zákon č. 72/2025 Sb.

A. Zhodnocení platného právního stavu, odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy a vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy v jejím celku

Právní úprava finančního a materiálního zabezpečení výkonu úřadu

prezidenta republiky je v současné době upravena zákonem č. 114/1993 Sb., o Kanceláři prezidenta republiky, ve znění pozdějších předpisů. Podle ustanovení § 2 odst. 1 citovaného zákona Kancelář prezidenta republiky zajišťuje obstarávání věcí spojených s výkonem ústavních pravomocí prezidenta republiky, jakož i s jeho protokolárními povinnostmi a veřejnou činností. Ve všech zde vyjmenovaných případech jde o pravomoci a činnosti prezidenta republiky, které začne vykonávat až poté, kdy složí slib a ujme se výkonu svého úřadu. Tato konstrukce vychází z čl. 55 Ústavy, podle kterého se prezident republiky, který byl zvolen v přímé volbě, ujímá svého úřadu a jeho volební období začíná až okamžikem složení slibu. Do této doby je sice právoplatně zvoleným prezidentem republiky, avšak ještě nemůže vykonávat své povinnosti, jež mu do rukou svěřuje Ústava.

Z historických zkušeností při obsazování úřadu prezidenta republiky, lze

identifikovat několik modelových situací. K jistému, de facto, nikoliv však de iure, souběhu funkcí úřadujícího prezidenta a nově zvoleného prezidenta došlo poprvé již v roce 2013, kdy byl v přímé volbě dne 26. ledna 2013 zvolen Miloš Zeman, který složil slib prezidenta republiky dne 8. března 2013, přičemž funkční období dosavadního prezidenta Václava Klause skončilo dnem předcházejícím dni složení slibu nově zvoleného prezidenta, tedy 7. března 2013. Jednalo se tedy o stav, kdy po určitou přechodnou dobu figurovaly se statusem prezidenta republiky dvě osoby s tím, že v jednom případě se jednalo o prezidenta vykonávajícího svůj úřad, a ve druhém případě šlo o nově zvoleného prezidenta republiky, který však ještě nesložil slib a svého úřadu se neujal.

V minulosti však nastaly i jiné případy obsazování funkce prezidenta republiky.

Například bývalý prezident Václav Havel byl zvolen dne 26. ledna 1993 a svého úřadu se ujal složením slibu dne 2. února 1993 s tím, že do tohoto dne nebyla funkce prezidenta republiky nikým obsazena. K velmi podobné situaci pak došlo v roce 2003, kdy funkční období prezidenta Václava Havla skončilo dne 2. února 2003, avšak nový prezident republiky Václav Klaus byl zvolen až dne 28. února 2003, a svého úřadu se poté ujal složením slibu dne 7. března 2003.

Při volbě prezidenta, která se uskutečnila v roce 2018, již však výše popsaná

situace nenastala, neboť zvolený kandidát plynule navázal na svůj přechozí výkon funkce. Finanční, materiální a organizační zabezpečení výkonu jeho úřadu nebylo proto nutné nijak speciálně upravovat, neboť šlo o jednu a tutéž osobu.

V roce 2023 však opět nastala situace, kdy byl prezidentem republiky zvolen

jiný kandidát, jehož pravomoci byly do doby složení slibu velmi omezené, nebo spíše téměř žádné. S touto skutečností úzce souvisí i to, že nově zvolený prezident do doby inaugurace nedisponuje žádnými finančními prostředky, které by mohl použít na toto přechodné období, v rámci kterého se připravuje na výkon své funkce, respektive na převzetí úřadu prezidenta republiky po svém předchůdci. Bezprostředně po volbě prezidenta republiky v roce 2023 se tuto situaci podařilo vyřešit prostřednictvím Úřadu vlády, kdy byl nově zvolenému prezidentu na základě jeho žádosti adresované předsedovi vlády poskytnut bezplatně k využívání Hrzánský palác. Toto řešení však bylo pouze prozatímní a do jisté míry i nouzové, neboť žádný právní předpis nároky nově zvoleného prezidenta republiky na zabezpečení jeho činnosti před tím, než se oficiálně ujme výkonu svého úřadu, neupravuje. Předmětný návrh zákona by tento nedostatek měl odstranit tím, že Kanceláři prezidenta republiky stanoví i pro takový případ jasně vymezenou působnost, resp. povinnosti vůči nově zvolenému prezidentu republiky. K situaci, ke které došlo naposledy při volbě prezidenta republiky v roce 2023, by tak do budoucna již nemělo docházet.

B. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky

V obecné rovině je výkon funkce prezidenta republiky upraven v čl. 54

a následujících Ústavy České republiky.

Podmínky výkonu volebního práva při volbě prezidenta republiky a související

právní úprava je pak obsažena v zákoně č. 275/2012 Sb., o volbě prezidenta republiky a o změně některých zákonů (zákon o volbě prezidenta republiky), ve znění pozdějších předpisů.

Co se týká materiálního, personálního a finančního zabezpečení prezidenta

republiky poté, kdy se ujme svého úřadu a po skončení výkonu jeho funkce, pak upravuje zákon č. 48/2004 Sb., o zabezpečení prezidenta republiky po skončení funkce, ve znění zákona č. 57/2006 Sb., a zákon č. 114/1993 Sb., o Kanceláři prezidenta republiky, ve znění pozdějších předpisů.

Navrhovaná právní úprava je plně v souladu s ústavním pořádkem České

republiky.

C. Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy se závazky vyplývajícími pro Českou republiku z jejího členství v Evropské unii

Právní úprava obsažená v návrhu zákona není právními předpisy Evropské

unie upravena a ani s nimi není v rozporu.

Též není v žádném ohledu v rozporu s judikaturou soudních orgánů Evropské

unie nebo obecnými právními zásadami práva Evropské unie a judikaturou Evropského soudu pro lidská práva.

D. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána

Návrh zákona je rovněž plně v souladu s mezinárodními smlouvami, jimiž je

Česká republika vázána, jakož i s obecně uznávanými zásadami mezinárodního práva.

E. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty

Navrhovaná právní úprava bude mít určitý dopad na výdaje ze státního

rozpočtu, neboť na jejím základě dochází k rozšíření povinností, resp. oprávnění Kanceláře prezidenta republiky ve vztahu k nově zvolenému prezidentu republiky. Bude se jednat zejména o materiální, finanční a personální zabezpečení záležitostí souvisejících s jeho činnostmi v období mezi jeho zvolením a složením slibu, resp. převzetím jeho úřadu a počátkem výkonu jeho funkce.

S ohledem na to, že se do jisté míry nebude jednat o zcela novou agendu

Kanceláře prezidenta republiky, pouze o její rozšíření na osobu nově zvoleného prezidenta, nepůjde o nijak výrazné navýšení výdajů z její rozpočtové kapitoly. Vzhledem k této nově vzniklé situaci, kdy mohou být zároveň v roli prezidenta republiky současně dvě osoby, nelze související finanční náklady určit s naprostou přesností. Řádově se bude jednat o stovky tisíc korun. Lze předpokládat, že půjde o jednorázovou částku ve výši maximálně 1 000 000 Kč s tím, že takovýto výdaj se bude opakovat jednou za 5, popřípadě jen jednou za 10 let, a to s ohledem na skutečnost, zda bude úřad prezidenta republiky po nové volbě vykonávat tatáž osoba, nebo zda dojde ke zvolení jiného kandidáta.

Současně je nutno též zmínit i to, že kdyby se úřad prezidenta republiky uvolnil

předčasně, pak by Kancelář prezidenta republiky nezajišťovala potřeby dvou prezidentů současně, ale pouze toho zvoleného.

Výdaje spojené s rozšířením působnosti Kanceláře prezidenta republiky budou

v plné výši hrazeny z její stávající rozpočtové kapitoly, bez nutnosti jejího navýšení.

Návrh zákona nemá dopad na ostatní veřejné rozpočty.

F. Předpokládaný dopad navrhované právní úpravy na podnikatelské prostředí České republiky

Návrh zákona nemá dopad na podnikatelské prostředí.

G. Zhodnocení sociálních dopadů, včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, dopadů na ochranu práv dětí a dopadů na životní prostředí

Navrhovaná právní úprava nepředpokládá žádný negativní dopad na práva

specifických sociálních skupin obyvatel, jako jsou zdravotně postižení, národnostní menšiny, zaměstnanci a jiné. Novela také nebude mít žádný dopad na ochranu práv dětí ani na životní prostředí.

H. Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen

Navrhovaná právní úprava není v rozporu a nestanovuje odchylky ve vztahu

k zákazu diskriminace, nezavádí žádné rozdíly na základě pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického či jiného smýšlení, národního nebo sociálního původu, příslušnosti k národnostní nebo etnické menšině, majetku, rodu nebo jiného postavení. Navrhovaná právní úprava není rovněž v rozporu se zákonem č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (antidiskriminační zákon), ve znění pozdějších předpisů. Lze proto konstatovat, že právní úprava obsažená v návrhu zákona nemá žádné dopady ve vztahu k zákazu diskriminace.

CH. Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů (DPIA)

Návrh zákona nemá v žádném ohledu negativní vliv na ochranu osobních

údajů ani nijak nenarušuje soukromí osob.

I. Zhodnocení korupčních rizik navrhovaného řešení (CIA)

Navrhovaná úprava nepřináší zvýšení korupčního rizika. Návrh novely byl

připraven na základě praktických zkušeností s aplikační praxí. Rozsah návrhu je přiměřený množině vztahů, které má upravovat.

J. Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu

Navrhovaná právní úprava se nedotýká bezpečnosti nebo obrany státu

a nemá tak na ně žádný dopad.

K. Zhodnocení dopadů na rodiny

Navrhovaná právní úprava nebude mít žádné negativní sociální dopady, což

platí i pro dopady na rodiny s ohledem na plnění jejich funkce.

L. Zhodnocení územních dopadů, včetně dopadů na územní samosprávné celky

Navržená právní úprava není spojena s územními dopady, ani s dopady

na územní samosprávné celky.

M. Zhodnocení souladu navrhovaného řešení se zásadami tvorby digitálně přívětivé legislativy (DPL), včetně zhodnocení rizika vyloučení nebo omezení možnosti přístupu specifických skupin osob k některým službám v důsledku digitalizace jejich poskytování (digitální vyloučení)

Navrhovaná úprava je plně v souladu se zásadami tvorby digitálně přívětivé

legislativy a ani není dáno riziko digitálního vyloučení.

N. Výjimka z povinnosti provést hodnocení dopadů regulace (RIA)

Vzhledem k absenci závažných dopadů na veřejné rozpočty a další sledované

oblasti a k absenci dalších variant právní úpravy, byla, v souladu s čl. 76 odst. 2 Legislativních pravidel vlády a bodem 5.7 Obecných zásad pro hodnocení dopadů regulace, udělena ministrem pro legislativu a předsedou Legislativní rady vlády výjimka z povinnosti provést k tomuto návrhu zákona hodnocení dopadů regulace.