Účelem navrhovaného zákona je transpozice směrnice Rady 2002/14/ES, kterou se stanoví obecný rámec pro informování zaměstnanců a projednávání se zaměstnanci v Evropském společenství. Směrnice měla být transponována do 23. 3. 2005.
Stávající právní úprava pochází z doby, kdy tato směrnice ještě neexistovala. Právo na informace a projednání je obecně upraveno v § 18 a následujících zákoníku práce. Je přiznáno všem zaměstnancům, resp. jejich zástupcům. Nerozlišuje se velikost ani typ zaměstnavatele, jde o stálou informovanost a projednávání ve stanovených oblastech. Pro transpozici směrnice je nutné některé záležitosti, u nichž stávající právní úprava stanoví pro zaměstnavatele povinnost informovat, přesunout do záležitostí, které zaměstnavatel se zaměstnanci projednává. Zároveň je nutné některé formulace upřesnit a doplnit. Zákoník práce přiznává obsažnější oprávnění na informace a projednání odborovým orgánům oproti radám zaměstnanců. V tom by se stávající úprava také dostala do rozporu s uvedenou směrnicí.
Stávající právní úprava dále výslovně netransponuje čl. 6 uvedené směrnice, který požaduje, aby zaměstnavatel mohl označit některé informace za důvěrné a neupravuje povinnost mlčenlivosti pro odborníky, které by si zástupci zaměstnanců přizvali.
Navrhují se dále drobné úpravy, kterými se upřesňují některá ustanovení o poskytování nadnárodních informací a projednávání. Návrh vyplynul z poznatků z praxe po vstupu České republiky do EU.
Navrhovaná právní úprava je v souladu s ústavním pořádkem České republiky.
Z mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána, dopadá na předmět navrhované právní úpravy úmluva Mezinárodní organizace práce č. 135 o ochraně zástupců pracovníků v podniku a úlevách, které jim mají být poskytnuty (č. 108/2001 Sb.m.s.). Z této úmluvy vyplývá mj. povinnost poskytnout zástupcům zaměstnanců účinnou ochranu proti diskriminaci pro výkon této funkce, zabezpečit je materiálně tak, aby mohli svou funkci účinně vykonávat a zabezpečit, aby zvolených zástupců zaměstnanců nebylo využito k oslabení postavení odborů. Článek 6 Evropské sociální charty stanoví povinnost podporovat společné konzultace mezi pracovníky a zaměstnavateli. Předkládaný návrh zákona není s těmito mezinárodněprávními dokumenty v rozporu.
Návrh zákona je z hlediska rovnosti mužů a žen neutrální.
Hospodářský a finanční dosah navrhované právní úpravy na státní rozpočet, veřejné rozpočty a na podnikatelské prostředí by mohla mít navrhovaná úprava zákona o soudních poplatcích, kdyby se rapidně zvýšil počet sporů. Takový dopad však předkladatel nepředpokládá. Vychází ze skutečnosti, že i v současné době jsou povinnosti zaměstnavatelů v oblasti informování a projednávání upraveny velmi podrobně a zaměstnanci, popřípadě zástupci zaměstnanců se mohou obrátit na soud, pokud mají za to, že zaměstnavatel své povinnosti řádně neplní. Předkladatel nemá poznatky, že by k takovým soudním sporům vůbec docházelo. Jiný hospodářský a finanční dosah navrhované právní úpravy na ostatní veřejné rozpočty a na podnikatelské prostředí se nepředpokládá. Navrhovaná právní úprava může naopak situaci zaměstnavatelů ve státní, veřejné i soukromé sféře ulehčit, protože v případech, kdy u nich nepůsobí příslušný odborový orgán, budou moci zaměstnance informovat a projednávat s nimi stanovené záležitosti prostřednictvím rad zaměstnanců, a nikoli přímo, zatímco dosud je informovanost rad zaměstnanců omezena podle § 24 odst. 2 zákoníku práce. Změna spočívající v přesunu některých záležitostí z informování na projednávání není z hlediska hospodářského a finančního dopadu významná.
K části první
K bodu 1.
V souladu se směrnicí se navrhuje zpřesnit ustanovení týkající se informování a projednávání. Je akcentována povinnost zaměstnavatele poskytovat informace a projednání v dostatečném předstihu a vhodným způsobem a osobní jednání zaměstnanců se zaměstnavatelem na příslušné úrovni.
K bodu 2.a 3.
Pro transpozici směrnice, která mj. stanoví povinnost zajistit informování o nejnovějším a pravděpodobném vývoji činnosti podniku a o hospodářské situaci, a dále informování i projednávání situace, struktury a pravděpodobného vývoje, a zaměstnanosti a zamýšlených opatřeních, zejména pokud je ohrožena zaměstnanost, se navrhují nutné změny v § 18 odst. 2 a 4. V § 18 odst. 4 se navrhuje úprava, z níž jednoznačně vyplývá, že ve všech záležitostech, které zaměstnavatel musí projednávat, musí zároveň poskytovat informace. Tím se právní úprava zjednoduší a bude přehlednější.
K bodu 4.
V § 18b odst. 3 písm. h) se navrhuje legislativně technická úprava v souvislosti se zákonem č. 436/2004 Sb.; zaměstnavatel projednává s příslušným odborovým orgánem všechny záležitosti, které se projednávají se zaměstnanci.
K bodu 5. a 6.
V oblasti informování zaměstnanců a projednávání stanovených záležitostí se navrhuje odstranit dosud existující rozdíl mezi příslušnými odborovými orgány a radami zaměstnanců. To znamená, že právo zaměstnanců na informace a projednání, které je upraveno v § 18 zákoníku práce, bude zaměstnavatel moci v celém rozsahu uspokojit prostřednictvím příslušných odborových orgánů či rad zaměstnanců, pokud u něj působí, kromě informování a projednávání v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, které je v kompetenci zástupců pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a je upraveno v § 24 odst. 3.
K bodu 7.
Navrhuje se legislativně technická úprava související se zákonem č. 436/2004 Sb. a vložením odst. 3 do § 18 zákoníku práce.
K bodu 8., 9., 10., 11 a 12.
Navrhuje se v souladu se směrnicí 202/14/ES zpřesnit ustanovení § 25c odst. 6 zákoníku práce, v němž se upravuje povinnost mlčenlivosti. Článek 6 směrnice stanoví povinnost zajistit, aby za určitých podmínek zástupci zaměstnanců a případně odborníci, kteří jim pomáhají, nebyli oprávněni předat zaměstnancům nebo třetím stranám jakékoli informace, které jim v oprávněném zájmu podniku byly výslovně poskytnuty jako důvěrné.
Navrhuje se proto výslovně upravit pojem „důvěrné informace“. Zároveň je nutno zejména pro potřeby praxe vyjasnit vztah úpravy důvěrných informací podle zákoníku práce a úpravy ochrany informací podle jiných právních předpisů. Proto se navrhuje výslovně stanovit, že informace o skutečnostech chráněných podle zvláštních právních předpisů není zaměstnavatel povinen podávat nebo projednávat. Tím se stávají nadbytečnými slova „prozrazení utajovaných skutečností“, a proto se navrhuje je zrušit.
Zároveň se navrhuje výslovně upravit možnost předat důvěrné informace odborníkům, které si zástupci zaměstnanců přizvali a upravit povinnost mlčenlivosti těchto odborníků. Přizvání odborníků se předpokládá výjimečně. Půjde zejména o metodické pracovníky vyšších odborových orgánů, popřípadě odborníky například z profesních sdružení, zabývajících se danou problematikou a další osoby, které mají příslušné vzdělání a jsou v odborných kruzích jako odborníci uznáváni. Z § 7 a § 18 odst. 1 poslední věty zákoníku práce vyplývají hranice i pro přizvání odborníků..
Článek 6 odstavec 2 směrnice, podle něhož je třeba učinit opatření, aby za podmínek a omezení stanovených vnitrostátními právními předpisy nebyl zaměstnavatel povinen sdělovat informace nebo projednávat věci, jestliže by mohlo dojít k vážnému poškození činnosti podniku nebo provozovny nebo být jinak na újmu, je již transponován ve zvláštních právních předpisech, které upravují ochranu obchodního tajemství, utajovaných skutečností, dobrého jména, osobních údajů a ochranu osobnosti.
Pokud u zaměstnavatele nepůsobí zástupci zaměstnanců a zaměstnavatel předá zaměstnancům informace, které označí za důvěrné, uplatní se ustanovení § 73 odst. 1 písm. d) zákoníku práce, kde se stanoví, že zaměstnanec je povinen nejednat v rozporu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele, tudíž také nesdělovat dalším osobám informace, které mu zaměstnavatel sdělil jako důvěrné podle zvláštních právních předpisů (např. ochrana obchodního tajemství).
V této souvislosti se navrhuje upravit též ustanovení § 25d odst. 10 týkající se poskytování nadnárodních informací, neboť směrnice Rady 94/45/ES o zřízení Evropské rady zaměstnanců nebo vytvoření postupu pro informování a projednání se zaměstnanci v podnicích a skupinách podniků na úrovni Společenství obsahuje podobná ustanovení o ochraně některých informací. Zároveň se navrhuje výslovně stanovit, že ani zástupci zaměstnanců v oblasti nadnárodních informací nesmějí být diskriminováni ani zvýhodněni.
K bodu 13
Navrhuje se výslovně upravit, že ustanovení o způsobu jmenování nebo volby zástupců zaměstnanců České republiky pro případy nadnárodního informování a projednávání platí i v případě, kdy v České republice působí organizační složka zaměstnavatele vyvíjející činnost na území členských států Evropských společenství. Vychází se přitom z poznatků praxe po vstupu České republiky do Evropské unie, která toto výslovné ustanovení postrádá.
K části druhé
Navrhuje se, aby řízení ve věci poskytování informací a projednání bylo osvobozeno od soudních poplatků.
K části třetí
Navrhuje se, aby zákon nabyl účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení.
V Praze dne 25. května 2005
předseda vlády, v.r.
místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí, v.r.