A. Zhodnocení platného právního stavu
Při zhodnocení platného právního stavu je nutno zohlednit zákon č. 349/2023 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů, jenž byl v době zpracování tohoto materiálu čerstvě publikován ve Sbírce zákonů. Předložený návrh zákona se zabývá 3 tématy, jimiž je připojování pozemních komunikací, mýtné a zvláštní užívání pozemních komunikací nadměrnými vozidly.
A.1. Připojování pozemních komunikací
Podle § 10 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, lze pozemní komunikace navzájem připojovat zřizováním křižovatek nebo připojovat na ně sousední nemovitosti zřízením sjezdů nebo nájezdů. Před rekodifikací stavebního práva platila právní úprava obsažená v § 10 odst. 4 zákona o pozemních komunikacích, dle níž si příslušný silniční správní úřad před vydáním povolení
a) o připojení dálnice, silnice, místní komunikace nebo veřejně
přístupné účelové komunikace k dálnici, silnici nebo místní komunikaci, o úpravě takového připojení nebo o jeho zrušení vyžádá stanovisko vlastníka pozemní komunikace vyšší kategorie nebo třídy,
b) o připojení sousední nemovitosti k dálnici, silnici nebo k místní
komunikaci, o úpravě takového připojení nebo o jeho zrušení vyžádá stanovisko vlastníka dotčené pozemní komunikace,
a jedná-li se o dálnici, též závazné stanovisko Ministerstva vnitra, v ostatních případech závazné stanovisko Policie České republiky. Zákonem č. 284/2021 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím stavebního zákona, došlo k úpravě § 10 odst. 4 zákona o pozemních komunikacích. Toto ustanovení nově předpokládá, že pokud připojení pozemních komunikací navzájem nebo připojení sousední nemovitosti na dálnici, silnici či místní komunikaci souvisí se záměrem povolovaným dle stavebního zákona, o povolení připojení, jeho úpravě či zrušení rozhodne stavební úřad. Podle § 10 odst. 5 zákona o pozemních komunikacích k žádosti o povolení tohoto připojení žadatel připojí také vyjádření vlastníka dotčené pozemní komunikace a jedná-li se o dálnici vyjádření Ministerstva dopravy, v ostatních případech vyjádření Policie České republiky. Změna právní úpravy obsažená ve změnovém zákoně k novému stavebnímu zákonu je nepřesná, kdy na rozdíl od stávajícího stavu přiznává postavení dotčeného orgánu v řízení o připojení pozemních komunikací zahrnujících dálnici Ministerstvu dopravy namísto Ministerstva vnitra. Stejně jako se má v případě pozemních komunikací odlišných od dálnic k připojení vyjadřovat i nadále Policie České republiky, v případě, kdy se připojení týká dálnic, vyjádření má nadále vydávat Ministerstvo vnitra. Pro tyto účely Ministerstvo vnitra disponuje i potřebným personálním zázemím.
A.2. Mýtné
Část šestá zákona o pozemních komunikacích upravuje problematiku užívání pozemních komunikací, včetně zpoplatnění vybraných pozemních komunikací podle typu vozidla a ujeté vzdálenosti po zpoplatněné pozemní komunikaci, tedy zpoplatnění mýtným. Prováděcí právní úprava k tomu je obsažena v několika podzákonných předpisech, mezi které patří vyhláška č. 470/2012 Sb., o užívání pozemních komunikací zpoplatněných mýtným, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 349/2023 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů, vkládá do § 22c odst. 1 písm. f) zákona o pozemních komunikacích povinnost provozovatele systému elektronického mýtného vydat (až na 2 výjimky) v elektronické podobě provozovateli vozidla v systému elektronického mýtného nebo jím zmocněné osobě doklad, v němž jsou uvedeny alespoň emisní třída CO2 vozidla v systému elektronického mýtného, celkově vyúčtované mýtné, část mýtného ukládaná za účelem dosažení návratnosti nákladů vynaložených na zpoplatněné pozemní komunikace a část mýtného ukládaná za účelem dosažení návratnosti tzv. externích nákladů. Obdobnou povinnost pak má podle § 22e odst. 2 písm. c) zákona o pozemních komunikacích poskytovatel evropské služby elektronického mýtného. Tato materie je tedy upravena na úrovni zákona, a proto bude možné bez náhrady vypustit ustanovení § 9 odst. 3 z vyhlášky č. 470/2012 Sb., o užívání pozemních komunikací zpoplatněných mýtným, ve znění pozdějších předpisů. V zákoně je tak odpovídající zmocnění k stanovení způsobu prokázání úhrady mýtného nadále nadbytečné. Zákon o pozemních komunikacích stanoví v § 22c odst. 1 písm. g) povinnost provozovatele systému elektronického mýtného uzavřít s poskytovatelem evropské služby elektronického mýtného smlouvu o poskytování evropské služby elektronického mýtného v rámci systému elektronického mýtného a platit mu za poskytování evropské služby elektronického mýtného odměnu. Toto ustanovení provádí do českého právního řádu čl. 7 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/520 ze dne 19. března 2019 o interoperabilitě elektronických systémů pro výběr mýtného a usnadnění přeshraniční výměny informací týkajících se nezaplacení silničních poplatků v Unii. Tato směrnice nicméně obsahuje v čl. 7 rovněž odstavec 3, jenž podle právního stanoviska Evropské komise podléhá rovněž transpozici do vnitrostátního právního řádu. Za účelem smírného řešení sporu s Evropskou komisí by proto měla být stanovena zvláštní vnitrostátní právní úprava. Tato úprava by při zohlednění cizích jazykových verzí dotčeného unijního ustanovení měla vést k tomu, že až na výjimky se bude výpočet odměny poskytovatelů evropské služby elektronického mýtného řídit touž strukturou jako odměna za srovnatelné služby poskytované hlavním poskytovatelem služby, tedy v prostředí České republiky Ředitelstvím silnic a dálnic ČR.
A.3. Zvláštní užívání pozemních komunikací nadměrnými vozidly
Zákon č. 349/2023 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů, zavádí do zákona o pozemních komunikacích, zejména jeho § 25a, koncepčně novou právní úpravu povolování zvláštního užívání dálnic, silnic nebo místních komunikací nadměrnými vozidly. Podle § 25a odst. 1 zákona o pozemních komunikacích bude silniční správní úřad (konkrétně Ministerstvo dopravy) na dobu 1 roku povolovat opakované zvláštní užívání dálnic a silnic a dále místních komunikací I. a II. třídy na území hlavního města Prahy vybranými nadměrnými vozidly. Nadměrnými vozidly se přitom budou rozumět vozidla nebo jízdní soupravy, jejichž hmotnost, rozměry včetně nákladu nebo rozložení hmotnosti na nápravy, skupiny náprav, kola nebo skupiny kol překračují hodnoty stanovené zákonem o silničním provozu. Opakované zvláštní užívání vybraných pozemních komunikací na dobu 1 roku bude moci Ministerstvo dopravy povolit u vozidla, pouze pokud nepřesahuje jeho
a) délka 22 metrů, šířka 3,2 metrů, výška 4,5 metrů a hmotnost 60
tun,
b) délka 25,25 metrů, šířka 2,6 metrů, výška 4,5 metrů a hmotnost
48 tun a jde-li o jízdní soupravu tvořenou tažným vozidlem, přívěsem a návěsem nebo tažným vozidlem a 2 přívěsy, nebo
c) délka 22 metrů, šířka 3,5 metrů, výška 4,5 metrů a hmotnost 60
tun a jde-li o vozidlo Armády České republiky nebo ozbrojených sil jiného členského státu Organizace Severoatlantické smlouvy.
Změny obsažené v zákoně č. 349/2023 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů, představují jedno z debyrokratizačních opatření v resortu dopravy. Toto opatření spočívá zejména ve významné elektronizaci úkonů v rámci povolování zvláštního užívání pozemních komunikací nadměrnými vozidly. Stejně tak k tomu přispějí změny procesního charakteru (zejména taxativní vymezení účastníků řízení, zavedení fikce souhlasu pro stanoviska různých subjektů, umožnění vydání správního rozhodnutí coby prvního úkonu v řízení či předběžná vykonatelnost tohoto rozhodnutí). Významné je i prodloužení doby, na kterou se vydává povolení opakovaného zvláštního užívání pozemních komunikací, a to z doby max. 3 měsíců na pevně stanovenou dobu 12 měsíců. Přes tyto skutečnosti lze v návaznosti na požadavky zástupců odborné veřejnosti přistoupit k prohloubení připravovaného debyrokratizačního opatření, a to prostřednictvím zvýšení obecných limitů pro všechna nadměrná vozidla, u nichž bude moci Ministerstvo dopravy povolit opakované zvláštní užívání vybraných pozemních komunikací na dobu 1 roku. Aniž by došlo k ohrožení bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích nebo stavu pozemních komunikací nad únosnou míru, zvýšit lze limity spjaté s délkou a šířkou vozidel. Tím bude snížena administrativní zátěž na straně provozovatelů těchto vozidel, ve srovnání s právní úpravou obsaženou v zákoně č. 349/2023 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů. Sníží se i administrativní zátěž na straně Ministerstva dopravy coby silničního správního úřadu. Podle § 38a zákona o pozemních komunikacích probíhá kontrola nadměrných vozidel prostřednictvím kontrolního vážení a měření vozidel spadajících do kategorie M2, M3, N1, N2, N3, T, C, O, R, S nebo SS nebo jízdních souprav tvořených těmito vozidly. Konkrétně může kontrolní vážení zahrnovat kontrolu hmotnosti vozidla nebo jízdní soupravy, kontrolu poměru hmotností vozidel v jízdní soupravě, kontrolu rozložení hmotnosti na nápravy, skupiny náprav, kola nebo skupiny kol, kontrolu rozměrů vozidla nebo jízdní soupravy včetně nákladu nebo kontrolu dodržení podmínek spojitelnosti vozidel v jízdní soupravu. Zákon přitom rozlišuje 2 kategorie kontrolního vážení. Vysokorychlostní kontrolní vážení je realizováno nepřenosnými vysokorychlostními vahami, při kterém nedochází k odklonění vozidla z provozu, zatímco nízkorychlostní kontrolní vážení je realizováno všemi jinými technickými zařízeními, přičemž dochází k odklonění vozidla z provozu. V současnosti se dopustí přestupku při nedodržení hodnot nebo podmínek stanovených zákonem o silničním provozu jak provozovatel nadměrného vozidla, tak jeho řidič, a to bez ohledu na to, jaká kategorie kontrolního vážení byla uplatněna. Pro orgány vedoucí přestupková řízení je nicméně velmi zatěžující v případě porušení zjištěných při vysokorychlostním kontrolním vážení ztotožnit řidiče vozidel a vést příslušná řízení (vedle řízení směřujících k postihu provozovatelů vozidel) a při této činnosti jim vznikají nepřiměřené náklady. Technické prostředky, kterými je zajišťováno vysokorychlostní vážení, neumožňují efektivně identifikovat řidiče vozidla, na rozdíl od možnosti jeho jednoznačné identifikace při provádění nízkorychlostního kontrolního vážení. V případě nízkorychlostního kontrolního vážení je přitom umožněno, aby řidič vyřídil přestupek prostřednictvím pokuty uložené příkazem na místě, zatímco v případě vysokorychlostního kontrolního vážení řidič tuto možnost nemá. Postih řidičů vozidel za uvedené protiprávní jednání navíc vykazuje znaky diskriminace řidičů vozidel zapsaných v českém registru silničních vozidel, jelikož v případě řidičů vozidel zapsaných v cizích evidencích správní orgány vedoucí přestupková řízení nedisponují všemi technickými údaji o vozidle, které jsou rozhodné pro posouzení naplnění skutkové podstaty předmětného přestupku. Zákon č. 349/2023 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů, doplňuje do § 43 odst. 1 zákona o pozemních komunikacích zvláštní právní úpravu výměry pokuty ukládané příkazem provozovateli vozidla za přestupek spočívající v řízení vozidla nebo jízdní soupravy, u nichž bylo kontrolním vážením zjištěno nedodržení hodnot nebo podmínek stanovených zákonem o silničním provozu. Podle této právní úpravy činí výměra pokuty ukládané příkazem polovinu výměry pokuty ukládané podle pevně stanovených sazeb uvedených v první a druhé větě § 43 odst. 1 zákona o pozemních komunikacích. Cílem této právní úpravy bylo snížit administrativní náročnost vyřizování předmětných přestupků, u nichž je výše pokuty stanovená pevně (v závislosti na míře překročení povolené hmotnosti vozidla nebo jízdní soupravy). Tohoto cíle mělo být dosaženo motivací provozovatelů vozidel k vyřízení jimi spáchaných přestupků příkazem. Podle správního řádu může správní orgán příkaz vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné. Vydání příkazu může být přitom prvním úkonem v řízení. Uvedeného cíle by však nebylo plně dosaženo, pokud by se použila obecná právní úprava obsažená v zákoně o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, podle níž v případě podání odporu proti příkazu nelze obviněnému v řízení uložit vyšší výměru správního trestu, než mu byla uložena příkazem. V takovém případě by totiž provozovatel vozidla hradil pokutu ve stejné výši bez ohledu na to, zda byla vyřešena příkazem, nebo až v návaznosti na proběhlé správní řízení zahrnující veškeré standardní procesní úkony. Je proto vhodné vztah obou předpisů, tedy zákona o pozemních komunikacích a zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, precizněji vymezit.
B. Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy
Předkládaným, poměrně stručným návrhem zákona je v návaznosti
na výše popsané nedostatky stávající či navržené právní úpravy navrhováno
a) nahrazení Ministerstva dopravy Ministerstvem vnitra coby
dotčeného orgánu v řízení o připojení dálnice na pozemní komunikaci, o připojení sousední nemovitosti na dálnici, o úpravě tohoto připojení nebo o jeho zrušení,
b) přiznání zmocnění pro vládu k tomu, aby způsob stanovení výše
odměny za poskytování evropské služby elektronického mýtného stanovila nařízením,
c) zrušení zmocnění pro Ministerstvo dopravy k tomu, aby způsob
prokázání úhrady mýtného stanovilo vyhláškou,
d) upravit parametry vztahující se k maximální délce a šířce vozidel
(navýšením těchto hodnot), u nichž bude moci Ministerstvo dopravy na dobu 1 roku povolovat opakované zvláštní užívání dálnic a silnic a dále místních komunikací I. a II. třídy na území hlavního města Prahy,
e) nepostihovat řidiče vozidla (a omezit příslušnou skutkovou
podstatu přestupku) v situaci, kdy nedodržení některé z hodnot hmotnosti vztahujících se k vozidlu nebo jízdní soupravě bylo zjištěno vysokorychlostním kontrolním vážením,
f) vyjasnění vztahu nové právní úpravy v zákoně o pozemních
komunikacích vůči zákonu o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich tak, aby bylo zřejmé, že v případě podání odporu proti vydanému příkazu hrozí provozovateli vozidla, jenž nedodržel některou z hodnot hmotnosti vztahujících se k vozidlu nebo jízdní soupravě, stejná pokuta, jako v případě vedení „standardního“ správního řízení, v němž příkaz nebyl vydán (bude-li přestupek vyřízen příkazem, hrazena bude oproti tomu pokuta v poloviční výši).
C. Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy v jejím celku
Jak bylo výše popsáno, platná právní úprava připojování pozemních komunikací, mýtného a zvláštního užívání pozemních komunikací nadměrnými vozidly trpí nedostatky, které je třeba napravit, přičemž této nápravy nemůže být dosaženo jinak než změnou zákona o pozemních komunikacích.
D. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky
Navržené drobné změny zákona o pozemních komunikacích týkající za připojování pozemních komunikací, mýtného a zvláštního užívání pozemních komunikací nadměrnými vozidly považuje předkladatel za souladné s ústavním pořádkem České republiky.
E. Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s právem Evropské unie
Součástí návrhu zákona jsou dílčí změny právní úpravy mýtného, které jsou unijně relevantní. Provedením navrženého zmocnění k vydání nařízení vlády dojde k stanovení způsobu určení výše odměny za poskytování evropské služby elektronického mýtného, což bude představovat zvláštní transpoziční ustanovení ve vztahu k čl. 7 odst. 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/520 ze dne 19. března 2019 o interoperabilitě elektronických systémů pro výběr mýtného a usnadnění přeshraniční výměny informací týkajících se nezaplacení silničních poplatků v Unii. Provedení tohoto ustanovení bylo přislíbeno zástupcům Evropské komise v rámci jednání vedených v souvislosti s řízením o porušení Smlouvy o fungování Evropské unie č. 2021/0520. Navržené vypuštění zmocnění pro Ministerstvo dopravy k stanovení způsobu prokázání úhrady mýtného je pak relevantní z hlediska čl. 7j odst. 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/62/ES ze dne 17. června 1999 o výběru poplatků za užívání pozemních komunikací vozidly, ve znění pozdějších předpisů, kdy náležitosti dokladu o uhrazeném mýtném stanoví přímo zákon o pozemních komunikacích v návaznosti na přijetí zákona č. 349/2023 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů. Drobné parametrické změny ve vymezení vozidel, která budou podléhat povolení opakovaného zvláštního užívání dálnic a silnic a místních komunikací I. a II. třídy na území hlavního města Prahy, stejně jako dílčí změny správního trestání v oblasti řízení a provozování nadměrných vozidel, jsou slučitelné se směrnicí Rady 96/53/ES ze dne 25.
července 1996, kterou se pro určitá silniční vozidla provozovaná v rámci Společenství stanoví maximální přípustné rozměry pro vnitrostátní a mezinárodní provoz a maximální přípustné hmotnosti pro mezinárodní provoz. Sankcionování v této oblasti zůstane nadále účinné, nediskriminační, přiměřené a odrazující. Navržená právní úprava není rozporná s judikaturou Soudního dvora Evropské unie a je slučitelná s obecnými právními zásadami práva Evropské unie. Předkládaný návrh zákona je plně v souladu s právem Evropské unie.
F. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána
Problematika připojování pozemních komunikací, mýtného a zvláštního užívání pozemních komunikací nadměrnými vozidly není mezinárodními smlouvami podle čl. 10 Ústavy České republiky upravována a není tudíž s nimi v rozporu.
G. Zhodnocení předpokládaného hospodářského a finančního dopadu navrhované právní úpravy na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty
Navržená právní úprava vyvolá negativní dopad na veřejné rozpočty v návaznosti na využití zmocnění, které se navrhuje doplnit do zákona o pozemních komunikacích a na jehož základě vláda nařízením upraví způsob stanovení výše odměny za poskytování evropské služby elektronického mýtného. Principy této úpravy přitom vyplývají z čl. 7 odst. 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/520 ze dne 19. března 2019 o interoperabilitě elektronických systémů pro výběr mýtného a usnadnění přeshraniční výměny informací týkajících se nezaplacení silničních poplatků v Unii, přičemž ve věci transpozice této směrnice do vnitrostátního právního řádu vede Evropská komise proti České republice řízení o porušení Smlouvy o fungování Evropské unie. Podle zmíněného ustanovení unijní směrnice (při zohlednění jeho jiných jazykových verzí) se má metodika pro výpočet odměny poskytovatelů evropské služby elektronického mýtného, s 2 výjimkami vymezenými v tomto ustanovení, řídit touž strukturou jako odměna za srovnatelné služby poskytované hlavním poskytovatelem služby, tedy v prostředí České republiky Ředitelstvím silnic a dálnic ČR. Finanční dopady tohoto opatření lze obtížně kvantifikovat, neboť jsou přímo úměrné počtu vozidel užívaných v režimu evropské služby elektronického mýtného. Za období leden – říjen 2023 se prostřednictvím této služby vybralo mýtné ve výši 397 mil. Kč, tudíž odměna jejich poskytovatelům byla ve výši 5,95 mil. Kč, což odpovídá 1,5% z projeté částky mýtného. Tato nízká výše vyplacené odměny je však dána pouze postupným náběhem vozidel v režimu evropské služby elektronického mýtného v roce 2023. Růst výkonů realizovaných v rámci evropské služby elektronického mýtného je přitom poměrně dynamický a lze očekávat další nárůst výkonů v rámci této služby. Pokud by výkony provozovatelů vozidel dosáhly v průměru 25 % výkonů v národním systému elektronického mýtného, pak by celková odměna poskytovatelům evropské služby elektronického mýtného při současném nastavení (1,5%) dosáhla za rok cca 60 mil. Kč. V kontextu pravidel daných směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/520 ze dne 19. března 2019 o interoperabilitě elektronických systémů pro výběr mýtného a usnadnění přeshraniční výměny informací týkajících se nezaplacení silničních poplatků v Unii lze odhadovat nutnost navýšení odměny na 3,5 % z projetého mýtného. V takovém případě by roční odměna poskytovatelům evropské služby elektronického mýtného stoupla ze 60 mil. Kč na 140 mil. Kč za rok, což by zakládalo snížení čistých příjmů veřejných rozpočtů z mýtného o 80 mil. Kč na rok oproti současnému stavu. V situaci, kdyby výkony provozovatelů vozidel dosáhly v průměru 50 % výkonů v národním systému elektronického mýtného, celková výše odměny poskytovatelům evropské služby elektronického mýtného by se navýšila ze 120 mil. Kč na 280 mil. Kč za rok. Otázka množství vozidel, které přejdou pod režim evropské služby, je nicméně velmi obtížně predikovatelná. Dále lze konstatovat, že navržená změna parametrů vztahujících se k maximální délce a šířce vozidel (navýšením těchto hodnot), u nichž bude moci Ministerstvo dopravy na dobu 1 roku povolovat opakované zvláštní užívání dálnic a silnic a dále místních komunikací I. a II. třídy na území hlavního města Prahy, představuje prohloubení příslušného debyrokratizačního opatření obsaženého již v zákoně č. 349/2023 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů. Přijetí návrhu zákona nevyvolá dopady na rozpočty krajů ani obcí. Pokud jde o zrušení postihu řidiče vozidla (a omezení příslušné skutkové podstaty přestupku) v situaci, kdy nedodržení některé z hodnot hmotnosti vztahujících se k vozidlu nebo jízdní soupravě bylo zjištěno vysokorychlostním kontrolním vážením, lze konstatovat, že příjmy z těchto pokut byly již doposud marginální, přičemž zjišťování řidičů a vedení přestupkových řízení proti nim generovalo nepřiměřené náklady.
H. Odůvodnění návrhu, aby Poslanecká sněmovna vyslovila s návrhem zákona souhlas již v prvém čtení
Předkladatel navrhuje, aby s návrhem zákona Poslanecká sněmovna vyslovila souhlas již v prvém čtení, a to v souladu s § 90 odst. 2 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. Hlavním důvodem je skutečnost, že navržená právní úprava by měla nabýt účinnosti co nejdříve, optimálně dne 1. března 2024, přičemž do té doby je nezbytné projednání návrhu zákona Poslaneckou sněmovnou a Senátem, podpis zákona prezidentem a jeho publikace ve Sbírce zákonů. Navržená právní úprava přitom není nijak rozsáhlá a věcně je zaměřena toliko na drobné změny zákona o pozemních komunikacích týkající za připojování pozemních komunikací, mýtného a zvláštního užívání pozemních komunikací nadměrnými vozidly.
K čl. I K bodu 1 (§ 10 odst. 5)
V návaznosti na rekodifikaci stavebního práva stanoví zákon o
pozemních komunikacích v § 10 odst. 4 kompetenci stavebního úřadu rozhodovat o připojení pozemních komunikací navzájem nebo o připojení sousední nemovitosti na dálnici, silnici či místní komunikaci, pokud toto připojení souvisí se záměrem povolovaným dle stavebního zákona. Totéž platí v případě úpravy výše uvedeného připojení nebo jeho zrušení. Doposud vydával povolení silniční správní úřad, přičemž do řízení vstupovaly svými závaznými stanovisky Policie České republiky nebo, v případě dálnic, Ministerstvo vnitra (dále v řízení sdělovali svá stanoviska dotčení vlastníci pozemních komunikací). Zákonem č. 284/2021 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím stavebního zákona, bylo v § 10 odst. 5 zákona o pozemních komunikacích stanoveno, že k žádosti o povolení připojení stavebním úřadem žadatel připojí vyjádření Ministerstva dopravy v případě dálnic a v ostatních případech vyjádření Policie České republiky. Přiznání kompetence k vydání předmětného vyjádření Ministerstvu dopravy však není správné. Stejně jako se má v případě pozemních komunikací odlišných od dálnic k připojení vyjadřovat i nadále Policie České republiky, v případech, kdy se připojení týká dálnic, vyjádření má nadále vydávat Ministerstvo vnitra. Pro tyto účely Ministerstvo vnitra disponuje i potřebným personálním zázemím. Navrhuje se proto nahrazení Ministerstva dopravy Ministerstvem vnitra v § 10 odst. 5 zákona o pozemních komunikacích.
K bodům 2 a 9 (§ 22c odst. 7 a § 46 odst. 1)
Podle čl. 7 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/520 ze dne 19. března 2019 o interoperabilitě elektronických systémů pro výběr mýtného a usnadnění přeshraniční výměny informací týkajících se nezaplacení silničních poplatků v Unii přijmou členské státy Evropské unie opatření nezbytná k zajištění toho, aby poskytovatelé evropské služby elektronického mýtného měli nárok na odměnu od subjektu pro výběr mýtného. Toto ustanovení bylo do vnitrostátního právního řádu provedeno, a to zákonem č. 178/2022 Sb., kterým se mění zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Směrnice (EU) 2019/520 však stanoví také bližší podmínky způsobu stanovení předmětné odměny, zejména v čl. 7 odst. 3. Podle tohoto ustanovení (při zohlednění jeho jiných jazykových verzí) se má metodika pro výpočet odměny poskytovatelů evropské služby elektronického mýtného, s 2 výjimkami vymezenými v tomto ustanovení, řídit touž strukturou jako odměna za srovnatelné služby poskytované hlavním poskytovatelem služby, tedy v prostředí České republiky Ředitelstvím silnic a dálnic ČR. Ve věci transpozice směrnice (EU) 2019/520 je přitom vedeno proti České republice řízení o porušení Smlouvy o fungování Evropské unie, v rámci něhož zastává Evropská komise stanovisko, že předmětné ustanovení by mělo být výslovně provedeno v českém právním řádu, přičemž za hlavního poskytovatele služby považuje v prostředí České republiky provozovatele systému elektronického mýtného (tedy Ředitelství silnic a dálnic ČR). S ohledem na poměrně značné finanční dopady na veřejné rozpočty spojené se se změnou výpočtu výše odměny za poskytování evropské služby elektronického mýtného se navrhuje, aby způsob stanovení výše této odměny stanovila vláda nařízením. Tímto nařízením vlády tak bude možné přistoupit k další transpozici dotčených ustanovení směrnice (EU) 2019/520 do vnitrostátního právního řádu.
K bodu 3 (§ 22i odst. 4)
Zákonem č. 349/2023 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů, bylo do § 22c odst. 1 písm. f) zákona o pozemních komunikacích vloženo ustanovení, dle něhož bude provozovatel systému elektronického mýtného povinen vydat v elektronické podobě provozovateli vozidla v systému elektronického mýtného nebo jím zmocněné osobě doklad, v němž jsou uvedeny kromě jiného údaje o
a) celkově vyúčtovaném mýtném,
b) části mýtného ukládané za účelem dosažení návratnosti nákladů
vynaložených na zpoplatněné pozemní komunikace a
c) části mýtného ukládaného za účelem dosažení návratnosti tzv.
externích nákladů).
Obdobnou povinnost pak má podle § 22e odst. 2 písm. c) zákona o pozemních komunikacích i poskytovatel evropské služby elektronického mýtného. Výše uvedenou zákonnou úpravou bude do vnitrostátního právního řádu provedeno ustanovení čl. 7j odst. 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/62/ES ze dne 17. června 1999 o výběru poplatků za užívání pozemních komunikací vozidly, ve znění pozdějších předpisů. V současnosti je právní úprava obsahových náležitostí předmětného dokladu obsažena v § 9 odst. 3 vyhlášky č. 470/2012 Sb., o užívání pozemních komunikací zpoplatněných mýtným, ve znění pozdějších předpisů. Přijetím zákona č. 349/2023 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů, se stala tato právní úprava již obsolentní a lze proto vypustit z § 22i odst. 4 zákona o pozemních komunikacích zmocnění k jejímu vydání (tedy zmocnění k stanovení způsobu prokázání úhrady mýtného vyhláškou).
K bodu 4 (§ 25a odst. 1 písm. a))
Zákonem č. 349/2023 Sb., kterým se mění některé zákony v
souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů, byla do § 25a zákona o pozemních komunikacích vložena koncepčně nová právní úprava povolování zvláštního užívání dálnic, silnic nebo místních komunikací nadměrnými vozidly. Tato právní úprava předpokládá, že silniční správní úřad (konkrétně Ministerstvo dopravy) bude na dobu 1 roku povolovat opakované zvláštní užívání dálnic a silnic a dále místních komunikací I. a II. třídy na území hlavního města Prahy vybranými nadměrnými vozidly. Jde o vybraná vozidla Armády České republiky a spojeneckých sil, tzv. gigalinery a další vozidla, u nichž nepřesahuje jejich délka 22 metrů, šířka 3,2 metrů, výška 4,5 metrů a hmotnost 60 tun. Navrhuje se upravit parametry vztahující se k maximální délce a šířce těchto posledně zmiňovaných vozidel, a to jejich dílčím navýšením. Ministerstvo dopravy tak bude moci na dobu 1 roku povolovat opakované zvláštní užívání dálnic a silnic a dále místních komunikací I. a II. třídy na území hlavního města Prahy v případech, kdy délka vozidla nepřesáhne 30 metrů a šířka vozidla nepřesáhne 3,5 metrů. Tímto opatřením bude snížena administrativní zátěž na straně provozovatelů těchto vozidel, ve srovnání s právní úpravou obsaženou v uvedeném zákoně. Sníží se přitom i administrativní zátěž na straně Ministerstva dopravy coby silničního správního úřadu, protože toto roční povolení nahradí řadu jednotlivých povolení jednorázového zvláštního užívání dálnic, silnic nebo místních komunikací nadměrným vozidlem. V návaznosti na uvedenou změnu pak nebude třeba zvlášť vymezovat parametry vozidel Armády České republiky nebo ozbrojených sil jiného členského státu Organizace Severoatlantické smlouvy, jelikož limitní hodnoty těchto vozidel (obsažené v zákoně č. 349/2023 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů) nepřesahují limitní hodnoty obecně stanovené pro všechna vozidla. Pokud jde o jízdní soupravy tvořené tažným vozidlem, přívěsem a návěsem nebo tažným vozidlem a 2 přívěsy, příslušné limitní hodnoty zůstávají zachovány.
K bodům 5, 6 a 8 (§ 38d odst. 3, § 42a odst. 4 písm. c) a § 43 odst. 4)
Podle platné právní úpravy se řidič vozidla dopustí přestupku tím,
že řídí vozidlo nebo jízdní soupravu, u nichž bylo kontrolním vážením zjištěno nedodržení hodnot nebo podmínek stanovených zákonem o silničním provozu. Pojem kontrolní vážení přitom zahrnuje jak nízkorychlostní, tak i vysokorychlostní vážení ve smyslu § 38a zákona o pozemních komunikacích. Zatímco nízkorychlostní kontrolní vážení předpokládá odklon vozidla z provozu a dochází při něm k identifikaci řidiče vozidla, vysokorychlostní kontrolní vážení odklon vozidla z provozu nepředpokládá, kontrola je provedena vysokorychlostními váhami a obvykle při ní řidič vozidla není identifikován. V případech vysokorychlostního kontrolního vážení lze považovat za zcela klíčový postih provozovatelů vozidel za provoz vozidla nebo jízdní soupravy, u nichž bylo zjištěno nedodržení hodnot nebo podmínek stanovených zákonem o silničním provozu. Je naopak velmi zatěžující pro orgány vedoucí přestupková řízení v případě porušení zjištěných při vysokorychlostním kontrolním vážení ztotožnit řidiče vozidel a vést příslušná řízení (vedle řízení směřujících k postihu provozovatelů vozidel), přičemž jim vznikají nepřiměřené náklady. Technické prostředky, kterými je zajišťováno vysokorychlostní vážení, neumožňují efektivně identifikovat řidiče vozidla, na rozdíl od možnosti jeho jednoznačné identifikace při provádění nízkorychlostního kontrolního vážení. V případě nízkorychlostního kontrolního vážení je přitom umožněno, aby řidič vyřídil přestupek prostřednictvím pokuty uložené příkazem na místě, zatímco v případě vysokorychlostního kontrolního vážení řidič tuto možnost nemá. Postih řidičů vozidel za uvedené protiprávní jednání navíc vykazuje znaky diskriminace řidičů vozidel zapsaných v českém registru silničních vozidel, jelikož v případě řidičů vozidel zapsaných v cizích evidencích správní orgány vedoucí přestupková řízení nedisponují všemi technickými údaji o vozidle, které jsou rozhodné pro posouzení naplnění skutkové podstaty předmětného přestupku. Navrhuje se proto omezit skutkovou podstatu přestupku obsaženou v § 42a odst. 4 písm. c) tím, že bude vztažena toliko k situacím, kdy nedodržení hodnot hmotnosti vztahujících se k vozidlu nebo jízdní soupravě bylo zjištěno nízkorychlostním kontrolním vážením. V této souvislosti jsou navrženy i další změny souvisejících ustanovení. Jednak je navržena změna § 38d odst. 3 zákona o pozemních komunikacích, dle níž již obecní úřad obce s rozšířenou působností nebude doklad o výsledcích vysokorychlostního kontrolního vážení doručovat spolu s oznámením o zahájení přestupku řidiči nadměrného vozidla (doručováno bude jen jeho provozovateli). Dále je navržena změna § 43 odst. 4 zákona o pozemních komunikacích, dle níž bude pouze v případě nízkorychlostního kontrolního vážení odpovídat za přestupek provozovatel vozidla nebo jízdní soupravy, byl-li současně řidičem nadměrného vozidla (u vysokorychlostního kontrolního vážení odpovědnost řidiče za přestupek zcela zaniká).
K bodu 7 (§ 43 odst. 1)
Zákonem č. 349/2023 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů, byla do § 43 odst. 1 zákona o pozemních komunikacích doplněna zvláštní právní úprava výměry pokuty ukládané příkazem provozovateli vozidla za přestupek spočívající v řízení vozidla nebo jízdní soupravy, u nichž bylo kontrolním vážením zjištěno nedodržení hodnot nebo podmínek stanovených zákonem o silničním provozu. Podle této právní úpravy činí výměra pokuty ukládané příkazem polovinu výměry pokuty ukládané podle pevně stanovených sazeb uvedených v první a druhé větě § 43 odst. 1 zákona o pozemních komunikacích. Účel této právní úpravy byl v důvodové zprávě popsán tak, že cílí ke snížení administrativní náročnosti vyřizování předmětných přestupků, u nichž je výše pokuty závislá na míře překročení povolené hmotnosti vozidla nebo jízdní soupravy a činí 9 000 Kč za každou započatou tunu, která překračuje stanovený limit, resp. 5 000 Kč u překročení limitu max. o 500 kg. Stanovení výměry pokuty ukládané příkazem na úrovni poloviny výměry pokuty ukládané v „standardním“ správním řízení mělo motivovat přestupce k vyřízení přestupků příkazem. Toho cíle by však nebylo plně dosaženo, pokud by se současně aplikoval § 90 odst. 3 zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, dle něhož v případě podání odporu proti příkazu nelze obviněnému v řízení uložit vyšší výměru správního trestu, než mu byla uložena příkazem. Z důvodu právní jistoty se navrhuje vztah obou předpisů vyjasnit tak, aby bylo zřejmé, že v případě podání odporu hrozí přestupci pokuta dle § 43 odst. 1 věty první nebo druhé zákona o pozemních komunikacích (tedy v plné, nikoli poloviční výši).
K čl. II
Účinnost navrženého zákona se navrhuje stanovit k 1. dni kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení, a to s ohledem na skutečnost, že návrhem zákona dochází k dílčí modifikaci ustanovení obsažených v zákoně o pozemních komunikacích, která byla do něj zavedena zákonem č. 349/2023 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů, a to s účinností k 1. březnu 2024. Jde tak o to, aby například řízení o povolení zvláštního užívání pozemních komunikací nadměrnými vozidly mohla probíhat (co nejdříve, optimálně k 1. březnu 2024) dle pravidel obsažených v tomto návrhu. Předkladatel tedy shledává naléhavý obecný zájem na nabytí účinnosti zákona v termínu odlišném od 1. ledna či 1. července. Výjimkou je nové zmocnění pro stanovení pravidel výpočtu odměny poskytovatelů evropské služby elektronického mýtného. Tato pravidla budou stanovena nařízením vlády, přičemž příprava a projednání jeho návrhu vyžadují delší časový prostor (účinnost zmocňovacích ustanovení se navrhuje k 1. červenci 2024).
V Praze dne 17. prosince 2023
Předkladatelé:
Martin Kupka, v. r.
Ondřej Lochman, v. r.
Antonín Tesařík, v. r.
Jiří Slavík, v. r.
Jakub Michálek, v. r.
Martin Kolovratník, v. r.
Radim Fiala, v. r.