zákon č. 75/2023 Sb.

I. Zhodnocení platného právního stavu, včetně zhodnocení současného stavu ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen

Zákon o opatřeních v oblasti zaměstnanosti a oblasti sociálního zabezpečení v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaných invazí vojsk Ruské federace

Současný právní stav reflektuje čl. 13 Směrnice Rady 2001/55/ES ze dne 20. července 2001 o minimálních normách pro poskytování dočasné ochrany v případě hromadného přílivu vysídlených osob a o opatřeních k zajištění rovnováhy mezi členskými státy při vynakládání úsilí v souvislosti s přijetím těchto osob a s následky z toho plynoucími (dále jen Směrnice 2001/55/ES), který stanoví, že členské státy zajistí osobám požívajícím dočasné ochrany možnost přiměřeného ubytování, nebo v případě potřeby zajistí pokrytí prostředků k obstarání ubytování, a že osobám požívajícím dočasnou ochranu, které nemají dostatečné prostředky, poskytnou nezbytnou pomoc v podobě sociálních dávek a prostředků na živobytí. Pro naplnění požadavků Směrnice 2001/55/ES byla navržena nová forma pomoci, a to „humanitární dávka“ zakotvená v zákoně č. 66/2022 Sb., o opatřeních v oblasti zaměstnanosti a oblasti sociálního zabezpečení v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaných invazí vojsk Ruské federace, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Lex Ukrajina MPSV“). Tuto pomoc administruje Úřad práce ČR. Vzhledem k dynamice ozbrojeného konfliktu na území Ukrajiny a jeho dopadů na osoby hledající útočiště (dočasnou ochranu – dále jen „DO“) v České republice je tato nová forma pomoci poskytovaná maximálně zjednodušeným způsobem. Humanitární dávka (dále jen „HuD“) je určená osobám, které opustily území Ukrajiny v důsledku válečného konfliktu, které se nacházejí na území ČR a které na něm získaly pobyt od 24. února 2022. Výše HuD je od 1. až 6. poskytnuté dávky v částce 5 000 Kč a od 7. dávky pak kopíruje částku životního minima. Podmínkou nároku na HuD je faktický pobyt v ČR, neposkytnutí ubytování, stravy a základních hygienických potřeb zdarma a od 2. dávky se zkoumá také sociální, příjmová a majetková situace žadatele. V říjnu 2022 byla HuD vyplacena 142 tis. cizincům. Podpora bydlení je v rámci veřejných politik zajišťována prostřednictvím nouzového ubytování (přístřeší) nebo prostřednictvím tzv. solidárních domácností, kdy tyto domácnosti mohou obdržet příspěvek pro solidární domácnost, který poskytuje Úřad práce ČR. Výše příspěvku se stanoví s ohledem na to, zda ubytovaná osoba sdílí domácnost s žadatelem o příspěvek, nebo zda je jí poskytnuto samostatné ubytování. S ohledem na typ ubytování (sdílené/samostatné) je rovněž stanoven maximální počet osob, které se zohledňují pro výši příspěvku. Při stanovení tohoto počtu se vychází z předpokladu, že při sdíleném ubytování je zpravidla poskytnut menší prostor (např. jeden nebo dva pokoje), zatímco u samostatného ubytování se jedná o samostatný byt (dům atd.). Proto byl tento počet stanoven odlišně pro jednotlivé typy ubytování a činí 3 osoby u sdíleného ubytování a 5 osob u samostatně poskytnutého ubytování. Doba, po kterou musí být pro nárok na příspěvek ubytování poskytováno, je stanovena na alespoň 16 dnů po sobě jdoucích v rámci kalendářního měsíce. Další podmínky pro poskytnutí příspěvku pro solidární domácnost jsou, že bydlení musí být poskytnuto bezplatně, pokud se poskytuje k bydlení celý byt, musí být před jeho poskytnutím prázdný (aby nebyli vystěhováváni kvůli cizincům s DO jiní nájemníci) a v rámci poskytnutého ubytování musí být zajištěny základní standardy kvality bydlení (např. musí být zabezpečen prostor pro osobní hygienu a záchod, pro přípravu stravy, pro odpočinek). Dle dat Ministerstva práce a sociálních věcí se příspěvek vyplácí cca 19 tis. příjemců (solidárním domácnostem), v rámci nichž bylo podpořeno necelých 50 tis. cizinců; z toho přibližně 2/3 v samostatném ubytování a 1/3 osob ve sdílené domácnosti s příjemcem příspěvku. Stávající právní úprava nemá žádné dopady na rovnost mužů a žen a není ani v rozporu se zákazem diskriminace.

Zákon o Státním fondu podpory investic

Zákon o Státním fondu podpory investic upravuje možnosti použití prostředků tohoto fondu pro řadu účelů týkajících se převážně bytové problematiky. V době přijetí tohoto zákona nebylo očekáváno, že nastane potřeba podpory v bytové oblasti z důvodu válečného konfliktu a přílivu osob vysídlených z Ukrajiny, proto není aktuálně možné použít peněžní prostředky fondu pro řešení aktuální situace zvýšené potřeby uspokojování bytových potřeb.

Zákon o zaměstnanosti a zákon o nemocenském pojištění

Pokud jde o dosavadní právní úpravu v oblasti zaměstnanosti týkající se oznamovací povinnosti zaměstnavatelů v souvislosti se zaměstnáním osoby s DO, za současných podmínek nemá Úřad práce ČR jako správní orgán rozhodující o nároku na výplatu tzv. HuD možnost si z evidencí vedených v rámci resortu práce a sociálních věcí spolehlivým způsobem ověřit, zda údaje o příjmových poměrech předkládané žadatelem odpovídají skutečnosti. Evidence Úřadu práce ČR vychází z informací, které zaměstnavatelé cizích státních příslušníků hlásí podle § 87 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Mezi sdělovanými údaji však není obsažen údaj o formě základního pracovněprávního vztahu, v němž je zaměstnání vykonáváno, a ani zda se jedná o pojistný pracovněprávní vztah. Podle údajů Úřadu práce ČR je v současné době zaměstnáno celkem 92 785 držitelů DO, a to bez rozdílu státní příslušnosti. Od začátku konfliktu jich bylo zaměstnáno již 142 140. Dalším zdrojem údajů o zaměstnanosti osob s DO, které může Úřad práce ČR pro svou činnost využívat, jsou evidenční údaje České správy sociálního zabezpečení. Ty však obsahují pouze údaje o osobách, jejichž zaměstnání jim založilo účast na nemocenském pojištění, tj. bez výše uvedených pracovních poměrů a právních vztahů založených dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr. Přehledy o vyměřovacích základech, které zaměstnavatel předkládá příslušné okresní správě sociálního zabezpečení, podle zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, obsahují pouze úhrn vyměřovacích základů za všechny zaměstnance a není z nich tedy možné zjistit údaje o vyměřovacím základu za každého jednotlivého zaměstnance. Právě s ohledem na tyto skutečnosti je navrhována úprava zákona o zaměstnanosti a na něj navazující úprava zákona o nemocenském pojištění, které řeší současné výše uvedené nedostatky.

Zákon o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaných invazí vojsk Ruské federace

Stávající zákon č. 65/2022 Sb. v sobě zahrnuje i úpravu systému zajištění ubytovacích kapacit pro osoby s DO, které nemají zajištěno ubytování (srov. § 6b a násl.). Právě díky tomu má Česká republika výraznou většinu osob, které potřebují asistenci státu, ubytovánu v důstojných podmínkách. Zmíněný systém je založen na tom, že kraje v součinnosti s obecními úřady obcí s rozšířenou působností zajišťují potřebné ubytovací kapacity v režimu dočasného nouzového přístřeší a nouzového ubytování, a související nezbytné služby, a to i s využitím prostor, které běžně neslouží k bydlení či ubytování, bez ohledu na nutnost dodržovat některé zákonné ubytovací standardy. Platná právní úprava stanoví, že vláda nařízením konkretizuje rozsah souvisejících služeb poskytovaných spolu s ubytováním a rozsah ubytování na území, stejně jako stanoví rozsah úhrady peněžních nákladů pro kraje, kdy se výše náhrady odvíjí od kategorie ubytování a rozsahu služeb. Platná právní úprava dále řeší paušální náhradu nákladů na ubytování, a to v mezích 200 až 350 Kč s tím, že konkrétní výši stanoví vláda nařízením. Stávající právní úprava nemá žádné dopady na rovnost mužů a žen a není v rozporu se zákazem diskriminace.

II. Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy, včetně dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen, a vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy v jejím celku

Zákon o opatřeních v oblasti zaměstnanosti a oblasti sociálního zabezpečení v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaných invazí vojsk Ruské federace

Principem úpravy v Lex Ukrajina MPSV je potřeba zachovat i nadále specifickou formu zabezpečení osob s DO, které setrvávají v ČR z důvodu ozbrojeného konfliktu na Ukrajině. Hlavním východiskem tohoto přístupu, který odráží politickou dohodu představitelů koalice, je snaha snížit administrativní zatížení Úřadu práce ČR v kontextu: • počtu nových klientů Úřadu práce ČR z řad cizinců s udělenou DO; • počtu nových klientů v důsledku zvyšujících se nákladů na živobytí a bydlení; • personálního stavu Úřadu práce ČR; • stavu digitalizace agendy Úřadu práce ČR; • vysoce testovaného základního systému pomoci v hmotné nouzi a testování rozhodných skutečností pro příspěvek na bydlení, případně dalších nároků zejm. v oblasti nároků pro osoby se zdravotním postižením; • a s tím souvisejícími požadavky na dokládání rozhodných skutečností a jejich omezenou dostupnost v digitální podobě a • jejich ověřování v rámci činnosti Úřadu práce ČR, a tím předejít situaci, kdy Úřad práce ČR nebude schopen administrovat (a vyplatit) nejen dávkové nároky cizinců s DO,ale rovněž administrovat nároky českých občanů v oblasti dle jeho působnosti s ohledem na svou kapacitu a nápad agendy.

K říjnu Úřad práce ČR evidoval 142 tis. příjemců HuD. A dodržet závazek ČR v oblasti sociálního zabezpečení vůči cizinců s DO dle směrnice Rady 2001/55/ES o minimálních normách pro poskytování DO v případě hromadného přílivu vysídlených osob a o opatřeních k Navrhuje se proto, aby osoby s udělenou DO neměly přístup k národním systémům nepojistných sociálních dávek s výjimkou situací, kdy je třeba zajistit rovné postavení s českými občany na základě předpisů EU. Navrhované úpravy zákona č. 66/2022 Sb. odráží politickou dohodu ministra práce a sociálních věcí a ministra vnitra se zohledněním postoje zmocněnkyně pro lidská práva s cílem balancovat vyšší adresnost dávkové podporya schopnost Úřadu práce ČR zajistit administrací dávkových nároků v reálném čase v dané situaci. Částka pro zjištění nároku a výše HuD bude nově již od prvního měsíce navázána na výši životního minima (podle věku), která odpovídá částce nutné k zajištění základních životních potřeb jednotlivce nebo, jde-li o dítě do 18 let věku, dítěte ve věku 15 – 26 let dle zákona č. 110/2006 Sb., o životních a existenčním minimu, ve znění pozdějších předpisů. S cílem posílit integrační proces osob s DO bude částka pro zjištění nároku a výše HuD ve výši životního minima po dobu 150 dní od měsíce udělení DO. Po uplynutí této doby bude zkoumáno, zda má osoba objektivní překážky pro zapojení na trh práce (např. z důvodu věku, péče o malé dítě, invalidity, studia) a v případě, že tomu tak není, bude od následujícího měsíce po uplynutí uvedených 150 dní částka pro zjištění nároku a výše HuD ve výši existenčního minima. Tato úprava vychází z požadavku na větší participaci osob s DO na hrazení svých životních nákladů a integraci těchto osob. S cílem efektivněji zabezpečit potřeby osob s DO, které se nacházejí ve specifické situaci, bude náležet navýšení, tj. indexace částky pro zjištění nároku a výše HuD v podobě násobku základní částky. Jedná se o 1,5násobek pro osoby se zdravotním postižením (průkaz osvědčující zdravotní postižení – „Disability Card“, invalidita, posouzení České správy sociálního zabezpečení – dále jen „ČSSZ“) a 1,2násobek pro děti ve věku 6 – 10 jako podpora s úhradou mimoškolních aktivit a družin (a tak posílením možnosti pečujícího rodiče pracovat). Pro účely nároku a výše HuD bude komparován příjem (má-li osoba s DO nějaký) a to jak z ČR, tak i příjem z ciziny (především z Ukrajiny), s výší částky pro zjištění nároku a výše HuD , která zároveň označuje částku nutnou k zajištění základních životních potřeb navýšenou o předpokládané započitatelné náklady na bydlení, které budou stanoveny v nařízení (podle druhu bydlení a podle počtu osob). Výsledná výše dávkybude porovnána s majetkovou situací (resp. zůstatkem na účtu či jiným majetkem dle prohlášení žadatele); v případě, že osoba bude disponovat dostatkem prostředků (tj. nejen z pravidelných příjmů) na zajištění základních životních potřeb a bydlení, nebude dávka náležet. Žádost bude možné podávat pouze elektronicky prostřednictvím online formuláře přístupného na webových stránkách MPSV v českém a ukrajinském jazyce, vyjma žádosti za měsíc udělení DO. Dávka se bude vyplácet na účet s výjimkou první výplaty HuD, kterou bude možné vyplatit v hotovosti. V souvislosti s požadavkem Strategické skupiny na změny v poskytování nouzového ubytování, zejména v souvislosti s požadavkem na omezení doby poskytování (bezplatného) nouzového ubytování (s výjimkou některých zranitelných skupin cizinců), byl směrem k MPSV vznesen požadavek na rozšíření sociální podpory tak, aby stávající nástroje finanční podpory dle Lex Ukrajina MPSV byly rozšířeny o podporu bydlení. Toto je navrhováno přičtením částky pro zjištění nároku a výše HuD. V oblasti podpory osob s DO, která cílí na zajištění základních životních potřeb a nákladů na bydlení, návrh tedy zavádí následující princip podpory:

zajištění rovnováhy mezi členskými státy při vynakládání úsilí v souvislosti s přijetím těchto osob a s následky z toho plynoucími Ve smyslu přihlédnuté k individuální situaci osob – cizinců s DO. Indexovaná násobkem ŽM kvůli specifickým potřebám osoby a indexovaná z důvodu podpory bydlení a předcházení bytové nouze.

- Jsou-li majetkové a příjmové poměry cizince s DO, a osob s DO, které s ním bydlí a společně uhrazují náklady na své potřeby, takové, že mu neumožňují zajištění základních životních potřeb a úhrady předpokládaných nákladů na bydlení ve výši stanovené v nařízení jako započitatelné náklady na bydlení v bytech nebo započitatelné náklady v ostatních prostorách, poskytne se mu a osobám, které s ním bydlí a mají udělenou DO

a společně uhrazují náklady na své potřeby, na základě žádosti dávka - HuD.

- Základem podpory osobám s DO je tak HuD, která slouží k zajištění základních životních potřeb včetně bydlení. Částka pro zjištění nároku a výše HuD může být indexována, tj. navýšena z různých důvodů:

o Indexace částky pro zjištění nároku a výše HuD z důvodu specifických potřeb osoby s DO, a to formou násobku základní částky (1,5násobek u OZP, 1,2násobek u dětí 6 -10 let); o Přičtením částky pro zjištění nároku a výše HuD z důvodu podpory bydlení a předcházení bytové nouzi, a to formou paušální bonusové částky, jejíž výše se odvíjí od počtu osob a typu bydlení (bydlení v bytě zapsaném v evidenci bytů nebo ostatní ubytování) a je stanovena v nařízení vlády.

- Žádost o HuD podává vždy jen jeden cizinec s DO za všechny osoby s DO, které s ním bydlí a společně uhrazují náklady na své potřeby. Pro názornost výpočtu a za předpokladu, že budou pro započitatelné náklady na bydlení použity shodné částky, jako aktuálně pro samostatně poskytnuté ubytování v rámci příspěvku pro solidární domácnost, by výpočet vypadal takto:

Rozhodné údaje:

Matka a dvě děti (obě starší 10let) Příjem: 20 000 Kč Započitatelné náklady na bydlení podle nařízení: 12 000 Kč Součet HuD (1. měsíc), o který žádají: matka: 4 860 Kč; 1. dítě: 3 490 Kč; 2. dítě: 3 490 Kč (= 11 840 Kč)

Výpočet nároku na dávku:

dávka = (součet HuD + započitatelné náklady na bydlení podle nařízení) - příjem dávka = (11 840 + 12 000) – 20 000 dávka = 3 840 Kč

Rozhodné údaje:

Matka a dvě děti (7 a 9 let) v bytě, v ČR déle 6 měsíců (týká se většiny uprchlíků) Příjem: 20 000 Kč Započitatelné náklady na bydlení podle nařízení: 12 000 Kč Součet HuD (7. měsíc), o který žádají: matka: 3 130 Kč; 1. dítě: (3 490 * 1,2 = 4 188 Kč); 2. dítě: (3 490 * 1,2 = 4 188 Kč) Kč (= 11 506 Kč)

Výpočet nároku na dávku:

dávka = (součet HuD + započitatelné náklady na bydlení podle nařízení) - příjem dávka = (11 506 + 12 000) – 20 000 dávka = 23 506 – 20 000 dávka = 3 506 Kč

Rozhodné údaje:

Matka a 1 dítě (5 let) na ubytovně, v ČR již déle (týká se většiny uprchlíků) Příjem: 15 000 Kč Započitatelné náklady na bydlení podle nařízení: 7 200 Kč Součet HuD (4. měsíc), o který žádají: matka: 4 860 Kč; 1. dítě: 3 490 Kč (= 8 350 Kč)

Výpočet nároku na dávku:

dávka = (součet HuD + započitatelné náklady na bydlení podle nařízení) - příjem dávka = (8 350 + 7 200) – 15 000 dávka = 15 550 – 15 000 dávka = 550 Kč

Je zachován příspěvek pro solidární domácnost v případě, že osoby s DO sdílí ubytování s poskytovatelem ubytování. Nadále o podporu žádá poskytovatel ubytování. Předpokládá se, že podmínky a výše příspěvku pro solidární domácnost budou stanoveny nařízením do 30. 6. 2023. Nebude-li po této době prodlouženo/přijato další nařízení vlády, příspěvek pro solidární domácnost nebude možné poskytovat – právní úprava z. č. 66/2022 Sb. se v části příspěvek pro solidární domácnost stane obsoletní. Navrhuje se, aby rozhodné skutečnosti pro nárok mohly být prokazovány všemi možnými doklady nebo čestným prohlášením s tím, že způsob prokazování určí Úřad práce ČR. Výše uvedené odráží situaci Úřadu práce ČR, skutečné kapacitní možnosti tohoto úřadu vzhledem k nápadu agendy a míře digitalizace jeho agendy, jakož i míru dostupnosti relevantních/posuzovaných skutečností v digitální podobě. Specifická úprava sociálního zabezpečení cizinců s DO a tedy „vyloučení“ z národních dávkových systémů byla zvolena mimo jiné se zohledněním reálných možností Úřadu práce ČR administrovat dávkovou podporu cizinců s DO tak, aby byla zajištěna včasná výplata sociální dávkové podpory nejen jim, ale také celková administrace a výplata veškerých dávek občanům ČR, které jsou svěřeny do působnosti Úřadu ČR, viz výše k vyloučení národních úprav. Při návrhu úprav v z.č. 66/2022 Sb. po zhruba roce jeho existence bylo nutné se vypořádat s požadavky na větší adresnost podpory ve smyslu zohledění individuální situace osob s DO a se současnou situací Úřadu práce ČR. Obecně v oblasti sociálního dávkového zabezpeční platí, že čím adresnější úprava je, tím je administrativně náročnější a klade větší nároky na personálnízabezpečení úřadu, který pomoc administruje. Čím více se zohledňuje a

Z hlediska počtu, ale i z hlediska znalostí a zkušeností pracovníků.

posuzuje rozhodných skutečností pro nárok, tím více těchto skutečností je třeba ověřit, a to buď tak, že je úřad ověří sám v rámci své činnosti, např. propojením na jiné úřady, které potřebnými informacemi disponují, nebo si je vyžádá od žadatele nebo jiných osob. V případě, že nelze tyto skutečnosti „sehrát“ v digitální podobědo existující a funkční agendové aplikace, posuzuje obsah s ohledem na splnění podmínek pro nároku úředník/úřednice. Údaje, které je možné takto sehrát v digitální podobě a automaticky ověřit díky nastavení agendové aplikace, jsou napříč veřejnými institucemi v ČR omezené. Výše uvedené se odráží do politické dohody ohledně dalšího vyloučení správního řízení, jakkoliv je zřejmé, jak upozorňuje např. Ministerstvo vnitra, že taková úprava se nemůže stát v budoucnu standardem. Dále se promítá do požadavků a snahy MPSV o zajištění kompletní online administrace (přes podávání žádostí až plně automatické posuzování nároku nastavením procesů a funkcionalit online aplikace), včetně s tím souvisejícího procesu dokládání skutečností. Tam, kde lze využít v digitální podobě informace z veřejných registrů, jsou využity tyto informace (takto lze dosud ověřit jen velmi výrazně omezené množství údajů) - např. možnost ověřit, že jde o cizince s DO (registr MV). Tam, kde lze potvrdit údaj online/digitálně, bude takto postupováno po zapracování do agendové aplikace (např. možnost ověřit výši příjmů od zaměstnavatele dle § 7 návrhu, nebo snaha ověřovat digitálně údaj o studiu od zdravotních pojišťoven). S ohledem na možnosti Úřadu práce ČR se v zásadě nepřipouští „fyzické“, tj. v listinné podobě na pobočce, případně online zasláním/nahráním prosté kopie dokladu, předkládání dokladů potvrzujících rozhodné skutečnosti pro nárok (s výjimkou situací „došetřování“). Tzn. v případě, kdy nelze údaje sehrát v digitální podobě, bude Úřad ČR postupovat dle zákona tak, že uzná formu čestného prohlášení žadatele. Pro úplnost lze upřesnit, že z důvodů výše uvedených se s výjimkou první žádosti nepřipouští možnost podat žádost jinak než online a právní úprava tedy de facto pro uplatnění nároku předepisuje konkrétní formu. V tomto směru byl přednostně zohledněn požadavek na „automatizaci“ zpracovávání žádosti před zohledněním specifické situace osob (např. stáří) v přístupu k digitalizaci. Je navrhována zvláštní úprava ve vztahu k zákonu č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, k zákonu č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících předpisů, ve znění pozdějších předpisů, k zákonu č. 588/2020 Sb., o náhradním výživném pro nezaopatřené dítě a o změně některých souvisejících zákonů, k zákonu č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů a k zákonu č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů (v rozsahu § 4 odst. 1), pokud jde o okruhy oprávněných osob pro nároky na dávky dle výše uvedených právních úprav. Navrhovaná úprava odráží specifický charakter pobytového oprávnění, kterým disponují ukrajinští vysídlenci – DO. Základním znakem tohoto oprávnění je právě dočasnost pobytu, kdy se předpokládá, že po ukončení konfliktu nesetrvají tyto osoby v ČR, nýbrž mají úmysl se navrátit do své vlasti. Vzhledem k výše uvedenému lze dovodit, že absentuje těsnější a dlouhodobější sepětí těchto osob s Českou republikou a jejich záměr se dlouhodobě zapojit do společenského prostředí ČR. Národní dávkové systémy oproti tomu reflektují z hlediska pobytových institutů výše uvedenou těsnost vazby k České republice reprezentovanou záměrem osoby setrvávat na území České republiky na základě jejího svobodného rozhodnutí pobývat zde po delší dobu s ohledem na výkon zaměstnání, nebo za účelem sloučení rodiny jejího člena, který má vazbu k České republice, nebo s ohledem na zájem získat v České republice trvalý pobyt.

Tj. nikoliv formou konvertované, případně prosté kopie dokladu.

S ohledem na „unikátnost“ institutu DO, který byl aktivován rozhodnutím Rady EU, a bude nyní prodloužen do roku 2024, je navrhováno zachovat i nadále specifickou formu dávkového zabezpečení těchto osob (HuD ve spojení s příspěvkem pro solidární domácnost), neboť důvody, které vedly k jejímu vytvoření, přetrvávají. Míra sociálního zabezpečení je v souladu v požadavky směrnice Rady č. 2001/55/ES. Předkládaným zákonem se tedy omezuje přístup osob v DO do dávkových systémů státní sociální podpory, příspěvku na péči a náhradního výživného. Na některé osoby v DO se nicméně kromě českých vnitrostátních předpisů vztahují také nařízení EP a Rady č. 883/04 resp. 1231/10. Na základě těchto nařízení získávají příslušníci třetích zemí legálně pobývající v EU, kteří se pohybují mezi státy EU (např. z důvodu zaměstnání – UKR občan žije v ČR a pracuje v SRN), nároky na určité druhy dávek, vč. některých dávek státní sociální podpory, náhradního výživného a příspěvku na péči. Nárok založený na právu EU není možné vnitrostátní úpravou odejmout z důvodu aplikační přednosti práva EU. S ohledem na to, že omezení nároků osob v DO nebude pro osoby, na které se vztahují uvedená nařízení EU, platit, navrhuje se to výslovně uvést v textu předpisu, aby nedošlo při aplikaci daného zákona k nejasnostem. S ohledem na to, že osoby v DO se mohou pohybovat mezi ČS EU, nelze vyloučit, že se mohou nacházet v situaci, která v sobě zahrnuje přeshraniční prvky. V důsledku toho na dané osoby dopadne komunitární úprava nároků migrujících osob obsažená v Nařízení EP a Rady č. 1231/2010. Účinky této úpravy nelze vnitrostátním právem vyloučit, tzn. omezení nároků navrhovaného ustanovení není s touto úpravou v rozporu. Navrhovaná právní úprava nemá na rovnost mužů a žen žádné dopady a není ani v rozporu se zákazem diskriminace.

Zákon o Státním fondu podpory investic

Principem navrhované změny zákona o Státním fondu podpory investic je nově umožnit poskytovat peněžní prostředky tohoto fondu na podporu poskytnutí dlouhodobě neobsazeného bytu do nájmu osobě s DO a tím napomoci řešení rizika, že osoby s DO nebudou mít zajištěné bydlení na trhu.

Zákon o nelékařských zdravotnických povoláních

Návrh novely reaguje na aktuální potřeby v oboru logopedie v souvislosti s pokračující invazí vojsk Ruské federace na území Ukrajiny, resp. na předpokládaný vývoj počtu osob, které potřebují strukturovanou a kvalifikovanou logopedickou péči se stimulačními metodami v oblasti artikulace, reprodukce textu, v oblasti zrakového a sluchového vnímání a slovní zásoby. Návrh novely také reflektuje skutečnost, že celkový příliv dalších příchozích osob není v rámci nadcházejícího období významně předvídatelný. Je však velmi pravděpodobné, že i nadále budou přicházet do ČR další osoby, které budou následně potřebovat podporu prostřednictvím logopedické péče. Cílem návrhu je přijmout navazující právní úpravu zohledňující aktuální vývoj poptávky po zdravotních službách, dostupné kapacity logopedů ve zdravotnictví a klinických logopedů ve zdravotnictví, které se prohloubily v důsledku nových pojištěnců – osob z Ukrajiny, kterým byla udělena DO, a potřeba zajištění dostupnosti a rozšíření logopedické péče zaměřené specificky na nezletilé osoby a pacienty s poruchou komunikace. Z řad realizovaných šetření vyplývá, že v souvislosti s ukrajinskou krizí roste počet dětí s narušenou komunikační schopností. Stále početnější skupinou jsou děti s odlišným mateřským jazykem, které potřebují pro porozumění a osvojení si správné výslovnosti strukturovanou a kvalifikovanou logopedickou stimulaci. Mezi přicházejícími jsou také nemocní lidé. S narůstajícím počtem pacientů stoupají nároky na logopedickou péči a je žádoucí v této situaci postupovat proaktivně a zlepšit přístup ke zdravotní péči a zajistit dostupnost široké škály logopedické pomoci. Důvodem k předložení úpravy ustanovení § 23 zákona č. 96/2004 Sb., o nelékařských zdravotnických povoláních, ve znění pozdějších předpisů, které upravuje podmínky získávání odborné způsobilosti k výkonu povolání logopeda ve zdravotnictví a podmínky získání specializované způsobilosti k výkonu povolání klinického logopeda, je přijmout opatření ke zlepšení situace nedostatku odborně způsobilých zdravotnických pracovníků k poskytování logopedické péče za současného nárůstu počtu osob (dětí s komunikačními obtížemi, dětí s odlišným mateřským jazykem, pacientů), které potřebují strukturovanou a kvalifikovanou logopedickou stimulaci. Nejvíce dětí - cizinců přišlo do České republiky v rámci válečného konfliktu na Ukrajině, což dokládají také první data týkající se podílu počtu cizinců v základních a mateřských školách.

Základní školy

cizinci

školní rok celkem žáků z toho cizinci

procentuálně

2022/2023 1 007 595 72 718 7,22 % 2021/2022 964 571 23 359 2,42 % 2020/2021 962 348 28 380 2,95 % 2019/2020 952 946 26 527 2,78 % 2018/2019 940 928 24 026 2,55 % 2017/2018 926 108 21 992 2,37 % 2016/2017 906 188 20 237 2,23 %

Mateřské školy

cizinci

školní rok celkem dětí z toho cizinci

procentuálně

2022/2023 369 205 19 567 5,30 % 2021/2022 360 490 12 103 3,36 % 2020/2021 357 598 11 864 3,32 % 2019/2020 364 909 11 942 3,27 % 2018/2019 363 776 11 343 3,12 %

Úpravou ustanovení § 23 by mělo dojít k posílení personálních kapacit logopedů ve zdravotnictví/klinických logopedů a zlepšení dostupnosti logopedických služeb zejména v situaci, kdy osob (pacientů, dětí a žáků) s logopedickými problémy neustále přibývá.

Zákon o zaměstnanosti a zákon o nemocenském pojištění

Podstatou navrhovaných změn v zákoně č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, je doplnění již existujících povinností zaměstnavatele stanovených v zákoně o zaměstnanosti, a to o informační povinnosti zaměstnavatelů, kteří zaměstnávají zaměstnance – osoby s udělenou DO, ve vztahu k České správě sociálního zabezpečení. Konkrétně se jedná o hlášení nástupu zaměstnance – cizince požívající DO, v pracovním poměru nebo činného na základě dohody o pracovní činnosti, jehož zaměstnání je zaměstnáním malého rozsahu podle zákona o nemocenském pojištění, nebo zaměstnance činného na základě dohody o provedení práce, do evidence zaměstnanců s DO, kterou pro potřeby Úřadu práce ČR povede ČSSZ v rámci svých registrů. Pro oblast zaměstnanosti a pro potřeby činnosti Úřadu práce ČR se proto vytváří doplňková evidence u České správy sociálního zabezpečení týkající se zaměstnanců a zaměstnavatelů, kteří nejsou dosud evidováni podle zákona o nemocenském pojištění. Bude se jednat o zaměstnance, kterým nemusí vzniknout účast na nemocenském pojištění, a zaměstnavatele, kteří zaměstnávají pouze tyto zaměstnance a neměli povinnost se přihlásit do registru zaměstnavatelů podle zákona o nemocenském pojištění. Navrhovaná evidence podpoří ochranu zaměstnanců proti případnému obcházení pracovněprávních předpisů některými zaměstnavateli, spočívající například ve sjednávání pracovněprávních vztahů neadekvátních skutečně vykonávané činnosti, případně umožnění výkonu závislé činnosti bez řádně sjednaného pracovněprávního ujednání, které zaměstnavatelé následně při kontrole vyhotovují dodatečně. Dalším důvodem potřebnosti této evidence je, kromě potřeby zvýšení efektivity vynakládání finančních prostředků na specifické dávky sociálního zabezpečení určené držitelům DO, a to v souvislosti s jejich rostoucí ekonomickou soběstačností, také její využití pro případné kontroly v oblasti nelegálního zaměstnávání cizinců s udělenou DO, kteří v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na Ukrajině hledají útočiště na území České republiky, kde je jim umožněno legálně vstoupit na trh práce, což však vzhledem k jejich specifické životní situaci přináší úskalí i v oblasti nelegálního zaměstnávání a jeho kontroly. Praxe zaměstnavatelů při oznamování nástupu zaměstnance do zaměstnání, které zaměstnanci založilo účast na nemocenském pojištění, je podle zákona o nemocenském pojištění dlouhodobě ustálená a pro zaměstnavatele obvyklá. Navrhuje se proto, aby hlášení nástupu do zaměstnání u zaměstnanců s DO v pracovněprávních vztazích podle zákona o zaměstnanosti probíhalo v obdobném režimu. V souvislosti s novými evidenčními povinnostmi zaměstnavatele, které stanoví zákon o zaměstnanosti, se v zákoně o nemocenském pojištění rozšiřuje registr pojištěnců a registr zaměstnavatelů, jejichž správcem je ČSSZ, o údaje o zaměstnancích - osobách požívajících DO, které jsou v pracovním poměru nebo činné na základě dohody o pracovní činnosti, jejichž zaměstnání je zaměstnáním malého rozsahu podle zákona o nemocenském pojištění, nebo činné na základě dohody o provedení práce, a o údaje o jejich zaměstnavatelích, kteří neměli dosud povinnost se přihlásit do registru zaměstnavatelů vedených ČSSZ. Dále se v zákoně o nemocenském pojištění upřesňují způsoby oznamování nástupu zaměstnance do zaměstnání, jde-li o zaměstnance požívajících DO.

Zákon o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaných invazí vojsk Ruské federace

Změny zákona č. 65/2022 Sb. se týkají poskytování bezplatného ubytování, kdy je navrhováno časové omezení poskytování bezplatného ubytování. Po uplynutí zákonem stanovené doby bude bezplatný režim ukončen. Cizinec se může dohodnout s provozovatelem ubytování na ceně, za kterou budu moci nadále v objektu zůstat, případně si bude muset najít jiné bydlení. Cílem této změny je motivovat osoby s DO, jejichž osobní poměry to umožňují, zapojit se do pracovního procesu a integrovat se do společnosti. Dalším cílem je uvolnit ubytovací kapacity pro případné nově příchozí osoby vysídlené z důvodu konfliktu z Ukrajiny. Je zřejmé, že ne všechny osoby, které v současné době využívají systém bezplatného ubytování, budou moci najít na pracovním trhu práci, proto je prostřednictvím úprav zákona č. 66/2022 Sb. vytvářen systém podpůrných dávek. Současně návrh pamatuje na zranitelné osoby, na něž se pravidlo maximální doby poskytování bezplatného ubytování vztahovat nebude. Vymezení zranitelných osob se odvíjí od cizinců s dočasnou ochranou, kteří splňují podmínky pro humanitární dávku dle zákona č. 66/2022 Sb. a je u nich také dán znak zranitelnosti ve smyslu § 6b odst. 1 písm.

e) tohoto zákona. Za účelem zavedení těchto osob do evidence ubytování je nastaven systém předávání údajů o zranitelných osobách mezi MPSV a MV. V případě těchto osob tedy nebude časové zastropování vůbec aplikováno. Úplné zrušení současného systému poskytování bezplatného ubytování by vedlo k tomu, že by vzrostl počet osob ubytovaných v podmínkách nevyhovujících dlouhodobému ubytování, a nelze ani vyloučit, že by mohlo v dotčených lokalitách docházet i k nárůstu kriminality a ohrožení vnitřní bezpečnosti státu, stejně jako ke snížení subjektivního pocitu bezpečí osob. Navrhuje se dále vyjmutí nemovitostí, které mají charakter bytu (kolaudace) z režimu tohoto zákona, tedy z režimu nouzového ubytování. Účelem uvedeného návrhu je posílení motivace ubytovatelů poskytovat byty do integračních ubytovacích kapacit (nyní tedy do plánované evidence bytů dle zákona č. 66/2022 Sb.) a nikoli do nouzového ubytování, které má dočasný charakter. Na základě politického rozhodnutí k 1. 4. 2023 přechází zajištění zázemí pro registrace osob žádajících o udělení DO pod Ministerstvo vnitra. Zajištění ubytovacích kapacit zůstává i nadále v gesci krajů. V oblasti poskytování zdravotních služeb osobám přicházejícím na území České republiky v důsledku válečného konfliktu na Ukrajině je třeba umožnit vytvoření sítě prvního kontaktu s těmito osobami/pacienty, a to mimo zdravotnická zařízení. Z tohoto důvodu je třeba zajistit alespoň dočasně pro tuto výjimečnou situaci pružnější systém možnosti poskytování ambulantní péče v těchto místech, kdy se v principu vychází z existujícího mechanismu upravujícího možnost poskytování zdravotních služeb mimo zdravotnická zařízení. Povolení k poskytování zdravotní péče prostřednictvím míst prvního kontaktu místně příslušný krajský úřad udělí pouze žadateli, který je oprávněn poskytovat ambulantní péči alespoň v některém z oborů, které Ministerstvo zdravotnictví stanoví v opatření obecné povahy. Tím bude rovněž zamezeno nadužívání tohoto dočasného institutu a zabezpečeno poskytování zdravotní péče v těchto místech na náležité odborné úrovni. Za cílem předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění bude udělení povolení zároveň podmíněno souhlasným závazným stanoviskem místně příslušné krajské hygienické stanice.

III. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky

Navrhovaná právní úprava je v souladu s ústavním pořádkem České republiky a plně respektuje též Listinu základních práv a svobod.

IV. Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie nebo obecnými právními zásadami práva Evropské unie

Navrhované právní úpravy se týká především směrnice Rady 2001/55/ES ze dne 20. července 2001 o minimálních normách pro poskytování DO v případě hromadného přílivu vysídlených osob a o opatřeních k zajištění rovnováhy mezi členskými státy při vynakládání úsilí v souvislosti s přijetím těchto osob a s následky z toho plynoucími. Navržená úprava nicméně osobám požívajícím DO nepřiznává méně výhodné podmínky než ty, které jsou vyžadovány směrnicí. Naopak postavení těchto osob je návrhem posilováno. Navrhovaná úprava je tedy plně slučitelná s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie nebo obecnými právními zásadami. Návrh ani ve své části týkající ze možnosti poskytování ambulantních zdravotních služeb mimo zdravotnická zařízení není v rozporu s právem EU.

V. Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána

Navrhovaná právní úprava se z hlediska mezinárodních závazků týká především směrnice 2001/55/ES a dále Evropské sociální charty. Osoby disponující DO jsou osobami se speciálním pobytovým oprávněním (nejsou postaveni na roveň uprchlíkům, kterým české právo přiznává stejné postavení jako českým občanům), které navazuje na směrnici Rady 2001/55/ES o minimálních normách pro poskytování DO v případě hromadného přílivu vysídlených osob a o opatřeních k zajištění rovnováhy mezi členskými státy při vynakládání úsilí v souvislosti s přijetím těchto osob a s následky z toho plynoucími, (dále jen „směrnice o dočasné ochraně“). Směrnice o dočasné ochraně požaduje po jednotlivých členských státech poskytnout osobám disponujícím tímto pobytovým oprávněním přiměřenou sociální ochranu. Směrnice nepožaduje rovnost ve všem, ale pouze přiměřenou ochranu. Tuto povinnost ČR naplnila přijetím zákona č. 66/2022 Sb., o opatřeních v oblasti zaměstnanosti a oblasti sociálního zabezpečení v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaných invazí vojsk Ruské federace, když vytvořila specifickou a dočasnou dávkovou podporu – HuD a Příspěvek pro solidární domácnost. Navržená úprava osobám požívajícím DO nepřiznává méně výhodné podmínky než ty, které jsou vyžadovány směrnicí. Ve vztahu k Evropské sociální chartě (dále jen „ESCh“) lze konstatovat, že v měsících po příchodu do České republiky budou osoby i nadále zajištěny speciální dávkou – HuD, nově indexovanou s ohledem na jejich specifickou situaci a s ohledem na podporu jejich bydlení.

Pro toto období se vychází z toho, že ve světle ESCh (zejména jejího čl. 13) jsou osoby v režimu odst. 4, který ukládá ČR zajistit občanům Ukrajiny (jako členského státu ESCh), kteří se „nacházejí“ na českém území, přístup k nouzové sociální a zdravotní pomoci. Ve smyslu ESCh má poskytnutá pomoc dotčeným osobám umožnit zvládnout a zmírnit naléhavý stav potřebnosti (ubytování, potraviny, naléhavou péči a oblečení). Tento závazek je naplněn tím, že ČR poskytuje humanitární dávku, nově indexovanou, a případně solidární příspěvek. Po ukončení poskytování humanitární dávky mohou dotčené osoby v závislosti na délce pobytu na území ČR a splnění podmínky bydliště ve smyslu čl. 13 odst. 1 (resp. Přílohy k ESCh) vstoupit do systému pomoci v hmotné nouzi a dalších (podle toho, zda splní další podmínky nároku). Tato forma „speciální dávkové pomoci“ stojí v zásadě mimo běžné národní dávkové systémy a je koncipována jako přechodná s tím, že samotná dočasnost poskytnuté ochrany naznačuje, že prvky bydliště, které reflektuje naopak jistou míru dlouhodobosti pobytu, nejsou zcela naplněny, byť některé z prvků bydliště (škola, zaměstnání) naplněny být mohou. Pokud jde např. o Úmluvu o právech osob se zdravotním postižením, či Úmluvu o právech dítěte, pak je možné uvést, že výše uvedené úmluvy nejsou při formulaci obsahu smluvních závazků natolik konkrétní, aby mohly být samy o sobě právním základem hmotněprávních nároků v jejich smluvních státech a nelze se jich přímo dovolávat. K jejich provedení je vždy nutné přijmout na vnitrostátní úrovni příslušné vnitrostátní právní předpisy a v jejich rámci mohou následně jednotlivci příslušných práv (ochrana a péče o děti, podpora a ochrana práv osob se zdravotním postižením) domáhat. Je tedy na jednotlivých smluvních stranách (státech), jak výše uvedená práva realizují ve svých vnitrostátních předpisech, tato práva jsou pak samozřejmě předmětem dohledu ze strany kontrolních orgánů příslušných úmluv. Důležitým dokumentem, který je v tomto kontextu nutné uvést, je Evropská úmluva o ochraně lidských práv (dále jen „Úmluva”). Z judikatury Evropského soudu pro lidská práva (dále jen „soud“), (zejména rozsudky N. H. a ostatní proti Francii, č. 28820/13 a B. G. a ostatní proti Francii, č. 63141/13) je možné dovodit, že z hlediska charakteru navrhovaných úprav jsou relevantní zejména obecné zásady k citovaným rozsudkům. Soud připomněl, že Úmluva ani její protokoly nezakotvují právo na politický azyl a státy mají s výhradou svých smluvních závazků, právo rozhodovat o vstupu, pobytu a vyhoštění cizinců (N. D. a N. T. proti Španělsku, č. 8675/15 a další, rozsudek velkého senátu ze dne 13. února 2020, § 188 a 167). Státy musí vzít zejména v potaz absolutní zákaz mučení, nelidského a ponižujícího zacházení platný bez ohledu na okolnosti a jednání oběti, obsažený v článku 3 Úmluvy. Soud ve svých rozsudcích konstatoval, že článek 3 Úmluvy nelze vykládat jako závazek státu zajistit každému, kdo se nachází v jeho jurisdikci, právo na bydlení (Chapman proti Spojenému království, č. 27238/95, rozsudek velkého senátu ze dne 18. ledna 2001, § 99) ani jako obecný závazek poskytnout uprchlíkům finanční podporu, aby si mohli zachovat určitou životní úroveň (Müslim proti Turecku, č. 53566/99, rozsudek ze dne 26. dubna 2005, § 85). Soud však již rozhodl, že u stížnosti žadatelů o azyl na jejich nouzi vyplývá povinnost státních orgánů poskytnout ubytování nebo slušné materiální podmínky z vnitrostátní právní úpravy přijaté k provedení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/33/EU ze dne 26. června 2013, kterou se stanoví normy pro přijímání žadatelů o mezinárodní ochranu („přijímací směrnice“) (M. S. S. proti Belgii a Řecku, cit. výše, § 250). Ve výše uvedeném kontextu je nutné uvést, že uvedené rozsudky se zabývali situací osob v postavení žadatelů o udělení mezinárodní ochrany, zatímco osoby s udělenou DO jsou v jiném postavení, a to i ve vztahu k použitelné evropské legislativě. Vůči osobám s udělenou DO jsou státy povinovány dodržením závazků vyplývajících ze směrnice 2001/55/ES (viz výše).

Na základě výše uvedeného se má za to, že vytvoření výše uvedené specifické dávkové podpory je slučitelné s mezinárodními závazky České republiky, respektuje ESCh a také Ženevskou úmluvu ze dne 28. července 1951 o právním postavení uprchlíků, ve znění Newyorského protokolu ze dne 31. ledna 1967, stejně jako Evropskou úmluvu o ochraně lidských práv, i když nelze odhlédnout od skutečnosti, že řešená situace - příchod velkého počtu cizinců s důvodu vypuknutí ozbrojeného konfliktu na jejich území vyvolaného vnějším agresorem a následná aplikace institutu DO v zemích EU na základě rozhodnutí Rady EU je zcela bezprecedentní a požadavky Směrnice o dočasné ochraně, resp. institut DO nebyl ve světle mezinárodních závazků dosud zcela vyložen.

VI. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí České republiky a sociální dopady, včetně dopadů na rodiny a dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, a dopady na životní prostředí

Zákon o opatřeních v oblasti zaměstnanosti a oblasti sociálního zabezpečení v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaných invazí vojsk Ruské federace

Náklady na HuD za měsíc říjen 2022 byly ve výši 651,2 mil. Kč (poskytnuto na základě

93 000 žádostí pro 142 000 osob s DO). Podle dat MPSV byl za říjen 2022 příspěvek pro solidární domácnost vyplacen cca 17,7 tis. příjemců (solidárním domácnostem), v rámci nichž bylo podpořeno cca 47 tis. cizinců; z toho přibližně 2/3 v samostatném ubytování a 1/3 osob ve sdílené domácnosti s příjemcem příspěvku. Náklady na příspěvek pro solidární domácnost za

měsíc říjen (tj. vyplaceno v listopadu) byly ve výši 161 mil. Kč.

Na základě analýzy dat ze systému HUMPO je možný přesun podpory lidí bydlících v bytech právnických osob pod systém MPSV v rozsahu cca 7 tisíc osob. Podpora v bytech bude zhodnocena, pravděpodobně za stejných finančních podmínek, v nově zaváděných započitatelných nákladech na bydlení. U ostatních ubytování (mimo byty) lze očekávat, že určitá část osob s DO bude i nadále v nouzovém ubytování bezplatně (jelikož se budou řadit mezi zranitelné skupiny osob). Pokud tato skupina bude tvořit cca třetinu celkového počtu osob aktuálně bydlících v nouzovém ubytování a zbylé dvě třetiny splní požadavky na přiznání HuD, u které se zohlední započitatelné náklady na bydlení stanovené nařízením, dojde k určitému navýšení nákladů na HuD. Tyto náklady ale nelze predikovat, protože je mnoho proměnných podmínek pro nárok a výši nově upravené HuD (nelze predikovat, kolik osob bude mít HuD ve výši existečního minima a kolik osob bude mít indexovanou HuD pro zajištění specifických potřeb, jak vysoké budou mít osoby s DO svoje příjmy, na jakých částkách započitatelných nákladů na bydlení se vláda shodne aj). Jelikož je nově upravená HuD více adresnější (viz příklady v obecné části důvodové zprávy) a reaguje se na majetkovou a příjmovou situaci osob s DO, předpokládá se, že náklady na výplatu HuD se budou snižovat. Náklady se rovněž sníží i v porovnání s náklady, které v současné době poskytuje stát prostřenitcvím krajů na “nouzové ubytování”. Úprava generuje náklady dané velmi specifickou situací, kterou je příchod velkého množství občanů Ukrajiny do ČR v důsledku vpádu cizího agresora do jejich země a rozpoutání válečného konfliktu v Evropě. Česká republika má s ohledem na požadavky Směrnice o dočasné ochraně závazek zabezpečit sociálních potřeby těchto osob, kterým byla (na základě rozhodnutí Rady EU o aktivizaci tohoto institutu) udělena DO. Opatření k zabezpečení sociálních potřeb cizinců bylo „svěřeno“ do působnosti MPSV, a to již původní úpravou zákona č. 65/2022 Sb. (a v návaznosti na to zákon č. 66/2022 Sb.), kterou byla novelizována příslušná část zákona o DO, dle kterého bylo sociální (a hmotné) zabezpečení osob s DO v působnosti Ministerstva vnitra. Návrh předkládané úpravy rozšiřuje opaření v působnosti MPSV směrem k požadavku na zabezpečení potřeby bydlení (mimo nouzové ubytování poskytované bezplatně zranitelným skupinám cizinců). S přihlédnutím k uvedenému je třeba konstatovat, že v tuto chvíli nemá MPSV v rámci výdajových limitů svého rozpočtu zabezpečeny finanční prostředky na krytí potřeb vyplývajících z legislativní úpravy. U navrhované úpravy se nepředpokládají negativní sociální dopady na ukrajinskou komunitu cizinců s udělenou DO, jejichž sociální (a hmotné) zabezpečení je předmětem této úpravy. Nepředpokládají se finanční nároky na podnikatelské subjekty, popř. dopady na životní prostředí České republiky.

Zákon o Státním fondu podpory investic

Novela zákona sama nevyvolá žádné dopady na státní rozpočet. Jedná se pouze o rozšíření možnosti pro využití prostředků Státního fondu podpory investic rovněž na podporu poskytnutí dlouhodobě neobsazeného bytu do nájmu nebo podnájmu. Konkrétní dopady budou zhodnoceny v rámci odůvodnění nařízení vlády, které stanoví podrobnosti využití prostředků Státního fondu podpory investic pro tento účel. Obecně je možné konstatovat, že oproti nové výstavbě nebo rekonstrukcím se jedná o potenciálně nejlevnější nástroj na získání bytu pro jeho využití k uspokojení bytových potřeb.

Zákon o zaměstnanosti a zákon o nemocenském pojištění

S navrhovanou změnou zákona o zaměstnanosti nejsou spojeny negativní dopady na státní rozpočet. S navazující změnou zákona o nemocenském pojištění se rovněž nepojí žádné negativní dopady na státní rozpočet, neboť navrhovaná změna se týká pouze rozšíření údajů v registru pojištěnců a zaměstnavatelů, které ČSSZ již vedou. V souvislosti s navrhovaným zavedením povinnosti zaměstnavatelů ohlašovat nástup zaměstnance – cizince požívajícího DO v pracovním poměru nebo činného na základě dohody o pracovní činnosti, jehož zaměstnání je zaměstnáním malého rozsahu podle zákona o nemocenském pojištění, nebo zaměstnance činného na základě dohody o provedení práce, a následným využitím této informace v rámci zákonných oprávnění Úřadem práce ČR k došetření příjmové situace takového cizince, lze očekávat efektivnější vynakládání peněžních prostředků na humanitární dávku určenou těmto cizincům, což ve svém důsledku bude mít pozitivní dopady na státní rozpočet. Pokud jde o sociální dopady, dotýká se tato změna specifické skupiny osob nacházejících se na území České republiky, tedy cizinců – držitelů DO, kterým je na základě platných právních předpisů umožněn volný přístup na trh práce. V souvislosti se zavedením povinnosti jejich zaměstnavatelů nahlásit nástup těchto osob do pracovněprávního vztahu bude posílena jejich ochrana v oblasti potenciálních rizik nelegálního zaměstnávání.

Zákon o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaných invazí vojsk Ruské federace

S navrhovanou změnou zákona o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaných invazí vojsk Ruské federace jsou spojeny nároky na státní rozpočet. Odhadované náklady související s převzetím a následným provozem KACPU jsou 300 mil Kč, z toho 180 mil. Kč Ministerstvo vnitra zajistí z EU zdrojů, zbylé náklady bude nutné zajistit ze státního rozpočtu. Návrh se v části týkající se úpravy paušální náhrady za ubytování podle zákona č. 65/2022 Sb. nijak nedotýká pravidel veřejné podpory. Povinnost zajištění bezplatného ubytování pro vysídlené osoby nepředstavuje výkon hospodářské činnosti, a proto využití institutu paušální náhrady nákladů na ubytování nezakládá veřejnou podporu ve smyslu naplnění podmínek podle rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne 24. července 2003, Altmark Trans GmbH. Příjemcem paušální náhrady je provozovatel ubytovacího zařízení, který je zároveň dle zákona č. 65/2022 Sb. výslovně povinen umožnit v objektu poskytování ubytování v rozsahu zapsané kapacity a poskytovat ubytované osobě ubytování bezplatně. Zákon také stanoví, že poskytování je veřejnou službou. Výše paušální náhrady za ubytování je pak stanovena tak, aby zohledňovala právě náklady vniklé provozovateli v přímé souvislosti s plněním závazku veřejné služby, kdy tento provozovatel není oprávněn od ubytovaných osob požadovat jakoukoli úhradu související s tímto jejich ubytováním. Konkrétní výše této paušální náhrady je pak určena nařízením vlády v souladu s výše zmíněnými kritérii. Úprava řešení otázky zranitelných osob z pohledu veřejného zdravotního pojištění bude mít vliv na výdaje státního rozpočtu v řádu jednotek milionů Kč ročně. To plyne z předpokladu počtu takto dotčených osob (maximálně nižší stovky) a výši ročního odvodu za státního pojištěnce ve výši 22 800 Kč. Při počtu 200 takto zařazených osob se jedná o výdaj ve výši 5 560 tis. Kč. O tyto prostředky bude naopak posílen systém veřejného zdravotního pojištění, přičemž na straně zdravotních pojišťoven zároveň odpadne administrativní zátěž v podobě vymáhání pojistného, kdy lze očekávat, že by tyto osoby z objektivních důvodů nebyly schopny jej hradit. Stran úpravy týkající se možnosti poskytování ambulantní péče v místech pobytu osob přicházejících z Ukrajiny lze uvést, že dopad na systém veřejného zdravotního pojištění bude záviset na rozsahu migrační vlny a na potřebě zdravotní péče z ní vyplývající. Paušální částka na den poskytované péče se může pohybovat od 10 do 20 tisíc Kč na jednu jednotku poskytované péče (lékař a zdravotní sestra) a při potřebě péče v rozsahu 15 jednotek denně a dvou měsíců se tak dopad do systému veřejného pojištění odhaduje na 9-18 mil. Kč, resp. obecněji na nízké desítky milionů Kč při větším rozsahu péče. Návrh nebude znamenat žádnou dodatečnou finanční zátěž ani pro Ministerstvo zdravotnictví ani pro krajské úřady.

VII. Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů

Pokud jde o navrhovanou změnu zákona o zaměstnanosti a zákona o nemocenském pojištění, která se týká doplnění informační a registrační povinnosti zaměstnavatelů a rozšíření okruhu údajů vedených v registru pojištěnců, účelem navrhované právní úpravy je rozšíření okruhu informací, které budou sloužit výhradně pro účely zjištění, zda osoba s DO je v pracovněprávním vztahu či nikoli v souvislosti s její žádostí o HuD nebo v souvislosti s kontrolou prováděnou oprávněnými subjekty v oblasti nelegálního zaměstnávání. Zpracovávání osobních údajů bude tedy sloužit pouze k účelu, který je stanoven zákonem a jako takové bude prováděno na základě oprávnění jednotlivých subjektů získávat osobní údaje zaměstnaných osob s DO.

Údaje oznamované zaměstnavatelem, a to údaje o nástupu osob s DO do zaměstnání v rámci dohody o pracovní činnosti či dohody o provedení práce, nebudou hlášeny pro účely nemocenského pojištění, ČSSZ zde bude fungovat jako technický provozní subjekt zajišťující příjem údajů využívaných pro účely zaměstnanosti, tedy Státního úřadu inspekce práce, oblastních inspektorátů práce a Úřadu práce České republiky, které budou tyto údaje využívat dle zákonných mezí pouze pro stanovený účel. Rozšíření okruhu zpracovávaných osobních údajů fyzických osob, tedy osob s DO, navazuje již na současnou právní úpravu, kdy ČSSZ eviduje zaměstnance, kterým vznikla účast na pojištění, byť jen v jednom kalendářním měsíci. Takoví zaměstnanci zůstávají v evidencích ČSSZ, i když teoreticky účastni pojištění být již nikdy nemusí. V souvislosti s navrhovanými změnami dojde k rozšíření počtu subjektů, jejichž osobní údaje budou zpracovávány. Bude se jednat o evidování osobních údajů osob, jimž byla udělena DO, které zahájí pracovní činnost nepodléhající nemocenskému pojištění. Počet těchto osob není možno přesně kvantifikovat a bude záviset na počtu osob s DO, které vstoupí do uvedených pracovněprávních vztahů. Ke dni 9. 1. 2023 bylo zaznamenáno 87 334 "běžících" pracovních úvazků pro osoby s DO dle ustanovení § 98 písm. a) zákona o zaměstnanosti, které jsou ukrajinské národnosti. Na základě dat lze odhadnout, že tyto úvazky vykonávalo 81 117 unikátních osob. Z porovnání s administrativními daty od Úřadu práce ČR a výběrového šetření ISPV lze odhadnout, že v méně než 40 % jde o pracovní poměr a ve více než 60 % jde o dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr – zde je potřeba upozornit, že se jedná o dopočtené údaje na základě výběrového šetření Informačního systému o průměrném výdělku (ISPV) a administrativních dat o registraci na Úřadu práce ČR. Pro posouzení vlivu zpracování osobních údajů v rámci navrhované legislativní úpravy na ochranu osobních údajů byla zhodnocena také rizikovost pro subjekty údajů – tj. fyzické osoby – osoby s DO, jejichž osobní údaje budou na základě oznámení jejich zaměstnavatele evidovány v souvislosti se započetím jejich pracovněprávního vztahu, který nezakládá účast na nemocenském pojištění, a zároveň byla vyhodnocena opatření k zabezpečení osobních údajů, pokud jde o volbu okruhu oprávněných osob přistupovat k osobním údajům a tyto údaje návazně zpracovat nebo jinak využívat. Předkládaná novela mění stávající zpracování osobních údajů jen minimálně. Z pohledu způsobu a organizace zpracování osobních údajů je zachováván informační systém, kde jsou osobní údaje o zaměstnancích uloženy, resp. zpracovávány, včetně okruhu oprávněných osob, které s nimi mají pracovat, resp. přístupových práv k nim. Rizika související s rozšířením okruhu subjektů, jejichž osobní údaje mají být zpracovávány, byla rovněž vyhodnocena jako minimální, neboť zpracovávání osobních údajů těchto osob bude sloužit výhradně k zákonem stanovenému účelu, a to zjištění skutečnosti, zda je osoba zaměstnána v případě její žádosti o humanitární dávku či v případě kontrol v oblasti nelegální práce, které naplňují mimo jiné požadavek prevence nežádoucích jevů souvisejících se zaměstnaností zranitelných osob, mezi něž osoby s DO nepochybně patří. Na základě výše uvedeného lze tedy shrnout, že navrhovaná právní úprava nebude mít negativní dopady na ochranu soukromí a osobních údajů fyzických osob.

VIII. Zhodnocení korupčních rizik

Navrhovaná právní úprava není spojena s výraznými korupčními riziky.

IX. Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu

Ačkoli obecně lze konstatovat, že výrazné navýšení počtu cizinců na území České republiky může být spojeno s jistými dopady v oblasti vnitřní bezpečnosti, vychází se ze skutečnosti, že osoby, kterým jsou přiznávána navrhovanou právní úpravou zvláštní práva a povinnosti, jsou držiteli příslušných pobytových oprávnění, udělených kompetentními státními orgány. U navrhované právní úpravy se nepředpokládá zásadní negativní vliv na bezpečnost nebo obranu státu. Přechod na úplatnou formu ubytování po 150 dnech může ovšem vést k tomu, že některé osoby z řad cizinců by mohly mít problémy s udržením stávající formy ubytování, případně s nalezením nové. Pokud by tato skupina osob zůstala zcela bez ubytování, mohl by nárůst osob (cizinců) bez domova negativně ovlivnit bezpečnostní situaci v České republice i subjektivní pocit bezpečí obyvatel. Z tohoto důvodu je důležité, aby byl návrh na zpoplatnění ubytování po uplynutí stanovené doby ubytování doplněn o systém sociální či věcné pomoci (dávky, příspěvky, dostupné bydlení) těmto osobám.

X. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy se Zásadami pro tvorbu digitálně přívětivé legislativy

Navrhovaná právní úprava byla vyhodnocena vzhledem k následujícím zásadám: 1. Budování přednostně digitálních služeb (princip digital by default)

Zásada není navrhovanou právní úpravou negativně dotčena. Pokud jde o oznamovací povinnost zaměstnavatele týkající se všech druhů pracovněprávních vztahů cizinců požívajících DO, budou využívány dosavadní postupy a elektronické formuláře České správy sociálního zabezpečení.

2. Maximální opakovatelnost a znovupoužitelnost údajů a služeb

Zásada není navrhovanou právní úpravou negativně dotčena.

3. Budování služeb přístupných a použitelných pro všechny, včetně osob se zdravotním

postižením (princip governance accessibility) Zásada není navrhovanou právní úpravou negativně dotčena.

4. Sdílené služby veřejné správy

Zásada není navrhovanou právní úpravou negativně dotčena.

5. Konsolidace a propojování informačních systémů veřejné správy

Zásada není navrhovanou právní úpravou negativně dotčena. Administrativní údaje ČSSZ, které budou nyní obsahovat i údaje o nástupu cizince požívajícího DO do jakéhokoli pracovněprávního vztahu, budou sloužit již na podkladě současné právní úpravy Úřadu práce ČR jako zdroje údajů o zaměstnanosti osob s DO.

6. Mezinárodní interoperabilita – budování služeb propojitelných a využitelných

v evropském prostoru Zásada není navrhovanou právní úpravou negativně dotčena.

7. Ochrana osobních údajů v míře umožňující kvalitní služby (princip GDPR)

Soulad navrhované právní úpravy s dotčenou zásadou je řešen v části „Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů“. Jak je již tam uvedeno, s přijetím návrhu nejsou spojena opatření, ve kterých by bylo možné spatřovat dopady na ochranu soukromí a osobních údajů.

8. Otevřenost a transparentnost včetně otevřených dat a služeb (princip open

government) Zásada není navrhovanou právní úpravou negativně dotčena.

9. Technologická neutralita

Zásada není navrhovanou právní úpravou negativně dotčena.

10. Uživatelská přívětivost

Zásada není navrhovanou právní úpravou negativně dotčena.

Návrh zákona je v souladu se všemi zásadami digitálně přívětivé legislativy.

XI. Hodnocení dopadů regulace podle Obecných zásad

Ministr pro legislativu a předseda Legislativní rady vlády dopisem č.j. 59758/2022-UVCR ze dne 19. prosince 2022 udělil výjimku z povinnosti provést hodnocení dopadů regulace podle Obecných zásad pro hodnocení dopadů regulace.