zákon č. 71/2025 Sb.

Obecně

Ministerstvo dopravy zpracovalo mimo Plán legislativních prací vlády na rok 2024 návrh zákona, kterým se mění zákon č. 77/2002 Sb., o akciové společnosti České dráhy, státní organizaci Správa železnic a o změně zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „návrh zákona“), který přináší změny v následujících oblastech.

Jedním z cílů předkládaného návrhu zákona je reagovat na výtku Evropské komise týkající se stávající právní úpravy jednání orgánu akciové společnosti České dráhy, konkrétně jejího řídícího výboru, která se stala předmětem pochybností stran její slučitelnosti s právem Evropské unie. Návrhem zákona dochází k vypuštění kritizované právní úpravy, čímž dojde k rozptýlení pochybností stran naplnění závazků plynoucích České republice z jejího členství v Evropské unii.

V rámci dlouhodobé snahy směřující k redukci agend vykonávaných v resortu dopravy dále návrhem zákona dochází ke zrušení speciální právní úpravy postupu při nakládání s majetkem tvořícím železniční dopravní cestu ze strany státní organizace Správa železnic obsažené v zákoně č. 77/2002 Sb., o akciové společnosti České dráhy, státní organizaci Správa železnic a o změně zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „transformační zákon“) a k jeho podřízení obecné právní úpravě obsažené v zákoně č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o státním podniku“). Přijetím navržené právní úpravy tak dojde k dílčímu zjednodušení postupu v dané oblasti. Pro některé typy transakcí tak odpadne povinnost jejich schválení vládou. Nad rámec zákona o státním podniku bude navržená právní úprava obsahovat pro případ jakéhokoliv nakládání s majetkem tvořícím železniční dopravní cestu ze strany státní organizace Správa železnic požadavek na jeho schválení ze strany Ministerstva dopravy. Zároveň dochází ke zrušení nadbytečné a nevhodně formulované právní úpravy vymezující okruh majetku, s nímž uvedená státní organizace hospodaří.

Návrh zákona rovněž reaguje na ukončení procesu oddlužení státní organizace Správa železnic, k němuž formálně došlo usnesením vlády č. 934 ze dne 9. listopadu 2022, kterým vláda vzala na vědomí ukončení procesu oddlužení státní organizace Správa železnic ve vztahu ke státnímu rozpočtu České republiky. Tuto skutečnost je třeba zohlednit též v normativním textu obsaženém v transformačním zákoně.

Návrhem zákona dojde též ke zrušení již překonané právní úpravy úhrady ceny za užívání železniční dopravní cesty akciovou společností České dráhy státní organizaci Správa železnic. Tato problematika je komplexněji a zcela dostatečně upravena zákonem č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o dráhách“) a její zakotvení v transformačním zákoně je tak již bezpředmětné.

Hodnocení dopadů regulace (RIA)

Dopisem předsedy Legislativní rady vlády ze dne 13. září 2023 pod č. j. 40545/2023-UVCR bylo u předkládaného návrhu zákona podle čl. 76 odst. 2 legislativních pravidel vlády rozhodnuto o udělení výjimky z povinnosti provedení hodnocení dopadů regulace podle obecných zásad.

A) Zhodnocení platného právního stavu, včetně zhodnocení současného stavu ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen

A. 1 Zhodnocení platného právního stavu

A. 1. 1 Výtka Evropské komise týkající se právní úpravy jednání řídícího výboru akciové společnosti České dráhy

Podle § 12 odst. 1 transformačního zákona vykonává práva akcionáře v akciové společnosti České dráhy stát prostřednictvím řídícího výboru. Řídící výbor tvoří vládou písemně pověření zaměstnanci vybraných ministerstev. Podle § 12 odst. 4 věty první transformačního zákona jedná za řídící výbor akciové společnosti České dráhy jeho předseda, popřípadě místopředseda. Podle věty druhé téhož ustanovení je předseda či místopředseda, jednající za řídící výbor, vázán rozhodnutím tohoto orgánu. Věta třetí téhož ustanovení pak uvádí, že právní úkon učiněný v rozporu s rozhodnutím řídícího výboru je neplatný.

Právní úprava podle § 12 odst. 4 věty třetí transformačního zákona zakotvující důsledek neplatnosti pro právní úkon učiněný v rozporu s rozhodnutím řídícího výboru akciové společnosti České dráhy se stal předmětem kritiky ze strany Evropské komise. Evropská komise ve svém formálním upozornění kritizuje to, že v českých právních předpisech vztahujících se na akciovou společnost České dráhy nejsou dostatečné záruky jejího „nezávislého postavení“ požadované čl. 4 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/34/EU ze dne 21. listopadu 2012 o vytvoření jednotného evropského železničního prostoru. Pravomoc řídícího výboru, jehož prostřednictvím stát vykonává práva akcionáře, je podle názoru Evropské komise podstatná především proto, že jakýkoli právní úkon porušující rozhodnutí řídícího výboru je neplatný (jak je normováno v § 12 odst. 4 transformačního zákona). Postavení řídícího výboru je proto považováno za mnohem silnější než postavení běžného akcionáře nebo valné hromady. To de facto dle Evropské komise znamená, že stát má, pokud jde o rozhodnutí týkající se akciové společnosti České dráhy, právo veta.

A. 1. 2 Nakládání s majetkem tvořícím železniční dopravní cestu ze strany státní organizace Správa železnic a vymezení okruhu majetku, s nímž tato státní organizace hospodaří

Podle § 20 odst. 4 transformačního zákona státní organizace Správa železnic nemůže bez souhlasu vlády bezúplatně převádět majetek tvořící železniční dopravní cestu na třetí osobu, ani učinit majetek, který tvoří železniční dopravní cestu, předmětem vkladu do jiné společnosti, zástavního práva, ručení nebo kupní smlouvy. Tento majetek též nelze postihnout výkonem rozhodnutí.

Uvedené ustanovení představuje speciální právní úpravu ve vztahu k právní úpravě nakládání s majetkem státu obsažené v zákoně o státním podniku. Podle § 19 odst. 5 transformačního zákona totiž platí, že postavení, právní poměry, činnost, sloučení, splynutí a rozdělení státní organizace Správa železnic se ode dne svého zřízení řídí přiměřeně ustanoveními zákona o státním podniku, pokud tento zákon nestanoví jinak.

Zákon o státním podniku (vizte jeho část pátou) přitom poměrně detailně upravuje různé typy nakládání s majetkem státního podniku, ať již jde o jeho nabývání či zcizování, pro jednotlivé transakce též stanoví přesná pravidla a zároveň upravuje obecná pravidla pro nakládání s majetkem státu.

Předkladatel podrobil právní úpravu obsaženou v transformačním zákoně a právní úpravu obsaženou v zákoně o státním podniku detailní analýze, jejíž výsledek je obsažen v příloze k této důvodové zprávě. Z této analýzy vyplynulo, že takřka veškeré typy nakládání s majetkem (typy transakcí) regulované v § 19 odst. 4 větě první transformačního zákona jsou upraveny zákonem o státním podniku, i když v určitých případech není k příslušné transakci vyžadován souhlas vlády, ale postačí schválení zakladatele státního podniku (vizte například § 16 odst. 7 zákona o státním podniku, podle něhož podnik může k majetku zřídit zástavní právo pouze s předchozím schválením zakladatele) či dodržení jiného postupu. Jsou ale též případy, kdy zákon o státním podniku podmiňuje provedení určité transakce souhlasem vlády, což je vhodné zachovat i v případě nakládání s majetkem ze strany státní organizace Správa železnic. Bylo vyhodnoceno, že z hlediska nakládání s majetkem, který tvoří železniční dopravní cestu, zcela postačí regulace obsažená v obecné právní úpravě, tedy v zákoně o státním podniku. Nad rámec zákona o státním podniku se nicméně jeví jako účelné zakotvit pro případ jakéhokoliv nakládání s tímto majetkem nezbytnost jeho předchozího schválení ze strany Ministerstva dopravy a zajistit tak tomuto majetku zvýšenou míru ochrany.

Podle ustanovení § 21 odst. 2 transformačního zákona státní organizace Správa železnic hospodaří s majetkem vymezeným v § 20 odst. 1 a 2 (jde o majetek, závazky a pohledávky převzaté po státní organizaci České dráhy) a v § 38a odst. 1 (majetek vymezený v příloze k uvedenému zákonu určený k úhradě závazků státní organizace České dráhy). Toto ustanovení bylo vyhodnoceno jako nevhodně (příliš úzce) formulované a nadbytečné. Je totiž zřejmé, že uvedená státní organizace nehospodaří pouze s majetkem vymezeným uvedenými ustanoveními, neboť přirozeně hospodaří například též s majetkem vzešlým z vlastní činnosti, která spočívá v provozování dráhy, ale též v podnikání a výkonu jiných činností. Formulace obsažená v § 21 odst. 2 transformačního zákona je navíc nepřesná, když zmiňuje majetek vymezený v § 20 odst. 2, zatímco toto ustanovení se týká závazků a pohledávek. Zákon o státním podniku stanoví (vizte jeho § 2 odst. 2), že podnik má právo hospodařit s majetkem státu a nemá vlastní majetek. Podle § 2 odst. 8 zákona o státním podniku je majetkem podniku majetek státu, s nímž má podnik právo hospodařit. Ve vztahu k nabývání jiného majetku lze odkázat na ustanovení § 16 odst. 4 zákona o státním podniku, podle něhož platí, že nabývá-li podnik majetek od jiné osoby než od státu, nabývá jej pro stát a podniku vzniká právo s tímto majetkem hospodařit. Nabývání práva hospodaření k jinému majetku a nakládání s ním je tedy dostatečně regulováno obecnou právní úpravou obsaženou v zákoně o státním podniku.

A. 1. 3 Proces oddlužování státní organizace Správa železnic

Transformačním zákonem vznikly k 1. lednu 2003 transformací státní organizace České dráhy její nástupnické organizace, kterými byly akciová společnost České dráhy a státní organizace Správa železniční dopravní cesty. Zatímco státní organizace Správa železniční dopravní cesty byla (a státní organizace Správa železnic doposud je) infrastrukturní organizací s prakticky monopolním postavením (výlučně provozuje celostátní dráhu a provozuje též naprostou většinu drah regionálních), státní organizace České dráhy byla uvedeným zákonem přeměněna na obchodní (akciovou) společnost podnikající na otevírajícím se trhu. Bylo proto zcela nezbytné upravit finanční a ekonomickou situaci této obchodní společnosti tak, aby byla životaschopná a nebyla přespříliš zatížena starými závazky. Z tohoto důvodu většinu finančních závazků zanikající státní organizace České dráhy převzala do své správy státní organizace Správa železniční dopravní cesty.

Je nicméně třeba uvést, že akciová společnost České dráhy i tak vznikla s obrovským vnitřním dluhem spočívajícím v dožívajícím či dokonce dožitém vozovém parku i zázemí potřebném k jeho provozování (údržbě a opravám).

Podle § 20 odst. 2 transformačního zákona převzala státní organizace Správa železniční dopravní cesty (s účinností od 1. ledna 2020 přejmenovaná na státní organizaci Správa železnic) závazky a pohledávky státní organizace České dráhy s výjimkou

a) nevyčerpaných úvěrů poskytnutých státní organizaci České dráhy na modernizaci drážních kolejových vozidel a pořízení nových drážních vozidel,

b) nesplatných závazků a pohledávek státní organizace České dráhy z obchodně přepravních vztahů a

c) závazků a pohledávek z pracovněprávních vztahů zaměstnanců, kteří ke dni vzniku akciové společnosti České dráhy přešli na akciovou společnost.

Státní organizace Správa železniční dopravní cesty tak převzala bankovní úvěry a další závazky zaniklé státní organizace České dráhy. Vedle závazků však tehdejší státní organizace České dráhy disponovala též rozsáhlým nemovitým majetkem, který po transformaci ekonomiky České republiky v 90. letech minulého století přesahoval potřeby odvětví železniční dopravy. Po společenských změnách v roce 1989 nastal jasný odklon od těžkého průmyslu a těžby surovin, což mělo zásadní vliv na objem přepravovaného zboží. Současně se začala živelně rozvíjet silniční nákladní doprava, která byla obecně operativnější a v řadě komodit či tras cenově výhodnější než železniční doprava. Z těchto důvodů došlo k útlumu vlakotvorných činností na dráze, k jejichž provozování je (na rozdíl od silniční dopravy) nezbytné poměrně rozsáhlé zázemí jako jsou seřaďovací stanice, manipulační koleje, překládací a skladovací plochy či budovy apod.

V době přípravy transformačního zákona tak bylo vyhodnoceno, že značný objem majetku bude pro účely provozování dráhy zajišťovaného státní organizací Správa železniční dopravní cesty nadále nepotřebný a měl by proto být zpeněžen právě za účelem úhrady závazků touto státní organizací převzatých. Tento majetek byl podchycen v příloze transformačního zákona (původně šlo o přílohu č. 2, v současné době jde o jedinou přílohu transformačního zákona) a samotný transformační zákon upravil též nakládání s ním.

Podle § 20 odst. 5 písmene c) uvedeného zákona (ve znění účinném do dne 30. června 2004) přešel majetek určený k úhradě závazků státní organizace České dráhy (vymezený v příloze zákona) na Ministerstvo dopravy.

V roce 2004 byl transformační zákon novelizován (zákonem č. 293/2004 Sb.) a doplněn o novou právní úpravu obsaženou v § 38a, podle níž příslušnost k hospodaření s majetkem určeným k úhradě závazků státní organizace České dráhy vymezeným v příloze přešla k 1. červenci 2004 z Ministerstva dopravy na státní organizaci Správa železniční dopravní cesty. Dnem tohoto přechodu (tedy dnem 1. července 2004) přešla na státní organizaci Správa železniční dopravní cesty veškerá práva a povinnosti Ministerstva dopravy, která souvisejí s přecházejícím majetkem, bez ohledu na to, zda na Ministerstvo dopravy přešly tímto zákonem nebo vznikly po 1. lednu 2003. Příslušnost k hospodaření s majetkem tvořeným budovou umístěnou v Praze 2, Náměstí Míru 9 č. p. 820 (Národní dům - Kulturní dům železničářů) na pozemku p. č. 99/0 a pozemkem p. č. 99/0 v katastrálním území Vinohrady pak podle uvedeného ustanovení dnem 1. července 2004 přešla z Ministerstva dopravy na Ministerstvo kultury.

Uvedeným ustanovením bylo dále stanoveno (vizte § 38a odstavec 3 transformačního zákona ve znění účinném do dne 14. ledna 2020), že majetek uvedený v příloze k transformačnímu zákonu určený k úhradě závazků státní organizace České dráhy se považuje za majetek pro stát trvale nepotřebný a nakládání s ním nevyžaduje souhlas vlády a že při převodu tohoto majetku státu na jiné právnické či fyzické osoby musí být postupováno přiměřeně podle zákona č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění pozdějších předpisů. S účinností od 15. ledna 2020 však byla tato úprava (vizte zákon č. 367/2019 Sb.) s odůvodněním lepší kontroly státu nad hospodařením s tímto majetkem zrušena.

Je nutno poznamenat, že majetek vyjmenovaný v příloze k transformačnímu zákonu výslovně označený jako majetek určený k úhradě závazků státní organizace České dráhy je vymezen v řadě případů velmi obecně. Jako příklad lze uvést položky definované pod bodem 1 písm. A, které obecně uvádějí „lokalitu“ jako např. Praha Bubny – Holešovice (vizte položku a)) či Praha Dejvice (vizte položku b)), kdy příslušné území je vymezeno ulicemi. U těchto lokalit však samozřejmě měl být prodán pouze takový majetek, který nebyl nadále potřebný pro provozování železniční dopravy. V praxi se tak jednalo pouze o větší či menší části vymezených lokalit. Dále příloha obsahuje např. pod bodem 3 obecně uvedené „bytové objekty schválené do privatizace“.

Prodej vymezeného majetku probíhal průběžně až do roku 2022 dle aktuálního zájmu o něj. Cílem nebylo prodat jej co nejdříve a za každou cenu, jen aby bylo možné uspokojit věřitele a uhradit historické závazky. Je zřejmé, že cena prodávaného majetku je dána především poptávkou po něm, což státní organizace Správa železniční dopravní cesty (následně státní organizace Správa železnic) prakticky nemohla ovlivnit. V důsledku toho docházelo k situaci, kdy bylo nutné uhradit věřitelům větší objem závazků, než bylo utrženo z prodeje uvedeného majetku. Prostředky z prodeje majetku realizovaného formou privatizačních projektů byly poukazovány standardní cestou na účet Ministerstva financí, na němž jsou poukazovány prostředky z výnosů privatizace.

Jednou z podmínek pro čerpání prostředků z fondů Evropské unie je bezdlužnost jejich příjemců. Z tohoto důvodu vláda v roce 2005 přijala usnesením č. 1553 mechanismus na umoření závazku státní organizace Správa železnic vůči státnímu rozpočtu. Od roku 2005 až do roku 2022 pomocí takto zvoleného mechanismu byly umořeny celkové závazky ve výši cca 57 167 mil. Kč. Ministerstvo dopravy následně předložilo vládě materiál, který konstatoval tuto skutečnost a formálně tak deklaroval ukončení procesu oddlužování státní organizace Správa železnic. Svým usnesením č. 934 ze dne 9. listopadu 2022 vláda vzala na vědomí ukončení procesu oddlužení státní organizace Správa železnic ve vztahu ke státnímu rozpočtu České republiky, čímž byl proces oddlužování této státní organizace formálně ukončen.

I po formálním (a zároveň faktickém) ukončení procesu oddlužení státní organizace Správa železnic však v majetku organizace (resp. v majetku České republiky, s nímž má právo hospodařit uvedená státní organizace) zbývá malá část majetku uvedeného v příloze transformačního zákona, která je pro provozování železniční dopravy dále nepotřebná a nebyla doposud prodána. Tento majetek bude prodáván i nadále tak, jak bude postupně ze strany státní organizace Správa železnic uvolňován a jak umožní poptávka po takovém majetku. Jedná se např. o výše zmíněné pozemky v areálu železniční stanice Praha Dejvice. Takovýto majetek má značný tržní potenciál. Dále však je na seznamu majetku z přílohy zákona k prodeji i řada položek, které jsou tržně neatraktivní a v některých případech zcela neprodejné.

Skutečnost, že došlo k ukončení procesu oddlužení uvedené státní organizace, je třeba zohlednit v transformačním zákoně, a to zejména pokud jde o vymezení účelu, k němuž má sloužit majetek vymezený v jeho příloze (tento majetek nadále nebude majetkem určeným k úhradě závazků státní organizace České dráhy).

S problematikou majetku určeného k úhradě závazků státní organizace České dráhy pak úzce souvisí právní úprava obsažená v § 26 transformačního zákona, podle kterého státní organizace Správa železnic hospodaří ve dvou vnitropodnikových okruzích, a to v okruhu železniční dopravní cesty a v okruhu hospodaření s ostatním majetkem, kdy je zároveň stanoveno, že finanční prostředky z činností dotovaných státem nelze převádět mezi okruhy.

V účetním okruhu hospodaření s ostatním majetkem doposud byly evidovány takřka pouze závazky státní organizace České dráhy. Majetek k úhradě těchto závazků pak byl původně svěřen Ministerstvu dopravy, posléze pak státní organizaci Správa železnic (na základě shora zmíněné novely transformačního zákona, k níž došlo zákonem č. 293/2004 Sb.), přičemž pro jeho účetní evidenci byl na základě doporučení externího auditu zřízen účetní okruh majetku k oddlužení závazků. S ohledem na ukončení procesu oddlužení státní organizace Správa železnic již povinnost vedení duálního systému účtování (ve dvou účetních okruzích) ztratila svůj význam. Zrušení této povinnosti by tak mělo být logickým vyústěním ukončení procesu oddlužení, k jehož deklaraci došlo shora uvedeným usnesením vlády.

A. 1. 4 Povinnost akciové společnosti České dráhy hradit státní organizaci Správa železnic cenu za užívání železniční dopravní cesty k provozování železniční dopravy podle cenových předpisů

Podle § 23 transformačního zákona akciová společnost České dráhy hradí státní organizaci Správa železnic cenu za užívání železniční dopravní cesty k provozování železniční dopravy stanovenou podle zvláštního právního předpisu (tímto předpisem je zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů). Tato právní úprava se jeví jako překonaná, neboť problematika úhrady ceny za užívání dráhy (včetně zařízení služeb) je komplexněji a zcela dostatečně upravena zákonem o dráhách.

Podle § 23 odst. 1 písm. c) a d) zákona o dráhách je provozovatel dráhy celostátní nebo regionální anebo veřejně přístupné vlečky povinen sjednávat cenu za užití dráhy a za přidělení její kapacity nediskriminačním způsobem a umožnit dopravci, který splňuje podmínky pro provozování drážní dopravy podle tohoto zákona, provozovat drážní dopravu na dráze za cenu sjednanou podle cenových předpisů. Podle § 23d odst. 1 zákona o dráhách provozovatel zařízení služeb poskytuje dopravcům prostřednictvím tohoto zařízení služby bezprostředně související s provozováním drážní dopravy nediskriminačním způsobem za cenu sjednanou podle cenových předpisů. Zákon o dráhách též zakotvuje pravidla pro výpočet ceny za užití dráhy a za přidělení kapacity dráhy ze strany přídělce kapacity dráhy (vizte § 32 odst. 4, § 32a odst. 7, § 33 zákona o dráhách) a též případný přezkum jejich dodržení (v rámci přezkumu prohlášení o dráze či smlouvy o provozování drážní dopravy ve smyslu § 34e a 34g zákona o dráhách). Právní úprava obsažená v zákoně o dráhách se tak v dané oblasti jeví jako zcela dostačující.

A. 2 Zhodnocení současného stavu ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen

Současná právní úprava ve shora uvedených oblastech nemá zvláštní dopady z hlediska zákazu diskriminace ani na rovnost žen a mužů.

B) Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy, včetně dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen

B. 1 Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy

B. 1. 1 Reakce na výtku Evropské komise týkající se právní úpravy jednání řídícího výboru akciové společnosti České dráhy

Návrh zákona reaguje na shora popsanou výtku Evropské komise týkající se stávající právní úpravy jednání orgánu akciové společnosti České dráhy, konkrétně jejího řídícího výboru, která je obsažena v § 12 odst. 4 transformačního zákona a která se stala předmětem pochybností stran její slučitelnosti s právem Evropské unie. Navrhuje se tuto kritizovanou právní úpravu vypustit, čímž dojde k rozptýlení pochybností stran naplnění závazků plynoucích České republice z jejího členství v Evropské unie.

B. 1. 2 Zjednodušení postupu při nakládání s majetkem tvořícím železniční dopravní cestu a zrušení nadbytečného vymezení okruhu majetku, s nímž tato státní organizace hospodaří

Navrhuje se zrušit speciální úpravu obsaženou v § 20 odst. 4 transformačního zákona, podle níž státní organizace Správa železnic nemůže bez souhlasu vlády bezúplatně převádět majetek tvořící železniční dopravní cestu na třetí osobu, ani učinit majetek, který tvoří železniční dopravní cestu, předmětem vkladu do jiné společnosti, zástavního práva, ručení nebo kupní smlouvy.

Na základě provedené detailní analýzy právní úpravy obsažené v zákoně o státním podniku, která je obecnou právní úpravou ve vztahu ke speciální úpravě obsažené v § 20 odst. 4

transformačního zákona a která a) upravuje poměrně detailně různé typy nakládání s majetkem státního podniku, b) stanoví pro jednotlivé transakce přesná pravidla a c) stanoví též obecná

pravidla pro nakládání s majetkem státu, bylo vyhodnoceno, že ponechání dotčeného nakládání s majetkem tvořícím železniční dopravní cestu v režimu této obecné právní úpravy je dostačující. Nad rámec této obecné právní úpravy se nicméně navrhuje zakotvit pravidlo, podle něhož bude pro jakékoliv nakládání s majetkem tvořícím železniční dopravní cestu ze strany státní organizace Správa železnic nezbytné předchozí schválení ze strany Ministerstva dopravy (coby jejího zakladatele). Tím bude ve vztahu k dotčenému majetku zajištěna zvýšená míra ochrany obdobné té, která je obecnou právní úpravou obsaženou v zákoně o státním podniku poskytnuta tzv. určenému majetku.

Zjednodušení postupu při nakládání s majetkem tvořícím železniční dopravní cestu v případě některých typů transakcí však nijak neohrozí majetkové zájmy státu a je v souladu s dlouhodobou snahou směřující k redukci agend vykonávaných v resortu dopravy.

Navrhuje se též zrušit právní úpravu obsaženou v § 21 odst. 2 transformačního zákona, podle něhož státní organizace Správa železnic hospodaří s majetkem vymezeným v § 20 odst. 1 a 2 (jde o majetek, závazky a pohledávky převzaté po státní organizaci České dráhy) a v § 38a odst. 1 (majetek vymezený v příloze k uvedenému zákonu určený k úhradě závazků státní organizace České dráhy), a to pro její nadbytečnost. Nabývání práva hospodaření k jinému majetku a nakládání s ním je dostatečně regulováno obecnou právní úpravou obsaženou v zákoně o státním podniku.

B. 1. 3 Změny právní úpravy související s ukončením procesu oddlužování státní organizace Správa železnic

Návrh zákona reaguje na formální ukončení procesu oddlužení státní organizace Správa železnic, a to pokud jde o vymezení účelu, k němuž má sloužit majetek vymezený v příloze transformačního zákona. Tento majetek nadále (ode dne nabytí účinnosti navrženého zákona) nebude majetkem určeným k úhradě závazků státní organizace České dráhy. Navrhuje se tuto skutečnost jednoznačně deklarovat na úrovni zákona.

V návaznosti na ukončení procesu oddlužení státní organizace Správa železnic dochází návrhem zákona též ke zrušení právní úpravy obsažené v ustanovení § 26 zakotvujícím povinnost státní organizace Správa železnic hospodařit ve dvou vnitropodnikových okruzích, a to v okruhu železniční dopravní cesty a v okruhu hospodaření s ostatním majetkem, kdy je zároveň stanoveno, že finanční prostředky z činností dotovaných státem nelze převádět mezi okruhy. Tato povinnost úzce souvisela s procesem oddlužení uvedené státní organizace a po jeho ukončení ztratila svůj význam.

B. 1. 4 Zrušení povinnosti akciové společnosti České dráhy hradit státní organizaci Správa železnic cenu za užívání železniční dopravní cesty k provozování železniční dopravy podle cenových předpisů

Návrhem zákona dojde ke zrušení již překonané právní úpravy úhrady ceny za užívání železniční dopravní cesty akciovou společností České dráhy státní organizaci Správa železnic, která je zakotvena v § 23 transformačního zákona. Tato problematika je (jak bylo shora popsáno) komplexněji a zcela dostatečně upravena zákonem o dráhách.

B. 2 Zhodnocení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen

Na zákaz diskriminace a na rovnost žen a mužů nemá navrhovaná právní úprava žádný dopad.

C) Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy v jejím celku

Stávající právní úprava obsažená v transformačním zákoně vykazuje nedostatky popsané shora v části A této důvodové zprávy, které nelze odstranit jinak než její změnou. Toliko změnou

transformačního zákona lze a) vyhovět výhradám Evropské komise stran právní úpravy obsažené v § 12 odst. 4 transformačního zákona, b) redukovat nadbytečnou administrativní zátěž spojenou

s udělováním souhlasu vlády k nakládání s nepotřebným majetkem tvořícím železniční dopravní

cestu ze strany státní organizace Správa železnic podle § 20 odst. 4 transformačního zákona, c)

reflektovat ukončení procesu oddlužení státní organizace Správa železnic ve vztahu k příloze transformačního zákona, která vymezuje majetek určený k úhradě závazků státní organizace České

dráhy, a d) odstranit duplicitní nebo nepřesnou úpravu vůči úpravě obsažené v jiných právních

předpisech.

D) Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky

Předkladatel se domnívá, že navrhovaná právní úprava je v souladu s ústavním pořádkem České republiky, jakož i s ustálenou judikaturou Ústavního soudu. Akciová společnost České dráhy je podnikajícím subjektem (obchodní společností), jejímž předmětem podnikání je provozování železniční dopravy. Podle § 8 odst. 3 transformačního zákona může tato obchodní společnost podnikat a vykonávat jiné činnosti podle podmínek stanovených zvláštním právním předpisem. Podle § 9 transformačního zákona stát jako akcionář dbá, aby akciová společnost České dráhy poskytovala přepravní služby, které jsou v souladu s jejím podnikatelským plánem a obchodním zájmem.

Sféry podnikání se dotýká čl. 26 Listiny základních práv a svobod, podle něhož má každý právo na svobodnou volbu povolání a přípravu k němu, jakož i právo podnikat a provozovat jinou hospodářskou činnost, a zákon může stanovit podmínky a omezení pro výkon určitých povolání nebo činností. Návrhem zákona dochází k zásahu do právních poměrů uvedené akciové společnosti, a to v rovině jednání jednoho z jejích orgánů, konkrétně řídícího výboru. Dochází k vypuštění pravidla, podle něhož je právní úkon učiněný v rozporu s rozhodnutím řídícího výboru neplatný. Toto pravidlo zakládalo nestandardní a nevhodnou intervenci státu do obchodních poměrů jmenované akciové společnosti (byť státem vlastněné). Navržená právní úprava je s uvedeným ustanovením Listiny základních práv a svobod v souladu.

V kontextu předloženého návrhu zákona lze dále poukázat na čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, dle něhož má každý právo vlastnit majetek a vlastnické právo všech vlastníků (tedy i státu) má stejný zákonný obsah a ochranu. Návrhem zákona dochází k dílčímu zjednodušení postupu při nakládání s majetkem tvořícím železniční dopravní cestu. Pro některé typy transakcí tak odpadne nezbytnost předchozího souhlasu vlády, nicméně dotčenému majetku bude zajištěna zvýšená míra ochrany (jakékoliv nakládání s tímto majetkem bude podmíněno předchozím schválením ze strany Ministerstva dopravy).. V návaznosti na ukončení procesu oddlužení státní organizace Správa železnic pak dále dochází k přizpůsobení stávající právní úpravy této skutečnosti, pokud jde o účel, k němuž slouží majetek uvedený v příloze transformačního zákona. Navržené změny zasahují pouze do oblasti majetkových práv státu, konkrétně do práva hospodaření s dotčeným majetkem ze strany státní organizace Správa železnic. Hospodaření s majetkem ze strany uvedené státní organizace bude podléhat zavedeným (tedy i z hlediska ústavního dlouhodobě prověřeným) obecným pravidlům obsaženým v zákoně o státním podniku. Na jiné subjekty, než je uvedená státní organizace navržená právní úprava nedopadá. I v tomto ohledu je návrh zákona v souladu s ústavním pořádkem České republiky.

E) Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s právem Evropské unie

Navrhovaná právní úprava je relevantní toliko z hlediska článku 4 odst. 1 a čl. 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/34/EU ze dne 21. listopadu 2012 o vytvoření jednotného evropského železničního prostoru, podle nichž členské státy zajistí nezávislé postavení železničních podniků vlastněných členskými státy a řízení železničních podniků v souladu se zásadami platnými pro obchodní společnosti, a to bez ohledu na jejich vlastnictví, přičemž akcionáři veřejných železničních podniků mohou vyžadovat své vlastní schválení svých předchozích rozhodnutí v oblasti obchodního řízení jenom tak, jak je tomu u akcionářů soukromých akciových společností podle vnitrostátního práva. V návaznosti na výhrady vůči § 12 odst. 4 transformačního zákona uplatněné Evropskou komisí v rámci řízení o porušení Smlouvy o fungování Evropské unie č. 2021/2160 vedeného proti České republice je navrženo zrušení tohoto ustanovení, dle něhož je právní úkon učiněný v rozporu s rozhodnutím řídícího výboru neplatné.

Navrhovaná právní úprava je se shora uvedeným předpisem Evropské unie v souladu.

Předkládaný návrh zákona je plně v souladu s právem Evropské unie, judikaturou Soudního dvora Evropské unie i obecnými právními zásadami práva Evropské unie.

F) Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, včetně zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s Úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod

F. 1 Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána

Navrhovaná právní úprava je v souladu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána.

F. 2 Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s Úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod

Navrhovaná právní úprava odpovídá čl. 1 protokolu č. 1 k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod, podle kterého každá fyzická nebo právnická osoba má právo pokojně užívat svůj majetek, nikdo nemůže být zbaven svého majetku s výjimkou veřejného zájmu a za podmínek, které stanoví zákon a obecné zásady mezinárodního práva. To však nebrání právu států přijímat zákony, které považují za nezbytné, aby upravily užívání majetku v souladu s obecným zájmem a zajistily placení daní a jiných poplatků nebo pokut.

V dané souvislosti upravuje návrh zákona problematiku nakládání s majetkem tvořícím železniční dopravní cestu, k němuž má právo hospodaření státní organizace Správa železnic. Stávající regulace podmínek nakládání s uvedeným majetkem je dána speciální právní úpravou obsaženou v transformačním zákoně, nově se dané postupy svěřují obecné úpravě obsažené v zákoně o státním podniku s tím, že nad rámec této obecné právní úpravy bude pro jakékoliv nakládání s majetkem tvořícím železniční dopravní cestu ze strany státní organizace Správa železnic nezbytné získat předchozí schválení ze strany Ministerstva dopravy. V souvislosti s ukončením procesu oddlužení uvedené státní organizace pak dále dochází ke zrušení výhrady účelu, k němuž dosud sloužil majetek obsažený v příloze k transformačnímu zákonu (k úhradě závazků převzatých po státní organizaci České dráhy). Majetkové zájmy státu nebudou nově navrženou právní úpravou ohroženy a mezinárodní smlouvy, jimiž je Česká republika vázána, takovému opatření nebrání.

G) Zhodnocení předpokládaného hospodářského a finančního dopadu navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí České republiky, dále sociální dopady, včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel a dopady na životní prostředí

G. 1 Dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty

V souvislosti s přijetím navržené právní úpravy se nepředpokládají žádné nové výdaje z veřejných rozpočtů.

Prostředky z prodeje majetku, který byl dosud využíván k úhradě závazků převzatých státní organizací Správa železnic po státní organizaci České dráhy, budou využity k údržbě a rozvoji železniční dopravní cesty, čímž budou zčásti nahrazeny prostředky potřebné na tyto činnosti ze zdrojů Státního fondu dopravní infrastruktury. V tomto ohledu lze očekávat pozitivní dopad spočívající ve zmenšení výdajů čerpaných z veřejných prostředků, konkrétně prostředků z uvedeného fondu.

Zůstatková účetní hodnota nemovitého majetku uvedeného v příloze transformačního zákona činila k 31. prosinci 2023 celkem 434 980 997 Kč. Vyčíslení finančních dopadů navrhované právní úpravy nicméně nemůže vycházet pouze z účetní hodnoty majetku. Státní organizace Správa železnic zcizuje úplatně nemovitý majetek za cenu stanovenou v každém jednotlivém případě znaleckým posudkem soudního znalce či znaleckého ústavu, a to za cenu zjištěnou či cenu obvyklou (dle jejich porovnání podle toho, která je vyšší), přičemž nelze-li stanovit cenu obvyklou, vychází se namísto ceny obvyklé pro účely porovnání z tržní hodnoty. Zohlednit je též třeba náklady státní organizace Správa železnic se zcizením spojené. Navíc v případě zcizení formou veřejné soutěže je skutečná kupní cena stanovena jako nejvyšší cenová nabídka zájemců. K tomu je potřeba dodat, že některé položky majetku mohou být při nezájmu jiných kupujících následně bezúplatně převedeny na územní samosprávné celky. Reálné vyčíslení finančních dopadů navržené právní úpravy je tak spjato se skutečně dosaženou kupní cenou ve vztahu k jednotlivým položkám dotčeného nemovitého majetku (tuto cenu majetku uvedeného v příloze transformačního zákona nelze předem určit).

Dílčím způsobem se sníží též zátěž na straně Ministerstva dopravy a vlády související se současným projednáváním materiálů týkajících se transakcí ohledně nepotřebného majetku, s nímž má právo hospodařit státní organizace Správa železnic.

G. 2 Dopad na podnikatelské prostředí

Nově navržená právní úprava dopadá na státní organizaci Správa železnic a na akciovou společnost České dráhy. Jak již bylo uvedeno shora, je akciová společnost České dráhy podnikajícím subjektem (obchodní společností), jejímž předmětem podnikání je provozování železniční osobní dopravy. Ačkoliv návrhem zákona dochází k zásahu do právních poměrů uvedené akciové společnosti, není návrh zákona spojen se žádnými negativními dopady do podnikatelského prostředí.

G. 3 Dopad na životní prostředí

Nově navrhovaná právní úprava nevyvolá žádné dopady na životní prostředí.

G. 4 Sociální dopady

S návrhem zákona nejsou spojeny žádné sociální dopady.

H) Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů

Návrh zákona neupravuje žádné nakládání s osobními údaji a ochrany soukromí a osobních údajů se nedotýká. Riziko zneužití osobních údajů nebo nechtěných zásahů do soukromí tedy v souvislosti s nově navrženou právní úpravou nebylo identifikováno.

I) Zhodnocení korupčních rizik

V zásadě jakákoliv právní regulace, tj. jakýkoliv zásah do práv a povinností a rozhodování o nich orgány veřejné moci, s sebou přináší potenciální korupční rizika. Proto je při jejich zhodnocení namístě zaměřit se na konkrétní aspekty navrhované právní úpravy, stejně jako jejích jednotlivých institutů. Zhodnocení korupčních rizik bylo provedeno podle Metodiky CIA (Corruption Impact Assessment – Metodika hodnocení korupčních rizik), kterou uveřejnil Vládní výbor pro koordinaci boje s korupcí.

I. 1 Přiměřenost

S odkazem na část C této důvodové zprávy lze konstatovat, že navržená právní úprava je pro dosažení sledovaných cílů nezbytná a těchto cílů není možné dosáhnout prostředky nezasahujícími do právního řádu. Rozsah i způsob navržených změn odpovídají danému účelu, nepředstavují pro adresáty právní úpravy nadměrnou zátěž a nevyžadují vynaložení nepřiměřených nákladů na přizpůsobení se novým požadavkům.

I. 2 Efektivita

Navrhovaná právní úprava je dostatečně určitá a předpokládá, že veřejná správa bude schopna kontrolovat a vynucovat dodržování dané právní regulace.

I. 3 Odpovědnost

Návrhem zákona nedochází k žádnému (natož excesivnímu) rozšíření kompetencí orgánů veřejné moci. Nedochází jím k úpravě žádného nového správního řízení, ke změně úpravy stávajícího správního řízení a nedochází ani k úpravě jiného postupu orgánu státní správy.

Navržené zrušení důsledku spočívajícího v neplatnosti jednání, bylo-li učiněno v rozporu s rozhodnutím řídícího výboru akciové společnosti České dráhy, má v rovině odpovědnosti jasně daného adresáta, jímž je uvedená obchodní společnost.

Navržená změna právní úpravy týkající se nakládání s majetkem tvořícím železniční dopravní cestu, s nímž má právo hospodařit státní organizace Správa železnic, dopadá pouze na tuto státní organizaci a podřizuje dané postupy již dlouhodobě zavedené (a prověřené) regulaci pro nakládání s majetkem ze strany státních podniků. Odpovědnost za nakládání s dotčeným majetkem státu bude přitom vedle státní organizace Správa železnic nést též Ministerstvo dopravy, a to s cílem zajistit dostatečnou míru ochrany tomuto majetku. Taktéž navržené zrušení účelu, k němuž dosud sloužil majetek obsažený v příloze k transformačnímu zákonu (a související zrušení povinnosti vést oddělené hospodaření), bude mít dopad na nakládání s tímto majetkem ze strany uvedené státní organizace.

Osoby (adresáty) odpovědné za dodržení návrhem zákona nastavených postupů lze tedy jasně identifikovat.

I. 4 Opravné prostředky

Návrh zákona nepřináší úpravu žádného nového správního řízení ani nemění úpravu žádného stávajícího správního řízení. Netýká se ani žádného jiného postupu orgánu státní správy ve smyslu správního řádu. Z hlediska opravných prostředků je tedy navržená právní úprava bez dopadů.

I. 5 Kontrolní mechanismy

Navržená právní úprava spočívá převážně ve zrušování stávajících ustanovení (nebo jejich

částí). Zakotvení nového pravidla se týká pouze a) úpravy zakotvující nezbytnost předchozího

schválení Ministerstva dopravy pro jakékoliv nakládání s majetkem tvořícím železniční dopravní

cestu ze strany státní organizace Správa železnic a b) úpravy reagující na formální ukončení procesu

oddlužení státní organizace Správa železnic, pokud jde o vymezení účelu, k němuž má sloužit majetek vymezený v příloze transformačního zákona. Tuto úpravu se předkladatel snažil formulovat jednoznačně, protože jednoznačná právní úprava poskytuje větší míru právní jistoty a usnadňuje kontrolu nad aplikační praxí ze strany orgánů veřejné moci a tím snižuje reálný prostor pro korupci. Navržená právní úprava obsahuje jasné vymezení práv a povinností všech dotčených adresátů (osob). V rámci všech procesů jsou nastaveny standardní kontrolní mechanismy (v tomto případě zejména v oblasti hospodaření s majetkem státu) dané již stávající právní úpravou, které limitují možnosti korupce a jsou návrhem zákona nedotčeny. Nad rámec kontroly garantované zákonem o státním podniku bude dotčenému majetku zajištěna zvýšená míra ochrany, a to prostřednictvím nezbytnosti předchozího schválení ze strany Ministerstva dopravy.

I. 6 Dobrá praxe

Navrhovaná právní úprava využívá již existující postupy (v tomto případě zejména v oblasti hospodaření s majetkem státu) dané již stávající právní úpravou obsaženou v zákoně o státním podniku, jíž se nově nakládání s majetkem tvořícím železniční dopravní cestu ze strany státní organizace Správa železnic plně svěřuje.

I. 7 Transparentnost a otevřená data

Navrhovaná právní úprava nemá vliv na dostupnost informací podle zákona

o svobodném přístupu k informacím.

S ohledem na shora uvedené je zřejmé, že významnost korupčních rizik navrhované právní úpravy je velmi nízká.

J) Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu

Návrh zákona nepředpokládá žádné dopady na bezpečnost nebo obranu státu.

K) Zhodnocení dopadů na rodiny

Nepředpokládá se, že by navrhovaná právní úprava mohla mít dopad na plnění základních funkcí rodiny nebo na posílení integrity a stability rodiny, rodinné harmonie, lepší rovnováhy mezi prací a rodinou nebo mezigeneračních a širších příbuzenských vztahů. Návrhem zákona se zasahuje pouze do právních poměrů akciové společnosti České dráhy a mění se úprava nakládání s majetkem ze strany státní organizace Správa železnic. Dochází též ke zrušení některých již překonaných ustanovení.

L) Zhodnocení územních dopadů, včetně dopadů na územní samosprávné celky

Navržená právní úprava může mít nepřímý pozitivní dopad na územní samosprávné celky, a to v souvislosti se zjednodušením postupu při nakládání s majetkem tvořícím železniční dopravní cestu v případě některých typů transakcí uskutečňovaných ze strany státní organizace Správa železnic. Proces některých typů transakcí, jejichž předmětem bude zcizování majetku tvořícího železniční dopravní cestu ze strany uvedené státní organizace (a nabývání tohoto majetku ze strany územních samosprávných celků) bude dílčím způsobem zjednodušen, neboť k němu nebude (třeba souhlasu vlády. Jako příklad lze uvést prodej takového majetku územně samosprávnému celku, k němuž nadále nebude nezbytný předchozí souhlas vlády, ale bude postačovat předchozí schválení Ministerstva dopravy (coby zakladatele uvedené státní organizace) a dodržení obecného postupu dle zákona o státním podniku (jenž předchozí souhlas vlády nevyžaduje).

Podle zákona o státním podniku ve spojení s nově navrhovanou právní úpravou budou územní samosprávné celky v následujících situacích.

Půjde-li o případ pozemku, s nímž má státní organizace Správa železnic právo hospodařit a na němž se nachází silnice II. nebo III. třídy či místní komunikace ve vlastnictví územního samosprávného celku, bude možné takový pozemek bezúplatně převést na takový územní samosprávný celek (vizte § 16 odst. 8 větu první zákona o státním podniku), a to na jeho žádost, v nezbytně nutném rozsahu a po předchozím schválení zakladatele. V daném případě jde o nemovitou věc, k níž má dotčený územní samosprávný celek naznačený vztah a daná transakce bude probíhat z jeho iniciativy (na základě jeho poptávky).

Půjde-li o jinou nemovitou věc, s níž má státní organizace Správa železnic právo hospodařit, bude ji možné (vizte nově navržené ustanovení § 20 odst. 4 ve spojení s § 16 odst. 8 větou druhou zákona o státním podniku) bezúplatně darovací smlouvou převést do vlastnictví územního samosprávného celku nebo sdružení územních samosprávných celků na návrh zakladatele (po jeho předchozím schválení) a po předchozím souhlasu vlády. I v tomto případě půjde o nemovitou věc, o jejíž bezúplatné získání bude mít dotčený územní samosprávný celek zájem, tedy se předpokládá jeho iniciativa ve vztahu k uvedené státní organizaci, potažmo zakladateli (Ministerstvu dopravy).

Dojde-li k tomu, že státní organizace Správa železnic má ve svém majetku nepotřebou věc, musí tuto skutečnost zveřejnit na internetovém „Portálu veřejné správy“ (vizte § 17c zákona o státním podniku) za účelem informovanosti organizačních složek státu a jiných státních organizací o možnosti převzít takovou nemovitou věc do jejich příslušnosti hospodařit. Neprojeví- li organizační složka státu nebo jiná státní organizace ve stanovené lhůtě (1 měsíce od zveřejnění uvedené skutečnosti) o převzetí nemovité věci ve stanovené lhůtě zájem (za cenu obvyklou, případně bezúplatně), bude možné takovou věc (po předchozím schválení zakladatele) převést na třetí osoby (mimo jiné též na územní samosprávné celky). Územní samosprávné celky mohou z vlastní iniciativy sledovat na uvedeném Portálu veřejné správy (vizte zde Nepotřebný nemovitý majetek - gov.cz), který je volně veřejně přístupný, nabídku nepotřebného majetku a o jeho nabytí se (po nevyužití přednostního práva organizačními složkami státu nebo jinými státními organizacemi) ucházet.

V případě přímého prodeje (vizte § 17d zákona o státním podniku), kdy jsou územní samosprávné celky napřímo oslovovány, se sjedná cena obvyklá (nižší cenu lze sjednat jen po předchozím schválení zakladatele). Povinnost státní organizace Správa železnic aktivně nabízet nepotřebný majetek ve vztahu ke konkrétním subjektům (s výjimkou organizačních složek státu či jiným státním organizacím), tedy ani ve vztahu k územnímu samosprávným celkům, nicméně není zákonem dána.

M) Zhodnocení souladu navrhovaného řešení se zásadami tvorby digitálně přívětivé legislativy

Návrh zákona neupravuje žádné správní řízení a netýká se ani jiných postupů orgánů veřejné moci či úkonů fyzických a právnických osob vůči orgánu veřejné moci. Předmětem navržené právní úpravy je odstranit nežádoucí důsledek (neplatnost jednání) spojený s rozporem úkonu s rozhodnutím řídícího výboru akciové společnosti České dráhy a změna právní úpravy týkající se nakládání (hospodaření) s majetkem státu ze strany státní organizace Správa železnic. Dochází též ke zrušení již překonaných ustanovení.

Z tohoto hlediska se jeví vyhodnocování souladu navrženého řešení se zásadami tvorby digitálně přívětivé legislativy jako nerelevantní. Návrh zákona se uvedených zásad nedotýká a není s nimi tedy v rozporu.