zákon č. 84/2015 Sb.

V souladu s Plánem legislativních prací vlády na rok 2014, schváleným usnesením vlády č. 165 ze dne 12. března 2014, vypracovalo Ministerstvo průmyslu a obchodu návrh zákona, kterým se mění zákon č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách a o změně některých zákonů (zákon o investičních pobídkách), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.

Návrh novely byl vypracován v návaznosti na změnu evropských předpisů pro oblast veřejné podpory, zejména pak v návaznosti na přijetí nového obecného nařízení o blokových výjimkách, které je přímo použitelným předpisem k zákonu o investičních pobídkách, a na schválení nové mapy regionální podpory na období 1. 7. 2014–31. 12. 2020, která snižuje přípustné intenzity veřejné podpory ve všech regionech České republiky (s výjimkou Prahy, kde není regionální podpora povolena).

Cílem materiálu je zajistit soulad poskytování podpory s relevantními předpisy Evropské unie a udržet konkurenceschopnost systému investičních pobídek v mezinárodní soutěži s okolními státy. Navrhovaná změna zákona o investičních pobídkách zajišťuje implementaci předpisu EU, konkrétně adaptaci nového obecného nařízení o blokových výjimkách - nařízení Komise (EU) č. 651/2014 ze dne 17. června 2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem, do právního řádu České republiky. Úprava současně zajistí v České republice atraktivní investiční prostředí, které přispěje k udržení mezinárodní konkurenceschopnosti země v přílivu zahraničních investic a zvýší její úspěšnost v soutěži o kvalitní zahraniční investice s vysokou přidanou hodnotou.

Navrhovaná úprava systému investičních pobídek vyžaduje změnu těchto zákonů:

- zákona č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů,

- zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů,

- zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů,

- zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí, ve znění pozdějších předpisů.

Dále se předpokládá novelizace nařízení vlády č. 596/2006 Sb., kterým se stanoví přípustná míra veřejné podpory v regionech soudržnosti České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a nařízení vlády č. 515/2004 Sb., o hmotné podpoře na vytváření nových pracovních míst a hmotné podpoře rekvalifikace nebo školení zaměstnanců v rámci investičních pobídek, ve znění pozdějších předpisů.

Ministerstvo průmyslu a obchodu provede prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže oznámení novely zákona o investičních pobídkách Evropské komisi.

A. Závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace podle obecných zásad

SHRNUTÍ ZÁVĚREČNÉ ZPRÁVY RIA

1. Základní identifikační údaje

Název návrhu zákona: Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách a o změně některých zákonů (zákon o investičních pobídkách), ve znění pozdějších

předpisů, a další související zákony

Předpokládaný termín nabytí účinnosti, v případě

Zpracovatel / zástupce předkladatele:dělené účinnosti rozveďte Ministerstvo průmyslu a obchodul. ledna 2015, s výjimkou části třetí, která nabývá

účinnosti dnem 2. ledna 2015

Implementace práva EU: Ano; (pokud zvolíte Ano):

- uveďte termín stanovený pro implementaci: .

- uveďte, zda jde návrh nad rámec požadavků stanovených předpisem EU?: Ano

2. Cíl návrhu zákona

Zajistit soulad poskytování veřejné podpory formou investiční pobídky s relevantními předpisy Evropské unie a udržet konkurenceschopnost systému investičních pobídek v mezinárodní soutěži s okolními státy.

3. Agregované dopady návrhu zákona

3.1 Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty: Ano

Přijetím navrhovaných opatření dojde ke zvýšení závazků vůči státnímu rozpočtu na cca 11,6 mld. Kč ročně. Z této částky se očekává reálné čerpání ve výši cca 6 mld. Kč ročně. Při povinnosti zachování investice po minimální dobu 5 let fiskální přínos z nově vytvořených pracovních míst vyčíslené závazky převýší. Viz str. 25 - 31, 34 - 39 a 47 - 56.

3.2 Dopady na podnikatelské subjekty: Ano

Dopady na podnikatelské subjekty budou pozitivní. Návrhem zákona dojde ke snížení administrativní zátěže žadatelů, zmírnění některých sankcí a zvýšení právní jistoty příjemců investiční pobídky. Investorům bude umožněno vyšší čerpání přislíbené podpory. Viz str. 31 a 40.

3.3 Dopady na územní samosprávné celky (obce, kraje) Ano

Dojde ke zvýšení dopadů na obce v podobě zavedení nové formy pobídky osvobození od daně z nemovitých věcí ve zvýhodněných průmyslových zónách - viz str. 32 a 42.

3.4 Sociální dopady: Ne . 3.5 Dopady na životní prostředí: Ne .

1. DŮVOD PŘEDLOŽENÍ A CÍLE

1.1 Název

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách a o změně některých zákonů (zákon o investičních pobídkách), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

1.2 Definice problému

Změna evropských předpisů pro oblast regionální investiční podpory

Hlavní bariérou při poskytování investičních pobídek v kontextu Evropské unie je obecný zákaz veřejné podpory. Tento zákaz platí pro všechny členské státy a jeho cílem je zajistit rovné soutěžní podmínky na trhu a zabránit tržním deformacím. Současně však existuje možnost využít výjimek ze zákazu podporovat soukromé subjekty z veřejných finančních prostředků a za tímto účelem byl vytvořen celý komplex právních norem, které stanovují podmínky slučitelnosti veřejné podpory s vnitřním trhem Evropské unie.

Do vstupu České republiky do Evropské unie byl zákon o investičních pobídkách i žádosti o podporu projektů v oblasti strategických služeb a technologických center v souladu se zákonem č. 59/2000 Sb., o veřejné podpoře, ve znění pozdějších předpisů, posuzovány Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže, a to za účelem povolení výjimky ze zákazu poskytnutí veřejné podpory. Od 1. května 2004 je veřejná podpora dle zákona o investičních pobídkách poskytována v souladu s evropskými pravidly pro oblast veřejné podpory na základě oznámení Evropské komisi. Zákon o investičních pobídkách byl Evropské komisi oznámen jako program podpory pod číslem N 259/2004, novelizace zákona o investičních pobídkách pak pod číslem XR 32/2007, XR 137/2007, SA.32823(2011/X) a SA.35162 (2012/X).

Investiční pobídky se v současné době řídí režimem blokové (skupinové) výjimky, která za určitých podmínek umožňuje členským státům poskytovat podporu bez nutnosti posuzovat každý jednotlivý případ Evropskou komisí, a do 30. června 2014 byly investiční pobídky poskytovány v souladu s Nařízením Komise (ES) č. 800/2008 ze dne 6. srpna 2008, kterým se v souladu s čl. 87 a 88 Smlouvy prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné se společným trhem (obecné nařízení o blokových výjimkách).

V roce 2012 zahájila Evropská komise rozsáhlou reformu za účelem modernizace pravidel veřejné podpory, jejíž součástí je i revize řady předpisů upravujících poskytování veřejné podpory.

Dne 19. června 2013 Evropská komise přijala Pokyny k regionální státní podpoře na období 2014 – 2020 (2013/C 209/01) (dále jen „Pokyny k regionální státní podpoře“), které mají přispět k umírněnému využívání regionální investiční podpory a omezit její případné negativní účinky na společný trh. Pokyny k regionální státní podpoře konkrétně a podrobně stanovují podmínky slučitelnosti podpory s vnitřním trhem Evropské unie a vytvářejí tak celou řadu překážek v poskytování podpory jak na straně poskytovatele, tak na straně případných žadatelů o podporu. Např. k režimu podpory musí být provedena rozsáhlá analýza vlivu podpory na společný trh Evropské unie, žadatelé spolu s žádostí o podporu musejí vypracovat a doložit kontrafaktuální scénář realizace investiční akce, musí být podrobně zkoumán motivační účinek podpory ad.

Vedle Pokynů k regionální státní podpoře bylo revidováno i obecné nařízení o blokových výjimkách. Jeho revidovaná podoba, stejně jako výše uvedené Pokyny k regionální státní podpoře, nabyly účinnosti dne 1. července 2014. Nové obecné nařízení o blokových výjimkách racionalizuje a zjednodušuje právní úpravu poskytování veřejné podpory a v systému investičních pobídek přinese nová úprava některá věcná zpřesnění a doplnění. Zásadní změnou však je, že v oblasti regionální investiční podpory došlo k omezení použitelnosti blokové výjimky bez dalšího posuzování Evropskou komisí pouze na režimy podpory s objemem veřejné podpory do 150 mil. EUR ročně. Důvodem pro zavedení tohoto limitu byla snaha omezit skupinové vynětí rozsáhlejších režimů podpory, u nichž je větší potenciál narušení hospodářské soutěže. V případě nadlimitních režimů podpory, tj. s objemem veřejné podpory nad 150 mil. EUR, je použití blokové výjimky možné pouze pod podmínkou provádění hodnocení podpory na základě Evropskou komisí schváleného plánu hodnocení. Bez schváleného plánu hodnocení mohou nadlimitní režimy podpory využít blokovou výjimku pouze na období 6 měsíců.

Jsou-li splněny podmínky obecného nařízení o blokových výjimkách, není nutno režim podpory podrobit notifikační povinnosti podle článku 108 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie. Není-li možné poskytovat podporu podle některé z blokových výjimek, posoudí Evropská komise slučitelnost oznámené veřejné podpory podle Pokynů k regionální státní podpoře. Ty dosud pouze podrobněji upravovaly zásady vycházející z obecného nařízení o blokových výjimkách a vytvářely tak jeho doplňující rámec. Nyní však představují samostatný nástroj posuzování přípustnosti veřejné podpory.

Zákon o investičních pobídkách tak musí být v souladu s jedním z těchto dvou dokumentů. Největším úskalím platformy, na základě které se rozhoduje o slučitelnosti režimu podpory buď na základě blokové výjimky, nebo podle Pokynů k regionální státní podpoře, je zásadní nepoměr v podmínkách plynoucích pro režim podpory z těchto dvou dokumentů. Při poskytování veřejné podpory podle blokové výjimky totiž stát nemusí zadávat analýzu vhodnosti zvolených forem podpory, jejich přiměřenosti, apod., ani podrobněji posuzovat motivační účinek na žadatele. Z hlediska zákona o investičních pobídkách i samotných příjemců je tak režim blokové výjimky přijatelnější, jednodušší a v případě ročního objemu veřejné podpory do limitu 150 mil. EUR poskytuje jistotu v poskytování podpory (pokud jsou splněny předepsané podmínky, je režim podpory automaticky považován za slučitelný s vnitřním trhem). Roční limit podpory 150 mil. EUR by však poskytování investičních pobídek omezil.

V případě notifikace systému podle Pokynů k regionální státní podpoře jsou podmínky slučitelnosti daleko přísnější, režim podpory však není omezován žádným ročním limitem. Proces notifikace je ovšem časově náročný, bez záruky udělení výjimky ze zákazu veřejné podpory.

Nová mapa regionální podpory na období 1. 7. 2014–31. 12. 2020

Investiční pobídky spadají do kategorie regionální investiční podpory a maximální výše přiznané veřejné podpory se proto musí řídit tzv. mapou regionální podpory. Ta stanoví v jednotlivých regionech NUTS 2 nejvyšší možné intenzity podpory, které jsou vyjádřeny jako procento ze způsobilých nákladů a nesmějí být poskytovatelem podpory překročeny.

Regionální podpora je povolena v oblastech, které jsou oproti průměru Evropské unie méně rozvinuté, a veřejná podpora tak může napomoci jejich ekonomickému rozvoji. V regionech, kde HDP na obyvatele nedosahuje úrovně 75 % unijního průměru, je možné poskytovat veřejnou podporu dle čl. 107 odst. 3 písm. a) Smlouvy o fungování Evropské unie (tj. takovou podporu, která má napomáhat hospodářskému rozvoji oblastí s mimořádně nízkou životní úrovní nebo s vysokou nezaměstnaností). Do této kategorie spadá celá Česká republika s výjimkou regionu NUTS 2 Praha.

Do 30. června 2014 se řídily přípustné intenzity veřejné podpory pro Českou republiku Národní mapou regionální podpory na období 1. 1. 2007–31. 12. 2013 (N 510/2006), která byla schválena dne 24. října 2006. Vzhledem k tomu, že ke konci roku 2013 nebyla ještě dokončena modernizace evropských pravidel pro oblast veřejné podpory, schválila Evropská komise prodloužení použitelnosti této mapy regionální podpory až do 30. června 2014. Jedním z prioritních zájmů České republiky bylo zachovat dosavadní intenzity veřejné podpory až do roku 2020. V rámci veřejné konzultace se však nepodařilo požadavek prosadit.

Pro období 2014-2020 Evropská komise odsouhlasila plošné snížení přípustných intenzit veřejné podpory, které je zakotveno v Pokynech k regionální státní podpoře. Vzhledem k tomu, že regiony České republiky navíc postoupily i mezi vyspělejší oblasti s vyšším HDP na obyvatele (tj. mezi regiony s HDP na obyvatele mezi 60-75 % unijního průměru), došlo od 1. července 2014 ve všech regionech NUTS 2 (tedy s výjimkou Prahy) ke snížení míry veřejné podpory na 25 % způsobilých nákladů. Novou mapu regionální podpory pro Českou republiku Evropská komise schválila rozhodnutím číslo SA.37553 (2013/N) ze dne 4. února 2014. Rozhodnutí vydaná na základě zákona o investičních pobídkách od 1. července 2014 již musí respektovat snížené intenzity veřejné podpory.

V následující tabulce jsou do přehledu shrnuty přípustné intenzity veřejné podpory pro velké podniky v regionech NUTS 2.

Tabulka 1

Regiony NUTS 2	do 30.6.2014	od 1.7.2014
Moravskoslezsko	40 %	25 %
Střední Čechy	40 %	25 %
Severozápad	40 %	25 %
Střední Morava	40 %	25 %
Severovýchod	40 %	25 %
Jihovýchod	40 %	25 %
Jihozápad	30 %	25 %
Praha	0	0

Uvedené míry platí pro velké podniky. U středně velkých podniků se míry zvyšují o 10 procentních bodů a u malých podniků o 20 procentních bodů

Podle Pokynů k regionální státní podpoře nesmějí od 1. července 2014 maximální intenzity podpory v oblastech podle čl. 107 odst. 3 písm. a) Smlouvy o fungování Evropské unie překročit:

a) 50 % hrubého grantového ekvivalentu v regionech NUTS 2, jejichž HDP na obyvatele

činí 45 % průměru EU-27 nebo je nižší;

b) 35 % hrubého grantového ekvivalentu v regionech NUTS 2, jejichž HDP na obyvatele

je v rozmezí 45 % a 60 % průměru EU-27;

c) 25 % hrubého grantového ekvivalentu v regionech NUTS 2, jejichž HDP na obyvatele

je vyšší než 60 % (a do 75 %) průměru EU-27.

Všech 7 regionů České republiky, které jsou způsobilé k poskytování regionální podpory, spadá mezi regiony, jejichž HDP na obyvatele je vyšší než 60 % unijního průměru. V některých regionech sousedních států je však podíl HDP na obyvatele nižší, a tudíž mohou tyto státy nabízet i vyšší intenzity podpory. Pro srovnání uvádíme výběr regionů okolních zemí podporovaných taktéž v souladu s článkem 107 odst. 3 písm. a) Smlouvy o fungování Evropské unie v rozdělení podle Pokynů k regionální státní podpoře:

Bulharsko:

Území Bulharska je rozčleněno na 6 regionů NUTS 2, z nichž 5 spadá mezi regiony, kde je povolena intenzita podpory až 50 % způsobilých nákladů.

Maďarsko:

Pro období 2014 – 2020 sem patří 6 oblastí NUTS 2, z nichž

- 4 oblasti spadají mezi regiony s maximální intenzitou podpory 50 %,

- 1 oblast spadá mezi regiony s maximální intenzitou podpory 35 %,

- 1 oblast spadá mezi regiony s maximální intenzitou podpory 25 %.

Polsko:

V Polsku je podle čl. 107 odst. 3 písm. a) Smlouvy o fungování Evropské unie podporováno 15 regionů NUTS 2, z nichž

- 4 oblasti spadají mezi regiony s maximální intenzitou podpory 50 %,

- 8 oblastí spadá mezi regiony s maximální intenzitou podpory 35 %,

- 3 oblasti spadají mezi regiony s maximální intenzitou podpory 25 %.

Rumunsko:

Zde je v této kategorii podporováno 7 regionů NUTS 2, z nichž 6 dosahuje na intenzitu podpory až 50 % způsobilých nákladů a 1 region na intenzitu podpory 35 %.

Slovensko:

Západní Slovensko náleží k regionům, které mají povolenu intenzitu podpory 25 %. Regiony NUTS 2 Střední Slovensko a Východní Slovensko mají HDP na obyvatele do 60 %, ale nad 45 % unijního průměru, takže intenzita podpory může činit až 35 % způsobilých nákladů.

S ohledem na snížení intenzity veřejné podpory v regionech České republiky oproti některým okolním státům je třeba kompenzovat toto znevýhodnění odstraněním co nejvíce limitujících podmínek ze systému investičních pobídek a nabídnout dodatečné stimuly, které se však i nadále musejí držet na hranici přípustné míry veřejné podpory.

1.3 Popis existujícího právního stavu v dané oblasti

Investiční pobídky jsou v České republice poskytovány od roku 1998 za účelem podpory hospodářského rozvoje a vytváření nových pracovních míst. Proces udělování investičních pobídek byl započat usnesením vlády č. 298/1998, kterým vláda odsouhlasila poskytování této investiční podpory pro investory v České republice, tehdy ještě v tzv. „předzákonném režimu“. Jako hlavní důvody pro zavedení investičních pobídek byly uváděny zejména:  eliminování rozdílů mezi zaostalými a rozvinutými regiony v zemi,  snižování rozdílů v míře nezaměstnanosti v jednotlivých regionech prostřednictvím tvorby nových pracovních míst,  zvýšení konkurenceschopnosti České republiky v oblasti přílivu zahraničních investic vůči ekonomikám dalších středoevropských států aj.

Zákonem jsou investiční pobídky upraveny od roku 2000, konkrétně od 1. května 2000, kdy nabyl účinnosti zákon č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách a o změně některých zákonů (dále jen „zákon o investičních pobídkách“). Ten stanovuje formy investičních pobídek, všeobecné podmínky pro jejich poskytování, postup při jejich poskytování a výkon státní správy s tím související. Tvoří tak základní právní normu celého systému investičních pobídek. Mimo zákon o investičních pobídkách tvoří systém investičních pobídek i další právní normy, a to především:

- zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů,

- zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů,

- nařízení vlády č. 515/2004 Sb., o hmotné podpoře na vytváření nových pracovních míst a hmotné podpoře rekvalifikace nebo školení zaměstnanců v rámci investičních pobídek, ve znění pozdějších předpisů,

- nařízení vlády č. 596/2006 Sb., kterým se stanoví přípustná míra veřejné podpory v regionech soudržnosti České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

Investičními pobídkami podle zákona se dosud rozumí:

a) sleva na daních z příjmů,

b) převod pozemků včetně související infrastruktury za zvýhodněnou cenu,

c) hmotná podpora vytváření nových pracovních míst,

d) hmotná podpora rekvalifikace nebo školení zaměstnanců,

e) hmotná podpora pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku pro

strategické investiční akce.

Tabulka 2

Rok	Počet žádostí	Plánovaná investice (mil. Kč)	Plánovaný počet pracovních míst	Legislativní pobídky	Investiční pobídky žádostí	Výše investice	Počet PM	Úprava (výběr hlavních forem)
2000	41	47 624	8 484	dle § 35a – 10 let dle § 35b – 5 let				1. 5. 2000
2001	66	81 072	21 254		hmotná podpora PM region A 200 tis. Kč
2002	47	39 712	11 650		region B 120 tis. Kč region C 80 tis. Kč
2003	45	64 659	11 584		hmotná podpora rekvalifikace regiony A, B, C sleva na daních z příjmů
2004	73	48 410	9 573	1. 5. 2004	dle § 35a – 10 let dle § 35b – 10 let
2005	81	59 195	11 424		hmotná podpora PM region A 200 tis. Kč
2006	106	122 601	28 944		region B 100 tis. Kč region C 0 Kč hmotná podpora rekvalifikace regiony A, B, C
2007	108	69 295	22 842		sleva na daních z příjmů 2. 7. 2007 dle § 35a – 5 let dle § 35b – 5 let
2008	61	24 209	5 965		od 29. 2. 2008
2009	26	15 005	2 852		hmotná podpora PM region A 50 tis. Kč
2010	19	9 908	3 062		region B 0 Kč region C 0 Kč hmotná podpora rekvalifikace
2011	45	24 331	5 514		pouze region A sleva na daních z příjmů
2012	44	23 094	5 326		dle § 35a – 10 let dle § 35b – 10 let			12. 7. 2012
2013	96	42 750	10 535		hmotná podpora PM region A 50 tis. Kč region B 0 Kč region C 0 Kč hmotná podpora rekvalifikace pouze region A

PM: pracovní místa, regiony A: s mírou nezaměstnanosti nad 50 % průměru ČR, regiony B: s mírou nezaměstnanosti nad 25 % průměru ČR, regiony C: s mírou nezaměstnanosti nad průměr ČR

Zdroj: MPO

Na základě této statistiky lze sledovat změny v objemu investic v rámci investičních záměrů i počtu pracovních míst, jež jsou nejenom odrazem vývoje ekonomiky, ale i nabídky investiční podpory státu.

Pokles počtu žádostí v letech 2009 a 2010 můžeme zčásti přičíst ekonomické recesi. Zároveň je však patrné, že počet přijatých žádostí vykazuje závislost na nabídce hlavních druhů podpor upravovaných příslušnými novelami. Největší nárůst byl v době před omezením investičních pobídek (před změnou mapy regionální podpory v roce 2006 a před zkrácením lhůty pro čerpání slevy na daních z příjmů na 5 let a omezením hmotné podpory nových pracovních míst a rekvalifikace v roce 2007). Po znovu prodloužení lhůty pro čerpání slevy na daních z příjmů začal opět narůstat objem investic a tím i veřejná podpora.

m změn je zajistit i nadále v České republice atraktivní investiční prostředí, udržet mezinárodní konkurenceschopnost České republiky v přílivu zahraničních investic, zvýšit její úspěšnost v soutěži o kvalitní zahraniční investice s vysokou přidanou hodnotou a zajistit soulad poskytování podpory s relevantními předpisy Evropské unie.

Účelem systému poskytování investičních pobídek je:  eliminovat rozdíly mezi zaostalými a rozvinutými regiony v zemi,  snižovat pomocí investičních pobídek rozdíly v míře nezaměstnanosti v jednotlivých regionech prostřednictvím tvorby nových pracovních míst,  podpořit vytváření nových pracovních příležitostí s vyššími nároky na kvalifikaci,  podpořit hospodářský rozvoj České republiky formou podpory investičních projektů zaměřených na progresivní technologie a aktivity s vysokou přidanou hodnotou a velkým exportním potenciálem,  udržet konkurenceschopnost České republiky v oblasti přílivu zahraničních investic vůči ekonomikám dalších středoevropských států,  zvýšit mezinárodní konkurenceschopnost České republiky v oblasti inovací, informačních technologií a strategických služeb.

Tyto cíle jsou ideálním stavem, kterého by mělo být prostřednictvím investičních pobídek dosaženo. Zároveň jsou v souladu s cíli strategie Evropa 2020 a vládou schválené Strategie regionálního rozvoje ČR 2014-2020, a zákon o investičních pobídkách tak přispívá k jejich plnění (podpoře udržitelného růstu, regionálního rozvoje, zaměstnanosti a vzdělávání, ad.).

Dílčí plnění nastavených cílů lze průběžně ověřovat ze statistik vedených v rámci systému investičních pobídek:

 atraktivnost investičních pobídek pro projekty z oblasti technologických center a center strategických služeb lze posoudit podle počtu přijatých záměrů z této oblasti;

cíl: zvýšit počet projektů technologických center a center strategických služeb,

 pozitivní vliv na růst zaměstnanosti lze dovodit z očekávaného počtu nově vytvořených pracovních míst u jednotlivých projektů;

cíl: zvýšit celkový počet vytvořených míst v rámci podpořených projektů,

 regionální diferenciace přispívá ke snižování rozdílů v míře nezaměstnanosti v jednotlivých regionech;

cíl: zvýšit počet nových pracovních míst ve zvýhodněných regionech,

 počet projektů směřujících do průmyslových zón zase indikuje zvětšující se obsazenost připravených průmyslových zón;

cíl: zvýšit obsazenost připravených ploch podpořených průmyslových zón,

 stejně tak počet projektů směřujících do státem podporovaných oblastí může být pomocným ukazatelem eliminování rozdílů mezi jednotlivými regiony;

cíl: zvýšit počet projektů ve státem podporovaných oblastech.

1.6 Zhodnocení rizika

Dne 1. července 2014 nabyly účinnosti nová pravidla, jimiž se Evropská komise řídí při posuzování slučitelnosti individuálních regionálních podpor a národních programů regionálních podpor s vnitřním trhem. Vzhledem k tomu, že v oblasti regionální investiční podpory došlo k významným změnám, je nezbytné přizpůsobit systém investičních pobídek podle nových evropských podmínek.

Jak již bylo konstatováno v úvodu, do 30. června 2014 byl zákon o investičních pobídkách slučitelný s vnitřním trhem Evropské unie na základě blokové výjimky podle nařízení Komise č. 800/2008. Nové nařízení o blokových výjimkách č. 651/2014 zavádí omezení použitelnosti blokové výjimky v oblasti regionální investiční podpory bez dalšího posuzování Evropskou komisí pouze pro režimy podpory s ročním objemem podpory do 150 mil. EUR. Pokud by se měl na systém investičních pobídek vztahovat tento roční limit a pokud by se měl posuzovat podle maximální výše přislíbených investičních pobídek, bylo by vyloučeno použití blokové výjimky na systém investičních pobídek v té podobě, v které funguje doposud (viz graf).

Graf 1

Zdroj: MPO

Graf zachycuje vývoj počtu vydaných rozhodnutí o příslibu investiční pobídky a objem plánovaných investic. V případě ročního limitu 150 mil. EUR by při intenzitě podpory 25 % mohla být podpořena pouze investice v maximální částce 600 mil. EUR (cca 16 mld. Kč).

Tabulka dále poskytuje přehled podpory přiznané v rozhodnutích vydaných v jednotlivých letech. Největší část podpory je čerpána ve slevě na daních z příjmů, kterou mohou příjemci uplatňovat po dobu 5 nebo 10 let. V tabulce je zachycen stav podle vydaných rozhodnutí.

Tabulka 3

Rok	Počet rozhodnutí (v mld. Kč)	Investice (v mld. Kč)	Na daních z příjmů (v mld. Kč)	Přiznaná podpora (v mld. Kč)
2000	14	16,5	6,8	1,6
2001	46	56,4	21,6	5,8
2002	38	45,2	18,0	3,3
2003	31	25,2	11,0	2,9
2004	31	53,6	15,8	4,2
2005	57	39,3	16,3	4,2
2006	149	107,7	49,5	7,3
2007	55	30,9	11,4	1,1
2008	114	87,8	23,1	3,0
2009	35	15,4	5,1	0,2
2010	13	4,9	1,7	0,2
2011	24	16,9	5,5	0,1
2012	41	16,3	5,3	0,1
2013	94	46,9	14,9	0

Zdroj: MPO

bních závodů), by mohly být v rámci zákona o investičních pobídkách i nadále podpořeny, ale jen jako jednotlivé podpory (ad hoc) individuálně notifikované Evropské komisi, tj. v souladu s Pokyny k regionální státní podpoře. Zákon o investičních pobídkách by tak fungoval jako zaštiťující norma pro:  režim podpory nových výrobních závodů v oborech zpracovatelského průmyslu a technologických center a center strategických služeb,  platforma pro poskytování ad hoc podpory pro velké investice se způsobilými náklady nad 100 mil. EUR a pro veškeré expanze výrobních závodů.

Aby se částečně kompenzovala omezení plynoucí z nových předpisů Evropské komise, zejména pokud jde o snížení přípustné míry veřejné podpory v regionech České republiky, měla by připravovaná novela obsahovat i změny, které přispějí k rychlejší návratnosti investičních projektů a povedou k zjednodušení systému pobídek tak, aby byl pro investory i nadále dostatečně atraktivním.

Těchto cílů lze dosáhnout dvěma cestami:

a) nabídkou nových stimulů, které však budou i nadále poskytovány pouze do stropu stanoveného podle mapy regionální podpory (investorům tedy nebude přislíbena vyšší podpora, ale budou ji moci vyčerpat rychleji nebo ve větší míře),

b) odstraněním co nejvíce limitujících podmínek ze systému investičních pobídek.

 Nové stimuly

1. Zavedení zjednodušeného konceptu „speciálních ekonomických zón“

Jedním z návrhů na zlepšení českého investičního prostředí je zavedení Speciálních ekonomických zón (dále jen „SEZ“), tj. konceptu, který již v řadě zemí úspěšně funguje desítky let a který by měl přispět ke zmenšení rozdílů mezi regiony v České republice. Koncept SEZ by byl zapracován do zákona o investičních pobídkách ve zjednodušené podobě prostřednictvím institutu „zvýhodněných průmyslových zón“. Pro tento pilotní projekt by bylo využito cca 5 již existujících průmyslových zón, které mají připravenou infrastrukturou a jejichž plocha je vymezená územním plánem. Seznam vybraných zón by schvalovala vláda na návrh Ministerstva průmyslu a obchodu.

V těchto zvýhodněných průmyslových zónách bude investorům nabízeno širší spektrum investičních pobídek, které by však i nadále byly poskytovány pouze do výše stropu regionální podpory. Oproti ostatním regionům by zde byla dostupná vyšší hmotná podpora na jedno nově vytvořené pracovní místo a na pozemky a stavby v těchto zónách by bylo poskytnuto osvobození od daně z nemovitých věcí až po dobu 5 let. Tato nová pobídka by byla navíc dostupná pouze pro nové investory.

Dvě nové investiční pobídky pro SEZ:

- hmotná podpora 300 tis. Kč na 1 vytvořené pracovní místo,

- osvobození od daně z nemovitých věcí pro nové podniky až po dobu 5 let.

2. Rozšíření regionů, v nichž bude poskytována hmotná podpora vytváření nových pracovních míst a hmotná podpora rekvalifikace nebo školení zaměstnanců

Záměrem opatření je rozšířit okruh podporovaných regionů i na státem podporované regiony podle Strategie regionálního rozvoje ČR 2014-2020 za účelem silnější motivace firem realizovat investice, a tím i vytvářet pracovní místa, v potřebných oblastech. Protože je však vymezení státem podporovaných regionů konstantní po dobu 6 let, neodpovídá plně potřebám podpory zaměstnanosti, neboť míra nezaměstnanosti v jednotlivých regionech různě kolísá. Jako vhodnější se proto jeví podporovat regiony podle aktuální míry nezaměstnanosti. Za tímto účelem již Ministerstvo práce a sociálních věcí pravidelně sestavuje statistiky nezaměstnanosti podle okresů, které aktualizuje každého půl roku. Protože v současné době vymezení státem podporovaných regionů z větší části odpovídá regionům s mírou nezaměstnanosti 125 %, byla by rozšířena hmotná podpora na tyto regiony. Podle možností státního rozpočtu by mohly být výše podpor navýšeny, příp. diferencovány podle oblastí.

Rozšíření by se vztahovalo i na podporu vzdělávání, která je velmi důležitým stimulem nejen pro projekty z oblasti technologických center a center strategických služeb, ale i pro projekty z oblasti výroby, a není proto vhodné její poskytování příliš teritoriálně omezovat.

3. Zavedení podpory datových center a velkých center zákaznické podpory

Podpora datových center přímo navazuje na prioritní osu 4 Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost 2014-2020, tedy na rozšiřování širokopásmového připojení a zavádění vysokorychlostních sítí a podporu zavádění vznikajících technologií a sítí pro digitální hospodářství a vyvíjení produktů a služeb v oblasti ICT.

Datová centra nejsou příliš náročná na počet nově vytvořených pracovních míst, nicméně poptávají pracovní sílu kvalifikovanou na specifickou práci datových center. Naopak pokud jde o výstavbu, patří datová centra svými náklady k nejdražším nemovitým stavbám. Z tohoto důvodu by byla případná podpora těmto centrům omezena na 25 % stropu stanoveného podle mapy regionální podpory, neboť lze očekávat, že tato centra by si jako způsobilé náklady volila vždy náklady na pořízení dlouhodobého majetku.

Současně se zavedením podpory datových center by bylo možné rozšířit zákonnou úpravu i na centra zákaznické podpory. Minimálním požadavkem by v případě těchto center zákaznické podpory bylo vytvoření a obsazení nejméně 500 nových pracovních míst.

4. Zvýšení dotace na pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku

V rámci změn je dále navrhováno navýšení této formy pobídky na dvojnásobek, tj. až na 12,5 % způsobilých nákladů. Tato pobídka by byla i nadále dostupná pouze pro strategické investiční akce. Konkrétní míra podpory bude schvalována vládou.

 odstranění limitujících překážek

V zákoně o investičních pobídkách

5. Snížení limitů pro technologická centra a centra strategických služeb Nastavení vstupních podmínek projektů technologických center a center strategických služeb pro kvalifikaci do režimu investičních pobídek (zejména pokud jde o požadavky na minimální počet vytvořených nových pracovních míst) se v praxi ukazuje jako velmi přísné. Z toho důvodu by bylo možné snížit požadavek nově vytvořených pracovních míst u těchto projektů, a to následovně:

technologická centra: 20 nových pracovních míst (ze současných 40) centra pro tvorbu softwaru: 20 nových pracovních míst (ze současných 40), opravárenská centra: 70 nových pracovních míst (ze současných 100), centra sdílených služeb: 70 nových pracovních míst (ze současných 100).

Zároveň by došlo i ke snížení počtu nových pracovních míst v parametrech pro strategickou investiční akci v oblasti technologických center, a to na 100 ze současných 120.

6. Zrušení 75% limitu maximální míry podpory pro low-tech obory ve výrobě

Protože od 1. 7. 2014 došlo k plošnému snížení výše veřejné podpory ve všech regionech České republiky na 25 % (kromě Prahy), a také vzhledem k tomu, že i v oborech vymezených jako „low-tech“ bývají realizovány projekty založené právě na využití nejmodernější technologie, Ministerstvo průmyslu a obchodu navrhuje zrušit ustanovení, kterým se snižuje podpora pro „low-tech“ projekty na 75 % hodnoty maximální míry veřejné podpory. Ve všech oborech zpracovatelského průmyslu by tak bylo ponecháno 100 % hodnoty podpory, kterou umožnuje mapa regionální podpory, tj. ve všech regionech České republiky, kromě Prahy, 25 % z hodnoty způsobilých nákladů.

7. Změna vymezení pojmu „zájemce“

Cílem změny ustanovení je snaha usnadnit vstup zahraničních investorů žádajících o investiční pobídky na český trh. Nová úprava by měla vést k tomu, aby zájemci byly nové společnosti zřízené nebo nabyté za účelem realizace investiční akce. Smyslem je, aby rozhodnutí bylo vydáno na nový projekt realizovaný novou právnickou osobou bez historie a závazků.

8. Vypuštění povinnosti prokazovat financování minimální částky z vlastních zdrojů

V praxi splnění podmínky činí časté výkladové potíže. Dalším navrhovaným opatřením proto je vypustit z všeobecných podmínek požadavek minimální výše investice financované z vlastních zdrojů.

V zákoně o daních z příjmů

9. Úprava podmínek přeměny společností v režimu slevy na daních z příjmů V rámci změn se dále navrhuje upravit podmínky pro ty příjemce, kteří se rozhodnou k přeměně společnosti, ale zároveň neporuší povinnosti stanovené zákonem o investičních pobídkách. Tito příjemci by po uskutečnění přeměny nemuseli vracet peníze, které na pobídce ve formě slevy na daních z příjmů vyčerpali. I nadále by však platilo, že po zfúzování či rozdělení sloučením či převodu jmění na společníka by poplatník nemohl již dále slevu na daních z příjmů uplatňovat, čímž by bylo zamezeno jejímu spekulativnímu převádění.

10. Možnost zřeknutí se nároku na slevu na daních z příjmů

Navrhuje se umožnit příjemcům, aby se na základě svého rozhodnutí mohli vzdát svého budoucího práva čerpat slevu na daních z příjmů a tím se zároveň vyvázat z plnění podmínek zákona o daních z příjmů (tedy nikoli zákona o investičních pobídkách). Tento úkon by byl nevratný.

11. Úprava některých dalších podmínek a snížení nepřiměřených sankcí

např. snížení sankce u podmínky uvedené v § 35a odst. 2 písm. d) zákona o daních z příjmů, která se s ohledem na ne zcela jasnou proceduru posuzování ukázala v praxi jako velice přísná a bylo by vhodné ji zmírnit.

Popis legislativních změn

1. Změna zákona č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách a o změně některých zákonů (zákon o investičních pobídkách), ve znění pozdějších předpisů:

- §1a, definování nových forem investičních pobídek a nových oblastí podpory,

- § 2, úprava podmínek,

- § 3, úprava výčtu dokladů, které musí žadatel předkládat při podání záměru,

- § 4, úprava postupu při poskytování investičních pobídek,

- § 5, změna definice „zájemce“,

- § 6a, precizace ustanovení o způsobilých nákladech,

- příloha k zákonu, úprava tiskopisu pro předložení záměru získat investiční pobídku.

2. Změna nařízení vlády č. 596/2006 Sb., kterým se stanoví přípustná míra veřejné podpory v regionech soudržnosti České republiky, ve znění pozdějších předpisů:

- § 4, zrušení 75% limitu pro výrobu a zavedení 25% limitu pro datová centra,

- § 5, změna vymezení jedné investiční akce.

3. Změna zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů:

- § 35a, úprava zvláštních podmínek a zmírnění některých sankcí,

- § 38r, zkrácení lhůty pro vyměření daně.

4. Změna zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů:

- § 111, rozšíření regionů pro poskytování hmotné podpory vytváření nových pracovních míst a hmotné podpory rekvalifikace nebo školení zaměstnanců.

5. Změna nařízení vlády č. 515/2004 Sb., o hmotné podpoře na vytváření nových pracovních míst a hmotné podpoře rekvalifikace nebo školení zaměstnanců v rámci investičních pobídek, ve znění pozdějších předpisů:

- § 1, zavedení hmotné podpory na nová pracovní místa ve výši 100 tis. Kč (příp. podle možností státního rozpočtu 150 tis. Kč) v územních oblastech s mírou nezaměstnanosti nejméně o 25 % vyšší než je průměrná míra nezaměstnanosti v ČR a zavedení hmotné podpory ve výši 300 tis. Kč na jedno nové pracovní místo ve zvýhodněných průmyslových zónách. Podle možností státního rozpočtu by mohla být zvýšena i hmotná podpora v územních oblastech s mírou nezaměstnanosti o 50 % vyšší než je průměrná míra nezaměstnanosti v ČR na 300 tis. Kč,

- § 2, zavedení hmotné podpory rekvalifikace nebo školení zaměstnanců v územních oblastech s mírou nezaměstnanosti nejméně o 25 % vyšší než je průměrná míra nezaměstnanosti v ČR ve výši 25 % z nákladů na rekvalifikaci nebo školení a zvýšení hmotné podpory rekvalifikace nebo školení zaměstnanců v územních oblastech s mírou nezaměstnanosti nejméně o 50 % vyšší než je průměrná míra nezaměstnanosti v ČR na 50 % z nákladů na rekvalifikaci nebo školení.

6. Změna zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí, ve znění pozdějších předpisů:

- § 4, osvobození od daně z pozemků na území zvýhodněných průmyslových zón,

- § 9, osvobození od daně ze staveb na území zvýhodněných průmyslových zón,

- změna § 14, zvláštní ustanovení o daňovém přiznání a stanovení daně, a § 16a,

- zavedení nového § 12d, osvobození od daně z nemovitých věcí ve zvýhodněných průmyslových zónách.

Varianta II: Novela zákona o investičních pobídkách podle obecného nařízení o blokových výjimkách (GBER) s veřejnou podporou nad 150 mil. EUR ročně

Z pohledu investičních pobídek je nejzásadnější změnou nového obecného nařízení o blokových výjimkách omezení objemu podpory na 150 mil. EUR ročně, neboť předpokládaná výše ročně přislíbených investičních pobídek může tento limit několikanásobně překročit. V rámci veřejných konzultací k novému znění obecného nařízení o blokových výjimkách bylo proto Českou republikou požadováno vypuštění, příp. navýšení tohoto limitu. Při schvalování konečné podoby revidovaného znění obecného nařízení o blokových výjimkách Evropská komise připustila možnost použitelnosti blokové výjimky i na režimy podpory, které stanovený limit přesahují. Evropská komise však musí takový režim podpory individuálně posoudit. Systém investičních pobídek by musel mít vypracován plán hodnocení, který by byl spolu s návrhem novely zaslán Evropské komisi. Ta by pak na základě posouzení rozhodla, zda může být tento režim podpory vyňat ze zákazu veřejné podpory na základě blokové výjimky či nikoli.

V případě kladného posouzení ze strany Evropské komise by mohl zůstat zachován rozsah podporovaných oblastí v rámci zákona o investičních pobídkách, tj. včetně expanzí výrobních závodů. I nadále by však v rámci zákona o investičních pobídkách nemohly být podporovány velké investice se způsobilými náklady nad 100 mil. EUR (stejně jako při předchozích dvou variantách), neboť obecné nařízení o blokových výjimkách takovou podporu nově neumožňuje.

I v případě této varianty by byla dále realizována opatření na zjednodušení systému investičních pobídek popsaná ve variantě I, která usnadní čerpání investičních pobídek a zvýší pružnost celého systému.

Popis legislativních změn

Rozsah legislativních změn by byl obdobný jako v případě varianty I.

Varianta III: Novela zákona o investičních pobídkách podle Pokynů k regionální státní podpoře (RAG)

Aby se na systém investičních pobídek nevztahoval žádný limit ročních výdajů, který by omezoval okruh podporovaných oblastí, a aby v rámci jednoho režimu podpory mohly být podporovány i velké investice se způsobilými náklady nad 100 mil. EUR jako doposud, bylo by nutné podstoupit proces notifikace dle článku 108 Smlouvy o fungování Evropské unie a zákon by musel být upraven v souladu s Pokyny k regionální státní podpoře. K zákonu o investičních pobídkách by musela být provedena rozsáhlá analýza vlivu režimu podpory na společný trh Evropské unie. Tato analýza by musela zhodnotit a prokázat, že

- podpora přispívá ke společnému cíli (tj. snižuje rozdíly v úrovni hospodářského rozvoje mezi jednotlivými regiony Evropské unie),

- se jedná o nezbytný státní zásah, který přispívá k efektivnímu fungování trhu a posiluje konkurenceschopnost,

- použité nástroje hospodářské politiky státu jsou vhodnější než jiné alternativy,

- podpora má motivační účinek na investory (tj. mění jejich chování),

- výše podpory je omezená na minimum,

- pozitivní účinky podpory převyšují nad negativními,

- podpora je transparentní.

Každý investiční projekt by musel mít dále zpracován kontrafaktuální scénář, který by zahrnoval i analýzu přínosů pro region a analýzu, která by stanovila dodatečné náklady investice v místě oproti jiné zvažované lokalitě. Výše podpory by se pak zároveň odvíjela i od výše vyčíslených dodatečných nákladů (při respektování stropu veřejné podpory podle mapy regionální podpory). Žadatel by musel také doložit skutečnosti, na základě kterých byly alternativní scénáře realizace projektu konstruovány.

Poskytovatel by dále při rozhodování o udělení investiční pobídky musel důkladně zkoumat, zda prokazatelně došlo k naplnění podmínky motivačního účinku a že investice byla skutečně vyvolána existencí podpory.

Novelizace systému investičních pobídek podle Pokynů k regionální státní podpoře by zároveň měla reagovat i na snížení přípustných intenzit veřejné podpory v regionech České republiky oproti některým okolním státům a podobně jako ve variantě I kompenzovat toto znevýhodnění odstraněním co nejvíce limitujících podmínek ze systému investičních pobídek a nabídnout dodatečné stimuly, které se však i nadále musí držet na hranici přípustné míry veřejné podpory. I v rámci této varianty by tedy byla realizována opatření na zjednodušení systému investičních pobídek, která přispějí k rychlejší návratnosti investic a sníží administrativní zátěž investorů. Taková úprava by byla zároveň i kompenzací náročnějších a finančně nákladnějších podmínek při podávání žádostí.

Popis legislativních změn

Protože Pokyny k regionální státní podpoře nejsou přímo použitelným předpisem, musely by být provedeny rozsáhlejší legislativní změny v rámci jednotlivých ustanovení zákona o investičních pobídkách. Výčet novelizovaných ustanovení v rámci jednotlivých zákonů by však zůstal stejný jako v případě varianty I a II.

Navíc oproti předchozím variantám by při variantě novely podle Pokynů k regionální státní podpoře muselo být zavedeno nové ustanovení v nařízení vlády č. 596/2006 Sb., kterým by se upravilo poskytování podpory pouze do výše kalkulovaných dodatečných nákladů. Dále by musela být přijata nová vyhláška, která by stanovila sektory, v nichž by nemohly být investiční pobídky uděleny.

3. VYHODNOCENÍ NÁKLADŮ A PŘÍNOSŮ

3.1 Identifikace nákladů a přínosů

Investiční pobídky jsou nástrojem hospodářské politiky státu, který pozitivně ovlivňuje konkurenceschopnost a hospodářský růst, zvyšuje zaměstnanost, umožňuje vstup nových technologií a vede k hospodářskému oživení a zlepšení podmínek v regionu. Přesto bývají investiční pobídky z ekonomického hlediska vnímány rozporuplně. Deklarovanými pozitivními vlivy investičních pobídek na hospodářský růst země se zabývala řada analýz a studií. Nepřekonatelným úskalím při vyhodnocování systému pobídek je však nedostupnost některých dat a omezené množství dlouhodobě kvantifikovaných ekonomických informací.

V letech 2009 a 2010 byla společností Deloitte zpracována studie, která se na základě ekonomického modelu postaveného na určitých zjednodušujících předpokladech snaží o vyčíslení ekonomických dopadů a přínosů projektů, které obdržely rozhodnutí o příslibu investičních pobídek v letech 1998-2008. Studie dokládá pozitivní dopad investičních pobídek na pracovní trh, na státní rozpočet (tj. postupné zvyšování fiskálních příjmů generovaných z projektů podpořených investičními pobídkami) a další efekty jako přenos know-how či import manažerských zkušeností. Díky přesunu technologického know-how od mateřských společností působí i na konkurenční prostředí v daném odvětví, kvůli čemuž jsou ostatní subjekty, které neobdržely investiční pobídky, nuceny zvyšovat efektivitu a zlepšovat své zázemí, technologie, postupy atd.

Obecně lze dopady rozdělit na přímé a nepřímé. Přímé efekty jsou spojeny s konkrétní investicí a dají se více nebo méně přesně vyjádřit. Nepřímé efekty naopak nejsou způsobeny přímo danou investicí, ale jsou až jejím následkem. Zatímco přímé efekty se projevují už v krátkém období, nepřímé efekty se mohou rozvinout až teprve v delším časovém horizontu.

Dopad celého systému investičních pobídek a jeho případných změn můžeme identifikovat v rámci těchto oblastí:  dopady na státní rozpočet,  dopady na pracovní trh,  dopady na podnikatelské subjekty,  dopady na mezinárodní konkurenceschopnost,  dopady na územní samosprávné celky (obce, kraje),  dopady na životní prostředí.

Stávající, ani navrhovaná právní úprava investičních pobídek nemá žádný dopad na rovné postavení mužů a žen nebo ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů, ani žádné přímé dopady do sociální oblasti, včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny.

3.2 Náklady

Náklady můžeme blíže konkretizovat v těchto oblastech:

3.2.1 Dopady na státní rozpočet Dopady systému investičních pobídek na státní rozpočet jsou v podobě:  výdajů na vyplácení veřejné podpory,  snížení příjmů z důvodu daňových osvobození či snížení daní,  výdajů na administraci a procesní zabezpečení systému,  výdajů na zajištění kontrolních činností.

Zpracovatelský průmysl

Při kvantifikování dopadů novely zákona o investičních pobídkách na státní rozpočet požádalo Ministerstvo průmyslu a obchodu o spolupráci Vysokou školu ekonomickou v Praze, která na základě testování sestavila regresní model mapující závislost podpořených investic na změnách v investiční podpoře i ekonomickém vývoji indikovaném vývojem hrubé přidané hodnoty. V rámci provedené analýzy bylo prokázáno, že objem podpořených investic a počet podpořených vytvořených pracovních míst je závislý jak na investiční podpoře, tak na vývoji hospodářství, neboť firmy své investice podřizují ekonomickým očekáváním, resp. investice jsou odrazem pozitivních očekávání. Model tak dokáže na hladině významnosti 95 % odhadnout změnu počtu podpořených pracovních míst a změnu objemu podpořených investic v závislosti na investiční podpoře a hrubé přidané hodnotě.

Po dosazení dat do regresního modelu lze získat odhad budoucího počtu podpořených pracovních míst a objem podpořených investic při realizaci navrhovaných opatření.

Tabulka 4

Rok	Výše investice (v mil. Kč)	Počet pracovních míst	se změnou	beze změny	rozdíl	se změnou	beze změny	rozdíl
2014	74 216	31 066	43 150	14 647	7 363	7 284	2015	46 627	31 066	15 561	9 990	7 363	2 627
2016	46 627	31 066	15 561	9 990	7 363	2 627
2017	46 627	31 066	15 561	9 990	7 363	2 627
2018	46 627	31 066	15 561	9 990	7 363	2 627
2019	46 627	31 066	15 561	9 990	7 363	2 627
2020	46 627	31 066	15 561	9 990	7 363	2 627
Celkem	353 976	217 463	136 513	74 586	51 541	23 045

Zdroj: Vysoká škola ekonomická v Praze

Tabulka 4

Rok	Objem podpořených investic (v mil. Kč)	Maximální míra veřejné podpory (v mil. Kč)	se změnou	beze změny	rozdíl	se změnou	beze změny	rozdíl
2014	74 216	31 066	43 150	19 060	7 978	11 082
2015	46 627	31 066	15 561	11 975	7 978	3 996
2016	46 627	31 066	15 561	11 975	7 978	3 996
2017	46 627	31 066	15 561	11 975	7 978	3 996
2018	46 627	31 066	15 561	11 975	7 978	3 996
2019	46 627	31 066	15 561	11 975	7 978	3 996
2020	46 627	31 066	15 561	11 975	7 978	3 996
Celkem	353 976	217 463	136 513	90 908	55 849	35 059

Zdroj: Vysoká škola ekonomická v Praze

Je však třeba si uvědomit, že konkrétní čísla budou odrazem celkového vývoje v podnikatelském sektoru (do modelu je implementováno prostřednictvím vývoje hrubé přidané hodnoty).

Technologická centra a centra strategických služeb

V případě technologických center a center strategických služeb nebylo možné regresní model použít. Testování neprokázalo závislost výše investic na ekonomickém vývoji měřeným vývojem HDP a hrubou přidanou hodnotou, v případě počtu nových pracovních míst byly výsledky pozitivnější, nicméně nelze vyloučit jejich náhodnost vzhledem ke krátkému období pozorování.

Rekvalifikace Investiční pobídka ve formě hmotné podpory rekvalifikace nebo školení zaměstnanců spadá do kategorie podpory vzdělávání, nikoli regionální investiční podpory, a její výše se proto nezapočítává do stropu veřejné podpory stanoveného podle mapy regionální podpory. Uplatňování této pobídky je proto kalkulováno samostatně.

Varianta 0

Od přijetí zákona v roce 2000 do konce roku 2013 dosáhla celková výše veřejné podpory přislíbené v 743 rozhodnutích o příslibu investičních pobídek 206 mld. Kč. Ze statistiky posledních let však vyplývá, že až třetina společností ročně nesplní zákonné podmínky pro čerpání investičních pobídek, tj. (zjednodušeně řečeno) až třetina ročně přislíbené podpory nemůže být vůbec čerpána.

Největší objem podpory je uplatňován ve slevě na daních z příjmů. Průměrné roční čerpání slevy na daních z příjmů se pohybuje ve výši cca 3 mld. Kč. Největší čerpání bylo v roce 2012, kdy bylo na slevě na daních z příjmů vyčerpáno 5,1 mld. Kč. Celkem bylo do roku 2013, tj. za 12 let existence daňových úlev, vyčerpáno 33,8 mld. Kč. Protože byla sleva na daních z příjmů přislíbena na 5 nebo 10 let, u většiny společností není čerpání ještě ukončeno. V případě společností, které obdržely příslib v letech 2001-2004, u kterých je již většina projektů uzavřených, se pohybuje průměrné čerpání ve formě slevy na daních z příjmů ve výši 24 %.

Druhou největší položkou čerpání je pak hmotná podpora vyplácená z rozpočtu Ministerstva práce a sociálních věcí. Na hmotné podpoře vytváření nových pracovních míst bylo od roku 2000 do roku 2013 vyplaceno 5,2 mld. Kč a na hmotné podpoře rekvalifikace nebo školení zaměstnanců 1,8 mld. Kč. S ohledem na výrazné omezení hmotné podpory z roku 2008 došlo v posledních letech k postupnému snižování ročních výdajů na tyto podpory. V roce 2013 tak bylo na podporu vytváření nových pracovních míst vyplaceno pouze 18,6 mil. Kč a na podporu rekvalifikace nebo školení 5,4 mil. Kč.

Hmotná podpora pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku, která byla do zákona začleněna v roce 2012, nebyla zatím čerpána.

Stejně tak u podpory technologických center a center strategických služeb není zatím možné určit objem čerpání, neboť první projekty z této oblasti obdržely rozhodnutí na konci r. 2012 a na splnění zákonných podmínek pro čerpání investičních pobídek mají tři roky.

Varianta I

Zpracovatelský průmysl

Jak již bylo zmíněno výše, cílem regrese provedené Vysokou školou ekonomickou v Praze bylo zhodnotit reakci investorů na změnu investiční podpory při udržení předpokládaného ekonomického vývoje. V případě novely podle varianty I by narozdíl od základního modelu, jehož výsledky jsou zachyceny v tabulkách 4 a 5, došlo k omezení podpory v oblasti výroby pouze na nové výrobní závody. Lze očekávat, že u těchto projektů by byla vždy splněna nově zaváděná podmínka minimálního počtu 20 nových pracovních míst.

Podíl projektů zavedení výroby na celkovém počtu pobídkami podpořených projektů z oblasti zpracovatelského průmyslu vykazuje nemalé meziroční výkyvy. V posledních letech navíc tento podíl výrazně poklesl. Ze statistiky posledních 4 let vychází podíl projektů zavedení výroby na celkovém objemu investic pobídkami podpořených projektů 20 %, na celkovém počtu nových pracovních míst pak 28 %.

Vyjdeme-li z dat získaných regresním modelem (viz tabulka 5), vychází výše investičních pobídek při respektování jejich maximálního stropu stanoveného podle mapy regionální podpory na 11 975 mil. Kč ročně (při odhlédnutí od skokového nárůstu projektů v prvním roce nabytí účinnosti novely). Při uplatnění podílu připadajícího na projekty se zavedením nové výroby lze roční objem přislíbených pobídek při variantě I stanovit na 2 395 mil. Kč.

Toto číslo udává maximální výši veřejné podpory. S ohledem na níže uvedené skutečnosti, lze předpokládat, že strop podpory nebude vyčerpán v plné výši:

- u projektů z let 2001-2004 se pohybuje průměrné čerpání slevy na daních z příjmů ve výši 24 % při průměrné výši veřejné podpory 47 % způsobilých nákladů,

- průměrné roční čerpání hmotné podpory pracovních míst činí cca 430 mil. Kč ročně,

- od 1. 7. 2014 došlo ke snížení přípustných intenzit veřejné podpory na 25 % ve všech regionech NUTS 2, s výjimkou Prahy, kde je 0 %,

- novelou budou realizována opatření, která přispějí k vyššímu čerpání investičních pobídek,

- ze statistik investičních pobídek vyplývá, že v některých letech až třetina projektů nesplnila zákonem stanovené podmínky.

Vzhledem k těmto skutečnostem lze očekávat zvýšení celkového čerpání investičních pobídek min. na 50 % stropu veřejné podpory.

Technologická centra a centra strategických služeb

V případě technologických center a center strategických služeb nebylo možné regresní model použít (viz výše). V roce 2013 byly přijaty celkem 4 záměry získat investiční pobídku pro projekty technologických center a center strategických služeb. S ohledem na úpravu vstupních podmínek projektů těchto center a rozšíření podpory i na datová centra a velká centra zákaznické podpory se očekává alespoň trojnásobné zvýšení počtu žádostí z této oblasti.

Vyjdeme-li ze zkušeností s Rámcovým programem, můžeme stanovit průměrný počet nových pracovních míst v technologických centrech na 25. V případě center strategických služeb se průměrné počty zaměstnanců řídí typem centra. Dle statistik by tak předpoklad průměrného počtu nových pracovních míst v těchto centrech činil v případě varianty I celkem 925.

Oproti projektům z oblasti výroby je u technologických center a center strategických služeb vyšší podíl malých a středních podniků, u kterých se míra veřejné podpory navyšuje o 10 nebo 20 procentních bodů. Průměrná výše veřejné podpory tedy dle podílu malých a středních podniků vychází na 28,45 % způsobilých nákladů. V případě technologických center a datových center je zároveň vyšší pravděpodobnost, že by si investoři zvolili jako způsobilé náklady dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek.

Na základě propočtů dle shora uvedených předpokladů by pak roční objem přislíbené podpory pro tyto projekty dosahoval 432 mil. Kč. Protože dosud nejsou zkušenosti s čerpáním investičních pobídek u těchto projektů, očekáváme obdobnou míru čerpání jako u zpracovatelského průmyslu.

Rekvalifikace

S ohledem na rozšíření regionů pro poskytnutí pobídky ve formě hmotné podpory rekvalifikace nebo školení zaměstnanců a vzhledem k současnému omezení podpory v oblasti výroby se na základě statistik Ministerstva průmyslu a obchodu odhaduje průměrné čerpání této pobídky při variantě I ve výši 45,5 mil. Kč ročně.

Varianta II

Zpracovatelský průmysl

Novou plánovanou podmínkou pro udělení investiční pobídky ve zpracovatelském průmyslu, která nemohla být do regresního modelu zapracována, je minimální počet vytvořených pracovních míst v počtu 20. Počet projektů, který v letech 2000 až 2013 tuto podmínku nesplňoval, dosáhl počtu 96. Vývoj podílu investic s méně než 20 pracovními místy značně kolísá, proto lze jen těžko odhadnout jejich budoucí objem. V této souvislosti je třeba také připomenout skutečnost, že část firem nová pracovní místa nesleduje, neboť to není podmínkou získání veřejné podpory. Na základě propočtů ze statistik Ministerstva průmyslu a obchodu lze stanovit podíl na celkovém objemu podpořených investic ve výši 6,97 %.

Vyjdeme-li dále z dat získaných regresním modelem (viz tabulka 5), vychází výše investičních pobídek na 11 975 mil. Kč ročně (při odhlédnutí od skokového nárůstu projektů v prvním roce nabytí účinnosti novely). Při uplatnění podílu připadajícího na projekty, které by nesplnily podmínku minimálního počtu 20 nových pracovních míst, lze pak roční objem přislíbených pobídek při variantě II stanovit na 11 140 mil. Kč.

Toto číslo udává maximální výši veřejné podpory. Odhadovanou výši průměrného ročního čerpání lze stanovit obdobně jako v případě varianty I, tj. min. na 50 % stropu veřejné podpory.

Technologická centra a centra strategických služeb

Dopady z podpory této oblasti by byly stejné jako při variantě I.

Rekvalifikace

V případě této varianty lze očekávat zvýšení nákladů na pobídku ve formě hmotné podpory rekvalifikace nebo školení zaměstnanců. Na základě statistik Ministerstva průmyslu a obchodu se odhaduje průměrné čerpání ve výši 156 mil. Kč ročně.

Varianta III

Zpracovatelský průmysl

I v případě této varianty, stejně jako u varianty II, je potřeba upravit data získaná z regresního modelu o podíl projektů, který by nesplnil novou podmínku minimálního počtu 20 nově vytvořených pracovních míst. Tento podíl byl stanoven ve výši 6,97 % z celkového objemu podpořených investic a roční objem veřejné podpory tak vychází na 11,14 mld. Kč (viz varianta II). Při variantě III by však zároveň došlo i k úpravám zákona o investičních pobídkách podle Pokynů k regionální státní podpoře, které výrazně zpřísňují posuzování jednotlivých žádostí a zvyšují administrativní a finanční náročnost jejich předkládání (zejména prokazování motivačního účinku, zpracování kontrafaktuálního scénáře ad.). Na základě této skutečnosti lze dovodit, že počet žádostí při variantě III by byl oproti stavu při variantě II podstatně nižší, konkrétní míru snížení z důvodu přísnějších podmínek posuzování žádostí lze však jen obtížně stanovit.

Technologická centra a centra strategických služeb

V návaznosti na zmírnění všeobecných podmínek a rozšíření podpory i na datová centra a velká centra zákaznické podpory lze očekávat nárůst počtu projektů tohoto typu center tak, jak je kalkulováno u varianty I. Z důvodu přísnějších podmínek podle Pokynů k regionální státní podpoře, které jsou doprovázeny i vyššími finančními náklady na straně žadatele, lze stejně jako v případě výroby ve zpracovatelském průmyslu předpokládat snížení počtu projektů oproti variantám I a II. Konkrétní míru snížení lze však jen velmi obtížně predikovat.

3.2.2 Dopady na podnikatelské subjekty

Dopady systému investičních pobídek na podnikatelské subjekty jsou v podobě:  administrativní zátěže podnikatelů při podávání žádosti o investiční pobídku a s tím spojené náklady na zajištění všech podkladů a ověřených podpisů,  vedení oddělené evidence pro účely čerpání veřejné podpory a následných kontrol.

Příjemci jsou kvůli účasti v systému investičních pobídek povinni vést oddělenou evidenci z důvodu zabezpečení transparentnosti čerpání a pro usnadnění prováděných kontrol, což zůstává stejné u všech zvažovaných variant.

V případě variant I a II jsou přijímána opatření, která systém investičních pobídek zjednoduší a zejména také sníží administrativní zátěž podnikatelů při podávání žádostí o podporu i následném čerpání investičních pobídek. S ohledem na rozdílné postavení a fungování jednotlivých investorů je však obtížné tyto náklady přesně vyčíslit. Jedná se zejména o tato opatření:  snížení počtu dokladů předkládaných spolu se žádostí o investiční pobídku (např. výroční zprávy, doklad prokazující naplnění motivačního účinku, některé duplicitní doklady předkládané zájemcem apod.),  zjednodušení definice zájemce,  odstranění některých omezujících podmínek ze zákona o investičních pobídkách (např. povinnosti prokazovat proinvestování minimální částky z vlastních zdrojů) i ze zákona o daních z příjmů (např. zákaz fúzí, ad.),  zmírnění některých sankcí zákona o daních z příjmů.

V případě varianty III budou kromě těchto opatření realizovány i další požadavky plynoucí z Pokynů k regionální státní podpoře, které naopak dodatečně zvýší administrativní zátěž při předkládání žádosti o investiční pobídku, a tím zvýší i finanční náklady spojené s podáním této žádosti. Jedná se zejména o tyto podmínky:  vypracování alternativního scénáře realizace investiční akce,  dokládání skutečností, na základě kterých jsou scénáře realizace investiční akce konstruovány,  kalkulování dodatečných nákladů realizace investiční akce,  podrobné zkoumání motivačního účinku podpory ze strany poskytovatele, ad.

3.2.3 Dopady na územní samosprávné celky (obce, kraje)

Dopady na územní samosprávné celky jsou v podobě:  ušlých příjmů z investiční pobídky poskytované formou prodeje pozemků a související infrastruktury za zvýhodněnou cenu, nově by se mohlo jednat i o ušlý příjem z daně z nemovitých věcí,  náklady na přípravu průmyslových zón.

Prodej pozemků včetně související infrastruktury za zvýhodněnou cenu i příprava případných průmyslových zón jsou realizovány zcela v režii jednotlivých obcí a krajů a zůstávají při všech variantách nezměněny.

U variant I až III se však dopady na územní samosprávné celky zvýší z důvodu nově zaváděné pobídky ve formě osvobození od daně z nemovitých věcí ve zvýhodněných průmyslových zónách. Zatímco daň z příjmu právnických osob je dle rozpočtového určení daní příjmem státního rozpočtu, daň z nemovitých věcí je čistým příjmem municipality, kde se daná průmyslová zóna nachází.

Zákon o dani z nemovitých věcí upravuje daně z pozemků i ze staveb. U některých pozemků a staveb se do výše daně nepromítne jen sazba daně, ale také koeficienty. Ty jsou sice dány zákonem, ale ten zároveň umožňuje obcím jejich výši měnit (snižovat i zvyšovat) či dokonce využít místní koeficient.

Sazby daně jsou stanoveny dle různých typů pozemků. Sazby daně z nemovitých věcí za 1 m vztahující se k průmyslovým objektům jsou následující:  zpevněné plochy pozemků, užívané k podnikatelské činnosti, sloužící pro průmysl, stavebnictví, dopravu, energetiku, ostatní zemědělskou výrobu a ostatní podnikatelskou činnost 5 Kč,  stavby sloužící pro průmysl, stavebnictví, dopravu, energetiku 10 Kč,  ostatní stavby 6 Kč,  ostatní plochy, pokud jsou předmětem daně 0,2 Kč.

V případě průmyslových zón v České republice jsou pozemky standardně využívány v poměru 1/3 zastavěná plocha, 1/3 zpevněná plocha a 1/3 ostatní. Pokud by tedy nový investor potřeboval pro investiční akci např. pozemek o velikosti 10 ha, lze při využití plochy dle výše uvedeného poměru určit daň z nemovitých věcí následovně:  stavby sloužící pro průmysl: 33 333 mx 10 Kč = 333 tis. Kč,  zpevněné plochy: 33 333 mx 5 Kč = 167 tis. Kč,  ostatní plochy: 33 334 mx 0,2 Kč = 7 tis. Kč,  celkem: cca 507 tis. Kč.

Celková hodnota může být znásobena koeficientem a dosahovat hodnoty až 2,53 mil. Kč ročně. Protože osvobození od daně z nemovitých věcí bude možné uplatňovat až po dobu 5 let, může částka osvobození pro takový projekt dosáhnout až na 12,65 mil. Kč.

Tato pobídka bude poskytována pouze na základě souhlasu příslušné obce ve zvýhodněných průmyslových zónách schválených vládou.

3.2.4 Dopady na životní prostředí

Ministerstvo životního prostředí je dotčeným orgánem v řízeních o poskytnutí investiční pobídky a zůstává jím i ve všech zvažovaných variantách. Každý jednotlivý projekt tedy je a nadále bude posuzován i z hlediska dopadů na životní prostředí při všech variantách, aby nedocházelo k negativnímu ovlivňování životního prostředí ze strany investorů. Klíčovou roli zde mají i municipality, které mají dostatek nástrojů (zejména územně plánovacích) pro nasměrování investorů do vhodných lokalit (průmyslových zón).

3.3 Přínosy

Zdroje a oblasti	Hodnoty a odhady
Zdrojem příjmu do státního rozpočtu jsou	 odvody zákonného pojištění za zaměstnance,  daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti,  daň z příjmů právnických osob odvedená nad rámec přislíbené pobídky nebo po uplynutí lhůty daňového zvýhodnění,  nepřímé daně z vyšší produktivity nových investic,  přínosem je rovněž i úspora nákladů na případné vyplácení dávek v nezaměstnanosti pro osoby, které jsou zaměstnány na nově vytvořených pracovních místech.
Zpracovatelský průmysl podle regresního modelu	Nové investice jsou založeny na moderních technologiích. Ty vyžadují nadproporcionální zastoupení kvalifikované pracovní síly. Zahraniční investoři vynakládají na tuto kvalifikovanou pracovní sílu zvýšené finanční prostředky. To se následně projevuje v daňových příjmech ze závislé činnosti.
Na základě empirického šetření Vysoké školy ekonomické v Praze z roku 2010	bylo zjištěno, že v rámci nových investičních projektů přesahuje průměrná mzda o 8 % průměr ve zpracovatelském průmyslu. Průměrná mzda ve zpracovatelském průmyslu dosahovala ve 3. kvartálu roku 2013 24 195 Kč.
Na základě těchto předpokladů a při uvažovaném počtu nových pracovních míst 23 045	ze základního modelu kalkulovaného Vysokou školou ekonomickou v Praze (viz tabulka 4) lze stanovit celkový objem hrubých mezd na tato pracovní místa za pět let povinné udržitelnosti na 36,13 mld. Kč. K dodatečnému zdanění (díky nadprůměrným mzdám o 8 %) přepadá 2,89 mld. Kč. Při zahrnutí sociálního a zdravotního pojištění a daně z příjmu ze závislé činnosti činí dodatečné zdanění (vč. sociálního a zdravotního pojištění zaměstnance i zaměstnavatele) 50 % hrubé mzdy. V absolutních číslech toto zdanění dosahuje 1,45 mld. Kč (předpokládaný přínos po zvýšení investiční podpory) při udržení míst po dobu 5 let.
Z předpokládaného počtu nově vytvořených pracovních míst	lze usuzovat, že většina těchto pracovních míst bude obsazena pracovníky v současnosti zaměstnanými jinde. Počet dodatečně zaměstnaných lze odhadnout na 30 %, tj. 7 682 zaměstnanců. K dodatečnému zdanění tak připadá 11,14 mld. Kč za 5 let udržitelnosti. Při zdanění 50 % tak vzniká dodatečný daňový příjem 5,57 mld. Kč.
Z hlediska veřejných rozpočtů jsou vedle daňových příjmů klíčové úspory dávek v nezaměstnanosti	Při výše uvedeném počtu dodatečně zaměstnaných 7 682 zaměstnanců a nákladech na jednoho nezaměstnaného ve výši 120 000 Kč ročně dosahuje úspora pro veřejné rozpočty 4,61 mld. Kč po dobu 5 let udržitelnosti.
Tyto základní fiskální přínosy na trhu práce	tak dosahují při zachování lhůty udržitelnosti (5 let) celkové výše 11,62 mld. Kč.
Další pozitivní efekty pro státní rozpočet vytváří vyšší výběr nepřímých daní	související s vyšší produktivitou nových investic. Dle empirického šetření Vysoké školy ekonomické v Praze z roku 2010 připadalo v roce 2008 v investičně podpořených společnostech na jednoho zaměstnance 5,197 mil. Kč tržeb, 2,217 mil. Kč exportu. Odhadnout dodatečné nepřímé zdanění, resp. dodatečnou produkci plynoucí z vyšší produktivity či exportního potenciálu, je velmi obtížné. V případě exportu však lze uvažovat o plném uplatnění DPH, a to s ohledem na následující úvahu. Ačkoliv export je od DPH a dalších nepřímých daní osvobozen při vyrovnané platební bilanci v dlouhém období připadá na 1 Kč exportu 1 Kč importu, která podléhá zdanění nepřímými daněmi. Při využití shora uvedených dat a v návaznosti na předpoklad 30 % dodatečně zaměstnaných pracovníků, kteří by jinak byli evidováni jako nezaměstnaní, je možné stanovit jako dodatečnou produkci ke zdanění opět 30 %, které lze zařadit do kalkulace zdanění nepřímými daněmi. Při uvažovaném zdanění 20 % a při uvažované udržitelnosti 5 let pak dosahuje dodatečný daňový příjem 17,03 mld. Kč. K dodatečnému zdanění z domácích tržeb připadá pouze 10 % z celkového objemu (jinak řečeno nové firmy jsou produktivnější o 10 procent). Při lhůtě udržitelnosti 5 let a při zdanění nepřímými daněmi ve výši 20 procent činí další roční dodatečný daňový příjem 6,87 mld. Kč.
Celkový přínos z nepřímých daní tak lze stanovit za 5 let povinné udržitelnosti projektu na	23,9 mld. Kč.
Jak již bylo zmíněno výše, uvedené příjmy státního rozpočtu byly kalkulovány za celý zpracovatelský průmysl (včetně expanzí). Níže jsou pak vyčleněny přínosy při jednotlivých variantách.
Technologická centra a centra strategických služeb	S ohledem na absenci regresního modelu pro tuto oblast je pro kalkulaci přínosů variant vycházeno z dat za rok 2013 a ze statistik Rámcového programu realizovaného do r. 2008. Pro stanovení fiskálních přínosů z trhu práce byl použit stejný postup jako pro oblast výroby ve zpracovatelském průmyslu.
Další přínos pro státní rozpočet vytváří vyšší výběr nepřímých daní	Dodatečné nepřímé zdanění je však obtížné stanovit. V roce 2010 provedla Vysoká škola ekonomická v Praze empirické šetření u investičně podpořených společností, v rámci kterého byl mj. zjišťován i podíl tržeb a exportu na jednoho zaměstnance. Až do roku 2012 však byly investiční pobídky poskytovány pouze příjemcům z oblasti výroby ve zpracovatelském průmyslu, proto nebudou tato data použita pro projekty z oblasti technologických center a center strategických služeb. Pro tato centra tak budou kalkulovány fiskální přínosy pouze z trhu práce.
Varianta 0
Zpracovatelský průmysl	Dle regresního modelu by při ponechání stávajícího stavu dosahoval průměrný roční objem podpořených investic 31 mld. Kč a roční počet nově vytvořených pracovních míst 7 363.
Při zachování shora uvedených předpokladů lze fiskální příjmy stanovit následovně	 roční objem hrubých mezd na tato pracovní místa činí 2,31 mld. Kč,  dodatečné zdanění díky nadprůměrným mzdám dosahuje 85,5 mil. Kč ročně,  při předpokladu 30 % dodatečně zaměstnaných pracovníků, tj. 2 209 zaměstnanců, tak vzniká další dodatečný daňový příjem 321 mil. Kč ročně z mezd zaměstnanců,  při tomto počtu dodatečně zaměstnaných pracovníků by úspory dávek v nezaměstnanosti představovaly přínos ve výši 265 mil. Kč ročně,  základní fiskální přínosy z trhu práce jsou tak v celkové výši 671 mil. Kč ročně.
Další pozitivní efekty pro státní rozpočet vytváří vyšší výběr nepřímých daní	související s vyšší produktivitou nových investic. Podle již výše uvedeného modelu a při uvažovaném počtu nových zaměstnanců 7 363 by dodatečný daňový příjem činil 1,42 mld. Kč za rok.
Na všechny investiční akce podpořené pobídkami se vztahuje povinnost zachování investice po celou dobu čerpání investičních pobídek, minimálně však po dobu 5 let. Přínosy z jedné podpořené investiční akce tak budou generovány alespoň po dobu 5 let. Fiskální přínos z trhu	práce za 5 let povinné udržitelnosti dosahuje částky 3,36 mld. Kč a z nepřímých daní 7,09 mld. Kč. Skutečné přínosy však mohou být daleko vyšší, neboť příjemci mají nárok uplatňovat slevu na daních z příjmů až po dobu 10 let a po celou tuto dobu musí zachovat i podpořenou investici.
Současně je třeba si uvědomit, že dle statistik pobídek vyplývá, že v některých letech až třetina projektů nesplnila vstupní podmínky	V takovém případě by nemuselo dojít k vytvoření očekávaného počtu nových pracovních míst a výše kalkulované přínosy by tak klesly přímo úměrně k těmto nevytvořeným pracovním místům.
Technologická centra a centra strategických služeb	S ohledem na absenci regresního modelu pro tuto oblast vycházíme z dat za rok 2013, kdy byly přijaty 4 projekty těchto center s počtem nově vytvořených pracovních míst 305.
Dle analýzy Vysoké školy ekonomické v Praze, jejíž model potvrzuje směřování investic a pracovních míst těchto center do regionů s vyšší hrubou mzdou	činí průměrná mzda dle počtu nově vytvořených pracovních míst 26 640 Kč, což přesahuje průměrnou mzdu váženou podle počtu obyvatel o 2 952 Kč.

Pramen/zdroj: ...

objem hrubých mezd na tato pracovní místa tvořil ročně 97,5 mil. Kč. Dodatečné příjmy z vyšších mezd by dosáhly částky 5,4 mil. Kč ročně. Při využití stejných předpokladů jako u projektů z oblasti výroby by další dodatečné příjmy z mezd zaměstnanců činily 13 mil. Kč ročně a úspora dávek v nezaměstnanosti 11 mil. Kč. Celkové roční fiskální přínosy z trhu práce by tak dosáhly částky 29,4 mil. Kč ročně, za 5 let

povinné udržitelnosti 147 mil. Kč.

Varianta I

Popis	Hodnota
Podíl pracovních míst v rámci investičních akcí zavedení nové výroby	28 %
Počet dodatečně vytvořených pracovních míst při variantě I	2 797
Roční objem hrubých mezd na tato pracovní místa	877 mil. Kč
Dodatečné zdanění díky nadprůměrným mzdám	32,5 mil. Kč ročně
Počet dodatečně zaměstnaných pracovníků (při 30 % podílu)	839 zaměstnanců
Dodatečný daňový příjem z mezd zaměstnanců	121,8 mil. Kč ročně
Úspory dávek v nezaměstnanosti	100,7 mil. Kč ročně
Celkové fiskální přínosy z trhu práce	255 mil. Kč ročně
Roční dodatečný daňový příjem z vyšší produktivity	538,8 mil. Kč
Přínos z trhu práce za 5 let povinné udržitelnosti	1,27 mld. Kč
Přínos z nepřímých daní za 5 let	2,69 mld. Kč
Celkový přínos za 5 let	3,96 mld. Kč
Pramen/zdroj	Text nad tabulkou

Technologická centra a centra strategických služeb

Popis	Hodnota
Celkový objem hrubých mezd na všechna pracovní místa	295,7 mil. Kč ročně
Dodatečné příjmy z vyšších mezd	16,4 mil. Kč ročně
Další dodatečné příjmy z mezd	39,4 mil. Kč ročně
Úspora dávek v nezaměstnanosti	33,3 mil. Kč
Celkové roční fiskální přínosy z trhu práce	89,1 mil. Kč
Přínos za 5 let povinné udržitelnosti	445,6 mil. Kč
Pramen/zdroj	Text nad tabulkou

Varianta II

Popis	Hodnota
Počet pracovních míst v rámci projektů nesplňujících podmínku 20 míst	620
Podíl těchto míst na celkových nových pracovních místech	0,47 %
Počet dodatečně vytvořených pracovních míst ovlivňujících výpočty	9 943
Roční objem hrubých mezd na tato pracovní místa	3 117,8 mil. Kč
Dodatečné zdanění díky nadprůměrným mzdám	115,5 mil. Kč ročně
Počet dodatečně zaměstnaných pracovníků (při 30 % podílu)	2 983 zaměstnanců
Dodatečný daňový příjem z mezd	433 mil. Kč ročně
Úspory dávek v nezaměstnanosti	358 mil. Kč ročně
Celkové fiskální přínosy z trhu práce	906,5 mil. Kč ročně
Dodatečný daňový příjem z vyšší produktivity	1 915 mil. Kč za rok
Přínos za 5 let povinné udržitelnosti	4,53 mld. Kč
Přínos z nepřímých daní za 5 let	9,58 mld. Kč
Celkový přínos za 5 let	14,11 mld. Kč
Pramen/zdroj	Text nad tabulkou

Varianta III

Popis	Hodnota
Hodnoty přínosů	Velmi obtížné stanovit přesně, očekává se nárůst s vyšším počtem projektů
Dopady na pracovní trh	Vytvoření 7 363 nových pracovních míst ročně (výroba), 305 míst (technologická centra a centra strategických služeb)
Počet nových pracovních míst při variantě I	2 797
Počet nových pracovních míst při variantě II	9 943 (výroba) a 925 (technologická centra a centra strategických služeb)
Počet nových pracovních míst při variantě III	Očekávaný pokles oproti variantě II, přesné hodnoty nejsou stanoveny
Odhadované dodatečné zaměstnané osoby	30 % z nových míst, tj. 839 (varianta I), 2 983 (varianta II)
Vliv na pracovní trh	Uvolnění dalších pracovních pozic, žádné problémy s dostupností pracovní síly za předpokladu rovnoměrného rozložení
Pramen/zdroj	Text nad tabulkou

základě testování provedeného Vysokou školou ekonomickou v Praze zřejmé, že investoři investují, a tím i vytvářejí nová pracovní místa, zejména v regionech s vyšší hrubou mzdou. Tito investoři totiž vyhledávají kvalifikovanou pracovní sílu v dostatečném rozsahu. Nelze očekávat, že v případě těchto center dojde regionalizací podpory ke změně lokalizačního rozhodnutí uvnitř České republiky.

Podle empirického šetření realizovaného z roku 2010 byl podíl vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců mezi podpořenými pracovními místy 14,19 % (rok 2009).

3.3.3 Dopady na podnikatelské subjekty

Pozitivní dopady investičních pobídek pro podnikatele jsou v podobě:  získané veřejné podpory,  vytvoření dodavatelských příležitostí pro místní podnikatele.

Ačkoliv v podpoře investičních pobídek dominují velké společnosti (realizovaly 96,59 % podpořených investic), mají podpořené investice pozitivní vliv na malé a střední podniky, jejichž doménou jsou navazující subdodavatelské aktivity. Velké společnosti jsou schopny efektivně uplatnit svou produkci globálně, důvodem jsou úspory z rozsahu, které malé a střední podniky nejsou schopny dosáhnout. Multiplikační efekt investic je v zahraničních studiích uváděn na úrovni min. 30 %.

Protože od 1. července 2014 došlo k plošnému snížení míry veřejné podpory, bude možné poskytnout investorům na jejich vynaložené způsobilé náklady nižší částku podpory. Snížení přípustných intenzit veřejné podpory se nedotkne hmotné podpory rekvalifikace nebo školení zaměstnanců, neboť tato forma podpory spadá do kategorie podpory vzdělávání, nikoli regionální investiční podpory, a řídí se tudíž odlišnými limity. Podle nového obecného

 V lednu 2014 bylo v České republice 629,3 tis. nezaměstnaných.

nařízení o blokových výjimkách může být hmotná podpora rekvalifikace nebo školení zaměstnanců poskytována až do výše 50 % způsobilých nákladů oproti stávajícím 25 %. K této změně dojde při všech třech variantách.

V roce 2013 byla rozhodnutím o příslibu investiční pobídky přislíbena investorům veřejná podpora ve výši 14,9 mld. Kč. Tato podpora bude v převážné míře čerpána ve formě slevy na daních z příjmů, pouze 5 projektů získalo příslib investiční pobídky ve formě hmotné podpory vytváření nových pracovních míst a hmotné podpory rekvalifikace nebo školení zaměstnanců. Jeden projekt obdržel rozhodnutí i na hmotnou podporu pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku.

S ohledem na objem veřejné podpory vypočítaný prostřednictvím regresního modelu, jehož výsledky jsou zachyceny v tabulce 5, lze odhadnout průměrný roční objem investičních pobídek přislíbených pro zpracovatelský průmysl na 2,4 mld. Kč při variantě I a 11,1 mld. Kč při variantě II. Tyto částky jsou maximálním stropem podpory stanoveným v souladu s mapou regionální podpory. Objem investičních pobídek přiznaných pro technologická centra a centra strategických služeb by v případě novely mohl na základě propočtů dosáhnout částky 432 mil. Kč ročně.

3.3.4 Dopady na mezinárodní konkurenceschopnost

Investiční pobídky, jakožto nástroj hospodářské politiky sátu, mají pozitivní vliv na  konkurenceschopnost České republiky v oblasti přílivu zahraničních investic vůči ekonomikám dalších středoevropských států,  konkurenceschopnost České republiky v oblasti inovací, informačních technologií a strategických služeb.

Nová mapa regionální podpory na období 2014-2020 přináší pro Českou republiku snížení přípustných intenzit veřejné podpory ve všech regionech NUTS 2 (kromě Prahy, kde není regionální podpora povolena). V důsledku nižších částek podpory, které bude možné novým investorům nabídnout, může dojít k poklesu atraktivnosti systému investičních pobídek a ke zhoršení konkurenční pozice České republiky vůči státům s vyšší intenzitou podpory.

Opatření na zjednodušení a zatraktivnění systému investičních pobídek popsaná ve variantě I a realizovaná i při variantách II a III by měla přispět k udržení konkurenční pozice České republiky v přílivu zahraničních investic a zvýšit motivaci k realizaci investic z oblasti inovací, informačních technologií a strategických služeb v České republice. V případě varianty I však zároveň hrozí riziko odlivu investic v České republice již etablovaných výrobních společností směrem do zahraničí. V případě variant 0, I a II je zároveň omezena podpora velkých investic se způsobilými náklady nad 100 mil. EUR, které budou muset podléhat zvláštnímu povolovacímu režimu ze strany Evropské komise.

3.3.5 Dopady na územní samosprávné celky (obce, kraje)

Pozitivním dopadem je zejména příliv nových investorů, a tím i tvorba nových pracovních příležitostí. Zahraniční investoři mají značný potenciál přispět k pozitivnímu vnímání regionu z hlediska investiční atraktivnosti. Tento faktor je významný v podmínkách nejistoty, kdy jsou kvantitativní propočty pro plánování investic velmi omezené.

3.4 Vyhodnocení nákladů a přínosů variant

Použitý regresní model dokazuje, že investiční aktivita investorů je citlivá na změny v investiční podpoře. Jejich skutečná realizace je však podmíněna vývojem světové ekonomiky i národního hospodářství.

Investiční pobídky dynamizují některé tržní mechanismy. Výsledkem je vyšší dynamika restrukturalizace a technologický rozvoj, které jsou s novými investicemi spojeny. To přináší vyšší efektivnost využití výrobních faktorů a s tím související vyšší objem produkce a ziskovost podnikatelského sektoru, které se následně projevují růstem daňových příjmů státu.

Níže je shrnuto do přehledu vyhodnocení dopadů při jednotlivých variantách.

NÁKLADY PŘÍNOSY VARIANTA 0 VARIANTA 0

legisla xtivax ČR

- systém pobídek musí být schválenlegisla Evropskou komisí a musí mít sestaventivax

EU

plán hodnocení.

- celková výše investičních pobídek- očekávané přínosy z podpořených přislíbených v roce 2013 dosáhlaprojektů za 5 let povinné udržitelnosti: částky 14,9 mld. Kč,

státníz výroby: 10 448 mil. Kč,

- průměrné čerpání u starších projektůrozpo

z TCSC: 147 mil. Kč,

dosahuje 26 % stropu,čet

celkem: 10,6 mld. Kč.

- čerpání rekvalifikace se předpokládá cca 13 mil. Kč ročně.

- počet nově vytvořených pracovních trhmíst ve výrobě: 7 363 ročně, x práce- počet nově vytvořených pracovních míst v TCSC: 305 podle roku 2013.

- vyšší administrativní zátěž žadatelů,- získaná veřejná podpora:

podni

- překážky při čerpání investičníchkatelsv roce 2013 byly přislíbeny investiční pobídek,képobídky ve výši 14,9 mld. Kč.

subjek

- omezení podpory velkých investic (se

ty

způsobil. náklady nad 100 mil. EUR).

- nižší přípustné intenzity veřejnémezin podpory v ČR oproti některýmárodní okolním státům,konku

x rence-

- nedostatečná podpora projektů TCSC.

schop nost

- ušlý příjem z prodeje pozemků za- příchod nových investorů,

obce,

zvýhodněnou cenu. kraje

- vytvoření nových pracovních míst.

- posuzování žádostí ze stranyživotn Ministerstva životního prostředí.í

x prostř edí

VARIANTA I VARIANTA I

- změna stávající legislativy: z. č. 72/2000 Sb., z. č.586/1992 Sb.,legisla z. č. 435/2004 Sb., z. č. 338/1992 Sb.,tivax

ČR

nařízení vlády č. 515/2004 Sb., nařízení vlády č. 596/2006 Sb.

- omezení objemu investičních pobídek- jednodušší podmínky při poskytování

legisla

na 150 mil. EUR ročně. veřejné podpory.

tiva EU

- předpokládaný strop přislíbených- očekávané přínosy z podpořených investičních pobídek:projektů za 5 let povinné udržitelnosti: pro výrobu 2,4 mld. Kč ročně,

státníz výroby: 3 969 mil. Kč,

pro TCSC 432 mil. Kč ročně,

rozpo z TCSC: 446 mil. Kč,

- očekávané čerpání min. 50 % stropu,čet

celkem: 4,42 mld. Kč.

- čerpání rekvalifikace se předpokládá cca 45,5 mil. Kč ročně.

- počet nově vytvořených pracovních trhmíst ve výrobě: 2 797 ročně, x práce- počet nově vytvořených pracovních míst v TCSC: 925 ročně.

- omezení podpory expanzí výroby,- předpokládaná veřejná podpora:

podni 2,8 mld. Kč ročně,

- omezení podpory velkých investic (se

katels

způsobil. náklady nad 100 mil. EUR).ké- nižší administrativní zátěž žadatelů,

subjek

- odstranění překážek při čerpání, ty

- rozšíření forem investiční pobídky.

- riziko odlivu investic do zahraničímezin- kompenzace snížených přípustných u stávajících investorů ve výrobě,árodníintenzit veřejné podpory v ČR,

konku

- nejistota v získávání velkých investic- zvýšení atraktivity systému podpory

rence-

(se způsobilými náklady nad 100 mil.investic pro nové i stávající investory.

schop

EUR – nutná notifikace).

nost

- ušlý příjem z prodeje pozemků za- příchod nových investorů, zvýhodněnou cenu,

- vytvoření nových pracovních míst.

- ušlý příjem z osvobození od daněobce, z nemovitých věcí ve zvýhodněnýchkraje zónách (např. u 10ha pozemku 2,53 mil. Kč ročně při koeficientu 5).

- posuzování žádostí ze stranyživotn Ministerstva životního prostředí.í

x prostř edí

VARIANTA II VARIANTA II

- změna stávající legislativy: z. č. 72/2000 Sb., z. č.586/1992 Sb.,legisla z. č. 435/2004 Sb., z. č. 338/1992 Sb.,tivax

ČR

nařízení vlády č. 515/2004 Sb., nařízení vlády č. 596/2006 Sb.

- systém pobídek musí být schválen- jednodušší podmínky při poskytování

legisla

Evropskou komisí podle GBER a musípodpory.

tiva

mít sestaven plán hodnocení.

EU

- předpokládaný strop přislíbených- očekávané přínosy z podpořených investičních pobídek:projektů za 5 let povinné udržitelnosti: pro výrobu 11,14 mld. Kč ročně,

státníz výroby: 14 108 mil. Kč,

pro TCSC 432 mil. Kč ročně,

rozpo z TCSC: 446 mil. Kč,

- očekávané čerpání min. 50% stropu,čet

celkem: 14,55 mld. Kč.

- čerpání rekvalifikace se předpokládá cca 156 mil. Kč ročně.

- počet nově vytvořených pracovních trhmíst ve výrobě: 9 943 ročně, x práce- počet nově vytvořených pracovních míst v TCSC: 925 ročně.

- omezení podpory velkých investic (se- předpokládaná veřejná podpora:

podni

způsobil. náklady nad 100 mil. EUR). 11,57 mld. Kč ročně,

katels ké- nižší administrativní zátěž žadatelů, subjek

- odstranění překážek při čerpání, ty

- rozšíření forem investiční pobídky.

- nejistota v získávání velkých investicmezin- kompenzace snížených přípustných (se způsobilými náklady nad 100 mil.árodníintenzit veřejné podpory v ČR, EUR – nutná notifikace).konku

- zvýšení atraktivity systému podpory rence- investic pro nové i stávající investory. schop nost

- ušlý příjem z prodeje pozemků za- příchod nových investorů, zvýhodněnou cenu,

- vytvoření nových pracovních míst. obce,

- ušlý příjem z osvobození od daně

kraje

z nemovitých věcí ve zvýhodněných zónách (např. u 10ha pozemku 2,53 mil. Kč ročně při koeficientu 5).

- posuzování žádostí ze stranyživotn Ministerstva životního prostředí.í

x prostř edí

VARIANTA III VARIANTA III

- větší změny ve stávající legislativě: z. č. 72/2000 Sb., z. č.586/1992 Sb.,

legisla

z. č. 435/2004 Sb., z. č. 338/1992 Sb.,

tivax

nařízení vlády č. 515/2004 Sb.,

ČR

nařízení vlády č. 596/2006 Sb. a vydání nové vyhlášky.

- zpracování analýzy k systému- žádné omezujícíroční limity při investičních pobídek podle RAG,poskytování veřejné podpory (nad

rámec mapy regionální podpory).

- systém pobídek musí být notifikovánlegisla Evropské komisi a musí mít sestaventiva plán hodnocení,EU

- přísnější podmínky při poskytování podpory.

- roční strop přislíbených investičních- očekávané přínosy z podpořených

státní

pobídek nelze predikovat. projektů nelze predikovat.

rozpo čet

- počet nově vytvořených pracovních trh míst ročně nelze predikovat. x práce

- vyšší administrativní zátěž žadatelů,- odstranění překážek při čerpání,

podni

- další omezení podpory na dodatečné- rozšíření forem investiční pobídky,

katels

náklady.ké

- podpora velkých investičních záměrů, subjek

- získanou veřejnou podporu nelze ty predikovat.

- zvýšení administrativní, finančnímezin- kompenzace snížených přípustných i časové náročnosti systému podporyárodníintenzit veřejné podpory, investic.konku

-podpora velkých investic (nad 100 mil. rence-

EUR) v rámci jednoho režimu podpory. schop nost

- ušlý příjem z prodeje pozemků za- příchod nových investorů, zvýhodněnou cenu,

- vytvoření nových pracovních míst.

- ušlý příjem z osvobození od daněobce, z nemovitých věcí ve zvýhodněnýchkraje zónách (např. u 10ha pozemku 2,53 mil. Kč ročně při koeficientu 5).

- posuzování žádostí ze stranyživotn Ministerstva životního prostředí.í

x prostř edí

Dále je uvedeno zhodnocení návrhů, které mají přispět ke zjednodušení a zatraktivnění systému investičních pobídek. Jedná se o opatření, která mají velmi pozitivní dopad do podnikatelské sféry, neboť příjemcům usnadní čerpání a zrychlí návratnost investic. Dopad na státní rozpočet je již zohledněn ve vymezení dopadů jednotlivých variant řešení, neboť je tam počítáno s maximálním stropem veřejné podpory, který nemůže být žádným z navrhovaných opatření překročen, s výjimkou hmotné podpory rekvalifikace nebo školení zaměstnanců. Tato forma pobídky totiž spadá do kategorie podpory vzdělávání a neřídí se tedy limity stanovenými regionální mapou podpory. U některých z níže uvedených opatření je dopad na státní rozpočet neutrální nebo minimální.

 Zjednodušený koncept „speciálních ekonomických zón (SEZ)“

Koncept SEZ je v současné době využíván v řadě členských států Evropské unie, i když v různé míře a za odlišných podmínek. Řada jiných států (Maďarsko, Chorvatsko) pak tento koncept opustila nebo v nich dochází k jeho postupnému omezování a to především kvůli tomu, že investiční pobídky (zejména daňové) nabízené v těchto zónách nebyly exkluzivní, tj. byly nabízené všem investorům, nejen těm investujícím uvnitř SEZ, čímž zóny ztratily z pohledu investorů význam. Ačkoli se koncept SEZ zrodil v západní Evropě, dnes jsou ve světě SEZ nejvíce zastoupeny v Asii a Tichomoří a na americkém kontinentu.

Jelikož zavedení SEZ by vyžadovalo značné zásahy do platné legislativy, nechala agentura CzechInvest vypracovat odbornou studii spočívající v analýze podnikatelského a právního prostředí České republiky v souvislosti se vznikem SEZ. Tato studie, zpracovaná společností Deloitte, definuje hlavní znaky základního konceptu ekonomických zón takto:  geograficky vymezený prostor, většinou fyzicky zabezpečen (ohraničen),  dobrá vnitřní i vnější infrastruktura,  spravován/řízen jediným subjektem/orgánem,  nárok na úlevy a pobídky vyplývá z fyzického umístění podniku v zóně,  samostatné celní území (osvobození od cel) a zjednodušené/zrychlené postupy,  aktivní zapojení domácí vlády.

Hlavním motivem pro vytváření zón je snaha podporovat obchod a konkurenceschopnost státu a přispívat k oživení či zrychlení jeho hospodářského růstu. V rozvojových zemích SEZ vznikají zejména za účelem přilákání zahraničních investic, tvorby nových pracovních míst, vyzkoušení nových politik „nanečisto“ a podpory plánovaných ekonomických reforem. V rozvinutých zemích jsou hlavními důvody rozvoj hospodářsky slabých a strukturálně postižených oblastí a zvýšení efektivity a konkurenceschopnosti výroby a obchodu.

Níže jsou vymezeny důvody pro vznik SEZ v České republice:  rozvoj hospodářsky méně vyspělých regionů a oblastí,  využití a rozvoj již existujících industriálních kapacit a infrastruktury,  vytváření nových pracovních příležitostí.

SEZ slouží jako prostředí se zvýhodněnými podmínkami pro podnikání. Na základě několika případových studií z jiných zemí byly identifikovány tyto poskytované výhody:  osvobození od daně z příjmů,  osvobození od platby příspěvků na sociální zabezpečení,  osvobození od daně z nemovitostí,  zrychlené a zjednodušené administrativní procedury (např. ve Velké Británii jsou radikálně zjednodušené postupy při stavebním řízení),  kapitálové příspěvky na zařízení a stroje,  granty na vytváření pracovních míst,  granty na školení zaměstnanců,  možnost nákupu pozemků za zvýhodněné ceny,  osvobození od daně z dividend pro zahraniční akcionáře.

V České republice se konceptu SEZ nejvíce blíží program na podporu průmyslových zón, postupně realizovaný od roku 1998, hlavně pak koncept rozsáhlejších Strategických průmyslových zón (dále jen „SPZ“). SPZ jsou zóny o výměře minimálně 200 ha nebo o výměře nejméně 100 ha v případech, kdy je zóna realizována na zastavěném, ale nevyužívaném území. Dále jsou to rovněž zóny připravované pro významného či vážného investora, který se zaváže k realizaci významné výše investice a s tím i k vytvoření určitého počtu pracovních míst.

SPZ jsou vždy připravovány ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu, agenturou CzechInvest a zástupci krajské a místní samosprávy a tyto po infrastrukturní stránce připravené zóny jsou pak spolu se systémem investičních pobídek využívány jako významný nástroj České republiky pro získávání strategických (především zahraničních) investorů.

SPZ se od klasického pojetí SEZ v některých bodech odlišují, avšak řadu hlavních znaků mají společnou. Mezi společné znaky SPZ a SEZ patří především tyto:  jedná se o geograficky vyčleněná území,  v rámci zón je kompletně předpřipravená infrastruktura pro investory,  umístění zón je v oblastech s dobrou dopravní dostupností a zároveň v mírně postižených oblastech,  investoři většinou získávají vedle výhod, jako jsou nižší cena pozemků, i další investiční pobídky (příspěvky na vznik určitého počtu pracovních míst, daňové úlevy atd.),  zóna je většinou řízena/spravována jediným subjektem/orgánem.

Koncept SPZ se však od SEZ odlišuje v následujících bodech:  neexistence speciálních pobídek pouze pro SPZ – tj. investorům působícím uvnitř SPZ jsou mimo připravenou infrastrukturu nabízeny stejné pobídky jako investorům působícím mimo zónu,  absence zvláštního legislativního a regulačního rámce – fungování SPZ není upraveno žádnou speciální právní normou.

Dle provedené studie by bylo možné zavést SEZ v České republice dvěma způsoby:  Jako samostatně stojící právní institut určený k přilákání investorů působící nezávisle na stávajícím systému investičních pobídek a programech veřejné podpory (zde by byl nutný souhlas Evropské komise). Taková úprava by byla komplexně obsažena ve zvláštním zákoně o SEZ.  Jako součást systému investičních pobídek a programů veřejné podpory. V takovém případě by byl přijat zákon o SEZ, který by odkazoval na novelizovaný zákon o investičních pobídkách a další relevantní předpisy, přičemž sám by řešil jen otázky nesouvisející s veřejnou podporou. V úvahu připadá rovněž rozsáhlejší novelizace stávající úpravy bez přijetí nového zákona o SEZ.

Investory by pak do zón bylo možné přilákat: 1. novými investičními pobídkami – poskytované buďto nad rámec regionální mapy veřejné podpory (nutná výjimka Evropské komise) nebo v jejím rámci, 2. sníženou administrativní zátěží – vytvoření institutu „manažera SEZ“, který by měl pravomoci v rámci výkonu veřejné správy, byly by mu svěřeny i některé pravomoci v souvislosti s výkonem statní správy vztahující se k území SEZ a jeho postavení by bylo zakotveno v právní úpravě.

Při realizaci SEZ mimo rámec zákona o investičních pobídkách je třeba vzít v úvahu tyto skutečnosti:  zřízení samostatného institutu SEZ bývá doprovázeno významnými výdaji z veřejných rozpočtů na zlepšení infrastruktury v dané lokalitě,  bylo by zapotřebí vytvořit nový zákon upravující fungování SEZ,  bylo by třeba provést další legislativní změny v souvislosti se zajištěním samostatných funkcí manažera v oblasti výkonu veřejné správy,  v případě snahy zvýhodnit SEZ nad rámec evropské legislativy, kterou se řídí zákon o investičních pobídkách, bude nezbytné oznámit Evropské komisi záměr takovou podporu poskytovat. Notifikační procedura může trvat až 18 měsíců a Evropská komise ani nemusí takové podpoře výjimku ze zákazu veřejné podpory poskytnout.

Zavedení institutu manažera SEZ do českého právního řádu se ve stávajících podmínkách jeví jako problematické. Navíc stát již v rámci programů na podporu průmyslových zón a SPZ finančně podpořil vybudování infrastruktury v 107 zónách, které stále ještě nejsou zcela obsazeny.

S ohledem na finanční a časovou náročnost přípravy nových ekonomických zón se jeví jako vhodnější využít pro koncept SEZ již připravené průmyslové zóny a zavést pilotní projekt zvýhodněných průmyslových zón do již stávajícího zákona o investičních pobídkách.

Na základě analýzy obsazenosti průmyslových zón a s ohledem na aktuální situaci v Moravskoslezském kraji by vhodnými kandidáty mohly být tyto zóny: 1. SPZ Ostrava-Mošnov (Moravskoslezský kraj) 2. SPZ Most-Joseph (Ústecký kraj) 3. SPZ Holešov (Zlínský kraj)

4. PZ Horní Tošanovice (Moravskoslezský kraj) 5. PZ Dukla-Havířov (Moravskoslezský kraj)

Tyto zóny byly vybrány podle následujících kritérií:

a) strategické průmyslové zóny, které mají rozlohu přes 150 ha a volné plochy přesahují 40 % rozlohy,

b) průmyslové zóny většího rozsahu z Moravskoslezského kraje, které jsou zcela neobsazené.

Realizace SEZ v rámci zákona o investičních pobídkách by byla zajištěna těmito kroky:  legislativní změny by byly provedeny novelou zákona o investičních pobídkách, zákona o zaměstnanosti a zákona o dani z nemovitých věcí,  zóny by byly vybrány ze stávajících průmyslových zón, jejichž vybudování či rozšíření již stát finančně podpořil,  investorům by byly nabídnuty výhody, které budou exkluzivně dostupné pouze uvnitř SEZ, ale zároveň nebudou přesahovat limity stanovené mapou regionální podpory, aby byla zajištěna slučitelnost s vnitřním trhem Evropské unie.

Využití stávajících průmyslových zón by tak bylo méně finančně i časově náročné a přispělo by navíc k efektivnímu využití již připravených a dotovaných průmyslových ploch. Tím by byla zajištěna i návratnost již vložených státních prostředků do projektů průmyslových zón. Zřízení institutu „zvýhodněných průmyslových zón“ nezakládá další finanční nároky na dobudování průmyslových zón, ani nebude docházet ke zvýšení závazků vůči novým investorům ve formě veřejné podpory, neboť ta se i nadále bude řídit mapou regionální podpory. Investoři však budou moci přislíbenou podporu čerpat vícero způsoby, čímž budou mít možnost vyčerpat podporu rychleji nebo ve vyšší míře.

Speciální ekonomické zóny představují v Evropě i zámoří standardně využívaný nástroj pro podporu ekonomicky zaostávajících regionů zejména s ohledem na jejich význam pro urychlení restrukturalizačních procesů regionálních ekonomik. Jejich cílem je motivovat ekonomické subjekty k preferenci ekonomicky zaostávajících regionů a přinášet tak pozitivní externality vůči veřejnému sektoru (např. úspora dávek v nezaměstnanosti, využití infrastruktury, odlehčení urbanizačních tlaků v ekonomických centrech apod.).

Toto opatření přispěje k vyššímu čerpání investičních pobídek. Na základě propočtů dle stávajících statistik by při dotaci 300 tis. Kč na jedno pracovní místo dosáhla výše hmotné podpory na pracovní místa ve zvýhodněných průmyslových zónách 163 mil. Kč ročně a hodnota poskytnutého osvobození od daně z nemovitých věcí při koeficientu 5 a rozloze pozemku 10 ha 2,53 mil. Kč ročně.

 Rozšíření regionů, v nichž bude poskytována hmotná podpora vytváření nových pracovních míst a hmotná podpora rekvalifikace nebo školení zaměstnanců Novela zákona podstatným způsobem zvyšuje podporu nově vytvářených pracovních míst. Tato opatření lze označit za vhodná řešení aktuální situace a vzhledem k uspořeným nákladům na sociální podporu, odvody do sociálního a zdravotního systému lze očekávat také dostatečnou efektivnost vzhledem k veřejným výdajům.

Smyslem regionálního zaměření hmotné podpory poskytované z rozpočtu Ministerstva práce a sociálních věcí je snaha přilákat investory do regionů s nejvyšší mírou nezaměstnanosti. Podle současných měřítek je takto podporováno 5 až 6 okresů. Např. v roce 2013 získalo tuto pobídku pouze 5 projektů, v rámci kterých se očekává vytvoření cca 520 nových pracovních míst. Za účelem silnější motivace firem realizovat investice, a tím i vytvářet nová pracovní místa, v potřebných oblastech by bylo žádoucí rozšířit tento velmi úzký okruh vybraných území i na území státem podporovaných regionů. V těchto nejpostiženějších regionech České republiky je třeba nabízet atraktivnější investiční pobídky, aby byli investoři motivováni svůj projekt realizovat právě v těchto oblastech. Často to jsou navíc regiony, kde jsou umístěny připravené, ale nevyužité průmyslové zóny.

Stejně tak je žádoucí rozšířit okruh regionů, v nichž bude dostupná hmotná podpora rekvalifikace nebo školení zaměstnanců. Navrhuje se rozšířit podporu rekvalifikace nebo školení zaměstnanců shodně spolu s rozšířením podpory vytváření nových pracovních míst.

Opatření přispěje k vytváření nových pracovních příležitostí, a tím i zvýšení povinných odvodů za zaměstnance, snížení výdajů státu na dávky v nezaměstnanosti, rozproudění ekonomiky (navýšení výrobních kapacit, exportu, koupěschopnosti obyvatel, atd.) a k obsazení připravených, ale nevyužitých průmyslových zón.

Současně dojde k vyššímu čerpání investičních pobídek. Pro potřeby kalkulace dopadů regulace byl použit následující model:  v okresech s mírou nezaměstnanosti nad 25 % průměru ČR hmotná podpora 100 tis. Kč na jedno nové pracovní místo a 25 % z vynaložených nákladů na rekvalifikaci nebo školení,  v okresech s mírou nezaměstnanosti nad 50 % průměru ČR hmotná podpora 200 tis. Kč na jedno nové pracovní místo a 50 % z vynaložených nákladů na rekvalifikaci nebo školení,  ve zvýhodněných průmyslových zónách podpora 300 tis. Kč na jedno nové pracovní místo.

V případě hmotné podpory rekvalifikace lze s ohledem na nastavení limitů očekávat zvýšení nákladů na tuto pobídku. Na základě statistik Ministerstva průmyslu a obchodu se odhaduje průměrné čerpání této podpory při variantě I ve výši 45,5 mil. Kč ročně a při variantě II 156 mil. Kč ročně. V případě hmotné podpory nových pracovních míst se nastavení hmotné podpory přibližuje svému historickému nastavení v letech 2000 až 2004. Nejvyšší čerpání této podpory nastalo v roce 2008 ve výši 874 mil. Kč. Podle statistik Ministerstva průmyslu a obchodu se odhaduje průměrné čerpání této podpory při variantě I ve výši 248 mil. Kč ročně a při variantě II 849 mil. Kč ročně. Podle možností státního rozpočtu by mohla být podpora na nová pracovní místa zvýšena až na 150 tis. Kč v případě prvně jmenovaných regionů a na 300 tis. Kč v případě regionů s nejvyšší mírou nezaměstnanosti.

Oba druhy hmotné podpory jsou poskytovány na základě dohod sjednávaných s Úřadem práce v závislosti na vydaných rozhodnutích o příslibu. V těchto dohodách je stanoven konkrétní počet pracovních míst podpořených hmotnou podporou. Tento počet má Ministerstvo práce a sociálních věcí možnost přizpůsobit stavu svého rozpočtu.

 Zvýšení dotace na pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku

Nevýhodou stávajícího systému investičních pobídek ve srovnání s některými okolními zeměmi je omezení hmotné podpory pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku na 5 % způsobilých nákladů, příp. 7,5 % pokud je realizována investiční akce ve výrobě i v oblasti technologických center (např. Slovensko může poskytnout dotaci až do výše 37 %, Polsko 10,5 %). Navýšením této podpory až na 12,5 % by se zvýšila atraktivnost investičních pobídek pro větší investice.

 Podpora datových center a velkých center zákaznické podpory

Datová centra jsou jedním z klíčových aspektů digitálního hospodářství. Lze očekávat, že do budoucna bude narůstat objem datových přenosů. Většina softwarových aplikací a datových úložišť se přesune do virtuálního cloudového prostoru, a tudíž výrazně naroste potřeba datových center, která se zlepšují v míře zabezpečení, flexibility a dostupnosti dat a informací. Znalost a schopnost využití operací datových center výrazně zvyšuje exportní výhodu firem.

Datová centra jsou důležitou součástí ICT infrastruktury. Technologie se vyvíjí a společnosti, fyzické osoby a instituce se stávají závislejšími na datových centrech. Je vhodné tento trend včas uchopit a poskytnout podmínky pro nárůst přílivu tohoto typu projektů do České republiky. Zahraniční společnosti v ICT sektoru dlouhodobě monitorují lokality, kde jsou datová centra umístěna. Datová centra tak zvyšují atraktivitu území pro příliv dalších zahraničních investic a tvorbu klastrů. Opatření tak přispěje ke zvýšení mezinárodní konkurenceschopnosti České republiky v oblasti inovací, informačních technologií a strategických služeb.

Současně se zavedením podpory datových center by byla zákonná úprava rozšířena i na centra zákaznické podpory, jejichž hlavním přínosem je zase naopak náročnost na vytváření nových pracovních míst.

Tímto opatřením dojde ke zvýšení nároků na státní rozpočet. Výše investiční pobídky pro jedno centrum zákaznické podpory s počtem 500 nových pracovních míst by mohla činit cca 107 mil. Kč. Podpora pro datová centra by měla ročně dosáhnout maximální výše 13 mil. Kč.

 Snížení limitů pro technologická centra a centra strategických služeb

Touto úpravou by byl režim investičních pobídek přístupnější projektům z těchto sofistikovaných oblastí. Snížením minimálního požadavku na počet nově vytvořených pracovních míst se tak zvýší počet přijatých žádostí z této oblasti, což přispěje k naplnění jednoho z cílů novely, tj. zvýšit atraktivnost a dostupnost systému investičních pobídek pro technologická centra a centra strategických služeb, a tím zvýšit mezinárodní konkurenceschopnost České republiky v oblasti inovací, informačních technologií a strategických služeb.

Opatření opět zároveň zvýší nároky na státní rozpočet. Jak je již kalkulováno výše, celková roční částka podpory přislíbená pro všechna technologická centra a centra strategických služeb (při zohlednění i tohoto opatření) by měla dosáhnout hodnoty 432 mil. Kč ročně.

 Zrušení 75% limitu maximální míry podpory pro low-tech obory ve výrobě

V současnosti je veřejná podpora snižována na 75 % hodnoty u projektů směřujících do výroby v oborech zpracovatelského průmyslu, které jsou prostřednictvím klasifikace CZ- NACE vymezeny jako „low-tech“, tj. obory s nižší technologickou náročností. Záměrem tohoto omezení bylo zajistit, aby pobídky směřovaly k inovačním a technologicky náročnějším aktivitám investorů. Poslední novelou bylo k tomuto kritériu přiřazeno i regionální hledisko, tzn. ke snížení stropu veřejné podpory dochází pouze u projektů realizovaných v oborech vymezených jako „low-tech“ a současně umístěných v Regionu II (tj. v regionech, které nespadají ani pod územní oblasti s mírou nezaměstnanosti alespoň o 50 % vyšší než je průměrná míra nezaměstnanosti v České republice, ani pod státem podporované regiony).

Jedním z návrhů novely je proto srovnat veřejnou podporu na úroveň 100 % stropu a již nerozlišovat mezi hi-tech a low-tech obory zpracovatelského průmyslu. Rozdělení projektů mezi hi-tech a low-tech obory je v současnosti obtížně realizovatelné. Návrh změny tak představuje racionální opatření, které opět vychází vstříc investorům. Závazky státu však v takovém případě vzrostou, neboť příslib investiční pobídky u projektů v low-tech oborech navíc realizovaných v nezvýhodněných regionech se zvýší o 6,25 % způsobilých nákladů investice.

 Změna vymezení pojmu „zájemce“

Jedná se o rozpočtově neutrální opatření. Pro zahraniční investory žádající o investiční pobídky je však velmi pozitivní změnou, která usnadní jejich vstup na český trh a omezí jejich administrativní zatížení.

Stávající formulace působí v některých specifických případech interpretační problémy a při doslovném výkladu by šlo o požadavky v praxi nesnadno realizovatelné, zejména s ohledem na dobu potřebnou v českém právním prostředí pro založení nové společnosti.

Snahou je ošetřit v zákoně i situace, kdy žadatel nezaložil společnost zcela novou, ale zakoupil „ready-made“ společnost. „Ready-made“ společnost je již existující prázdná společnost, která nevykonávala podnikatelskou činnost. Žadatelé ji mohou zakoupit ve snaze vyhnout se zdlouhavé administrativní zátěži spojené se založením české obchodní společnosti.

 Vypuštění povinnosti prokazovat financování minimální částky z vlastních zdrojů

Z hlediska dopadů na státní rozpočet, rozvoj trhu práce či export je forma financování málo významná. Návrh změny tak vychází vstříc investorům bez dodatečných požadavků na státní rozpočet. Navíc s ohledem na praktické a výkladové potíže při posuzování splnění podmínky zvýší toto opatření právní jistotu příjemců při čerpání investičních pobídek.

Tato podmínka jde často i proti ekonomickému uvažování investorů - vlastní zdroje jsou dražším zdrojem financování investic než zdroje cizí a v případě projektů na dolní hranici limitů (50/100 mil Kč) je požadavek na 25 či 50 mil Kč vlastních zdrojů pro investory nepřiměřený (bankám totiž standardně stačí k přislíbení úvěru pouze 20% podíl vlastních zdrojů). Návrh tak přináší zlepšení podmínek pro menší investice.

Stávající podmínka uvedená v § 2 odst. 3 písm. c) a § 2 odst. 4 písm. b) zákona o investičních pobídkách, která stanoví nutnost financování poloviny minimální hodnoty požadované investice z vlastního kapitálu právnické osoby či vlastními prostředky fyzické osoby, není ani vyžadována evropskými předpisy upravujícími poskytování veřejné podpory. V nich je pouze stanovena podmínka, že „k zajištění životaschopnosti investice musí členské státy zaručit, aby příjemce poskytl finanční příspěvek ve výši alespoň 25 % způsobilých nákladů, a to z vlastních nebo externích zdrojů a ve formě, která nepředstavuje jakoukoli finanční podporu z veřejných zdrojů“. Tato podmínka je již obsažena v dosavadním ustanovení § 6a odst. 5 zákona o investičních pobídkách a je kontrolována finančními úřady.

 Úprava podmínek přeměny společností v režimu slevy na daních z příjmů

Společnosti, které čerpají slevu na daních z příjmů na základě rozhodnutí o příslibu a v době trvání nároku na uplatňování této slevy fúzují nebo převezmou jmění společnosti zrušené bez likvidace, poruší zvláštní podmínku stanovenou zákonem o daních z příjmů. V důsledku porušení této podmínky již nemohou dále slevu na daních z příjmů čerpat a navíc musejí dosud čerpanou částku vrátit.

Důvodem k zavedení tohoto opatření byla snaha zamezit spekulativnímu převádění daňových úlev na společnosti, které by jinak na slevu na daních z příjmů nedosáhly. Podnětem k realizaci přeměn společností však často bývají jiné důvody, vyvolané např. aktuálním hospodářským vývojem nebo snahou o optimalizaci daňových opatření. Tyto společnosti, které k restrukturalizaci přistoupí, jsou pak v rámci systému investičních pobídek sankcionovány dvakrát – nejenže ztratí možnost dočerpat přiznanou slevu na daních z příjmů, přestože splňují všechny podmínky dané zákonem o investičních pobídkách, ale navíc musí vrátit i to, co v minulých letech na daňové úlevě vyčerpaly.

Změna ustanovení tak bude z pohledu podnikatelů velmi pozitivní úpravou, která zmírní neúměrně přísnou sankci díky tomu, že tyto firmy již nebudou vracet získanou investiční podporu. Bude tak umožněn přirozený tržní proces, který byl díky administrativním opatřením fakticky jen odložen. Navíc se jedná o opatření, které nezakládá žádné dodatečné náklady na státní rozpočet.

 Možnost zřeknutí se nároku na slevu na daních z příjmů

V rámci zákona o investičních pobídkách jsou příjemci v souladu s evropskými předpisy vázáni k plnění podmínek režimu podpory do uplynutí lhůty 5 let od dokončení investice. Zákonem o daních z příjmů jsou však příjemci zavázáni po celou dobu, po kterou mohou slevu na daních z příjmů čerpat, tj. až 13 let od vydání rozhodnutí o příslibu investiční pobídky. Je ideálním předpokladem, že pokud mohou společnosti uplatňovat slevu na daních z příjmů po dobu 10 let, měly by i po tuto dobu plnit podmínky zákona o daních z příjmů.

V ekonomické realitě však společnosti nejsou vždy schopny tuto pobídku po celou přislíbenou dobu 10 let čerpat, anebo by se samy rády po uplynutí lhůty udržitelnosti z plnění těchto povinností vyvázaly i za předpokladu, že již nebudou moci slevu na daních z příjmů dočerpat. Podle současné úpravy to však není možné a společnost je vyvázána z plnění zvláštních podmínek zákona o daních z příjmů až po uplynutí celé lhůty 10 let, přestože lhůta pro plnění podmínek zákona o investičních pobídkách již uplynula.

Úprava ustanovení proto vychází jednoznačně vstříc investorům, aniž by vytvářela jakékoli nároky na státní rozpočet. Současně by se také zvýšila pružnost systému investičních pobídek.

 Snížení některých dalších sankcí zákona o daních z příjmů

Z pohledu investorů se opět jedná o velmi pozitivní opatření, které nezakládá žádné nároky na státní rozpočet. Jedná se např. o případy zahájení insolvenčního řízení či zvýšení základu pro výpočet slevy na dani obchodními operacemi ve vztazích se spojenými osobami ad. Tato opatření zvýší právní jistotu příjemců při čerpání investičních pobídek.

4. NÁVRH ŘEŠENÍ

4.1 Stanovení pořadí variant a výběr nejvhodnějšího řešení

Pořadí variant:

 varianta II – novela zákona o investičních pobídkách podle GBER s veřejnou podporou nad 150 mil. EUR ročně,

 varianta I – novela zákona o investičních pobídkách podle GBER s omezením veřejné podpory do 150 mil. EUR ročně,  varianta III – novela zákona o investičních pobídkách podle RAG,  varianta 0 – ponechání stávajícího stavu.

Vzhledem k tomu, že od 1. července 2014 došlo v oblasti regionální investiční podpory k významným změnám, je nezbytné přizpůsobit systém investičních pobídek podle nových evropských podmínek. Pokud by systém investičních pobídek nekompenzoval omezení plynoucí z nových předpisů Evropské unie, zejména pokud jde o snížení přípustné míry veřejné podpory v regionech České republiky, poklesne účinnost tohoto nástroje v podpoře přílivu nových zahraničních investic, ale i v udržení investorů stávajících.

Je proto nezbytné připravit novelu zákona o investičních pobídkách, která jednak zajistí soulad poskytování podpory s relevantními předpisy Evropské unie a současně přispěje k rychlejší návratnosti investičních projektů a zjednoduší celý systém pobídek tak, aby byl pro investory i nadále dostatečně atraktivním.

Jak již bylo konstatováno v úvodu, do 30. června 2014 byl zákon o investičních pobídkách slučitelný s vnitřním trhem Evropské unie na základě blokové výjimky podle nařízení Komise č. 800/2008. S ohledem na velmi krátkou dobu mezi zveřejněním konečného znění nového obecného nařízení o blokových výjimkách (nařízení Komise č. 651/2014 ze dne 17. června 2014 bylo publikováno v Úředním věstníku EU dne 26. června 2014) a nabytím jeho účinnosti (dne 1. července 2014) nebylo možné provést potřebné změny v systému investičních pobídek tak, aby byl možný nepřerušený příjem žádostí. Evropská komise však současně umožnila použití blokové výjimky pro nadlimitní režimy podpory bez schváleného plánu hodnocení po přechodnou dobu 6 měsíců. Je proto nezbytné připravit co nejrychleji změnu legislativy, čemuž opět nejlépe vyhovuje režim blokové výjimky.

V případě změny legislativy podle Pokynů k regionální státní podpoře (RAG) by byla časová prodleva v náběhu novelizovaného systému investičních pobídek prodloužena o dobu potřebnou ke zpracování analýzy vlivu režimu podpory na společný trh Evropské unie a následně o dobu potřebnou k projednání návrhu Evropskou komisí. Proces notifikace režimu podpory podle čl. 108 Smlouvy o fungování Evropské unie je časově náročný proces navíc spojený s nejistotou udělení výjimky ze zákazu veřejné podpory. Varianta III je navíc spojena i se zvýšením administrativní, finanční i časové náročnosti systému investičních pobídek.

Z hlediska zákona o investičních pobídkách i samotných příjemců je proto přijatelnější a jednodušší režim blokové výjimky (GBER) – varianty I a II.

Režim podpory podle varianty I by byl při realizování navrhovaných úprav automaticky považován za slučitelný s vnitřním trhem bez dalšího posuzování Evropskou komisí. Pokud by však došlo k omezení podpory výroby ve zpracovatelském průmyslu pouze na nové výrobní závody, chyběl by účinný nástroj podpory již etablovaných investorů z této oblasti. Mohlo by tak docházet k odlivu investic stávajících investorů ve výrobě do zahraničí.

Protože Evropská komise připustila možnost použití blokové výjimky i pro nadlimitní režimy podpory (tj. režimy podpory s ročním objemem podpory nad 150 mil. EUR), byl jako nejvhodnější zvolen postup souladu systému investičních pobídek s obecným nařízením o blokových výjimkách při zachování podpory expanzí výrobních závodů. Tato varianta však předpokládá schválení navrženého režimu podpory včetně jeho plánu hodnocení Evropskou komisí.

Lze očekávat, že předložená novela zákona přinese dodatečné výdaje státního rozpočtu. Ty však budou kompenzovány pozitivními proticyklicky působícími efekty, jejichž účinnost je dána aktuálním stavem ekonomické situace v České republice.

Výhody Nevýhody

 žádné změny právních předpisů nejistota – nutné posouzení ze strany EK  zkušenosti s administrací a implementací jak nízká účinnost pro projekty z oblasti TCSC

Varianta

ze strany státní správy, tak podnikatelů

0 vyšší administrativní zátěž žadatelů

 podpora expanzí výrobních závodů

 překážky při čerpání pobídek

 větší podpora projektům z oblasti TCSC nutná změna právních předpisů  snížení administrativní zátěže žadatelů přelévání investic stávajících investorů ve výrobě

do zahraničí z důvodu absence režimové podpory

 zjednodušení podmínek pro čerpání

(individuální notifikace EK)

 větší podpora průmyslových zón

 omezení podpory velkých investičních projektů

 větší podpora zaměstnanosti a školení

(individuální notifikace EK)

Varianta

 nové možnosti uplatnění pro kvalifikovanou

I

pracovní sílu  zvýšení technologické a znalostní vybavenosti ekonomiky  zvýšení konkurenceschopnosti ČR v oblasti inovací, informač. technologií a strateg. služeb  snížení výdajů státního rozpočtu

 podpora expanzí výrobních závodů nejistota – nutné posouzení ze strany EK  větší podpora projektům z oblasti TCSC nutná změna právních předpisů  snížení administrativní zátěže žadatelů omezení podpory velkých investičních projektů

(individuální notifikace EK)

 zjednodušení podmínek pro čerpání

 zvýšení výdajů státního rozpočtu

 větší podpora průmyslových zón

Varianta

 větší podpora zaměstnanosti a školení

II

 nové možnosti uplatnění pro kvalifikovanou pracovní sílu  zvýšení technologické a znalostní vybavenosti ekonomiky  zvýšení konkurenceschopnosti ČR v oblasti inovací, informač. technologií a strateg. služeb

 podpora expanzí výrobních závodů nejistota – udělení výjimky až po posouzení EK  větší podpora projektům z oblasti TCSC časová náročnost – zpracování analýzy režimu

podpory, notifikace režimu podpory EK

 podpora velkých investičních záměrů v rámci režimu podpory nutná změna právních předpisů – rozsáhlejší

legislativní úpravy

 zjednodušení podmínek pro čerpání

 kontrafaktuální scénáře u každého projektu –

 větší podpora průmyslových zón

Varianta

vyšší administrativní zátěž jak na straně žadatelů,

III větší podpora zaměstnanosti a školení

tak na straně poskytovatele

 nové možnosti uplatnění pro kvalifikovanou

 veřejná podpora omezena na dodatečné náklady

pracovní sílu  zvýšení technologické a znalostní vybavenosti ekonomiky  zvýšení konkurenceschopnosti ČR v oblasti inovací, informač. technologií a strateg. služeb

5. IMPLEMENTACE DOPORUČENÉ VARIANTY A VYNUCOVÁNÍ

Za účelem implementace tohoto návrhu by měl být vypracován návrh zákona, kterým se mění zákon č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách a o změně některých zákonů (zákon o investičních pobídkách), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Orgán zodpovědný za realizaci zákona je Ministerstvo průmyslu a obchodu.

Zvažované změny systému investičních pobídek vyžadují změnu těchto zákonů

- zákona č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách, ve znění pozdějších předpisů,

- zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů,

- zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů,

- zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí, ve znění pozdějších předpisů, a změnu těchto prováděcích předpisů:

- nařízení vlády č. 596/2006 Sb., kterým se stanoví přípustná míra veřejné podpory v regionech soudržnosti České republiky, ve znění pozdějších předpisů,

- nařízení vlády č. 515/2004 Sb., o hmotné podpoře na vytváření nových pracovních míst a hmotné podpoře rekvalifikace nebo školení zaměstnanců v rámci investičních pobídek, ve znění pozdějších předpisů.

Všeobecné podmínky pro poskytování investiční pobídky, postup při jejím poskytování i výkon státní správy s tím související je stanoven zákonem o investičních pobídkách.

Veškeré žádosti o poskytnutí investiční pobídky jsou v souladu se zákonem o investičních pobídkách podávány prostřednictvím určené organizace – agentury CzechInvest, která poskytuje žadatelům součinnost při předkládání žádostí. Rozhodnutí o příslibu investiční pobídky je vydáváno Ministerstvem průmyslu a obchodu po posouzení předpokladů splnění podmínek zákona o investičních pobídkách a po obdržení kladných stanovisek všech dotčených orgánů, které se vyjadřují i ke splnění zvláštních podmínek plynoucích ze souvisejících předpisů. Kontrola plnění zákonných podmínek a povinností je řešena konkrétně prostřednictvím § 7 zákona o investičních pobídkách, který vymezuje příslušné kontrolní orgány, lhůty pro výkon kontrolních pravomocí i sankce za porušení podmínek a povinností.

6. PŘEZKUM ÚČINNOSTI REGULACE

Přezkum bude prováděn v pravidelných intervalech po nabytí účinnosti novely zákona o investičních pobídkách ve spolupráci s ostatními dotčenými subjekty tak, aby bylo objektivně zjištěno, zda jsou naplňovány cíle stanovené při přijímání dané novely zákona.

V souladu s evropskými předpisy bude mít navíc systém investičních pobídek sestaven plán hodnocení, na základě kterého bude zjišťováno, zda byly naplněny předpoklady slučitelnosti režimu podpory s vnitřním trhem Evropské unie, zda se jedná o účinná opatření ve vztahu k nastaveným cílům a jaký je jeho dopad na hospodářskou soutěž.

7. KONZULTACE A ZDROJE DAT

Návrh novely zákona o investičních pobídkách byl projednán s dalšími ministerstvy spolupracujícími na realizaci systému investičních pobídek - s Ministerstvem financí, Ministerstvem práce a sociálních věcí a Ministerstvem životního prostředí. Zajištěna byla i spolupráce s Agenturou pro podporu podnikání a investic CzechInvest. Záměr dané novely zákona byl dále konzultován i s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže a byly zajištěny i externí konzultace s odborníky.

Velmi diskutovaným tématem bylo zachování podpory pro již existující firmy v oblasti zpracovatelského průmyslu. Možné podpory těmto firmám jsou přímo podmíněny rozhodnutím Evropské komise a schválením plánu hodnocení podle nového obecného nařízení o blokových výjimkách.

S ohledem na nízkou motivaci slevy na daních z příjmů pro technologická centra a centra strategických služeb mělo být součástí návrhu novely zákona i zavedení investiční pobídky ve formě snížení odvodu z úhrnu mezd, které by zahrnovalo snížení pojistného na sociální zabezpečení a veřejné zdravotní pojištění hrazeného zaměstnavatelem za nové zaměstnance. Tato forma pobídky cílená na podporu zaměstnanosti, která není podmíněna dosažením zisku, ani regionálně omezována, by byla pro investory z oblasti technologických center a center strategických služeb větším stimulem k realizaci těchto investic a k jejich umístění v České republice. Pobídka by byla navíc administrativně, a tím i časově a finančně, méně nákladná než je podpora formou přímé finanční dotace. Společnosti by měly také záruku poskytnutí pobídky v přislíbeném rozsahu. Ministerstvo financí však souběžně připravuje novelu zákona o daních z příjmů, která by měla v souladu s koaliční smlouvou vlády zrušit jednotné inkasní místo, a tím i spojení plateb veřejného pojištění do „odvodu z úhrnu mezd“. Jako variantní řešení tak zůstává investiční pobídka, která by zahrnovala snížení plateb pojistného na sociální zabezpečení nových zaměstnanců hrazené zaměstnavatelem, které je podle dosud účinného znění upraveno zákonem č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. S ohledem na platný právní stav, podle kterého se tyto platby převádějí s účinností od 1. ledna 2015 do „odvodu z úhrnu mezd“, a s ohledem na přípravné legislativní práce Ministerstva financí tak v tomto okamžiku není možné novou formu investiční pobídky realizovat.

Při přípravě materiálu byly dále využity výsledky projektu Technologické agentury České republiky pod názvem „Optimalizace systému investičních pobídek pro zvýšení konkurenceschopnosti České republiky a jejích regionů“, který byl realizován Střediskem regionálních a správních věd Vysoké školy ekonomické v Praze. Zohledněny byly i výsledky studie společnost Deloitte s názvem „Analýza možností vzniku Speciálních ekonomických zón v České republice“, která se zaměřila na rozbor podnikatelského a právního prostředí v souvislosti s možným vybudováním speciálních ekonomických zón.

Pro potřeby hodnocení dopadů regulace bylo dále zadáno vypracování analýzy dopadů změn zákona Středisku regionálních a správních věd Vysoké školy ekonomické v Praze. V rámci této analýzy byl vypracován regresní model mapující závislost podpořených investic na změnách v investiční podpoře a ekonomickém vývoji, který byl do modelu zapracován prostřednictvím hrubé přidané hodnoty.

Dále bylo využito statistik vedených při systému investičních pobídek a dat z Rámcového programu, který byl ukončen v r. 2008.

Další projednávání návrhu bylo zajištěno prostřednictvím mezirezortního připomínkového řízení. Vypořádání připomínkového řízení je obsahem samostatné přílohy materiálu.

B. Zhodnocení protikorupčních rizik - CIA

I. Zhodnocení naplňování kritérií

1. Přiměřenost

Cílem návrhu je zajistit soulad poskytování podpory s relevantními předpisy Evropské unie a udržet konkurenceschopnost systému investičních pobídek v mezinárodní soutěži s okolními státy. Návrh je ve vztahu k cíli co do formy i obsahu přiměřený.

V rámci Evropské unie jsou investiční pobídky regulovány evropskými pravidly pro oblast veřejné podpory, zejména pak pro podoblast regionální investiční podpory. Navrhovaná novela zákona o investičních pobídkách byla připravena v návaznosti na změnu těchto evropských předpisů, která s platností od července t. r. zavádí některá restriktivní opatření, jež mají přispět k umírněnému využívání regionální investiční podpory, a tím i k omezení jejích negativních účinků na společný trh Evropské unie.

S ohledem na snížení přípustných intenzit veřejné podpory v regionech České republiky budou novelou přijata opatření, která zefektivní čerpání veřejné podpory a fungování systému investičních pobídek zjednoduší. V rámci novely tak dojde k:

- rozšíření forem investiční pobídky,

- snížení administrativní zátěže žadatelů,

- odstranění některých omezujících podmínek ze zákona o investičních pobídkách i ze zákona o daních z příjmů,

- zmírnění některých sankcí, aby odpovídaly míře zavinění a nebyly nepřiměřeně vysoké.

Kompetence orgánů veřejné správy jsou návrhem upravovány pouze v nezbytném rozsahu k rozšíření forem investiční podpory a změnám v podmínkách čerpání.

2. Efektivita

Zákon o investičních pobídkách je realizován od r. 2000 a jeho současné procesní nastavení a rozvržení kompetencí se ukázalo jako dostatečně efektivní.

Veřejná správa je schopna kontrolovat a vynucovat dodržování regulace. Kontrola a vynucování jsou upraveny ustanovením § 7 zákona o investičních pobídkách, které vymezuje příslušné kontrolní orgány, lhůty pro výkon kontrolních pravomocí i sankce spojené s porušením jednotlivých podmínek a povinností.

Návrh novely zákona o investičních pobídkách přináší řadu opatření, která povedou ke snížení administrativní zátěže a ke zjednodušení systému pobídek. Zjištěné nedostatky současné právní úpravy, které znesnadňují aplikaci zákona o investičních pobídkách, tak budou touto novelou odstraněny.

3. Odpovědnost

Kompetence jednotlivých orgánů v systému investičních pobídek jsou upraveny zákonem o investičních pobídkách. Zákon konkrétně vymezuje podmínky pro poskytnutí investiční pobídky, postup při jejich poskytování, orgány kompetentní k posuzování jednotlivých podmínek i k jejich kontrole, lhůty pro jejich kontrolu i sankce za jejich nedodržení.

Veškeré žádosti o poskytnutí investiční pobídky jsou v souladu se zákonem o investičních pobídkách podávány prostřednictvím určené organizace – agentury CzechInvest, která poskytuje žadatelům součinnost při předkládání žádostí. Rozhodnutí o příslibu investiční pobídky je vydáváno Ministerstvem průmyslu a obchodu po posouzení předpokladů splnění podmínek zákona o investičních pobídkách a po obdržení kladných stanovisek všech dotčených orgánů, které se vyjadřují i ke splnění zvláštních podmínek plynoucích ze souvisejících právních předpisů. Dotčenými orgány při posuzování předpokladů splnění podmínek pro poskytnutí investiční pobídky, jakož i kontrolními orgány k těmto podmínkám a jednotlivým investičním pobídkám, jsou:  Ministerstvo průmyslu a obchodu – posouzení a kontrola vybraných podmínek zákona o investičních pobídkách a dvou forem pobídek (převodu pozemků za zvýhodněnou cenu a hmotné podpory pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku pro strategické investiční akce),  Ministerstvo financí a příslušné finanční úřady – posouzení a kontrola vybraných podmínek zákona o investičních pobídkách a dvou forem pobídek (slevy na daních z příjmů a osvobození od daně z nemovitých věcí),

 Ministerstvo životního prostředí – posouzení a kontrola jedné vybrané podmínky stanovené zákonem o investičních pobídkách,

 Ministerstvo práce a sociálních věcí a Úřad práce České republiky – posouzení a kontrola vybraných podmínek zákona o investičních pobídkách a dvou forem pobídek (hmotné podpory vytváření nových pracovních míst a hmotné podpory rekvalifikace nebo školení zaměstnanců).

Nově je navrhováno začlenění Ministerstva zemědělství jako dalšího dotčeného orgánu, který by se podílel na kontrole jedné vybrané podmínky.

Příslušné pravomoci tak jsou rozloženy mezi několik orgánů veřejné správy.

4. Opravné prostředky

V řízení o poskytnutí investiční pobídky se postupuje v souladu se zákonem o investičních pobídkách a v případě skutečností neupravených tímto zákonem se postupuje v souladu se správním řádem.

Protože v rámci individuálních správních aktů musí správní orgán umožnit dotčeným osobám uplatňovat jejich práva a hájit oprávněné zájmy, je účastníkům řízení dávána možnost seznámit se s podklady pro vydání rozhodnutí a se stanovisky dotčených orgánů před vydáním rozhodnutí o nabídce na poskytnutí investiční pobídky nebo rozhodnutí o příslibu investiční pobídky a uplatnit svoje připomínky. Správní řád rovněž určuje možnosti uplatnění opravných prostředků. Rozhodnutí vydávaná v rámci zákona o investičních pobídkách obsahují všechny nezbytné náležitosti rozhodnutí podle správního řádu, včetně poučení adresáta o možnosti podat opravný prostředek.

5. Kontrolní mechanismy

Zákon o investičních pobídkách přesně určuje práva a povinnosti jednotlivých účastníků řízení a v ustanovení § 7 jmenovitě vymezuje příslušné kontrolní orgány, lhůty pro výkon kontrolních pravomocí i sankce spojené s porušením podmínek a povinností zákona o investičních pobídkách. Sankce za porušení zvláštních podmínek, stanovených souvisejícími právními předpisy, jsou upraveny v rámci těchto předpisů. V rámci stávajícího systému tak již existuje funkční systém kontroly včetně sankčního mechanismu.

Novela zákona pouze v nezbytně nutné míře upravuje pravomoci jednotlivých kontrolních orgánů a vymezení sankcí v souvislosti s rozšířením forem investiční pobídky a se změnami v podmínkách čerpání. Sankce zavedené zákonem o investičních pobídkách nejsou novelou měněny, k jejich úpravě dochází pouze z důvodu přehlednosti a zajištění jednotnosti úpravy. V rámci zákona o daních z příjmů dochází ke zmírnění sankcí při nedodržení některých podmínek, aby odpovídaly míře zavinění a nebyly pro podnikatele nepřiměřeně vysoké (např. sankce v případě fúze společnosti, zahájení insolvenčního řízení nebo zvýšení základu pro výpočet slevy na dani obchodními operacemi ve vztazích se spojenými osobami).

Při kontrole investičních pobídek a při vyvozování důsledků za porušení podmínek spolu příslušné kontrolní orgány spolupracují a navzájem si poskytují součinnost.

Kontrola dodržování maximální míry a výše veřejné podpory je prováděna Ministerstvem průmyslu a obchodu průběžně po celou dobu čerpání investiční pobídky.

II. Specifické podmínky

1. Poptávková stránka

Řízení o poskytnutí investiční pobídky je správním řízením, ve kterém rozhoduje jeden orgán

– Ministerstvo průmyslu a obchodu.

Rozhodnutí jsou připravována odborem inovačního podnikání a investic, k vedení řízení je určena vždy konkrétní úřední osoba, která je uvedena v příslušném spise.

Žádost investora je posuzována z hlediska předpokladů splnění podmínek zákona o investičních pobídkách, zákona o daních z příjmů, zákona o zaměstnanosti, prováděcích předpisů k těmto zákonům a z hlediska souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie. V rámci rozhodovacího řízení je žádost zasílána k posouzení dotčeným orgánům vymezeným zákonem o investičních pobídkách. Závazná stanoviska těchto orgánů jsou dále podkladem pro vydání rozhodnutí. Každý účastník řízení má možnost seznámit se s podklady řízení. Náležitosti rozhodnutí a podrobnosti ve věci správního řízení určuje správní řád.

Rozhodnutí jsou vydávána průběžně na základě žádostí jednotlivých investorů. Četnost rozhodování vykazuje meziroční výkyvy a je ovlivněna jednak nabídkou investiční podpory a také aktuálním ekonomickým vývojem.

Výkon státní správy v oblasti investičních pobídek vyžaduje důkladnou znalost zákona o investičních pobídkách a jeho prováděcích předpisů a dalších souvisejících zákonů, zejména správního řádu, kontrolního řádu, zákona o daních z příjmů, zákona o zaměstnanosti a nově i zákona o dani z nemovitých věcí. Při posuzování žádostí je spolupracováno i s oborově příslušnými útvary sekce průmyslu Ministerstva průmyslu a obchodu podle zařazení investiční akce v klasifikaci CZ-NACE.

2. Nabídková stránka Povinnosti investorů podporovaných v rámci zákona o investičních pobídkách nejsou zásadním způsobem zpřísňovány, spíše naopak.

Se zavedením konceptu „zvýhodněných průmyslových zón“ budou dopady nejvíce patrné pro obce, na jejichž katastrálním území se budou tyto zvýhodněné průmyslové zóny nacházet, a to v podobě ušlého příjmu z daně z nemovitých věcí. Tato pobídka však bude poskytována pouze v případě souhlasného stanoviska obce.

Nové povinnosti vzniknou především kontrolním orgánům v souvislosti se zavedením nové formy investiční pobídky a s úpravou některých podmínek.

Dotčenými subjekty jsou: Ministerstvo průmyslu a obchodu, agentura CzechInvest, Ministerstvo financí, orgány Finanční správy ČR, Ministerstvo práce a sociálních věcí, Úřad práce ČR, Ministerstvo životního prostředí, obce, příp. kraje, a investoři (podnikající fyzické i právnické osoby). Nově je navrhováno i Ministerstvo zemědělství jako další dotčený orgán. Účast investorů na systému investičních pobídek je dobrovolná. Pokud investor podá žádost o investiční pobídku a splní zákonné podmínky, má nárok na investiční pobídku ve výši určené v souladu s prováděcím právním předpisem k zákonu o investičních pobídkách.

Pokud by byli za zájmovou skupinu považováni pracovníci veřejné správy, lze jejich postoj ke korupci označit za negativní. Vládou byl schválen Etický kodex úředníků a zaměstnanců veřejné správy, na jehož základě jsou přijímány vnitřní předpisy jednotlivých úřadů.

Etické kodexy, ani korupční kauzy zájmové skupiny příjemců investičních pobídek nejsou známy.

Zákonem o investičních pobídkách není řešena povinnost zadávání veřejných zakázek, ani není nijak limitována vázanost dotčených subjektů na stát a veřejné instituce. Míra transparence dotčených subjektů může být různá.

III. Transparence a otevřená data

Návrh zákona nevytváří žádné povinnosti ke zveřejňování informací, neboť tato povinnost je upravena na úrovni evropské legislativy.

Údaje o přiznaných investičních pobídkách a jejich příjemcích jsou veřejně dostupnou informací uveřejňovanou na internetových stránkách agentury CzechInvest, která je podřízenou organizací Ministerstva průmyslu a obchodu. Informace jsou uváděny od roku 1998 v souhrnných číslech i za jednotlivé projekty v podobě tabulky ve formátu .xls. Informace jsou zveřejňovány až po vydání končeného rozhodnutí o příslibu investiční pobídky. Přístup k těmto informacím není podmíněn předchozí registrací.

Data, na která se vztahují předpisy upravující povinnost mlčenlivosti, se nezveřejňují.

IV. Přiměřenost postupů, procesů a sankcí

Postup při poskytování investičních pobídek, stejně jako systém kontroly a sankcí, je upraven zákonem o investičních pobídkách již od r. 2000. Za svoji existenci byl zákon několikrát novelizován. V rámci těchto novel byla postupně precizována ustanovení, která vytvářela překážky v aplikaci zákona nebo zaváděla neúměrně přísné sankce.

V. Sběr dat o zjištěných korupčních rizicích

Z praxe nejsou známy žádné korupční kauzy, které by se týkaly výkonu veřejné správy v oblasti poskytování investičních pobídek. Na základě obecných předpokladů tak lze konstatovat, že u takto provázaného systému výkonu veřejné správy založeného na přesně definovaných podmínkách podpory a kontroly vzniká poměrně malý prostor pro korupční jednání. Veškeré postupy správních orgánů jsou dostatečně upraveny přímo zákonem o investičních pobídkách nebo souvisejícími právními předpisy. Při realizaci systému investičních pobídek nedochází ke koncentraci pravomocí a je vykonávána kontrolní činnost.

C. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky

Navrhovaná právní úprava je v souladu s ústavním zákonem č. 1/1993 Sb., Ústava ČR, a rovněž s Listinou základních práv a svobod, vyhlášenou usnesením předsednictva České národní rady č. 2/1993 Sb. jako součást ústavního pořádku ČR (dál jen „Listina“), a to jmenovitě s následujícími ustanoveními Listiny:

- ustanovení čl. 2 odst. 3 Listiny, podle kterého každý může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nemůže být nucen činit, co zákon neukládá;

- ustanovení čl. 4 odst. 1 Listiny, podle kterého povinnosti mohou být ukládány toliko na základě zákona a v jeho mezích a jen při zachování základních práv a svobod;

- ustanovení čl. 26 odst. 1 Listiny, podle kterého má každý právo na svobodnou volbu povolání a přípravu k němu, jakož i právo podnikat a provozovat jinou hospodářskou činnost, přičemž zákon může stanovit podmínky a omezení pro výkon určitých povolání nebo činností – změnou poskytování investičních pobídek dojde k vytvoření zdravějšího konkurenčního prostředí pro podnikatele.

K dané problematice neexistují nálezy Ústavního soudu.

D. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká Republika vázána, a její slučitelnost s předpisy Evropské unie

Mezinárodní smlouvy, jimiž je Česká republika vázána, se na danou oblast nevztahují. Judikatura soudních orgánů Evropské unie, která by se týkala toho, že státy mohou, ale nemusí poskytovat investiční pobídky, neexistuje. Evropská judikatura se týká pouze splnění/nesplnění podmínek pro poskytování veřejné podpory v konkrétních případech.

Návrh zákona, kterým se provádí změna systému investičních pobídek, není v rozporu s právními akty ES/EU, které v případě, že se členský stát rozhodne investiční pobídky jako nástroj hospodářské politiky využívat, vytváří rámec pro poskytování regionální veřejné podpory.

Zákona o investičních pobídkách se dotýkají tyto právní akty Evropské unie:

- Nařízení Komise (EU) č. 651/2014 ze dne 17. června 2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem,

- Pokyny k regionální státní podpoře na období 2014-2020,

- Smlouva o fungování Evropské unie (článek 107 a 108).

Návrhem zákona bude zajištěna adaptace právního řádu na nařízení Komise (EU) č. 651/2014 ze dne 17. června 2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem.