zákon č. 79/2015 Sb.

Závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace (RIA) k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů

1 Důvod předložení a cíle 1.1 Název

Hodnocení dopadů regulace (RIA) k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů,

v souvislosti s navrhovaným rozšířením možností příjmu stanice mluveného slova.

Program	Formát	Distribuce	Počet posluchačů (PM)	Počet posluchačů (PV)
Radiožurnál	VKV, DV, digitálně, přes internet	celoplošná stanice - formát news/music	1 490 000	832 000
Dvojka	VKV, SV, digitálně, přes internet	celoplošná plnoformátová stanice s širokou škálou pořadů	669 000	427 000
Vltava	VKV, digitálně, přes internet	kultura	197 000	79 000
Plus	SV, digitálně, přes internet	stanice mluveného slova, která nahradila stanice ČRo 6, Rádio Česko a Leonard v Praze a okolí na kmitočtech	48 000	26 000
Česká rozhlas Regina	VKV, digitálně, přes internet	stanice zaměřená na region
Radio Wave	digitálně, přes internet	hudba pro mladšího posluchače
D-dur	digitálně, přes internet	klasická hudba
Jazz Jazz	digitálně, přes internet
Rádio Junior	digitálně, přes internet	stanice pro děti
13 regionálních studií	VKV, digitálně, přes internet	obsah zaměřený na daný region

Zdroj: ČRo, Radioprojekt Pozn.: PM – poslechovost minulý týden Q4 2013 – Q1 2014; PV – poslechovost včera Q4 2013 – Q1 2014; VKV – velmi krátké vlny; SV – střední vlny; DV – dlouhé vlny Program stanice mluveného slova je v současné době Českým rozhlasem již vysílán pod názvem Český rozhlas Plus. Tato stanice vznikla sloučením publicistické stanice Český rozhlas 6, zpravodajského okruhu Rádio Česko a vědecko-populární stanice Leonardo a začala vysílat 1. března 2013. Obsah vysílání je šířen především v digitálních sítích. Analogově je možné tuto stanici poslouchat jen na středních vlnách (dále jen „SV“) a v omezené míře na velmi krátkých vlnách (dále jen „VKV“) v časech 6.00 - 10.00 a 17.00 - 20.00 v Praze a okolí na kmitočtech pražského regionálního studia (Regina).

Tabulka 2: Poslech včera vybraných rozhlasových stanic v ČR (v tis.)

Stanice	2012 Q2 - Q3 2013	H2 2013	Q4 2013 - Q1 2014
ČRo 6	30 000	-	-
Rádio Česko	11 000	-	-
ČRo Leonardo	5 000	-	-
ČRo Plus	-	19 000	25 000	26 000

Zdroj: www.mediar.cz/cesky2rozhlas2plus2nabral2naskok2pred2bbczet; www.radiotv.cz/poslechovost ** Pozn.: dříve ČRo 6, ČRo Leonardo, ČRo Rádio Česko Z tabulky lze vyčíst, že v současnosti poslouchá Český rozhlas Plus cca 26 000 posluchačů. Prozatím se nepodařilo znovuzískat posluchače, kteří Českému rozhlasu ubyli po zrušení stanic Rádio Česko, Český rozhlas 6 a Leonardo. Tyto stanice si ve 2. pololetí 2012 denně naladilo dohromady cca 46 000 posluchačů.

Konkurenční zpravodajské rádio skupiny Lagardere, vysílající na kmitočtech bývalé české BBC, zaujalo cca 20 000 lidí. Komerční projekt skupiny Lagardere tak meziročně dorovnal předchozí poslechovost anglického vysílání BBC v Česku.

Tato data indikují zájem posluchačů o stanici mluveného slova v České republice. Obdobně lze použít údaj z Koncepce nové stanice Českého rozhlasu, který uvádí, že v rámci průzkumu realizovaného Českým rozhlasem vyjádřilo intenzivní zájem o stanici mluveného slova přibližně 0,5 % rozhlasového publika(cca 40 000 posluchačů). Skutečná velikost takového publika však závisí na řadě dalších faktorů, z nichž jedním z hlavních je dostupnost a kvalita signálu.

Pro dokreslení situace na českém rozhlasovém trhu ještě uveďme, že podíl veřejnoprávního rozhlasu na českém rozhlasovém trhu se od roku 2012 pohybuje okolo 21 %. Je tak jedním z nejnižších v porovnání s ostatními evropskými státy.

Zdroj: Stanice mluveného slova  Koncepce nové stanice Českého rozhlasu, Praha, říjen 2012 Výše uvedené údaje za poslechovost jsou uváděny proto, že se spolu s demografickou strukturou posluchačů vybraných stanic Českého rozhlasujedná o jediná relevantní veřejně dostupná data o preferencích českých rozhlasových posluchačů. Ukazují především na rozsah problému, tj. indikují, zda je v ČR mezi rozhlasovými posluchači o stanici mluveného slova zájem. Na základě dostupných dat bohužel nelze přesně identifikovat, jaká část z posluchačů se zájmem o program stanice mluveného slova nemá v současnosti možnost příjmu této stanice. Zároveň nelze určit procento posluchačů, které by při rozšíření možnosti příjmu stanice mluveného slova přešlo od poslechu současné stanice k poslechu stanice mluveného slova.

Popis problému

Velikost publika pro rozhlasové vysílání závisí na řadě faktorů, z nichž jedním z hlavních je dostupnost a kvalita signálu. Nevýhody příjmu signálu v pásmu SV, ve kterém nyní může analogově stanice Český rozhlas Plus pouze vysílat, jsou v porovnání s příjmem v pásmu VKV následující:

• ne všechny radiopřijímače jsou vybaveny rozsahem SV (vybaveny jsou především starší přijímače); • příjem je citlivý na rušení od různých zdrojů, jak přírodních tak umělých; • příjem signálu v pásmu SV je silně ovlivněn denními změnami v ionosféře - ve dne je příjem místních SV vysílačů zpravidla čistý, v noci se situace mění a signály místních vysílačů interferují se signály vzdálených zahraničních; • zvukový signál je monofonní.

Umožnění Českému rozhlasu rozšířit vysílání programu stanice Plus v pásmu VKV tak může zvýšit počet posluchačů, kteří se v současnosti nenacházejí v dosahu jejího signálu v pásmu VKV nebo nemají možnost na svých radiopřijímačích naladit vysílání v pásmu SV.

1.3 Popis existujícího právního stavu v dané oblasti

Právními akty vztahujícími se k předmětné problematice jsou zákon č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, zákon č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, popřípadě zákon č. 483/1991 Sb., o České televizi. Právní rámec pro elektronické komunikace tvoří zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích.

Zákon č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, upravuje působení Českého rozhlasu jako provozovatele veřejné služby v oblasti rozhlasového vysílání. Naplňovat veřejnou službu v oblasti analogového rozhlasového vysílání by měl podle stávající právní úpravy Český rozhlas mj. tím, že „ … provozuje analogové rozhlasové vysílání s využitím části kmitočtového spektra

umožňující pokrytí území České republiky třemi celoplošnými rozhlasovými programy v

Stanice mluveného slova  Koncepce nové stanice Českého rozhlasu, Praha, říjen 2012 Při zachování současného stavu a s omezením daným současnou legislativní úpravou nemá Český rozhlas možnost šířit stanici mluveného slova v pásmu VKV, neboť mu zákon umožňuje analogově v pásmu velmi krátkých vln vysílat pouze tři celoplošné rozhlasové programy.

pásmu velmi krátkých vln a rozhlasovými programy regionálních studií vysílanými v pásmu velmi krátkých vln, a to prostřednictvím zemských vysílacích rádiových zařízení, popřípadě prostřednictvím jiných technických prostředků; Český rozhlas může vysílat i v pásmu dlouhých a středních vln,…“

Finančními zdroji Českého rozhlasu jsou zejména rozhlasové poplatky a příjem z vlastní podnikatelské činnosti.

Unijní právo tuto problematiku upravuje několika předpisy, které jsou již implementovány do českého právního řádu. K návrhu se vztahují zejména Sdělení Komise o použití pravidel státní podpory na veřejnoprávní vysílání ze dne 27. října 2009 (2009/C 257/1) a Protokol o systému veřejnoprávního vysílání v členských státech, který je připojen ke Smlouvě o Evropské unii a Smlouvě o fungování Evropské unie.

1.4 Identifikace klíčových dotčených subjektů

• Provozovatelé rozhlasového vysílání; o veřejnoprávní Český rozhlas; o soukromí (komerční) provozovatelé rozhlasového vysílání; • spotřebitelé.

1.5 Popis cílového stavu

Obecným cílem návrhu zákona je vytvořit takové podmínky, aby Český rozhlas mohl lépe plnit zákonem daný úkol veřejné služby v oblasti rozhlasového vysílání. Protože součástí tohoto úkolu je i vytváření a šíření programů a poskytování vyvážené nabídky pořadů pro všechny skupiny obyvatel, můžeme jako konkrétní cíl definovat umožnění příjmu stanice mluveného slova vysílané Českým rozhlasem širšímu okruhu posluchačů. Kvantifikovat tyto cíle lze na základě dostupných dat pouze následovně:

• Rozšíření možností příjmu stanice mluveného slova:
provedený průzkum v roce 2012 identifikoval zájem o náplň odpovídající programu

Český rozhlas Plus u přibližně 0,5 – 1,5 % posluchačů rozhlasového vysílání;

ze socioekonomického hlediska je v rámci České republiky největší počet

potenciálních posluchačů preferujících mluvené slovo zejména v Praze a velkých městech – cílem je tedy pokrýt vysíláním v pásmu VKV především tyto lokality.

1.6 Zhodnocení rizika

Rizika plynoucí ze zachování současného stavu spočívají zejména v neuspokojení potřeb posluchačů, kteří mají zájem o poslech stanice mluveného slova. Dále je možné zmínit potenciální omezení plurality vysílání plynoucí z nízké (nulové) míry konkurence.

2 Návrh variant řešení

3 Vyhodnocení nákladů a přínosů

Varianta 3 navrhuje nahrazení jedné v současnosti vysílané stanice stanicí mluveného slova. Tento krok však není posluchačsky zdůvodnitelný s ohledem na řádově nižší počet posluchačů stanice mluveného slova v porovnání s ostatními stanicemi Českého rozhlasu vysílanými na VKV. Připomeňme, že např. u poslechu včera celoplošných stanic Českého rozhlasu se jedná o následující čísla (ČRo Radiožurnál více než 800 000 posluchačů, ČRo Dvojka více než 400 000 posluchačů, ČRo Vltava přibližně 80 000 posluchačů oproti ČRo Plus 26 000 posluchačů). Při nahrazení jedné v současnosti vysílané stanice by se tak jednalo o újmu ve formě znemožnění poslouchat současnou stanici, jejíž hodnota by se mohla pohybovat (při použití níže uvedené ochoty platit) v řádech desítek až stovek milionů korun (dle nahrazené stanice a počtu nespokojených posluchačů).hačů) v porovnání s přínosy pro nové posluchače ČRo Plus, které mohou dosáhnout cca 20 mil. Kč (opět při použití údaje za hodnotu ochoty platit z Velké Británie a odhadovaný počet nových posluchačů). Dále by zde vznikly náklady ve formě neodvysílané reklamy (zatímco pro výše uvedené stanice platí pouze omezení, pro ČRo Plus je navrhován zákaz vysílání reklamy). Výnosy z reklamy, sponzoringu a ostatní obchodní činnosti činily v roce 2012 u ČRo Radiožurnál 11 mil. Kč, u ČRo Dvojka 4 mil. Kč, u ČRo Vltava 0,05 mil. Kč. Z důvodu výše uvedeného pracuje vyhodnocení pouze s náklady a přínosy varianty 2, resp. s jejich změnou (tj. nárůstem či poklesem) po případném zavedení varianty 2 v porovnání s variantou nulovou.

Náklady v případě zavedení Varianty 2:

Dotčený subjekt/

Kvantifikace nákladů

Kategorie

Český rozhlas:

Náklady na výrobuNevýznamné, neboť Český rozhlas již tento program šíří; program je z větší části programuhotov.

Odhad maximální horní hranice, která by mohla být hypoteticky dosažena v případě, že by se jednalo o celoplošné vysílání a zcela novou, doposud

analogově nešířenou stanici činí 18 mil. Kč ročně • konkrétní výše se bude odvíjet od zvolené podvarianty 2a – 2c, tj. s nižším požadovaným pokrytím bude klesat; • pokles mezních nákladů bude s klesající požadovanou úrovní pokrytí vyšší (pokrytí velkých měst, o němž se v souvislosti se stanicí mluveného slova uvažuje, neboť právě tam je situována velká část posluchačské základny této

Dodatečné náklady na

stanice, je výrazně finančně méně náročné než pokrývání venkovských a

distribuci signálu

odlehlejších oblastí);

v pásmu VKV

• i maximální hranice v porovnání s celkovými náklady v roce 2012 tvoří pouze 0,8 % celkových nákladů Českého rozhlasu.

Dle deklarace Českého rozhlasu by měla být tato částka hrazena z realizovaných úspor. Protože se jedná o částku relativně nízkou, zpracovatel nepředpokládá, že by tyto úspory ovlivnily kvalitu programu a vysílání ostatních stanic.

Licencovaní poskytovatelé rozhlasového vysílání:

Zanedbatelné – obsah vysílání stanice Český rozhlas Plus je cílen na úzkou specifickou skupinu posluchačů – noví posluchači by měli vzejít ze skupiny spotřebitelů, kteří v současné době rádio neposlouchají, neboť program žádné stanice neodpovídá jejich požadavkům a např. posluchačů ostatních stanic Českého rozhlasu, kteří budou pracovat s programem stanice ČRo Plus jako

Pokles příjmůprogramem komplementárním k ostatním stanicím Českého rozhlasu. Přesun od z odvysílané reklamyostatních komerčních stanic také nelze vyloučit, avšak je třeba připomenout, že se v důsledku odlivupohybujeme pouze v řádu tisíců posluchačů. Nelze proto očekávat výraznější posluchačůpřesun posluchačů od komerčních stanic, jejichž program a struktura vysílání se

od obsahu vysílání ČRo Plus liší, a pokud ano, tak nevýznamný, a v důsledku toho výraznější pokles příjmů z reklamy u komerčních provozovatelů. Varianta 2 počítá se zákazem/omezením zatím povoleného vysílání reklamy na stanici Český rozhlas Plus. Proto ani z tohoto důvodu nehrozí nárůst konkurence vůči komerčním stanicím.

Konkurence v oblasti nákupu rozhlasovýchNulové - Český rozhlas si pořady pro své stanice vytváří sám. pořadů

Konkurence na trhuNulové – stanice Český rozhlas Plus již vysílá, nebude potřeba nových lidských prácezdrojů.

Posluchači:

Pokles kvality vysíláníNepředpokládá se pokles kvality – regulatorní změna si vyžádá pouze malý nárůst Českého rozhlasunákladů na straně Českého rozhlasu (viz náklady pro Český rozhlas výše).

Tento záměr vychází z demografického složení skupiny rozhlasových posluchačů ČRo 6, ČRo Leonardo, Rádia Česko a BBC, které mělo výraznou převahu mužů, věkové dominanty byly u posluchačů nad 60 let a mezi třicítkou a čtyřicítkou (podobně jako u skupiny vymezené preferencí slova), skupina byla výrazně soustředěna ve vyšších kategoriích socioekonomického statusu, zároveň převládali posluchači z měst s vysokou úrovní vzdělání.

Přínosy v případě zavedení Varianty 2:

Dotčený subjekt/

Kvantifikace

Kategorie

Posluchači:

Přínosy pro spotřebitele plynoucí z možnosti využívat nových služeb je možné ocenit na základě ochoty platit (willingness-to-pay). K tomuto postupu je třeba znát preference a hodnocení jednotlivých spotřebitelů, které se ve většině případů získávají na základě šetření prováděných na vybraném vzorku populace. Pro

Přínosy pro spotřebitele

Českou republiku žádná obdobná data nejsou. Jediným dostupným zdrojem je

plynoucí z možnosti

názor obyvatel z Velké Británie. Ochota platit posluchačů, kteří neměli možnost

přijímat novou stanici

přijímat rozhlasové vysílání, a digitalizace jim toto umožnila, činí 24,90 – 36,75 £

mluveného slova

za rok na jednu domácnost, která může nově poslouchat rozhlasové vysílání. Tato částka je samozřejmě pouze ilustrativní, neboť v České republice je zcela odlišná kupní síla (a lze proto očekávat nižší ochotu platit). Poskytuje však návod, jakým způsobem by bylo možné při kvantifikaci přínosů pro spotřebitele postupovat.

4 Návrh řešení

Tabulka 3: Multikriteriální hodnocení jednotlivých navržených variant a podvariant

Náklady (N)	Var. 2	Var. 1	Var. 3	2b	2c	2i	2ii	2x	2xx
Český rozhlas	*	*	**	**	*	**
Komerční prov.	**	*	***	*	*	**
Posluchači	*****
Skóre hodnocení P - N
0 1 2 0 2 2 1 - 8

jako rozhlasové vysílání, které může ve vymezeném územním rozsahu přijímat více než 1 % a méně než 80 % obyvatel České republiky počítaných podle údajů vyplývajících z posledního sčítání lidu.

Stanice Český rozhlas Plus vznikla na základě reorganizace schválené Radou Českého rozhlasu z původních programů Český rozhlas 6, Rádio Česko a Leonardo.

Tato stanice začala vysílat 1. března 2013 jako přidaná hodnota nejen ke stávajícím programům Českého rozhlasu, ale také vůči zpravodajské ČT24. Český rozhlas má již nyní možnost šířit stanici Český rozhlas Plus v pásmu VKV v omezeném územním rozsahu (Praha). Jde o publicisticko-analytickou stanici mluveného slova, která je důležitým pilířem média veřejné služby. Vhodně doplňuje programové portfolio stanic Českého rozhlasu pro náročnější posluchače. Nabízí analytickou publicistiku, komentáře, diskuse, interaktivní pořady, analyzuje současnost a aktuální dění v širších společenských, historických, ekonomických či kulturních souvislostech. Stanice je informačním kanálem také pro témata z oblasti vědy a techniky nebo historie. V současné době stanice Český rozhlas Plus vysílá v Praze a okolí na 92,6 MHz v době 6:00-10:00 a 17:00-20:00. Po celý den pak stanice vysílá ve všech digitálních sítích, na internetu a na většině chytrých mobilů, na střední vlně po celé České republice rovněž od 16.00 do 24.00 hodin na kmitočtech 639, 954 a 1332 kHz.

Důvodem pro zákonné vymezení dalšího analogového programu Českého rozhlasu je skutečnost, že Český rozhlas by měl maximálně využívat všech dostupných přenosových prostředků na stávajících platformách, včetně pásma VKV. V případě stanice Český rozhlas Plus se jedná o veřejnoprávní formát, který je obvyklý u evropských veřejnoprávních stanic. Za účelem jednoznačně specifikace tohoto formátu návrh zákona výslovně stanoví, že se jedná o program zaměřený výlučně na zpravodajství, náročnější publicistiku, vědecko- populární a vzdělávací pořady.

Kromě právní úpravy umožňující zlepšit dostupnost příjmu signálu stanice Český rozhlas Plus v pásmu VKV se na základě požadavku Evropské komise napravují nedostatky implementace jurisdikčních kritérií tak, aby byl zajištěn postup v souladu se směrnicí o audiovizuálních mediálních službách. Změna se týká § 3 zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Tímto zákonem se do českého právního řádu částečně transponovala Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/13/EU o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících poskytování audiovizuálních mediálních služeb (směrnice o audiovizuálních mediálních službách).

Po vzoru jurisdikčních kritérií stanovených touto směrnicí byla upravena působnost zákona č. 231/2001 Sb. Ustanovení § 3 tohoto zákona určuje v odstavcích 2 až 5 podpůrná kritéria pro určení působnosti regulačních orgánů mezi jednotlivými členskými státy nad provozovateli vysílání založená na principu usazení právnické nebo fyzické osoby. Tato pravidla musí odpovídat pravidlům pro určení jurisdikce jednotlivých členských států Evropské unie stanoveným směrnicí o audiovizuálních mediálních službách. Při implementaci této směrnice došlo k nepřesné formulaci § 3 odst. 4 zákona č. 231/2001 Sb., když bylo stanoveno, že k aplikaci ustanovení § 3 odst. 4 písm. a) nebo b) dojde v případě, že „právnickou nebo fyzickou osobu nelze považovat za usazenou v České republice podle kritérií stanovených v odstavci 3, ani ji nelze považovat za usazenou v jiném členském státě Evropské unie nebo ve státě, který je smluvní stranou Evropské úmluvy o přeshraniční televizi“. Ustanovení tedy jako podpůrné kritérium uvedlo i úmluvu Rady Evropy (Evropskou úmluvu o přeshraniční televizi), což neodpovídalo ustanovení Článku 2 odst. 4 směrnice o audiovizuálních mediálních službách. Ze strany Evropské komise byl tento nedostatek Ministerstvu kultury vytýkán s tím, že přistoupení k Evropské úmluvě o přeshraniční televizi má být uváděno teprve v posledním kritériu pro určení jurisdikce českého regulačního orgánu (tj. až v § 3 odst. 5 zákona č. 231/2001 Sb., nikoli v § 3 odst. 4). Při první příležitosti, kdy docházelo ke změně zákona č. 231/2001 Sb. tedy Ministerstvo kultury navrhlo změnu kritizovaného ustanovení. Stalo se tak zákonem č. 496/2012 Sb., o audiovizuálních dílech a podpoře kinematografie a o změně některých zákonů (zákon o audiovizi). Částí pátou tohoto zákona byla provedena změna ustanovení § 3 odst. 4 zákona č. 231/2001 Sb. Nedopatřením však byla zrušena pouze slova „který je smluvní stranou Evropské úmluvy o přeshraniční televizi“ a nedošlo současně ke zrušení slov „nebo ve státě,“. Tento technický nedostatek se nyní navrhuje odstranit a současně je navrhována i úprava znění § 3 odst. 5, aby jeho text přesně korespondoval s novým zněním § 3 odst. 4 Požadavek Evropské komise byl zahrnut do změn právní úpravy realizovaných v rámci řízení EU Pilot 1885/2001/INSO, které již bylo formálně ukončeno. Na základě změn provedených zákonem č.496/2012 Sb. Česká republika splnila požadavek Evropské komise na vypuštění kritéria Evropské úmluvy o přeshraniční televizi z kritérií uvedených v § 3 odst. 4. Další změnou, která je obsažena v navrhované právní úpravě, je stanovení jiného termínu pro předkládání výroční zprávy Rady pro rozhlasové a televizní vysílání ke schválení Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR a ke stanovisku předsedovi vlády. Dosud je tato lhůta stanovena v § 6 odst. 2 zákona č. 231/2001 Sb. na konec února každého kalendářního roku. Na základě zkušeností z praktické aplikace předmětného ustanovení a při porovnání s jinými obdobnými zákonnými lhůtami je tento termín nepřiměřeně krátký pro kvalitní zpracování výroční zprávy. Vzhledem k tomu se navrhuje prodloužení této lhůty do 30. dubna každého kalendářního roku.

4. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem ČR a s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána

Navrhovaná právní úprava je v souladu s Ústavou České republiky i Listinou základních práv a svobod, zejména jejího čl. 17, který upravuje právo na svobodu projevu, a čl. 36, jenž zakládá právo každého domáhat se svých práv u nezávislého a nestranného soudu. Navrhovaná právní úprava je v souladu i s ostatními právními předpisy. Navrhovaná právní úprava není v rozporu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána.

5. Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie a obecnými právními zásadami práva Evropské unie

Protokol o systému veřejnoprávního vysílání v členských státech, který je připojen ke Smlouvě o Evropské unii a Smlouvě o fungování Evropské unie, stanoví, že „ustanovení Smluv se nedotýkají pravomocí členských států financovat veřejnoprávní vysílání, pokud je takové financování poskytováno organizacím pro veřejnoprávní vysílání k plnění veřejných služeb, jak jsou svěřeny, vymezeny a organizovány v každém členském státě, a pokud takové financování neovlivňuje obchodní podmínky a hospodářskou soutěž v Unii v míře, která by byla v rozporu se společným zájmem, přičemž se přihlíží k plnění veřejné služby“. Rámec, který blíže upravuje státní financování veřejnoprávního financování a objasňuje zásady, jimiž se Evropská komise řídí při používání čl. 106 odst. 2 a čl. 107 Smlouvy o fungování Evropské unie, stanoví sdělení Komise o použití pravidel státní podpory na veřejnoprávní vysílání ze dne 27. října 2009 (2009/C 257/1). Problematiku provozování rozhlasového a televizního vysílání vztahuje směrnice 2010/13/EU o audiovizuálních mediálních službách, s níž se navrhovaná právní úprava slučuje. Stanice s obdobnou náplní, jakou nabízí stanice Český rozhlas Plus, jsou u médií veřejné služby v EU obvyklé. Její provozování Českým rozhlasem není v rozporu s právem EU.

6. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy.

Navrhovaná úprava nemá dopady do státního rozpočtu ani do rozpočtu krajů a obcí.

Příjmy Českého rozhlasu definuje zákon č. 484/1991 Sb. jako příjmy z rozhlasových poplatků ve smyslu zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a příjmy z vlastní podnikatelské činnosti. Největší část příjmů Českého rozhlasu plyne z rozhlasových poplatků hrazených vlastníky nebo držiteli rozhlasových přijímačů. Výnosy z tohoto poplatku činí přibližně 1994 tis. Kč, ostatní finanční zdroje představuje platba státu za vysílání Českého rozhlasu do zahraniční podle § 3 odst. 2, prodej nepotřebného majetku, platby za pronájem studií, prodej pořadů a další. Výnosy z reklamy, teleshoppingu a sponzoringu představují v rámci vysílání všech programů Českého rozhlasu přibližně 84 mil. Kč (z toho reklama a teleshopping činí cca 30 mil. Kč).

Vzhledem k tomu, že se Českému rozhlasu nepovoluje reklama na stanici Český

rozhlas Plus, nebude mít šíření tohoto programu v pásmu VKV negativní dopad na podnikatelské prostředí v ČR. K tomu je třeba poznamenat, že pásmo VKV je České republice velmi obsazené a rozvoj komerčního vysílání může nastat až po přechodu na rozhlasové digitální vysílání. Český rozhlas navíc jednoznačně deklaroval, že pro šíření tohoto programu v pásmu VKV chce použít zejména vlastní vysílače optimalizací vysílací sítě. Nedojde tedy k navýšení finančních prostředků.

Veškeré náklady spojené s rozšířením dostupnosti analogově v pásmu VKV šířeného signálu stanice Český rozhlas Plus budou hrazeny ze stávajících zdrojů Českého rozhlasu. Navrhovaná právní úprava si nevyžádá zvýšení rozhlasového poplatku ve smyslu zákona č. 348/2005 Sb., ani neomezí financování ostatních programů Českého rozhlasu. Program Český rozhlas Plus šířený v rozsahu podle navrženého ustanovení v § 3 odst. 1 písm. b), bude stejně jako ostatní programy Českého rozhlasu (s výjimkou vysílání do zahraničí) hrazen ze zdrojů, které dle stávajícího znění zákona o Českém rozhlasu tvoří především rozhlasové poplatky. Českému rozhlasu se na úhradu nákladů spojených s navrhovanou právní úpravou nepřiznává nový způsob financování. Rozpočet na vysílání Českého rozhlasu Plus tvoří v roce 2014 1,98% celkových nákladů Českého rozhlasu. Tuto položku Český rozhlas hradí na základě restrukturalizace stanic Českého rozhlasu tak, že program Český rozhlas Plus navázal od 1. března 2013 na stanice Český rozhlas 6, Rádio Česko a Český rozhlas Leonardo. Z nich převzal jejich klíčový obsah a do značné míry i analogický rozsah šíření s výjimkou Rádia Česko. Zdrojem krytí nákladů vysílání stanice Český rozhlas Plus v rozsahu navrhované úpravy budou úspory vzniklé zrušením samostatného vysílání stanic Český rozhlas 6, Rádio Česko a Český rozhlas Leonardo včetně úspor plynoucích z celkové restrukturalizace Českého rozhlasu.

7. Předpokládaný dopad navrhované právní úpravy ve vztahu k zákazu diskriminace, dopady na životní prostředí a sociální dopady.

Navržená právní úprava nemá žádný vztah k zákazu diskriminace, nemá negativní sociální dopady ani dopady na životní prostředí.

8. Zhodnocení dopadu navrhované právní úpravy ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů, zhodnocení korupčních rizik

Navrhovaná úprava nemá dopady ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů. Z návrhu zákona nevyplývají žádná korupční rizika.

9. Zhodnocení dopadu navrhované právní úpravy na mezinárodní konkurenceschopnost ČR, na podnikatelské prostředí a na spotřebitele

Každý nový program Českého rozhlasu může teoreticky ovlivnit trh rozhlasového vysílání v České republice tím, že omezí příležitost ostatních soutěžitelů na tomto trhu uplatnit se svými obsahově obdobnými programy. Rozumí se, že vedle šíření programu Český rozhlas Plus analogově v pásmu VKV, bude Český rozhlas tuto stanici nadále celoplošně šířit analogově také prostřednictvím vysílačů v pásmu středních vln a digitálně v rámci DVB-T a na internetu.

Obsahově je program Český rozhlas Plus zaměřen na zpravodajství a analytickou publicistiku, komentáře, diskuse, interaktivní pořady. Analyzuje současnost a aktuální dění v širších souvislostech společenských, historických, ekonomických či kulturních a je informačním kanálem také pro témata z oblasti vědy a techniky nebo historie. Tento veřejnoprávní formát je obvyklý u většiny evropských veřejnoprávních stanic. Vzhledem k tomu, že oproti stávajícímu stavu, nepřináší navrhovaná úprava nic víc, než možnost zlepšit dostupnost signálu programu Český rozhlas Plus v pásmu VKV, nelze u ní předpokládat výrazné dopady na stávající konkurenční prostředí, a to tím spíš, že soukromí provozovatelé jen zcela výjimečně provozují programy, které neobsahují hudbu. Na druhou stranu je třeba podotknout, že konkurence v oblasti zpravodajství a publicistiky je více než žádoucí a poskytuje posluchačům větší spektrum zdrojů pro svobodné vytváření názorů. Český rozhlas nebude konkurovat soukromým provozovatelům rozhlasového vysílání ani nákupem rozhlasových pořadů, neboť si pořady pro všechny své stanice vytváří sám. Jelikož stanice Český rozhlas Plus vznikla reorganizací stanic Šestka, Česko a Leonardo, nebude vyhledávat na trhu práce nové rozhlasové odborníky.

Český rozhlas bude nový program šířit v pásmu VKV. Navrhovanou právní úpravou se nezakládá právo Českého rozhlasu požadovat od správce kmitočtového spektra vyhrazení kmitočtů pro šíření tohoto programu. Překladatel si je vědom skutečnosti, že pásmo VKV je České republice velmi obsazené a jakýkoli rozvoj komerčního vysílání (které je v České republice nejrozvinutější ze všech států EU) může nastat až po přechodu na rozhlasové digitální vysílání. Z tohoto důvodu se navrhuje upravit znění § 3 odst. 3 zákona o Českém rozhlasu tak, že kmitočty pro tento nový program vyhradí správce kmitočtového spektra Českému rozhlasu pouze v případě, budou-li k dispozici, samozřejmě za podmínky, že takové kmitočty budou vhodné pro naplňování veřejné služby v oblasti rozhlasového vysílání. Český rozhlas si je omezeného kmitočtového spektra v pásmu VKV plně vědom. Z tohoto důvodu plánuje pro tento program využití zejména vlastních vysílačů. Optimalizací vysílací sítě (tak aby nedocházelo k zbytečnému překrývání území signálem více vysílačů jednoho programu) lze docílit pokrytí zhruba 50% populace (nikoli území). Pro pokrytí celého území počítá Český rozhlas s kombinací velmi krátkých vln a středních vln. Pokud tedy bude Český rozhlas žádat o nové kmitočty, bude se jednat jen o marginální „dokrývače“, které si sám vyhledá. Českému rozhlasu se navrhovanou právní úpravou zakazuje zařazovat do nově vytvořeného programu reklamu a teleshopping.

Novela má významný pozitivní dopad na spotřebitele, jelikož posiluje veřejnou službu Českého rozhlasu tím, že mu umožní vysílání dalšího programu v pásmu VKV, což je nejdostupnější způsob příjmu vysílání a spolehlivější způsob šíření signálu oproti stávajícím možnostem vysílání stanice Český rozhlas Plus.

10. Předpokládaný dopad návrhu zákona na územní samosprávné celky a na výkon státní statistické služby

Navrhovaná právní úprava nemá žádné dopady na územní samosprávné celky a na výkon státní statistické služby.