Důvodová zpráva — zákon č. 80/2006 Sb.

Zhodnocení platného právního stavu

Užívání pozemních komunikací v České republice je v současné době plošně zpoplatněno prostřednictvím silniční a spotřební daně ve smyslu platných daňových předpisů a poplatku za užívání pozemních komunikací ve smyslu ustanovení § 20 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pozemních komunikacích“).

Princip výkonového zpoplatnění je tedy platnými právními předpisy zohledněn naprosto minimálně. Vazba na rozsah užívání pozemních komunikací (a tedy i související poškozování pozemních komunikací a zejména pak také související poškozování životního prostředí) a jejich zpoplatnění naprosto neodpovídá principu spravedlnosti, ale ani evropským a světovým standardům v této oblasti.

V důsledku výše uvedeného vyslovila dne 19.5.2004 vláda České republiky svým usnesením č. 481 souhlas se zavedením výkonového zpoplatnění vozidel o největší povolené hmotnosti nad 12 tun na vybraných pozemních komunikacích v České republice podle varianty č. 3 materiálu pro jednání vlády č. 537/04 a dalším zpřesnění rozsahu zpoplatněné sítě s tím, že bude postupně rozšířeno na vozidla s největší povolenou hmotností nad 3,5 tuny.

Ve svém programovém prohlášení ze srpna 2004 vláda České republiky dále stanovila termín pro zavedení výkonového zpoplatnění na rok 2006.

V návaznosti na usnesení vlády České republiky č. 481 ze dne 19.5.2004, programové prohlášení vlády ze srpna 2004 a požadavek ministra dopravy na urychlení zavedení systému výkonového zpoplatnění byl ze strany Ministerstva dopravy České republiky vypracován materiál s cílem nalézt optimální variantu zavedení systému výkonového zpoplatnění.

Dne 12.1.2005 vzala na základě výše uvedeného materiálu vláda České republiky svým usnesením č. 42 na vědomí návrh na zavedení výkonového zpoplatnění a dále vyslovila souhlas se zahájením rutinního provozu systému výkonového zpoplatnění na dálnicích a rychlostních silnicích pro vozidla s největší povolenou hmotností nad 7,5 tuny, se státním financováním s odloženým splacením pořizovacích nákladů, s tím, že provozovatelem systému výkonového zpoplatnění má být státní příspěvková organizace Ředitelství silnic a dálnic České republiky.

Na schůzi konané dne 13. 7. 2005 rozhodla vláda usnesením č. 913 o změně kategorie vozidel podléhajících zpoplatnění formou mýtného. Zpoplatnění mýtním způsobem budou na základě tohoto vládního usnesení podléhat vozidla, jejichž největší povolená hmotnost činí nejméně 12 tun.

Na základě výše uvedených usnesení vlády České republiky navrhovaná právní úprava zavádí systém výkonového zpoplatnění za užití sítě dálnic a dalších vybraných kategorií pozemních komunikací (dále jen „systém elektronického mýtného“).

S ohledem na snahu o zachování, resp. zvýšení systematiky a přehlednosti právního řádu a zajištění snazší orientace v právním řádu je za účelem zavedení systému elektronického mýtného zvolena forma novelizace již existujícího zákona o pozemních komunikacích. Navrhovanými změnami budou přímo novelizovány rovněž některé související právní předpisy, a sice:

zákon č. 185/2004 Sb., o Celní správě České republiky, ve znění pozdějších předpisů;
zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů;
zákon č. 104/2000 Sb., o Státním fondu dopravní infrastruktury a o změně zákona č. 171/1991 Sb.,o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů majetku na jiné osoby a o Fondu národního majetku České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a
zákon č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

Do návrhu zákona je zapracována úprava sankčních ustanovení v návaznosti na koncepci reformy správního trestání schválenou usnesením vlády č. 162 ze dne 20. února 2002. Podle požadavku ministra vnitra, který odpovídá za oblast přestupkového práva, byla přepracována a nově konstruována celá část týkající se ukládání sankcí tak, aby byl návrh v souladu se Zásadami právní úpravy přestupků a jiných správních deliktů v zákonech upravujících výkon veřejné správy. Tyto Zásady zaslal ministr vnitra všem ministrům s požadavkem, aby byly obecné principy právní úpravy správního trestání promítnuty do každého návrhu změn platného zákona, který již sankční ustanovení obsahuje.

V návrhu zákona bylo nezbytné přistoupit k přepracování a zcela novému zpracování části platného zákona, která upravuje sankční ustanovení. Nestačilo proto ztvárnit právní úpravu odpovědnosti za porušení povinností v souvislosti se zavedením mýta, ale zcela nově koncipovat část sedmou upravující státní správu a sankce.

II.

Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy

Navrhovaná právní úprava si klade za cíl řešit současnou legislativní situaci v oblasti užívání pozemních komunikací a zpoplatnění tohoto užívání. Navrhovaná právní úprava respektuje všechny obecné hmotně právní i procesně právní principy.

Základním principem navrhované právní úpravy je princip spravedlnosti v oblasti užívání pozemních komunikací, resp. snaha o zavedení existence užší vazby mezi rozsahem užívání pozemních komunikací a zpoplatněním tohoto užívání. Dalšími stěžejními principy, ze kterých navrhovaná právní úprava vychází, je především princip hospodárnosti a účelnosti fungování veřejné správy. Jedním z hlavních principů je rovněž ochrana životního prostředí a dále rovnosti, respektive zákazu diskriminace. Navrhovaná právní úprava silně akcentuje požadavek na zachování bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích.

Navrhovaná právní úprava respektuje požadavek zákazu omezování či narušování fungování jednotného trhu Evropské unie. Navrhovaná právní úprava respektuje i další principy obsažené ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 1999/62/ES ze dne 17. června 1999 o výběru poplatků za užívání určitých pozemních komunikací těžkými nákladními vozidly (dále jen „Směrnice o výběru poplatků“) a Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/52/ES o mezinárodní použitelnosti (interoperabilitě) systémů elektronického mýta ve Společenství (dále jen „Směrnice o interoperabilitě“). Tyto principy se vztahují zejména k celkové hmotnosti vozidla, resp. jízdní soupravy, kategoriím pozemních komunikací, jejichž zpoplatnění mýtným je přípustné (v této souvislosti uložila vláda České republiky místopředsedovi vlády a ministru dopravu neprodleně zahájit konzultace podle článku 7 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/62/ES ze dne 17. června 1999 o výběru poplatků za užívání určitých pozemních komunikací těžkými nákladními vozidly, s cílem rozšíření sítě zpoplatněných pozemních komunikací v České republice), výši mýtného. Navrhovaná právní úprava vychází dále z principu zákazu ukládání více typů poplatků (tedy např. zároveň časových poplatků a mýtného) současně za užívání téhož úseku pozemní komunikace obsaženého ve výše uvedené směrnici týmž vozidlem. Navrhovaná právní úprava respektuje zákaz diskriminace na základě státní příslušnosti dopravce nebo výchozího či cílového místa přepravy obsažený ve výše uvedené směrnici.

V oblasti procesního práva akcentuje navrhovaná právní úprava zejména princip hospodárnosti a racionalizace řízení. Možnost soudního přezkumu aktů správních orgánů oprávněných k vedení řízení o zaplacení mýtného a jeho vymáhání není nijak modifikována či omezována. Navrhovaná právní úprava se tady nijak nedotýká práva na spravedlivý proces.

Ve vztahu k mezinárodnímu právu a k právu Evropské unie vychází navrhovaná právní úprava zejména z principu respektování mezinárodně právních závazků České republiky a dále ze zásady spolupráce, koordinace, komplexnosti a kontinuity.

III.

Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy v jejím celku

V České republice došlo k výraznému nárůstu užívání pozemních komunikací, a to zejména mezinárodní tranzitní kamionovou dopravou. Tento jev má výrazný negativní dopad na životní prostředí, vede k rozsáhlému poškozování pozemních komunikací, přetížení pozemních komunikací a zhoršení dopravní situace. Všechny výše uvedené jevy výrazným způsobem zatěžují veřejné rozpočty.

Zavedení systému elektronického mýtného má umožnit existenci spravedlivé vazby mezi rozsahem užívání pozemních komunikací a jejich zpoplatněním.

Navrhovaná právní úprava dále zajišťuje, aby finanční prostředky získané zavedením systému elektronického mýtného byly investovány zpět do výstavby a údržby dopravní infrastruktury.

IV.

Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky

Navrhovaná právní úprava je v souladu s ústavním pořádkem České republiky a všechny navrhované změny plně respektují zásady, ze kterých vychází Ústava ČR, Listina základních práv a svobod a další právní předpisy a principy tvořící ústavní pořádek České republiky.

Podle článku 4 odstavec 1 Listiny základních práv a svobod mohou být povinnosti ukládány toliko na základě zákona a v jeho mezích a jen při zachování základních práv a svobod. Tento základní princip je specifikován článkem 11 odst. 5 Listiny základních práv a svobod, dle kterého lze daně a poplatky ukládat jen na základě zákona. V souladu s výše uvedenými požadavky je mýtné inkorporováno do českého právního řádu formou zákona.

S ohledem na snahu o zvýšení, resp. zachování systematiky a přehlednosti právního řádu a zajištění snazší orientace v právním řádu je zvolena forma novelizace již existujícího zákona o pozemních komunikacích a některých dalších souvisejících právních předpisů.

Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami,

jimiž je Česká republika vázána a její slučitelnost s akty práva Evropské unie

Navrhovaná právní úprava je plně kompatibilní s mezinárodními smlouvami, jimiž je v oblastech vztahujících se k navrhované právní úpravě Česká republika vázána, a sice:

Protokol k Evropské konferenci ministrů dopravy (CEMT), Brusel, 17.10.1953,
Úmluva o silničním provozu, Ženeva, 19.9.1949 (dále jen „Ženevská Úmluva o silničním provozu“),
Úmluva o silničním provozu, Vídeň, 08.11.1968 (dále jen „Vídeňská Úmluva o silničním provozu“),
Evropská dohoda doplňující Úmluvu o silničním provozu, Ženeva, 01.05.1971 (dále jen „Evropská dohoda doplňující Úmluvu o silničním provozu“) a
Evropská dohoda o hlavních silnicích s mezinárodním provozem (AGR), Ženeva, 15.11.1975.

Navrhovaná právní úprava je plně kompatibilní s příslušnými rezolucemi Evropské konference ministrů dopravy (ECMT/CEMT) jako orgánu sdružujícího ministry dopravy členských států OECD. Cílem těchto rezolucí je řešení stěžejních problémů v oblasti dopravy a zajištění rozvoje evropské dopravní infrastruktury. Rezoluce č. 49 o alokaci nákladů souvisejících s dopravní infrastrukturou doporučuje mimo jiné identifikovat náklady vyplývající z užívání dopravní infrastruktury a přehodnotit případy, kdy nejsou tyto náklady pokryty z prostředků získaných z daní vyplývajících z užívání dopravní infrastruktury, za účelem zajištění užší vazby mezi užíváním dopravní infrastruktury a úhradou souvisejících nákladů. Rezoluce č. 98/1 o politice k internalizaci externích nákladů souvisejících s dopravou rovněž doporučuje vytvoření užší vazby mezi užíváním dopravní infrastruktury a úhradou souvisejících nákladů; v této souvislosti rezoluce doporučuje zavedení většího stupně diferenciace daňové a poplatkové struktury ve vztahu k užití dopravní infrastruktury. Rezoluce č. 00/3 o poplatcích a daních a poplatcích v oblasti dopravy, zejména mezinárodní kamionové dopravy, rovněž stanoví určitá doporučení vztahující se k jejímu předmětu. Formuluje zejména zásadu zákazu diskriminace, vyšší míry strukturovanosti ohledně výše daní a poplatků v oblasti dopravy a zajištění vyšší míry kompatibility v oblasti daní a poplatků v oblasti dopravy.

Cílem Ženevské Úmluvy o silničním provozu je zajištění rozvoje a bezpečnosti mezinárodního silničního provozu. Za účelem zajištění tohoto cíle stanoví úmluva některá pravidla vztahující se k vybraným otázkám mezinárodního silničního provozu. Navrhovaná právní úprava je rovněž plně kompatibilní s touto úmluvou.

Cílem Vídeňské Úmluvy o silničním provozu je především zajištění plynulosti a bezpečnosti mezinárodního silničního provozu. Za účelem zajištění tohoto cíle stanoví úmluva pravidla vztahující se především k pravidlům provozu na pozemních komunikacích. Navrhovaná právní úprava je rovněž plně kompatibilní s touto úmluvou.

Navrhovaná právní úprava je rovněž plně kompatibilní s Evropskou dohodou doplňující Úmluvu o silničním provozu, která doplňuje Vídeňskou Úmluvu o silničním provozu. Účelem dohody je zajištění vyššího stupně sjednocení pravidel silničního provozu.

Účelem Evropské dohody o hlavních silnicích s mezinárodním provozem (AGR) je definovat základní pravidla spolupráce v oblasti výstavby a rozvoje silnic s mezinárodním provozem, a to za účelem posílení vztahů mezi Evropskými státy. Dohoda stanoví mimo jiné některé technické požadavky týkající se stanic, u nichž je prováděno placení mýtného. Obecným požadavkem je, aby výběr mýtného neohrožoval bezpečnost a plynulost provozu na silnicích s mezinárodním provozem. Navrhovaná právní úprava je rovněž plně kompatibilní s touto dohodou.

Navrhovaná právní úprava je rovněž plně kompatibilní s relevantními akty práva Evropské unie. K problematice mýtného se vztahují zejména níže uvedené akty práva Evropské unie:

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/62/ES ze dne 17. června 1999 o výběru poplatků za užívání určitých pozemních komunikací těžkými nákladními vozidly
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/52/ES o mezinárodní použitelnosti (interoperabilitě) systémů elektronického mýta ve Společenství.

Cílem Směrniceo výběru poplatků je zejména zamezení narušování hospodářské soutěže mezi dopravci v členských státech, podpora rozvoje jednotného trhu, dosažení spravedlivějšího zpoplatnění uživatelů silničních komunikací, resp. snaha o zavedení existence užší vazby rozsahu užívání pozemních komunikací a jejich zpoplatnění, snaha o rozvoj v oblasti dopravní infrastruktury a v neposlední řadě ochrana životního prostředí.

Směrniceo výběru poplatků stanoví níže uvedená základní pravidla vztahující se ke zpoplatnění užívání pozemních komunikací:

Směrnice o výběru poplatků se vztahuje na daně související s provozem vozidel, výkonové poplatky (mýtné) a časové poplatky (poplatky za užívání) za užívání níže vymezených kategorií zpoplatněných pozemních komunikací motorovými vozidly, které jsou určeny výlučně k přepravě zboží a jejichž celková hmotnost činí nejméně 12 tun. Na užívání vymezených kategorií zpoplatněných pozemních komunikací ostatním kategoriemi motorových vozidel, resp. vozidel jejichž celková hmotnost činí méně než 12 tun, se tedy Směrniceo výběru poplatků neuplatní.
Článek 7 odst. 2 písmeno a) Směrnice o výběru poplatků umožňuje zpoplatnit pouze dálnice nebo jiné víceproudé silnice podobné charakteristiky jako dálnice nebo mosty, tunely a horské průsmyky.
Článek 7 odst. 2 písmeno b) Směrnice o výběru poplatků umožňuje dále zpoplatnit některé silnice I. třídy, např. i tam, kde se v současné době nenachází dálnice nebo silnice pro motorová vozidla a stávající silnice I. třídy je využita pro dálkovou a mezistátní dopravu těžkými nákladními vozidly, pokud poptávka po dopravě a hustota obyvatelstva hospodářsky neodůvodňují výstavbu dálnic nebo silnic pro motorová vozidla. Tato možnost je podmíněna povinností členského státu konzultovat tuto možnost s Komisí a oznámit ji státům Evropské unie.
Po konzultaci s Komisí je možno za určitých podmínek dále rozšířit okruh zpoplatněných pozemních komunikací.
Směrnice o výběru poplatků stanoví zákaz ukládání mýtného a poplatků za užívání současně za užívání téhož úseku pozemní komunikace (s výjimkou možnosti zpoplatnit formou mýtného užívání mostů, tunelů a horských průsmyků, za jejichž užití je uložen poplatek za užívání).
Mýtné a poplatky za užívání nesmí být přímo ani nepřímo diskriminující na základě státní příslušnosti dopravce nebo výchozího či cílového místa přepravy.
Mýtné a poplatky za užívání mají být ukládány, vybírány a kontrolovány tak, aby co nejméně ovlivňovaly plynulost dopravy a aby nebyly nutné povinné kontroly na vnitřních hranicích Společenství. Členské státy mají přiměřeně vybavit výběrčí místa pro placení mýtného a poplatků za užívání tak, aby nebyla ohrožena bezpečnost silničního provozu.
Poplatek za užívání, včetně správních výdajů, který takový členský stát stanoví, nesmí překročit pro žádnou kategorii vozidel maximální sazby uvedené v příloze II Směrnice o výběru poplatků. Maximální sazby uvedené v příloze II Směrnice o výběru poplatků měly být přezkoumány k 1. červenci 2002 a poté jsou přezkoumávány každé dva roky. Maximální sazby uvedené v příloze II Směrnice o výběru poplatků jsou sazby následující:

Maximální roční sazby:

Druh vozidla	Nejvýše tři nápravy	Nejméně čtyři nápravy
NON EURO	960,- EUR	1.550,- EUR
EURO I	850,- EUR	1.400,- EUR
euro II	750,- EUR	1.250,- EUR

Maximální měsíční a týdenní sazby:

Maximální měsíční a týdenní sazby jsou úměrné trvání užívání pozemních komunikací.

Maximální denní sazby:

Denní poplatek za užívání je stejný pro všechny kategorie vozidel a činí 8 EUR.

Mýtné musí odpovídat nákladům na provedení stavby, provoz a rozvoj dané sítě pozemních komunikací. Členské státy mohou rozlišit sazby mýtného:

podle emisní třídy motorových vozidel, pokud žádné mýtné nepřesáhne o 50% sazbu stanovenou pro obdobná vozidla, která splňují nejpřísnější emisní normy, a
denní doby, pokud žádné mýtné nepřesáhne o 100% sazbu stanovenou pro nejlevnější období dne.

Směrnice o výběru poplatků ponechává na členských státech, zda zvolí pro zpoplatnění zpoplatněných pozemních komunikací, které jsou vymezeny níže, formu mýtného či poplatku za užívání. Směrnice o výběru poplatků rovněž ponechává na členských státech volbu systému výběru mýtného.

Za účelem splnění těchto výše uvedených cílů je členským státům kladena povinnost uvést v platnost relevantní právní předpisy nezbytné pro dosažení souladu se Směrnicí o výběru poplatků nejpozději do 1.7.2000.

Dne 23.7.2003 přijala Komise k projednání návrh změny Směrnice o výběru poplatků (dále jen „Návrh“). Návrh počítá s významným rozšířením kategorií pozemních komunikací, které mohou být zpoplatněny, zvýšením sazby poplatků, a rovněž dalšími podstatnými věcnými změnami.

Ačkoli jak bylo výše řečeno, Směrnice o výběru poplatků ponechává na členských státech volbu systému výběru mýtného, Směrnice o interoperabilitě klade členským státům povinnost vyvinout úsilí k tomu, aby bylo dosaženo přiměřeného stupně interoperability, tedy mezinárodní použitelnosti elektronických systémů vybudovaných za účelem financování nákladů na vybudování a obnovu infrastruktury nebo výběru mýtného v jednotlivých členských státech na evropské úrovni. Důvodem vydání Směrnice o interoperabilitě je skutečnost, že jednotlivé elektronické systémy mýtného fungující v jednotlivých členských státech nejsou vzájemně kompatibilní.

V článku 2 odstavec 1 Směrnice o interoperabilitě stanoví, že všechny nové elektronické systémy mýtného, které budou uvedeny do provozu od1.1.2007, budou využívat jednu z následujících technologií:

lokalizace pomocí satelitu (GNSS - Global Navigation Satelite System); nebo
mobilní sítě (rádiový spoj) podle GSM/GPRS-Norm; nebo
mikrovlnná technika 5,8 GHz.

Komise doporučuje použít u nových elektronických mýtních systémů, které budou uvedeny do provozu po přijetí Směrnice o interoperabilitě, techniku lokalizace pomocí satelitu nebo mobilního rádiového spojení.

Dle článku 2 odstavec 5 Směrnice o interoperabilitě, učiní členské státy, v nichž jsou již vybudovány elektronické systémy mýtného, nezbytná opatření, kterými může být dosaženo širší použitelnosti elektronických systémů mýtného. Dále se pokusí zajistit, aby nejpozději od 1. ledna2007 mohlo elektronické systémy mýtného na každé kontrolní stanici tohoto systému používat minimálně 50% vozidel zatížených mýtným.Dále musí být zajištěno, aby tyto technické systémy mýtného byly plně kompatibilní s technickými systémy výše uvedenými v článku 2 odstavec 1 Směrnice o interoperabilitě a s technologiemi a vybaveními k nim náležejícími.

Článek 3 Směrnice o interoperabilitě předpokládá vytvoření evropské elektronické mýtní služby, a to pro celkovou silniční síť Společenství, za jejíž užití se vybírají mýtné. Tato elektronická mýtní služba je založena na smluvních ujednáních umožňujících všem provozovatelům elektronických systémů mýtného poskytování příslušných služeb, jakož i na celé řadě technických norem a požadavků a dále na jediné smlouvě mezi zákazníky a provozovateli elektronických systémů mýtného, kteří službu nabízejí. Tato smlouva, která může být uzavřena s provozovatelem elektronických systémů mýtného libovolné části této sítě, zjednává přístup k mýtní službě pro celou silniční síť Společenství.

Podrobnější popis způsobu promítnutí relevantních aktů práva Evropské unie do navrhované právní úpravy je obsažen v bodu II obecné části a dále zejména ve

i této důvodové zprávy.

VI.

Předpokládaný hospodářský a finanční dosah navrhované

právní úpravy na státní rozpočet

Na základě usnesení vlády České republiky č. 42 ze dne 12.1.2005 byla zvolena varianta státního financování s odloženým splácením pořizovacích nákladů. Při zvolení této varianty nebude docházet k požadavku na dodatečné výdaje ze státního rozpočtu,protože jednotlivé splátky ceny za dodávku systému elektronického mýtného budou nižší než konzervativně předpokládaný objem vybraného mýtného. Výdaje ze státního rozpočtu na pořízení systému elektronického mýtného tedy budou v jednotlivých časových obdobích nižší než příjmy plynoucí do státního rozpočtu ze systému elektronického mýtného. Konkrétní výše pořizovacích nákladů by měla být stanovena na základě výběrového řízení na generálního dodavatele systému elektronického mýtného.

Na základě navrhované právní úpravy má dojít k přenesení pravomoci vydávat kupóny prokazující zaplacení časových poplatků z Ministerstva financí České republiky na Ministerstvo dopravy České republiky. V této souvislosti tedy nedojde ke zvýšení výdajů státního rozpočtu, ale pouze k přesunu těchto výdajů v rámci jednotlivých kapitol státního rozpočtu.

V souvislosti s navrhovanou koncepcí výkonu státní správy na úseku plnění povinností souvisejících s provozem systému elektronického mýtného dojde k faktickému rozšíření výkonu státní správy vykonávané dle zákona o pozemních komunikacích. K takovému rozšíření dojde zejména na úseku státní správy vykonávané celními úřady v oblasti kontroly zaplacení a vymáhání mýtného.

K ČÁSTI PRVNÍ (Změna zákona o pozemních komunikacích)

K bodu 1 (§ 13):

Dle navrhovaného ustanovení se technická zařízení tvořící systém elektronického mýtného stávají příslušenstvím pozemních komunikací, avšak pouze pokud jsou tato zařízení umístěna na pozemní komunikaci nebo na silničním pozemku. Toto ustanovení umožňuje, aby se režim zákona o pozemních komunikacích, který upravuje podmínky užívání pozemních komunikací, jejich ochranu, práva a povinnosti vlastníků pozemních komunikací a jejich uživatelů a výkon státní správy ve věcech pozemních komunikací, mohl vztahovat i na technická zařízení tvořící systém elektronického mýtného, která jsou umístěna na pozemní komunikaci nebo silničním pozemku. Uvedené části systému elektronického mýtného tedy budou jako příslušenství pozemní komunikace ve vlastnictví vlastníka pozemní komunikace.

K bodu 2 (§19):

Jedná se o změnu v dosavadním znění zákona, kterou je sledován zájem vlastníků vozidel (zejména leasingových společností) v případě povinnosti nést náklady za odtažení vozidla. Navrhuje se, aby tyto náklady nesl provozovatel vozidla.

K bodu 3 (§20 až 21):

V rámci zpoplatnění obecného užívání pozemních komunikací podle ustanovení § 20 a násl. zákona o pozemních komunikacích je vedle dosavadního časového poplatku (tzv. časové zpoplatnění) navrhovanou právní úpravou umožněno rovněž zpoplatnění na základě ujeté vzdálenosti po zpoplatněné pozemní komunikaci, tj. na základě skutečného rozsahu užití zpoplatněné pozemní komunikace zpoplatněným motorovým vozidlem (mýtné neboli tzv. výkonové zpoplatnění). Zpoplatněné pozemní komunikace mají být vymezeny prováděcím právním předpisem. Prováděcí právní předpis musí při jejich vymezení respektovat pravidla směrnice Evropského parlamentu a Rady (ES) 1999/62 o výběru poplatků za užívání určitých pozemních komunikací těžkými nákladními vozidly. Navrhovaná úprava vylučuje současné zpoplatnění obecného užívání pozemních komunikací jak na základě časového období užívání zpoplatněné pozemní komunikace, tak na základě ujeté vzdálenosti po zpoplatněné pozemní komunikaci. Peněžní prostředky získané z placení časových poplatků a mýtného jsou příjmem státního rozpočtu. Časový poplatek a mýtné představuje platbu za službu, nikoli daň, resp. poplatek ve smyslu zákona č. 337/1992 Sb., o správně daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.

V § 20a se obdobně jako v dosavadní právní úpravě navrhuje osvobodit některá vozidla od zpoplatnění obecného užívání pozemních komunikací, a to jednotně pro časové zpoplatnění i mýtné. Navrhovanou právní úpravou je rozšířen dosavadní výčet vozidel osvobozených od zpoplatnění i na silniční motorová vozidla dalších složek integrovaného záchranného systému ve smyslu zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a vozidla Správy státních hmotných rezerv při přepravě materiálů státních hmotných rezerv a humanitární pomoci státu za krizových situací, na která se osvobození dosud nevztahovalo.

V důsledku zavedení mýtného nadále časovému zpoplatnění podléhají pouze silniční motorová vozidla nejméně se čtyřmi koly a jízdní soupravy s největší povolenou hmotností nižší než 12 tun, která se pohybují na zpoplatněné pozemní komunikaci. Tato vozidla se označují jako vozidla v systému časového zpoplatnění. V návaznosti na vymezení vozidel v systému časového zpoplatnění je přizpůsobena i horní hranice výše časového poplatku. Navrhuje se rovněž nové nastavení délek časových kupónů. Důvodem zavedení kratších časových kupónů na 1 měsíc a 7 dnů je dosažení vyššího souladu s požadavky směrnice ES 1999/62.

V § 21 odst. 3 je v souladu s evropskou úpravou promítnut výslovný princip proporcionálnosti poplatků na kratší období ve vztahu k časovému poplatku na 1 kalendářní rok. Výše časových poplatků bude stejně jako podle dosavadní právní úpravy stanovena prováděcím právním předpisem (nařízením vlády).

K bodu 4 (§21a až 21e):

Navrhovaná právní úprava přejímá a dále zpřesňuje dosavadní úpravu způsobu placení časového poplatku. Podrobněji jsou stanoveny zejména povinnosti řidiče v souvislosti s úhradou a prokazováním úhrady časového poplatku.

Navrhovaná právní úprava zavádí výlučnou příslušnost Ministerstva dopravy k vydávání a prodeji kupónů.

K bodu 5 (§ 22):

Mýtnému podléhají silniční motorová vozidla nejméně se čtyřmi koly a jízdní soupravy s největší povolenou hmotností, která činí nejméně 12 tun, pohybující se na zpoplatněné pozemní komunikaci. Tato vozidla se označují jako vozila v systému elektronického mýtného. Výše mýtného se zjišťuje pomocí systému elektronického mýtného. Součástí tohoto systému je zvláštní elektronické zařízení, jímž mají být vybavena vozidla v systému elektronického mýtného. Palubní elektronická zařízení slouží ke stanovení výše mýtného, jelikož umožňují v součinnosti s ostatními částmi systému elektronického mýtného sledování pohybu vozidla v systému elektronického mýtného po zpoplatněné pozemní komunikaci. Výše mýtného se stanoví součinem sazby mýtného za jeden kilometr a ujeté vzdálenosti po zpoplatněné pozemní komunikaci. Výše sazeb bude stanovena prováděcím právním předpisem. Prováděcí právní předpis musí při stanovení sazeb respektovat pravidla směrnice Evropského parlamentu a Rady (ES) 1999/62 o výběru poplatků za užívání určitých pozemních komunikací těžkými nákladními vozidly. Tato směrnice stanoví základní pravidla určení výše mýtného. Stanovení výše sazeb mýtného prováděcím předpisem umožní České republice reagovat na vývoj evropské právní úpravy a realizovat její dopravní politiku v oblasti regulace dopravy pomocí výše mýtného bez nutnosti provedení dalších legislativních změn.

Navrhovaná právní úprava počítá především se systémem elektronického mýtného s povinným nediskriminačním elektronickým zařízením (palubní jednotkou) instalovaným ve vozidlech v systému elektronického mýtného. V podmínkách České republiky si totiž lze obtížně představit systém výběru mýtného, který by nebyl založen na elektronickém sběru dat při určování výše mýtného. Jakýkoli manuální systém by totiž v geografických podmínkách České republiky vedl k podstatnému snížení efektivity výběru mýtného. Přitom musí být zajištěno, aby elektronické zařízení bylo nediskriminační, tj. snadno instalovatelné a bez vysokých finančních nároků na jeho pořízení.

Vozidla v systému elektronického mýtného, na která se bude dle nové úpravy vztahovat osvobození od zpoplatnění (mýtného) dle § 20a, mýtné nehradí, musí být však rovněž vybavena elektronickým palubním zařízením.

K bodu 6 (§ 22a až 22d):

Navrhovaná právní úprava svěřuje v § 22a zajišťování provozu systému elektronického mýtného a výběr mýtného do kompetence Ministerstva dopravy, které může provozem pověřit příspěvkovou organizaci zřízenou Ministerstvem dopravy. Systém elektronického mýtného musí po technické stránce vyhovovat nárokům kladeným na takové systémy ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (ES) 2004/52 o interoperabilitě systémů elektronického silničního mýtného ve Společenství.

Provozovatel systému elektronického mýtného je dle § 22b navrhované právní úpravy povinen určit druhy elektronických zařízení způsobilých k evidenci v systému elektronického mýtného a tato zařízení bezplatně poskytovat provozovatelům vozidel v systému elektronického mýtného nebo jimi zmocněným osobám, které o to požádají při evidenci vozidla u provozovatele systému elektronického mýtného. Elektronické zařízení zůstává stále ve vlastnictví provozovatele systému elektronického mýtného a provozovatel vybraného druhu vozidel si jej při užívání zpoplatněné pozemní komunikace pouze vypůjčuje. Pro účely provozování systému elektronického mýtného je dále navrhovanou právní úpravou ukládána provozovateli systému elektronického mýtného povinnost vést v souladu se zákonem č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zvláštní evidenci údajů o mýtném obsahující zákonem, popř. též prováděcím právním předpisem vymezené údaje potřebné k řádnému výběru mýtného. Údaje z evidence údajů o mýtném mohou rovněž sloužit silničním správním úřadům a Policii České republiky především k plnění jejich úkolů spočívajících v kontrole placení a vymáhání mýtného. Zákonná úprava evidence údajů o mýtném je nezbytná s ohledem na požadavky zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, v platném znění.

Provozovatel systému elektronického mýtného je v souvislosti s provozem systému elektronického mýtného oprávněn k výběru mýtného od provozovatelů vozidel v systému elektronického mýtného, případně od jimi zmocněných osob v případě, kdy provozovatel vozidla nezajistil řádnou úhradu mýtného sám. Provozovatel systému elektronického mýtného je dále oprávněn požadovat při poskytnutí elektronického zařízení složení kauce jako záruky, že elektronické zařízení bude vráceno funkční a nepoškozené. Výši kauce stanoví prováděcí předpis s tím, že výše kauce nesmí převyšovat pořizovací cenu elektronického zařízení.

Smyslem navrhované úpravy je zajistit, aby zpoplatněné pozemní komunikace byly vždy užívány výhradně vozidly zaevidovanými do systému elektronického mýtného a vybavenými řádně instalovaným elektronickým zařízením, a aby byla prokazatelně zajištěna úhrada mýtného. Navrhovaná právní úprava ukládá zvláštní povinnosti jak provozovatelům, tak řidičům vozidel v systému elektronického mýtného (§ 22 c a 22d). Zaevidování vozidla do systému elektronického mýtného, instalace elektronického zařízení do tohoto vozidla, jakož i zajištění úhrady mýtného je povinností zejména provozovatele vozidla v systému elektronického mýtného. Přestože je dále povinností provozovatele vozidla v systému elektronického mýtného zajistit, aby vozidlo nebylo provozováno na zpoplatněné pozemní komunikaci bez zaevidování do systému elektronického mýtného a instalace elektronického zařízení, je z důvodu zajištění efektivního výběru mýtného evidenční, instalační a uhrazovací povinnost uložena též řidiči vozidla v systému elektronického mýtného. Řidič je kromě toho povinen také udržovat elektronické zařízení po dobu jízdy po zpoplatněné pozemní komunikaci ve funkčním stavu a zadat do elektronického zařízení správné údaje tak, aby mýtné mohlo být vyměřeno ve stanovené výši. Dále je povinen na výzvu policisty nebo celníka umožnit kontrolu úhrady mýtného a funkčnosti elektronického zařízení. Řidič je povinen vrátit zařízení provozovateli systému elektronického mýtného.

Vzhledem k tomu, že způsob a prokázání placení mýtného závisí do značné míry na zvolené technologii systému elektronického mýtného, obsahuje navrhovaná právní úprava pouze obecná pravidla, která budou upřesněna v prováděcím právní předpise. Právní úprava umožňuje způsob placení mýtného jak na základě odúčtování se záloh zaplacených provozovateli systému elektronického mýtného před užitím zpoplatněné pozemní komunikace (tzv. pre-pay), tak na základě zpětného vyúčtování po jejím užití (tzv. post-pay).

Počítá se s vydáním prováděcího právního předpisu, který stanoví způsob provádění evidence v systému elektronického mýtného, způsob nakládání s elektronickým zařízením a jeho užívání, podmínky pro zajištění interoperability systémů, způsob úhrady mýtného a způsob prokázání úhrady mýtného. Podrobnostipodmínek úhrady mýtného mohou stanovit smluvní podmínky provozovatele systému elektronického mýtného.

K bodům 7 a 8 (§38b a §38c):

Navrhovanými změnami dochází k zajištění souladu terminologie zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, s pojmoslovím Poslaneckou sněmovnou schválenou novelou zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

K bodům 9 až 16 (§ 40):

Vzhledem k nově navržené úpravě zpoplatnění pozemních komunikací a rozšíření kompetencí Ministerstva dopravy je odpovídajícím způsobem rozšířen výčet kompetencí Ministerstva dopravy. Navrhovaná právní úprava dále počítá s kontrolou a správním postihem porušování povinností v oblasti zpoplatnění pozemních komunikací ze strany celních úřadů. V § 40 je proto odpovídajícím způsobem rozšířena kompetence celních úřadů a stanoveno oprávnění ukládat pokuty a projednávat správní delikty a přestupky na dálnicích a silnicích tak, aby byla jasně vymezena působnost obecních úřadů obcí s rozšířenou působností a celních úřadů k projednávání správních deliktů a přestupků.

Dochází rovněž k několika formulačním změnám a zpřesněním dosavadního textu ustanovení.

K bodu 17 (§ 42):

Navrhovaná právní úprava zavádí, v souladu s koncepcí reformy správního trestání schválenou usnesením vlády č. 162 ze dne 20. února 2002, institut pořádkové pokuty. Pořádkovou pokutou bude postiženo jednání, které ztěžuje výkon dozorové činnosti např. neposkytnutí součinnosti při kontrole prováděné orgánem státního dozoru nebo nesplnění povinnosti uložené tímto orgánem, neuposlechnutí jeho příkazu, pokynu apod. V daném případě nejde o jednání, které by mohlo být považováno za přestupek nebo správní delikt, bylo proto ze skutkových podstat přestupků a správních deliktů vyňato a sankcionováno bude pořádkovou pokutou.

K bodu 18 (§ 42a a § 42b):

Ustanovení § 42a a § 42b představují komplexní úpravu přestupků a dále správních deliktů právnických osob a podnikajících fyzických osob v oblasti zákona o pozemních komunikacích. Zvlášť upraveny jsou přestupky řidičů a správní delikty právnických osob a podnikajících fyzických osob jako provozovatelů silničního motorového vozidla na úseku zpoplatnění obecného užívání pozemních komunikací.

K bodu 19 (§ 43):

Navrhovaná právní úprava vylučuje odpovědnost právnické osoby a podnikající fyzické osoby za správní delikt, pokud prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení povinnosti zabránila.

Navržené ustanovení dále prodlužuje lhůty, ve kterých lze uložit pokuty podle zákona o pozemních komunikacích o jeden rok, umožňuje ukládání pokut v blokovém řízení rovněž provozovatelům silničních motorových vozidel za správní delikty v oblasti mýtného.

Dle navrhované právní úpravy jsou příjmy z pokut příjmem rozpočtu, ze kterého je hrazena činnost orgánu, který pokutu uložil. Při vybírání a vymáhání uložených pokut je výslovně stanoven postup podle zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.

K bodům 20 až 22 (§ 46):

Oproti současné právní úpravě se navrhuje rozšířit rozsah zmocnění v návaznosti na nově navrhovaná ustanovení upravující oba systémy zpoplatnění pozemních komunikací.

V důsledku navrhovaného převodu kompetencí k vydávání a prodeji kupónů z Ministerstva financí na Ministerstvo dopravy se zrušuje příslušné ustanovení zmocňující Ministerstvo financí k vydání prováděcího právního předpisu.

K ČÁSTI DRUHÉ (Změna zákona o Celní správě České republiky)

Navrhovaná právní úprava zákona o celní správě zajišťuje, aby výčet kompetencí celních úřadů zahrnoval veškeré jejich kompetence podle zákona o pozemních komunikacích.

K ČÁSTI TŘETÍ (Změna zákona o přestupcích)

Navrhovaná právní úprava vypouští ze zákona o přestupcích skutkové podstaty přestupku v oblasti zákona o pozemních komunikacích, protože skutkové podstaty těchto přestupků jsou v navrhované právní úpravě komplexně upraveny v zákoně o pozemních komunikacích.

K ČÁSTI ČTVRTÉ (Změna zákona o Státním fondu dopravní infrastruktury)

Dle navrhované právní úpravy budou příjmy SFDI tvořit jak výnosy z časového poplatku, tak z mýtného.

K ČÁSTI PÁTÉ (Změna zákona o zpravodajských službách České republiky)

Navrhovaná právní úprava zavádí reciproční ustanovení k ustanovení § 22b odst. 3 návrhu novely v zákoně o zpravodajských službách České republiky.

K ČÁSTI ŠESTÉ

Navrhovaná právní úprava nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2007 s výjimkou ustanovení § 13 písm. h), jehož účinnost se navrhuje stanovit již od 1. července 2006. Z důvodů předpokládaného spuštění zkušebního provozu systému elektronického mýtného v průběhu roku 2006 je nutné, aby se na technická zařízení tvořící systém elektronického mýtného, která budou umístěna na pozemní komunikaci nebo na silničním pozemku a budou ze zákona jejím příslušenstvím, vztahoval režim zákona o pozemních komunikacích, který upravuje podmínky užívání pozemních komunikací, jejich ochranu, práva a povinnosti vlastníků pozemních komunikací a jejich uživatelů a výkon státní správy ve věcech pozemních komunikací.

V Praze dne 13. července 2005

předseda vlády

místopředseda vlády a ministr dopravy

zákon č. 80/2006 Sb.