Důvodová zpráva

zákon č. 81/2005 Sb.

Zákon, kterým se mění zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon)

Rok: 2005Zákon: č. 81/2005 Sb.Sněmovní tisk: č. 499, 4. volební období
Tento dokument obsahuje důvodovou zprávu k návrhu zákona ze sněmovního tisku PSP ČR — záměr zákonodárce a odůvodnění jednotlivých ustanovení. Samotný schválený zákon je dostupný výše.

Účelem navrhovaných změn je zákonné vymezení závazných pravidel pro dohody o výši autorských odměn za užití děl, které vybírají kolektivní správci za užití předmětů práv výkonných umělců, jež spravují podle § 95 a následujících zákona č. 121/2000 Sb., o právuautorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon).

Přímou zákonnou úpravou pravidel pro tyto sazby dojde ke zmírnění nerovnováhy ve smluvních vztazích mezi kolektivními správci a uživateli, která je způsobena ze zákona vyplývajícím monopolem jednotlivých správců pro práva k daným druhům děl (§ 98 odst. 6, písm. c) autorského zákona).

Zhodnocení současného právního stavu

Autorský zákon je postaven na principech ochrany tvůrců a jejich zájmů. Majetkovým zájmům tvůrců se tak dostalo poměrně účinných nástrojů k jejich zajištění, avšak nesmíme opomínat ani zájmy mnohem širší obce provozovatelů a uživatelů. S poukazem na čl. 27 Všeobecné deklarace lidských práv nelze ztrácet ze zřetele, že práva duševního vlastnictví se musí rozvíjet a směřovat ke stavu přiměřené rovnováhy mezi ochranou zájmů tvůrců na straně jedné a ochranou zájmů uživatelů duševního vlastnictví na straně druhé.

Podle současného znění autorského zákona jsou kolektivní správci povinni přistupovat k zájmům zastupovaných nositelů práv „s péčí řádného hospodáře, odborně a v rozsahu uděleného oprávnění“ (úvodní věta § 100 odst. 1 autorského zákona), kdežto s uživateli předmětů ochrany (provozovateli) jednají pouze za „přiměřených a rovných podmínek“ (§ 100 odst. 1, písm. h) autorského zákona). Rozdíl je tedy patrný již ze samotného textu zákona. Rovněž je nutné vzít v potaz reálné vyjednávací možnosti drobného uživatele vůči monopolnímu kolektivnímu správci. I když se v případě kolektivní správy jedná dozajista o monopol žádoucí, je nutné chránit zájmy uživatelů a zabránit možnému zneužívání monopolního postavení.

Není ovšem přijatelné, aby provozovatelé a uživatelé neměli jinou možnost, než akceptovat monopolním správcem nastavené podmínky. Mimo jiné se tím z těchto vztahů vytrácí smluvní charakter a následnou platební povinnost lze přirovnat k poplatku stanovenému a vymáhanému soukromou osobou.

Navrhované změny

Cílem navrhovaných změn je tedy stanovit podmínky a zásady, na jejichž základě a v jimi určených mezích se budou odvíjet vztahy mezi kolektivnímu správci práv a uživateli. Navrhovaná úprava tedy v žádném případě nemá za cíl zrušit smluvní volnost kolektivních správců a uživatelů při sjednávání podmínek smluv. S ohledem na ochranu uživatelů před zneužíváním dominantního postavení kolektivního správce je ovšem nutné dát tomuto procesu jistá pravidla.

Zákonná formulace přiměřenosti podmínek, za nichž budou správci uzavírat uživatelské smlouvy (§100 odst. 1 písm. h) autorského zákona), nemá dostatečně ostré okraje a umožňuje poměrně extenzivní výklad. Sledovaného cíle této novely bude tedy dosaženo právě prostřednictvím zákonné úpravy pravidel závazných pro dohody o výši autorských odměn mezi jednotlivými správci a uživateli.

Účelem novely je rovněž posílit pravomoc Ministerstva kultury jako dohlížejícího orgánu nad kolektivními správci. Současné znění zákona působnost Ministerstva kultury definuje značně nedostatečně a efektivní kontrola kolektivních správců, kteří mají faktické monopolní postavení, je tak znemožněna zejména s ohledem na nedostatečný rozsah sankcí, které může Ministerstvo kultury uplatnit. Nedostatečnost stávající úpravy v tomto ohledu můžeme zejména pozorovat ze srovnání s úpravou jiných evropských zemí. Jako příklad nejrozsáhlejší a nejdůkladnější kontroly kolektivních správců můžeme zmínit Francii. Zde ještě vedle dohledu ministerstva kultury působí Kontrolní komise s velmi rozsáhlými pravomocemi vůči kolektivním správcům a například úmyslné odmítání spolupráce s touto komisí je trestným činem. Intenzivní dozor na kolektivní správci má dohlížející ministerstvo rovněž v sousedním Rakousku.

Navrhovaná právní úprava nemá vzhledem ke své povaze žádný dopad na státní rozpočet ani ostatní veřejné rozpočty.

Navrhovaná právní úprava je v souladu s ústavním pořádkem České republiky a s komunitárním právem Evropských společenství a není v rozporu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána.

II.

K bodu 1.

Navrhovaným ustavením se výslovně vylučuje současná praxe, jež nemá oporu ve znění zákona, kdy za zpřístupňování díla provozováním rozhlasového a televizního vysílání je považováno užívání rozhlasových či televizních přístrojů v prostorách, kam mají přístup pouze konkrétní osoby v rámci poskytování ubytovacích služeb. Jedná se zejména o hotelové pokoje. Podle názoru navrhovatelů se nejedná o veřejnou produkci a vznášení nároků na autorskou odměnu tedy není na místě. Návrhem nově doplněná věta není v rozporu se zákonem č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů, ve znění zákona č. 309/2002 Sb. (především s jeho definiční částí obsažené v § 2 cit. zákona). Uvedený zákon č. 231/2001 Sb., definuje „rozhlasové a televizní vysílání“, zatímco autorský zákon vymezuje pojem „rozhlasové a televizní vysílání díla“.

Navrhovaná změna současně zabraňuje zpoplatnění vlastníků domů, ve kterých jsou pro příjem televizního a rozhlasového signálu vybudovány společné televizní antény a obnovuje tak zákonnou výjimku platnou do roku 2000.

K bodu 2.

Tímto ustanovením se doplní jako součást žádosti návrh výše autorských odměn pro jednotlivé způsoby užití předmětů ochrany. Toto ustanovení má vést k posílení pravomocí Ministerstva kultury v procesu udělení povolení k činnosti novému kolektivnímu správci.

K bodu 3.

Jde o formální terminologickou změnu, která má přesněji zobrazit podstatu smluvního vztahu mezi kolektivními správci a uživateli předmětů ochrany.

K bodu 4.

Návrh má za cíl odstranit neodůvodněné břemeno přenosu závazku vůči kolektivnímu správci z provozovatele veřejné hudební produkce na osobu, která k této produkci poskytla prostor, jímž je oprávněna disponovat. Navrhovaná právní úprava nemá na postavení kolektivního správce faktický vliv, neboť závazek provozovatele veřejné hudební produkce trvá a osoba, která k této produkci poskytla prostor, jímž je oprávněna disponovat, je povinna kolektivnímu správci poskytnout údaje a součinnost potřebnou k tomu, aby kolektivní správce mohl efektivně pohledávku vůči provozovateli veřejné hudební produkce realizovat. Kolektivní správce bude mít navíc nárok na dvojnásobek obvyklé odměny ve smyslu ustanovení § 40 odst. 3 autorského zákona.

K bodu 5.

Navrhované ustanovení obsahuje většina úprav kolektivní správy v evropských zemích. Ustanovení o tom, že při stanovování výše odměny se zohledňuje zejména majetkový prospěch , který má uživatel z užívaní předmětu ochrany obsahuje například německý zákon o kolektivní správě, či obdobný slovenský zákon.

Jak vyplývá i z rozhodnutí Evropské Komise (GEMA I 71/224/ECC), při stanovování výše odměn je rovněž nutno přihlédnout k rozsahu zastupovaných předmětů ochrany k celkovému objemu zpřístupněných děl. Pokud by k tomuto nebylo přihlédnuto, pak podle rozhodnutí Komise by to bylo v rozporu s čl. 82 smlouvy o ES o ochraně hospodářské soutěže.

Navrhované ustanovení vychází ze skutečnosti, že stávající úprava umožňuje nárokovat takovou výši autorských odměn, která dostatečně neodráží dosažený efekt, jehož plátce tímto užitím získal. Například nelze spravedlivě po uživatelích požadovat platby za pouštění hudby poloprázdnému sálu, stejně jako kdyby byl plný, jak je za současného právního stavu zvykem.

Z hlediska návštěvnosti nelze rovněž za přiměřené pokládat stanovení shodných sazeb pro provozovatele v malé obci a provozovatele v krajském městě. Podobně je nutné zohlednit i rozdíly v typu provozu (restaurace, výstava, herna, nemocnice, dopravní prostředky, domovy pečovatelské péče apod.) Nelze rovněž předpokládat srovnatelnou výnosnost provozu v podmínkách jednotlivých regionů v hospodářském útlumu se situací například v hlavním městě.

Účelem tohoto ustanovení je také zabránit některým specifickým postupům kolektivních správců vyplývajícím ze zneužívání jejich právní a ekonomické pozice, které jsou v rozporu s obecně chápanými zásadami spravedlnosti, dobrých mravů a poctivého obchodního styku. Mezi tyto postupy patří např. vynucování plateb z kapacity prostor, ve kterých dochází k užití předmětu ochrany, bez přihlédnutí k ekonomickému prospěchu, který je získán z užití předmětu ochrany, paušální zpoplatnění přístrojů a zařízení, které mohou sloužit za určitých okolností k užití předmětu ochrany bez přihlédnutí ke skutečné funkci takových přístrojů a zařízení a další postupy, kterými se kolektivní správci snaží maximalizovat výši svých příjmů a přenášet náklady na plnění svých povinností a své činnosti na ostatní subjekty.

K bodu 6.

Navrhované ustanovení má zjednodušit kontraktační proces v situaci, kdy jeden uživatel užívá více předmětů ochrany nebo užívá předmět ochrany způsobem, který vede k souběhu nároků více kolektivních správců. Toto ustanovení dále předjímá také pravděpodobnou budoucí situaci, kdy dojde ve větší míře ke sdružení uživatelů a následně k většímu počtu uzavíraných hromadných a kolektivních smluv.

K bodu 7.

Navrhovaná změna je nutná k efektivnímu dozoru Ministerstva kultury a vyplývá z obecných důvodů návrhu změny zákona (posílení kontrolních pravomocí Ministerstva kultury), když se konkrétněji definuje oprávnění Ministerstva kultury k vykonávání dozoru nad kolektivními správci. Intenzivnější dozor má zamezit zejména možnému zneužívání postavení kolektivních správců a dohlédnout, že smlouvy s uživateli budou uzavírány v souladu se zákonem. Rovněž se zde reflektuje reálný stav, kdy někteří kolektivní správci mají stamilionové obraty, a proto je současná maximální částka pokuty zcela nedostatečná, přičemž nemá ani preventivní ani penalizační efekt.

K čl. II.

Povaha navržené novely nevyžaduje stanovení legisvakance, rovněž není zapotřebí zapracovávat do návrhu novely žádné přechodné ustanovení. Účinnost zákona se proto navrhuje dnem jeho vyhlášení.

Ludvík Hovorka v.r.

Marian Bielesz v.r.

Zdeněk Koudelka v.r.

Radim Chytka v.r.

Stanislav Křeček v.r.

Ivo Vykydal v.r.

Jaroslav Plachý v.r.

Bohuslav Záruba v.r.

Aleš Rozehnal v.r.

Kateřina Dostálová v.r.

Jiří Papež v.r.

Miroslav Kala v.r.

Antonín Seďa v.r.

Vladimír Říha v.r.

Zbyněk Novotný v.r.

Jan Kasal v. r.

Tomáš Kvapil v.r.

Josef Vícha v.r.

Petr Bratský v.r.

Michaela Šojdrová v.r.

Platné znění návrhem dotčených částí zákona č.121/2000 Sb. s vyznačením navrhovaných změn

§ 23

Provozování rozhlasového či televizního vysílání

Provozováním rozhlasového či televizního vysílání díla se rozumí zpřístupňování díla vysílaného rozhlasem či televizí pomocí přístroje technicky způsobilého k příjmu rozhlasového či televizního vysílání. Za provozování rozhlasového a televizního vysílání se ve smyslu ustanovení § 18 odst. 3 nepovažuje zejména zpřístupňování díla pomocí přístrojů technicky způsobilých k příjmu rozhlasového a televizního vysílání ubytovaným v rámci poskytování služeb spojených s ubytováním.

HLAVA IV

K O L E K T I V N Í S P R Á V A P R Á V

§ 95

(1) Účelem kolektivní správy práv podle tohoto zákona (dále jen "kolektivní správa") je kolektivní uplatňování a kolektivní ochrana majetkových práv autorských a majetkových práv souvisejících s právem autorským a umožnění zpřístupňování předmětů těchto práv veřejnosti.

(2) Kolektivní správou je zastupování většího počtu osob, jimž přísluší

a) majetkové právo autorské nebo majetkové právo související s právem autorským,

b) ze zákona oprávnění k výkonu majetkových práv k dílu (§ 58), nebo

c) ze smlouvy výhradní oprávnění k výkonu práva kolektivně spravovaného pro celou dobu trvání majetkových práv a alespoň pro území České republiky s právem poskytnout podlicenci

(dále jen "nositelé práv") k jejich společnému prospěchu, a to při výkonu jejich majetkových práv ke zveřejněným nebo ke zveřejnění nabídnutým dílům, uměleckým výkonům, zvukovým a zvukově obrazovým záznamům (dále jen „předměty ochrany“), pokud jiný než kolektivní výkon těchto práv je nedovolený (§ 96) nebo neúčelný; za předmět ochrany k zveřejnění nabídnutý se považuje takový předmět ochrany, který nositel práva písemně oznámí příslušnému kolektivnímu správci za účelem zařazení takového předmětu ochrany do rejstříku předmětů ochrany.

(3) Zprostředkování uzavření licenční nebo jiné smlouvy není výkonem kolektivní správy. Výkonem kolektivní správy též není příležitostné či krátkodobé zastupování jiných než povinně kolektivně spravovaných práv.

§ 96

Práva povinně kolektivně spravovaná

(1) Povinně kolektivně spravovanými právy jsou

a) právo na odměnu za

1. užití uměleckého výkonu, zaznamenaného na zvukový záznam vydaný k obchodním účelům, vysíláním rozhlasem nebo televizí nebo přenosem rozhlasového nebo televizního vysílání (§ 72 odst. 1),

2. užití zvukového záznamu, vydaného k obchodním účelům, vysíláním rozhlasem nebo televizí nebo přenosem rozhlasového nebo televizního vysílání (§ 76 odst. 3),

3. zhotovení rozmnoženiny pro osobní potřeb na podkladě zvukového nebo zvukově

obrazového záznamu přenesením jeho obsahu pomocí přístroje na nenahraný nosič takového záznamu [§ 25 odst. 1 písm. a) a b), § 28 odst. 2, § 71 odst. 3, § 76 odst. 4 a § 80 odst. 3],

4. zhotovení rozmnoženin díla pro osobní potřebu na podkladě grafického vyjádření jejím přenesením pomocí přístroje k zhotovování tiskových rozmnoženin na jiný hmotný podklad, a to i prostřednictvím třetí osoby [§ 25 odst. 1 písm. c), § 28 odst. 2, § 87],

5. opětný prodej originálu díla uměleckého (§ 24),

b) právo na přiměřenou odměnu za pronájem originálu nebo rozmnoženiny díla či výkonu výkonného umělce zaznamenaného na zvukový nebo zvukově obrazový záznam, zvukový záznam s výjimkou takových výkonů, jejichž zvukový záznam byl vydán k obchodním účelům [písmeno a) bod 1], a dále právo na užití kabelovým přenosem zvukově obrazových záznamů a zvukových záznamů jiných než vydaných k obchodním účelům [písmeno a) bod 2].

c) právo na užití kabelovým přenosem děl, živých výkonů a výkonů zaznamenaných na zvukový záznam s výjimkou takových výkonů, jejichž zvukový záznam byl vydán k obchodním účelům [písmeno a) bod 1], a dále právo na užití kabelovým přenosem zvukově obrazových záznamů a zvukových záznamů jiných než vydaných k obchodním účelům [písmeno a) bod 2].

(2) Nositelé práv jsou pro výkon práv podle odstavce 1, jakož i pro domáhání se nároku na vydání bezdůvodného obohacení z neoprávněného výkonu takto kolektivně spravovaného práva zastoupeni ze zákona příslušným kolektivním správcem.

(3) Příslušný kolektivní správce přihlíží při rozdělování a vyplácení odměn či příjmů z vydaného bezdůvodného obohacení, které vybral při výkonu povinné kolektivní správy, pouze k takovým nositelům práv, jejichž jiná práva k týmž předmětům ochrany, popřípadě k týmž druhům děl kolektivně spravuje na základě smlouvy, nebo kteří se u něj za tímto účelem přihlásili k evidenci.

(4) Ten, komu vznikne oprávnění ke kabelovému přenosu podle zvláštních právních předpisů,5) je povinen o tom uvědomit příslušné kolektivní správce ve lhůtě 15 dnů ode dne vzniku takového oprávnění.

-----------------------------------

5) Zákon č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů.

§ 97

Kolektivní správce

(1) Kolektivním správcem je ten, kdo získal oprávnění k výkonu kolektivní správy.

(2) Kolektivním správcem může být pouze právnická osoba, která má sídlo v České republice, a která přímo či nepřímo sdružuje nositele práv, které při kolektivní správě zastupuje.

(3) Kolektivní správa je vykonávána soustavně, vlastním jménem a na vlastní odpovědnost. Kolektivní správa není podnikáním.

(4) Kolektivní správu vykonává kolektivní správce jako hlavní předmět činnosti.

(5) Kolektivní správce může pověřit zastupováním při výkonu jím kolektivně spravovaných práv jinou osobu pouze tehdy, jde-li o

a) osobu zahraniční, která podle práva jiného státu oprávněně vykonává na území takového státu kolektivní správu pro táž práva, a pokud jde o dílo, i pro týž druh, jde-li o výkon kolektivní správy v takovém státě,

b) tuzemského kolektivního správce, který je také oprávněn k výkonu kolektivní správy, sleduje-li se tím účelný výkon kolektivní správy.

(6) Smlouva podle odstavce 5 vyžaduje ke své platnosti písemnou formu.

(7) Osoba pověřená podle odstavce 5 jedná při zastupování svým jménem a na účet kolektivního správce, který ji pověřil; tím není dotčena povinnost takového kolektivního správce převést získané výnosy zastupovaným nositelům práv.

(8) Dohody o sdružení nositelů práv v osobě kolektivního správce ani dohody podle odstavce 5 se nepovažují za dohody narušující hospodářskou soutěž podle zvláštních předpisů.

§ 98

Oprávnění k výkonu kolektivní správy

(1) O udělení oprávnění k výkonu kolektivní správy (dále jen „oprávnění“) rozhoduje Ministerstvo kultury (dále jen „ministerstvo“) na základě písemné žádosti.

(2) Žádost musí obsahovat

a) název, sídlo, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, a označení statutárního orgánu žadatele,

b) jméno, příjmení a trvalý pobyt osoby, která je statutárním orgánem, nebo osob, které jsou jeho členy, a způsob jednání jménem žadatele,

c) vymezení práv, která mají být kolektivně spravována,

d) vymezení předmětů práv podle písmene b), a pokud jde o díla, tak i vymezení jejich druhu.

(3) K žádosti podle odstavce 2 musí žadatel přiložit

a) doklad osvědčující skutečnosti podle odstavce 2 písm. a) a podle § 97 odst. 2,

b) vzorový návrh smlouvy s nositeli práv při zastupování při výkonu kolektivní správy,

c) návrh rozúčtovacího řádu obsahující způsob rozdělování a pravidla pro výplatu vybraných odměn, vylučující svévolný postup při jejich rozdělování a přihlížející k uplatnění zásady podpory kulturně významných děl a výkonů,

d) jmenný seznam nositelů práv, kteří projevili zájem o kolektivní správu svých práv žadatelem, s uvedením jejich bydliště a státního občanství a s podpisy těchto nositelů práv,

e) odhad předpokládané výnosnosti kolektivně spravovaných práv a odhad nákladů na výkon kolektivní správy,

f) návrh výše odměn pro jednotlivé způsoby užití předmětů ochrany.

(4) Účastníkem řízení o udělení oprávnění je ten, kdo o oprávnění žádá.

(5) O žádosti o udělení oprávnění rozhodne ministerstvo do 90 dnů ode dne podání žádosti. Ministerstvo v řízení o udělení oprávnění přihlíží zejména k tomu, zda lze předpokládat, že žadatel je způsobilý k řádnému a účelnému výkonu kolektivní správy.

(6) Ministerstvo udělí oprávnění žadateli,

a) jehož žádost o udělení oprávnění splňuje náležitosti podle odstavce 2,

b) který žádá o oprávnění k zastupování při výkonu takových práv, kdy kolektivní výkon je účelný,

c) jestliže pro týž předmět práv, a pokud jde o díla, i pro týž druh nemá oprávnění již jiná osoba, a

d) který splňuje předpoklady pro zajištění řádného výkonu kolektivní správy.

(7) Rozhodnutí, kterým bylo uděleno oprávnění, spolu s údajem o dni nabytí právní moci tohoto rozhodnutí, ministerstvo zveřejní v Obchodním věstníku bezodkladně, nejpozději však do 30 dnů ode dne nabytí právní moci.

(8) Rozhodování o udělení oprávnění se řídí obecnými předpisy o správním řízení,6) pokud tento zákon nestanoví jinak.

-----------------------------------

6) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění zákona č. 29/2000 Sb.

§ 99

Odnětí oprávnění

(1) Ministerstvo oprávnění odejme, jestliže

a) dodatečně zjistí, že v době udělení oprávnění nebyly žadatelem splněny předpoklady pro udělení oprávnění, anebo tyto po udělení oprávnění odpadly, a nedojde-li k nápravě v ministerstvem stanovené přiměřené lhůtě, anebo nelze-li nápravu zjednat,

b) kolektivní správce o to požádá.

(2) Ministerstvo může oprávnění odejmout, jestliže kolektivní správce porušuje povinnosti uložené mu tímto zákonem a nezjedná nápravu v ministerstvem stanovené přiměřené lhůtě.

(3) Účastníkem řízení je kolektivní správce, jemuž má být v řízení oprávnění odejmuto.

(4) Oprávnění odnímané podle odstavce 1 písm. a) zanikne dnem, kdy rozhodnutí nabude právní moci, nestanoví-li se v rozhodnutí den pozdější; mezi dnem právní moci rozhodnutí a dnem zániku uvedeným v rozhodnutí nesmí uplynout lhůta delší než 6 měsíců. Oprávnění odnímané podle odstavce 1 písm. b) zanikne posledním dnem kalendářního roku, ve kterém uplyne 6 měsíců ode dne doručení takové žádosti ministerstvu.

(5) Ustanovení § 98 odstavců 7 a 8 platí obdobně.

§ 100

Vztahy kolektivního správce k zastupovaným

nositelům práv a k uživatelům předmětů ochrany

(1) Kolektivní správce je povinen s péčí řádného hospodáře, odborně a v rozsahu uděleného oprávnění

a) zastupovat každého nositele práv při výkonu jeho práva, které ze zákona kolektivně spravuje,

b) převzít za obvyklých podmínek zastoupení každého nositele práv při výkonu jeho práva, pokud o to požádá a prokáže, že došlo k příslušnému užití předmětu ochrany, a není-li pro výkon téhož práva ve vztahu k témuž předmětu ochrany, a pokud jde o díla, pro výkon téhož práva k témuž druhu díla, zastupován již zahraniční osobou podle ustanovení § 97 odst. 5 písm. a),

c) zastupovat každého nositele práv při výkonu jeho práva v rozsahu s ním sjednaném,

d) zastupovat nositele práv za rovných podmínek,

e) vést rejstřík smluvně zastupovaných nositelů práva; rejstřík smí obsahovat pouze údaje, které jsou nezbytné k výkonu kolektivní správy,

f) vést rejstřík předmětů ochrany, k nimž kolektivně spravují práva, pokud mu jsou tyto předměty známy; rejstřík smí obsahovat pouze údaje, které jsou nezbytné k výkonu kolektivní správy,

g) sdělit tomu, kdo o to písemně požádá, zda zastupuje nositele práv k určitému předmětu ochrany pro výkon určitého práva, a vydat o tom na žádost a náklady žadatele písemné potvrzení,

h) uzavírat s uživateli předmětů ochrany nebo s osobami oprávněnými hájit zájmy v nich sdružených uživatelů, kteří užívají předměty ochrany týmž nebo podobným způsobem, nebo s osobami povinnými platit odměny podle tohoto zákona, za přiměřených a rovných podmínek smlouvy, kterými se pro uživatele

1. poskytuje oprávnění k výkonu práva užít předměty ochrany, k nimž takové právo kolektivně spravují,

2. stanovuje výše a způsob placení odměn podle § 96 odst. 1 písm. a) bodů 1 a 2 a písmene b) a sleduje jejich plnění,

3. určuje způsob placení odměn stanovených tímto zákonem,

i) domáhat se vlastním jménem na účet zastupovaných nositelů práv nároku na vydání bezdůvodného obohacení z neoprávněného výkonu kolektivně spravovaného práva a nároku na zdržení se neoprávněného výkonu kolektivně spravovaného práva, ledaže se nositel práva, je-li k tomu oprávněn, takového nároku domáhá sám nebo je to nehospodárné,

j) vybírat v souladu se zákonem a smlouvami podle písmene h) pro nositele práv odměny a případné příjmy z vydání bezdůvodného obohacení, rozdělovat je a vyplácet je v souladu s rozúčtovacím řádem,

k) vést evidenci vybraných odměn a příjmů z vydaného bezdůvodného obohacení a umožnit nositeli práv kontrolu správnosti výše jemu vyplacené odměny či případného příjmu z bezdůvodného obohacení,

l) vytvářet rezervní fond z vybraných odměn a případných příjmů z bezdůvodného obohacení,

m) účtovat v soustavě podvojného účetnictví, roční účetní závěrku ověřovat auditorem a předkládat ji včetně zprávy auditora ministerstvu bez zbytečného odkladu po jejím ověření a schválení nejvyšším orgánem kolektivního správce,

n) vyhotovovat do 30. června každého roku výroční zprávu o činnosti a hospodaření (dále jen „výroční zpráva“) za uplynulý kalendářní rok, obsahující též roční účetní závěrku a zprávu auditora; výroční zpráva musí obsahovat úplný a pravdivý popis všech rozhodných skutečností a musí k ní být umožněn přístup zastupovaným nositelům práv,

o) zveřejňovat roční účetní závěrku včetně zprávy auditora bez zbytečného odkladu od jejího vyhotovení v Obchodním věstníku,

p) informovat ministerstvo o všech změnách v údajích uvedených v žádosti o udělení oprávnění podle § 98 odst. 2 písm. a) včetně změn v osobě, která je statutárním orgánem kolektivního správce nebo členem takového orgánu, a tyto změny doložit, a to bezodkladně, nejpozději však do 15 dnů od takové změny,

r) poskytnout ministerstvu kopii

1. změny dokumentů přikládaných k žádosti o udělení oprávnění podle § 98 odst. 3 písm. a) až c) do 15 dnů od takové změny,

2. kolektivní smlouvy uzavřené kolektivním správcem do 15 dnů ode dne, kdy o to ministerstvo požádá,

3. smlouvy podle § 97 odst. 5 uzavřené kolektivním správcem do 15 dnů ode dne, kdy o to ministerstvo požádá,

4. rozhodnutí soudu nebo jiného příslušného orgánu, pokud je kolektivní správce účastníkem řízení, do 15 dnů ode dne, kdy o to ministerstvo požádá,

s) zveřejnit vhodným způsobem sazebník odměn,

s) zveřejnit vhodným způsobem návrh výše odměn pro jednotlivé způsoby užití předmětů ochrany,

t) informovat ministerstvo o rozhodnutích soudů nebo jiných příslušných orgánů v řízení, jehož je kolektivní správce účastníkem a které má zásadní význam pro jeho činnost.

(2) Povinnost podle odstavce 1 písm. a) a b) se vztahuje pouze na nositele práv, který je státním občanem České republiky nebo má na území České republiky trvalý pobyt nebo sídlo.

(3) Kolektivní správce zastupuje nositele práv svým jménem a na jeho účet. Kolektivní správce vykonává kolektivní správu nevýdělečně. Kolektivní správce je však oprávněn požadovat náhradu účelně vynaložených nákladů.

(4) Uživatelé předmětů ochrany, jakož i osoby povinné k platbě zvláštních odměn jsou povinni umožnit kolektivnímu správci řádný výkon kolektivní správy a bez vážných důvodů kolektivnímu správci neodmítnout poskytnutí k tomu potřebných informací. Kolektivní správce nesmí informace zjištěné při kontrolní činnosti využít k jinému účelu než k výkonu kolektivní správy. Kolektivní správce je oprávněn kontrolovat řádné a včasné plnění smluv jím uzavřených při výkonu kolektivní správy; uživatelé předmětů ochrany, jakož i osoby povinné k platbě zvláštních odměn či jiní účastníci takových smluv jsou povinni kolektivnímu správci tuto činnost umožnit.

(5) Za provozovatele nedivadelně provozovaného hudebního díla s textem či bez textu nebo uměleckého výkonu (dále jen „veřejná hudební produkce“) se považuje provozovatel provozovny či jiného prostoru, jestliže k takovému provozování provozovnu či jiný prostor poskytne a nesdělí příslušnému kolektivnímu správci údaje potřebné pro určení totožnosti provozovatele hudební produkce.

(5) Provozovatel provozovny či jiného prostoru, který poskytne provozovnu či jiný prostor k provozování nedivadelně provozovaného hudebního díla s textem či bez textu nebo uměleckého výkonu (dále jen „veřejná hudební produkce“), je povinen poskytnout příslušnému kolektivnímu správci údaje a součinnost potřebnou pro určení totožnosti provozovatele veřejné hudební produkce.

(6) Provozovatel živé veřejné hudební produkce je povinen vždy oznámit příslušnému kolektivnímu správci program produkce s uvedením jmen autorů a názvů děl, která mají být provozována, a to nejpozději 10 dnů před konáním produkce. Pokud provozovatel takové oznámení neučiní, má se za to, že na produkci budou provozována pouze díla autorů, pro které kolektivní správce právo na živé provozování hudebních děl spravuje.

(7) Při uzavírání smluv mezi uživatelem předmětu ochrany a kolektivním správcem se při dohodě o výši odměny přihlédne zejména k

a) majetkovému prospěchu, který má uživatel z užití předmětu ochrany,

b) rozsahu a míře použití předmětu ochrany,

c) charakteru a specifikům místa nebo regionu ve kterém dochází k užití předmětu ochrany.

§ 101

Kolektivní a hromadné smlouvy

(1) Kolektivní správce poskytuje smlouvami podle § 100 odst. 1 písm. h) bodu 1 oprávnění k výkonu práva užít předměty ochrany určené buď jednotlivě, nebo hromadně, což zahrnuje všechny předměty ochrany, k nimž takové právo kolektivně spravuje. Pokud kolektivní správce poskytne oprávnění k výkonu práva k hromadně určeným předmětům ochrany (pro účely tohoto zákona „hromadná smlouva“) a pokud jsou pro rozdělení vybraných odměn potřebné údaje uživatele o užití konkrétních předmětů ochrany, je kolektivní správce oprávněn takové údaje od uživatele požadovat. Hromadná smlouva musí být sjednána písemně. Ustanovení předchozí věty se vztahuje přiměřeně i na smlouvy podle § 100 odst. 1 písm. h) bodů 2 a 3.

(2) Kolektivní správce nesmí uživatelům předmětů ochrany ukládat omezení, která přesahují rámec ochrany stanovené tímto zákonem.

(3) Povinnost podle § 100 odst. 1 písm. h) kolektivní správce nemá, bylo-li by uzavření smlouvy v rozporu s oprávněnými společnými zájmy nositelů práv, nebo jde-li o návrh na uzavření smlouvy, kterou má být poskytnuto oprávnění vztahující se k předmětu ochrany jednotlivě určenému, bylo-li by uzavření smlouvy v rozporu s oprávněnými zájmy nositele práv k takovému předmětu ochrany.

(4) Povinnost uzavřít podle § 100 odst. 1 písm. h) smlouvu s právnickou osobou sdružující uživatele (pro účely tohoto zákona „kolektivní smlouva“) kolektivní správce nemá ani tehdy, nelze-li na něm uzavření takové smlouvy spravedlivě požadovat pro zanedbatelný počet uživatelů, které taková osoba sdružuje.

(5) Kolektivní smlouva musí být sjednána písemně a jednotlivým sdruženým uživatelům z ní vznikají práva a povinnosti vůči kolektivnímu správci přímo; tím není dotčeno, že kolektivní správce jedná na účet nositelů práv.

(6) Kolektivní správce je oprávněn uživateli, který je vůči němu v prodlení se zaplacením odměny a tuto odměnu nezaplatí ani v dodatečné třicetidenní lhůtě za tím účelem kolektivním správcem poskytnuté, dočasně, na dobu prodlení, zakázat užití předmětů ochrany, ke kterému by byl uživatel jinak ze smlouvy uzavřené s kolektivním správcem oprávněn.

(7) Kolektivnímu správci náleží i oprávnění stanovit zákaz podle § 72 odst. 4 a § 76 odst. 3 s tím, že jej může uplatnit jak pro jednotlivé, tak i pro všechny umělecké výkony a zvukové záznamy, k nimž práva kolektivně spravuje.

(8) Kolektivní správce je oprávněn poskytovat uživateli oprávnění k výkonu práva užít předměty ochrany pouze jako nevýhradní a nepřevoditelné.

(9) Poskytne-li hromadnou smlouvou podle odstavce 1 příslušný kolektivní správce licenci

a) k provozování uměleckých výkonů ze zvukového záznamu vydaného k obchodním účelům nebo k provozování takových zvukových záznamů,

b) k nedivadelnímu provozování hudebních děl s textem či bez textu ze zvukového záznamu vydaného k obchodním účelům,

c) k rozhlasovému nebo televiznímu vysílání určitého druhu děl,

d) k provozování rozhlasového nebo televizního vysílání určitého druhu děl, uměleckých výkonů, zvukových záznamů nebo zvukově obrazových záznamů,

platí, že je takto licence poskytnuta nejen ve vztahu k příslušným předmětům ochrany, a jde-li o díla, k příslušným druhům děl nositelů práv smluvně zastupovaných, ale i všech ostatních, kteří se pak považují za zastupované ze zákona. To neplatí pro díla audiovizuální ani díla audiovizuálně užitá, pokud jde o licenci podle písmene c), ani pro takového smluvně nezastupovaného nositele práva, který vůči uživateli a příslušnému kolektivnímu správci účinky hromadné smlouvy pro konkrétní případ či pro všechny případy vyloučí; nemůže však vyloučit účinky hromadné smlouvy v případě licence podle písmene d).

(10) Příslušný kolektivní správce přihlíží při rozdělování a vyplácení odměn, které vybral na základě hromadné smlouvy podle odstavce 9 pro smluvně nezastupované nositele práva k takovým z nich, kteří se u něj za tímto účelem přihlásili k evidenci.

(11) V případě, kdy uživatel předmětu ochrany uzavírá smlouvu s více než třemi kolektivními správci, je uživatel nebo jejich sdružení oprávněno požadovat, aby si příslušní kolektivní správci pověřili zastupováním jednoho z nich, který jejich jménem uzavře s uživatelem smlouvu.

§ 102

Zprostředkovatelé kolektivních a hromadných smluv

(1) K usnadnění sjednávání kolektivních smluv, popřípadě smluv hromadných [§ 100 odst. 1 písm. h)] mohou smluvní strany využít jednoho nebo více zprostředkovatelů jmenovaných k tomu účelu ministerstvem z nezávislých odborníků. Zprostředkovatelem pro účely tohoto zákona může být zletilá fyzická osoba způsobilá k právním úkonům, která souhlasí s výkonem této činnosti. Seznam zprostředkovatelů je veřejně přístupný; vede jej ministerstvo s přihlédnutím k návrhům kolektivních správců a uživatelů, popř. jejich sdružení.

(2) Nedohodnou-li se smluvní strany na zprostředkovateli do 30 dnů od předložení návrhu kteroukoli smluvní stranou na sjednání smlouvy podle odstavce 1 zprostředkovatelem, určí zprostředkovatele ministerstvo do 14 dnů od předložení žádosti.

(3) Žádost předkládá zprostředkovateli kterákoli smluvní strana písemně. V žádosti uvede dosavadní stav jednání a připojí svůj návrh a stanovisko druhé smluvní strany. Smluvní strany jsou povinny si poskytovat při zprostředkování potřebnou součinnost.

(4) Zprostředkovatelé jsou povinni být nápomocni při jednání smluvních stran, popřípadě i předkládat stranám vlastní návrhy do 30 dnů od předložení žádosti.

(5) Nevyjádří-li žádná ze stran do 30 dnů od předložení návrhu zprostředkovatele podle odstavce 1 námitky k tomuto návrhu, má se za to, že jej strany přijaly.

(6) Zprostředkovatel má nárok na odměnu, na které se dohodnou smluvní strany, a na náhradu nutně vynaložených nákladů. Nedohodnou-li se smluvní strany se zprostředkovatelem na odměně za jeho činnost při sjednávání kolektivní či hromadné smlouvy, činí odměna zprostředkovatele dvojnásobek minimální mzdy platné pro zaměstnance odměňovaného měsíční mzdou.7) Odměnu zprostředkovatele a náklady spojené s jeho činností nesou rovným dílem smluvní strany.

------------------------------------------------------------------

7) § 2 odst. 1 písm. b) nařízení vlády č. 303/1995 Sb., o minimální mzdě, ve znění pozdějších předpisů.

§ 103

Dozor ministerstva

(1) Ministerstvo je oprávněno:

a) vyžádat si od kolektivního správce informace a předložení podkladů, které jsou potřebné pro výkon dozoru,

  1. zjišťovat, zda nedochází k porušování povinností uložených touto částí zákona,

  2. ukládat při zjištění závad v dodržování této části zákona povinnost k nápravě a stanovit k jejímu splnění přiměřenou lhůtu.

(2) Zjistí-li ministerstvo porušení povinnosti kolektivního správce, které pro něj vyplývají z této části zákona, může uložit kolektivnímu správci pokutu až do výše 50 000 Kč. Pokuta může být uložena i opakovaně. Pokutu lze uložit nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy ministerstvo zjistí, že došlo k porušení povinnosti, nejdéle však do tří let ode dne porušení povinnosti. Při stanovení výše pokuty ministerstvo přihlíží k závažnosti porušení povinnosti. Při stanovení výše pokuty ministerstvo přihlíží k závažnosti porušení povinnosti a k způsobenému následku. Pokuty jsou příjmem Státního fondu kultury České republiky; ministerstvo je vymáhá podle zvláštních právních předpisů. 8)

------------------------------

8)Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.

§ 103

Dozor ministerstva

(1) Ministerstvo je oprávněno:

a) vyžádat si od kolektivního správce informace a předložení podkladů, které jsou potřebné pro výkon dozoru,

b) zjišťovat, zda nedochází k porušování povinností uložených touto částí zákona, zejména ustanovením § 100 odst. 7,

c) ukládat při zjištění závad v dodržování této části zákona povinnost k nápravě při stanovení přiměřené lhůty a ukládat pokuty.

(2) Zjistí-li ministerstvo porušení povinnosti kolektivního správce, které pro něj vyplývají z této části zákona, je povinno uložit kolektivnímu správci povinnost k nápravě a stanovit k jejímu splnění přiměřenou lhůtu. Ministerstvo může rovněž uložit kolektivnímu správci pokutu až do výše 100 000 000 Kč. Pokuta může být uložena i opakovaně. Pokutu lze uložit nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy ministerstvo zjistí, že došlo k porušení povinnosti, nejdéle však do tří let ode dne porušení povinnosti. Při stanovení výše pokuty ministerstvo přihlíží k závažnosti porušení povinnosti a k způsobenému následku. Pokuty jsou příjmem Státního fondu kultury České republiky; ministerstvo je vymáhá podle zvláštních právních předpisů.8)

-------------------------------------

8)Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.

§ 104

Pravidla pro rozdělování odměn vybraných

kolektivním správcem

(1) Z odměn vybraných podle § 25 odst. 3 písm. a) a c) přísluší,

a) jde-li o přístroj k zhotovení zvukových záznamů a z nenahraných nosičů zvukových záznamů, autorům 50 % a výkonným umělcům a výrobcům zvukových záznamů 50 %, o něž se dělí stejným dílem,

b) jde-li o přístroj k zhotovení zvukově obrazových záznamů a z nenahraných nosičů takových záznamů, 60 % autorům (z toho 15 % autorům děl literárních, dramatických a hudebně dramatických, 14 % režisérům, 11 % kameramanům, 11 % autorů děl hudebních s textem nebo bez textu, 9 % architektům, scénografům a výtvarníkům audiovizuálních děl) a 40 % výkonným umělcům a výrobcům zvukově obrazových záznamů děl (z toho 25 % výrobcům zvukově obrazových záznamů děl a 15 % výkonným umělcům, autorům děl choreografických a pantomimických).

(2) Z odměn vybraných podle § 25 odst. 3 písm. b) a odst. 4 přísluší 60 % autorům (z toho 45 % autorům děl literárních včetně děl vědeckých a děl kartografických a 15 % autorům děl výtvarných umění) a 40 % nakladatelům vydaných děl.

P a r l a m e n t Č e s k é r e p u b l i k y

Poslanecká sněmovna

2003

4. volební období

___________________________________________________________

Návrh

poslanců

Ludvíka Hovorky, Mariana Bielesze, Zdeňka Koudelky, Radima Chytky a dalších

na vydání

zákona, kterým se mění zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon)

PODPISOVÝ ARCH

V Praze 31. října 2003

…………………………………….. ……………………………………

…………………………………….. ……………………………………

…………………………………….. ……………………………………

…………………………………….. ……………………………………

…………………………………….. ……………………………………

…………………………………….. ……………………………………

…………………………………….. ……………………………………

…………………………………….. ……………………………………

…………………………………….. ……………………………………

…………………………………….. ……………………………………

18

Tento web používá cookies pro zajištění správné funkčnosti, analýzu návštěvnosti a personalizaci obsahu. Více informací