP.

Odhadujeme, že takový přístup si vyžádá posílení lidských zdrojů oproti současnosti o 1 pracovníka na každý OI, včetně ředitelství, tj. celkem 11 pracovníků, což představuje nárůst mzdových nákladů ve výši 4,35 mil. Kč/rok, ostatních nákladů (např. cestovné) ve výši cca 1,25 mil. Kč/rok.

V případě KHS bude celkové zvýšení nákladů resortu zdravotnictví činit cca 1,5 mil.

Kč/rok. Tato suma představuje náklady na provedení kontroly u 750 zařízení v kalendářním roce včetně mezd a režií, tzn. v průměru cca 2 000 Kč/zařízení. Přehled celkových nákladů očekávaných v souvislosti s novelizací zákona o integrované prevenci viz tabulka č. 2.

Každý provozovatel obligatorně vynaloží v souvislosti s kontrolou zařízení v průměru

minimálně 10 tis. Kč, tzn. celkově za podnikatelskou sféru cca 7,5 mil. Kč/rok celkem. Jedná se o náklady spojené zejména se spoluprací s ČIŽP a KHS při vlastní kontrole a s tím spojenou administrativní činnost. Návrh řešení Z důvodu nutné transpozice Směrnice EP a Rady 2010/75/EU, o průmyslových emisích (integrované prevenci a omezování znečištění) a z důvodu potřeby pravidelně kontrolovat a monitorovat provoz u konkrétních zařízení, včetně sledování rizikovosti jejich provozu

a jejich vlivu na kvalitu ŽP a lidské zdraví, jednoznačně doporučujeme variantu 1.

HLAVA IV – SYSTÉM VÝMĚNY INFORMACÍ O NEJLEPŠÍCH

DOSTUPNÝCH TECHNIKÁCH

§ 27 Systém výměny informací o BAT

Cíl – Zdokonalení systému výměny informací o BAT po stránce organizační a věcné, zároveň s jeho podstatným zjednodušením a racionalizací. Komplexní zpřístupnění informací o nejlepších dostupných technikách provádět v rámci zavedených postupů (portál IPPC MPO). Analýza současného stavu Současná právní úprava systému výměny informací o BAT (Lit. 1) vychází ze stávajícího zákona (§ 27) a z nařízení vlády č. 63/2003 Sb., o způsobu a rozsahu zabezpečení systému výměny informací o nejlepších dostupných technikách. Systém výměny informací o BAT je založen na:

- sledování vývoje BAT v ČR,

- zajišťování autorizovaných překladů BREF,

- předávání a zveřejňování informací o BAT a zveřejňování seznamu zařízení,

- hodnocení aplikace BAT,

- předávání výsledků hodnocení BAT Evropské komisi.

Aktivity systému výměny informací o BAT koordinuje MPO ve spolupráci s MŽP, MZe, ČIŽP, krajskými úřady a agenturou (CENIA). Způsob a rozsah zabezpečení systému výměny informací o BAT je stanoven nařízením vlády č. 63/2003 Sb., o způsobu a rozsahu zabezpečení systému výměny informací o BAT. Systém výměny informací zahrnuje rovněž práci technických pracovních skupin (TPS). MPO zřizuje shromáždění odborníků s názvem Fórum pro výměnu informací o nejlepších dostupných technikách, do něhož jmenují zástupce MPO, MŽP, MZe, ČIŽP, KÚ a agentura, za účelem zabezpečení výměny informací o vývoji nejlepších dostupných technik a k přípravě jednotného postupu při jednáních v příslušných evropských orgánech, zejména v Evropském fóru pro výměnu informací o nejlepších dostupných technikách svolávaném Evropskou komisí a evropských technických pracovních skupinách pro přípravu dokumentů Evropských společenství o nejlepších dostupných technikách. Celkově lze konstatovat, že systém výměny informací o BAT splnil svou úlohu v úvodní fázi integrovaného povolování; v současné době a vzhledem k potřebám, které jsou spojené s implementací transponované směrnice, je nutné posílit jeho úlohu. Varianty

Varianta 0 – Ponechání současného stavu. Varianta 1 – Odpovídá návrhu nového zákona. Posuzovaná novela upravuje systém

výměny informací o BAT, který zabezpečují MŽP, MPO, MZe. Dále se na systému podílejí agentura, ČIŽP, KÚ, občanská sdružení, obecně prospěšné společnosti, zaměstnavatelské svazy a hospodářské komory. V rámci systému výměny informací MŽP, MPO a MZe zajišťují v oblastech své působnosti zřízení a činnost TPS, překlady relevantních dokumentů ES k BAT, informování orgánů veřejné správy, provozovatelů a veřejnosti o BAT, zveřejňování informací souvisejících s BAT a nově vznikajícími technikami způsobem umožňujícím dálkový přístup (internetové stránky ministerstev). Vedoucí TPS jmenují citovaná tři ministerstva podle oblasti své působnosti. Zohledňují se požadavky na výměnu informací o BAT z transponované směrnice. Provádí se zpřesnění kompetencí výše uvedených ministerstev ve vztahu k zabezpečení systému výměny informací o BAT za účelem zvýšení efektivity tohoto systému. Pravomoci, které MPO v současnosti reálně vykonává, však zůstávají zachovány. Novela výslovně stanoví a nově zařazuje problematiku technických pracovních skupin, jejich úkolů a základní organizační zajištění TPS přímo do zákona. Zrušuje nařízení vlády č. 63/2003 Sb. Vyhodnocení nákladů a přínosů

Varianta 1 provádí racionalizaci a optimalizaci činnosti TPS, které by nově měly spočívat

zejména v zajištění odborné kvality překladů závěrů o BAT, v činnosti v aktivních obdobích provádění změn BREF, případně v organizaci činností při implementaci změn BREF.

Působnost TPS se také rozšiřuje na oblast nově vznikajících technik. Dopady na výkon státní správy a SR se oproti stávajícímu stavu mění (viz výše). V souvislosti s tím lze očekávat

dopady na SR, odhadem ve výši cca 4,5 mil. Kč celkem za období let 2013 až 2020, spojené s podporou činnosti TPS, zejména v oblasti úhrad nezbytných zahraničních cest delegátů ČR na akce organizované střediskem JRC v Seville. Návrh řešení

Varianta 1 provádí významné zpřesnění legislativní úpravy v oblasti systému výměny

informací o BAT. Relevantním způsobem také podporuje plnění cílů transpozice a implementace Směrnice EP a Rady 2010/75/EU, o průmyslových emisích (integrované prevenci a omezování znečištění). Proto ji lze doporučit k realizaci.

§ 27a Nově vznikající techniky, § 27b Zpřístupňování informací orgánům EU

Cíl – V souladu se zákonem o zpřístupňování informací, a se zákonem o zpřístupňování informací o životním prostředí komplexně a exaktně zajistit provádění zpřístupňování informací orgánům EU. Vytvořit legislativní podporu vývoji a uplatňování nově vznikajících technik popsaných v referenčních dokumentech o BAT. Analýza současného stavu V současnosti nejsou aspekty oblasti upravené v § 27a, resp. § 27b posuzované novely stávajícím zákonem řešeny buď vůbec, nebo pouze neurčitě (obecně). Varianty

Varianta 0 – Ponechání současného stavu. Varianta 1 – Odpovídá návrhu nového zákona. Novela transponuje požadavky

na zpřístupňování informací stanovené transponovanou směrnicí. Nově vznikající techniky budou na základě nového ustanovení § 27a ve fázích vývoje a uplatňování podporovány MŽP, MPO a MZe v oblastech jejich působnosti. Vyhodnocení nákladů a přínosů Dopady a náklady spojené s realizací aktivit podle nového § 27b posuzované novely jsou řešitelné v rámci stávajícího příspěvku ze SR do jeho kapitoly 315 – MŽP, obdobně jako aktivity podle návrhu § 27a z kapitol citovaných ministerstev. Pro komunikaci a výměnu informací bude využitý stávající portál ippc.cz, provozovaný MPO. Návrh řešení Z důvodu nutné transpozice Směrnice EP a Rady 2010/75/EU, o průmyslových emisích (integrované prevenci a omezování znečištění), která klade důraz na postupy poskytování informací o nových technikách a na reportingovou činnost, lze jednoznačně doporučit

variantu 1. Nulová varianta není realizovatelná.

HLAVA V – VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY

§ 28 až § 36 Orgány a základní postupy při výkonu státní správy integrované prevence

Cíl – Stanovení nových kompetencí správním orgánům integrované prevence a zpřesnění kompetenčních ustanovení stávajícího zákona. Zajistit důraz na provádění kontrolní činnosti v zařízení. Analýza současného stavu Kompetence orgánů integrované prevence stávající zákon upravuje v § 28 až 35. Za stávajícího stavu právní úpravy se na výkonu státní správy v oblasti integrované prevence podílejí MŽP, MPO, MZe, MZd, krajské úřady, ČIŽP a KHS.

Ministerstvo životního prostředí:

- je ústředním orgánem státní správy pro oblast integrované prevence,

- poskytuje předběžnou informaci o úplnosti žádosti a rozhoduje o žádosti o vydání integrovaného povolení pro zařízení, jehož provoz může významně nepříznivě ovlivnit životní prostředí dotčeného státu, provádí přezkum závazných podmínek takového integrovaného povolení,

- rozhoduje o odvoláních proti rozhodnutím krajského úřadu a ČIŽP,

- podílí se ve vymezené oblasti na výměně informací o BAT a v této oblasti i hodnotí aplikaci BAT, předává celkové výsledky tohoto hodnocení Evropské komisi,

- provádí metodickou činnost v oblasti integrované prevence,

- plní úkoly ve vztahu k ES, podává zprávy o plnění příslušných směrnice ES a koordinuje převzetí a zavádění práva ES v oblasti integrované prevence,

- provádí zápis do Seznamu odborně způsobilých osob.

Ministerstvo průmyslu a obchodu:

- zabezpečuje systém výměny informací o BAT, dále jeho naplňování ve vymezené oblasti a hodnocení aplikace BAT v této oblasti,

- vyjadřuje s v oblasti své působnosti k odvolání nebo rozkladu proti rozhodnutí o žádosti o vydání integrovaného povolení.

Ministerstvo zemědělství:

- podílí se ve vymezené oblasti na výměně informací o BAT a v této oblasti i hodnotí aplikaci BAT,

- vyjadřuje se v oblasti své působnosti k odvolání nebo rozkladu proti rozhodnutí o žádosti o vydání integrovaného povolení.

Ministerstvo zdravotnictví:

- vyjadřuje se v oblasti své působnosti k odvolání nebo rozkladu proti rozhodnutí o žádosti o vydání integrovaného povolení.

Krajské úřady:

- poskytují předběžnou informaci o úplnosti žádosti,

- rozhodují o žádosti o vydání integrovaného povolení,

- provádí přezkum závazných podmínek takového integrovaného povolení,

- rozhodují o správních deliktech podle § 37 zákona,

- vyzývají provozovatele k podání žádosti o vydání integrovaného povolení podle § 42 zákona,

- hodnotí aplikaci BAT a předává informace o jejich vývoji příslušným správním úřadům,

- rozhodují o zastavení provozu zařízení nebo jeho části podle § 19 zákona,

- jsou dotčeným (podle § 9 odst. 1 zákona „příslušným“) správním orgánem v řízení podle zákona v případě zařízení, jehož provoz může významně nepříznivě ovlivnit životní prostředí dotčeného státu.

Česká inspekce životního prostředí:

- kontroluje plnění povinností stanovených tímto zákonem nebo integrovaným povolením,

- omezuje nebo zastavuje provoz zařízení nebo jeho části, pokud by jeho dalším provozem nastalo nebo hrozí závažné poškození životního prostředí nebo značné materiální škody,

- rozhoduje o správních deliktech podle § 37 zákona,

- hodnotí aplikaci BAT a předává informace o jejich vývoji příslušným správním úřadům.

Krajská hygienická stanice:

- posuzuje žádost z hlediska ochrany veřejného zdraví,

- kontroluje plnění povinností stanovených tímto zákonem nebo integrovaným povolením, které se dotýkají ochrany veřejného zdraví,

- omezuje nebo zastavuje provoz zařízení nebo jeho části, pokud by jeho dalším provozem nastalo nebo hrozí závažné poškození zdraví člověka,

- rozhoduje o správních deliktech podle § 37 zákona. Jako určitý problém se v průběhu dosavadní praxe ukazovala neexistence ustanovení o rozhodování v pochybnostech, co se týče určení, zda zařízení spadá nebo nespadá do působnosti zákona o integrované prevenci. Varianty

Varianta 0 – Ponechání současného stavu. Varianta 1 – Odpovídá návrhu nového zákona. Zohledňuje v kompetenčních

ustanoveních požadavky transponované směrnice. Pokrývá kompetencemi jednotlivých orgánů výkon působností stanovených novelou zákona. Zejména doplňuje kompetenci MŽP k vydání stanoviska v případě nejasností o zařazení konkrétního zařízení pod působnost zákona. Rozšiřuje kompetence MŽP o výkon funkce příslušného správního orgánu pro vstup do řízení vedených v souladu s transponovanou směrnicí v jiných členských státech EU, pokud je předmětem takového řízení zařízení, jehož provoz může významně nepříznivě ovlivnit životní prostředí ČR. Pověřuje krajské úřady kompetencí k prověření provozu, který nemá vydané integrované povolení [(§ 33 písm. j)]. Na zjištění, že zařízení má mít integrované povolení, je navázána výzva krajského úřadu k podání žádosti o vydání integrovaného povolení. Změnami oproti stávajícímu zákonu jsou postiženy zejména kompetence ČIŽP, které jsou podstatně rozšířeny v oblasti provádění pravidelných kontrol. Dopady těchto změn v provádění kontrolní činnosti jsou vyčísleny výše v podkapitole věnované § 20b a 20c. Upřesnění přináší posuzovaná novela do kompetencí KHS, které budou zpracovávat vyjádření k žádostem výlučně v oblasti ochrany před nepříznivými účinky hluku, vibracemi a neionizujícím zářením. Upřesňují se i ostatní stávající kompetence KHS, a to zejména ve vazbě na působnost KHS podle zákona o ochraně veřejného zdraví. Dále jsou kompetence KHS rozšířeny v oblasti kontrolní činnosti. Dopady těchto změn v provádění kontrolní činnosti jsou vyčísleny výše v podkapitole věnované § 20b a 20c. Vyhodnocení nákladů a přínosů

Základním závěrem při hodnocení jednotlivých variant je nepřijatelnost nulové varianty,

protože v zákoně musí být novelou učiněny změny v kompetencích a aktivitách orgánů státní správy integrované prevence, a to z důvodů transpozičních (např. problematika ochrany půdy, BREF a závěrů o BAT), z důvodů věcných (dobudování informačního systému, zpřesnění postupů rozhodovacích řízení, zjednodušení administrativy), i z důvodů odstranění nepřesností stávajícího zákona.

V případě varianty 1, která odpovídá posuzovanému návrhu novely zákona, nebudou

dopady nulové zejména v případě MŽP, krajských úřadů a ČIŽP.

Dopady na MŽP:

V oblasti kompetencí a aktivit zcela nově stanovených posuzovanou novelou nepřinese nová kompetence MŽP k rozhodování v případě nejasností o zařazení konkrétního zařízení pod působnost zákona ani kompetence nároky na personální ani materiální vybavení. Významné přeshraniční vlivy spojené s následným řízením za účasti sousedních států nelze na základě dosavadních zkušeností předpokládat (nejsou informace o tom, že by v rámci EU již bylo realizováno).

Dopady na KÚ:

V oblasti stávajících kompetencí a aktivit, u kterých posuzovaná novela vyvolá přechodnou nebo trvalou intenzifikaci dosavadního výkonu KÚ se jedná především

o vydávání rozhodnutí u zařízení, která byla do přílohy č. 1 k zákonu nově zařazena. Jedná

se především o zařízení pro nakládání s odpady, kterých mohou být až desítky, a nově zařazené a definované kategorie průmyslových činností dle přílohy č. 1 (cca 100 zařízení). V této souvislosti lze pravděpodobně konstatovat, že bude nutno otevřít i některá další IP a zmíněné nové činnosti nakládání s odpady v rámci těchto rozhodnutí nově zařadit dle zákona. Těchto případů může být cca 100. Přechodné ustanovení stanoví pro realizaci popsané jednorázové kampaně povolovacích řízení přechodné období 2,5 let. Vzhledem k tomu lze konstatovat, že kampaň přinese KÚ nároky v podobě personálních požadavků. Náklady na tuto činnost lze odhadnout v průměru na 0,5 pracovní úvazek pro každý z povolovacích úřadů, tj. cca 2,75 mil. Kč celkem. Jedná se o průměrnou hodnotu, která dozná proporcionální odchylky ve vazbě na četnost povolovacích řízení v jednotlivých krajích (viz tabulka č. 1). Po uplynutí přechodného období se bude jednat spíše o výjimečnou situaci (jednotky případů v rámci České republiky) a související náklady budou tudíž minimální. Dopady na provozovatele dotčených zařízení lze rozdělit na dvě oblasti, a to oblast nově zařazených zařízení (očekávané náklady spojené s žádostí o vydání IP celkem cca 50 mil. Kč) a ostatní „nově zařazená“ zařízení, kde se tyto náklady stanou součástí výše ohodnocených postupů předchozích ustanovení novely (viz změny IP).

Dopady na ČIŽP: viz výše kontrolní činnost dle návrhu novely. Dopady na KHS: viz výše kontrolní činnost dle návrhu novely.

Návrh řešení Z důvodu nutné transpozice Směrnice EP a Rady 2010/75/ES, o průmyslových emisích

(integrované prevenci a omezování znečištění), lze doporučit variantu 1.

HLAVA VII

PŘECHODNÁ, SPOLEČNÁ A ZMOCŇOVACÍ USTANOVENÍ

§ 45 odst. 1 a 3 Vazba na stavební zákon

Cíl – Optimalizace návaznosti procesu integrovaného povolování na stavební zákon, resp. stavební řízení.

Analýza současného stavu Ustanovení § 45 odst. 1 stávajícího zákona se praví, že „stavební povolení podle zvláštního právního předpisu (stavební zákon) pro zařízení [§ 2 písm. a)] nelze vydat bez pravomocného integrovaného povolení. Provozovatel zařízení, který podal žádost o stavební povolení do dne nabytí účinnosti tohoto zákona a jestliže do tohoto data nebylo pro toto zařízení vydáno stavební povolení, je povinen doložit integrované povolení současně s návrhem na zahájení kolaudačního řízení“. Lze konstatovat, že stávající právní úprava vazby IP na stavební povolení je vyhovující. Varianty

Varianta 0 – Ponechání současného stavu. Varianta 1 – Odpovídá návrhu nového zákona. Optimalizuje a posiluje vazbu na stavební

zákon (stavební povolení) zejména při provádění změn IP, které nejsou podstatné. Ustanovení § 45 odst. 3 zákona týkajícího se vazby stavebního povolení na povolení podstatné změny v provozu zařízení podle zákona o integrované prevenci bylo rozšířeno, aby řešilo každou změnu IP (nikoliv pouze podstatnou), jejíž provedení vyžaduje stavební povolení nebo rozhodnutí o změně stavby před dokončením a zároveň změnu integrovaného povolení. Vyhodnocení nákladů a přínosů

Při aplikaci varianty 1 se nepředpokládá nárůst nákladů v činnostech KÚ ani stavebních

úřadů. Hodnoceným opatřením by se zamezilo opomíjení integrovaného povolení v případech, kdy předmětná změna IP není vyhodnocena jako změna podstatná, a disproporcím mezi podmínkami povolení podle stavebního zákona a integrovaného povolení. Podmínky, které vyplynou z řízení o změně integrovaného povolení, nelze ve stavebním řízení zohlednit, pokud není změna integrovaného povolení provedena před vydáním příslušného rozhodnutí podle stavebního zákona. Koordinace povolovacích řízení směřujících k provozu zařízení je zásadní pro efektivní fungování státní správy na tomto úseku. Dopady novely předmětného ustanovení na provozovatele zařízení nebudou v porovnání se současným stavem podstatné. Každou změnu u zařízení vyžadující zároveň

změnu IP a zároveň vedení řízení o povolení stavby je vhodné považovat potencionálně

za změnu podstatnou. Tato zásada byla většinou uplatňována i v uplynulém období; nové znění její aplikaci zpřesňuje a posiluje. Návrh řešení Z důvodu významného zpřesnění a vzájemného provázání ustanovení zákona

se stavebním zákonem lze doporučit variantu 1.

PŘÍLOHY K ZÁKONU

Cíl – Všestranné terminologické i věcné zpřesnění obsahu přílohy č. 1 u všech

Analýza současného stavu Příloha č. 1 k zákonu vymezuje kategorie průmyslových činností, jejichž provoz spadá do působnosti integrované prevence. Zde vymezené prahové hodnoty kapacit se vztahují k projektovaným výrobním kapacitám anebo jinému parametru zařízení. Pokud stejný provozovatel provozuje více zařízení na stejném místě, která spadají pod totéž označení, pak se prahové hodnoty z těchto zařízení sčítají. Varianty

Varianta 0 – Ponechání současného stavu. Varianta 1 – Odpovídá návrhu nového zákona. Transponuje do přílohy č. 1 všechny

změny vyplývající z přílohy transponované směrnice, a které spočívají v rozšíření přílohy a zpřesňujících změny formulací. Například doplňuje u kategorie 3.5 specifikaci, a u kategorie 6.5 nahrazuje výraz „konfiskáty živočišného původu“ za „vedlejší produkty živočišného původu“. Vyhodnocení nákladů a přínosů

K variantě 1 nejsou identifikovatelné negativní dopady na SR. Podnikatelům, jejichž

zařízení jsou v příloze č. 1 nově jmenována, vznikla povinnost podat ve stanoveném přechodném období 7. 1. 2013 – 7. 7. 2015 žádost o vydání IP tak, aby od 7.7.2015 již plnili požadavky zákona (náklady viz výše). Návrh řešení

Lze jednoznačně doporučit variantu 1, oproti variantně 0 obsahuje všechny nové prvky

uvedené v transponované směrnici.

Jednorázovénáklady1,20-----151,5018,94/rok)--15,00(1,88/rok)--

Režijní nákladyAdmin. náklady-4,50-1,25/rok0,40/rok0,10/rok-42,00/rok--7,50/rok50,00(20,00/rok)

ínosy ř

všech ustanovení posuzovaného návrhu novely zákona nov- P--- 0,10/rok------ 0,20/rok--- ů

. ř

Mzdovéprost--2,75/rok4,35/rok1,10/rok0,80/rok-----

a náklad ů

bez DPH.

ínos

ř

innosti zákonainnosti zákonainnosti zákonainnosti zákonainnosti zákonainnosti zákonainnosti zákonainnosti zákonainnosti zákona ččččččččč

innost č ÚOd úObdobí 2013 - 2020Od údo 7.7.2015Od úOd úOd údo 7.7.2015Období 2013-2020Od úOd údo 7.7.2015Období 2013-2020Od úOd údo 7.7.2015

. 1 č

íloha ř

Ustanovení§ 5a§ 27Hlava V§ 20b§ 20c§ 5, § 6, § 11a další§ 4, § 4a§ 35 písm. a)§ 13 odst. 4§ 35 písm. a)§ 13 odst. 4§ 18, § 19§ 20bP

. 2 Souhrnná kvantifikace p č

IŽP

Orgán/subjektMŽPMŽP, MPO,MZEKÚČKHSCENIAPodnikateléPodnikateléPodnikateléPodnikateléPodnikateléPodnikatelé

Tabulkaupravených oproti zákonu stávajícímuPoznámka: Náklady jsou uvedeny v mil. K

Režijníjednorázovénáklady28,3228,3228,3228,3228,3228,3228,3228,32

íslušný rok pro p ř

íslitelnosti i stanovení alokace na jednotlivé p čných v tabulce.

ě 2)

ínosy ř P- 0,20- 0,20- 0,10-----

raznilo, že „u veškerých dopad

obtížné vyů ízení IPPC. ůřtení DPH. č zákona uvád

tu schváleného na p

vodůč ů bez zapo ipomínky zd

ř91

ů

Dopady na podnikateleAdministrativnínáklady62,0062,0052,0042,0042,0042,0042,0042,00

nákladstátního rozpo ěů

edk

ádu celkových dopadípadř

posuzovaného návrhu novely zákona v jednotlivých letech po nábřř ůRokcelkem12,4111,219,447,667,667,667,667,66

aední a zdraví obyvatel z d ř /rok, v p č

ízení MF formou zásadní p

a náklad ř ů

Režijníjednorázovénáklady3,512,312,262,212,212,212,212,21

1)

ínos řet

č

pro životní prost ů

ipomínkového ř

ínosy ř ínos P- 0,10- 0,10- 0,05-----ř

tení p č edky ř . Jejich celkový objem však bude dosahovat ů

edky mohou být poskytovány pouze v rámci prost

Dopady na státní rozpoMzdovéprost9,009,007,235,455,455,455,455,45ř

ínos ř p2) Jedná se o souhrnné dopady na celou skupinu cca 1 600 provozovaných za3) Hodnoty v tabulce jsou uvedeny v mil. K

prost

ní ř

. 3 Souhrnná kvantifikace p č tlivky: 1) Bez zapo

ě

Kalendárok20132014201520162017201820192020

Vysv

Poznámka: V rámci meziresortního p

Tabulka Konzultované subjekty

− Věcný podklad zákona byl postupně prezentován, projednáván a podrobován

operativnímu připomínkování v rámci činnosti pracovní skupiny ustavené rozhodnutím náměstka ministra – ředitele sekce technické ochrany životního prostředí (NM-ŘSTOŽP). Jednání PS se uskutečnila v termínech 2.3.2011, 30.3.2011, 11.4.2011, 18.4.2011, 26.4.2011, 20.6.2011, 2.8.2011. Do PS byli oficiálně přizváni, resp. nominováni zástupci Ministerstva životního prostředí, Ministerstva průmyslu a obchodu, Ministerstva zemědělství, Ministerstva zdravotnictví, ČIŽP, všech 14 KÚ, Hospodářské komory ČR, Svazu chemického průmyslu ČR, Teplárenského sdružení ČR, Svazu výrobců cementu ČR, Svazu výrobců vápna ČR, Hutnictví železa, a.s., Potravinářské komory ČR, atd.

− V průběhu činnosti PS v období leden – červen 2011 na základě jejích jednání

popsaných v předchozím odstavci formulovali zástupci jmenovaných úřadů a institucí své připomínky k materiálu věcného podkladu. Věcný podklad (záměr) byl dvoustupňově připomínkován a konzultován se subjekty jmenovanými v předchozím odstavci rovněž v rámci činnosti uvedené PS. K předběžnému vypořádání prvního cyklu připomínek (který proběhl v časovém rámci 15.6. až 15.7.2011) bylo svoláno jednání PS dne 20.6.2011. Pro 2. cyklus připomínkování bylo uskutečněno jednání o vypořádání dne 2.8.2011. Konečné vypořádání připomínek bylo uzavřeno k datu 30.8.2011. Konzultovanými subjekty zde byly: MPO, MZe, MZd, KÚ, ČIŽP, CENIA, atd.

− Příprava návrhu nového zákona byla prezentována a konzultována se zástupci

krajských úřadů. Podrobně byly diskutovány otázky spjaté s aktivitami KÚ stanovenými zákonem.

− Byly provedeny konzultace s oddělením IPPC a EIA a oddělením odpadového

hospodářství úseku technické ochrany ŽP CENIA a účtárnou.

− Potřeba personálního posílení ČIŽP v důsledku rozšířené agendy návrhem

nového zákona byla konzultována se zástupci ČIŽP dne 17.8.2011. ČIŽP prozatím nevznesla své konkrétní požadavky na personální posílení v rámci vnitřního připomínkového řízení. Výsledky konzultace jsou zahrnuty a zhodnoceny (viz vyhodnocení dopadů a přínosů § 20b a v tabulce č. 2).

− Problematika a orientační cena základních zpráv byla konzultována s držiteli

licence pro provádění hydrogeologických a inženýrskogelogických prací. Zde byla kritizována zaváděná definice „půdy“, způsob, dosud známý obsah a smysl základní zprávy (poukázáno bylo mj. na rozdíl v přístupu mezi požadavky směrnice a tezemi návrhu novely zákona) aj.

− Úprava ukládání sankcí provedená posuzovaným návrhem novely byla

konzultována s odborem integrované prevence ředitelství ČIŽP.

IV. Návrh řešení – závěrečné shrnutí Nulová varianta není akceptovatelná, protože požadavky IED, včetně části týkající

se integrované prevence, je nutné transponovat do právního řádu ČR. Neplnění požadavků IED ve stanovených termínech je spojeno se sankcemi, které může Evropská Komise uplatnit vůči těm členským státům, které tyto požadavky neplní. Nástroje, které má současný zákon o integrované prevenci k dispozici, je třeba rozšířit a doplnit o právní úpravu aktivit, které transponovaná směrnice uvádí jako zcela nové (ochrana půdy a podzemních vod), nebo je podstatně novelizuje (aplikace BAT).

Vybrána byla varianta I – novela stávajícího zákona, která zohlední změny vyplývající

z transpozice směrnice IED a zároveň zefektivní, tam kde to bylo identifikováno, nástroje, které stávající zákon uplatňuje. Změny v oblasti aplikace nejlepších dostupných technik jsou samostatně analyzovány v kapitole III. Návrh jednotlivých změn je podrobně rozebrán v kapitole IV. – body novelizace.

Varianty II, III a IV byly zamítnuty z následujících důvodů: Varianta II

Vzhledem k nutnosti novelizace zákona o integrované prevenci v rámci transpozice IED je nanejvýš vhodné, aby byly současně v tomto zákoně provedeny i změny, jejichž potřebnost vyplývá z vyhodnocení stávající povolovací praxe. V případě výběru varianty II by však nedostatky platného znění zákona zůstaly neodstraněny.

Varianta III

Transpozice IED nevyžaduje základní systémové změny vnitrostátní právní úpravy integrované prevence. Nahrazení současného zákona novým zákonem o integrované prevenci tedy není nezbytné.

Varianta IV

IED zahrnuje přepracovanou stávající směrnici IPPC (2008/1/ES) a šest dalších směrnic v oblasti průmyslových emisí (viz výše). Požadavky IED v oblasti IPPC (kapitola II) se týkají pouze průmyslových činností uvedených v příloze I této směrnice. Lze říci, že na zařízení v režimu IPPC se vztahují zvláštní požadavky procesního charakteru a požadavky na způsob stanovení podmínek povolení. Nové požadavky IED týkající se oblasti IPPC systémově navazují na požadavky směrnice 2008/1/ES. Nové požadavky IED vyplývající z dalších zahrnutých směrnic jsou oproti tomu zpravidla věcného charakteru (hodnoty emisních limitů apod.). Přijetí nového komplexního zákona o průmyslových emisích by vyžadovalo rozsáhlé změny složkových zákonů a prováděcích právních předpisů k nim, zejména v oblasti ochrany ovzduší. Společná ustanovení IED (kapitola I) nevyžadují transpozici IED do jednoho komplexního zákona. Lze tedy konstatovat, že výběr varianty IV. by namísto zjednodušení, větší přehlednosti a systematičnosti právní úpravy vedl k jejímu většímu roztříštění, větší složitosti a menší přehlednosti, což by bylo v rozporu se zásadou právní jistoty.

Implementace a vynucování

Návrh novely stávajícího zákona o integrované prevenci zpracovává a předkládá MŽP, které je ústředním orgánem státní správy v oblasti integrované prevence, a proto bude zodpovědné za implementaci navržených změn. MŽP bude podle novely zákona mimo jiné zodpovědné za zpracování hlavních programových a metodických dokumentů v oblasti integrované prevence a za zajištění spolupráce mezi ním a dalšími zúčastněnými orgány státní správy (MPO, MZe, MZd, ČIŽP, KÚ). Součástí implementace bude také agentura CENIA, která bude vydávat vyjádření k žádostem, bude poskytovat odbornou podporu výkonu státní správy, podílet se na zajišťování údajů pro IS IPPC a na jeho provozování, bude k dispozici provozovatelům a přijímat jejich elektronické výkazy a ohlášení prostřednictvím ISPOP. Dalšími odpovědnými orgány budou krajské úřady jako orgány povolovací. Kontrolní činnost a dohled nad plněním povinností vyplývajících ze ZIP ve vztahu k provozovatelům zdrojů znečišťování bude vykonávat i nadále ČIŽP, dále pak též MŽP, KHS a KÚ. Ze základních zásad činnosti správních orgánů podle znění správního řádu vyplývá pro krajské úřady povinnost spolupracovat s ostatními orgány integrované prevence a zároveň se jim dostává možnosti vyžadovat od těchto orgánů pro své potřeby informace k zajištění výkonu státní správy v oblasti ochrany ovzduší v přenesené působnosti. Ekonomickým nástrojem v oblasti integrované prevence jsou správní poplatky za podání žádosti o vydání IP nebo žádosti o jeho podstatnou změnu. Posuzování a vyhodnocování procesu integrované prevence a jejich monitorování, plnění reportingových povinností vůči orgánům EU, vedení informačního systému integrované prevence a zveřejňování informací, resp. dohled nad jejich zveřejňováním prováděným zejména povolovacími orgány bude rovněž vykonávat MŽP. Monitoring a vyhodnocování stupně znečištění ŽP budou vykonávat osoby zřízené ministerstvem (ČHMÚ, VÚV TGM, ČGS, CENIA). Informace o BREF a závěry o BAT a jejich překlady budou v rámci svých působností zpřístupňovat prostřednictvím informačního systému integrované prevence MŽP, MPO a MZe. Informační systém integrované prevence provozovaný na portálu celostátní informační sítě zprostředkuje potřebné informace z oblasti integrovaného povolování, jako jsou přehled zařízení, provozovatelů, informace o průběhu povolovacího řízení, kontrole apod., včetně informací o používání BAT. Vynucování plnění povinností vyplývajících z návrhu nového zákona a ukládání pokut za správní delikty budou zajišťovat i nadále převážně ČIŽP, KHS a KÚ. Členění sankcí je oproti platné legislativě přehlednější. Horní hranice výše sankcí byla zvýšena na 2 mil. Kč resp. 10 mil. Kč, aby nebyla na nižší úrovni než jsou horní hranice pokut podle složkových právních předpisů. Navrhované zvýšení maximálních hranic sankcí za porušení zákona o integrované prevenci je logickým předpokladem, jak z hlediska případné vymahatelnosti postavit zákon o integrované prevenci na úroveň zákonů složkových. Pokud například dle zákona o odpadech lze původci uložit sankci za nakládání s nebezpečnými odpady v rozporu se souhlasem příslušného orgánu státní správy ve výši až 50 mil. Kč, pak by úměrně tomu měla odpovídat i pokuta dle ZIP, pokud by provozovatel nakládal s nebezpečnými odpady v rozporu s IP. Pokuty za správní delikty uložené inspekcí a KHS vybírá a vymáhá místně příslušný celní úřad. Pokud pokutu ukládá ČIŽP nebo KHS, pak její výnos je z 50 % příjmem SFŽP a z 50 % příjmem kraje, na jehož území je zařízení umístěno. Jestliže pokutu za správní delikt právnické nebo podnikající fyzické osoby ukládá KÚ, je výnos pokuty příjmem jeho rozpočtu, přičemž polovina tohoto příjmu je návrhem novely účelově určena k ochraně životního prostředí.

Jedním ze stěžejních vynucovacích nástrojů je posuzovanou novelou nově nastavený kontrolní systém integrované prevence. Hlavním kontrolním orgánem je ČIŽP, pro vyhrazenou oblast ochrany veřejného zdraví pak také KHS (zejména ochrana před hlukem). Zařízení v režimu IPPC budou zahrnuta do plánů kontrol ČIŽP, resp. KHS na období daného kalendářního roku – zákon stanoví i náležitosti tohoto plánu. Byla doplněna povinnost kontrolních orgánů informovat příslušný krajský úřad a kontrolní orgán, který se kontroly neúčastní (KHS informuje ČIŽP a naopak), o plánovaných kontrolách, uložených pokutách a opatřeních k nápravě. Novinkou je také to, že podle § 20b odst. 1 se za kontrolu zařízení považují veškeré činnosti, včetně prohlídek na místě, monitorování emisí a kontrol dokumentace a podkladů, dále pak i ověření vlastního monitorování, kontrol používaných technik a vhodnosti řízení zařízení z hlediska ŽP. Zařízení bude kontrolováno především z hlediska dodržování podmínek stanovených v IP a správnosti postupů monitoringu provozu a okolí zařízení. Stanoveny jsou i intervaly mezi dvěma po sobě následujícími prohlídkami u konkrétního zařízení. Tento interval nesmí být delší než 1 roku u zařízení, jehož provoz znamená nejvyšší riziko pro ŽP a lidské zdraví. U provozů s nejnižším rizikem nesmí být diskutovaný interval delší než 3 roky. Ve zprávách o kontrole zpracovaných pracovníky ČIŽP, resp. KHS podle § 20b odst. 10 posuzovaného návrhu novely budou uvedena příslušná zjištění a návrhy na opatření, včetně opatření nápravných. Účelem zprávy je primárně informovat veřejnost a je zpracovávána paralelně k standardnímu postupu ČIŽP. Provozovatel se může ke zprávě vyjádřit. Po projednání a vypořádání vyjádření provozovatele je ČIŽP, resp. KHS povinna zprávu zveřejnit v informačním systému IPPC. Na rozdíl od stávajícího zákona opravňuje nově zařazený § 19b k ukládání nápravných opatření jak povolovací orgány (KÚ, případně MŽP), tak i ČIŽP a KHS v oblastech jejich působnosti. Pokud provozovatel zařízení uložená opatření k nápravě ve stanovené lhůtě neprovede, jsou KÚ, ČIŽP nebo KHS zmocněny vydat rozhodnutí o omezení nebo zastavení provozu zařízení nebo jeho části.

Přezkum účinnosti

V první etapě po datu účinnosti posuzované novely zákona bude stěžejním hlediskem dosažení stavu, ve kterém všichni provozovatelé, kterých se to bude týkat, obdrželi rozhodnutí o provedení změny IP v termínech předepsaných zákonem s využitím možností daných přechodnými ustanoveními. Důležitou součástí tohoto úsilí bude naplňování procesu pořizování a schvalování základních zpráv o stavu půdního prostředí a podzemních vod v místě zařízení a v jím dotčeném okolí. Současně bude zahájeno monitorování a vyhodnocování plnění následujících kriterií:

• Míra dostupnosti závěrů o BAT a jejich překladů pro všechny kategorie průmyslových činností dle přílohy č. 1 k zákonu. Zajišťování informovanosti provozovatelů o BAT prostřednictvím IS IPPC zejména u odvětví, kde závěry o BAT dosud nebyly TWG formulovány a vydány. • Plnění monitorovacích a reportingových činností vůči příslušným orgánům EU. • Plnění plánů integrované kontrolní činnosti a výsledky vyhodnocení jejich plnění. • Míra plnění závazných podmínek stanovených IP u jednotlivých zařízení a potažmo i její celkový statisticky vyhodnocený stav u jednotlivých odvětví a skupin zdrojů.

• Plnění norem kvality ŽP v místě zařízení a v jeho okolí dotčeném jeho provozem. Vyhodnocování plnění norem kvality a formulace závěru o pozitivním nebo negativním vlivu provozu zařízení. • Plnění předepsaných limitních hodnot kvality ovzduší (imisní limity, cílové imisní limity, atd.) v místě zařízení a jeho převládajících emisních stopách a stabilita a trvalá udržitelnost úrovně znečištění ovzduší v tomto zákonném rámci. První hodnocení míry splnění výše uvedených ukazatelů a přezkum účinnosti nového zákona lze doporučit k datu 7.7.2015, především s ohledem na datum předpokládaného vstupu nového zákona v účinnost (nejpozději do 7.1.2013) a na ukončení lhůt přechodných období stanovených pro výkon povolovacích řízení podle nového zákona.

Použitá literatura:

V rámci hodnocení dopadů nového zákona bylo využito následujících expertíz: (1) Okruhy pro novelu zákona o integrované prevenci vyplývající ze směrnice o průmyslových emisích a ze stávající povolovací praxe [MŽP, OPVI, Praha, květen 2011] (2) Analýza nových požadavků směrnice o průmyslových emisích na provozovatele zařízení v oblasti ochrany půdy a podzemních vod. [Vodní zdroje EKOMONITOR, Chrudim, F. Kopecký, listopad 2010] (3) Analýza požadavků směrnice o průmyslových emisích ve vazbě na problematiku právních předpisů o ekologické újmě. [Česká společnost pro právo životního prostředí, Praha, Kolektiv autorů, listopad 2010] (4) Dopady změn v kategoriích průmyslových činností Směrnice EP a Rady o průmyslových emisích v chemickém průmyslu. [TECHEM CZ, s.r.o., Praha, listopad 2010] (5) Studie – rámcový popis dopadů změn uvedených v návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o průmyslových emisích v oblasti odpadového hospodářství. [CZ BIJO a.s., Praha, P. Peták v Praze, listopad 2010] (6) Hodnocení dopadu implementace směrnice EU o průmyslových emisích do českého právního řádu pro spalovací zařízení o jmenovitém tepelném příkonu větším než 50 MW v ČR, včetně výroby dálkového tepla z těchto zdrojů. [SPF Group, v.o.s., Praha, ve spolupráci s e-Academia, P. Honskus a kol., prosinec 2010] (7) Technická zpráva – Podklady k hodnocení dopadů změn v návrhu směrnice. [Orgrez, a.s., Ostrava, Kolektiv autorů, listopad 2010] (8) Hodnocení dopadů implementace směrnice EU o průmyslových emisích do českého právního řádu pro zařízení na výrobu cementářského slínku a na výrobu vápna v ČR. [Výzkumný ústav maltovin Praha spol. s r.o., listopad 2010]' (9) Hodnocení dopadů implementace směrnice EU o průmyslových emisích do českého právního řádu v chemickém průmyslu ČR [Svaz chemického průmyslu ČR, Praha, říjen 2010] (10) Hodnocení dopadů implementace směrnice EU o průmyslových emisích do českého právního řádu pro zařízení na výrobu surového železa a oceli a pro další vybrané průmyslové činnosti v ČR. [Svaz sléváren ČR, Hutnictví železa, a.s., Praha, V. Toman, J. Hlavinka, listopad 2010] (11) Analýza a identifikace problémových okruhů povolovacího procesu podle zákona č. 76/2002 Sb. Z hlediska stávající povolovací praxe a nových požadavků směrnice o průmyslových emisích. [E. Bauerová, Liberec, listopad 2010] (12) Novinky z integrované prevence – vývoj české a evropské legislativy, aktivity MŽP a EK (přednáška) [J. Maršák, J. Slavík, E. Bauerová, Praha, 2010] (13) Stanovisko komise pro hodnocení dopadů regulace k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákona o integrované prevenci), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony [Legislativní rada vlády ČR, Praha, červen 2012]. (14) Evropská komise: Sdělení Komise Radě, Evropskému parlamentu, Hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů „Směrem k lepší politice průmyslových emisí“ [EK, Brusel, prosinec 2007]. (15) Prezentace: Závěry o BAT pro BREF Výroba železa a oceli. Určeno pro seminář "Směrnice o průmyslových emisích – legislativní změny a možné dopady" [Ing. Vladimír Toman, Hutnictví železa, a.s., TPS Metalurgie, ENVI Brno, duben 2012]. (16) Updated Impact Assessment of the Industrial Emissions Directive (IED), Final Report [AMEC Environment & Infrastructure UK Limited, UK, leden 2012]. (17) Updated Impact Assessment of the Industrial Emissions Directive (IED): Large Combustion Plants Final Supporting Report [AMEC Environment & Infrastructure UK Limited, UK, listopad 2011].

(18) Predikce vývoje ocelářského průmyslu ČR na období r. 2012 – 2014. Cesta ke

konkurenční schopnosti. Určeno pro jednání semináře 16.5.2012 v Praze, Ministerstvo průmyslu a obchodu [Hutnictví železa, a.s., - Odvětvový svaz hutnictví železa, Praha, květen 2012]. (19) Commission Staff Working Document Accompanying document to the Proposal for a DIRECTIVE OF THE EUROPEAN PARLIAMENT AND OF THE COUNCIL on industrial emissions (integrated pollution prevention and control) (recast) IMPACT ASSESSMENT. [EK, Brusel, prosinec 2007]. (20) Webová stránka MŽP ČR. (21) Shrnutí posouzení dopadů přiložené k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o průmyslových emisích (integrované prevenci a omezování znečištění). Brusel, 21.12.2007. [EK, Brusel, prosinec 2007].

Kontakty:

CENIA, oddělení EEaM, e-mail: michal.hovorka@cenia.cz, tel. 267225325

Seznam použitých zkratek

BAT Nejlepší dostupné techniky ČHMÚ Český hydrometeorologický ústav ČIŽP Česká inspekce životního prostředí EIA Posuzování vlivů na ŽP (angl. Environment Impact Assessment) EL Emisní limit(y) EP a R Evropský parlament a Rada ES Evropská společenství EU Evropská unie HW Hardware IED Směrnice EP a R č. 2010/75/ES, o průmyslových emisích (angl. Industrial

Emissions Directive)

IPPC Integrovaná prevence a omezování znečišťování (angl. Integrated Pollution

Prevention and Control)

IS IPPC Informační systém integrované prevence ISPOP Integrovaný systém plnění ohlašovacích povinností KHS Krajská(é) hygienická(é) stanice KÚ Krajský(é) úřad(y) MD Ministerstvo dopravy ČR MF Ministerstvo financí ČR MPO Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR MZd Ministerstvo zdravotnictví ČR MZe Ministerstvo zemědělství ČR MŽP Ministerstvo životního prostředí ČR SR Státní rozpočet SW Software TPS Technická pracovní skupina ZIP Zákon o integrované prevenci ŽP Životní prostředí

b) Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky

Předkládaný návrh zákona je plně v souladu s Ústavou a ústavním pořádkem České republiky.

c) Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s právem EU a mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána

Předložený návrh zákona je transpozičním právním předpisem ve vztahu ke směrnici Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU, o průmyslových emisích (integrované prevenci a omezování znečištění) (přepracované znění). Navrhovaná právní úprava je s požadavky dané směrnice plně v souladu. Návrh je tedy plně slučitelný s právem EU. Řešené oblasti se netýkají žádné mezinárodní smlouvy, kterými je Česká republika vázána.

K části první - změna zákona o integrované prevenci

K čl. I

K bodu 1 - § 1 odst. 1

Odkaz na právo Evropských společenství byl nahrazen odkazem na právo Evropské unie. Poznámka pod čarou č. 1 byla současně aktualizována tak, že je v ní uvedena pouze IED.

K bodům 2 až 4 - § 1 odst. 2

Předmět zákona byl upraven tak, aby příslušná ustanovení odpovídala zákonu o integrované prevenci ve znění navrhované novely.

K bodu 5 - § 2 písm. a)

Definice zařízení byla upřesněna ve vztahu k tzv. dobrovolným žádostem o vydání integrovaného povolením.

K bodu 6 - § 2 písm. d)

Definice byla upřesněna tak, že se vztahuje na všechny emise ve smyslu § 2 písm. c), nikoli pouze na emise znečišťujících látek.

K bodům 7 až 9 - § 2 písm. e)

Definice nejlepších dostupných technik byla v souladu s příslušnou definicí v IED upřesněna ve svém dosahu v tom smyslu, že BAT jsou jednoznačně chápány jako základ pro stanovení nejen emisních limitů, ale i dalších závazných podmínek provozu zařízení, a že hodnocení techniky jako nejlepší se vztahuje k ochraně životního prostředí jako celku.

K bodu 10 - § 2 písm. g)

Definice integrovaného povolení byla uvedena do souladu s definicí zařízení tím, že z ní byla vyňata slova „včetně provozu činností přímo spojených s provozem zařízení v místě“. Tyto přímo spojené činnosti jsou již zahrnuty v definici zařízení.

K bodu 11 – 2 písm. h)

Definice pojmu „změna v provozu zařízení“ v § 2 písm. h) byla vypuštěna v návaznosti na vypuštění definice daného pojmu ve směrnici o průmyslových emisích.

K bodu 12 - § 2 písm. h)

Definice provozovatele zařízení byla upřesněna tak, aby bylo zcela jednoznačné, že např. v případě skončení nájmu se za provozovatele zařízení považuje vlastník zařízení bez ohledu na to, zda sám zařízení reálně provozuje či nikoli.

K bodům 13 a 14 - § 2 písm. i)

Stávající definice podstatné změny v provozu zařízení byla upravena v souladu se změnou definice v IED v tom smyslu, že posouzení charakteru změny již není výslovně vázáno na uvážení úřadu. Použití správní úvahy při posuzování, zda se v konkrétním případě jedná o podstatnou změnu či nikoli však vzhledem ke způsobu vymezení podstatné změny („která může mít významné nepříznivé účinky na lidské zdraví nebo životní prostředí“) zůstává zachováno. Změna dané definice se týká též případů, kdy se změna vždy považuje za podstatnou. Podle stávajícího znění zákona o integrované prevenci se změna nebo rozšíření zařízení vždy považují za podstatné, pokud samy o sobě překračují prahové hodnoty uvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu. Nově je v souladu s IED režim podstatné změny vázán nikoli na překročení, ale na dosažení daných prahových hodnot. Dále je do definice v souvislosti s příslušnou změnou v § 19a (řízení o změně integrovaného povolení), která vychází z IED, doplněno, že za podstatnou změnu se vždy považuje změna v užívání, způsobu provozu nebo rozsahu zařízení, která zahrnuje výjimku z úrovní emisních limitů spojených s nejlepšími dostupnými technikami (§ 14 odst. 5) nebo která vyplývá z výsledků přezkumu závazných podmínek integrovaného povolení provedeného z důvodu znečištění životního prostředí v důsledku provozu zařízení, které významně přesahuje standard kvality životního prostředí [§ 18 odst. 2 písm. d)]. Nad rámec nových požadavků směrnice o průmyslových emisích byl pojem „podstatná změna“ též doplněn v souladu čl. 54 této směrnice resp. již čl. 4 odst. 8 směrnice 2000/76/ES o spalování odpadů, z důvodu možné nedostatečné transpozice čl. 4 odst. 8 do národní legislativy. Použitá terminologie („tepelné zpracování odpadu“) je v souladu s návrhem nového zákona o ochraně ovzduší, který byl schválen vládou dne 20. 7. 2011. V tomto zákoně jsou pojmy "spalování odpadu" a "spoluspalování odpadu" ve smyslu směrnic 2000/76/ES a 2010/75/EU nahrazovány souhrnným pojmem „tepelné zpracování odpadu“, přičemž se dále rozlišuje, zda toto zpracování probíhá ve spalovnách nebo v jiných zařízeních. Důvodem pro změnu terminologie je především skutečnost, že původní termín spalování odpadu zahrnuje také procesy zpracování odpadu, při kterých nedochází ke spalování (oxidaci za přístupu vzduchu), především pyrolýzu a plazmové procesy, a tak užití pojmu spalování není odborně zcela správné. Co do vymezení obsahu nových pojmů oproti stávajícím nedochází ke změně a stejně jako dosud zahrnují jak využití, tak odstranění odpadu. Zařízení pro spoluspalování odpadu je v návrhu zákona o ochraně ovzduší resp. prováděcích předpisů opsáno jako "zařízení pro tepelné zpracování odpadu jiné než spalovna".

K bodu 15 - § 2 písm. j) až p)

Jedná se o definice pojmů nově zavedených ve směrnici průmyslových emisích. Znění definic se neodchyluje od směrnice.

K bodu 16 - § 3 odst. 1

Stávající legislativní zkratka „úřad“ se nově zavádí na tomto místě, neboť původně byla zavedena v části definice podstatné změny, která se zrušuje.

K bodu 17 - § 3 odst. 4

Nově se stanoví, že v případě podání žádosti o vydání integrovaného povolení v listinné a elektronické podobě nebo v případě doplnění podkladů v listinné podobě podle § 3 odst. 2 je rozhodující znění listinné podoby žádosti. Dříve stanovila přednost listinné podoby žádosti vyhláška č. 554/2002 Sb., novelou této vyhlášky č. 363/2010 Sb. bylo příslušné ustanovení zrušeno z toho důvodu, že bylo nad rámec zmocnění v zákoně.

K bodu 18 - § 3 odst. 5

Účelem provedeného doplnění je zejména zajistit, aby předmětem integrovaného povolení bylo celé zařízení ve smyslu § 2 písm. a) zákona o integrované prevenci, včetně všech přímo spojených činností.

K bodům 19 a 20 - § 3 odst. 6

V § 3 odst. 6 se upřesňuje další doplnění žádosti během řízení o vydání integrovaného povolení a část ustanovení se vypouštění pro duplicitu se správním řádem. Stávající § 3 odst. 6, upravující zastavení řízení o vydání integrovaného povolení, se zrušuje pro nadbytečnost z důvodu duplicity se správním řádem.

K bodu 21 - § 3a

Institut předběžné informace o úplnosti žádosti o vydání integrovaného povolení je již v zákoně o integrované prevenci zakotven, a to v rámci ustanovení upravujících kompetence krajských úřadů [§ 29 písm. i)]. Tento institut však není dostatečně využíván, přestože využívání předběžných informací ve svém důsledku znamená zrychlení a zefektivnění řízení o vydání o vydání integrovaného povolení. Proto se nově navrhuje předběžná informace o úplnosti žádosti v samostatném paragrafu. V navrženém ustanovení se odkazuje na § 139 správního řádu, který upravuje institut předběžné informace, a výslovně je v něm stanoveno, že předběžná informace se vztahuje i k souladu vymezení žádosti o vydání integrovaného povolení se zákonem o integrované prevenci a prováděcím právním předpisem, kterým je vyhláška č. 554/2002 Sb.

K bodu 22 - § 4 odst. 1 písm. a)

Zrušuje se pro nadbytečnost povinnost provozovatele, který žádá o vydání integrovaného povolení, dokládat výpis z obchodního rejstříku nebo jiné evidence.

K bodu 23 - § 4 odst. 1 písm. c)

Ustanovení je obdobně jako definice integrovaného povolení [§ 2 písm. i)] uvedeno do souladu s definicí zařízení [§ 2 písm. a)]. Dále se v návaznosti na změnu textace v příloze č. 1 kategorie zařízení nahrazuje kategorií činnosti a doplňuje se určení hlavní činnosti. Bližší pokyny k vymezení hlavní činnosti budou obsaženy v novele vyhlášky č. 554/2002 Sb.

K bodu 24 - § 4 odst. 1 písm. f)

Ustanovení se upřesňuje tak, že se od zdrojů emisí jsou výslovně odlišeny zdroje hluku, vibrací a neionizujícího záření a mezi údaji o vlivech zařízení jsou výslovně uvedeny vlivy na zdraví lidí.

K bodu 25 - § 4 odst. 1 písm. g)

Do příkladného výčtu údajů v rámci charakteristiky stavu území se doplňuje stávající stav půdy a podzemních vod, a to v návaznosti na důraz na ochranu půdy a podzemních vod v IED a na platné znění vyhlášky č. 554/2002 Sb. (kapitola 9, bod 6). Stanovený požadavek se týká i provozovatelů, kteří nemají povinnost předkládat základní zprávu (§ 4a).

K bodu 26 - § 4 odst. 1 písm. i)

Textace ustanovení upravena tak, aby bylo v souladu s příslušným ustanovením v IED. Navazuje na novou legislativu v oblasti odpadového hospodářství, která stanoví hierarchii způsobů nakládání s odpady (§ 9a zákona o odpadech)

K bodu 27 - § 4 písm. l)

Navrhuje se, aby plán odpadového hospodářství, bezpečnostní program prevence závažné havárie a bezpečnostní zpráva již nebyly obligatorní součástí žádosti o vydání integrovaného povolení. IED povinné předkládání těchto dokumentů nepožaduje, jedná se o dokumenty, které nejsou schvalovány v rámci integrovaného povolení, a z vyhodnocení aplikační praxe vyplývá, že v rámci řízení o vydání integrovaného povolení jsou povolujícími úřady velmi málo využívány. Úřad si bude moci tyto dokumenty vyžádat, pokud to posoudí jako potřebné v konkrétním případě. U plánů odpadového hospodářství navrhovaná novela zákona o odpadech, která již byla schválena vládou, počítá se zrušením povinnosti zpracovávat plány odpadového hospodářství u původců.

K bodu 28 - § 4 odst. 1 písm. m)

Ustanovení je doplněno v návaznosti na novou úpravu způsobu stanovení závazných podmínek provozu v § 14.

K bodu 29 - § 4 odst. 1 písm. p)

Textace ustanovení byla upřesněna tak, aby lépe odpovídala jeho účelu (uvedení přehledu náhradních řešení).

K bodu 30 - § 4 odst. 1 písm. q)

V souvislosti s § 4a odst. 1 se doplňuje základní zpráva jako náležitost žádosti o vydání integrovaného povolení.

K bodu 31 - § 4a

Na základě nových požadavků IED se do zákona o integrované prevenci zavádí institut základní zprávy, která je v příslušném definičním ustanovení vymezena jako informace o stavu znečištění půdy a podzemních vod příslušnými nebezpečnými látky. Těmito nebezpečnými látkami se rozumějí látky nebo směsi vymezení v čl. 3 nařízení ES č. 1272/2008. V odstavci 1 je vymezen okruh zařízení, jejichž provozovatelé jsou povinni zajistit vypracování základní zprávy a předložení základní zprávy úřadu ke schválení. Jedná se o zařízení, v nichž jsou požívány, vyráběny, nebo ze zařízení vypouštěny nebezpečné látky, které mohou způsobit znečištění půdy a podzemních vod v místě zařízení. V odstavci 2 je rámcově vymezen obsah základní zprávy a stanoveno zmocnění k vydání prováděcího právního předpisu, který stanoví náležitosti základní zprávy. V odstavci 3 jsou stanoveny odborně způsobilé osoby podle § 3 zákona o geologických pracích jako výhradní zpracovatelé základní zprávy. Aby zpracování základní zprávy neznamenalo pro provozovatele zbytečné náklady, je v odstavci 4 umožněno využít pro zpracování základní zprávy dokumenty týkající se znečištění půdy a podzemních vod v místě zařízení zpracované podle jiných právních předpisů, jejichž příkladmý výčet je uveden v poznámce pod čarou. Provozovatelé stávajících zařízení v režimu integrované prevence a zařízení nově zařazovaných do režimu integrované prevence, která splňují podmínky podle § 4a odst. 1, předkládají základní zprávu ke schválení podle příslušných přechodných ustanovení.

K bodu 32 - § 5

Zavedení legislativní zkratky „ministerstvo“ pro Ministerstvo životního prostředí a související úprava.

K bodu 33 - § 5a

Nově do zákona zaváděný informační systém integrované prevence, jehož hlavním cílem je plnění povinností ze zákona o integrované prevenci týkajících se zveřejňování informací a přístupu k veřejnosti k informacím, navazuje na již reálně existující informační systém IPPC. U dosavadního informačního systému IPPC se jevilo jako problematické, že není dostatečně legislativně zakotven a nejsou upraveny jeho základní parametry. Stávající informačním systém IPPC by také nebyl dostačující ve vztahu k novým požadavkům IED na informování veřejnosti. Informační systém integrované prevence spravuje ministerstvo. V odstavci 4 je uveden výčet údajů, které jsou v tomto systému vedeny za účelem zveřejnění.

K bodům 34 a 35 - § 6 až 6b

Na základě vyhodnocení aplikační praxe je § 6, který upravuje podmínky činnosti odborně způsobilých osob, komplexně upraven. Požadavky na činnost odborně způsobilých osob se celkově zpřísňují. Odstavec 1 ve shodě se stávajícím odstavcem 1 stanoví, co se rozumí odbornou způsobilostí, a váže vznik odborné způsobilosti na zápis do Seznamu odborně způsobilých osob. V odstavcích 2 až 6 se stanoví podmínky pro zápis do Seznamu odborně způsobilých osob. Oproti stávající právní úpravě se zejména stanoví povinnost žadatele o zápis do daného seznamu prokázat dostatečné odborné znalosti zkouškou a povinnost žadatele prokázat bezúhonnost.

Odstavec 7 odpovídá stávajícímu odstavci 4, který upravuje problematiku střetu zájmů. V odstavci 8 se nově výslovně stanoví, že odborně způsobilá osoba je povinna oznámit ministerstvu změnu údajů uvedených v osvědčení o zápisu do Seznamu odborně způsobilých osob do 30 dnů ode dne, kdy ke změně došlo. V § 6a se v odstavci 1 nově stanoví, že zápis je platný na dobu určitou, nejdéle na dobu 5 let. Toto časové omezení je žádoucí z hlediska veřejného zájmu na ochraně životního prostředí, neboť v režimu integrované prevence jsou zařízení, která mají rozhodující podíl na znečišťování životního prostředí způsobeném průmyslovou činností. Proto je nutno zajistit, aby odborná vyjádření k aplikaci nejlepších dostupných technik, vydávaná v rámci řízení o vydání integrovaného povolení nebo jeho podstatné změny, byla zpracovávána na vysoké odborné úrovni. V odstavci 2 jsou stanoveny podmínky prodloužení platnosti zápisu a jsou stanoveny podmínky pro opětovné podání žádosti o zápis, pokud byla odborně způsobilá osoba z předmětného seznamu vymazána. Odstavec 3 upravuje ověřování odborné způsobilosti v návaznosti na zveřejnění nového dokumentu o nejlepších dostupných technikách, nových závěrů o nejlepších technikách nebo jejich změn. V odstavci 4 je nově zavedena kontrola výkonu činnosti odborně způsobilých osob. V odstavcích 5 a až 7 je upraven výmaz ze Seznamu odborně způsobilých osob. Důvody výmaz jsou v návaznosti na další doplňovaná ustanovení rozšířeny. Ustanovení § 6b, která upravují podmínky pro dočasné poskytování odborných vyjádření osobami z jiných členských států, obsahově odpovídají stávajícím ustanovením § 6 odst. 6 až 8.

K bodu 36 - § 7 odst. 1 písm. b)

Do okruhu účastníků řízení o vydání integrovaného povolení je výslovně zahrnut vlastník zařízení, aby bylo zajištěno, že bude vždy účastníkem řízení o vydání integrovaného povolení nebo jeho změně v případě podstatné změny v zařízení. Podle dosavadní právní úpravy vlastníkovi zařízení zpravidla náleží postavení účastníka řízení na základě § 7 odst. 2 zákona o integrované prevenci.

K bodu 37 - § 8 odst. 2

Drobné úpravy související se zavedením informačního systému integrované prevence.

K bodu 38 - § 11 odst. 1

Navrženou novelou se více zdůrazňuje primární zaměření vyjádření odborně způsobilých osob na použití nejlepších dostupných technik. Proto se stanoví, že úřad si může vyjádření odborně způsobilé osoby k celé žádosti vyžádat jen ve zvláště složitých případech.

K bodu 39 - § 11 odst. 2 a 3

V odstavci 2 se nově se stanoví minimální obsahové náležitosti vyjádření odborně způsobilé osoby k použití nejlepších dostupných technik. V odstavci 3 se dosavadní lhůta 45 dnů pro zaslání odborného vyjádření zkracuje na 30 dnů, s tím, že do 5 pracovních dnů úřad buď vyjádření odborně způsobilé osoby zveřejní, nebo jej vrátí odborně způsobilé osobě k dopracování. Doba vyvěšení vyjádření odborně způsobilé osoby na úřední desce úřadu se zkracuje z 30 dnů na 15 dnů. Současně bude toto vyjádření zveřejněno v informačním systému integrované prevence bez časového omezení. Zkrácení doby zveřejnění na úřední desce úřadu souvisí s navrhovanou změnou v § 12 odst. 1, podle které se v případě, že si úřad vyžádal vyjádření odborně způsobilé osoby, může ústní jednání konat až po uplynutí doby, po kterou bylo odborné vyjádření zveřejněno na úřední desce úřadu. Uvedené změny byly provedeny též v návaznosti na rozsudek Nejvyššího správního soudu č.j. 5 As 49/2005-129 ze dne 25. 10. 2006, podle kterého musí být účastníkům řízení poskytnuta minimálně lhůta odpovídající době zveřejnění vyjádření odborně způsobilé osoby na úřední desce úřadu k tomu, aby se s vyjádřením jakožto podkladem pro rozhodnutí seznámili a případně si připravili kvalifikované námitky. Pokud se za účelem naplnění daného rozsudku koná ústní jednání až po uplynutí doby 30 dnů pro vyvěšení vyjádření odborně způsobilé osoby na úřední desce úřadu, podstatně se tím prodlužuje délka povolovacího řízení. Dobu 15 dnů lze pro účely seznámení se s vyjádřením odborně způsobilé osoby a přípravy námitek považovat za dostačující.

K bodu 40 - § 11 odst. 4

Úprava postupu v případě vrácení odborného vyjádření odborně způsobilé osobě k dopracování, navazuje na navrhované znění odstavců 2 a 3.

K bodům 41 a 42 - § 12 odst. 1 a 2

V odstavci 1 se zrušují se stanovené lhůty pro svolání ústního jednání (do 5 dnů po uplynutí lhůty pro zaslání vyjádření podle § 9 odst. 1 nebo 3, do 5 dnů od obdržení vyjádření odborně způsobilé osoby), protože k tomuto časovému omezení nebyly shledány relevantní důvody. Dále se v souvislosti s navrhovaným zkrácením doby pro vyvěšení vyjádření odborně způsobilé osoby z 30 na 15 dnů v § 11 odst. 3 nově navrhuje, že ústní jednání se může konat až po uplynutí této doby. V odstavci 2 byl v návaznosti na posun v číslování odstavců v souvislosti s novou úpravou vyjádření odborně způsobilé osoby změněn odkaz.

K bodu 43 - § 13 odst. 1

Pro duplicitu se správním řádem byla vypuštěna poslední věta, upravující možnost prodloužení lhůty pro rozhodnutí o žádosti o vydání integrovaného povolení.

K bodu 44 - § 13 odst. 3 písm. c) a d)

V návaznosti na uvedení definice integrovaného povolení do souladu se definicí zařízení, podle které jsou tzv. přímo spojené činnosti součástí zařízení, se zrušuje požadavek na popis činností spojených se zařízením.

K bodu 45 - § 13 odst. 3 písm. e)

Doplňuje se nové ustanovení, které výslovně stanoví uvést v integrovaném povolení výčet správních aktů vydávaných podle složkových právních předpisů, které se nahrazují integrovaným povolením.

K bodu 46 - § 13 odst. 4 písm. b)

Znění daného ustanovení se mění tak, aby odpovídalo IED. Změna souvisí s doplněním požadavků na ukončení provozu zařízení v čl. 22 IED, který je transponován do nového § 15a zákona o integrované prevenci.

K bodu 47 - § 13 odst. 4 písm. c)

V souladu s novým požadavkem IED se k podmínkám zajišťujícím ochranu zdraví člověka a životního prostředí při nakládání s odpady doplňují opatření ke sledování odpadů, které v zařízení vznikají. Fakticky se ve většině případů bude jednat o požadavky již stanovené platnou národní legislativou v oblasti odpadů (povinnost vést evidenci o nakládání s odpady - § 39 zákona o odpadech a příslušné prováděcí právní předpisy).

K bodu 48 - § 13 odst. 4 písm. d)

Platné znění daného ustanovení neodpovídá platné legislativě, neboť vychází ze stavu před přijetím novely zákona o integrované prevenci č. 222/2006 Sb., kterou bylo zrušeno nahrazování integrovaným povolení u všech do té doby nahrazovaných správních aktů podle zákona o lesích a zákona o ochraně přírody a krajiny. Co se týče ochrany zvířat, s ohledem na účel a předmět zákona o integrované prevenci je nad rámec tohoto zákona stanovit v integrovaném povolení podmínky na základě veterinárních právních předpisů a právních předpisů na ochranu zvířat. Z § 46 odst. 3 zákona o integrované prevenci vyplývá, že povinnosti vyplývající z právních předpisů týkajících se dobrých životních podmínek zvířat a správních aktů vydaných na jejich základě jsou integrovaným povolením nedotčeny. I v čl. 14 odst. 7 IED je výslovně stanoveno, že právní předpisy týkající se dobrých životních podmínek zvířat nejsou dotčeny.

K bodu 49 - § 13 odst. 4 písm. h)

Do příkladmého výčtu situací odlišných od podmínek běžného provozu se doplňuje zkušební provoz podle stavebního zákona, aby bylo zcela jednoznačně stanoveno, že i na zkušební provoz se vztahuje integrované povolení. V souladu s IED bylo vypuštěno omezení, že podmínky integrovaného povolení se mají vztahovat pouze na ty situace odlišné od běžného provozu, při kterých může vzniknout nebezpečí ohrožení životního prostředí nebo zdraví člověka.

K bodu 50 - § 13 odst. 4 písm. i)

Požadavek na stanovení způsobu monitorování přenosů byl vypuštěn jako nadbytečný. Text byl formulačně upřesněn ve vztahu k technickým opatřením k monitorování emisí. V souladu s IED byl doplněn požadavek na stanovení podmínek monitoringu emisí pro případy, kdy byly emisní limity stanoveny postupem podle § 14 odst. 4 písm. b).

K bodu 51 - § 13 odst. 4 písm. k)

Jedná se o úpravu stávajícího znění písmene k) na základě nového požadavku IED na minimální roční frekvenci předkládání výsledků monitoringu a dalších požadovaných údajů umožňujících kontrolu plnění podmínek povolení. Doplněn je na základě IED i zvláštní požadavek na předkládání výsledků monitorování emisí v případě stanovení emisních limitů postupem podle § 14 odst. 4 písm. b).

K bodu 52 - 13 odst. 4 písm. l) a m)

Nové požadavky na obsah závazných podmínek provozu stanovených v integrovaném povolení jsou doplněny na základě IED.

V písmenu l) jsou stanoveny požadavky na obsah závazných podmínek provozu ve vztahu k ochraně půdy a podzemních vod. V písmenu m) se jedná o podmínky vztahující se k ověření dodržení emisních limitů.

K bodu 53 - § 13 odst. 5

Jednoznačně se stanoví, že v rámci vydání integrovaného povolení musí být stanoveným způsobem vypořádány nejen podmínky uvedené ve stanovisku k posouzení vlivů na životní prostředí, ale i podmínky uvedené v závěru zjišťovacího řízení. Toto doplnění se týká případů, kdy záměr nebyl po vydání závěru zjišťovací zřízení dále posuzován, tj. v procesu EIA nebylo následně vydáno stanovisko. Dále se nově upravuje postavení vyjádření (stanoviska) orgánu ochrany veřejného zdraví z hlediska jeho závaznosti pro rozhodnutí o vydání integrovaného povolení. Stejně jako u ostatních vyjádření příslušných správních úřadů bude úřad povinen se s tímto stanoviskem vypořádat a způsob vypořádání odůvodnit, ale nebude již povinen zahrnout do integrovaného povolení všechny podmínky uvedené ve vydaném stanovisku, které se dotýkají zájmů chráněných podle zákona o ochraně veřejného zdraví. Toto zvláštní postavení stanoviska orgánu ochrany veřejného zdraví oproti ostatním stanoviskům příslušných správních úřadů bylo vyhodnoceno jako neopodstatněné. V souladu s IED se stanoví další náležitosti odůvodnění integrovaného povolení, týkající se aplikace nejlepších dostupných technik.

K bodu 54 - § 13 odst. 6

Je jednoznačně stanoveno, že pokud byly jednou složkové správní akty nahrazeny integrovaným povolením, nelze je již pro dané zařízení vydat podle složkových právních předpisů.

K bodům 55 a 56 - § 13 odst. 7 a 8

Stávající právní úprava odvolacího řízení ve věci odvolání proti rozhodnutí o žádosti o vydání integrovaného povolení v § 13 odst. 7 je zjednodušena a upřesněna. Postoupení odvolání MPO, MZE nebo MZD k vyjádření se nově váže na odvolací důvody, tj. odvolání nemusí být těmto resortům zasláno k vyjádření vždy. Ve vztahu k aplikaci nejlepších dostupných technik je v návaznosti na IED upřesněn rozsah posuzování. Upřesňuje se, že vyjádření MPO, MZE n nebo MZD v odvolacím řízení je podkladem pro rozhodnutí ministerstva nebo ministra životního prostředí o odvolání nebo rozkladu.

K bodům 57 až 59 - § 13 odst. 9 až 11

V návaznosti na zřízení informačního systému integrované prevence se upravuje zveřejňování prvoinstančního rozhodnutí o žádosti o vydání integrovaného povolení a rozhodnutí o odvolání. Účelem nového odstavce 12 je stanovit, že v informačním systému integrované prevence musí být po nabytí právní moci zveřejněna rozhodnutí o odvolání s výjimkou případů, kdy bylo rozhodnutím vydaným v odvolacím řízení rozhodnutí v prvním stupni zrušeno a věc vrácena k novému projednání, tj. kdy řízení v dané věci dosud nebylo ukončeno.

K bodu 60 - § 14 odst. 1

Ve druhé větě jsou od emisních limitů odlišeny příslušné limity pro hluk, vibrace a neionizující záření podle zákona o ochraně veřejného zdraví. V souladu s IED se nově doplňuje možnost doplnit nebo nahradit emisní limity ekvivalentními parametry nebo jinými technickými opatřeními, která zajistí rovnocennou úroveň ochrany životního prostředí.

K bodu 61 - § 14 odst. 2

První věta se upřesňuje doplněním slova „znečišťující“ před slovo „látky“ ve vztahu ke stanovení emisních limitů a dále se upřesňuje v návaznosti na odlišení příslušných limitů pro hluk, vibrace a neionizující záření od emisních limitů v odstavci 1. Na základě nového požadavku IED se výslovně stanovuje, že k ředění před místem, kde emise opouští zařízení, se při stanovení emisních limitů nepřihlíží.

K bodu 62 - § 14 odst. 3

Dosavadní požadavky na stanovení závazných podmínek provozu jsou upraveny v návaznosti na legislativní zakotvení závěrů o nejlepších dostupných technikách jako závazného podkladu pro stanovení podmínek provozu.

K bodu 63 - § 14 odst. 4

V souladu s novými požadavky IED jsou stanovena pravidla pro stanovení emisních limitů v integrovaném povolení. Oba stanovené možné způsoby stavení emisních limitů vycházejí ze základního požadavku, aby skutečné emise vypouštěné ze zařízení nepřekročily úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami, jak jsou popsány v závěrech o nejlepších dostupných technikách.

K bodu 64 - § 14 odst. 5 až 10

V odstavci 5 se stanoví podmínky pro udělení výjimky z úrovní emisí spojených s nejlepšími dostupnými technikami, tj. pro stanovení mírnějších emisních limitů, než by byly stanoveny postupem podle § 14 odst. 4 písm. a) nebo b). Odstavec 6 stanoví postup v případech, kdy jsou závazné podmínky provozu stanoveny na základě nejlepších dostupných technik, které nejsou popsány v žádných příslušných závěrech o nejlepších dostupných technikách, se zvláštními požadavky na případy, kdy příslušné závěry o nejlepších dostupných technikách neobsahují hodnoty emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami. V odstavci 7 jsou řešeny případy, kdy se na danou činnost nebo typ výrobního procesu nevztahují žádné závěry o nejlepších dostupných technikách nebo se tyto závěry nezabývají všemi možnými dopady činnosti nebo procesu na životní prostředí. V odstavci 8 jsou stanoveny zvláštní požadavky na stanovení podmínek týkajících se monitorování emisí, včetně požadavku na minimální frekvenci monitoringu půdy a podzemních vod. Nový odstavec 9, který stanoví možnost dočasné výjimky z emisních limitů ke zkoušení a použití nově vznikajících technik, nahrazuje stávající odstavec 6. V odstavci 10 je upravena aplikace závěrů o nejlepších dostupných technikách z referenčních dokumentů o nejlepších dostupných technikách, které byly přijaty Evropskou komisí před 6. lednem 2011, tj. před vstupem IED v platnost, do přijetí příslušných závěrů o BAT na úrovni EU podle čl. 13 odst. 5 IED.

K bodu 65 - § 15a

Na základě IED jsou stanoveny nové požadavky týkající se ukončení provozu zařízení. Provozovatel zařízení je vždy povinen uvést místo provozu zařízení do stavu, který nebude představovat žádné významné riziko pro lidské zdraví a životní prostředí. Pro provozovatele, kteří nejsou povinni zpracovávat základní zprávu, neznamená nová právní úprava ve srovnání s platnou právní úpravou fakticky žádnou změnu. Provozovatelé zařízení, pro která musí být zpracována základní zpráva, musí uvést místo zařízení do stavu uvedeného v základní zprávě a rovněž vyhodnotit, zda i poté dané místo v důsledku činností prováděných provozovatelem nepředstavuje významné riziko pro lidské zdraví nebo životní prostředí. Požadavky § 15a nejsou dotčeny požadavky zákona č. 167/2008 Sb. o ekologické újmě a o její nápravě, ve znění pozdějších předpisů.

K bodům 66 až 69 - § 16

Základní povinnosti provozovatelů zařízení se doplňují na základě nových požadavků IED a některé povinnosti se upřesňují. § 16 odst. 1 písm. a) je upřesněn tak, aby bylo jednoznačné, že povinnost dodržovat integrované povolení zahrnuje i povinnost dodržovat podmínky provozu stanovené v provozních řádech, havarijních plánech a případných dalších dokumentech schválených v rámci integrovaného povolení. Textace § 16 odst. 1 písm. b) je upravena na základě vymezení této ohlašovací povinnosti v IED a zrušení definice změny v provozu zařízení. Povinnosti stanovené v § 16 odst. 1 písm. c), týkající se spolupráce s kontrolními orgány, jsou upřesněny. V § 16 odst. 1 písm. d) je nově výslovně stanovena povinnost předcházet výskytu havárií a v souladu s IED je doplněna povinnost ohlašovat porušení podmínek integrovaného povolení. Nová ustanovení § 16 odst. 1 písm. e) a f) jsou doplněna na základě požadavků IED na postupy v případech havárií, které mají závažné dopady na životní prostředí, a porušení podmínek integrovaného povolení. Povinnost vést evidenci údajů o plnění podmínek integrovaného povolení je sice již nyní obsažena v § 16 odst. 1 písm. f), ale prováděcí právní předpis, na který je odkazováno, nebyl nikdy vydán. V písmeni g) se tato povinnost nově stanoví s odkazem na požadavky na vedení evidence stanovené v § 16a odst. 2.

K bodu 70 - § 16a

V návaznosti na požadavek IED na každoroční ohlašování údajů o plnění podmínek povolení příslušnému orgánu je do zákona vloženo nové ustanovení, které stanoví frekvenci a způsob ohlašování údajů o plnění podmínek integrovaného povolení úřadu a upravuje vedení evidence o plnění těchto podmínek. V odstavci 1 je stanoveno, že údaje o plnění podmínek integrovaného povolení, tzv. zprávu o plnění podmínek integrovaného povolení, je provozovatel povinen předávat každoročně úřadu v elektronické podobě. Důležité je, že v rámci tohoto plnění může provozovatel pouze odkázat na shodné údaje, které ohlásil v rámci plnění ohlašovacích povinností podle jiných právních předpisů (např. zákon č. 25/2008 Sb., zákon o ochraně ovzduší, zákon o odpadech, vodní zákon) prostřednictvím integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí (ISPOP) nebo prostřednictvím datové schránky ministerstva určené k plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí.

V odstavci 2 je stanovena povinnost vést pro účely ohlašování údajů o plnění podmínek integrovaného povolení a tuto evidenci uchovávat po dobu 5 let. Ohledně vedení této evidence představuje pro provozovatele významné zjednodušení, že mohou využít údajů shromažďovaných na základě jiných právních předpisů. V odstavci 3 je stanoveno, že kontrolní orgány mohou využít údaje ohlášené provozovatelem na základě jiných právních předpisů prostřednictvím ISPOP ke kontrole plnění podmínek integrovaného povolení. V odstavci 4 je obsaženo zmocnění ke stanovení vzoru zprávy o plnění podmínek integrovaného povolení prováděcím právním předpisem.

K bodu 71 - § 17

V souvislosti se zavedením sankce za neoznámení přechodu integrovaného povolení se lhůta pro toto oznámení prodlužuje z 10 na 15 dnů.

K bodu 72 - § 18

Z nadpisu § 18 se vypouští slovo „plnění“ vzhledem k tomu, že primárním účelem přezkumu je přezkum závazných podmínek integrovaného povolení za účelem zajištění jejich případné aktualizace, nikoli kontrola dodržování těchto podmínek.

K bodům 73 až 75 - § 18 odst. 2

V návaznosti na změny v § 18 provedené v souvislosti s novými požadavky IED se u přezkumných důvodů dosavadní písmeno b) zrušuje a jeho obsah je zahrnut v novém odstavci 4. Dosavadní písmeno d), nově písmeno c), je doplněno tak, aby se daný přezkumný důvod jednoznačně vztahoval i na případy, kdy byla přijata jiná změna zvláštních právních předpisů, která může mít dopad na vydané integrované povolení, než je změna emisních limitů nebo standardů kvality životního prostředí. Nové písmeno e) v návaznosti na IED stanoví jako důvod přezkumu případ, kdy byly emisní limity stanovování emisních limitů postup podle § 14 odst. 4 písm. b) a výsledky monitorování prokázaly, že emise za běžných provozních podmínek překračovaly úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami.

K bodu 76 - § 18 odst. 3

Na základě požadavku IED je doplněn nový obligatorní důvod k přezkumu a případné následné aktualizaci ve stanovené lhůtě 4 let od zveřejnění rozhodnutí o závěrech o nejlepších dostupných technikách pro hlavní činnost zařízení podle přílohy č. 1.

K bodu 77 - § 18 odst. 4 až 6

Odstavec 4 odpovídá stávajícímu odstavci 2 písm. b), zúženému pouze na případy, kdy se na zařízení nevztahují žádné závěry o nejlepších dostupných technikách. V odstavci 5 je na základě IED stanovena povinnost přezkoumat v rámci každého přezkumu IP důvodnost udělení výjimky z úrovní emisí spojených s nejlepšími dostupnými technikami. Toto přezkoumání není nutné v případech přezkumných důvodů neuvedených v IED, tj. když je důvodem přezkumu jiná změna zvláštních právních předpisů, která může mít dopad na vydané integrované povolení [odstavec 2 písm. c)] nebo se jedná o případy, kdy úřad podle odstavce 6 podmínky může přezkoumat.

V odstavci 6 (dříve odstavec 3) jsou uvedeny důvody možného, tj. nikoli povinného přezkumu. Již podle platného znění zákona lze provést přezkum na základě ohlášené změny v provozu zařízení podle § 16 odst. 1 písm. b). Nově je výslovně stanoveno, že přezkum lze provést i na základě podnětu inspekce nebo krajské hygienické stanice. Vzhledem k tomu, že v praxi dochází k dlouhodobému překračování standardu kvality životního prostředí v místě provozu zařízení (tj. k překračování imisních limitů), byla tato situace doplněna jako důvod možného přezkumu.

K bodům 78 až 80 - § 18 odst. 7 až 11

Co se týče procesního postupu při přezkumu, zůstává zachováno, že se postupuje podle zákona o státní kontrole, pokud tento zákon nestanoví jinak. Nově jsou stanoveny do zákona odchylky od zákona o státní kontrole spočívající v prokazování se služebním průkazem namísto pověření (odstavec 7), stanovení zvláštních požadavků na rozsah podkladů pro přezkum (odstavec 10) a zvláštních povinností provozovatelů zařízení (odstavec 11). Nově se stanoví povinnost úřadu informovat inspekci a krajskou hygienickou stanici nejen o provedených přezkumech, ale též o plánovaných přezkumech, uložených sankcích a nápravných opatřeních.

K bodům 81 - § 19

Ustanovení o možných postupech úřadu na základě přezkumu je upraveno v souvislosti s doplněním nového § 19b, která upravuje ukládání nápravných opatření a omezení nebo zastavení provozu zařízení. Stávající kompetence úřadu podle § 19 zůstávají zachovány. Nově se výslovně stanoví kompetence úřadu ukládat na základě přezkumu pokuty za porušení podmínek IP. Dále se nově výslovně stanoví, že na základě přezkumu je úřad oprávněn zahájit z moci úřední řízení o změně integrovaného povolení.

K bodům 82 až 84 - § 19a

Stávající znění je upraveno zejména na základě vyhodnocení dosavadní povolovací praxe. Nově se výslovně stanoví možnost, aby provozovatel přímo podal žádost o změnu integrovaného povolení. Platné znění zákona předpokládá, že provozovatel ohlásí plánovanou změnu v provozu zařízení a následně úřad na základě vyhodnocení charakteru změny buď vyzve provozovatele k podání žádosti o změnu integrovaného povolení, jedná-li se o změnu podstatnou, nebo zahájí řízení o změně integrovaného povolení z moci úřední. Podle navrhované úpravy zůstává zachována možnost ohlásit plánovanou změnu v provozu zařízení, aniž by provozovatel současně požádal o změnu integrovaného povolení. Pokud provozovatel zvolí možnost přímo požádat o změnu integrovaného povolení, zůstává zachována kompetence úřadu k posouzení, zda se jedná o změnu podstatnou či nikoli. Pokud úřad v případě přímo podané žádosti o změnu integrovaného povolení shledá, že se nejedná o podstatnou změnu zařízení, pokračuje dále v řízení podle správního řádu a podle ustanovení § 19a odst. 4, kde jsou stanoveny zvláštní požadavky na změnové řízení v případě nepodstatné změny (okruh účastníků řízení, zajištění vyjádření příslušných správních úřadů, vyžádání podkladů od provozovatele). Pokud úřad shledá, že se jedná o podstatnou změnu zařízení, pokračuje v řízení obdobně podle § 3 až 15. Co se týče nově vymezeného okruhu účastníků změnového řízení o jiné než podstatné změně podle § 19a odst. 4, cílem je, aby s ohledem na povahu řízení nebyl zbytečně široký a aby současně nebyl užší, než kdyby stejná věc byla projednávána ve složkovém režimu. Proto se navrhuje, aby účastníky řízení byly subjekty uvedené v § 7 odst. 1 písm. a) a b), tj. provozovatel zařízení a vlastník zařízení, není-li provozovatelem zařízení. Postavení účastníků řízení bude náležet též subjektům uvedeným v § 7 odst. 2, tj. subjektům, které by jinak byly účastníky řízení o vydání rozhodnutí podle složkových předpisů, které se nahrazuje integrovaným povolením. V odstavci 5 je možnost přezkumu na základě ohlášené změny v zařízení sladěna s možností přímo podat žádost o změnu integrovaného povolení. V odstavci 6 jsou za účelem zajištění účasti veřejnosti v souladu s IED vymezeny případy, kdy se změna v zařízení vždy považuje za podstatnou. Účelem odstavce 7, který upravuje vydání úplného znění výrokové části integrovaného povolení, je řešit případy, kdy již bylo integrované povolení několikrát měněno a je obtížné zjistit jeho aktuální znění.

K bodu 85 - § 19b

Vzhledem k nutnosti transpozice příslušných ustanovení IED se jeví jako nejvhodnější zavedení zvláštního ustanovení § 19b, upravujícího opatření k nápravě a omezení nebo zastavení provozu zařízení. Co se týče opatření k nápravě, nově je kompetence k jejich ukládání podle zákona o integrované prevenci svěřena kromě úřadu i inspekci. Nově je též stanoveno, že opatření k nápravě lze uložit i právnímu nástupci provozovatele zařízení, který není původcem závadného stavu, a že povinnosti vyplývající z rozhodnutí o uložení opatření k nápravě nebo o omezení či zastavení provozu zařízení přecházejí na právního nástupce provozovatele. Obligatorní vydání rozhodnutí o omezení nebo zastavení provozu zařízení podle odstavce 5 vychází z požadavku IED.

K bodu 86 - § 20

Nově v případě stávajících důvodů zániku integrovaného povolení stanovených v § 20 písm.

b) a c) integrované povolení nezaniká, ale zrušuje se, neboť tento postup byl vyhodnocen jako vhodnější z hlediska právní jistoty. U důvodu podle písmene c) se současně požadovaná doba nevyužívání integrovaného povolení zkracuje z 8 let na 4 roky. V odstavci 3 je řešena dosud zákonem neupravená problematika postupu v případech, kdy kapacita zařízení poklesne pod příslušnou prahovou hodnotu, nebo kdy provozovatel zařízení, v němž neprobíhá žádná z činností uvedená v příloze č. 1 k zákonu o integrované prevenci a pro něž bylo dobrovolně požádáno o vydání integrovaného povolení, již nehodlá toto zařízení v režimu IPPC provozovat.

K bodu 87 - § 20a až 20c

V § 20a se nově stanoví možnost sloučit na žádost provozovatele zařízení do jednoho integrovaného povolení dvě nebo více integrovaných povolení vydaných pro zařízení, která provozuje stejný provozovatel na stejném místě. V § 20b a 20c jsou transponovány požadavky IED na inspekci v oblasti životního prostředí. Tato inspekce má svůj přesně vymezený rozsah, čemuž odpovídá vymezení rozsahu kontroly v § 20b odst. 1. V § 20b jsou stanoveny požadavky na kontrolu prováděnou inspekcí, § 20c upravuje kontrolu prováděnou krajskými hygienickými stanicemi.

V § 20b odst. 2 je stanovena povinnost inspektorů inspekce prokazovat se při kontrole průkazem, který se považuje za doklad o pověřené ke kontrole. Další ustanovení § 20b stanoví na základě IED požadavky na kontrolu, které jsou nad rámec požadavků stanovených zákonem o státní kontrole. Jedná se o požadavky ve vztahu k plánování kontrol, mimořádných a opakovaných kontrol a zpracovávání a zveřejňování zpráv z kontrol. V § 20b je rovněž stanovena povinnost inspekce informovat o plánovaných kontrolách, uložených pokutách a opatření k nápravě úřad (tj. krajský úřad) a krajskou hygienickou stanici. V § 20c je v souladu s příslušným kompetenčním ustanovením vymezen rozsah kontroly prováděné ve vztahu k IPPC zařízením krajskou hygienickou stanicí. Dále je stanoveno, že se na kontrolu prováděnou krajskou hygienickou stanicí vztahují požadavky § 20b na kontrolu prováděnou inspekcí, co se týče zpracovávání a zveřejňování zpráv z kontrol a informačních povinností vůči ostatním kontrolním orgánům.

K bodu 88 - § 27

Systém výměny informací o nejlepších dostupných technikách je upraven tak, aby i s ohledem na nové požadavky IED bylo zajištěno jeho efektivnější fungování, ovšem se zachováním stávajících reálně vykonávaných kompetencí jednotlivých dotčených resortů (MŽP, MPO, MZe). MPO je svěřena i nadále kompetence ke zveřejňování informací o nejlepších dostupných technikách. Nová úprava zahrnuje i relevantní části nařízení vlády č. 63/2003 Sb., které se touto novelou zákona o integrované prevenci zrušuje.

K bodu 89 - § 27a a § 27b

Na základě požadavků IED je v § 27a nově stanovena povinnost MŽP, MPO a MZe, aby v oblastech své působnosti podle tohoto zákona podporovaly vývoj a uplatňování nově vznikajících technik, zejména nově vznikajících technik popsaných v referenčních dokumentech o nejlepších dostupných technikách. V § 27b jsou nově stanoveny požadavky na zpřístupňování informací orgánům EU tak, aby odpovídaly požadavkům IED. Dosud bylo plnění informační povinností vůči EU upraveno pouze obecně v ustanoveních § 29 písm. h) a j) zákona, stanovujících kompetence MŽP a částečně v nařízení vlády č. 63/2003 Sb. Ustanovení dále zavazuje vyjmenované subjekty ke spolupráci s MŽP.

K bodu 90

Legislativně-technická úprava.

K bodům 91 až 99 - § 29

Kompetence MŽP jsou celkově upraveny a doplněny tak, aby odpovídaly navrhovanému znění zákona o integrované prevenci a ustanovením IED upravujícím procesy na úrovni EU týkající se výměny informací o nejlepších dostupných technikách a přijímání rozhodnutí o závěrech o nejlepších dostupných technikách. Mimo doplnění kompetencí na základě IED je nově výslovně stanovena kompetence MŽP vydávat v pochybnostech stanoviska k zařazování činností podle zákona o integrované prevenci [(písmeno l)]. Byla doplněna kompetence MŽP jako příslušného správního úřadu pro řízení vedená k zařízením na území jiných států Evropské unie spadajícím do působnosti směrnice o průmyslových emisích, jejichž provoz může významně negativně ovlivnit životní prostředí České republiky [(písmeno n)] a kompetence vyhradit si ve zvláště složitých případech pravomoc úřadu 1. stupně v řízení o vydání integrovaného povolení nebo jeho změně [(písmeno p)].

K bodům 100 až 102 - § 30

Kompetence MPO byly upraveny a doplněny tak, aby odpovídaly navrhovanému znění zákona o integrované prevenci, a aby se MPO na základě svých kompetencí ke sledování nejlepších dostupných technik pro vyjmenované kategorie činností odpovídajícím způsobem podílelo na činnosti České republiky v rámci procesů na úrovni EU týkajících se výměny informací o nejlepších dostupných technikách a přijímání rozhodnutí o závěrech o nejlepších dostupných technikách. MPO zodpovídá za zveřejňování informací o nejlepších dostupných technikách. Po dohodě s MPO se do působnosti MPO zařazují nejlepší dostupné techniky pro kategorie činností 6.9 a 6.10.

K bodům 103 až 105 - § 31

Kompetence Ministerstva zemědělství byly upraveny a doplněny tak, aby odpovídaly navrhovanému znění zákona o integrované prevenci a obdobným kompetencím MPO.

K bodům 106 až 111 - § 33

Kompetence krajských úřadů jsou celkově upraveny a doplněny tak, aby odpovídaly navrhovanému znění zákona o integrované prevenci. Dále se krajským úřadům nově stanoví kompetence k provedení místního šetření za účelem zjištění, zda zařízení má mít integrované povolení [(písmeno j)]. Tato kompetence souvisí s kompetencí krajského úřadu vyzývat provozovatele zařízení k podání žádosti o vydání integrovaného povolení [(písmeno d)], která se nově již neomezuje na tzv. stávající zařízení podle § 42, která měla mít integrované povolení do 31. 10. 2007. V písmenu o) se nově vymezuje postavení krajského úřadu jako dotčeného orgánu v řízení o vydání územního rozhodnutí, stavebního povolení a kolaudačního souhlasu podle stavebního zákona, pokud se správní akty, které jsou podkladem pro územní rozhodnutí, stavební povolení nebo kolaudační souhlas, nahrazují postupem v řízení o vydání integrovaného povolení. Ve vztahu ke stavebnímu povolení se jen zdůrazňuje postavení, které krajský úřad již má podle platné legislativy, neboť podle § 45 odst. 1 nelze bez pravomocného integrovaného povolení vydat stavební povolení. Lze rovněž považovat za přínosné, aby měl krajský úřad ze zákona postavení dotčeného orgánu i v územním řízení vzhledem k tomu, že již v územním řízení jsou posuzovány vlivy stavby na okolí a není vyloučeno, aby integrované povolení bylo vydáno již ve fázi před územním rozhodnutím. Co se týče vydání kolaudačního souhlasu, je vhodné, aby vzhledem k tomu, že integrované povolení je nezbytným podkladem pro stavební povolení, měl krajský úřad postavení dotčeného orgánu i v tomto procesu.

K bodu 112 až 115 - § 34

Kompetence inspekce byly upraveny a doplněny tak, aby odpovídaly navrhovanému znění zákona o integrované prevenci. Dále se zrušuje stávající kompetence inspekce podle § 34 písm. d) hodnotit aplikaci nejlepších dostupných technik. Tato kompetence se zrušuje v návaznosti na materiál „Redukce agend v resortu životního prostředí“, který byla na základě usnesení vládě č. 53 ze dne 18. ledna 2012 zaslán předsedovi vlády.

K bodu 116 až 119 - § 35

Kompetence krajské hygienické stanice byly upraveny a doplněny tak, aby odpovídaly navrhovanému znění zákona o integrované prevenci. V písmenu a) byl rozsah posuzování žádosti o vydání integrovaného povolení výslovně omezen na oblast ochrany před nepříznivými účinky hluku, vibrací a neionizujícího řízení, což odpovídá účelu a předmětu zákona o integrované prevenci. Rovněž byl upřesněn vztah kompetencí krajské hygienické stanice podle zákona o integrované prevenci k zákonu o ochraně veřejného zdraví.

K bodu 120 - § 36

Dané ustanovení o pořádkové pokutě bylo doplněno tak, aby bylo jednoznačné, že se vztahuje nejen na přezkum, ale i na kontrolu.

K bodům 121 a 122 - § 37 odst. 1

Byly doplněny nové správní delikty v návaznosti na nové povinnosti provozovatelů ohlašovat úřadu každoročně údaje o plnění podmínek integrovaného povolení, vést evidenci pro účely tohoto ohlašování, přijmout v případech mimořádných událostí, havárií zařízení nebo havarijních úniků znečišťujících látek ze zařízení do životního prostředí neprodleně opatření k omezení dopadů na životní prostředí a k zamezení dalších možných mimořádných událostí nebo havárií a v případě porušení závazných podmínek provozu neprodleně přijmout opatření, která zajistí v nejkratší možné době nápravu stavu způsobeného porušením těchto podmínek. Tyto povinnosti jsou stanoveny v § 16 odst. 1 písmenech d) až g).

K bodu 123 - § 37 odst. 2 a 3

Byl doplněn nový správní delikt v návaznosti na stávající povinnost právního nástupce provozovatele zařízení (nového provozovatele zařízení) oznámit úřadu přechod integrovaného povolení. S ohledem na zavedení sankce za nesplnění dané povinnosti se v § 17 lhůta pro oznámení přechodu integrovaného povolení prodlužuje z 10 na 15 dnů. Rovněž byl doplněn správní delikt v návaznosti na stanovení povinnosti odborně způsobilé osoby ohlásit do 30 dnů ministerstvu změny oproti vydanému osvědčení o zápisu do Seznamu odborně způsobilých osob (§ 6 odst. 8).

K bodu 124 - § 37 odst. 4

Slova „v rozporu s podmínkami integrovaného povolení“ byla nahrazena slovy „v rozporu s integrovaným povolením“, aby tato skutková podstata správního deliktu odpovídala povinnosti provozovatele provozovat zařízení v souladu s vydaným integrovaným povolením, stanovené v § 16 odst. 1 písm. a).

K bodu 125 - § 37 odst. 5

Skutková podstata byla upravena v návaznosti na novou úpravu ukládání opatření k nápravě a omezení nebo zastavení provozu zařízení v § 19b.

K bodům 126 a 127 - § 37 odst. 6

Horní hranice pokut byla zvýšena na 2 000 000 resp. 10 000 000 Kč, aby nebyla na nižší úrovni, než jsou horní hranice pokut podle složkových právních předpisů.

K bodu 128 - § 38 odst. 3

Jsou upřesněny podmínky pro upuštění od pokuty a s tím související procesní postupy. Nově je jednoznačně stanoveno, že správní řízení o správním deliktu lze zastavit výlučně na návrh pachatele - provozovatele zařízení.

K bodu 129 - § 38 odst. 5

Ustanovení o správních orgánech, které projednávání správní delikty v prvním stupni, bylo celkově upřesněno. Odlišné vymezení působnosti u krajského úřadu již není po vynětí integrovaného registru znečišťování ze zákona o integrované prevenci důvodné. Nově je kompetence dána i ministerstvu pro případy, kdy se jedná o nově doplněný správní delikty odborně způsobilé osoby (§ 37 odst. 3) nebo kdy se jedná o zařízení, jehož provoz může významně negativně ovlivnit životní prostředí jiného členského státu EU, a ministerstvo tak má kompetenci k vydání integrovaného povolení pro toto zařízení. Ustanovení bylo též upřesněno tak, aby zcela odpovídalo kompetencím krajské hygienické stanice podle zákona o integrované prevenci.

K bodu 130 - § 38 odst. 7

Za účelem zvýšení efektivity ochrany životního prostředí se nově navrhuje, aby polovina příjmu z pokut uložených inspekcí a krajskou hygienickou stanicí, který je příjmem rozpočtu kraje, byla účelově určena k ochraně životního prostředí.

K bodu 131 - § 45 odst. 1

Druhá věta, která se týká vazby na IP na řízení podle stavebního zákona, se zrušuje pro nadbytečnost a neaktuálnost. Obsah této věty byl později zpřesněn v rámci § 45 odst. 2.

K bodu 132 - § 45 odst. 3

Ustanovení se upřesňuje tak, aby se výslovně vztahovalo na každou změnu zařízení, která vyžaduje změnu integrovaného povolení, nejen na podstatnou změnu.

K bodu 133 - § 46 odst. 5

Dané ustanovení, které stanoví subsidiaritu správního řádu a dále stanoví, že na postup podle § 6 a 11 (odborně způsobilé osoby a vydávání odborných vyjádření) se správní řád nevztahuje, se zrušuje pro nadbytečnost.

K bodu 134 - § 47 odst. 3

Byla doplněna další ustanovení, k jejichž provedení bude vydán prováděcí právní předpis. Tímto prováděcím předpisem bude novela vyhlášky č. 554/2002 Sb., ve znění vyhlášky č. 363/2010 Sb.

V příloze č. 1 jsou v rámci transpozice požadavků IED provedeny 3 druhy změn:

1) Přeformulování jednotlivých bodů z popisu zařízení (např. slévárna, rafinérie) na popis vlastní průmyslové činnosti (např. provoz sléváren)

2) Upřesnění stávajícího textu nebo jiné strukturování z důvodů problematické interpretace stávajícího textu (např. při určování kapacit v potravinářství)

3) Rozšíření o nové průmyslové činnosti, u kterých by aplikace nejlepších dostupných technik měla přispět k výraznému snížení znečišťování životního prostředí.

Hlavní změny oproti stávajícímu znění přílohy č. 1 jsou následující:

• Úprava sčítacích pravidel v poznámce na konci přílohy.

• Doplněna nová kategorie 1.4.b) - Zplyňování nebo zkapalňování jiných paliv než

černého uhlí v zařízeních o celkovém tepelném příkonu 20 MW nebo více.

• Kategorie 4 - Chemický průmysl - rozšíření definice kategorie o biologické

procesy, do režimu integrované prevence, konkrétně pod kategorii 4.1.b), zahrnuta výroba bioethanolu, u několika kategorií, např. 4.5, vypuštění slova „základní“ z definice vymezující okruh výrob.

• Kategorie 5 - Nakládání s odpady - v dané kategorii provedeny komplexní změny.

Činnosti v rámci nakládání s odpady, na které se působnost zákona o integrované prevenci rozšiřuje, jsou zejména následující:

- Využití složek pro snižování znečištění

- Regenerace rozpouštědel

- Tepelné zpracování odpadů

- Předúprava odpadů pro tepelné zpracování

- Úprava strusky

- Úprava kovového odpadu

- Biologická úprava

• Doplněna nová kategorie 6.1.c) - desky na bázi dřeva

• Upravena a rozšířena kategorie 6.4.b)

• Doplněna nová kategorie 6.10 - Konzervace dřeva a dřevěných výrobků chemickými látkami při výrobní kapacitě větší než 75 mza den, jiné než pouhé ošetření proti zabarvení běli.

• Doplněna nová kategorie 6.11 - Samostatně prováděné čištění odpadních vod, které nejsou městskými odpadními vodami (odkaz na definici v nařízení vlády č. 61/2003 Sb.) a které jsou vypouštěny zařízením, na které se vztahuje tento zákon.

Mezi vyjmenovanými znečišťujícími látkami v části „Ovzduší“ byl dosud v bodě 6 uveden prach. Na základě IED se bod 6 upřesňuje tak, že se jedná o tuhé znečišťující látky, včetně jemných částic. V části „Ovzduší“ bodě 4 a v části „Voda“ bodě 12 se na základě IED provádí několik drobných úprav textace. Hlavní je nahrazení slova „přípravky“ slovem „směsi. V souladu s IED se doplňuje v části „Voda“ nový bod 13, v němž se odkazuje na látky uvedené v příloze č. 6 k nařízení vlády č. 61/2003 Sb., která obsahuje seznam prioritních látek a prioritních nebezpečných látek.

V návaznosti na IED je vypuštěn úvodní odstavec a provedeno několik dalších změn textu. Tyto změny nejsou zásadního charakteru.

K čl. II - Přechodná ustanovení

K bodu 1

Toto přechodné ustanovení se vztahuje na zařízení v režimu IPPC, která jsou k rozhodnému datu 7. ledna 2013 (termín pro transpozici IED, předpokládaný termín nabytí účinnosti tohoto zákona) v provozu, již pro ně bylo vydáno integrované povolení nebo pro ně byla podána úplná žádost o vydání integrovaného povolení. Na tato zařízení se použijí ustanovení zákona o integrované prevenci v novelizovaném znění ode dne 7. ledna 2014. Pouze ustanovení této novely zákona o integrované prevenci, která nejsou transpozičními ustanoveními k IED, se na tato zařízení použijí již ode dne nabytí účinnosti.

K bodu 2

Účelem tohoto přechodného ustanovení je zajistit, aby se na zařízení podle bodu 1 vztahovala již od nabytí účinnosti novely ta ustanovení, která nejsou transpoziční.

K bodu 3

Pro zařízení, v nichž probíhají činnosti nově zařazené do přílohy č. 1 k zákonu o integrované prevenci, musí být vydáno pravomocné integrované povolení do 7. července 2015.

K bodu 4

Podle § 4a odst. 1 se základní zpráva předkládá úřadu ke schválení jako součást žádosti o vydání integrovaného povolení, pokud má provozovatel povinnosti zajistit její vypracování. Provozovatelé zařízení podle bodu 1, tj. provozovatelé stávajících zařízení v režimu integrované prevenci, předkládají základní zprávu v rámci prvního řízení o změně integrovaného povolení, které bylo zahájeno po 7. lednu 2014.

K bodu 5

Provozovatelé zařízení podle bodu 2, tj. zařízení nově zařazovaných do působnosti zákona o integrované prevenci, jsou povinni předložit základní zprávu úřadu ke schválení jako součást žádosti o vydání integrovaného povolení. To mají povinnost získat do 7. července 2015.

K bodu 6

Jedná se o přechodné ustanovení ve vztahu k odborně způsobilým osobám (§ 6) zapsaných do Seznamu odborně způsobilých osob přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Toto ustanovení zajišťuje, aby byla v určité lhůtě provedena aktualizace zápisů v Seznamu odborně způsobilých osob a vydaných osvědčení o zápisu do tohoto seznamu v návaznosti na provedené změny v příloze č. 1 k tomuto zákonu.

K bodu 7

Zajištění kontinuity u řízení zahájených přede dnem nabytím účinnosti tohoto zákona.

K čl. III - Zrušovací ustanovení

Nařízení vlády č. 63/2003 Sb., o způsobu a rozsahu zabezpečení systému výměny informací o nejlepších dostupných technikách, se zrušuje z toho důvodu, že právní úprava systému výměny informací o nejlepších dostupných technikách byla celkově revidována a bylo vyhodnoceno jako nejvhodnější postup, aby relevantní části daného nařízení vlády byly zahrnuty do nové právní úpravy daného systému v § 27 zákona o integrované prevenci.

K části druhé - Změna zákona o odpadech

V § 82 odst. 2 zákona o odpadech se do výčtu správních aktů podle tohoto zákona, které se u zařízení v režimu integrované prevence nahrazují integrovaným povolením, doplňuje rozhodnutí podle § 50 odst. 2, kterým krajský úřad vydává souhlas k dispozici s vázaným účtem zřízeným provozovatelem skládky pro účely ukládání peněžních prostředků k vytváření finanční rezervy. Doplnění tohoto rozhodnutí do výčtu nahrazovaných správních aktů je vhodné vzhledem k tomu, že již podle platné právní úpravy je integrovaným povolení nahrazován souhlas k čerpání z prostředků finanční rezervy podle § 51 odst. 1 zákona o odpadech. V § 82 odst. 2 se dále upravuje odkaz na nahrazovaný souhlas s ředěním nebo mísením odpadů tak, aby odpovídal platnému znění zákona o odpadech. V rámci novely č. 154/2010 Sb. došlo k posunu ustanovení upravujícího daný souhlas z § 12 odst. 5 do § 12 odst. 6.

K části třetí - Změna zákona o správních poplatcích

V sazebníku se navrhuje změna u položek 20 a 96. V položce 20 se do výčtu místních šetření, která jsou osvobozena od poplatku, doplňují místní šetření, která budou podle navrhované právní úpravy prováděna podle zákona o integrované prevenci. Jedná se o místní šetření prováděné krajským úřadem za účelem zjištění, zda se na zařízení vztahuje povinnost mít integrované povolení. Dále se mění položka 96, která upravuje správní poplatky za vydání integrovaného povolení a jeho změny při podstatné změně zařízení. Nenavrhuje se zvýšení poplatků ani rozšíření poplatkové povinnosti i na změny integrovaného povolení z důvodu jiné než podstatné změny v zařízení. Pouze se upravuje výjimka z poplatkové povinnosti, tj. část „Předmětem poplatku není“. Stávající znění této výjimky je v dané položce obsaženo od nabytí platnosti zákona o správních poplatcích a nebylo změněno v návaznosti na zásadní novelu zákona o integrované prevenci č. 222/2006 Sb., která se týkala i změn integrovaného povolení. Podle daného ustanovení předmětem poplatku není vydání rozhodnutí o změně integrovaného povolení z podnětu správního úřadu. Toto znění způsobuje interpretační problémy a v praxi není předmětné ustanovení aplikováno jednotně. U jiných položek sazebníku je zřejmé, že slovy „z podnětu“ se rozumí z moci úřední, tj. nikoli na žádost. Nicméně zákon o integrované prevenci v platném znění předpokládá, že žádost o změnu integrovaného povolení v případě podstatné změny provozovatel vždy podává na výzvu úřadu, která je vydána na základě ohlášené změny v provozu zařízení podle § 16 odst. 1 písm. b) nebo na základě přezkumu podmínek integrovaného povolení podle § 18. Přímé podání žádosti o změnu integrovaného povolení nicméně zákon nevylučuje. Pokud je tedy žádost o změnu integrovaného povolení podána na výzvu úřadu, není zřejmé, zda se jedná o změnu integrovaného povolení „z podnětu správního úřadu“. Zejména to není zřejmé v případě vydání výzvy na základě ohlášené plánované změny v provozu zařízení, kdy je důvodem pro vydání změny integrovaného povolení podnikatelský záměr provozovatele. Cílem navrhovaného znění dané výjimky je vyloučit z této výjimky změny zařízení plánované provozovatelem. V těchto případech vydání rozhodnutí o změně integrovaného povolení podléhá zpoplatnění jak v případě, že provozovatel podá přímo žádost o vydání integrovaného povolení, tak v případě, že žádost podá na základě výzvy úřadu.

K části čtvrté - Účinnost

Navrhuje se nabytí účinnosti dnem 7. ledna 2013, což je termín transpozice IED do právního řádu ČR.

V Praze dne 15. srpna 2012

předseda vlády

v zastoupení místopředsedkyně vlády a předsedkyně Legislativní rady vlády

Mgr. Karolína Peake, v.r.

ministr životního prostředí Mgr. Tomáš Chalupa, v.r.