zákon č. 76/2006 Sb.

K bodu 1

Text § 1 odst. 3 je doplněn tak, aby bylo stanoveno, že se zákon nevztahuje na vodovody dodávající například technologickou vodu, chladící vodu (průmyslové vodovody) a jiné podobné vody, které trvale nedodávají vodu pitnou, jak je definována zákonem č.258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících předpisů ve znění pozdějších předpisů. Úpravou textu jsou dále vyloučeny i oddílné kanalizace k odvádění srážkových vod. Poslední věta stanoví, že vodovody a kanalizace, u nichž nedochází k dodavatelsko odběratelskému vztahu, nespadají do působnosti tohoto zákona. Týká se to například vodovodů a kanalizací v průmyslovém areálu s vlastním zdrojem vody nebo samostatným vypouštěním do vodního toku, pokud je vlastník celého průmyslového areálu i vlastníkem celého vodovodu nebo kanalizace. Povinnost zajistit pitnou vodu u vodovodů menších než vymezuje tento zákon a v případech, kdy se jedná o individuální zdroje a výrobu pitné vody pro vlastní podnikatelskou činnost (hotely s vlastním zdrojem, různé průmyslové, zemědělské a administrativní či obchodní areály atd.) je dána zákonem č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých zákonů ve znění pozdějších předpisů, a to ustanovením § 3 odst. 2 tohoto zákona.

Vzhledem k novému uvedení pojmu „pitná voda“ již v § 1 odst. 3 je poznámka pod čarou č. 1 nahrazována novým zněním, odkazujícím na pojem „pitná voda“.

K bodu 2

V souvislosti s vymezením rozhodování vodoprávním úřadem o stanovení vodovodů a kanalizací za vodovody a kanalizace pro veřejnou potřebu se dosavadní odkaz na poznámku pod čarou č.1 zrušuje.

K bodu 3

Úprava textu poznámky pod čarou č. 2 (je doplňován celý název zákona, neboť je zde odkazováno poprvé na vodní zákon).

K bodu 4

V § 2 odst. 2 se jedná o úpravu pojmu „kanalizace“ tak, aby bylo zřejmé, že jednotnou kanalizací se odvádějí odpadní vody spolu s vodami srážkovými, které se tak stávají odpadními vodami a že odpadní vody samostatně odvádí oddílná kanalizace splašková a srážkové vody samostatně oddílná kanalizace srážková. Je nově definována jednotná i oddílná kanalizace. Platná právní úprava postrádala tuto definici i když byl tento pojem používán.

K bodu 5

Nový text § 2 odst. 3 je zpřesňujícím popisem činností, které jsou provozováním vodovodů a kanalizací. Podrobnější popis činnosti je důležitý z hlediska stanovení nutnosti držení povolení k provozování při činnostech spojených s provozováním a správou majetku vodovodů a kanalizací.

K bodu 6

Dosavadní znění § 2 odst. 4 nevystihovalo dostatečně, že jen ten, kdo je držitelem povolení k provozování určitého vodovodu a kanalizace od krajského úřadu a provozuje je, je provozovatelem.

K bodu 7

Dosud nebyl v právních předpisech definován pojem „vnitřní vodovod“ a „vnitřní kanalizace“ přestože jsou tyto pojmy v právních předpisech používány. Definice těchto pojmů je z tohoto důvodu žádoucí.

K bodu 8

V § 3 odst. 8 je ve vazbě na probíhající reformu veřejné správy zpřesněn subjekt, který může rozhodnutím uložit povinnost napojit se na kanalizaci. Jde o zpřesnění ve vazbě na to, že se jedná o rozhodnutí v přenesené působnosti. Je tedy vhodnější použít výraz „Obecní úřad“.

K bodu 9

Nový § 3a vymezuje postup v případech vzniklých při rozdělení vlastnictví k pozemkům nebo stavbám připojeným na vodovod nebo kanalizaci a v případech tzv. „sdružených přípojek“. Ustanovení uvádí možnost řešení také pro případy takzvaných areálových vodovodů (podle § 1 odst. 3 a  § 2 odst. 3 dříve platné vyhlášky č. 144/1978 Sb., o veřejných vodovodech a veřejných kanalizacích nebyly tyto vodovody veřejným vodovodem) v souvislosti s rozdělením těchto areálů mezi dva a více vlastníků. Řešení podle odstavce 2 je možno realizovat, pokud nevyhovuje řešení uvedené v prvním odstavci §3a a pokud přímo nebo po úpravě je možné z přípojek a části vnitřního vodovodu a vnitřní kanalizace (zpravidla uložených v komunikacích areálu) vymezit vodovod nebo kanalizaci provozně související s takovým vodovodem nebo kanalizací pro veřejnou potřebu, na který jsou napojeny a části vnitřního vodovodu a vnitřní kanalizace vymezit jako přípojky. Vnitřním vodovodem pak zůstane jen vnitřní instalace v budovách nebo mezi budovami jednoho vlastníka.

K bodu 10

Plány oblastí povodí podle § 25 zákona č. 254/2001 Sb.,o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, jsou základním koncepčním materiálem v oblasti vodní politiky, je tedy nutné, pokud jsou pro dané území zpracovány a schváleny, z nich vycházet při zpracování Plánů rozvoje vodovodů a kanalizací pro území kraje.

K bodu 11

Doplněním ustanovení se zajišťuje, aby při zpracování Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací se tento plán projednal rovněž s územně příslušným správcem povodí, vzhledem k úzké vazbě na plány oblastí povodí.

K bodu 12

Ve vztahu k bodu 10 se stanoví, že Plány rozvoje vodovodů a kanalizací pro území kraje jsou podkladem pro zpracování Plánů oblastí povodí podle § 25 vodního zákona. Současně se stanoví, že Plány rozvoje vodovodů a kanalizací pro území krajů slouží pro činnost nejen obce, ale i kraje v samostatné i přenesené působnosti.

K bodu 13

Jedná se pouze o legislativně technickou úpravu odkazu na poznámku pod čarou.

K bodu 14

Zrušuje se poznámka pod čarou č. 11, neboť v souvislosti s touto novelou zákona ztratila opodstatnění.

K bodu 15

Posun termínu dává do souladu povinnost vůči ČSÚ s termínem podle tohoto zákona a vytváří časový prostor pro odpovědné zpracování vybraných údajů majetkové evidence a vybraných údajů provozní evidence vlastníky vodovodů nebo kanalizací.

K bodu 16

V návaznosti na bod 15 se posouvá také termín odevzdání vybraných údajů majetkové evidence a vybraných údajů provozní evidence vodoprávními úřady Ministerstvu zemědělství, tato změna je nutná z toho důvodu, aby nebyla zkrácena doba vodoprávním úřadům pro zpracování a kontrolu jim předaných údajů vlastníky vodovodů nebo kanalizací.

K bodu 17

Nové stanovení požadavků na kvalifikaci osoby provozovatele nebo jeho odpovědného zástupce je navrženo vzhledem ke zjištěním, že řada vodovodů nebo kanalizací v kategorii do 500 zásobovaných obyvatel vykazuje nedostatky v technickém stavu, a to bez odpovídající odezvy ze strany jejich provozovatelů (chybí upozornění vlastníkům) a to i v oblasti zabezpečující nezávadnost dodávané pitné vody. V těchto věcech i v oblasti provozování, včetně znalosti základních právních předpisů, jsou nedostatky u provozovatelů bez středoškolského vzdělání. Právě v těchto případech chybí komplexnost při provozování, aktivní přístup ke zlepšování služby v souladu s technickým pokrokem, který vyžaduje více než jenom praxi. Důvodem je především ochrana zdraví odběratele.

K bodu 18

Tato úprava přispěje k tomu, aby nedocházelo ke sporům o provozování vymezeného majetku tím, že na jeden vodovod nebo kanalizaci bude vydáno povolení k provozování více subjektům a aby povolení nedostávaly osoby, kterým z důvodu neplnění povinností stanovených zákonem již bylo povolení v minulosti odebráno anebo pro takové vodovody nebo kanalizace, které k tomu, aby mohly být provozovány v souladu s právními předpisy, musí být opraveny nebo doplněny v souladu se stanoviskem technického auditu. Důvodem je větší ochrana odběratele, vlastníka i provozovatele vodovodu nebo kanalizace.

K bodu 19

Toto doplnění v souvislosti s předchozím bodem přispěje k objektivnímu posouzení, zda došlo k nápravě chyb, které vedly k odebrání povolení k provozování vodovodu nebo kanalizace. Toto doplnění umožní vydání povolení až po odstranění závad na technickém stavu vodovodu nebo kanalizace vlastníkem a rovněž přispěje k záruce řádného plnění povinností stanovených zákonem provozovateli. Tato úprava rovněž zaručí větší ochranu odběratele, provozovatele i vlastníka vodovodu nebo kanalizace. Ustanovením je vyloučen nejednotný přístup, ke kterému by mohlo docházet v případech posuzování krajskými úřady.

K bodu 20

Zpřesnění ustanovení § 6 odst. 5, kterým se stanoví v povolení k provozování uvádět jméno a příjmení, datum narození a adresu trvalého bydliště osoby nebo jejího odpovědného zástupce, jejichž vzdělání a praxe je podmínkou udělení povolení k provozování vodovodu nebo kanalizace. Tato povinnost dosud vyplývala pouze z formuláře žádosti o povolení, jehož vzor byl stanoven prováděcím právním předpisem, a poznatky z praxe přinášely zjištění, že ne vždy byl v povolení k provozování odpovědný zástupce uveden a byl k dohledání pouze v žádosti.

K bodu 21

Ustanovení § 6 odst. 6 je doplněno o možnost získání povolení k provozování i pro subjekty, které neprovozují vodovod nebo kanalizaci za účelem dosažení zisku, přičemž nejde pouze o obce ale i o organizační složky státu, jako např. subjekty zařazené v resortech vnitra, školství nebo obrany, které rovněž provozující vodovody nebo kanalizace svých zařízení.

V ustanovení § 6 odst. 7 a 8 došlo k rozdělení pravomoci zrušit povolení k provozování vodovodu nebo kanalizace ve vazbě na plnění podmínek povolení ve prospěch Krajského úřadu a ve věcech nedodržování nebo porušování ustanovení zákona o vodovodech a kanalizacích nebo zvláštních právních předpisů a na základě závažných nedostatků v oblastech zkoumaných technickým auditem, ve prospěch Ministerstva zemědělství. Toto ustanovení má vyloučit nejednotný postup v rámci České republiky ve věci rušení povolení k provozování a možné podjatosti při rušení povolení k provozování v případech, kdy vlastník vodovodu nebo kanalizace je současně orgánem státní správy s pravomocí odebrat povolení k provozování (například Hlavní město Praha).

Úpravou v § 6 odst. 8 dojde k převodu pravomoci zrušit povolení k provozování vodovodu nebo kanalizace z důvodu porušování ustanovení tohoto zákona nebo zvláštních právních předpisů nebo z důvodu zjištěných závažných nedostatků (technickým auditem) z krajského úřadu ve prospěch Ministerstva zemědělství. Důvodem k tomuto řešení je skutečnost, že opakované nedodržování nebo porušování ustanovení tohoto zákona nebo zvláštních právních předpisů je nedostatečně postihováno a také skutečnost, že vydání povolení je vázáno pouze na majetek ležící na území kraje, který povolení vydal, ale provozovatel může provozovat vodovody nebo kanalizace na území několika krajů a ve všech musí dojít ke zrušení povolení k provozování. Předpokládá se, že případů odebrání povolení nebude velké množství, přesto je třeba postupovat s jednotnou úrovní hodnocení.

Ustanovení § 6 odst. 9 upravuje povinnost informování Ministerstva zemědělství o vydání povolení k provozování nebo jeho změně.

Ustanovení odstavce 10 zmocňuje k vymezení pojmu „příbuzný obor“ k oboru vodovody a kanalizace prováděcím právním předpisem.

K bodu 22

Zpřesnění textu v § 8 odst. 3 vede k jednoznačnému výkladu, že se jedná nejen o vlastníky vodovodů nebo kanalizací jako celků, ale i o vlastníky jednotlivých částí vodovodů nebo kanalizací (zahrnující např. vlastníka čistírny odpadních vod odlišného od vlastníka kanalizace). Současně je rozhodnutím ve sporu u písemné dohody pověřeno Ministerstvo zemědělství, vzhledem k nutné technické odbornosti a posouzení na základě srovnávání, což se v praxi ukázalo pro vodoprávní úřady značně obtížné a vznikala potřeba technického auditu, jehož úhrada byla pro vodoprávní úřady spojena se značnými obtížemi.

K bodu 23

Úprava se týká napojení vodovodu na stávající vodovod nebo kanalizace na stávající kanalizaci, popřípadě jejich částí, například kanalizační stoky na čistírnu odpadních vod. Tento nový odstavec má zajistit, aby v případě potřeby mohly být vodovody nebo kanalizace rozšířeny subjektem, který má na rozšíření zájem, a to bez nepřiměřených, zpravidla jednorázových finančních nároků na subjekt, který má zájem o napojení. Napojení musí být vždy možné z kapacitních a technických hledisek. Finanční nárok vyplývající z napojení lze upravit smluvně nebo promítnout do vodného a stočného v souladu s cenovým předpisem, ale nesmí jím být podmiňována samotná realizace napojení. Naopak realizace napojení nezbavuje subjekt, který žádá o napojení, povinnosti dohodnout se na úhradě nákladů realizace napojení.

K bodu 24

Úprava se týká připojení vodovodní nebo kanalizační přípojky na vodovod nebo kanalizaci. Současně se uvádí možnost upravit smluvně úhradu za realizaci připojení na vodovod nebo kanalizaci, tedy tak, že vlastníkem přípojky je osoba, která přípojku zaplatila. V případě, že dojde k zahrnutí hodnoty připojení do ceny pro výpočet vodného nebo stočného, je vlastníkem přípojek vlastník vodovodu nebo kanalizace.

K bodu 25

Ustanovení jednoznačně stanoví možnost, aby mohl být provozovatel vodovodu nebo kanalizace smluvně pověřen jejich vlastníkem k uzavírání smluv s odběratelem.

K bodu 26

Ustanovení je pouze legislativně technická úprava.

K bodu 27

Nové ustanovení § 8 odst. 11 má zajistit naplňování směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 22. prosince 2000, ustavující rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky, v oblasti dosažení samofinancovatelnosti oboru vodovodů a kanalizací. Tato směrnice v jednom ze čtyř nejdůležitějších nových cílů uvádí: „zajistit, aby uživatel nesl náklady na zajišťování a užívání vody odrážející její skutečnou cenu“. Tento cíl znamená samofinancovatelnost v plném rozsahu i v oboru vodovodů a kanalizací. Náklady reprodukce vodovodů a kanalizací je tedy nutné zajistit zahrnutím do cen pro vodné a stočné u všech subjektů. Dosud celá řada subjektů vlastnících vodovody a kanalizace (zejména obce) nezahrnovala odpisy (ani je nerealizovala) do ceny pro vodné a stočné. Tím dochází k nerovnému postavení subjektů na trhu. Ustanovení umožní zajistit samofinancování při obnově vodovodů a kanalizací a tím i sblížení podmínek subjektů na trhu.

Nové ustanovení § 8 odst. 12 umožňuje Ministerstvu zemědělství, jako orgánu státní správy pověřeného veřejnoprávní regulací oboru vodovodů a kanalizací, získat na vyžádání podklady, na základě kterých posuzuje plnění povinností vlastníků obsažených v § 8 odst. 1. Stejná povinnost je v § 9 odst. 12 pro provozovatele. Vzhledem k tomu, že poskytnuté údaje mohou být částečně zavádějící a nepřesné, je tato povinnost pro oba subjekty předpokladem pro zpracování efektivního a nanejvýš objektivního hodnocení Ministerstva zemědělství. Poskytnutí dokumentace nových a obnovovaných staveb vodovodů a kanalizací včetně nákladů umožňuje Ministerstvu zemědělství provádět úkony podle § 29 zákona, tedy vyhodnotit účelnost a ekonomiku záměru tak, aby následně nedocházelo k nadměrnému zatížení ceny pro vodné a stočné. Zveřejnění vyhodnocení investičních záměrů nebo záměrů rekonstrukcí a obnovy má umožnit výraznější kontrolu veřejností, neboť jí se to ekonomicky dotýká.

K bodu 28

Toto ustanovení jednoznačně stanoví, že vodné v jednosložkové formě je součinem množství a ceny pro vodné a umožňuje úplatu pevné složky vodného i v případě nulového odběru pitné vody. Cílem zákona je krytí nákladů spojených s umožněním odběru pitné vody a tomu pevná složka slouží. Možnost odběru je dána připojením a nikoliv vlastním odběrem. Podle platné právní úpravy nebylo účtování v případě nulového odběru jednoznačné. Pokud tedy odběratel nerealizuje odběr a nechce platit pevnou složku, musí se od vodovodu odpojit.

U nových smluv bude dnem, kdy se začíná hradit pevná složka vodného, den podpisu smlouvy a u stávajících smluv to bude dnem účinnosti obecně závazné vyhlášky obce vydané v samostatné působnosti obce nebo rozhodnutím nejvyššího orgánu právnické osoby, která je vlastníkem vodovodu podle § 20 odst. 4.

K bodu 29

Toto ustanovení jednoznačně stanoví, že stočné v jednosložkové formě je součinem množství a ceny pro stočné a umožňuje úplatu pevné složky stočného i v případě nulového vypouštění odpadní vody. Cílem zákona je krytí nákladů spojených s umožněním vypouštění odpadní vody a tomu pevná složka slouží. Možnost vypouštění je dána připojením a nikoliv vlastním vypouštěním. Podle platné právní úpravy nebylo účtování v případě nulového vypouštění jednoznačné. Pokud tedy odběratel nerealizuje vypouštění a nechce platit pevnou složku, musí se od kanalizace odpojit. (Pokud ale existuje rozhodnutí podle § 3 odst. 8, není možné odpojení od kanalizace).

U nových smluv bude dnem, kdy se začíná hradit pevná složka stočného, den podpisu smlouvy a u stávajících smluv to bude dnem účinnosti obecně závazné vyhlášky obce vydané v samostatné působnosti obce nebo rozhodnutím nejvyššího orgánu právnické osoby, která je vlastníkem kanalizace podle § 20 odst. 4.

K bodu 30

Toto doplnění § 9 odst. 5 zpřesňuje jedno z míst hlášení, kterým je „operační středisko Hasičského záchranného sboru kraje“. Současně vylučuje z hlášení případ havárie přípojky, kterou je možno uzavřít uzávěrem. V případě, že takové uzavření přípojky je nerealizovatelné a bude uzavřen vodovodní řad, povinnost informace zůstává.

K bodu 31

Toto doplnění ustanovení § 9 odst. 6 písm. c) umožňuje provozovateli přerušit dodávku vody odběrateli, který neumožní přístup k vodoměru. Tato možnost jako opatření omezující nakládání s vodou je velmi důležitá i z hlediska toho, že vodoměr je ve vlastnictví vlastníka vodovodu a existuje povinnost výměny při cejchování vodoměru a překročení termínu výměny je důvodem k prohlášení nefunkčnosti vodoměru a tím i fakturaci na základě jiných stanovení odebraného množství. Mohou se vyskytovat případy, kdy je pro odběratele výhodné neumožnit přístup k vodoměru. (Například krádeže vody obtokem vodoměru, kdy je nutné odstranit obtok.)

K bodu 32

Nové ustanovení § 9 odst. 12 umožňuje Ministerstvu zemědělství jako orgánu státní správy, pověřeného veřejnoprávní regulací oboru vodovodů a kanalizací, plnit úkoly podle § 29 zákona. Cílem je umožnit kvalitní kontrolu plnění povinností provozovatelů. Současně je cílem umožnit vyhodnocení, zda stanovení ceny pro vodné a stočné je v souladu s cenovými předpisy Ministerstva financí, které je cenovým úřadem cen pro výpočet vodného a stočného. Současně je cílem umožnit zpracovat a vyhodnotit určitou individuální cenu pro vodné a stočné vzhledem k ceně pro vodné a stočné jako celostátní průměrné.

K bodu 33

Úprava § 10 odst. 1 písm. b) odstraňuje pochybnost, že by mohlo dojít k uzavírání jiných než písemných smluv.

K bodu 34

Úprava § 10 odst. 2 písm. a) odstraňuje pochybnost, že by mohlo dojít k uzavírání jiných než písemných smluv.

K bodu 35

Doplnění je žádoucí vzhledem k vyloučení kanalizací z náhrad ztrát v původním textu. K vyloučení došlo omylem či písařskou chybou při zpracování zákona č. 274/2001 Sb..

K bodu 36

Doplnění ustanovení řeší povinnost splnit požadavky požární ochrany na zajištění odběru vody k hašení požáru, jde-li o jediný zdroj, z něhož je možné v místě požáru čerpat vodu k hašení požáru. Tato povinnost se bude vztahovat na všechny vodovody, avšak za podmínky, že je to technicky možné (například s ohledem na tlak vody, atd.). Přizpůsobení stávajících vodovodů náročným požárním podmínkám by bylo z ekonomických důvodů v řadě případů téměř nemožné a často neefektivní.

K bodu 37

Úpravy textu v § 13 odst. 1 jsou dány novým přesným překladem a vysvětlením odborníků z orgánů EU k předmětným ustanovením Směrnice rady 75/440/EHS z 16. června 1975 o požadované jakosti povrchových vod určených k odběru na vodu pitnou v členských státech (Čl. 1 odst. 1, 2 a 3).

K bodu 38

Jedná se pouze o legislativně technickou úpravu změny indexu v odkazu na poznámku pod čarou č. 18 (nově poznámka pod čarou č. 1), neboť v souvislosti s novou formulací poznámky pod čarou č. 1 je možné nahradit poznámku pod čarou č. 18 poznámkou pod čarou č. 1.

K bodu 39

Se změnou vyplývající z předchozího bodu je účelné zrušit poznámku pod čarou č. 18.

K bodu 40

Krajské úřady jsou příslušné k vydání výjimky podle § 13 odst. 2 zákona, v případě, že surová voda nesplňuje požadavky na její kvalitu danou vyhláškou. č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001Sb., o vodovodech a kanalizacích. Toto je i důvodem k tomu, aby byly i nadále adresátem celkových výsledků rozborů surové vody, které jim předávají jednotliví provozovatelé vodovodů. Aby zpracování údajů nebylo časově příliš náročné, je žádoucí, aby údaje o rozborech surové vody byly provozovateli vodovodů předávány v jednotné podobě s možností jejich jednoduchého zpracování do databáze. Z tohoto důvodu jsou vkládána slova „v předepsané formě“. Z důvodu, že výsledky jsou předmětem hlášení orgánům EU je dále žádoucí zajistit jejich vyhodnocení za všechny kraje a předání orgánům EU. Vyhodnocení a předání zajišťuje Ministerstvo zemědělství a proto je potřebné stanovit povinnost Krajským úřadům jejich předání ministerstvu včetně stanovení termínu předání.

K bodu 41

Jedná se o legislativně technickou úpravu odkazu na poznámku pod čarou č. 19, neboť odkaz je možné nahradit již použitou poznámkou pod čarou č. 7a.

K bodu 42

Se změnou vyplývající z předchozího bodu je žádoucí zrušit poznámku pod čaru č. 19.

K bodu 43

Jedná se o legislativně technickou úpravu odkazu na poznámku pod čarou č. 18, neboť ji je možno nahradit již použitou poznámkou pod čarou č. 1. Poznámka pod čarou č. 18 byla již zrušena v bodě 39.

K bodu 44

V dosavadním textu ustanovení nebylo jasně stanoveno, že vlastník kanalizace musí zpracovaný kanalizační řád předložit ke schválení vodoprávnímu úřadu. Vzhledem k tomu, že jde o povinnost realizovanou před kolaudací nové kanalizace, jde o povinnost zásadní.

K bodu 45

Úprava textu ustanovení je legislativně technická a vyplývá z předešlé související změny číslování odstavců v § 9.

K bodu 46

Doplnění ustanovení § 16 odst. 1 o možnost dohody (v odůvodněných případech) na jiném určení množství dodané vody mezi odběratelem a vlastníkem, popřípadě provozovatelem vodovodu, a s tím související úprava, co se bude považovat za podklad pro vyúčtování dodávky vody. Cílem je zamezení častým sporům mezi provozovatelem vodovodu a odběratelem v této věci.

K bodu 47

Ustanovení vyplývá z technického vývoje, na základě kterého vznikl návrh Českého metrologického institutu, zdůvodněný existencí možnosti kontrolovat správnost měření na místě a tím určit případné chyby měření způsobené nesprávným osazením nebo zanášením filtračního elementu vodoměru, případně vliv stupně namokření, resp. vysušení měřidla. Tento způsob kontroly umožňuje i vysoká přesnost nezávislých kontrolních měřidel i při zkušebním množství 0,1 m³. Toto ustanovení je rozšířením ochrany odběratele, kterému je dána možnost takovou zkoušku za přítomnosti provozovatele vodovodu na své náklady realizovat. V případě, že se zjistí odchylky větší, než je podle zvláštních právních předpisů přípustné, považuje se vodoměr za nefunkční a postupuje se podle dalších ustanovení zákona.

K bodu 48

Změna je dána novým přesnějším vymezením názvu subjektu oprávněného ke kontrole měřidel, tedy i vodoměrů.

K bodu 49

Tato změna ustanovení § 17 odst. 4 písm. a) odstraňuje nesoulad původního znění s ustanovením § 17 odst. 9, který vypořádání rozdílů při přezkoušení vodoměrů svěřuje prováděcímu právnímu předpisu. Zaznamenává-li vodoměr v jakémkoliv ze tří rozsahů (minimální odběry, průměrné a maximální odběry) údaje nesplňující požadavky na přesnost v těchto rozsazích, považuje se vodoměr za nefunkční. Fakturované množství nelze stanovovat podle odchylek jednotlivých rozsahů, neboť ve většině případů se jedná pouze o měření v minimálních odběrech a jakýkoliv jiný způsob stanovení odběru je objektivnější než na základě odchylek v jednotlivých rozsazích proti naměřenému množství. Původní ustanovení nezahrnovalo období, které bylo příčinou reklamace a vzbuzovalo dojem, že vypořádání rozdílů naměřeného množství proti odchylkám v jednotlivých rozsazích měření je předepsáno způsobem vypořádání rozdílů na základě odchylek v jednotlivých rozsazích proti naměřenému množství. Je potřeba uvést, že při každém stanovení velikosti odběru jako náhradě za měření nefunkčním měřidlem (vodoměrem) je žádoucí přihlédnout k výsledkům přezkoušení a brát v úvahu případné změny odběrových poměrů.

K bodu 50

Toto ustanovení § 17 odst. 4 písm. c) nově stanoví, že po lhůtě platnosti ověření je vodoměr považován za nefunkční a množství dodané vody se stanoví podle písmene a). Toto ustanovení má vést k tomu, aby provozovatel včas vyměňoval vodoměry a odběratel rovněž sledoval termín pro výměnu.

K bodu 51

Toto ustanovení stanoví, kdo nese náklady na výměnu vodoměru a jeho přezkoušení vyžádaného odběratelem, je-li vodoměr shledán nefunkčním.

K bodu 52

K tomuto vložení nového odstavce 6 do § 17 dochází vzhledem k novému formulování § 17 odst. 4 písm. a), ze kterého pro lepší srozumitelnost byl vypuštěn text týkající se délky období, za které se vypořádává reklamace nebo zjištění o nefunkčnosti vodoměru. V tomto odstavci se období, které je předmětem reklamace nebo zjištění o nefunkčnosti vodoměru definuje samostatně. V ustanovení je použit termín „skutečný odečet“, kterým je povolanou osobou na místě zjištěné množství na ukazateli (číselníku, počitadle).

K bodu 53

Tato změna ustanovení § 19 odst. 4 písm. a) odstraňuje nesoulad původního znění s ustanovením § 19 odst. 9, který vypořádání rozdílů při přezkoušení vodoměrů svěřuje prováděcímu právnímu předpisu. Prováděcí právní předpis považuje rozdíly při přezkoušení měřícího zařízení proti povoleným odchylkám za nefunkčnost měřícího zařízení.

K bodu 54

Tento nový odstavec nahrazuje ne zcela jasně formulované ustanovení, které bylo pod písmenem a) § 19 odstavce 4. Původní ustanovení nezahrnovalo období, které bylo příčinou reklamace a umožňovalo výklad, že vypořádání rozdílů naměřeného množství proti odchylkám v jednotlivých rozsazích měření je předepsáno způsobem vypořádání rozdílů na základě odchylek v jednotlivých rozsazích proti naměřenému množství.

K bodu 55

Jedná se o legislativně technickou změnu v odkazu na poznámku pod čarou č. 23, neboť je možné nahradit odkaz na poznámku pod čarou č. 23 již použitou poznámkou pod čarou č. 17a.

K bodu 56

Jedná se o legislativně technickou změnu v odkazu na poznámku pod čarou č. 23, neboť je možné nahradit odkaz na poznámku pod čarou č. 23 již použitou poznámkou pod čarou č. 17a.

K bodu 57

Se změnou vyplývající z bodů 57 a 58 je účelné zrušit poznámku pod čarou č. 23.

K bodu 58

Úprava tohoto ustanovení je vyvolána skutečností, že cena za vodné nebo stočné není cenou, ale úplatou, která má jednosložkovou nebo dvousložkovou formu. V případě jednosložkové formy je vodné nebo stočné součinem množství a ceny stanovené podle cenových předpisů. V případě dvousložkové formy vodného nebo stočného se skládá z pevné složky dané cenovými předpisy, stanovené částí nákladů a vlastníkem vodovodu nebo kanalizace zvoleným výpočtem pevné složky a proměnné složky závisející na ceně stanovené podle cenových předpisů a odebraném nebo vypouštěném množství.

K bodu 59

Nový odstavec je zařazen na základě zkušeností vyplývajících z praxe, a to z důvodů zlepšení informovanosti v zásobování pitnou vodou v době krizových situací. Toto informování v době krizových situací bude probíhat především telefonicky, neboť v době krizové situace je skutečný stav velice proměnlivý a je žádoucí mít objektivní a nejnovější informace ihned k dispozici.

K bodu 60

Podrobnosti o určení, který orgán veřejné správy je příslušný k řízení o uložení povinnosti veřejné služby, je navrhováno vypustit, neboť tento postup je dostatečně upraven novým zákonem č. 500/2004 Sb, správní řád, který nabývá účinnosti shodně s touto novelou zákona.

K bodu 61

Úprava textu sjednocuje terminologii používanou v souvislosti s probíhající reformou veřejné správy.

K bodu 62

Tato úprava zpřesňuje určení šíře ochranných pásem vzhledem ke hloubce uložení potrubí v zemském povrchu.

K bodu 63

Úprava ustanovení uvádí do souladu terminologii používanou v souvislosti s probíhající reformou veřejné správy a výčet kompetencí obecního úřadu se doplňuje o právo vyplývající z § 3 odst. 8, dosud ve výčtu neuvedené. Současně je pro lepší přehlednost ustanovení rozděleno na kompetence v samostatné a v přenesené působnosti.

K bodu 64

Úprava ustanovení uvádí do souladu terminologii používanou v souvislosti s probíhající reformou veřejné správy a stanoví se výčet kompetencí krajského úřadu v přenesené působnosti.

K bodu 65

Ustanovení § 29 člení působnost Ministerstva zemědělství v oboru vodovodů a kanalizací na odstavce příslušející ministerstvu z titulu orgánu veřejné správy v oblasti koncepčních prací (uvedeno v odstavci 1) a na odstavce příslušející ministerstvu související s výkonem veřejnoprávní regulace v oboru vodovodů a kanalizací (uvedeno v odstavcích 2 až 5). Tento obor se stává postupně oborem přirozeně monopolním, obdobně jako další síťové obory (energetika a telekomunikace), je tedy nezbytné upravit veřejnoprávní výkon regulace tohoto oboru.

Regulace nahrazuje účinky hospodářské soutěže tam, kde hospodářská soutěž nemůže z jakýchkoliv příčin existovat nebo je omezena. Jak je popsáno v obecné části důvodové zprávy, je navrhováno stanovit ministerstvu výkon regulace oboru vodovodů a kanalizací.

V odstavcích 2 až 4 jsou tedy stanoveny kompetence související s výkonem veřejnoprávní regulace oboru vodovodů a kanalizací, která budou vykonávána zde uvedenými nástroji.

Ke zrušení povolení k provozování může dojít na základě ustanovení § 6 odst. 8 zákona (jedná se o důvody, které jsou popsány v bodě 22). Rozhodnutí o konání technického auditu, který je jedním z nástrojů regulace, bude vydáno tehdy, pokud bude odůvodněná obava, že technický stav vodovodů nebo kanalizací je natolik špatný, že nemůže být zajištěna zdravotní nezávadnost pitné vody nebo zajištěno bezpečné odvádění odpadních vod. Stanovením pravidel pro členění položek při výpočtu ceny pro vodné a stočné, včetně struktury nákladových položek, je nutné zajistit, aby nedocházelo k umělému zvyšování nákladů a tím i k tlaku na růst ceny pro vodné a stočné.

Při kalkulaci cen pro vodné a stočné podle cenového předpisu není stanoveno právním předpisem, v jakém členění mají být jednotlivé položky uváděny (v současné době je toto rámcově stanoveno pouze metodickým pokynem Ministerstva zemědělství, zveřejněným ve věstníku Ministerstva financí) a dále není stanovena náplň a struktura jednotlivých nákladových položek kalkulace. Tento stav znemožňuje srovnávání nákladových položek jednotlivých subjektů tvorby ceny pro vodné a stočné podle cenového předpisu Ministerstva financí. Tvorba a členění položek včetně jejich struktury a naplňování by mělo vycházet z potřeb technicko-ekonomického srovnávání, bez ohledu na formy vlastnění a provozování vodovodů a kanalizací.

Rozhodování ve sporech souvisejících s písemnou dohodou podle § 8 odst. 3 vyžaduje odbornost a znalost prostředí a je žádoucí, aby tak činil orgán veřejné správy na základě porovnávání subjektů vlastnících nebo provozujících vodovody nebo kanalizace. Toto se v praxi ukázalo pro vodoprávní úřady značně obtížné a vznikala potřeba technického auditu, jehož úhrada byla pro vodoprávní úřady spojena se značnými obtížemi.

Jak je popsáno v obecné části důvodové zprávy, bude postupně zrušen institut akcie se zvláštními právy. Institutem, který by měl nahradit některá práva vyplývající z držení těchto akcií, je rozhodnutí o bilančních nárocích na zdroje v případech, kdy z klimatických nebo jiných důvodů dojde k jejich kvantitativnímu nedostatku. Rovněž tento institut je žádoucí svěřit orgánu, který má předpoklady k objektivnímu a odbornému posouzení věci a k vydání rozhodnutí.

Regulátorem ceny pro vodné a stočné je ze zákona o cenách Ministerstvo financí, které má pro kontroly dodržování výměrů, které stanovují věcné usměrňování cen, Finanční ředitelství. Pracovníci těchto orgánů nemají zpravidla potřebnou odbornost a ani technickou podporu v oboru vodovodů a kanalizací, což jim může působit potíže nebo pochybnosti. Na požádání může ekonomickým odborníkům v oboru cen pomoci odborný pracovník Ministerstva zemědělství. V této oblasti bude ministerstvo působit jako odborný garant s cílem optimalizovat náklady na rozvoj vodovodů nebo kanalizací a na jejich provoz a obnovu.

Obdobnou spolupráci bude Ministerstvo zemědělství poskytovat i Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.

Ministerstvo zemědělství bude s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže spolupracovat zejména v souvislosti se zjištěními o jednání subjektů v oblasti své působnosti, která mohou vést k narušení hospodářské soutěže. Dále poskytne Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže součinnost při řešení případů spadajících do jeho působnosti, zejména bude poskytovat stanoviska v otázkách souvisejících s regulovanou oblastí, o nichž si Úřad pro ochranu hospodářské soutěže při výkonu své působnosti s ohledem na jejich charakter nemůže učinit úsudek sám. Cílem je aby Ministerstvo zemědělství poskytovalo Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže informace týkající se zejména technických otázek a odborných specifik regulované oblasti.

K výkonu veřejnoprávní regulace podle § 29 je žádoucí, aby zaměstnanci ministerstva měli právo vstupu do objektů a právo nahlížet do všech účetních a jiných dokladů, včetně pořizování kopií a požadavku na vysvětlení.

Evropská komise ve své Bílé knize o evropském vládnutízmiňuje vytváření regulátorů jako jednu z možností zlepšování způsobu aplikace politik a směrnic v rámci EU. Ve Sdělení Komise o „lepší tvorbě práva“ je potřeba vytváření „regulačních agentur“ zmíněna v souvislosti s výkonem exekutivních pravomocí v oblasti regulace. Z těchto důvodů Komise přijala tzv. „Operační rámec pro Evropské regulační agentury“, kde je regulační agentura definována jako orgán „aktivně zasahující do výkonu exekutivních funkcí přijímáním nástrojů přispívajících k regulaci specifického sektoru“.

Vytvářením a fungováním státních regulačních úřadů se podrobně věnuje v rámci agendy související s reformou regulace i Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj. Vláda vzala na vědomí dokument OECD „Zpráva o reformě regulace v ČR“, kde se m.j. uvádí doporučení „zlepšit politický základ pro efektivnost, nezávislost a odpovědnost nových nezávislých regulačních institucí vypracováním směrnic pro jejich systémy řízení, soudržnost politik, pracovní metody a vztahy s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže“.

K bodům 66 až 68

Úprava textu sjednocuje terminologii používanou v souvislosti s probíhající reformou veřejné správy.

K bodům 69 a 70

Ustanovení § 32 a 33 jsou upravena v souvislosti s reformou správního trestání, a to podle koncepce Ministerstva vnitra a s využitím zásad za tím účelem Ministerstvem vnitra vydaných.

Přestupky fyzických osob se člení na ty, kdy je fyzická osoba vlastníkem vodovodu nebo kanalizace nebo jen vlastníkem vodovodu nebo kanalizace, je-li odběratelem, stavebníkem přeložky vodovodu nebo kanalizace nebo je-li pouze fyzickou osobou. Fyzickým osobám lze za protiprávní jednání zde stanovené uložit pokutu podle § 32 odst. 7. Rozpětí limitů pokut je dáno širokým spektrem přestupků od takových, které způsobí újmu malou až po přestupky způsobující újmu například velkému množství odběratelů. Je respektována zásada, že musí být přihlédnuto k závažnosti následku, který byl škodlivým jednáním způsoben a rovněž je brán v úvahu institut správního uvážení. V neposlední řadě je třeba dbát zásady, že výše pokut pro fyzické i právnické osoby mají být vyrovnané.

Správní delikty právnických osob se člení na ty, kdy je právnická osoba vlastníkem vodovodu nebo kanalizace nebo jejich provozovatelem, odběratelem, stavebníkem přeložky vodovodu nebo kanalizace nebo jde-li pouze o právnickou osobu bez jejího určení za osobu speciální. Právnickým osobám lze uložit pokutu podle § 33 odst. 9. Odůvodnění rozpětí je shodné s výše uvedeným odůvodněním. Toto značné rozpětí limitů pokut je dáno širokým spektrem správních deliktů od takových, které způsobí újmu malou až po správní delikty způsobující újmu například velkému množství odběratelů. Je respektována zásada, že musí být přihlédnuto k závažnosti následku, který byl škodlivým jednáním způsoben a rovněž je brán v úvahu institut správního uvážení. V neposlední řadě je třeba dbát zásady, že výše pokut pro fyzické i právnické osoby mají být vyrovnané.

Ustanovení § 34 je ustanovením společným a stanoví se v souladu s koncepcí správního trestání Ministerstva vnitra obecné náležitosti ustanovení o správních deliktech. Obdobně jako v platné právní úpravě je stanoveno, který orgán veřejné správy je příslušný k projednání přestupku nebo správního deliktu podle § 32 nebo 33.

K bodu 71

V souvislosti s body 72 a 73 je žádoucí zrušit ustanovení § 35.

K bodu 72

Úprava je pouze legislativně technická, ustanovení je upraveno v návaznosti na změnu v číslování odstavců.

K bodu 73

Ustanovení je upraveno tak, aby byl stanoven výčet údajů, které mají být sděleny obecnímu úřadu, který je na základě dalších ustanovení zveřejňuje. Jedná se údaje, které jsou podmínkou uzavření smlouvy o dodávkách pitné vody nebo odvádění odpadních vod s odběratelem. Zveřejnění zajišťuje jednotné nediskriminační podmínky pro různé odběratele.

K bodu 74

Ustanovení v souvislosti s probíhající reformou veřejné správy přesněji stanoví subjekt, který je povinen zveřejnit podmínky uzavření smlouvy uvedené v předchozím bodě. Dále se jedná o legislativně technickou úpravu vzhledem k posunu číslování odstavců.

K bodu 75

Povinnost zaslání celkového vyúčtování všech položek výpočtu ceny Ministerstvu zemědělství umožní následnou kontrolu správnosti ve vazbě na jiné údaje jím vyžádané. Vypuštění vypořádání tohoto vyúčtování umožní aktivizovat iniciativu k dosažení lepších výsledků ekonomiky provozovatele a odstraní značné náklady spojené s realizací doúčtování nebo vracení s jednotlivými odběrateli. Náklady jsou často větší než vlastní doúčtované částky.

K bodu 76

Ustanovení je doplněno o povinnost oznámit zhoršení jakosti pitné vody také krajskému úřadu.

K bodu 77

Jedná se o zmocnění k vydání prováděcího právního předpisu, kterým bude stanoven rozsah vyúčtování, které se zveřejní podle odstavce 5.

K bodu 78

Doposud nebyl zákonem stanoven způsob zveřejnění informací. Z tohoto důvodu nové ustanovení upravuje způsob zveřejnění informací podle § 36 odst. 4 a 5.

K bodu 79

Ustanovení stanoví orgány veřejné správy příslušné k výkonu dozoru nad dodržováním zákona a předpisů podle něj vydaných, jakož i rozhodnutí vydaných podle zákona.

K bodu 80

Ustanovení zpřesňuje úpravu rozhodování o konání technického auditu a o povinnostech s tím souvisejících.

K bodu 81

Nové znění odstavce 5 zpřesňuje zásady pro zápis uchazeče o zápis do seznamu technických auditorů. Napříště budou zapsáni všichni, kteří se přihlásí a splní požadavky uvedené v zákoně a blíže specifikované podmínky pro zápis stanovené prováděcím právním předpisem.

K bodu 82

Techničtí auditoři jsou zapsáni do seznamu, nejsou určeni, a proto dochází k legislativně technické úpravě ustanovení.

K bodu 83

Jedná se o doplnění ustanovení, ve kterém je výčet ustanovení obsahujících zákonné zmocnění k vydání prováděcího právního předpisu.

K Čl. II

V bodě 1 se stanoví lhůta kvypořádání případů vlastnictví vodovodních a kanalizačních přípojek u pozemků a staveb, které byly rozděleny na jednu nebo více částí různých vlastníků. Současně je nutné v takových případech, kdy naplnění § 3a znamená změnu v užívání stavby (např. z přípojky, popřípadě vnitřního vodovodu se stává vodovod nebo kanalizace) aby došlo k rekolaudaci ve smyslu změny užívání staveb. Ustanovení se týká také řešení tzv. sdružených přípojek, které nejsou právním předpisem definovány. Vzhledem k nutnosti řešit problematiku i stavebních úprav je termín pro splnění povinnosti stanoven dostatečně dlouhý.

V bodě 2 sejedná o stanovení lhůty k uzavření nových smluv nebo dodatků smluv podle § 8 odst. 6 zákona. Na splnění je dána lhůta 5 roků, neboť se jedná o značnou administrativní náročnost.

V bodě 3 je stanoveno období, do kterého musí být zpracovány plány obnovy vodovodů a kanalizací.

V bodě 4 je stanoven konec platnosti povolení k provozování vydané osobám, jež jsou odpovědným zástupcem, který je pouze vyučen v tříletém učebním oboru obsahově zaměřeném na vodovody a kanalizace, nebo podnikajícím fyzickým osobám nebo právnickým osobám s odpovědným zástupcem s tímto uvedeným vzděláním. Platnost těchto povolení skončí ze zákona ke dni 31. prosince 2011. Tento termín umožňuje doplnění vzdělání všem osobám, které jsou dosud odpovědnými zástupci a s účinností tohoto zákona by nadále nemohly vykonávat své povolání.

V bodě 5 je uvedeno obecné ustanovení o řízeních zahájených podle dosavadních předpisů.

K části druhé, Čl. III

Změna živnostenského zákona vyplývá z požadavku Ministerstva průmyslu a obchodu a ze skutečnosti, že se orgánům veřejné správy předkládaly obdobné doklady k vydání živnostenského oprávnění a povolení k provozování vodovodů a kanalizací. Navrhuje se zjednodušení praxe zrušením živnosti vázané: „Provozování vodovodů a kanalizací pro veřejnou potřebu“. Napříště bude tato živnost živností volnou.

K části třetí, Čl. IV

Změna zákona o přestupcích v souvislosti s reformou správního trestání zrušuje ustanovení zákona o přestupcích, která souvisí s přestupky na úseku vodního hospodářství a přesouvá je do zákona o vodovodech a kanalizacích.

K části čtvrté, Čl. V

Změna zákona o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů je navržena z toho důvodu, že zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů stanoví v § 43 omezení jízdy některých vozidel na dálnici a silnici I. třídy ve dnech pracovního klidu. V odstavci 3 stejného paragrafu dále jmenuje vozidla, pro které toto omezení neplatí. V tomto výčtu nejsou uvedeny případy odstraňování havárií vodovodů a kanalizací, přestože zákon č. 274/2001 Sb, o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu v ustanovení § 8 odst. 1 stanoví povinnost zajistit plynulé a bezpečné provozování vodovodu a kanalizace. Pod pojmem plynulé a bezpečné provozování je třeba rozumět i zásobování ve dnech pracovního klidu. Neřešení okamžité havárie může v některých případech mít za následek škody na majetku i zdraví. K odstranění havárií je nezbytný přesun příslušné techniky po předmětných komunikacích.

K části páté, Čl. VI

S ohledem na lhůty pro projednání Parlamentem ČR a odpovídající legisvakanci se navrhuje účinnost tohoto zákona dnem 1. ledna 2006.

V Praze dne 30. března 2005.

předseda vlády

JUDr. Stanislav G r o s s, v.r.

ministr zemědělství

Ing. Jaroslav P a l a s, v.r.

Platné znění zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů, s vyznačením navrhovaných změn a doplnění

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

Část první

Vodovody a kanalizace pro veřejnou potřebu

Hlava I

Obecná ustanovení

§ 1

Předmět úpravy

1. Tento zákon upravuje některé vztahy vznikající při rozvoji, výstavbě a provozu vodovodů a kanalizací sloužících veřejné potřebě (dále jen „vodovody a kanalizace“), přípojek na ně, jakož i působnost orgánů územních samosprávných celků a správních úřadů na tomto úseku.

2. Vodovody a kanalizace pro veřejnou potřebu se zřizují a provozují ve veřejném zájmu.

3. Tento zákon se nevztahuje na vodovody a kanalizace, u nichž je průměrná denní produkce menší než 10 m³, nebo je-li počet fyzických osob trvale využívajících vodovod nebo kanalizaci menší než 50.

(3) Tento zákon se nevztahuje na vodovody a kanalizace, u nichž je průměrná denní produkce menší než 10 m³ nebo je-li počet fyzických osob trvale využívajících vodovod nebo kanalizaci menší než 50. na vodovody sloužící k trvalému rozvodu jiné než pitné vody¹⁾ a na oddílné kanalizace sloužící k odvádění povrchových vod vzniklých odtokem srážkových vod (dále jen „srážková voda“). Tento zákon se dále nevztahuje na ty vodovody a kanalizace, na které není připojen alespoň 1 odběratel.

4. Vodoprávní úřad¹⁾ může na návrh nebo z vlastního podnětu rozhodnutím stanovit, že se tento zákon vztahuje též na vodovody a kanalizace uvedené v odstavci 3, jestliže je to v zájmu ochrany veřejného zdraví, ochrany zdraví zvířat nebo ochrany životního prostředí a jsou-li na vodovod nebo kanalizaci připojeni alespoň 2 odběratelé.

§ 2

Vymezení základních pojmů

5. Vodovod je provozně samostatný soubor staveb a zařízení zahrnující vodovodní řady a vodárenské objekty, jimiž jsou zejména stavby pro jímání a odběr povrchové nebo podzemní vody, její úpravu a shromažďování. Vodovod je vodním dílem.²⁾

6. Kanalizace je provozně samostatný soubor staveb a zařízení zahrnující kanalizační stoky k odvádění odpadních vod³⁾ a srážkových vod (dále jen „odpadní vody“), kanalizační objekty včetně čistíren odpadních vod,jakož i stavby k čištění odpadních vod před jejich vypouštěním do kanalizace. Kanalizace je vodním dílem.

(2) Kanalizace je provozně samostatný soubor staveb a zařízení zahrnující kanalizační stoky k odvádění odpadních vod³⁾ a srážkových vod společně nebo odpadních vod samostatně a srážkových vod samostatně, kanalizační objekty, čistírny odpadních vod, jakož i stavby k čištění odpadních vod před jejich vypouštěním do kanalizace. Odvádí-li se odpadní voda a srážková voda společně, jedná se o jednotnou kanalizaci. Odvádí-li se odpadní voda samostatně a srážková voda také samostatně, jedná se o oddílnou kanalizaci. Kanalizace je vodním dílem.

7. Provozování vodovodů nebo kanalizací je souhrn činností k zajištění dodávky pitné vody nebo odvádění a čištění odpadních vod; není jím správa majetku vodovodů a kanalizací ani jejich rozvoj.

(3) Provozování vodovodů nebo kanalizací je souhrn činností, kterými se zajišťuje dodávka pitné vodynebo odvádění a čištění odpadních vod. Rozumí se jím zejména dodržování technologických postupů při odběru, úpravě a dopravě pitné vody včetně manipulací, odvádění, čištění a vypouštění odpadních vod, dodržování provozních nebo manipulačních řádů^3a), kanalizačního řádu, vedení provozní dokumentace, provozní a fakturační měření, dohled nad provozuschopností vodovodů a kanalizací, příprava podkladů pro výpočet ceny pro vodné a stočné a další související činnosti; není jím správa vodovodů a kanalizací ani jejich rozvoj.

8. Provozovatelem vodovodu nebo kanalizace (dále jen „provozovatel“) je osoba, které krajský úřad vydal povolení podle § 6.

(4) Provozovatelem vodovodu nebo kanalizace (dále jen „provozovatel“) je osoba, která provozuje vodovod nebo kanalizaci a je držitelem povolení k provozování tohoto vodovodu nebo kanalizace vydaného krajským úřadem podle § 6.

(5) Odběratelem je vlastník pozemku nebo stavby připojené na vodovod nebo kanalizaci, není-li dále stanoveno jinak; u budov v majetku České republiky je odběratelem organizační složka státu, které přísluší hospodaření s touto budovou podle zvláštního zákona⁴⁾; u budov, u nichž spoluvlastník budovy je vlastníkem bytu nebo nebytového prostoru jako prostorově vymezené části budovy a zároveň podílovým spoluvlastníkem společných částí budovy,⁵⁾ je odběratelem společenství vlastníků.

(6) Vnitřní vodovod je potrubí určené pro rozvod vody po pozemku nebo stavbě a navazuje na konec vodovodní přípojky. Vnitřní vodovod není vodním dílem.

(7) Vnitřní kanalizace je potrubí určené k odvádění odpadních vod, popřípadě i srážkových vod, z pozemku nebo stavby až k místu připojení na kanalizační přípojku. Vnitřní kanalizace není vodním dílem.

§ 3

Přípojky

9. Vodovodní přípojka je samostatnou stavbou tvořenou úsekem potrubí od odbočení z vodovodního řadu k vodoměru, a není-li vodoměr, pak k vnitřnímu uzávěru připojeného pozemku nebo stavby. Odbočení s uzávěrem je součástí vodovodu. Vodovodní přípojka není vodním dílem.

10. Kanalizační přípojka je samostatnou stavbou tvořenou úsekem potrubí od vyústění vnitřní kanalizace stavby nebo odvodnění pozemku k zaústění do stokové sítě. Kanalizační přípojka není vodním dílem.

11. Vlastníkem vodovodní přípojky nebo kanalizační přípojky, popřípadě jejích částí zřízených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, je vlastník pozemku nebo stavby připojené na vodovod nebo kanalizaci, neprokáže-li se opak.

12. Vlastník vodovodní přípojky je povinen zajistit, aby vodovodní přípojka byla provedena a užívána tak, aby nemohlo dojít ke znečištění vody ve vodovodu.

13. Vlastník kanalizační přípojky je povinen zajistit, aby kanalizační přípojka byla provedena jako vodotěsná a tak, aby nedošlo ke zmenšení průtočného profilu stoky, do které je zaústěna.

14. Vodovodní přípojku a kanalizační přípojku pořizuje na své náklady odběratel, není-li dohodnuto jinak; vlastníkem přípojky je osoba, která na své náklady přípojku pořídila.

15. Opravy a údržbu vodovodních přípojek a kanalizačních přípojek uložených v pozemcích, které tvoří veřejné prostranství⁶⁾, zajišťuje provozovatel ze svých provozních nákladů.

16. Obec Obecní úřad může v přenesené působnosti rozhodnutím uložit vlastníkům stavebního pozemku nebo staveb, na kterých vznikají, nebo mohou vznikat, odpadní vody, povinnost připojit se na kanalizaci v případech, kdy je to technicky možné.

§ 3a

1. V případě rozdělení pozemku nebo stavby připojené na vodovod nebo kanalizaci na 2 nebo více pozemků nebo staveb evidovaných v katastru nemovitostí s různými vlastníky, zřizují tito vlastníci nové přípojky.

2. Pokud přípojky a vnitřní vodovod nebo vnitřní kanalizace rozdělených pozemků nebo staveb mají z technického hlediska charakter provozně souvisejícího vodovodu nebo kanalizace, vodoprávní úřad rozhodne o změně vodovodní nebo kanalizační přípojky a části vnitřního vodovodu nebo vnitřní kanalizace na vodovod nebo kanalizaci provozně související. Vodoprávní úřad si za účelem vydání rozhodnutí podle tohoto odstavce vyžádá stanovisko příslušného stavebního úřadu.

3. Stavební úřad rozhodne o změně části vnitřního vodovodu nebo vnitřní kanalizace na vodovodní nebo kanalizační přípojku.

§ 4

Plán rozvoje vodovodů a kanalizací

17. Kraj v samostatné působnosti zajišťuje zpracování a schvaluje plán rozvoje vodovodů a kanalizací pro své území nebo jeho část (dále jen „plán rozvoje vodovodů a kanalizací“). Plán rozvoje vodovodů a kanalizací obsahuje koncepci řešení zásobování pitnou vodou, včetně vymezení zdrojů povrchových a podzemních vod, uvažovaných pro účely úpravy na pitnou vodu, a koncepci odkanalizování a čištění odpadních vod v daném územním celku. Navržené koncepce musí být hospodárné a musí obsahovat řešení vztahů k plánu rozvoje vodovodů, kanalizací pro sousedící území.

18. Při zpracování návrhu plánu rozvoje vodovodů a kanalizací vychází zpracovatel z územního plánu velkého územního celku zpracovaného podle zvláštního zákona,⁷⁾ pokud je pro dané území zpracován a schválen.

(2) Při zpracování návrhu plánu rozvoje vodovodů a kanalizací vychází zpracovatel z územního plánu velkého územního celku zpracovaného podle zvláštního zákona⁷⁾ a z příslušného plánu oblasti povodí podle zvláštního právního předpisu,^7a) pokud jsou pro dané území zpracovány a schváleny.

19. Návrh plánu rozvoje vodovodů a kanalizací před jeho schválením kraj projedná s obcemi, vlastníky a provozovateli vodovodů a kanalizací v území, jehož se plán rozvoje vodovodů a kanalizací týká, s Ministerstvem zemědělství (dále jen „ministerstvo“), příslušným správcem povodí a s příslušným vodoprávním úřadem. V případech, kdy se plán rozvoje vodovodů a kanalizací dotýká ochranných pásem přírodních léčivých zdrojů, zdrojů přírodních minerálních vod ryzích a přírodních léčebných lázní a lázeňských míst, zpracovatel návrhu plánu rozvoje vodovodů a kanalizací projedná tento návrh s Ministerstvem zdravotnictví, a dotýká-li se plán rozvoje vodovodů a kanalizací chráněných území a ochranných pásem v oblasti ochrany životního prostředí,⁸⁾ zpracovatel návrhu plánu rozvoje vodovodů a kanalizací projedná tento návrh též s Ministerstvem životního prostředí.

20. Kraj schválí plán rozvoje vodovodů a kanalizací nejdéle na dobu 10 let.

21. Kraj předá po jednom vyhotovení schváleného plánu rozvoje vodovodů a kanalizací ministerstvu, příslušnému vodoprávnímu úřadu a právnickým nebo fyzickým osobám, které se podílely na nákladech spojených se zpracováním plánu rozvoje vodovodů a kanalizací.

22. Pokud po schválení plánu rozvoje vodovodů a kanalizací došlo ke změně podmínek, za nichž byl plán rozvoje vodovodů a kanalizací schválen, zpracuje a schválí kraj změnu plánu rozvoje vodovodů a kanalizací. Při zpracování, projednání a schválení změny plánu rozvoje vodovodů a kanalizací se postupuje podle odstavců 1 až 5.

23. Plán rozvoje vodovodů a kanalizací je podkladem pro zpracování územně plánovací dokumentace podle zvláštního zákona⁹⁾ právního předpisu,⁹⁾ a plánu oblasti povodí podle zvláštního právního předpisu^7a) pro činnost vodoprávního úřadu, stavebního úřadu a pro činnost obce a kraje v samostatné i přenesené působnosti.

24. Rozsah a způsob zpracování plánu rozvoje vodovodů a kanalizací stanoví prováděcí právní předpis.

§ 5

Evidence vodovodů a kanalizací

25. Vlastník vodovodu nebo kanalizace je povinen na své náklady zajistit průběžné vedení majetkové evidence svých vodovodů a kanalizací. Vlastnické vztahy k vodovodům a kanalizacím, jakož i k vodovodním přípojkám a kanalizačním přípojkám se nezapisují do katastru nemovitostí. Na majetkovou evidenci vodovodů a kanalizací se nevztahuje zákon o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem¹⁰⁾.

26. Vlastník vodovodu nebo kanalizace je povinen na své náklady zajistit průběžné vedení provozní evidence, kterou tvoří záznamy o zdrojích povrchových a podzemních vod využívaných na vodu dodávanou vodovody, výkresová dokumentace vodovodu nebo kanalizace, nákladové listy, cenové kalkulace, plán kontrol jakosti vod v průběhu výroby pitné vody, plán kontrol míry znečištění odpadních vod, provozní deník a dále provozní řády vedené podle zvláštního zákona¹¹⁾ podle zvláštních právních předpisů^3a).

27. Vybrané údaje z majetkové evidence vodovodů a kanalizací a z jejich provozní evidence, stanovené prováděcím právním předpisem, je vlastník vodovodu nebo kanalizace povinen bezplatně předávat vodoprávnímu úřadu, a to každoročně vždy do 31. ledna do 28. února za předcházející kalendářní rok.

28. Vodoprávní úřadzpracuje údaje, které mu byly předány podle odstavce 3, za celý svůj územní obvod a předá je vždy do 31. března do 30. dubna ministerstvu k vedení ústřední evidence vybraných údajů o vodovodech a kanalizacích podle odstavce 5.

29. Ústřední evidenci vybraných údajů o vodovodech a kanalizacích uvedených v odstavci 3 vede ministerstvo.

30. Rozsah a způsob vedení majetkové evidence vodovodů a kanalizací, jejich provozní evidence a evidence vybraných údajů o vodovodech a kanalizacích, včetně způsobu předávání vybraných údajů z majetkové a provozní evidence vodovodů a kanalizací, stanoví prováděcí právní předpis.

Hlava II

Provozování vodovodů a kanalizací

§ 6

Oprávnění k provozování

31. Osoba, která hodlá provozovat vodovod nebo kanalizaci, požádá krajský úřad o vydání povolení k provozování vodovodu nebo kanalizace.

32. Krajský úřad vydá povolení k provozování vodovodu nebo kanalizace jen osobě, která

11. je oprávněna provozovat živnost „Provozování vodovodů a kanalizací pro veřejnou potřebu“ podle zvláštního zákona,¹²⁾

12. je vlastníkem vodovodu nebo kanalizace nebo uzavřela s vlastníkem vodovodu nebo kanalizace smlouvu, která ji opravňuje vodovod nebo kanalizaci provozovat, nebo uzavřela s vlastníkem vodovodu nebo kanalizace smlouvu o smlouvě budoucí o provozování vodovodu nebo kanalizace,

13. splňuje kvalifikaci, odpovídající vodovodům nebo kanalizacím podle odst. 4 v závislosti na počtu fyzických osob trvale využívajících tyto vodovody nebo kanalizace:

počet fyzických osob	požadovaná kvalifikace
do 500	je vyučena v tříletém učebním oboru obsahově zaměřeném na vodovody a kanalizace nebo v příbuzném oboru a má nejméně 3 roky praxe v oboru vodovody nebo kanalizace,
nad 500 do 5000	má středoškolské vzdělání zakončené maturitní zkouškou v oboru obsahově zaměřeném na vodovody a kanalizace nebo v příbuzném oboru a nejméně 2 roky praxe v oboru vodovody nebo kanalizace,
nad 5000	má ukončené vysokoškolské vzdělání v oboru obsahově zaměřeném na vodovody a kanalizace nebo v příbuzném oboru a nejméně 1 rok praxe v oboru vodovody nebo kanalizace.

c) sama nebo její odpovědný zástupce splňuje kvalifikační předpoklady odpovídající vodovodům nebo kanalizacím podle odstavce 5 v závislosti na počtu fyzických osob trvale využívajících tyto vodovody nebo kanalizace, a to

1. střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru vzdělávání obsahově zaměřeném na vodovody a kanalizace nebo v příbuzném oboru a nejméně 4 roky praxe v oboru vodovody a kanalizace, jedná-li se o nejvýše 5 000 fyzických osob trvale využívajících tyto vodovody nebo kanalizace;

2. vysokoškolské vzdělání v akreditovaném studijním programu v oblasti vodovody a kanalizace a nejméně 2 roky praxe v oboru vodovody a kanalizace, jedná-li se o více než 5 000 fyzických osob trvale využívajících tyto vodovody nebo kanalizace.

33. Krajský úřad nevydá povolení k provozování vodovodu nebo kanalizace v případě, kdy povolení k provozování vodovodu nebo kanalizace, jež je předmětem žádosti o vydání povolení, bylo vydáno jiné osobě .

(3) Krajský úřad nevydá povolení k provozování vodovodu nebo kanalizace, nestanoví – li tento zákon jinak, pokud:

a) povolení k provozování vodovodu nebo kanalizace, které je předmětem žádosti o vydání povolení, bylo vydáno jiné osobě,

b) o povolení k provozování vodovodu nebo kanalizace žádá osoba, které bylo zrušeno povolení k provozování vodovodu nebo kanalizace podle odstavce 9, nebo

c) předchozí povolení k provozování vodovodu nebo kanalizace, které jsou předmětem žádosti o vydání povolení, bylo zrušeno podle odstavce 9 písm. b) a nebyl odstraněn důvod vedoucí ke zrušení předchozího povolení.

(4) V případech uvedených v odstavci 3 písm. b) nebo c) může krajský úřad vydat povolení k provozování vodovodu nebo kanalizace pouze s předchozím souhlasem ministerstva.

(4) (5) V povolení k provozování vodovodu nebo kanalizace krajský úřad uvede jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození a adresu místa trvalého pobytu osoby nebo jejího odpovědného zástupce uvedených v odstavci 2 písm. c) a vodovody nebo kanalizace, pro které se povolení k provozování vydává, a to v souladu s majetkovou evidencí vedenou podle § 5 odst. 1.

(5) (6) Bez splnění podmínek uvedených v odstavci 2 písm. a) a b) krajský úřad vydá povolení k provozování vodovodů a kanalizací těm obcím, které neprovozují vodovody a kanalizace za účelem dosažení zisku.

(6) Bez splnění podmínky uvedené v odstavci 2 písm. a) krajský úřad vydá povolení k provozování vodovodu nebo kanalizace těm obcím nebo organizačním složkám státu, které neprovozují vodovod nebo kanalizaci za účelem dosažení zisku.

(6) (7) Krajský úřad rozhodnutím zruší povolení k provozování vodovodu nebo kanalizace v případě, že

a) provozovatel po předchozím upozornění opakovaně nedodržuje nebo porušuje ustanovení tohoto zákona nebo zvláštních právních předpisů,

b) provozovatel již nesplňuje podmínky pro vydání povolení k provozování vodovodu nebo kanalizace uvedené v odstavci 2,

c) technickým auditem byly zjištěny závažné nedostatky v oblastech uvedených v § 38 odst. 1.

O zrušení povolení k provozování vodovodu nebo kanalizace informuje krajský úřad příslušný živnostenský úřad; zároveň mu dá podnět ke zrušení živnostenského oprávnění.

(7) Krajský úřad rozhodnutím zruší povolení k provozování vodovodu nebo kanalizace v případě, že provozovatel již nesplňuje podmínky pro vydání povolení k provozování vodovodu nebo kanalizace uvedené v odstavci 2 písm. a), b) nebo c). O zrušení povolení k provozování vodovodu nebo kanalizace krajský úřad neprodleně informuje ministerstvo a příslušný živnostenský úřad.

(7) (8) Krajský úřad rozhodnutím změní povolení k provozování vodovodu nebo kanalizace i bez návrhu, změní-li se výčet objektů, pro které bylo povolení k provozování vodovodu nebo kanalizace vydáno.

(8) Ministerstvo rozhodnutím zruší povolení k provozování vodovodu nebo kanalizace v případě, že

3. provozovatel přes předchozí upozornění ministerstva opakovaně nedodržuje nebo porušuje ustanovení tohoto zákona nebo zvláštních právních předpisů^12a), nebo

4. technickým auditem (§ 38) byly zjištěny závažné nedostatky;

o zrušení povolení informuje neprodleně příslušný krajský úřad a příslušný živnostenský úřad.

(8) (9) Provozovatel je povinen krajskému úřadu oznámit změny podmínek pro vydání povolení k provozování vodovodu nebo kanalizace, uvedených v odstavci 2, jakož i změny ve výčtu vodovodů nebo kanalizací, pro které bylo vydáno povolení k provozování vodovodu nebo kanalizace, nejpozději do 15 dnů ode dne jejich změny.

(9) Krajský úřad informuje o vydání povolení k provozování vodovodu nebo kanalizace i o jejich změně neprodleně ministerstvo.

(9) (10) Živnostenský úřad zašle krajskému úřadu opis živnostenského listu jím vydaného k „Provozování vodovodů a kanalizací pro veřejnou potřebu“ a opis jeho rozhodnutí o zrušení živnostenského oprávnění v tomto oboru.

(10) Ministerstvo stanoví vyhláškou náležitosti žádosti o povolení k provozování vodovodu nebo kanalizace a bližší vymezení pojmu příbuzný obor k oboru vodovody a kanalizace.

(10) (11) Náležitosti žádosti o povolení k provozování vodovodu nebo kanalizace stanoví prováděcí právní předpis.

(11) (12) Doklady o kvalifikaci podle odstavce 2 písm. c) stanovené v závislosti na počtu fyzických osob trvale využívajících příslušné vodovody nebo kanalizace mohou být nahrazeny dokladem o nejméně osmileté nepřetržité odborné praxi dosažené v posledních 10 letech v některém z členských států Evropského společenství nebo jiném státě tvořícím Evropský hospodářský prostor u subjektů zajišťujících dodávky pitné vody nebo odvádění a čištění odpadních vod pro počty fyzických osob odpovídající počtům fyzických osob uvedeným v odstavci 2 písm.c).

§ 7

Práva a povinnosti stavebníka, vlastníka a provozovatele při výstavbě, údržbě a provozování vodovodu nebo kanalizace

34. Vlastník vodovodu nebo kanalizace za účelem udržování vodovodu nebo kanalizace v dobrém stavebním stavu a provozovatel za účelem plnění povinností spojených s provozováním vodovodu nebo kanalizace jsou oprávněni vstupovat na cizí pozemky nebo stavby, na nichž nebo pod nimiž se vodovod nebo kanalizace nachází.

35. Stavebník¹³⁾ a vlastník vodovodu nebo kanalizace mají právo umísťovat na cizí pozemek nebo stavbu tabulky vyznačující polohu vodovodu nebo kanalizace.

36. Vznikne-li spor o rozsah oprávnění vyplývajících z odstavců 1 a 2, rozhoduje o tomto sporu příslušný vodoprávní úřad.

37. Práva podle odstavců 1 a 2 musí být vykonávána tak, aby bylo co nejméně zasahováno do práv vlastníků pozemků a staveb. Za tímto účelem je oprávněná osoba zejména povinna svůj vstup na cizí pozemek nebo stavbu jejímu vlastníku předem oznámit a po skončení prací pozemek nebo stavbu uvést do předchozího stavu, pokud se s vlastníkem nedohodne jinak. Výkon tohoto práva musí být prováděn též tak, aby co nejméně omezoval osoby užívající pozemek nebo stavbu na základě smlouvy s vlastníkem pozemku nebo stavby a další osoby, které ji užívají s jeho souhlasem.

38. Vznikla-li osobě uvedené v odstavci 4 výkonem práv stavebníka nebo vlastníka vodovodu nebo kanalizace podle odstavců 1 a 2 majetková újma, nebo je-li tato osoba omezena v obvyklém užívání pozemku nebo stavby, má tato osoba právo na náhradu. Nedojde-li k dohodě o výši a způsobu náhrady, poskytne stavebník nebo vlastník vodovodu nebo kanalizace osobě uvedené v odstavci 4 jednorázovou náhradu podle zvláštního právního předpisu¹⁴⁾ bez zbytečného odkladu, nejpozději do 6 měsíců ode dne vzniku práva na náhradu. Tím není dotčeno právo domáhat se náhrady u soudu. Toto ustanovení se nepoužije na případy styku vodovodů a kanalizací se stavbami zřízenými podle zákona o pozemních komunikacích.¹⁵⁾

39. Práva a povinnosti podle odstavců 1 až 5 přecházejí na právní nástupce stavebníka, vlastníka a provozovatele vodovodu nebo kanalizace, jakož i na právní nástupce vlastníků pozemků a staveb.

§ 8

Práva a povinnosti vlastníka vodovodu nebo kanalizace

40. Vlastník vodovodu nebo kanalizace je povinen zajistit jejich plynulé a bezpečné provozování.

41. Vlastník vodovodu nebo kanalizace může uzavřít smlouvu o provozování vodovodu nebo kanalizace s provozovatelem. Jestliže vlastník provozuje vodovod nebo kanalizaci svým jménem a na vlastní odpovědnost, vztahují se na něj všechna práva a povinnosti provozovatele.

42. Vlastníci vodovodů nebo kanalizací provozně souvisejících, popřípadě jejich částí provozně souvisejících, upraví svá vzájemná práva a povinnosti písemnou dohodou tak, aby bylo zajištěno kvalitní a plynulé provozování vodovodu nebo kanalizace. Nedojde-li k písemné dohodě, rozhodne o úpravě vzájemných práv a povinností mezi nimi příslušný vodoprávní úřad ministerstvo.

(4) Vlastníci vodovodů nebo kanalizací jakož i vlastníci vodovodních řadů, vodárenských objektů, kanalizačních stok a kanalizačních objektů provozně souvisejících, jsou povinni umožnit napojení vodovodu nebo kanalizace jiného vlastníka, pokud to umožňují kapacitní a další technické požadavky. Současně uzavřou vlastníci těchto vodovodů a kanalizací písemnou dohodu podle odstavce 3. Možnost napojení nesmí být podmiňována vyžadováním jednorázových poplatků nebo obdobných úhrad. Úhrada za realizaci napojení může být upravena smluvně, popřípadě i promítnuta do ceny pro výpočet vodného nebo stočného.

43. (5) Vlastník vodovodu nebo kanalizace je povinen umožnit připojení na ně, pokud se připojovaný pozemek nebo stavba nachází na území obce s vodovodní nebo kanalizační sítí, připojení dovoluje umístění vodovodu nebo kanalizace podle technických možností a odběratel splní podmínky stanovené tímto zákonem. Plnění této povinnosti může vlastník vodovodu nebo kanalizace převést smlouvou uzavřenou podle odstavce 2 na provozovatele.

(5) Vlastník vodovodu nebo kanalizace, popřípadě provozovatel vodovodu nebo kanalizace, pokud je k tomu jejich vlastníkem zmocněn, je povinen umožnit připojení na vodovod nebo kanalizaci, pokud to umožňují kapacitní a další technické požadavky. Možnost připojení nesmí být podmiňována vyžadováním jednorázových poplatků nebo obdobných úhrad. Úhrada za realizaci připojení může být upravena smluvně, popřípadě i promítnuta do ceny pro výpočet vodného nebo stočného.

(5) (6) Vlastník vodovodu nebo kanalizace, popřípadě provozovatel vodovodu nebo kanalizace, pokud je k tomu jejich vlastníkem zmocněn, je povinen uzavřít písemnou smlouvu o dodávce vody nebo odvádění odpadních vod s odběratelem. Závazky vzniklé z této smlouvy přecházejí na právního nástupce vlastníka vodovodu nebo kanalizace a na právního nástupce provozovatele.

(6) (7) Při uzavírání smlouvy podle odstavce 5 6 se mohou strany dohodnout, že odběratelem je třetí osoba..

(7) (8) Vlastník vodovodu nebo kanalizace může provést zásah do vodovodu nebo kanalizace pouze po předchozím projednání s provozovatelem, pokud není smlouvou uzavřenou podle odstavce 2 stanoveno jinak.

(8) (9) Vlastník vodovodu nebo kanalizace i jejich provozovatel jsou povinni umožnit přístup k vodovodu nebo kanalizaci osobám, které jsou oprávněny provádět kontrolu kvalitního a plynulého provozování vodovodů nebo kanalizací a jejich technického stavu nebo činit jiná nezbytná opatření ke zjištění plnění povinností stanovených tímto zákonem a zvláštními zákony.

(9) (10) Vlastník vodovodu i provozovatel vodovodu jsou povinni umožnit přístup k vodovodu a umožnit bezplatný odběr vody jednotkám požární ochrany¹⁶⁾ při likvidaci požáru.

(11) Vlastník vodovodu nebo kanalizace je povinen zpracovat a realizovat plán financování obnovy vodovodů nebo kanalizací, a to na dobu nejméně 10 kalendářních let. Obsah plánu financování obnovy vodovodů a kanalizací včetně pravidel pro jeho zpracování stanoví prováděcí právní předpis.

(12) Vlastník vodovodu nebo kanalizace je povinen poskytnout na vyžádání ve lhůtě stanovené ve výzvě ministerstva údaje o technickém stavu jeho vodovodů nebo kanalizací. Vlastník, popřípadě stavebník nových vodovodů nebo kanalizací nebo vlastník obnovovaných vodovodů nebo kanalizací je povinen poskytnout na vyžádání ve lhůtě stanovené ve výzvě ministerstvu projektovou dokumentaci těchto nových nebo obnovovaných vodovodů nebo kanalizací, včetně specifikace nákladů na jejich výstavbu nebo obnovu. Vyhodnocení obdržených údajů je ministerstvo oprávněno zveřejnit.

(11) (13) Vlastník vodovodu má právo na úplatu za dodávku pitné vody (dále jen „vodné“), pokud ze smlouvy uzavřené podle odstavce 2 nevyplývá, že vodné se platí provozovateli vodovodu (§ 20). Právo na vodné vzniká vtokem vody do potrubí napojeného bezprostředně za vodoměrem, a není-li vodoměr, vtokem vody do vnitřního uzávěru připojeného pozemku nebo stavby, popřípadě do uzávěru hydrantu nebo výtokového stojanu. Vodné je cenou úplatou za pitnou vodu a za službu spojenou s jejím dodáním. Právo na úplatu pevné složky vodného vzniká podle podmínek stanovených ve smlouvě uzavřené podle odstavce 6, v níž je sjednána dvousložková forma vodného, popřípadě dnem účinnosti obecně závazné vyhlášky obce vydané v samostatné působnosti obce nebo rozhodnutím nejvyššího orgánu právnické osoby, která je vlastníkem vodovodů a kanalizací podle § 20 odst. 4.

(12) (14) Vlastník kanalizace má právo na úplatu za odvádění odpadních vod (dále jen „stočné“), pokud ze smlouvy uzavřené podle odstavce 2 nevyplývá, že stočné se platí provozovateli kanalizace (§ 20). Právo na stočné vzniká okamžikem vtoku odpadních vod do kanalizace. Stočné je cenou úplatou za službu spojenou s odváděním a čištěním, případně zneškodňováním odpadních vod. Právo na úplatu pevné složky stočného vzniká podle podmínek stanovených ve smlouvě uzavřené podle odstavce 6, v níž je sjednána dvousložková forma stočného, popřípadě dnem účinnosti obecně závazné vyhlášky obce vydané v samostatné působnosti obce nebo rozhodnutím nejvyššího orgánu právnické osoby, která je vlastníkem vodovodů a kanalizací podle § 20 odst. 4.

(13) (15) Náležitosti smlouvy o dodávce vody a náležitosti smlouvy o odvádění odpadních vod stanoví prováděcí právní předpis.

§ 9

Práva a povinnosti provozovatele

44. Provozovatel je povinen provozovat vodovod nebo kanalizaci v souladu s právními předpisy, kanalizačním řádem, podmínkami stanovenými pro tento provoz rozhodnutími správních úřadů a v souladu se smlouvou uzavřenou podle § 8 odst. 2.

45. Zásah do vodovodu nebo kanalizace může provést provozovatel pouze se souhlasem vlastníka, pokud není smlouvou uzavřenou podle § 8 odst. 2 stanoveno jinak.

46. Provozovatel je povinen předat obci na její žádost přehled zjištěných ukazatelů jakosti vody za minulý rok nejpozději do 30 dnů ode dne vyžádání.

47. Provozovatel je povinen stavebníkovi přeložky vodovodu nebo kanalizace sdělit své písemné stanovisko k navrhované přeložce vodovodu nebo kanalizace nejpozději do 30 dnů od doručení žádosti (§ 24 odst. 2 ).

48. Provozovatel je oprávněn přerušit nebo omezit dodávku vody nebo odvádění odpadních vod bez předchozího upozornění jen v případech živelní pohromy, při havárii vodovodu či kanalizace, vodovodní přípojky nebo kanalizační přípojky nebo při možném ohrožení zdraví lidí nebo majetku. Přerušení nebo omezení dodávky vody je provozovatel povinen bezprostředně oznámit územně příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví,¹⁷⁾ vodoprávnímu úřadu, nemocnicím, jednotkám požární ochrany a obci operačnímu středisku Hasičského záchranného sboru kraje a dotčeným obcím. Tato povinnost se nevztahuje na přerušení nebo omezení dodávky vody pouze havárií vodovodní přípojky.

49. Provozovatel je oprávněn přerušit nebo omezit dodávku vody a odvádění odpadních vod do doby, než pomine důvod přerušení nebo omezení,

1. při provádění plánovaných oprav, udržovacích a revizních pracích,

14. nevyhovuje-li zařízení odběratele technickým požadavkům tak, že jakost vody ve vodovodu může ohrozit zdraví a bezpečnost osob a způsobit škodu na majetku,

15. neumožní-li odběratel provozovateli přístup k přípojce vodoměru, přípojce nebo zařízení vnitřního vodovodu nebo kanalizace podle podmínek uvedených ve smlouvě uzavřené podle § 8 odst. 5 podle § 8 odst. 6,

16. bylo-li zjištěno neoprávněné připojení vodovodní přípojky nebo kanalizační přípojky,

17. neodstraní-li odběratel závady na vodovodní přípojce nebo kanalizační přípojce nebo na vnitřním vodovodu nebo vnitřní kanalizaci zjištěné provozovatelem ve lhůtě jím stanovené, která nesmí být kratší než 3 dny,

18. při prokázání neoprávněného odběru vody nebo neoprávněného vypouštění odpadních vod, nebo

19. v případě prodlení odběratele s placením podle sjednaného způsobu úhrady vodného nebo stočného po dobu delší než 30 dnů.

50. Přerušení nebo omezení dodávky vody nebo odvádění odpadních vod podle odstavce 6 je provozovatel povinen oznámit odběrateli v případě přerušení nebo omezení dodávek vody nebo odvádění odpadních vod

2. podle odstavce 6 písm. b) až g) alespoň 3 dny předem,

20. podle odstavce 6 písm. a) alespoň 15 dnů předem současně s oznámením doby trvání provádění plánovaných oprav, udržovacích nebo revizních prací.

51. V případě přerušení nebo omezení dodávky vody nebo odvádění odpadních vod podle odstavce 5 nebo odstavce 6 písm. a) je provozovatel oprávněn stanovit podmínky tohoto přerušení nebo omezení a je povinen zajistit náhradní zásobování pitnou vodou nebo náhradní odvádění odpadních vod v mezích technických možností a místních podmínek.

52. Provozovatel je povinen neprodleně odstranit příčinu přerušení nebo omezení dodávky vody nebo odvádění odpadních vod podle odstavce 5 nebo odstavce 6 písm. a) a bezodkladně obnovit dodávku vody nebo odvádění odpadních vod.

53. V případě, že k přerušení nebo omezení dodávky vody nebo odvádění odpadních vod došlo podle odstavce 6 písmen b) až g), hradí náklady s tím spojené odběratel.

54. Obec může v samostatné působnosti vydat obecně závaznou vyhlášku, kterou upraví způsob náhradního zásobování vodou a náhradního odvádění odpadních vod podle místních podmínek.

55. Provozovatel vodovodu nebo kanalizace je povinen poskytnout na vyžádání ve lhůtě výzvou stanovené ministerstvu údaje, které se týkají technického stavu vodovodu nebo kanalizace, které provozuje, údaje o vynaložených provozních nákladech a údaje o výpočtu ceny podle cenových předpisů^17a) pro vodné a stočné podle § 29 odst. 3 písm.c), včetně struktury nákladových položek. Vyhodnocení obdržených údajů je ministerstvo oprávněno zveřejnit.

§ 10

56. Neoprávněným odběrem vody z vodovodu je odběr

a) před vodoměrem,

b) bez uzavřené písemné smlouvy o dodávce vody nebo v rozporu s ní,

21. přes vodoměr, který v důsledku zásahu odběratele odběr nezaznamenává nebo zaznamenává odběr menší než je odběr skutečný, nebo

22. přes vodoměr, který odběratel nedostatečně ochránil před poškozením.

57. Neoprávněným vypouštěním odpadních vod do kanalizace je vypouštění

3. bez uzavřené písemné smlouvy o odvádění odpadních vod,

4. v rozporu s podmínkami stanovenými kanalizačním řádem, nebo

5. přes měřící zařízení neschválené provozovatelem nebo přes měřící zařízení, které v důsledku zásahu odběratele množství vypuštěných odpadních vod nezaznamenává nebo zaznamenává množství menší než je množství skutečné.

58. Odběratel je povinen nahradit ztráty vzniklé podle odstavců 1 a 2 vlastníkovi vodovodu nebo kanalizace, pokud ve smlouvě uzavřené podle § 8 odst. 2 není stanoveno, že náhrada vzniklé ztráty je příjmem provozovatele; způsob výpočtu těchto ztrát stanoví prováděcí právní předpis.

Hlava III

Obecné technické požadavky na výstavbu vodovodů a kanalizací a na jakost vody

§ 11

Vodovody

59. Vodovody musí být navrženy a provedeny tak, aby bylo zabezpečeno dostatečné množství zdravotně nezávadné pitné vody pro veřejnou potřebu ve vymezeném území a aby byla zabezpečena nepřetržitost dodávky pitné vody pro odběratele. Je-li vodovod jediným zdrojem pro zásobování požární vodou, musí splňovat požadavky požární ochrany na zajištění odběru vody k hašení požáru, je-li to technicky možné.

60. Vodovody musí být chráněny proti zamrznutí, poškození vnějšími vlivy, vnější a vnitřní korozi a proti vnikání škodlivých mikroorganismů, chemických a jiných látek zhoršujících kvalitu pitné vody. Další technické požadavky na stavby vodovodů stanoví prováděcí právní předpis.

§ 12

Kanalizace

61. Kanalizace musí být navrženy a provedeny tak, aby negativně neovlivnily životní prostředí, aby byla zabezpečena dostatečná kapacita pro odvádění a čištění odpadních vod z odkanalizovávaného území a aby byla zabezpečena nepřetržitost odvádění odpadních vod od odběratelů této služby. Současně musí být zajištěno, aby bylo omezováno znečišťování recipientů způsobované dešťovými přívaly. Kanalizace musí být provedeny jako vodotěsné konstrukce, musí být chráněny proti zamrznutí a proti poškození vnějšími vlivy. Další požadavky na čištění odpadních vod včetně požadavků na projektovou dokumentaci, výstavbu a provoz kanalizací a čistíren odpadních vod stanoví prováděcí právní předpis.

62. Stoky pro odvádění odpadních vod, s výjimkou dešťových stok, jakož i kanalizační přípojky, musí být při souběhu a křížení uloženy hlouběji než vodovodní potrubí pro rozvod pitné vody. Výjimku může povolit vodoprávní úřadza předpokladu, že bude provedeno takové technické opatření, které zamezí možnosti kontaminace pitné vody vodou odpadní, a to při běžném provozu i v případě poruchy kanalizace.

§ 13

Požadavky na jakost vody k úpravě na vodu pitnou

63. Voda odebraná z povrchových vodních zdrojů nebo z podzemních vodních zdrojů pro účely úpravy na vodu pitnou (dále jen „surová voda“) musí splňovat v místě odběru před její dopravou do úpravny její vlastní úpravou požadavky na její jakost ve vazbě na použité standardní metody úpravy surové vody na vodu pitnou.

64. Výjimečně lze k úpravě na vodu pitnou odebírat povrchovou nebo podzemní vodu, jež v místě odběru nesplňuje požadavky na jakost surové vody, stanovené prováděcím právním předpisem. Výjimku povoluje na žádost provozovatele vodovodu krajský úřad, a to pouze za předpokladu, že technologie úpravy vody z takového zdroje vody zaručuje zdravotní nezávadnost upravené pitné vody, stanovenou zvláštními právními předpisy¹⁸⁾ předpisy¹⁾.

(3) Provozovatel vodovodu je povinen provádět odběry vzorků surové vody v místě odběru a provádět jejich rozbory a celkové výsledky v předepsané formě předávat krajskému úřadu jednou ročně do 31. března za předchozí kalendářní rok. Krajské úřady předají celkové výsledky rozborů surové vody každoročně do 30. dubna ministerstvu.

(4) Ministerstvo zajišťuje zpracování plánů pro zlepšování jakosti surové vody, a to včetně časových harmonogramů jejich plnění jako podklad pro zpracování plánů oblastí povodí¹⁹⁾ povodí^7a).

(5)Ukazatele jakosti surové vody a jejich mezní hodnoty pro jednotlivé kategorie standardních metod úpravy surové vody na vodu pitnou, způsob a četnost měření hodnot jednotlivých ukazatelů, definice jednotlivých standardních metod úpravy surové vody na vodu pitnou, sledované parametry, referenční metody, četnost odběru vzorků a analýz, možnosti odchylek od požadavků na jakost a způsob předávání výsledků stanoví prováděcí právní předpis.

§ 14

Jakost pitné vody a míra znečištění odpadních vod

65. Pitná voda dodávaná odběratelům vodovodem musí splňovat požadavky na zdravotní nezávadnost pitné vody, stanovené zvláštními právními předpisy¹⁸⁾ předpisy¹⁾.

66. Práva a povinnosti provozovatele a odběratele související se zdravotní nezávadností pitné vody stanoví zvláštní zákon.¹⁷⁾

67. Vlastník kanalizace je povinen před podáním návrhu na kolaudaci stavby kanalizace zajistit zpracování kanalizačního řádu, který stanoví nejvyšší přípustnou míru znečistění odpadníchvod vypouštěných do kanalizace, popřípadě nejvyšší přípustné množství těchto vod, a další podmínky jejího provozu. Kanalizační řád je vlastník kanalizace povinen předložit před podáním návrhu na kolaudaci stavby kanalizace vodoprávnímu úřadu ke schválení. Kanalizační řád schvaluje rozhodnutím²⁰⁾ vodoprávní úřad.

68. Provozovatel je povinen zajistit provádění odběrů vzorků odpadní vody a její rozbory.

69. Náležitosti kanalizačního řádu stanoví prováděcí právní předpis. Četnost odběrů vzorků a požadavky na rozbor vzorků odpadních vod stanoví prováděcí právní předpis.

Hlava IV

Dodávky, měření a ceny

§ 15

Dodávky vody

70. Povinnost dodávky vody je splněna vtokem vody z vodovodu do vodovodní přípojky.

71. Odběratel může odebírat vodu z vodovodu pouze pro účely sjednané ve smlouvě o dodávce vody, a to v jakosti pitné vody, v souladu se zvláštními právními předpisy¹⁸⁾.

72. Vlastník nebo provozovatel vodovodu neodpovídá za škody a ušlý zisk vzniklé nedostatkem tlaku vody při omezeném zásobování vodou pro poruchu na vodovodu, při přerušení dodávky elektrické energie, při nedostatku vody, nebo z důvodu, pro který je vlastník nebo provozovatel oprávněn dodávku vody omezit nebo přerušit (§ 9 odst. 6 ) podle § 9 odst. 5 a 6.

Měření dodávané vody

§ 16

73. Množství dodané vody měří provozovatel vodoměrem, který je stanoveným měřidlem v souladu se zvláštními právními předpisy. Vodoměrem registrované množství dodané vody je podkladem pro vyúčtování dodávky (fakturaci) vody.

(1) Množství dodané vody měří provozovatel vodoměrem, který je stanoveným měřidlem podle zvláštních právních předpisů.²¹⁾ Jiný způsob určení množství dodané vody může stanovit v odůvodněných případech pouze vlastník vodovodu, popřípadě provozovatel vodovodu, pokud je k tomu vlastníkem zmocněn, a to se souhlasem odběratele. Vodoměrem registrované množství dodané vody nebo jiným způsobem určené množství dodané vody je podkladem pro vyúčtování dodávky (fakturaci) vody.

(2) Vlastníkem vodoměru je vlastník vodovodu, s výjimkou případů, kdy přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se prokazatelně stal vlastníkem vodoměru provozovatel vodovodu.

3. Osazení, údržbu a výměnu vodoměru provádí provozovatel.

(4) Odběratel má právo zajistit si na vlastní náklady metrologickou zkoušku vodoměru na místě instalace, a to nezávislým měřidlem, připojeným na odbočení s uzávěrem za osazeným vodoměrem na potrubí vnitřního vodovodu před jeho prvním rozdělením. Tuto zkoušku provede za přítomnosti provozovatele vodovodu na základě smlouvy s odběratelem Český metrologický institut, pokud to vnitřní vodovod umožňuje. Zjistí-li se odchylka větší, než připouští zvláštní právní předpis,²¹⁾ vodoměr se považuje za nefunkční a při stanovení množství dodané vody pro vypořádání případné reklamace se postupuje podle § 17 odst. 4 písm. a).

(4) (5) Není-li množství odebrané vody z hydrantů a veřejných výtokových stojanů měřeno vodoměrem, stanoví toto množství vlastník vodovodu na podkladě výpočtu vycházejícího z účelu použití odebrané vody a místních podmínek.

(5) (6) Způsob určení množství odebírané vody, není-li osazen vodoměr, stanoví prováděcí právní předpis.

§ 17

74. Povinností odběratele je dodržet podmínky umístění vodoměru stanovené vlastníkem, popřípadě provozovatelem vodovodu. Pokud vnitřní vodovod nevyhovuje požadavkům pro montáž vodoměru, je odběratel povinen na písemné vyzvání provozovatele provést v přiměřené lhůtě potřebné úpravy na připojované stavbě nebo pozemku.

75. Odběratel je povinen umožnit provozovateli přístup k vodoměru, chránit vodoměr před poškozením a bez zbytečného odkladu oznámit provozovateli závady v měření. Jakýkoliv zásah do vodoměru bez souhlasu provozovatele je nepřípustný a provozovatel má právo jednotlivé části vodoměru zajistit proti neoprávněné manipulaci.

76. Vodoměr podléhá úřednímu ověření podle zvláštních právních předpisů.²¹⁾ Má-li odběratel pochybnosti o správnosti měření nebo zjistí-li závadu na vodoměru, má právo požádat o jeho přezkoušení. Toto právo lze uplatnit nejpozději při výměně vodoměru. Provozovatel je povinen na základě písemné žádosti odběratele do 30 dnů ode dne doručení žádosti zajistit přezkoušení vodoměru u autorizované zkušebny subjektu oprávněného provádět státní metrologickou kontrolu měřidel, přičemž odběratel je povinen poskytnout provozovateli k odečtu i výměně vodoměru nezbytnou součinnost. Výsledek přezkoušení oznámí provozovatel neprodleně písemně odběrateli.

77. Zjistí-li se při přezkoušení vodoměru vyžádaném odběratelem, že

6. údaje vodoměru nesplňují požadavky stanovené zvláštním právním předpisem,²¹⁾ uhradí smluvní strana, které byla odchylka ku prospěchu, druhé smluvní straně peněžní rozdíl, a to ode dne posledního odečtu vodoměru, předcházejícího žádosti o přezkoušení vodoměru; v tomto případě hradí náklady spojené s výměnou a přezkoušením vodoměru provozovatel

a) údaje vodoměru nesplňují některý z požadavků stanovených zvláštním právním předpisem,²¹⁾ vodoměr se považuje za nefunkční; stanovení množství dodané vody se v tom případě provádí podle skutečného odběru ve stejném období roku předcházejícímu tomu období, které je předmětem reklamace nebo žádosti o přezkoušení vodoměru. V případě, že takové údaje nejsou k dispozici, nebo jsou zjevně zpochybnitelné, stanoví se množství dodané vody podle následného odběru ve stejném období roku nebo podle směrných čísel spotřeby vody a podle odstavce 6, pokud se provozovatel s odběratelem nedohodne jinak,

7. údaje vodoměru splňují požadavky stanovené zvláštním právním předpisem,²¹⁾ hradí náklady spojené s výměnou a přezkoušením vodoměru odběratel,

8. vodoměr je vadný, nefunkční, nebo již uplynula lhůta stanovená pro jeho pravidelné ověření, hradí náklady spojené s jeho výměnou a přezkoušením provozovatel.

c) pozbylo platnosti ověření vodoměru podle zvláštního právního předpisu,²¹⁾ považuje se vodoměr za nefunkční; stanovení množství dodané vody se v případě nesouhlasu odběratele provede postupem uvedeným v písmenu a),

9. vodoměr je nefunkční, hradí náklady spojené s jeho výměnou a přezkoušením provozovatel.

78. Zjistí-li provozovatel nebo odběratel při kontrole nebo výměně vodoměru, že vodoměr údaje o množství dodávané vody nezaznamenává, vypočte se množství dodané vody za příslušné období nebo jeho část podle dodávek ve stejném období minulého roku, nebo jde-li o nový odběr nebo změnu, v odběrových poměrech podle množství dodávané vody v následujícím srovnatelném období, případně jiným způsobem dohodnutým s odběratelem.

79. Při reklamaci podle § 16 odst. 4 a vypořádání vyplývajícím ze zjištění podle odstavců 4 a 5 se za období k vypořádání považuje období od posledního skutečně provedeného odečtu vodoměru předcházejícího skutečnému odečtu vodoměru na základě kterého došlo k výměně vodoměru do dne výměny vodoměru, související s reklamací nebo žádostí o jeho přezkoušení.

(6) (7) Byla-li nefunkčnost nebo poškození vodoměru způsobena nedostatečnou ochranou vodoměru odběratelem nebo přímým zásahem odběratele vedoucím k poškození vodoměru, hradí újmu a náklady spojené s výměnou vodoměru odběratel.

(7) (8) Odběratel si může na svůj náklad osadit na vnitřním vodovodu vlastní podružný vodoměr (například pro byt, ubytovnu, prodejnu, výrobnu, pronajaté prostory). Odpočet z podružného vodoměru nemá vliv na určení množství provozovatelem dodané vody.

(8) (9) Obecné technické podmínky měření množství dodané vody, způsob výpočtu dodané vody, není-li osazen vodoměr, a způsob vypořádání rozdílů podle výsledků přezkoušení vodoměrů stanoví prováděcí právní předpis.

§ 18

Odvádění odpadních vod

80. Odvedení odpadních vod z pozemku nebo stavby je splněno okamžikem vtoku odpadních vod z kanalizační přípojky do kanalizace.

81. Kanalizací mohou být odváděny odpadní vody jen v míře znečištění a v množství stanoveném v kanalizačním řádu a ve smlouvě o odvádění odpadních vod. Odběratel je povinen v místě a rozsahu stanoveném kanalizačním řádem kontrolovat míru znečištění vypouštěných odpadních vod do kanalizace.

82. Odpadní vody, které k dodržení nejvyšší míry znečištění podle kanalizačního řádu vyžadují předchozí čištění, mohou být vypouštěny do kanalizace jen s povolením vodoprávního úřadu. Vodoprávní úřad může povolení udělit jen tehdy, bude-li zajištěno vyčištění těchto vod na míru znečištění odpovídající kanalizačnímu řádu.

83. V případě, že je kanalizace ukončena čistírnou odpadních vod, není dovoleno vypouštět do kanalizace odpadní vody přes septiky ani přes žumpy.

§ 19

Měření odváděných odpadních vod

84. Množství odpadních vod vypouštěných do kanalizace měří odběratel svým měřicím zařízením, jestliže to stanoví kanalizační řád. Umístění a typ měřícího zařízení se určí ve smlouvě uzavřené mezi odběratelem a vlastníkem vodovodu nebo kanalizace, popřípadě provozovatelem; nedojde-li k uzavření smlouvy, určí umístění a typ měřícího zařízení vodoprávní úřad. Měřicí zařízení podléhá úřednímu ověření podle zvláštních právních předpisů ²¹⁾ a toto ověřování zajišťuje na své náklady odběratel. Provozovatel je oprávněn průběžně kontrolovat funkčnost a správnost měřícího zařízení a odběratel je povinen umožnit provozovateli přístup k tomuto měřícímu zařízení.

85. Odběratel, který vypouští do kanalizace odpadní vody s obsahem zvlášť nebezpečných látek²²⁾, je povinen v souladu s povolením vodoprávního úřadu měřit míru znečištění a objem odpadních vod a množství zvlášť nebezpečných látek vypouštěných do kanalizace, vést o nich evidenci a výsledky měření předávat vodoprávnímu úřadu, který povolení vydal.

86. Má-li provozovatel pochybnosti o správnosti měření nebo zjistí-li závadu na měřicím zařízení, má právo požadovat přezkoušení měřícího zařízení. Odběratel je povinen na základě písemné žádosti provozovatele do 30 dnů od doručení žádosti zajistit přezkoušení měřícího zařízení u autorizované zkušebny. Výsledek přezkoušení oznámí písemně odběratel neprodleně provozovateli.

87. Zjistí-li se při přezkoušení měřícího zařízení vyžádaném provozovatelem, že

10. údaje měřícího zařízení se odchylují od skutečnosti více, než připouští technický předpis tohoto měřícího zařízení, uhradí ten, jemuž byla odchylka ku prospěchu, druhé straně peněžní rozdíl, a to ode dne posledního odečtu měřícího zařízení, předcházejícího podání žádosti o přezkoušení měřícího zařízení; v tomto případě hradí náklady spojené s výměnou a přezkoušením měřícího zařízení odběratel,

a) údaje měřícího zařízení se odchylují od skutečnosti více, než připouští technický předpis tohoto měřícího zařízení, měřící zařízení se považuje za nefunkční; v tomto případě hradí náklady spojené s výměnou a přezkoušením měřícího zařízení odběratel,

11. údaje měřícího zařízení se neodchylují od skutečnosti více, než připouští příslušný technický předpis, hradí náklady spojené s výměnou a přezkoušením měřícího zařízení provozovatel,

12. měřící zařízení je vadné, hradí náklady spojené s jeho výměnou a přezkoušením odběratel, který je též povinen neprodleně zajistit jeho výměnu za správné a funkční měřící zařízení.

88. Není-li množství vypouštěných odpadních vod měřeno, předpokládá se, že odběratel, který odebírá vodu z vodovodu, vypouští do kanalizace takové množství vody, které podle zjištění na vodoměru nebo podle směrných čísel spotřeby vody z vodovodu odebral s připočtením množství vody získané z jiných zdrojů. Takto zjištěné množství odpadních vod je podkladem pro vyúčtování stočného.

89. Není-li množství srážkových vod odváděných do jednotné kanalizace přímo přípojkou nebo přes uliční vpust měřeno, vypočte se toto množství způsobem, který stanoví prováděcí právní předpis. Výpočet množství srážkových vod odváděných do jednotné kanalizace musí být uveden ve smlouvě o odvádění odpadních vod.

90. Jestliže odběratel vodu dodanou vodovodem zčásti spotřebuje bez vypuštění do kanalizace a toto množství je prokazatelně větší než 30m³ za rok, zjistí se množství vypouštěné odpadní vody do kanalizace buď měřením, nebo odborným výpočtem podle technických propočtů předložených odběratelem a ověřených provozovatelem, pokud se předem provozovatel s odběratelem nedohodli jinak.

(8) Vypořádání rozdílů z nefunkčního měření podle výsledku přezkoušení měřícího zařízení se provádí od odečtu, který předcházel tomu odečtu, který byl důvodem žádosti o přezkoušení měřícího zařízení.

(8) (9) Vypouští-li odběratel do kanalizace vodu z jiných zdrojů než z vodovodu a není-li možno zjistit množství vypouštěné odpadní vody měřením nebo jiným způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem, zjistí se množství vypouštěných odpadních vod odborným výpočtem ověřeným provozovatelem.

(9) (10) Obecné technické podmínky měření množství vypouštěných odpadních vod, způsob výpočtu množství vypouštěných odpadních vod a způsob výpočtu množství srážkových vod odváděných do jednotné kanalizace, není-li měření zavedeno, směrná čísla spotřeby vody a způsob vypořádání rozdílů stanoví prováděcí právní předpis.

§ 20

Vodné a stočné

91. Vodné a stočné má jednosložkovou nebo dvousložkovou formu.

92. Jednosložková forma je součinem ceny podle cenových předpisů²³⁾ předpisů^17a)a množství odebrané vody podle § 16 nebo vypouštěných odpadních vod a srážkových vod podle § 19.

93. Dvousložková forma obsahuje složku, která je součinem ceny podle cenových předpisů ²³⁾ předpisů^17a)a množství odebrané vody podle § 16 nebo vypouštěných odpadních vod a srážkových vod podle § 19 a pevnou složku stanovenou v závislosti na kapacitě vodoměru, profilu přípojky, nebo ročního množství odebrané vody. Podíl jednotlivých složek stanoví cenový předpis.²³⁾ předpis.^17a) Způsob výpočtu pevné složky stanoví prováděcí právní předpis.

94. Vodné a stočné se hradí v jednosložkové formě, pokud obec nestanoví obecně závaznou vyhláškou vydanou v samostatné působnosti úhradu vodného a stočného ve dvousložkové formě, včetně druhu stanovení pevné složky. O úhradě vodného a stočného ve dvousložkové formě včetně druhu stanovení pevné složky může také rozhodnout nejvyšší orgán právnické osoby, která je vlastníkem vodovodů a kanalizací a ve které výkon hlasovacích práv nejméně ve dvoutřetinové většině drží obce.

95. Je-li voda dodávána vlastníkem vodovodu, popřípadě jeho provozovatelem jiné osobě, než je odběratel, rozhoduje o formě vodného vlastník tohoto vodovodu.

96. Povinnost platit za odvádění srážkových vod se nevztahuje na vlastníky dálnic, silnic, místních komunikací a účelových komunikací¹⁵⁾ veřejně přístupných, vlastníky drah celostátních a regionálních, zoologické zahrady, nemovitosti určené k trvalému bydlení a na domácnosti.²⁴⁾

(7) Povinnost platit vodné a stočné se nevztahuje na jednotky požární ochrany při požárním zásahu.

(8) Vlastník vodovodu nebo kanalizace, popřípadě jejich provozovatel, pokud tak vyplývá ze smlouvy uzavřené podle § 8 odst. 2, je povinen předložit odběrateli na jeho žádost výpočet vodného a stočného včetně ceny za 1 m³ dodané pitné vody nebo odvedené odpadní vody ceny pro vodné a stočné.

Hlava V

Krizová situace a veřejná služba

§ 21

Krizová situace

(1) Podmínky nouzového zásobování pitnou vodou a nouzového odvádění odpadních vod za krizové situace upravují zvláštní právní předpisy,²⁵⁾ v jejichž rámci provozovatelé vodovodů nebo kanalizací podle svých možností zabezpečují odborné služby.

(2) Za krizové situace jsou provozovatelé povinni informovat na vyžádání ministerstvo a orgány krizového řízení o stavu zásobování pitnou vodou.

§ 22

Povinnost veřejné služby provozovatele vodovodu nebo kanalizace

97. Veřejnou službou se pro účely tohoto zákona rozumí činnost provozovatele v oboru zásobování vodou a odvádění odpadních vod, která

13. přesahuje zajišťování běžných služeb podle tohoto zákona a není smluvně zajištěna, zejména činnost při ohrožení veřejného zdraví, majetku a veřejného pořádku, nebo

14. vznikla ztrátou schopnosti stávajícího provozovatele zajišťovat dodávku vody nebo odvádění odpadních vod podle tohoto zákona.

98. Povinnost veřejné služby lze uložit provozovateli, který má k jejímu zajištění vytvořeny potřebné podmínky; tato povinnost vzniká rozhodnutím příslušného správního úřadu (§ 26 až 28). Jestliže řízení o uložení povinnosti veřejné služby zahájí více správních úřadů, platí, že řízení dokončí a rozhodnutí vydá ten správní úřad, který zahájil řízení jako první s tím, že jiný správní úřad zahájené řízení zastaví. Pokud řízení zahájí v tentýž den více správních úřadů, platí, že řízení dokončí a rozhodnutí vydá správní úřad vyššího stupně s tím, že jiný správní úřad zahájené řízení zastaví. O zahájených řízeních se správní úřady vzájemně informují. Rozhodnutí se vydává na dobu určitou, nejdéle však na dobu 6 měsíců. Odvolání proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek..

(2) Povinnost veřejné služby lze uložit provozovateli, který má k jejímu zajištění vytvořeny potřebné podmínky; tato povinnost vzniká rozhodnutím příslušného orgánu veřejné správy (§ 26 až 28). Rozhodnutí se vydává na dobu určitou, nejdéle však na dobu 6 měsíců. Odvolání proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek.

99. Prokázané náklady vzniklé provozovateli, kterému byla rozhodnutím příslušného správního úřadu orgánu veřejné správy uložena povinnost veřejné služby, hradí tento správní úřad orgán veřejné správy.

Hlava VI

Ochrana vodovodních řadů a kanalizačních stok

§ 23

Ochranná pásma vodovodních řadů a kanalizačních stok

100. K bezprostřední ochraně vodovodních řadů a kanalizačních stok před poškozením se vymezují ochranná pásma vodovodních řadů a kanalizačních stok (dále jen „ochranná pásma“).

101. Ochrannými pásmy se rozumí prostor v bezprostřední blízkosti vodovodních řadů a kanalizačních stok, určený k zajištění jejich provozuschopnosti. Ochranná pásma vodních zdrojů podle zvláštního zákona²⁶⁾ tímto nejsou dotčena.

102. Ochranná pásma jsou vymezena vodorovnou vzdáleností od vnějšího líce stěny potrubí nebo kanalizační stoky na každou stranu

15. u vodovodních řadů a kanalizačních stok do průměru 500 mm včetně, 1,5 m,

16. u vodovodních řadů a kanalizačních stok nad průměr 500 mm, 2,5 m,

c) u vodovodních řadů nebo kanalizačních stok o průměru nad 200 mm, jejichž dno je uloženo v hloubce větší než 2,5 m pod upraveným povrchem, se vzdálenosti podle písmen a) nebo b) od vnějšího líce zvyšují o 1,0 m.

103. Výjimku z ochranného pásma uvedeného v odstavci 3 může povolit v odůvodněných případech vodoprávní úřad. Při povolování výjimky přihlédne vodoprávní úřad k technickým možnostem řešení při současném zabezpečení ochrany vodovodního řadu nebo kanalizační stoky a k technickobezpečnostní ochraně zájmů dotčených osob.

104. V ochranném pásmu vodovodního řadu nebo kanalizační stoky lze

17. provádět zemní práce, stavby, umísťovat konstrukce nebo jiná podobná zařízení či provádět činnosti, které omezují přístup k vodovodnímu řadu nebo kanalizační stoce, nebo které by mohly ohrozit jejich technický stav nebo plynulé provozování,

18. vysazovat trvalé porosty,

19. provádět skládky mimo jakéhokoliv odpadu,

20. provádět terénní úpravy,

jen s písemným souhlasem vlastníka vodovodu nebo kanalizace, popřípadě provozovatele, pokud tak vyplývá ze smlouvy uzavřené podle § 8 odst. 2.

105. Nezíská-li osoba, která hodlá provádět činnosti uvedené v odstavci 5, souhlas podle odstavce 5, může požádat vodoprávní úřad o povolení k těmto činnostem. Vodoprávní úřad může v těchto případech tyto činnosti v ochranném pásmu povolit a současně stanovit podmínky pro jejich provedení.

106. Při porušení povinnosti stanovené v odstavci 5 nařídí obnovit předešlý stav příslušný vodoprávní úřad u činnosti uvedené pod písm. b) a příslušný úřad podle zvláštních právních předpisů²⁷⁾ u činností uvedených pod písm. a), c) a d).

107. Vlastník vodovodu nebo kanalizace, popřípadě provozovatel, pokud tak vyplývá ze smlouvy uzavřené podle § 8 odst. 2, je povinen na žádost poskytnout informaci žadateli o možném střetu jeho záměru s ochranným pásmem vodovodního řadu nebo kanalizační stoky a další údaje podle zvláštního zákona.²⁸⁾ Při zasahování do terénu, včetně zásahů do pozemních komunikací nebo jiných staveb v ochranném pásmu, je stavebník, v jehož zájmu se tyto zásahy provádějí, povinen na svůj náklad neprodleně přizpůsobit nové úrovni povrchu veškerá zařízení a příslušenství vodovodního řadu a kanalizační stoky mající vazbu na terén, pozemní komunikaci nebo jinou stavbu. Tyto práce smí provádět pouze s vědomím a se souhlasem vlastníka vodovodu nebo kanalizace, popřípadě provozovatele, pokud tak vyplývá ze smlouvy uzavřené podle § 8 odst. 2.

§ 24

Přeložky vodovodů a kanalizací

108. Přeložkou vodovodu nebo kanalizace se rozumí dílčí změna jejich směrové nebo výškové trasy nebo přemístění některých prvků tohoto zařízení.

109. Přeložku je možno provést jen s písemným souhlasem vlastníka vodovodu nebo kanalizace. Žádost o souhlas musí obsahovat stanovisko provozovatele. Tím nejsou dotčeny povinnosti vyplývající ze zvláštních právních předpisů.²⁹⁾

110. Přeložku vodovodu nebo kanalizace zajišťuje na vlastní náklad osoba, která potřebu přeložky vyvolala, pokud zákon o pozemních komunikacích¹⁵⁾ nestanoví jinak.

111. Vlastnictví vodovodu nebo kanalizace se po provedení přeložky nemění.

112. Stavebník přeložky je povinen předat vlastníkovi vodovodu nebo kanalizace dokončenou stavbu po nabytí právní moci rozhodnutí o kolaudaci včetně příslušné dokumentace skutečného provedení stavby a souvisejících dokladů.

Hlava VII

Působnost orgánů veřejné správy

§ 25

Veřejnou správu na úseku vodovodů a kanalizací podle tohoto zákona vykonávají

21. obce,

22. obecní úřady obcí s rozšířenou působností,

23. krajské úřady,

24. ministerstvo.

§ 26

Obce

25. v samostatné působnosti dbají o rozvoj vodovodů a kanalizací, odpovídající potřebám obce, zajištěním jeho zapracování do závazné části územně plánovací dokumentace obce v souladu s plánem rozvoje vodovodů a kanalizací,

26. v samostatné působnostivydávají obecně závazné vyhlášky ve věcech stanovených tímto zákonem (§ 9 odst. 11, § 20 odst.4),

27. v přenesené působnosti rozhodují o povinnosti veřejné služby podle § 22 na území obce, pokud obec není provozovatelem.

(1) Obce v samostatné působnosti

1. dbají o rozvoj vodovodů a kanalizací, odpovídající potřebám obce, zajištěním jeho zapracování do závazné části územně plánovací dokumentace obce v souladu s plánem rozvoje vodovodů a kanalizací,

2. vydávají obecně závazné vyhlášky ve věcech stanovených tímto zákonem (§ 9 odst. 11, § 20 odst.4).

(2) Obecní úřady v přenesené působnosti rozhodují

1. o povinnosti veřejné služby podle § 22 na území obce, pokud obec není provozovatelem,

2. o uložení povinnosti připojit se na kanalizaci podle § 3 odst. 8.

§ 27

113. Není-li tímto zákonem stanoveno jinak, vykonávají státní správu na úseku vodovodů a kanalizací obecní úřady obcí s rozšířenou působností jako vodoprávní úřady.

114. Obecní úřady obcí s rozšířenou působností rozhodují o povinnostech veřejné služby podle § 22 ve správním obvodu, ve kterém vykonávají tuto působnost.

§ 28

115. Kraje v samostatné působnosti zabezpečují zpracování a schvalování plánů rozvoje vodovodů a kanalizací podle § 4.

116. Kraje v přenesené působnosti rozhodují

28. o povinnosti veřejné služby podle § 22 na území kraje ,jestliže se vodovod nebo kanalizace nacházejí na území více správních obvodů obcí s rozšířenou působností,

29. vedou evidenci údajů o vodovodech a kanalizacích podle § 5 v přezkumu rozhodnutí podle § 3 odst.8,

30. vydávají povolení provozovat vodovod a kanalizaci podle § 6.

(2) Krajské úřady v přenesené působnosti

5. vydávají povolení provozovat vodovod nebo kanalizaci na území kraje podle § 6,

6. povolují výjimku podle § 13 odst. 2,

7. předávají celkové výsledky rozborů surové vody ministerstvu podle § 13 odst. 3,

8. rozhodují o povinnosti veřejné služby podle § 22, jestliže se vodovod nebo kanalizace nacházejí na území více správních obvodů obcí s obecními úřady s rozšířenou působností.

§ 29

Ministerstvo

31. vede ústřední evidenci údajů o vodovodech a kanalizacích,

32. je pro účely tohoto zákona odvolacím orgánem pro rozhodnutí vydaná krajským úřadem,

33. vede seznam technických auditorů (§ 38),

34. zajišťuje zpracování koncepcí rozvoje vodovodů a kanalizací na území státu a zpracování plánů pro zlepšování jakosti surové vody,

35. zabezpečuje informační systém na úseku vodovodů a kanalizací pro podporu výkonu veřejné správy a poskytování informací,

36. zajišťuje mezinárodní spolupráci v oblasti vodovodů a kanalizací.

(1) Ministerstvo

7. je pro účely tohoto zákona odvolacím orgánem pro rozhodnutí vydaná krajským úřadem v prvním stupni,

8. zajišťuje zpracování plánů pro zlepšení jakosti surové vody, a to včetně časových harmonogramů jejich plnění,

9. zajišťuje zpracování plánu rozvoje vodovodů a kanalizací pro území státu,

10. projednává a eviduje navrhované změny plánů rozvoje vodovodů a kanalizací pro území krajů a pro území státu,

11. zajišťuje mezinárodní spolupráci v oblasti vodovodů a kanalizací,

12. vede seznam technických auditorů.

(2) V působnosti ministerstva je dále regulace oboru vodovodů a kanalizací, ochrana spotřebitelů a podpora hospodářské soutěže v prostředí přirozeného monopolu tohoto oboru, s cílem uspokojování požadavků na dodávku pitné vody, odvádění a čištění odpadních vod včetně nákladů, zajištění dohledu nad zpracováním a plněním plánů financování obnovy vodovodů a kanalizací a poskytování objektivních informací z oboru vodovodů a kanalizací veřejnosti.

(3) Ministerstvo v rámci své působnosti podle odstavce 2 rozhoduje o

6. zrušení povolení k provozování vodovodů a kanalizací podle § 6 odst. 9,

7. konání technického auditu,

8. pravidlech pro členění položek při výpočtu ceny pro vodné a stočné, včetně struktury nákladových položek, pro účely porovnání cen podle odstavce 4 písm. c),

9. úpravě vzájemných práv a povinností vlastníků provozně souvisejících vodovodů a kanalizací, nedojde-li mezi nimi k písemné dohodě podle § 8 odst. 3,

10. bilančních nárocích na zdroje zásobování pitnou vodou ze skupinových vodovodů a vodárenských soustav, nedojde-li k dohodě jejich vlastníka nebo provozovatele s jednotlivými vlastníky nebo provozovateli připojených vodovodů.

(4) Ministerstvo dále

7. vede ústřední evidenci údajů o vodovodech a kanalizacích,

8. zabezpečuje informační systém na úseku vodovodů a kanalizací pro podporu výkonu veřejné správy,

9. provádí vzájemná porovnání cen podle cenových předpisů^17a) pro vodné a stočné a zveřejňuje výsledky,

10. provádí vyhodnocení údajů podle § 8 odst. 12 a § 9 odst. 12 a zveřejňuje je,

11. poskytuje odbornou spolupráci cenovým kontrolním orgánům,

12. spolupracuje s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže.

(5) Zaměstnanci ministerstva jsou oprávnění

3. vstupovat do objektů sloužících k poskytování služby dodávky pitné vody, odvádění a čištění odpadních vod,

4. nahlížet do všech účetních a jiných dokladů vlastníků nebo provozovatelů vodovodů nebo kanalizací, nezbytných k výkonu regulace, pořizovat jejich kopie a požadovat vysvětlení; o skutečnostech, o nichž se dozvěděli v souvislosti s touto činností jsou povinni zachovávat mlčenlivost, a to ještě 2 roky po skončení pracovního poměru.

(6) Ustanoveními odstavců 2 a 5 není dotčena působnost Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.

§ 30

Místní příslušnost

117. Místní příslušnost správních úřadů orgánů veřejné správy na úseku vodovodů a kanalizací se řídí místem, kde se vodovod nebo kanalizace nacházejí.

118. Jestliže se vodovod nebo kanalizace nacházejí na území obvodů více správních úřadů orgánů veřejné správy, je místně příslušný správní úřad orgán veřejné správy, v jehož územním obvodu leží převažující část vodovodu nebo kanalizace. Spory o místní příslušnost rozhoduje nejbližší společně nadřízený správní úřad orgán veřejné správy na návrh správního úřadu orgánu veřejné správy nebo účastníka řízení. Na rozhodování sporů o místní příslušnosti se nevztahuje správní řád.

§ 31

119. Nestanoví-li tento zákon jinak, postupují správní úřady orgány veřejné správy v řízení podle tohoto zákona podle správního řádu.²⁰⁾

120. Rozhodnutí o povinnosti veřejné služby podle § 22 je vykonatelné dnem doručení povinnému účastníku řízení.

Hlava VIII

Sankce

§ 32

Krajský úřad uloží pokutu až do výše 500 000 Kč

37. vlastníku vodovodu nebo kanalizace, který neplní povinnosti stanovené v § 5 odst. 1, 2 nebo 3, § 8 odst. 1 nebo 5 nebo § 14 odst. 3

38. provozovateli, který neplní povinnosti stanovené v § 6 odst. 8, § 9 odst. 1, 3 nebo 4, § 13 odst. 3, § 14 odst. 4, § 17 odst 3, § 20 odst. 8 nebo § 22,

39. vlastníku vodovodu nebo kanalizace nebo provozovateli, který nesplní povinnosti stanovené v § 8 odst. 4, 8 nebo 9, § 23 odst. 8 nebo maří výkon dozoru podle § 37 nebo výkon technického auditu podle § 38,

40. právnické nebo fyzické osobě, která provozuje vodovod nebo kanalizaci bez povolení podle § 6,

41. právnické osobě, která nedodržuje povinnosti stanovené v § 23 odst. 5.

§ 33

Obecní úřad obce s rozšířenou působností uloží pokutu až do výše 1 000 000 Kč právnické osobě nebo fyzické osobě, která je podnikatelem, dopustí-li se v souvislosti se svým podnikáním toho, že

42. neoprávněně odebírá vodu z vodovodu (§ 10 odst. 1) nebo neoprávněně vypouští odpadnívodydo kanalizace (§ 10 odst. 2),

43. nesplní nebo poruší povinnosti vlastníka vodovodní nebo kanalizační přípojky uvedené v § 3 odst. 4 nebo 5,

44. nesplní nebo poruší povinnosti odběratele stanovené v § 15, § 17 odst. 2, § 18 odst. 2 a 4 nebo § 19 odst. 1 až 3,

45. nedodržuje povinnosti stanovené v § 23 odst. 5,

46. při přerušení nebo omezení dodávky vody nebo odvádění odpadníchvod postupuje v rozporu s podmínkami tohoto přerušení nebo omezení stanovených podle § 9 odst. 8,

47. vypustil nebo vypouští do kanalizace látky, které nejsou odpadnímivodami,

48. poškodí vodovod nebo kanalizaci, nebo jejich součásti či příslušenství, nebo

49. neoprávněně manipuluje se zařízením vodovodů nebo kanalizací.

Správní delikty

§ 32

Přestupky

(1) Fyzická osoba se jako vlastník vodovodu nebo kanalizace dopustí přestupku tím, že

13. nezajistí průběžné vedení majetkové evidence svých vodovodů nebo kanalizací podle § 5 odst. 1 nebo průběžné vedení provozní evidence podle § 5 odst. 2,

14. nepředá vodoprávnímu úřadu vybrané údaje z majetkové evidence vodovodů a kanalizací a z jejich provozní evidence podle § 5 odst. 3,

15. nezajistí plynulé a bezpečné provozování vodovodu nebo kanalizace,

16. neupraví vzájemná práva s vlastníkem provozně souvisejícího vodovodu nebo kanalizace podle § 8 odst. 3,

17. neumožní napojení vodovodu nebo kanalizace jiného vlastníka podle § 8 odst. 4,

18. neumožní připojení na vodovod nebo kanalizaci podle § 8 odst. 5,

19. neuzavře písemnou smlouvu o dodávce vody nebo odvádění odpadních vod s odběratelem podle § 8 odst. 6,

20. nevypracuje nebo nerealizuje plán financování obnovy vodovodů a kanalizací podle § 8 odst. 11,

21. neposkytne údaje o technickém stavu svého vodovodu nebo kanalizace podle § 8 odst. 12,

22. nepředloží odběrateli na jeho žádost výpočet ceny pro vodné a stočné podle § 20 odst. 8,

23. nezveřejní informace o celkovém vyúčtování všech položek výpočtu ceny podle cenových předpisů^17a) pro vodné a stočné v předchozím kalendářním roce podle § 36 odst. 5 nebo nezdůvodní vykázaný rozdíl anebo nezašle vyúčtování ministerstvu v termínu podle § 36 odst. 5, nebo

24. neposkytne k provedení technického auditu údaje vyžádané orgánem uvedeným v § 38 odst. 2.

(2) Fyzická osoba se jako vlastník vodovodu dopustí přestupku tím, že neumožní přístup k vodovodu a bezplatný odběr vody jednotkám požární ochrany při likvidaci požáru.

(3) Fyzická osoba se jako vlastník kanalizace dopustí přestupku tím, že

6. nezajistí zpracování kanalizačního řádu podle § 14 odst. 3 nebo jej nepředloží vodoprávnímu úřadu ke schválení, nebo

7. nezpracuje a nepředloží vodoprávnímu úřadu ke schválení kanalizační řád podle § 39 odst. 1 nebo 2.

(4) Fyzická osoba se jako odběratel dopustí přestupku tím, že

15. nezajistí, aby vodovodní přípojka byla provedena a užívána tak, aby nemohlo dojít ke znečištění vody ve vodovodu,

16. nezajistí, aby kanalizační přípojka byla provedena jako vodotěsná a tak, aby nedošlo ke zmenšení průtočného profilu stoky, do které je zaústěna,

17. neoprávněně odebere vodu z vodovodu (§ 10 odst. 1),

18. neoprávněně vypouští odpadní vody do kanalizace (§ 10 odst. 2),

19. odebírá vodu z vodovodu v rozporu s § 15 odst. 2,

20. odvádí odpadní vody v rozporu s kanalizačním řádem nebo smlouvou o odvádění odpadních vod,

21. neprovede úpravy na připojované stavbě nebo pozemku podle § 17 odst. 1,

22. neposkytne nezbytnou součinnost provozovateli k odečtu nebo výměně vodoměru podle § 17 odst. 3 nebo nechrání vodoměr před poškozením anebo bez zbytečného odkladu neoznámí provozovateli závady v měření,

23. nekontroluje v místě a rozsahu stanoveném kanalizačním řádem míru znečištění vypouštěných odpadních vod do kanalizace,

24. vypouští do kanalizace bez povolení vodoprávního úřadu podle § 18 odst. 3 odpadní vody, které vyžadují předchozí čištění,

25. vypouští do kanalizace odpadní vody přes septik nebo žumpu v případě, že je kanalizace ukončena čistírnou odpadních vod,

26. neumožní provozovateli přístup k měřícímu zařízení množství odpadních vod v případech podle § 19 odst. 1,

27. neměří v případě podle § 19 odst. 2 míru znečištění a objem odpadních vod a množství zvlášť nebezpečných látek vypouštěných do kanalizace, nevede o nich evidenci nebo výsledky měření nepředá vodoprávnímu úřadu, který povolení vydal, nebo

28. nezajistí, na základě písemné žádosti provozovatele přezkoušení měřícího zařízení u autorizované zkušebny podle § 19 odst. 3.

(5) Fyzická osoba se jako stavebník přeložky vodovodu nebo kanalizace dopustí přestupku tím, že nepředá vlastníkovi vodovodu nebo kanalizace dokončenou stavbu po nabytí právní moci rozhodnutí o kolaudaci včetně příslušné dokumentace skutečného provedení stavby a souvisejících dokladů.

(6) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že

8. poruší zákaz stanovený pro ochranné pásmo vodovodu nebo kanalizace v § 23 odst. 5,

9. znemožní bez zvláštního důvodu vstup na pozemky nebo stavby v souvislosti s údržbou vodovodu nebo kanalizace nebo za účelem splnění povinností spojených s provozováním vodovodu nebo kanalizace (§ 7 odst 1),

10. poškodí vodovod nebo kanalizaci nebo jejich součásti či příslušenství,

11. neoprávněně manipuluje se zařízením vodovodů nebo kanalizací,

12. vypustí do kanalizace látky, které nejsou odpadními vodami,

13. nesplní opatření uložená vodoprávním úřadem k odstranění závadného stavu zjištěného při dozorové činnosti podle tohoto zákona, nebo

14. provozuje vodovod nebo kanalizaci bez povolení.

(7) Za přestupek lze uložit pokutu

1. do 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 4 písm. g), h nebo odstavce 6 písm. a),

2. do 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 4 písm. a) až e), i) až k), n) nebo odstavce 6 písm. b) až f),

8. do 200 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. g), odstavce 4 písm. f) nebo l),

9. do 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) až d), f), i) až l), odstavce 2, odstavce 3 písm. a), b), odstavce 4 písm. m) nebo odstavce 6 písm. g), nebo

10. do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. e), h) nebo odstavce 5.

§ 33

Správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob

(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník vodovodu nebo kanalizace dopustí správního deliktu tím, že

8. nezajistí průběžné vedení majetkové evidence svých vodovodů nebo kanalizací podle § 5 odst. 1 nebo průběžné vedení provozní evidence podle § 5 odst. 2,

9. nepředá vodoprávnímu úřadu vybrané údaje z majetkové evidence vodovodů a kanalizací a z jejich provozní evidence podle § 5 odst. 3,

10. nezajistí plynulé a bezpečné provozování vodovodu nebo kanalizace,

11. neupraví vzájemná práva s vlastníkem provozně souvisejícího vodovodu nebo kanalizace podle § 8 odst. 3,

12. neumožní napojení vodovodu nebo kanalizace jiného vlastníka podle § 8 odst. 4,

13. nevypracuje nebo nerealizuje plán financování obnovy vodovodů a kanalizací podle § 8 odst 11, nebo

14. neposkytne údaje o technickém stavu svého vodovodu nebo kanalizace podle § 8 odst. 12.

(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník vodovodu nebo kanalizace nebo jako provozovatel dopustí správního deliktu tím, že

6. neumožní připojení na vodovod nebo kanalizaci podle § 8 odst. 5,

7. neuzavře písemnou smlouvu o dodávce vody nebo odvádění odpadních vod s odběratelem podle § 8 odst. 6,

8. nepředloží odběrateli na jeho žádost výpočet ceny pro vodné a stočné podle § 20 odst. 8),

9. nezveřejní informace o celkovém vyúčtování všech položek výpočtu ceny podle cenových předpisů^17a) pro vodné a stočné v předchozím kalendářním roce podle § 36 odst. 5 nebo nezdůvodní vykázaný rozdíl anebo nezašle vyúčtování ministerstvu v termínu podle § 36 odst. 5, nebo

10. neposkytne k provedení technického auditu údaje vyžádané orgánem uvedeným v § 38 odst. 2.

(3) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník vodovodu nebo jako provozovatel vodovodu dopustí správního deliktu tím, že neumožní přístup k vodovodu nebo bezplatný odběr vody jednotkám požární ochrany při likvidaci požáru.

(4) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník kanalizace dopustí správního deliktu tím, že

3. nezajistí zpracování kanalizačního řádu podle § 14 odst. 3 nebo jej nepředloží vodoprávnímu úřadu ke schválení,

4. nezpracuje a nepředloží vodoprávnímu úřadu ke schválení kanalizační řád podle § 39 odst. 1 nebo 2.

(5) Provozovatel se dopustí správního deliktu tím že

11. provozuje vodovod nebo kanalizaci v rozporu s požadavky podle § 9 odst. 1,

12. nepředá obci přehled zjištěných ukazatelů jakosti vody podle § 9 odst. 3,

13. nesdělí stavebníkovi přeložky vodovodu nebo kanalizace stanovisko k navrhované přeložce vodovodu nebo kanalizace podle § 9 odst. 4,

14. neoznámí odběrateli přerušení nebo omezení dodávky vody nebo odvádění odpadních vod ve lhůtách stanovených v § 9 odst. 7 písm. b) a § 9 odst. 8,

15. odebírá k úpravě na vodu pitnou povrchovou vodu nebo podzemní vodu, jež v místě odběru nesplňuje požadavky na jakost surové vody v rozporu s § 13 odst. 2,

16. neprovádí odběry vzorků surové vody v místě odběru a neprovádí jejich rozbory a celkové výsledky nepředává krajskému úřadu jednou ročně do 31. března za předchozí kalendářní rok,

17. nezajistí provádění odběrů vzorků odpadní vody a její rozbory,

18. nezajistí přezkoušení vodoměru u subjektu oprávněného státní metrologickou kontrolu měřidel podle § 17 odst. 3,

19. neinformuje za krizové situace o stavu zásobování pitnou vodou podle § 21 odst. 2, nebo

20. neoznámí podle § 36 odst. 6 zhoršení jakosti dodávané pitné vody nebo v návaznosti na toto oznámení nepostupuje podle zvláštního právního předpisu.

(6) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako odběratel dopustí správního deliktu tím, že

15. nezajistí, aby vodovodní přípojka byla provedena a užívána tak, aby nemohlo dojít ke znečištění vody ve vodovodu,

16. nezajistí, aby kanalizační přípojka byla provedena jako vodotěsná a tak, aby nedošlo ke zmenšení průtočného profilu stoky, do které je zaústěna,

17. neoprávněně (§ 10 odst. 1) odebere vodu z vodovodu,

18. neoprávněně (§ 10 odst. 2) vypouští odpadní vody do kanalizace,

19. odebírá vodu z vodovodu v rozporu s § 15 odst. 2,

20. odvádí odpadní vody v rozporu s kanalizačním řádem nebo smlouvou o odvádění odpadních vod,

21. neprovede úpravy na připojované stavbě nebo pozemku podle § 17 odst. 1,

22. neposkytne nezbytnou součinnost provozovateli k odečtu nebo výměně vodoměru podle § 17 odst. 3 nebo nechrání vodoměr před poškozením anebo bez zbytečného odkladu neoznámí provozovateli závady v měření,

23. nekontroluje v místě a rozsahu stanoveném kanalizačním řádem míru znečištění vypouštěných odpadních vod do kanalizace,

24. vypouští do kanalizace bez povolení vodoprávního úřadu podle § 18 odst. 3 odpadní vody, které vyžadují předchozí čištění,

25. vypouští do kanalizace odpadní vody přes septik nebo přes žumpu v případě, že je kanalizace ukončena čistírnou odpadních vod,

26. neumožní provozovateli přístup k měřícímu zařízení množství odpadních vod v případech podle § 19 odst. 1,

27. neměří v případě podle § 19 odst. 2 míru znečištění a objem odpadních vod a množství zvlášť nebezpečných látek vypouštěných do kanalizace, nevede o nich evidenci nebo výsledky měření nepředá vodoprávnímu úřadu, který povolení vydal, nebo

28. nezajistí, na základě písemné žádosti provozovatele přezkoušení měřícího zařízení u autorizované zkušebny podle § 19 odst. 3.

(7) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako stavebník přeložky vodovodu nebo kanalizace dopustí správního deliktu tím, že nepředá vlastníkovi vodovodu nebo kanalizace dokončenou stavbu po nabytí právní moci rozhodnutí o kolaudaci včetně příslušné dokumentace skutečného provedení stavby a souvisejících dokladů.

(8) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že

8. poruší zákaz stanovený pro ochranné pásmo vodovodu nebo kanalizace v § 23 odst. 5,

9. znemožní bez zvláštního důvodu vstup na pozemky nebo stavby v souvislosti s údržbou vodovodu nebo kanalizace nebo za účelem splnění povinností spojených s provozováním vodovodu nebo kanalizace (§ 7 odst 1),

10. poškodí vodovod nebo kanalizaci nebo jejich součásti či příslušenství,

11. neoprávněně manipuluje se zařízením vodovodů nebo kanalizací,

12. vypustí do kanalizace látky, které nejsou odpadními vodami,

13. nesplní opatření uložená vodoprávním úřadem k odstranění závadného stavu zjištěného při dozorové činnosti podle tohoto zákona, nebo

14. provozuje vodovod nebo kanalizaci bez povolení.

(9) Za správní delikt se uloží pokuta

6. do 50 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 5 písm. c), odstavce 6 písm. g), h) nebo odstavce 8 písm. a),

7. do 100 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 5 písm. d), h), odstavce 6 písm. a) až e), i) až k), n) nebo odstavce 8 písm. b) až f),

8. do 200 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 písm. b), odstavce 5 písm. b), i) nebo odstavce 6 písm. f) nebo l),

9. do 500 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a) až d), g), odstavce 2 písm. a), c) až e), odstavce 3, odstavce 4 písm. a), b), odstavce 5 písm. e) až g), j), odstavce 6 písm. m) nebo odstavce 8 písm. g), nebo

10. do 1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. e), f), odstavce 5 písm. a) nebo odstavce 7.

§ 34

121. Za opakované protiprávní jednání uvedené v § 32 a 33 lze uložit pokutu až do výše dvojnásobku horní hranice pokut v těchto ustanovení uvedených.

122. Protiprávní jednání je opakované, pokud se ho právnická nebo fyzická osoba dopustila v době do 1 roku od právní moci rozhodnutí, jímž jí byla uložena pokuta za předchozí protiprávní jednání podle § 32 nebo 33.

123. Při rozhodování o výši pokuty se přihlíží zejména k závažnosti, způsobu, době trvání a následkům protiprávního jednání a k okolnostem, za nichž k tomuto jednání došlo.

§ 34

Společná ustanovení

1. Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení povinnosti zabránila.

2. Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a okolnostem, za nichž byl správní delikt spáchán.

3. Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže orgán veřejné správy o něm nezahájil řízení do 2 let, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 4 let ode dne, kdy byl spáchán.

4. Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby^29a) nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení tohoto zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby.

5. Přestupky podle § 32 odst. 1 až 3 a správní delikty podle § 33 odst. 1 až 5 v prvním stupni projednává v přenesené působnosti krajský úřad, v jehož správním obvodu došlo ke spáchání správního deliktu. Přestupky podle § 32 odst. 4 až 6 a správní delikty podle § 33 odst. 6 až 8 v prvním stupni projednává v přenesené působnosti obecní úřad obce s rozšířenou působností, v jehož správním obvodu došlo ke spáchání správního deliktu.

6. Pokuty vybírá a vymáhá orgán, který je uložil. Příjem z pokut je příjmem rozpočtu, ze kterého je hrazena činnost orgánu, který pokutu uložil.

7. Pokuta je splatná do 30 dnů ode dne, kdy rozhodnutí o jejím uložení nabylo právní moci.

8. Při vybírání a vymáhání uložených pokut se postupuje podle zvláštního právního předpisu.^29b)

§ 35

124. Místně příslušným k ukládání pokut podle § 32 je krajský úřad a 34 obecní úřad obce s rozšířenou působností, v jehož správním území došlo k protiprávnímu jednání.

125. Pokutu lze uložit do 1 roku ode dne, kdy orgán oprávněný k jejímu uložení protiprávní jednání zjistil, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy k tomuto jednání došlo

126. Pokuta je splatná do 30 dnů ode dne, kdy rozhodnutí o jejím uložení nabylo právní moci.

127. Pokuty jsou příjmem orgánu, který je uložil.

Hlava IX

Ochrana odběratele, dozor, technický a ekonomický audit

§ 36

Ochrana odběratele

128. Pokud je pozemek nebo stavba připojena na vodovod nebo kanalizaci v souladu s právními předpisy, vzniká odběrateli nárok na uzavření písemné smlouvy podle § 8 odst. 5 § 8 odst. 6. Tento nárok nevzniká, pokud se okolnosti, za kterých došlo k povolení připojení na vodovod nebo kanalizaci, změnily natolik, že nejsou splněny podmínky pro uzavření této smlouvy na straně odběratele.

129. Vlastník vodovodu nebo kanalizace, popřípadě provozovatel, pokud byl k uzavírání smluv podle § 8 odst. 5 smluvně pověřen, nesmí při uzavírání smlouvy podle § 8 odst. 5 jednat v rozporu s dobrými mravy, zejména nesmí odběratele diskriminovat.

130. Vlastník vodovodu nebo kanalizace, popřípadě provozovatel, je-li vlastníkem vodovodu nebo kanalizace smluvně pověřen, je povinen sdělit obci, v jejímž obvodu zajišťuje provoz, pokud obec není sama vlastníkem vodovodu nebo kanalizace, podmínky pro uzavření písemné smlouvy podle § 8 odst. 5. Podmínky musí obsahovat zejména údaje o

50. jakosti dodávané vody a míře znečištění odváděných odpadních vod,

51. výši vodného a stočného, pravidlech pro jejich stanovení a způsob vyúčtování,

52. rozsahu a podmínkách odpovědnosti za vady, způsobu a místě jejich uplatnění, včetně nároků vyplývajících z této odpovědnosti (reklamační řád),

53. možnostech přerušení nebo omezení dodávky vody a odvádění odpadních vod a o podmínkách náhradních dodávek vody a náhradního odvádění odpadních vod; dojde-li k tomuto přerušení, o způsobu informování osob, které tyto služby využívají,

54. smluvních pokutách.

(3) Vlastník vodovodu nebo kanalizace, popřípadě provozovatel, pokud je k tomu vlastníkem zmocněn, je povinen informovat obecní úřad obce,v jejímž obvodu zajišťuje provoz vodovodu nebo kanalizace, a to před uzavřením písemné smlouvy podle § 8 odst. 6, o

55. rozsahu zmocnění předaných vlastníkem vodovodu nebo kanalizace provozovateli smlouvou podle § 8 odst. 2,

23. jakosti dodávané pitné vody a maximální míře znečištění odváděných odpadních vod s uvedením místa zveřejňování aktuálních informací,

24. způsobu zjišťování množství odebírané vody včetně stanovení způsobů umístění vodoměrů, způsobu zjišťování množství odpadních vod a možných výjimkách,

25. technických požadavcích na vnitřní vodovod a vnitřní kanalizaci včetně zakázaných materiálů pro vnitřní rozvod,

26. technických požadavcích na přípojky,

27. pravidlech pro členění položek při výpočtu ceny pro vodné a stočné, včetně struktury nákladových položek, pro účely porovnání cen pro vodné a stočné, podle § 29 odst. 3 písm. c),

28. fakturaci, případné zálohové platbě a o způsobu vyúčtování,

29. rozsahu a podmínkách odpovědnosti za vady, způsobu a místě jejich uplatnění, včetně nároků vyplývajících z této odpovědnosti (reklamační řád),

30. možnostech přerušení nebo omezení dodávky vody a odvádění odpadních vod a o podmínkách náhradních dodávek vody a náhradního odvádění odpadních vod a údaje o způsobu informování osob, které tyto služby využívají,

1. o případných smluvních pokutách.

131. Obec Obecní úřad v přenesené působnosti zajistí, aby veřejnosti byly zpřístupněny informace o podmínkách k uzavření smlouvy podle § 8 odst. 5 podmínkách pro uzavření smlouvy podle § 8 odst. 6, uvedených v odstavci 3.

132. Vlastník vodovodu nebo kanalizace je povinen každoročně nejpozději do 30. června zveřejnit úplné informace o celkovém vyúčtování všech položek, které v uplynulém roce do vodného a stočného kalkuloval, a jejich skutečnost porovnat s položkami v pravidlech pro stanovení výše vodného a stočného pro daný rok. Vykázaný rozdíl je oprávněn vyúčtovat, přeplatek je povinen vrátit.

(5) Vlastník vodovodu nebo kanalizace, popřípadě provozovatel, pokud je k tomu vlastníkem zmocněn, je povinen každoročně nejpozději do 30. června kalendářního roku způsobem uvedeným v odstavci 8 zveřejnit úplné informace o celkovém vyúčtování všech položek výpočtu ceny podle cenových předpisů pro vodné a stočné^17a) v předchozím kalendářním roce. Vykázaný rozdíl musí být zdůvodněn. Vyúčtování je vlastník vodovodu nebo kanalizace, popřípadě provozovatel, povinen zaslat ve stejném termínu ministerstvu.

133. Provozovatel je povinen po zjištění zhoršení jakosti dodávané pitné vody bez prodlení toto oznámit orgánu ochrany veřejného zdraví a krajskému úřadu a dále postupovat podle zvláštního právního předpisu¹⁷⁾.

134. Postup a rozsah vyúčtování podle odstavce 5 stanoví prováděcí právní předpis.

(7) (8) Provozovatel je povinen jednou ročně zveřejňovat jasné a úplné informace o výpočtu ceny vody ²³⁾ včetně vyčíslení a zdůvodnění všech ekonomicky oprávněných nákladů.

(8) Povinnost zveřejnit informace podle odstavce 4 a 5 se považuje za splněnou okamžikem předání údajů podle odstavce 4 nebo 5 obecnímu úřadu obce, na jejímž území se pozemek nebo stavba připojená na vodovod nebo kanalizaci nachází. Obec příslušné informace vyvěsí na úřední desce obecního úřadu bezodkladně po předání těchto údajů, nejpozději však do 2 dnů, na dobu nejméně 15 kalendářních dnů.

§ 37

Dozor

135. Dozor nad dodržováním ustanovení tohoto zákona, předpisů a rozhodnutí podle něj vydaných vykonávají vodoprávní úřady.

(1) Obecní úřady obcí s rozšířenou působností vykonávají v přenesené působnosti dozor nad dodržováním tohoto zákona a předpisů podle něj vydaných v rozsahu své působnosti založené tímto zákonem. Krajské úřady vykonávají v přenesené působnosti dozor nad dodržováním tohoto zákona a předpisů podle něj vydaných, v rozsahu své působnosti založené tímto zákonem. Orgány veřejné správy v rozsahu své působnosti dozírají, zda jsou dodržována jimi vydaná rozhodnutí.

136. Vrchní dozor na tomto úseku vykonává ministerstvo.

137. Práva a povinnosti zaměstnanců úřadů při výkonu dozoru podle odstavců 1 a 2 se řídí zvláštním zákonem.³⁰⁾

§ 38

Technický audit

138. Technický audit vodovodů a kanalizací (dále jen „technický audit“) je specializovaná odborná činnost sloužící ke kontrole technického stavu vodovodů a kanalizací, oprávněnosti vynaložených provozních nákladů, jakož i pořizovacích nákladů a nákladů navrhovaného rozvoje vodovodů a kanalizací.

139. O provedení technického auditu rozhoduje ministerstvo na návrh obce, vlastníka nebo provozovatele vodovodu nebo kanalizace, Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, Ministerstva financí, orgánu kraje nebo okresního úřadu. Vlastník i provozovatel vodovodu nebo kanalizace jsou povinni poskytnout k provedení technického auditu potřebné údaje.

(2) O provedení technického auditu může požádat ministerstvo z vlastního podnětu nebo se technický audit provede na žádost obce, vlastníka nebo provozovatele vodovodu nebo kanalizace, vodoprávního úřadu, krajského úřadu, Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže nebo Ministerstva financí. Vlastník nebo provozovatel vodovodu nebo kanalizace je povinen poskytnout k provedení technického auditu potřebné údaje.

140. Výsledkem technického auditu je zpráva se zjištěními a doporučeními ke zlepšení hospodárnosti provozu nebo rozvoje vodovodů a kanalizací.

141. Technický audit je zpracován na náklady toho, kdo jej navrhl. Zpráva o technickém auditu se předává tomu, kdo jej navrhl, a ministerstvu.

142. K provedení technického auditu vybere jeho navrhovatel technického auditora ze seznamu technických auditorů, vedeného ministerstvem. Ministerstvo zapíše na dobu 7 let do seznamu technických auditorů odborně způsobilou osobu, která má vysokoškolské vzdělání se zaměřením na obor vodovodů a kanalizací, praxi 10 let v tomto oboru a byla vybrána komisí jmenovanou ministerstvem.

(5) K provedení technického auditu vybere ten, kdo o něj požádal, technického auditora ze seznamu technických auditorů, vedeného ministerstvem. Ministerstvo zapíše na dobu 7 let do seznamu technických auditorů odborně způsobilou osobu, která má vysokoškolské vzdělání se zaměřením na obor vodovodů a kanalizací, praxi v tomto oboru nejméně 10 let a která souhlasí se zveřejněním osobních údajů, údajů o dosaženém vzdělání, soupisu vlastních prací v oboru, vydaných odborných statí a publikací a popisu dosavadní odborné činnosti spolu s dalšími údaji, které jsou jako doklady součástí žádosti o zařazení do seznamu technických auditorů.

143. Obsah a využití technických auditů a bližší podmínky pro zápis odborně způsobilé fyzické osoby do seznamu technických auditorů stanoví prováděcí právní předpis.

(7) Pro osoby určené ministerstvem k provedení zapsané ministerstvem do seznamu technických auditorů k provádění technickéhoaudituplatí ustanovení § 37 odst. 3 obdobně.

Hlava X

Ustanovení společná, přechodná a závěrečná

§ 39

144. Vlastníci kanalizací, pro jejichž kanalizaci nebyl schválen kanalizační řád, jsou povinni jej zpracovat a předložit vodoprávnímu úřadu ke schválení do 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

145. Vlastníci kanalizací, pro jejichž kanalizaci byl schválen kanalizační řád podle dosavadních právních předpisů, jsou povinni zpracovat a předložit vodoprávnímu úřadu ke schválení nový kanalizační řád nejpozději do 31. března 2004.

146. Fyzické a právnické osoby, oprávněné k podnikání na základě živnostenského oprávnění pro koncesovanou živnost „Provozování vodovodů a kanalizací“, které toto oprávnění získaly přede dnem nabytí účinností tohoto zákona, mohou v provozování živnosti pokračovat nejpozději do 31. března 2004, pokud jim na základě jejich žádosti krajský úřad nevydá povolení podle § 6 před tímto datem. Bez ohledu na ustanovení předchozí věty příslušný živnostenský úřad vydá bez žádosti těmto osobám ve lhůtě do 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona nový živnostenský list.

147. Vodovody a kanalizace, které byly podle dosavadních právních předpisů veřejnými vodovody a veřejnými kanalizacemi a splňují podmínky stanovené v § 1, jsou vodovody a kanalizacemi podle tohoto zákona. V pochybnostech rozhoduje ministerstvo.

(5) Plán rozvoje vodovodů a kanalizací musí být zpracován a schválen nejpozději do 31. prosince 2004.

(6) Povinnost bezplatně předat vodoprávnímu úřadu vybrané údaje z majetkové evidence a z provozní evidence podle § 5 odst. 3 musí být poprvé splněna nejpozději do 31. ledna 2004.

(7) Povinnost vlastníka vodovodu nebo kanalizace uzavřít smlouvu s odběratelem podle § 8 odst. 5 a § 36 odst. 1 musí být splněna nejpozději do 31. prosince 2003.

§ 40

Ministerstvo vydá vyhlášku k provedení ustanovení § 4 odst. 8, § 5 odst. 6, § 6 odst. 10 § 6 odst. 11, § 8 odst. 12, § 8 odst. 11 a 15, § 10 odst. 3, § 11 odst. 2, § 12 odst. 1, § 13 odst. 5, § 14 odst. 5, § 16 odst. 5, § 17 odst. 8, § 19 odst. 9, § 20 odst. 3, § 36 odst. 7 a § 38 odst. 6.

Čl. II

Přechodná a závěrečná ustanovení

1. Povinnost vlastníků pozemků nebo staveb připojených na vodovod nebo kanalizaci, která je stanovena v § 3a zákona č. 274/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, musí být splněna do 31. prosince 2015.

2. Smlouvy o dodávce vody nebo smlouvy o odvádění odpadních vod, uzavřené podle dosavadní právní úpravy, musí být do 31. prosince 2010 uvedeny do souladu se zákonem č. 274/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

3. Plán financování obnovy vodovodů a kanalizací musí být zpracován nejpozději do 31. prosince 2008.

4. Povolení k provozování vodovodu nebo kanalizace vydané fyzické osobě, která je vyučena v tříletém učebním oboru obsahově zaměřeném na vodovody a kanalizace nebo v příbuzném oboru, nebo povolení k provozování vodovodu nebo kanalizace, vydané podnikající fyzické osobě nebo právnické osobě, jejichž odpovědný zástupce je vyučen v tříletém učebním oboru obsahově zaměřeném na vodovody a kanalizace nebo v příbuzném oboru, zaniká dnem 31. prosince 2011.

5. Řízení zahájená a neskončená do dne nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů.

PLATNÉ ZNĚNÍ ČÁSTI ZÁKONA Č. 455/1991 Sb., O ŽIVNOSTENSKÉM PODNIKÁNÍ (ŽIVNOSTENSKÝ ZÁKON), VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ

Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 274/2001 Sb. a zákona č. 167/2004 Sb.