Obecná část důvodové zprávy je podrobně vyjádřena v důvodové zprávě k návrhu zákona o provádění mezinárodních sankcí, a vztahuje se i k tomuto návrhu, jehož schválení stejně jako účinnost musí s ním být neoddělitelně provázáno.
Změna souvisejících zákonů je v souladu s nově užívanými legislativními postupy řešena v samostatném zákoně. Jedná se pouze o změny, které jsou vynucené novou úpravou uplatňování mezinárodních sankcí a které jsou nezbytné k jejich řádnému plnění.
B.
K části první:
V „kompetenčním zákoně“ je třeba upravit působnost Ministerstva financí (vnitrostátně) a Ministerstva zahraničních věcí (ve vztahu k mezinárodním orgánům) i na „novou“ oblast mezinárodních sankcí. Současně je zde třeba obecně vyjádřit dosud neřešený vztah ústředních orgánů státní správy k novým povinnostem, vyplývajícím pro ně z členství ČR v EU (doplnění § 20).
K části druhé:
Zákon stanoví výjimky pro vedení některých informačních systémů státní správy, úprava je společná a tedy i shodná i pro činnosti proti legalizaci výnosů z trestné činnosti.
Navrhuje se (i ve změnách dalších zákonů) použít dostatečně popisný text k označení příslušného právního předpisu bez nutnosti používat právně bezvýznamnou a v případě následných změn leckdy zavádějící poznámku pod čarou.
K části třetí:
K bodu 1: Na základě zákona č. 61/1996 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti, ve znění pozdějších předpisů, je jakýkoli obchod s prvkem „mezinárodní sankce“ považován za podezřelý obchod, který musí být vždy oznámen Finančnímu analytickému útvaru Ministerstva financí (dále jen „FAÚ“). Takové oznámení podávané příslušným podnikatelským subjektem, označovaným v zákoně jako „povinný subjekt“, musí splňovat předepsané náležitosti podle vyhlášky č. 344/2004 Sb., o plnění oznamovací povinnosti podle zákona č. 61/1996 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a o změně a doplnění souvisejících zákonů. Vylučuje se proto nutnost podání souběžného oznámení podle zákona o mezinárodních sankcích.
K bodu 2: Navrhuje se doplnění textu tak, aby orgánům činným v trestním řízení bylo možno předávat informace i pro řízení, týkající se pouze trestných činů, souvisejících s terorismem. Podle dosavadního textu to bylo možné pouze tehdy, když současně bylo šetřeno podezření z legalizace výnosů z trestné činnosti.
K bodu 3: Navrhuje se i pro oblast boje proti praní peněz a financování terorismu prolomit mlčenlivost vůči Úřadu pro zahraniční styky a informace (dále jen „ÚZSI“), což umožní užší spolupráci v obou sledovaných oblastech. Spolupráce je zde nutná zejména ve vztahu k orgánům EU, ale i ke zpravodajským službám ostatních členských států EU. Současně se navrhuje upravit mlčenlivost i vůči armádní zpravodajské službě tak, aby prolomení mlčenlivosti zahrnovalo i její „rozvědnou“ část. Text ustanovení se navrhuje doplnit o účel.
K bodu 4: Navrhuje se provedení technické úpravy ve vazbě na zákon č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi, ve znění zákona č. 558/2004 Sb.; rozsah prolomení se sjednocuje s návrhem zákona o mezinárodních sankcích a pokrývá všechny typy sporů, které finanční arbitr řeší vůči příslušným povinným osobám.
K bodu 5: Návrh vytváří podmínky pro souběžný výkon činností FAÚ v oblasti mezinárodních sankcí.
K části čtvrté až dvacáté:
Ve všech případech se jedná pouze o prolomení mlčenlivosti příslušných orgánů, které je pro oblast mezinárodních sankcí nezbytné a je prakticky shodné s opatřeními proti legalizaci výnosů z trestné činnosti.
K části dvacáté prvé:
Navrhuje se doplnění trestního zákona o novou skutkovou podstatu trestného činu „porušování mezinárodních sankcí“, která navazuje na úpravu přestupku v § 17 návrhu zákona o provádění mezinárodních sankcí a postihuje závažnější porušení, u něhož by správní postih v případě fyzické osoby byl neúměrný pojmu „přestupek“. Zařazení nové skutkové podstaty trestného činu je současně výrazem významu, který je přikládán mezinárodním sankcím v oblasti mezinárodního míru a bezpečnosti, ochrany lidských práv a boje proti terorismu.
K části 1 a 2: Vzhledem k tomu, že úprava skutkové podstaty tr. činu „porušování mezinárodních sankcí“ vychází z mezinárodních závazků, je vhodné a významu odpovídající zařazení i mezi trestné činy, na které se vztahuje obecná povinnost překažení nebo oznamovací povinnost, jak jsou negativně vymezeny v ustanoveních § 167 a 168 trestního zákona.
V případě podezření ze spáchání jakéhokoli trestného činu mají státní orgány oznamovací povinnost stanovenou obecně v § 8 odst. 1 trestního řádu. Všichni ostatní mají oznamovací povinnost, resp. povinnost překažení trestného činu, uloženou nepřímo k vyjmenovaným závažným trestným činům v ustanoveních § 167 (trestný čin nepřekažení trestného činu) a § 168 (trestný čin neoznámení trestného činu) trestního zákona. Tato obecná povinnost se vztahuje např. i na nově zavedený (zákonem č. 537/2004 Sb., s účinností od 22.10.2004) trestný čin teroristického útoku podle § 95 trestního zákona, jehož skutková podstata zahrnuje i některá vývojová stádia a některé formy součinnosti, jako např. financování či jinou materiální podporu teroristického útoku.
K části 3: Novou skutkovou postatu se navrhuje zařadit do hlavy třetí (trestné činy proti pořádku ve věcech veřejných), oddílu šestého (jiné rušení činnosti státního orgánu) trestního zákona.
Základní skutková podstata se navrhuje jako trestný čin spáchaný úmyslným jednáním, přičemž „větším rozsahem“ je pokryta vyšší nebezpečnost jednání, kterým je trestný čin odlišen od přestupku v § 17 zákona o provádění mezinárodních sankcí. Příkazem, zákazem nebo omezením se kromě vnitrostátní právní úpravy má na mysli zejména opatření vycházející z mezinárodních závazků České republiky vůči Organizaci spojených národů a Evropské unii, případně i z dalších mezinárodních smluv pro uvedené oblasti, jejichž stranou je Česká republika. V případě opatření stanovených rozhodnutím Rady bezpečnosti OSN a nepřímo účinnými akty ES/EU bude k trestnosti třeba jejich implementace do právního řádu ČR nařízením vlády ve smyslu návrhu zákona o provádění mezinárodních sankcí. V případě opatření stanovených v přímo účinných právních aktech Evropských společenství lze jejich závažnější porušení postihovat podle návrhu tohoto ustanovení přímo, ode dne jejich platnosti.
K části dvacáté třetí:
Účinnost musí být zásadně stejná jako účinnost zákona o provádění mezinárodních sankcí; vzhledem k provázanosti se předpokládá schválení společným hlasováním.
V Praze dne 1. června 2005
předseda vlády
Ing. Jiří Paroubek, v. r.
ministr financí Mgr. Bohuslav Sobotka, v. r. |
ministr zahraničních věcí JUDr. Cyril Svoboda, v. r. |