zákon č. 84/2025 Sb.

K čl. I (změna zákona o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině)

K bodům 1 a 2 - § 2 Navrhuje se stanovit, že službou péče o dítě v dětské skupině se pro účely tohoto zákona rozumí nezisková činnost, tj. činnost, kdy výdaje (náklady) jsou vyšší než příjmy (výnosy). Pojem domácnost může mít dvojí výklad, a to společenství nebo prostory. Ve většině případů v rámci zajištění větší přesnosti se v zákoně o DS stávající pojem „domácnost“ nahrazuje pojmem „obydlí“. K bodu 3 - § 2 odst. 2 až 5 Pro přehlednost se v § 2 vymezují některé pojmy užívané v zákoně o DS. Návrh zákona zavádí poskytování služby péče o dítě v dětské skupině, kdy poskytovatel je zároveň fyzická osoba pečující o nejvýše 4 děti současně - tzv. sousedská dětská skupina. Úprava rozšiřuje a zpřesňuje poskytování služby fyzickou osobou, které bylo v zákoně o DS ve znění zákona č. 329/2021 Sb. zakotveno v § 3 odst. 2 písm. i). Sousedská dětská skupina může být provozována v obydlí poskytovatele nebo v jiných vhodných prostorách. Navrhuje se zavést nový typ služby péče o děti v malém kolektivu dětí, tzv. sousedskou dětskou skupinu, za účelem zajištění péče o děti v případě, kdy rodič hodlá sladit svůj pracovní a rodinný život. Jedná se o službu, která současně v rámci malého kolektivu a v méně formálním prostředí bude zajišťovat potřeby dítěte a jeho rozvoj. Není-li stanoveno jinak, ustanovení upravující službu péče o dítě v dětské skupině se použijí i na službu péče v sousedské dětské skupině. K bodu 4 - § 3 Opouští se dosavadní princip, kdy poskytovatelem služby mohl být zaměstnavatel rodiče a stále se rozšiřující skupina vyjmenovaných typů právnických osob. Okruh poskytovatelů se v případě nepodnikajících právnických osob rozvolňuje bez omezení. Poskytovatelem tedy mohou být různé typy nepodnikajících subjektů, včetně různých veřejnoprávních organizací orgánů, úřadů a institucí zřízených zvláštním zákonem nebo plnící zvláštní úkoly jako jsou vedle organizačních složek státu Kancelář Poslanecké sněmovny, Kancelář Senátu, Kancelář Veřejného ochránce práv, Národní kontrolní úřad apod. U podnikajících právnických osob se jedná o doplňkovou činnost k jejich hlavní činnosti, kterou provozují za účelem dosahování zisku. Fyzické osoby podnikající mohou poskytovat službu péče o dítě v dětské skupině jen svým zaměstnancům a jejich rodinným příslušníkům, ne široké veřejnosti, ani na základě smlouvy s jiným zaměstnavatelem, neboť služba péče o dítě v dětské skupině je neziskovou činností. I zde se tedy jedná o doplňkovou činnost k podnikatelské činnosti. Fyzické osoby nepodnikající mohou poskytovat službu péče o dítě v dětské skupině, která je zvláštním typem dětské skupiny. K bodům 5 a 6 - § 4 Jedná se o legislativně-technickou úpravu v souvislosti se změnou § 3. K bodu 7 - § 5 odst. 1 písm. a) Členem statutárního orgánu poskytovatele může být i právnická osoba, kterou podle § 154 zákona č. 98/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, zastupuje v tomto orgánu fyzická osoba. Proto se nově rozšiřuje požadavek bezúhonnosti i na fyzickou osobu, která právnickou osobu jako člena statutárního orgánu v tomto orgánu zastupuje. Kromě bezúhonnosti bude v sousedských dětských skupinách kontrolována také spolehlivost poskytovatele, kterým je pečující osoba v sousedské dětské skupině a pečující osoby, která je jeho zaměstnavatelem. V případě poskytování služby v obydlí poskytovatele se vyžaduje spolehlivost rovněž u osoby sdílející s poskytovatelem obydlí. Spolehlivost je vyžadována za účelem větší garance kvality péče. K bodu 8 - § 5 odst. 1 písm. c) Jedná se o legislativně-technickou úpravu v souvislosti se zavedením sousedské dětské skupiny. K bodu 9 - § 5 odst. 1 písm. f) Navrhuje se blíže specifikovat podmínky pro udělení oprávnění k poskytování služby péče o dítě v dětské skupině, pokud je poskytovatelem organizační složka státu. K bodu 10 - § 5 odst. 1 písm. g) Jedná se o legislativně-technickou úpravu. K bodu 11 - § 5 odst. 1 písm. i) Podmínkou udělení oprávnění k poskytování služby péče o dítě v sousedské dětské skupině je zajištění vhodných prostor a provozních podmínek. Pro prostory sousedské dětské skupiny nejsou vzhledem k charakteru péče stanoveny hygienické požadavky, které by na základě tohoto zákona kontrolovala krajská hygienická stanice. Dodržovány musí být obecně platné právní předpisy v oblasti ochrany zdraví. V prováděcím předpise budou pro sousedské dětské skupiny stanoveny prostorové a provozní požadavky. Splnění těchto podmínek pro účely evidence potvrdí krajská pobočka Úřadu práce, stejně tak průběžná kontrola dodržování požadavků je svěřena krajským pobočkám Úřadu práce. K bodu 12 - § 5 odst. 2 V sousedské dětské skupině, která je provozována v obydlí poskytovatele, se mohou vyskytovat další osoby. Rodič musí být o těchto osobách informován ve vnitřních pravidlech. Žadatel o oprávnění dokládá čestným prohlášením zdravotní stav těchto osob bez infekčních a duševních onemocnění ohrožujících řádné poskytování služby péče o dítě. Za infekční onemocnění se pro tyto účely považuje onemocnění, které se přenáší běžným stykem s nakaženou osobou, pobytem ve společné místnosti či používáním společných zařizovacích předmětů. Duševní onemocnění ohrožující řádné poskytování služby péče o dítě v dětské skupině je takové onemocnění, při kterém by kvůli projevům nemocné osoby nebylo možné vytvořit bezpečné prostředí pro péči o děti. V případě onemocnění se žadatel obrátí na lékaře, který posoudí, zda se jedná o onemocnění ohrožující řádné poskytování služby péče o dítě v konkrétních podmínkách. Na základě lékařského posudku dokládajícího, že onemocnění nemůže poskytování služby ohrozit, pak žadatel může předložit čestné prohlášení. Jako podmínkou pro udělení oprávnění k poskytování služby péče o dítě v sousedské dětské skupině v obydlí poskytovatele se navrhuje doložení souhlasu všech zletilých osob, které sdílí obydlí s poskytovatelem. K bodu 13 - § 5 odst. 3 písm. a) Jedná se o legislativně-technickou úpravu.

K bodu 14 - § 5 odst. 3 písm. d) Navrhuje se upravit dobu provozu na minimálně 8 hodin během provozního dne, pokud poskytovatel čerpá příspěvek na provoz dětské skupiny. Na základě praxe se ukázalo, že vymezení minimálního rozsahu péče během provozního dne na 6 hodin nebylo z hlediska koncipování služby s cílem ulehčení sladění pracovního a rodinného života dostatečné. Rodič musí zpravidla zajistit péči ještě jinou návaznou službou. Je tedy navrhováno zvýšit dobu provozu na 8 hodin během provozního dne. Pokud rodiče nevyužijí celé stanovené provozní doby dětské skupiny (tzn. během provozní doby se v dětské skupině nebude vyskytovat žádné dítě), není poskytovatel povinen zajistit osobní účast pečujících osob na pracovišti. V souladu s § 15 zákona o DS však nesmí v provozní době v dětské skupině probíhat jiná aktivita mimo plán výchovy a péče dětské skupiny (např. zájmová aktivita pro děti z dětské skupiny), a to ani v případě, kdy všichni rodiče uzavřeli s poskytovatelem smlouvy, na základě nichž děti v daný provozní den obsazují kapacitní místa jen na 5 nebo 6 hodin. S ohledem na charakter péče o dítě v sousedské dětské skupině je zde minimální stanovená délka provozu 6 hodin, stejný rozsah se týká i skupiny, která nečerpá příspěvek na provoz. K bodu 15 - § 5 odst. 4 Jedná se o legislativně-technickou úpravu v souvislosti s úpravou bezúhonnosti a sousedské dětské skupiny. Stanovuje se podmínka spolehlivosti pro pečující osobu, která je zaměstnancem poskytovatele služby péče o dítě v sousedské dětské skupině. Spolehlivost je vyžadována s ohledem na zajištění větší kvality péče o bezpečí. K bodu 16 - § 5 odst. 6 Navrhuje se mezi pečující osoby, jejichž přítomnost musí poskytovatel zajistit během celé provozní doby, přidat k osobám s kvalifikací podle § 5 odst. 4 písm. a), e) nebo f) také osobu s kvalifikací v pedagogické oblasti podle § 5 odst. 4 písm. c) zákona o DS, tedy osobu s odbornou kvalifikací učitele mateřské školy, učitele prvního stupně základní školy, asistenta pedagoga podle § 20 odst. 1 zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů (dále jen „zákon o pedagogických pracovnících“), ve znění pozdějších předpisů, speciálního pedagoga nebo vychovatele. Uvedené je v souladu s Doporučením Rady (EU) o vysoce kvalitních systémech předškolního vzdělávání a péče. Vzhledem k tomu, že se jedná o rozšíření možnosti pro poskytovatele a nedochází k žádnému omezení z dosavadní úpravy, není třeba přechodné ustanovení ani odložená účinnost, navrhuje se tedy účinnost úpravy k datu účinnosti zákona. Ustanovení § 5 odst. 6 se nepoužije na sousedské dětské skupiny. K bodu 17 - § 5 odst. 7 Dle nového znění ustanovení je poskytovatel povinen zajistit ve stanovených případech, tj. pokud je péče poskytována dětem starším tří let věku k 1. září, péči pečující osoby s kvalifikací v pedagogické oblasti, se kterou má uzavřenou pracovní smlouvu nebo dohodu o práci konané mimo pracovní poměr s délkou pracovní doby minimálně 20 hodin týdně. Účelem je zmírnit podmínky a umožnit pečujícím osobám s předmětnou kvalifikací např. čerpat dovolenou, aniž by poskytovatel musel po dobu nepřítomnosti osoby zajišťovat náhradu stejné kvalifikace. Nově má poskytovatel povinnost stanovit věk dětí, pro které je dětská skupina určena, ve vnitřních pravidlech podle § 10. Poskytovatel služby péče o dítě v dětské skupině, který byl zapsán do evidence poskytovatelů nejpozději ke dni 30. září 2021, je povinen splnit tuto podmínku na základě přechodného ustanovení č. 5 zavedeného zákonem č. 329/2021 Sb., nejpozději do dne 1. října 2026.

Ustanovení § 5 odst. 7 se nepoužije na sousedské dětské skupiny. K bodu 18 - § 5 odst. 8 Upravuje se ustanovení o názvu služby v souvislosti se vznikem sousedské dětské skupiny. K bodům 19 až 22 - § 5a Navrhuje se stanovit podmínky bezúhonnosti shodně pro poskytovatele, jeho statutární orgán a fyzické osoby, které statutární orgán zastupují i pečující osoby, včetně dokládání výpisu z Rejstříku trestů. Základní úprava bezúhonnosti je stejná také pro sousedské dětské skupiny, a je-li služba poskytována v obydlí poskytovatele, vztahuje na osoby, které s ním obydlí sdílejí. Vzhledem k společenské důležitosti služeb péče o dítě v raném věku a důvodné opatrnosti (jedná se o zvláště zranitelné osoby) není stanovení bezúhonnosti oproti stávajícímu právnímu stavu zužováno, ale je pojímáno poměrně široce, tj. vyloučeno je odsouzení pro spáchání veškerých úmyslných trestných činů a spáchání nedbalostních trestných činů, které mají nějakou souvislost s péčí o dítě. Spáchání přestupku pro nedodržování standardů kvality je nově důvodem pro zrušení oprávnění (§ 19). Pro účely udělení oprávnění zjišťuje bezúhonnost Ministerstvo práce a sociálních věcí. Při poskytování služby péče o dítě v dětské skupině kontroluje dodržování povinnosti vzhledem k bezúhonnosti pečujících osob v dětských skupinách s výjimkou sousedských dětských skupin Státní úřad inspekce práce a oblastní inspektoráty práce. Změnu v bezúhonnosti ostatních osob musí poskytovatel oznamovat ministerstvu v souladu s § 18. Ztráta bezúhonnosti poskytovatele, statutárního orgánu nebo fyzické osoby, která statutární orgán zastupuje, případně osoby sdílející obydlí poskytovatele v sousedské dětské skupině, je důvodem pro zrušení oprávnění. Po znovunabytí bezúhonnosti mohou tyto osoby opětovně žádat o udělení oprávnění. K bodu 23 - § 5a odst. 3 až 5 Kromě bezúhonnosti dle § 5a bude v sousedských dětských skupinách kontrolována také spolehlivost u poskytovatele, kterým je pečující osoba v sousedské dětské skupině, a v případě poskytování služby v obydlí poskytovatele rovněž u osoby sdílející s ním obydlí. Ministerstvo práce a sociálních věcí si bude moci vyžádat opis z rejstříku trestů a opis z evidence přestupků spravované Ministerstvem spravedlnosti stanovených osob. Překážkou v péči o děti budou také již zahlazené tresty a spáchání souvisejících přestupků za účelem maximální ochrany dětí a vytvoření bezpečného prostředí vzhledem k tomu, že se jedná o typ péče tzv. „za zavřenými dveřmi“, mimo zařízení, a je třeba zvýšené opatrnosti z důvodu péče o zvláště zranitelné osoby. V sousedské dětské skupině se předpokládá zajištění péče o nejmenší děti, které neumí mluvit ani se bránit. Rovněž se stanovuje pečující osobě povinnost dokládat poskytovateli informace o změně bezúhonnosti, a to bezodkladně, nejpozději do 10 pracovních dnů. Ztráta bezúhonnosti pečující osoby dle tohoto zákona je ze strany zaměstnavatele důvodem pro zrušení pracovněprávního vztahu. K bodu 24 - § 5b odst. 1 Ustanovení upraveno v souvislosti se zavedením sousedské dětské skupiny. Poskytovatel, jímž je pečující osoba v sousedské dětské skupině, neposkytuje službu na základě pracovněprávního vztahu, ale pečuje o děti sám; není však vyloučeno, aby měl zaměstnance.

Poskytovatel sousedské dětské skupiny je povinen dodržovat povinnosti stanovené v § 5b s výjimkou zdravotní způsobilosti k práci, protože není zaměstnancem. Zdravotní způsobilost k péči o dítě dle § 5b však dodržovat musí. K bodům 25 až 27 - § 5b odst. 2 až 5 S ohledem na novou úpravu pracovnělékařských služeb se navrhuje povinnost dokládat zdravotní způsobilost k práci a péči o děti u pečujících osob jen před zahájením činnosti, posudek bude platný do změny zdravotní způsobilosti pečující osoby. S ohledem na novelu vyhlášky č. 79/2013 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách (vyhláška o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče), účinnou od 1. 1. 2023, která ruší povinnou frekvenci periodických zdravotních prohlídek v případech, kdy zaměstnavatel nebo zaměstnanec toto výslovně nepožadují, se požadavek dokládat zdravotní způsobilost pečujících osob každé 2 roky jeví jako neproporcionální. Učitelé mateřských škol také nemají zvláštní úpravu v tomto smyslu. Pečující osoba, která je poskytovatelem služby péče o dítě v sousedské dětské skupině, musí být zdravotně způsobilá k péči o dítě a disponovat příslušným lékařským potvrzením. Zdravotní způsobilost k práci nedokládá, protože není zaměstnancem. Doklad o zdravotní způsobilosti k péči o dítě je v případě sousedských dětských skupin jedním z dokladů pro udělení oprávnění. K bodům 28 a 29 - § 5c odst. 1 a 2 Navrhuje se zpřesnit podmínky povinnosti dalšího vzdělávání pečující osoby podle § 5c zákona o DS vzhledem k délce trvání pracovněprávního vztahu pečující osoby s poskytovatelem. Pracovněprávním vztahem se v souladu se zákonem č. 262/2006 Sb., zákoníkem práce, ve znění pozdějších předpisů, myslí pracovní poměr a právní vztahy založené dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr. Pro vznik povinnosti poskytovatele zajistit pečující osobě další vzdělávání ve stanoveném rozsahu tak není podstatný typ pracovněprávního vztahu, ani rozsah pracovní doby, ale skutečnost, že tento vztah trval po celý kalendářní rok. Tento závěr byl již dříve pracovně metodicky stanoven společným výkladem Ministerstva práce a sociálních věcí a Státního úřadu inspekce práce pro účely kontrolní činnosti. Zpřesnění předmětného ustanovení je žádoucí pro jistotu poskytovatelů i pečujících osob. Rovněž se zavádí povinnost dalšího vzdělávání poskytovatele služby péče o dítě v sousedské dětské skupině. Tento poskytovatel má možnost zaměstnávat další pečující osobu, jejíž další vzdělávání je v návrhu také upraveno. K bodům 30 a 31 - § 5c odst. 4 a 6 Jedná se o legislativně-technickou úpravu. K bodům 32, 35 a 36 - § 6 Jedná se o legislativně-technickou úpravu. Jasně se stanovuje, že poskytovatel je povinen vést účetní záznamy týkající se poskytování služby péče o dítě v dětské skupině. K bodu 33 - § 6 odst. 1 Stávající úprava maximální úhrady se ruší a nová úprava je obsažena v § 20a. K bodu 34 - § 6 odst. 2 Ustanovení přesunuto do hlavy V upravující příspěvek na provoz dětské skupiny.

K bodům 37 a 38 - § 7 Ustanovení upravuje nejvyšší možnou kapacitu sousedské dětské skupiny a obsahuje výčet dětí, které se do nejvyšší možné kapacity započítávají. Jedná se o nejvyšší možnou kapacitu zapsanou v evidenci poskytovatelů. Pro poskytovatele je v konkrétním případě vždy závazná stanovená kapacita dětské skupiny, ke které má oprávnění. K bodu 39 - § 8 Ustanovení nově upravuje stravování a pitný režim dětí v sousedské dětské skupině. K bodům 40 a 41 - § 9 Ustanovení nově upravuje postup při onemocnění osoby vyskytující se v obydlí poskytovatele služby péče o dítě v sousedské dětské skupině. K bodu 42 - § 10 odst. 1 Vypouští se povinnost uvádět ve vnitřních pravidlech den započetí poskytování služby péče o dítě v dětské skupině. K bodu 43 - § 10 odst. 1 Jedná se o legislativně-technickou úpravu v souvislosti se změnou terminologie zákona. K bodu 44 - § 10 odst. 1 písm. f) a g) Stanovuje se povinnost poskytovateli ve vnitřních pravidlech stanovit věk dětí, kterým je služba péče o dítě v dětské skupině určena, což je významné zejména pro aplikaci ust. § 5 odst. 7 zákona o DS a kvalifikaci pečující osoby v pedagogické oblasti. Dále se ve vnitřních pravidlech uvádějí jména a příjmení osob, které sdílejí obydlí poskytovatele služby péče o dítě v sousedské dětské skupině, včetně jejich vztahu k poskytovateli. V sousedské dětské skupině, která je provozována v obydlí poskytovatele, se mohou vyskytovat další osoby, se kterými poskytovatel sdílí domácnost. Rodič musí být o těchto osobách informován ve vnitřních pravidlech. K bodu 45 - § 10 odst. 2 Dochází k upřesnění plánu výchovy a péče, který má upravovat rovněž sociální návyky dítěte s ohledem na stávající základní charakteristiku služby dle § 2 zákona. K bodu 46 - § 10 odst. 4 Stanovuje se povinnost poskytovatele informovat rodiče o změně plánu výchovy a péče a vnitřních pravidel. Rodič je povinen se s dokumenty seznámit. K bodu 47 - § 11 odst. 1 písm. d) Navrhuje se zpřesnit, že údajem uvedeným v evidenci dětí má být docházka dětí do zařízení. Dosavadní formulace přinášela nejasnosti v aplikační praxi. Vedení denní docházky je potřebné pro kontrolu vytížení dětské skupiny s ohledem na právní nárok na příspěvek ze státního rozpočtu a také pro případ nepříznivé epidemiologické situace. Není však stanovena vyžadovaná forma vedení docházky, její zvolení je v kompetenci poskytovatele. Dále se stanovuje poskytovateli služby péče o dítě v sousedské dětské skupině povinnost zajistit za každý provozní den podpis rodiče nebo jiné oprávněné osoby stvrzující docházku dítěte a tomu odpovídající povinnost rodiče poskytnout poskytovateli potřebnou součinnost. K bodu 48 - § 11 odst. 1 písm. e) Jedná se o legislativně-technickou úpravu.

K bodům 49 až 55 - § 11 Navrhuje se, aby rodič, který je poskytovatelem služby péče o dítě v sousedské dětské skupině, mohl prokázat vazbu na trh práce a jeho vlastní dítě tudíž mohlo obsadit kapacitní místo v dětské skupině jiného poskytovatele pro účely nároku na příspěvek na provoz dětské skupiny. S ohledem na podporu neformálně pečujících se do předmětného ustanovení navrhuje zahrnout osobu pečující o osobu blízkou, která je osobou závislou na péči jiné osoby ve 2. a vyšším stupni závislosti podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů. Touto osobou závislou nemůže být dítě, o něž má být pečováno v dětské skupině (tj. do dětské skupiny má být umístěn např. zdravý sourozenec dítěte s handicapem, o něž rodič pečuje, nebo dítě rodiče pečujícího o jinou zdravotně znevýhodněnou osobu blízkou). Dokladem prokazujícím vazbu na trh práce je v tomto případě potvrzení krajské pobočky Úřadu práce. Do ustanovení se navrhuje zahrnout rovněž osoby, které nejsou v základním pracovněprávním vztahu, ale mají povinnost platit pojistné na sociální zabezpečení. Jako doklad o této povinnosti lze předložit prohlášení poskytovatele. Doložení předmětných dokladů se rovněž umožňuje nejen rodiči, ale také manželovi, partnerovi, registrovanému partnerovi podle zákona č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, nebo druhovi rodiče, který není rodičem dítěte. V případě čerpání příspěvku na provoz dětské skupiny je součástí evidence doklad o vazbě na trh práce této osoby. Součástí evidence dětí je v případech, kdy poskytovatel čerpá příspěvek na provoz dětské skupiny, také oznámení rodiče o tom, že uzavřel smlouvu o péči o dítě v dětské skupině s jiným poskytovatelem, který rovněž čerpá příspěvek na provoz dětské skupiny (dle § 13 odst. 3). K bodu 56 - § 11 odst. 6 Stanovuje se doba uchovávání smluv uzavřených s rodičem, a to pro poskytovatele administrativně jednodušeji. Smlouvy v evidenci slouží zároveň k doložení obsazení kapacitních míst dle § 20a odst. 6. Doposud se v některých případech lhůty pro uchovávání smluv v § 11 odst. 6 a § 20a odst. 5 mírně lišily, což bylo pro poskytovatele matoucí a zbytečně zatěžující. Zároveň se stanoví povinnost uchovávat všechny verze plánu výchovy a péče a vnitřních pravidel, a to po stejnou dobu jako smlouvy, které na tyto verze dokumentů odkazují. Doposud byla vnitřní pravidla a plán výchovy a péče povinnou přílohou smlouvy. Úprava je zjednodušením a také ekologičtější variantou. K bodu 57 - § 13 odst. 2 písm. a) Nově se stanovuje povinnost uvést do smlouvy o poskytování služby péče o dítě jméno a příjmení dítěte, jeho datum narození a v případě, že je služba péče o dítě v dětské skupině financována prostřednictvím příspěvku na provoz, také rodné číslo dítěte, bylo-li přiděleno. Rodné číslo umožní jednoznačně identifikovat dítě s ohledem na poskytování příspěvku. V praxi se ukázalo, že jméno a datum narození není vždy jednoznačné. K bodu 58 - § 13 odst. 2 písm. c) Jedná se o legislativně-technickou úpravu.

K bodu 59 - § 13 odst. 2 písm. i) až k) Navrhuje se ve smlouvě o poskytování služby péče o dítě rovněž uvádět údaj o tom, zda je služba péče o dítě v dětské skupině financována s využitím státního příspěvku na provoz dětské skupiny. Vzhledem k dalším povinnostem rodiče souvisejícím s tím, zda je dětská skupina financována s využitím státního příspěvku (dokládání vazby na trh práce, informování o využití jiné dětské skupiny) a stanovením maximální výše úhrady v případě dětí mladší věkové kategorie v dětské skupině a všech dětí v sousedské dětské skupině, je nezbytné, aby byl rodič informován, zda je kapacitní místo obsazené jeho dítětem spolufinancováno ze státního rozpočtu. Smlouva o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině musí rovněž obsahovat ustanovení o povinnosti rodiče informovat poskytovatele čerpajícího příspěvek na provoz dětské skupiny, že využívá služby péče o dítě v dětské skupině u jiného poskytovatele taktéž čerpajícího příspěvek na provoz dětské skupiny. Nově se rovněž navrhuje, aby smlouva o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině obsahovala prohlášení rodiče, že se seznámil s aktuální verzí plánu výchovy a péče a vnitřních pravidel. Smlouva musí stanovovat povinnost poskytovatele informovat rodiče o každé změně plánu výchovy a péče a vnitřních pravidel a povinnost rodiče se se změnami seznámit. Ustanovení nahrazuje předchozí povinnost, aby plán výchovy a péče a vnitřní pravidla byly nedílnou součástí smlouvy jako přílohy. K bodu 60 - § 13 odst. 3 Zavádí se povinnost rodiče sdělit poskytovateli čerpajícímu příspěvek na provoz dětské skupiny v písemném prohlášení, zda uzavřel smlouvu o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině s jiným poskytovatelem rovněž čerpajícím příspěvek na provoz dětské skupiny, ve kterých dnech v týdnu a ve kterou dobu v průběhu dne. Rodič je povinen každou změnu oznámit poskytovateli do 10 dnů. Ustanovení je nezbytné pro zamezení situací, kdy je na stejné dítě čerpáno více příspěvků na provoz dětské skupiny v jednom okamžiku. K bodu 61 - § 13 odst. 4 Navrhuje se možnost rodiče odstoupit od smlouvy o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině při změně plánu výchovy a péče nebo vnitřních pravidel, a to do 30 dnů od písemného seznámení s obsahem dokumentů. Souhlas rodiče s plánem výchovy a péče a vnitřními pravidly je předpokladem poskytování služby. Rodič jako primární pečující osoba vybírá pro své dítě předškolní zařízení, jehož výchovné zaměření bude souznít s požadavky rodiče a potřebami dítěte. V případě nesouhlasu rodiče se změnou těchto zásadních dokumentů, na kterých je založena výchovná péče, má rodič právo odstoupit od smlouvy bez ohledu na původně sjednaný způsob ukončení právních vztahů vzniklých ze smlouvy. V případě odstoupení od smlouvy nebude kapacitní místo obsazeno a poskytovatel nezíská příspěvek ze státního rozpočtu ani úhradu od rodiče. Je zájmem poskytovatele, aby s rodiči připravovanou změnu dokumentů projednal v dostatečném časovém předstihu. K bodu 62 - § 13 odst. 5 S účinností k 1. lednu 2026 se stanovuje povinnost rodiči písemně oznámit poskytovateli přijetí dítěte k předškolnímu vzdělávání.

Individuální vzdělávání oznámí rodič poskytovateli současně s oznámením řediteli mateřské školy podle školského zákona. K bodu 63 - § 13b a 13c S účinností od 1. ledna 2026 se obcím zavádí povinnost zajistit rodičům výchovnou péči o děti od dosažení třetího roku věku do 1. září po třetích narozeninách, odkdy mají obce povinnost na základě školského zákona zajistit podmínky pro předškolní vzdělávání dětí. Okruh dětí, pro které je obec povinna zajistit výchovnou péči, je shodný se školským zákonem, tj. jedná se o děti, které mají místo trvalého pobytu, v případě cizinců místo pobytu, v příslušném školském obvodu. Podmínkou povinnosti obce je zároveň skutečnost, že nebylo vyhověno žádosti rodiče o přijetí dítěte k předškolnímu vzdělávání do spádové mateřské školy, a to v termínu zápisu dle školského zákona. Je nutná součinnost rodiče: má-li zájem o zajištění výchovné péče, musí podat obci žádost. Obec může plnit povinnost uzavřením smlouvy ve vlastní dětské skupině, v dětské skupině své organizace nebo v dětské skupině jiného poskytovatele. Se souhlasem rodiče může obec zajistit místo i mimo školský obvod spádové mateřské školy. Obec také může tuto povinnost splnit úhradou skutečně vynaložených nákladů na zajištění výchovné péče, kterou si zajistil rodič sám. V tomto případě se musí jednat o právně upravenou službu vzdělávání nebo péče o děti. Kompenzace může být požadována nejvýše do stropu úhrady rodiče za službu péče o dítě v dětské skupině dle § 20a odst. 2. Strop úhrady je stanoven v denní výši. Faktické plnění je možné stanovit po dohodě obce s rodičem například měsíčně. O žádosti obec rozhodne nejpozději 60 dní před dosažením tří let věku dítěte s ohledem na aktuálnost volných kapacit a zajištění možnosti rodiče sladit rodinný a pracovní život, případně zajištění péče, pokud obec rozhodne o kompenzaci nákladů. Ze strany obce žádost nelze zamítnout, obec žádosti vždy vyhoví jedním ze stanovených způsobů, tedy odvolání proti rozhodnutí není přípustné. Nezbytné je rovněž doložení dokladu o očkování dítěte dle zákona a také doložení vazby na trh práce rodiče, dětská skupina by jinak nemohla získat příspěvek na provoz. V případě, že rodič odmítne zajištěný způsob výchovné péče (vč. kompenzace), nebo dítě nenastoupí ve stanoveném termínu, povinnost obce zaniká. S ohledem na plánování kapacit služeb péče o děti, souvisejících finančních prostředků z veřejných zdrojů a pro statistické účely MPSV provádí monitoring kapacit v dětských skupinách. Do něj jsou zahrnuty všechny dětské skupiny, také ty, které nečerpají státní příspěvek, v zákonem stanoveném termínu. Údaje o pečujících osobách zároveň poskytnou nezbytné informace o personálním zajištění služby. Monitoring bude probíhat jedenkrát ročně v návaznosti na poskytované informace mateřskými školami do školských registrů tak, aby bylo možné získané údaje vyhodnocovat a plánovat související opatření rodinné politiky. K bodu 64 až 67 - § 15 odst. 2, 4 až 6 Jedná se legislativně-technickou úpravu v souvislosti s úpravou sousedské dětské skupiny. Požadavky na prostory, v nichž bude poskytována služba péče o dítě v sousedské dětské skupině, a provoz sousedské dětské skupiny, stanoví Ministerstvo práce a sociálních věcí vyhláškou. K bodu 68 - § 15 odst. 9 Ustanovení nově upravuje požadavky na prostory sousedské dětské skupiny. Stanovuje se, že služby péče o dítě v sousedské dětské skupině může být poskytována v obydlí poskytovatele nebo v jiných vhodných prostorách. Stanovisko k požadavkům na prostory a provoz vydává a kontrolu poskytování služby provádí krajské pobočky Úřadu práce.

K bodu 69 - § 16 odst. 1 Jedná se legislativně-technickou úpravu v souvislosti s úpravou sousedské dětské skupiny. Ministerstvo udělí oprávnění poskytovateli, který splní podmínky pro poskytování služby péče o dítě v dětské skupině nebo sousedské dětské skupině. K bodu 70 - § 16 odst. 3 Navrhuje se v žádosti o oprávnění nevyžadovat předpokládaný den započetí poskytování služby péče o dítě v dětské skupině. K bodu 71 a 74 - § 16 odst. 4 Navrhuje se nevyžadovat v žádosti o oprávnění doklad o vlastnickém právu, které si může ministerstvo ověřit ve veřejném rejstříku. Pokud jde o jiné než vlastnické právo k objektu nebo prostorám, ve kterých je služba poskytována, je možné doložit pouze kopii dokladu. Dále se navrhuje možnost splnit povinnost doložení uzavření pojištění odpovědnosti za újmu v dětské skupině předložením opisu smlouvy nebo opisem potvrzení o uzavření pojištění. V rámci dosavadní praxe procesu zápisu do evidence poskytovatelů dětských skupin dochází k situacím, kdy opatřit originál či konverzi dokumentů je problematické (pojistné smlouvy jsou často obsáhlé, dětská skupina tvoří pouze malý segment), vzniká tak nadměrná administrativní zátěž na všech stranách. V praxi nastává situace, kdy pojišťovny uzavírají pojistné smlouvy prostřednictvím e-mailu, které nabydou platnosti zaplacením pojistné částky. Poskytovatelé/žadatelé často předkládají prosté kopie, protože pojišťovny většinou nevystavují originály, ani nevystavují dokumenty prokazující uzavření pojistky se zaručeným elektronickým podpisem. Zároveň se k některým dalším požadovaným dokladům, které jsou součástí žádosti, doplňuje údaj, že je nutné předložit originál, úředně ověřenou kopii nebo prostou kopii. K bodu 72 - § 16 odst. 4 písm. b) Novým zakotvením sousedské dětské skupiny do právního řádu bude reálně docházet k nárůstu počtu osob s omezenou schopností pohybu a orientace (dětí od věku 3 let) ve stavbách nebo jejich částech, jejichž zabezpečení z pohledu požární bezpečnosti neodpovídá standardům v současné době kladeným právními předpisy na podobná účelová zařízení (např. mateřské školy). Z pohledu požární bezpečnosti je pak na sousedskou dětskou skupinu „nahlíženo optikou“ standardní dětské skupiny, tedy ve smyslu vyhlášky č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška č. 23/2008 Sb.“), neboť zásadním faktorem je účel využití daných prostor, kde je příslušná sousedská dětská skupina provozována. S ohledem na uvedené musí všechny dětské skupiny splňovat podmínky požární bezpečnosti stanovené vyhláškou č. 23/2008 Sb., neboť i v nově zřizovaných sousedských dětských skupinách nelze přehlížet potenciální rizika a rezignovat na základní podmínky požární bezpečnosti - jedná se o vyhlášku č. 232/2023 Sb., kterou se mění vyhláška č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb, ve znění vyhlášky č. 268/2011 Sb., (dále jen „vyhláška č. 232/2023 Sb.“) s nabytím účinnosti od 1. ledna 2025, kde jsou stanoveny požadavky na dětskou skupinu podle počtu 6, 12 a 24 dětí. V případě sousedské dětské skupiny je tak hlavním kritériem pro rozsah plnění požadavků celkový počet dětí v dětských skupinách v rámci jednoho objektu/stavby, přičemž není rozhodné, zda se jedná o sousedské či jiné dětské skupiny nebo jejich kombinaci. Za limitní se považuje hodnota 6 dětí (právě ve smyslu vyhlášky č. 232/2023 Sb.). V případě nepřekročení celkového počtu 6 dětí v dětské skupině v rámci jednoho objektu/stavby musí být všechny prostory, v nichž je umístěna dětská skupina, včetně sousedské dětské skupiny, vybaveny podle dispozice konkrétních prostor odpovídajícím počtem zařízení autonomní detekce a signalizace a jedním přenosným hasicím přístrojem. Uvedené požadavky jsou dokládány poskytovatelem při podání žádosti o udělení oprávnění formou čestného prohlášení. Obecnými podmínkami v případě prostor s více jak 6 dětmi (v dětské skupině ve smyslu vyhlášky č. 232/2023 Sb.) v rámci jednoho objektu bytového domu/stavby je pak zákaz umístění dětské skupiny, tj. včetně sousedské dětské skupiny, ve vyšším než druhém nadzemním podlaží nebo v podzemním podlaží, pokud z ní nevede únikový východ přímo na volné prostranství. Obecně tak musí i prostor, v němž je umístěna sousedská dětská skupina, tvořit samostatný požární úsek, ovšem v případě požárního úseku bytu může být obecně poskytována jedna nebo více služeb péče o dítě v dětské skupině, pokud jejich celková kapacita nepřesahuje 12 dětí. U stropu, podhledu, stěn a podlahy musí pak být použity stavební výrobky stanovené třídy reakce na oheň. Pro příklad lze uvést, že v případě více sousedských dětských skupin v jednom objektu musí být pro nižší podmínky dodrženy počty dětí podle právní úpravy v oblasti požární ochrany. Pokud tedy budou např. v objektu/stavbě umístěny dvě sousedské dětské skupiny po třech dětech, není nutné ze strany provozovatele plnit obecné podmínky dotýkající se více než 6 dětí v jedné stavbě/objektu. Jistě tento počet je kumulován i v případě samotných dětských skupin. K bodu 73 - § 16 odst. 4 písm. c) Pro provozování sousedské dětské skupiny se nevyžaduje závazné stanovisko krajské hygienické stanice. Stanovisko k požadavkům na prostory a provoz vydává a kontrolu poskytování služby provádí krajské pobočky Úřadu práce. K bodům 75 a 76 - § 16 odst. 4 písm. e) a f) Doklad o bezúhonnosti a rámcový popis majetkového zajištění a financování poskytování služby péče o dítě v dětské skupině se nevyžaduje u organizační složky státu. K bodu 77 - § 16 odst. 4 písm. g) Navrhuje se doložit k žádosti o zápis do evidence u státní příspěvkové organizace nebo příspěvkové organizace zřízené územním samosprávným celkem souhlas zřizovatele nebo toho, kdo vůči ní plní funkci zřizovatele podle zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů. Jedná se o doplnění s ohledem na povinnost stanovenou v § 5 odst. 1 písm. g) zákona o DS. K bodu 78 - § 16 odst. 5 a 6 Pro získání oprávnění k provozování sousedské dětské skupiny je nutné doložit některé dodatečné údaje a doklady stanovené zákonem. Jedním z těchto dokumentů je doklad o splnění odborné způsobilosti podle § 5 odst. 5, který patří mezi základní požadavky na kvalitu péče. Poskytovatel nemá zaměstnavatele, který by za splnění odborné způsobilosti pečující osoby nesl odpovědnost. Předejde se tak situacím, kdy by bylo uděleno oprávnění a až později při kontrole plnění požadavků by došlo ke zjištění, že by pečující osoba nebyla odborně a zdravotně způsobilá, v takovém případě oprávnění vůbec nesmí vzniknout. Navrhuje se, aby závazné stanovisko o splnění požadavků na prostory a provoz sousedské dětské skupiny pro účely udělení oprávnění vydávaly krajské pobočky Úřadu práce.

Poskytovatel rovněž doloží písemný souhlas všech zletilých osob sdílejících obydlí žadatele s poskytováním služby péče o dítě v sousedské dětské skupině v obydlí žadatele. V souvislosti s protipožárními opatřeními si žadatel o oprávnění k poskytování služby péče o dítě v sousedské dětské skupině před podáním žádosti ověří u krajské pobočky Úřadu práce, zda je ve stavbě provozována jiná dětská skupina. Pokud je ve stavbě provozována dětská skupina nebo více dětských skupin o kapacitě alespoň 6 dětí, poskytovatel musí doložit doklad podle § 16 odst. 4 písm. b), čestné prohlášení postačovat nebude. Ustanovení reaguje na novelizaci vyhlášky č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb, konkrétně § 23a, který s účinností od 1. ledna 2025 upravuje podmínky požární ochrany vzhledem k souhrnné kapacitě dětských skupin ve stavbě. Umožňuje výjimku pro malé dětské skupiny s kapacitou do 6 dětí, avšak v součtu ve stavbě. Cílem úpravy bylo zjednodušit podmínky adekvátně počtu dětí ve stavbě, má to však návaznost na omezení vzniku oprávnění jiného dalšího poskytovatele. Pokud by totiž bylo vyhověno žádosti o udělení oprávnění poskytovat službu péče o dítě v dětské skupině v prostorách, které se nacházejí ve stavbě, ve které se již nachází jiná dětská skupina, změnily by se udělením nového oprávnění původnímu poskytovateli podmínky, což by vedlo buď k dodatečným výdajům na úpravu prostor nebo dokonce ke zrušení oprávnění. Takové řešení není proporcionální. Zájemce o poskytování služby zjistí již ve fázi konzultace, že v daném stavbě není možné poskytovat službu, pokud by původní poskytovatel nesplňoval odpovídajícím způsobem požadavky uvedené v § 23a odst. 3 až 8 vyhlášky č. 23/2008 Sb. V takovém případě se zájemce může s původním poskytovatelem domluvit, pokud by postačilo ke splnění podmínek upravit prostory a toto doložit do evidence poskytovatelů, nebo směřovat zájem o poskytování služby do jiných prostor. K bodu 79 - § 17 odst. 2 Jedná se o legislativně-technickou úpravu v souvislosti s úpravou sousedské dětské skupiny. K bodu 80 - § 17 odst. 3 Ustanovení směřuje na novelizaci vyhlášky č. 23/2008 Sb., dle které budou s účinností od 1. ledna 2025 poskytovatelé služby péče o dítě v dětské skupině, dle které se liší podmínky požární ochrany dle počtu dětí ve stavbě. Není možné udělit oprávnění dalšímu poskytovateli, zvýšit tak počet dětí ve stavbě a poskytovateli, který již oprávnění poskytovat službu péče o dítě v dětské skupině nabyl dříve, změnit podmínky, které by mohly vyžadovat stavební úpravy, případně jiné vybavení prostor apod. a v krajním případě vést ke zrušení oprávnění prvního poskytovatele. K bodům 81 a 82 - § 18 Jedná se o legislativní zpřesnění při změně kapacity dětské skupiny, místa poskytování služby péče o dítě v dětské skupině nebo názvu dětské skupiny, a to pro lepší aplikaci ustanovení v praxi. K žádosti o změnu oprávnění se přiloží vždy jen příslušný doklad nebo doklady podle § 16 odst. 4 dokládající dotyčnou změnu. K bodu 83 - § 19 odst. 1 písm. b) Jedná se o legislativně-technickou úpravu, text byl přesunut do § 5 odst. 1 písm. f). K bodu 84 - § 19 odst. 1 písm. d) Navrhuje se stanovit, že oprávnění zaniká dnem následujícím po posledním dni jeho pozastavení v případech podle § 19b odst. 2 a 3.

K bodu 85 - § 19 odst. 2 písm. a) Rozšiřuje se výčet podmínek pro zápis do evidence poskytovatelů, při jejichž porušení Ministerstvo práce a sociálních věcí zruší poskytovateli oprávnění. K bodu 86 - § 19 odst. 2 písm. b) Nově se definuje, co je považováno za zvlášť závažné porušení povinnosti stanovené zákonem o DS, a to zejména porušení povinností vztahujících se ke kvalitě služby a dále k dodržování povinností souvisejících s čerpáním příspěvku na provoz dětské skupiny ze státního rozpočtu. K bodu 87 - § 19 odst. 2 písm. c) Jedná se o legislativně-technickou úpravu. Při neodstranění nedostatků, pro které bylo poskytovateli pozastaveno oprávnění, nově zaniká oprávnění ze zákona podle § 19 odst. 1 písm. d). K bodu 88 - § 19 odst. 2 písm. d) a e) Navrhuje s umožnit zrušení oprávnění z moci úřední v případě, kdy je poskytovatel v likvidaci. V praxi se vyskytly případy, kdy jsou poskytovatelé služby péče o dítě v dětské skupině v likvidaci a pro Ministerstvo práce a sociálních věcí je administrativně velmi složité zrušit oprávnění podle stávající právní úpravy. V souvislosti se zavedením sousedských dětských skupin se bude moci Ministerstvo práce a sociálních věcí zrušit oprávnění v případě, kdy poskytovatel neumožní kontrolující osobě vstup do prostor, v nichž je poskytována služba péče o dítě v sousedské dětské skupině. Tato služba bude poskytována tzv. za zavřenými dveřmi a možnost kontroly podmínek při poskytování je tak zásadní. K bodu 89 - § 19 odst. 3 a 4 Stanovuje se, že oprávnění se zpětně zruší ke dni, kdy nastala některá ze skutečností uvedených v odstavci 2 písm. a), b), d) nebo e) nebo ke dni ukončení poskytování služby uvedeného v oznámení poskytovatele o ukončení poskytování služby, pokud nenastala jiná skutečnost, od které by se den zrušení oprávnění odvíjel. Touto jinou skutečností je např. ukončení platnosti některého z dokumentů uvedených v § 16 odst. 4 (expirace pojistné smlouvy, zánik nájemní smlouvy apod.). Nově se vyjmenovávají osoby, které nemohou po dobu 3 let od právní moci zrušení oprávnění k poskytování služby péče o dítě v dětské skupině žádat o udělení oprávnění. K bodu 90 - § 19 odst. 5 až 7 Jedná se o legislativně-technickou úpravu. Ustanovení odstavce 7 se upravené přesouvá do odstavce 4, ustanovení odstavců 5 a 6 se přesouvají do § 19a. K bodu 91 - § 19a Ustanovení se přesouvá z § 19. Dále se navrhuje upřesnit dobu pozastavení oprávnění, a to tak, že pozastavení oprávnění nesmí být delší než jeden rok. Před plánovaným pozastavením je nutno informovat rodiče a doložit tuto informaci Ministerstvu práce a sociálních věcí. Navrhuje se u pozastavení oprávnění na žádost poskytovatele zavést povinnost informovat o této skutečnosti rodiče. V rámci dosavadní praxe od 1. října 2021, kdy nastala účinnost možnosti pozastavení oprávnění, je velkou měrou tento institut využíván, a to jak z moci úřední, tak i na vlastní žádost poskytovatele. S ohledem na absenci zákonné povinnosti poskytovatelů informovat rodiče o záměru pozastavit oprávnění v případě pozastavení na žádost poskytovatele, je navrhováno analogicky upravit informační povinnost poskytovatele obdobně jako u institutu zrušení oprávnění. Poskytovatel splní svoji informační povinnost tím, že v žádosti o pozastavení oprávnění doloží, že rodiče byli prokazatelně v předstihu informováni. Zároveň se stanoví, že oprávnění se pozastaví ode dne, kdy poskytovatel poskytoval službu péče o dítě v dětské skupině v rozporu s podmínkami uvedenými v tomto odstavci, a to i zpětně, nebo ode dne, který poskytovatel uvedl v žádosti o pozastavení oprávnění. K bodu 92 - § 19b a 19c Navrhuje se doplnit procesní úpravu postupu při obnovení oprávnění. Ustanovení je navrženo analogicky s ustanovením § 18 odst. 2 zákona o DS upravující změnu oprávnění. Původní znění § 19a se přesouvá do § 19c. Zároveň se v § 19c nově doplňuje odstavec 2, který upravuje odpovědnost za dítě při okamžitém přerušení poskytování služby. K bodu 93 - § 20 odst. 2 Do evidence poskytovatelů se nově bude zapisovat datum okamžitého přerušení poskytování služby péče o dítě v dětské skupině podle § 19c. K bodu 94 - § 20 odst. 4 Jedná se o legislativně-technickou úpravu v souvislosti se zavedením sousedské dětské skupiny. K bodu 95 - § 20a odst. 1 Termín náklady se nahrazuje termínem výdaje. Jedná se o výkladové zpřesnění. Z příspěvku na provoz dětské skupiny lze hradit mzdové výdaje osob podílejících se na poskytování služby péče o dítě v dětské skupině, tedy vedle pečujících osob rovněž osob zajišťujících provoz, administrativu, úklid, stravu apod. Dle § 20a odst. 1 písm. a) lze z příspěvku hradit mzdové výdaje i na další osoby podílející se na poskytování služby péče o dítě v dětské skupině. Pouze poslední část věty v písmenu a), tj. odměny, se týkají tedy poskytovatelů služby péče o dítě v sousedské dětské skupině. Zbylá část ustanovení je obecná úprava týkající se mzdových výdajů u všech dětských skupin, tedy také sousedských. Příjem poskytovatele služby péče o dítě v sousedské dětské skupině v podobě příspěvku na provoz dětské skupiny je dle zákona o daních z příjmů osvobozený od daně (aplikace § 4 odst. 1 písm. i) zákona o daních z příjmů). Příjmy, které jsou podle zákona o daních z příjmů od daně osvobozené, se u fyzických osob podle § 5 odst. 5 zákona o daních z příjmů nezahrnují do základu daně a podle § 38g odst. 3 zákona o daních z příjmů neuvádí v daňovém přiznání. Příjem, který plyne poskytovateli služby péče o dítě v sousedské dětské skupině jako úhrada rodičem za službu na základě uzavřené smlouvy o poskytování služby, je z hlediska zákona o daních z příjmů příjmem zdanitelným (příjem ze samostatné činnosti podle § 7 zákona o daních z příjmů). Poskytovatel je povinen plnit povinnosti, které zákon o daních z příjmů ukládá zejména při stanovení základu daně, výpočtu daňové povinnosti, ale zároveň i při splnění registrační povinnosti, kterou má tento poskytovatel jako poplatník při zahájení výkonu činnosti, která je zdrojem příjmů ze samostatné činnosti, nebo při přijetí příjmu ze samostatné činnosti (viz § 39 zákona o daních z příjmů). Příjem je dále povinně pojištěn, pokud se jedná o hlavní příjem, a dobrovolně pojištěn, pokud se jedná o příjem vedlejší.

K bodu 96 - § 20a odst. 1 písm. a) Jedná se o legislativně-technickou úpravu v souvislosti se zavedením sousedské dětské skupiny. K bodu 97 - § 20a odst. 2 až 3 Maximální výše úhrady rodičem za péči o dítě ve věku od šesti měsíců do 31. 8. po třetích narozeninách (dále jen „dítě mladší věkové kategorie“) v dětské skupině nebo o dítě v sousedské dětské skupině se odvozuje od výše minimální mzdy a za účelem flexibility se stanovuje v denní výši, podobně jako normativ. Zvyšováním minimální mzdy je zajištěna valorizace, není tedy už nutné stanovovat maximální výši úhrady rodičem nařízením vlády. Jedná o částku včetně DPH. Za účelem jasného nastavení maximální výše úhrady i v kratší než měsíční periodě s ohledem na současnou praxi a zároveň s cílem jednotného konceptu spolu s denním normativem pro dětské skupiny a souladu se stanoviskem Evropské komise k vyloučení veřejné podpory ze dne 2. 6. 2020, bude stanovena maximální denní výše úhrady rodičem dítěte mladší věkové kategorie v dětské skupině, jejíž výpočet se bude odvíjet od výše minimální mzdy. Maximální denní výše úhrady od rodiče dítěte mladší věkové kategorie bude stanovena ve výši podílu dvanáctinásobku třetiny měsíční minimální mzdy a koeficientu 261, který odpovídá průměrnému ročnímu počtu pracovních dní včetně svátků (koeficient 261 je v § 20d odst. 1 zákona o DS použit při přepočtu ročního školského normativu na denní normativ pro dětské skupiny). Při obsazení kapacitního místa dítětem v délce kratší než 5 hodin, kdy náleží polovina denního normativu, je i maximální denní výše úhrady od rodiče tohoto dítěte krácena na polovinu. Jelikož při docházce dítěte do dětské skupiny menší počet dní v týdnu, kdy se v průběhu týdne na jednom kapacitním místě vystřídá s jedním nebo více dalšími dětmi, vznikají poskytovateli vícenáklady oproti stavu, kdy je kapacitní místo celý týden obsazeno jedním dítětem, bude pro tyto případy maximální denní úhrada od rodiče mírně navýšena. Při obsazení kapacitního místa dítětem v rozsahu 1–3 dny v týdnu může být maximální denní úhrada od rodiče oproti nastavenému zastropování navýšena nejvýše o 10 %. Poskytovatel stanoví výši úhrady od rodiče s ohledem na nezbytné výdaje, nesmí však být vyšší než stanovený strop a normativ, který náleží za místo obsazené dítětem. Strop úhrady za kapacitní místo se oproti aktuálnímu mírně zvýší, což umožní poskytovatelům zachování současných poctivých cen, zároveň však v součtu úhrad za kapacitní místo nedojde k překročení stanoveného limitu dle stanoviska Evropské komise. Vláda nebude stanovovat každoročně nařízením maximální výši úhrady rodiče, ale tato maximální výše se bude automaticky odvíjet od aktuální měsíční minimální mzdy, a to s přesným propočtem při kratší docházce, obdobně jako je tomu při výpočtu výše státního příspěvku prostřednictvím denních normativů. Zároveň dojde ke zpřehlednění a zjednodušení jak textu normy pro snazší porozumění veřejností (poskytovateli i rodiči). Obdobně stopu úhrady rodičem dítěte mladší věkové kategorie v dětské skupině je stanoven strop úhrady rodičem za službu v sousedské dětské skupině, a to při obsazení kapacitního místa dítětem bez ohledu na věk. Konkrétní výpočet vychází ze třetiny dvanáctinásobku měsíční minimální mzdy (tj. roční minimální mzda děleno 3) a koeficientu 261, který odpovídá průměrnému počtu pracovních dní včetně svátků v kalendářním roce. V případě obsazení kapacitního místa dítětem v rozsahu 1–3 dny v týdnu se výsledek tohoto výpočtu může navýšit nejvýše o 10 %.

Příklad výpočtu: minimální měsíční mzda = 17 300 Kč. Výše odpovídající roční minimální

mzdě = 207 600 Kč, třetina této částky = 69 200 Kč, denní částka (děleno 261) = 265 Kč. Při 10% navýšení činí denní částka 292 Kč. Maximální měsíční výše úhrady rodičem tak v případě, kdy dítě mladší věkové kategorie navštěvuje dětskou skupinu (nebo dítě bez ohledu na věk navštěvuje sousedskou dětskou skupinu) v provozní dny pondělí až pátek, činí 5 765 Kč. Maximální měsíční výše úhrady od rodiče v případě, kdy dítě mladší věkové kategorie navštěvuje dětskou skupinu (nebo dítě bez ohledu na věk navštěvuje sousedskou dětskou skupinu) v provozní dny pondělí a úterý, činí 2 540 Kč. Poskytovatel služby péče o dítě v dětské

skupině nebo v sousedské dětské skupině musí respektovat skutečné náklady na službu a nezvyšovat úhradu rodičem v případě, že jsou náklady nižší. K bodu 98 - § 20a odst. 4 Navrhuje se umožnit poskytovatelům čerpat příspěvek na provoz dětské skupiny i v situacích, kdy podmínky pro nárok na příspěvek uvedené v § 20a odst. 4 nesplní rodič dítěte obsazujícího kapacitní místo, ale manžel, partner, registrovaný partner nebo druh rodiče, který není rodičem dítěte, ale žije s ním ve společné domácnosti. Výše uvedenou osobou může nově být i poskytovatel služby péče o dítě v sousedské dětské skupině nebo osoba pečující o osobu blízkou, která je osobou závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II (středně těžká závislost), III (těžká závislost) nebo IV (úplná závislost). V případě, že se jedná o poskytovatele služby péče o dítě v sousedské dětské skupině, jeho vlastní dítě může pro účely nároku na příspěvek u jiného poskytovatele obsadit kapacitní místo pouze v dětské skupině, nikoli v sousedské dětské skupině. Dále, z důvodu nového systému financování, které není vázáno na kalendářní rok, se ruší povinnost podat žádost o příspěvek na provoz dětské skupiny ve lhůtě od 1. do 31 ledna. Navrhuje se umožnit podání žádosti o příspěvek kdykoli v průběhu kalendářního roku, nikoli pouze v určitém termínu v rámci kalendářního roku. Opouští se koncept financování provozu dětské skupiny v rámci kalendářního, resp. rozpočtového roku, a zároveň s ohledem na průběžný vznik nových dětských skupin v průběhu kalendářního roku dle možností poskytovatelů a poptávky ze strany rodičů je zrušení časového omezení pro podání žádosti o příspěvek klíčové pro dynamický růst nabídky služby a její finanční dostupnosti. Zároveň se podmínka pro nárok na příspěvek váže na minimální dobu poskytování služby péče o dítě v dětské skupině, která činí 8 hodin během provozního dne. Tato podmínka se netýká poskytování služby péče o dítě v sousedské dětské skupině. K bodu 99 - § 20a odst. 5 Navrhuje se definovat pojem obsazené kapacitní místo, kterým se rozumí kapacitní místo v dětské skupině obsazené dítětem alespoň 3 hodiny během provozního dne. K bodu 100 - § 20a odst. 6 Navrhuje se zrušit ustanovení upravující délku uchovávání smlouvy o poskytování služby péče o dítě. Uchovávání smluv nově upravuje § 11 odst. 6, dle kterého je poskytovatel povinen uchovat všechny údaje a dokumenty obsažené v evidenci dětí o konkrétním dítěti po dobu 10 let počínaje kalendářním rokem následujícím po ukončení poskytování služby péče o dítě v dětské skupině rodiči tohoto dítěte. Pro účely nároku na příspěvek na provoz dětské skupiny může jedno dítě v jednom časovém okamžiku obsadit na základě smlouvy právě jedno kapacitní místo, s výjimkou doby přerušení poskytování služby péče o dítě podle § 20c.

Ustanovení zpřesňuje platnost uzavřených smluv v rámci soukromoprávních vztahů mezi poskytovatelem a rodičem zavedením informační povinnosti rodiče s ohledem na hospodárné nakládání s veřejnými prostředky, a slouží rovněž jako prevence podvodných jednání. Zároveň umožňuje, aby po stanovenou část přerušení provozu poskytovatel neztratil nárok na příspěvek a rodiče mohli umístit dítě do jiné dětské skupiny, která bude mít za toto dítě rovněž nárok na příspěvek. Ustanovení upravuje situace, kdy dítě přechází z jedné dětské skupiny do druhé, ale i situace, kdy navštěvuje více než jednu dětskou skupinu ve stejném období, avšak v jiné dny nebo v jinou denní dobu. Jde např. o dítě ve střídavé péči, které navštěvuje dětskou skupinu u jednoho rodiče v liché týdny a dětskou skupinu u druhého rodiče v sudé týdny, nebo o situaci rodiče se dvěma zaměstnáními a dítětem v dětské skupině u jednoho zaměstnavatele od pondělí do úterý a u druhého zaměstnavatele od středy do pátku. Ustanovení zároveň zpřesňuje, že i když dítě obsahuje kapacitní místo část provozního dne v jedné dětské skupině a jinou část provozního dne v jiné dětské skupině, vždy může pro účely nároku na příspěvek na provoz dětské skupiny za daný provozní den plně obsadit nejvýše jedno kapacitní místo nebo částečně obsadit nejvýše dvě kapacitní místa podle § 20d odst. 3. K bodu 101 - § 20a odst. 6 Ustanovení má odloženou účinnost k 1. lednu 2026, aby mohlo dojít k propojení elektronické aplikace podle § 20j s příslušným digitálním nástrojem Ministerstva školství mládeže a tělovýchovy za účelem prevence duplicity financování ze státního rozpočtu. K bodu 102 - § 20a odst. 7 Jedná se o legislativně-technickou úpravu. Text byl přesunut z § 20c odst. 1. K bodu 103 - § 20b odst. 1 Navrhuje se úprava postupu při výplatě příspěvku poskytovatelům, kteří jsou organizační složkou státu, státní příspěvkovou organizací nebo příspěvkovými organizacemi územních samosprávných celků. Z důvodu právní jistoty je nutné v zákoně o DS upravit poskytování prostředků na výdaje na službu péče o dítě v dětské skupině z příslušné kapitoly státního rozpočtu. K bodu 104 - § 20b odst. 4 Ustanovení se rozšiřuje v souvislosti se zavedením sousedské dětské skupiny. Poskytovatel služby péče o dítě v sousedské dětské skupině nemá nárok na příspěvek na provoz dětské skupiny za kapacitní místo, které je obsazeno dítětem, jehož je rodičem, prarodičem nebo se kterým žije ve společné domácnosti. K bodu 89 - § 20b odst. 5 až 7 Ministerstvo financí se dlouhodobě snaží o sjednocení formulace úpravy bezdlužnosti ve všech právních předpisech napříč právním řádem. Ve vazbě na uvedenou snahu Ministerstva financí se v nyní předloženém návrhu zákona navrhuje upravit podmínku bezdlužnosti tak, aby její formulace reflektovala úpravu týkající se bezdlužnosti používanou napříč právním řádem a zároveň respektovala terminologii zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“), zejména v případě nedoplatku podle § 153 daňového řádu. Je třeba poznamenat, že nedoplatky evidované u orgánů Finanční a Celní správy České republiky zahrnují veškeré nedoplatky na peněžitých plněních, která tyto orgány spravují v daňovém procesním režimu. Kromě peněžitých plnění označených jako daně, poplatky či cla se jedná např. i o odvody za porušení rozpočtové kázně či pokuty a jiná peněžitá plnění, jejichž placení je zajišťováno orgány Celní správy České republiky v režimu tzv. dělené správy. Lze tedy předpokládat, že drtivá většina závazků vůči státnímu rozpočtu, které se spravují v režimu daňového řádu, je v těchto kategoriích zahrnuta. Navrhuje se zakotvit informační povinnost orgánů veřejné správy vůči Ministerstvu práce a sociálních věcí ohledně nedoplatků poskytovatele spolu s upřesněním, že se nejedná o porušení povinnosti mlčenlivosti podle daňového řádu. Ustanovení rovněž upravuje procesní postup zúčtování příspěvku po zastavení výplaty. K bodům 106 a 107 - § 20c odst. 1 Jedná se o legislativně-technickou úpravu. Text byl přesunut do § 20a. K bodu 108 - § 20c odst. 2 Navrhuje se poměrně snížit hranici doby přerušení poskytování služby péče o dítě v dětské skupině v rámci příslušného kalendářního roku, pokud je příspěvek přiznán pouze na část dotyčného kalendářního roku. Původní obsah ustanovení se přesouvá do § 20e a § 20f. K bodu 109 - § 20d odst. 1 S ohledem na charakter služby poskytované v malém kolektivu rodinného typu obvykle v obydlí poskytovatele náleží na obsazené kapacitní místo v sousedské dětské skupině příspěvek ve výši 0,8 normativu pro soukromé mateřské školy. Výše příspěvku je jednotná pro celou věkovou škálu dětí od šesti měsíců do zahájení povinné školní docházky. K bodu 110 - § 20d odst. 2 Jedná se o technickou úpravu v souvislosti výplatou příspěvku na provoz dětské skupiny. K bodu 111 - § 20d odst. 3 a 4 Za plně obsazené kapacitní místo se považuje kapacitní místo obsazené alespoň 5 hodin a za částečně obsazené kapacitní místo se považuje kapacitní místo obsazené méně než 5 hodin a zároveň alespoň 3 hodiny během provozního dne. Za částečně obsazené kapacitní místo náleží příspěvek ve výši poloviny normativu oproti plně obsazenému kapacitnímu místu. Ustanovení zároveň zpřesňuje, že jedno kapacitní místo může být pro účely nároku na příspěvek na provoz dětské skupiny v jednom provozním dni plně obsazeno nejvýše jedním dítětem, případně pokud toto nelze naplnit, pak částečně obsazeno nejvýše dvěma dětmi. Stejně tak jedno dítě může pro účely nároku na příspěvek na provoz dětské skupiny za daný provozní den plně obsadit nejvýše jedno kapacitní místo, nebo v případě nenaplnění přechozího může částečně obsadit nejvýše dvě kapacitní místa. Vždy tedy za obsazení kapacitního místa jedním konkrétním dítětem v jeden provozní den v jedné nebo více dětských skupinách náleží státní příspěvek v součtu za všechny dětské skupiny v maximální výši jednoho normativu, případně dvou polovin normativů. Zároveň v jedné dětské skupině náleží na jedno kapacitní místo v jednom provozním dni státní příspěvek v součtu za všechny děti, jimiž je v daný provozní den obsazeno, v maximální výši jednoho normativu, případně dvou polovin normativů.

K bodu 112 - § 20e Navrhuje se upustit od pevně stanovených nejzazších termínů pro výplatu jednotlivých záloh a stanovit, že záloha se vyplácí do 30 dnů od vydání rozhodnutí o záloze. S ohledem na obdobné právní úpravy v sociální oblasti a administrativní postupy se navrhuje odvodit termíny výplaty záloh od termínu vydání rozhodnutí o dotyčné záloze. Úprava terminologie týkající se vyplácení příspěvku/záloh na příspěvek na provoz dětské skupiny reaguje na dosavadní praxi týkající se zákonem stanovených termínů výplaty, kdy v možnostech Ministerstva práce a sociálních věcí je garantovat termín odeslání finančních prostředků z účtu Ministerstva práce a sociálních věcí, nikoli termín jejich připsání na účet poskytovatele. Navrhuje se stanovit období, na která se vyplácí záloha (dále jen „zálohová období“), a za která se následně posoudí skutečný nárok na příspěvek (dále jen „zúčtovací období“), odlišně od období první, resp. druhé, resp. třetí třetiny kalendářního roku. Zároveň se zálohová a zúčtovací období zcela nepřekrývají, ale zúčtovává se vždy o jeden kalendářní měsíc pozadu oproti zálohovému období tak, aby během zúčtovacího kalendářního měsíce nedocházelo k výpadku finančního pokrytí provozu dětských skupin. S ohledem na limity poskytování finančních prostředků ze státního rozpočtu v závislosti na fungování rozpočtového roku se jeví jako nezbytné upustit od harmonogramu vyplácení záloh v souladu s kalendářním, resp. rozpočtovým rokem. Navrhuje rovněž upravit kalendářní měsíce rozhodné pro výpočet záloh na příspěvek na jednotlivá zálohová období. Ustanovení o oznámení obsazenosti kapacitních míst se upravuje a zpřesňuje. Bude realizováno jednou za čtyři kalendářní měsíce vždy za celé uplynulé zúčtovací období. V případě zmeškání lhůty pro oznámení obsazenosti kapacitních míst zákon stanoví dodatečnou lhůtu pro toto oznámení. Zmeškání dodatečné lhůty nelze prominout. Zákon zároveň stanoví lhůtu pro opravu obsazenosti kapacitních míst oznámené s chybnými údaji, v důsledku nichž by byl poskytovateli vyplacen příspěvek v nižší výši, než odpovídá skutečnosti. Tato lhůta je stanovena do konce kalendářního měsíce, v kterém probíhá zúčtování uplynulého zúčtovacího období, a její zmeškání rovněž nelze prominout. K bodu 113 - § 20f odst. 1 Z důvodu opuštění konceptu financování provozu dětské skupiny v rámci kalendářního, resp. rozpočtového roku, se mění koncept lhůty pro uplatnění nároku na přiznání nebo zvýšení příspěvku na provoz dětské skupiny, jenž byl vinou správního orgánu nepřiznán, nevyplacen nebo vyplacen v nižší výši. Lhůta se stanovuje v délce jednoho roku ode dne nabytí právní moci rozhodnutí ve věci. K bodům 114 a 115 - § 20f odst. 2 až 4 Stanoví se, že příspěvek vinou správního orgánu neprávem přiznaný, neprávem vyplacený nebo neprávem vyplacený ve vyšší výši, než v jaké náležel, poskytovatel vrátí i zpětně za celé předmětné období. Upravuje se terminologie ve věcech příspěvku v souvislosti s pozastavením nebo zrušením oprávnění. Zároveň se stanoví, že v den následující po dni pozastavení nebo zrušení oprávnění poskytovatel bez dalšího ztrácí nárok na přiznaný příspěvek. V návaznosti na ztrátu nároku na příspěvek v důsledku pozastavení nebo zrušení oprávnění se stanoví procesní postup pro zúčtování dosud nezúčtovaného příspěvku a následné finanční vyrovnání, a to včetně postupu pro oznámení obsazenosti kapacitních míst za dosud nezúčtované období a možnosti jeho případné opravy. Rovněž se navrhuje upravit, že ke dni obnovení oprávnění k poskytování služby péče o dítě v dětské skupině se bez dalšího obnoví nárok na příspěvek na období, na které byl příspěvek přiznán. Analogicky ustanovení o zániku nároku na příspěvek v případě pozastavení oprávnění k poskytování služby je třeba upravit i obnovení nároku v návaznosti na obnovení oprávnění. Výplata příspěvku se obnoví bez dalšího ke dni obnovení oprávnění k poskytování služby péče o dítě v dětské skupině. K bodu 116 - § 20f odst. 5 Upravuje se povinnost poskytovatele vrátit neprávem vyplacený příspěvek na provoz dětské skupiny v situacích, které způsobil svým úmyslným nebo neúmyslným jednáním. K bodům 117 - § 20f odst. 6 Navrhuje se zavést povinnost poskytovatele vrátit příspěvek na provoz dětské skupiny v případě, že přijal od rodiče úhradu za službu péče o dítě v částce vyšší, než stanovuje § 20a odst. 2 a 3. K bodům 118 a 119 - § 20f odst. 8 a 9 Upravuje se postup ministerstva pro vrácení neprávem vyplaceného příspěvku na provoz dětské skupiny včetně stanovení výše neprávem vyplaceného příspěvku prostřednictvím opravy oznámení obsazenosti kapacitních míst. Pro opravu oznámení obsazenosti kapacitních míst je vyžadována součinnost poskytovatele a stanoví se i postup pro případ, kdy poskytovatel tuto součinnost neposkytne. K bodu 120 - § 20g odst. 2 Navrhuje se zavést, že v případě poskytovatele, který je územním samosprávným celkem, se prostředky vyplácí na bankovní účet vedený u České národní banky. K bodům 121 až 128 - § 20h Navrhuje se přiznat příspěvek na dobu oprávnění k poskytování služby péče o dítě v dětské skupině, nestanoví-li poskytovatel v žádosti jinak. Vzhledem k základnímu cíli nastavení státního financování provozu dětských skupin jakožto dlouhodobé a stabilní finanční podpory poskytování této služby, se každoroční znovupřiznání příspěvku na základě žádosti jeví jako nelogické. Poskytovatelům nepřináší stabilnější finanční jistotu, nepodporuje rozvoj služby v dlouhodobějším měřítku a neumožňuje z finančního hlediska plynulý přechod mezi jednotlivým kalendářními roky. Pro Ministerstvo práce a sociálních věcí znamená vyšší administrativní zátěž, která se navíc jeví jako nadbytečná, neboť u poskytovatele již dříve došlo k posouzení splnění podmínek pro nárok na příspěvek a pro případ jejich neplnění obsahuje právní úprava ustanovení k zániku nároku na příspěvek. Zároveň je Ministerstvo práce a sociálních věcí nyní nuceno vést každý kalendářní rok v lednu-únoru v časovém odstupu jednoho až dvou týdnů dvě samostatná správní řízení k zúčtování předchozího kalendářního roku a přiznání příspěvku včetně stanovení první zálohy na aktuální kalendářní rok a realizovat odděleně dvojí platby, ačkoli by analogicky postupu v průběhu kalendářního roku mohlo být zúčtování třetí třetiny předchozího roku promítnuto do zálohy na první třetinu následujícího roku. Na základě dosavadních zkušeností z praxe ohledně obsahu podaných žádostí o příspěvek a následných poskytovateli požadovaných změn již přiznaného příspěvku a rovněž s ohledem na časový sled posuzování výše finanční podpory vyplacené příjemci v režimu de minimis se jeví jako nezbytné upravit dosavadní obsah žádosti. Poskytovatel v rámci žádosti o příspěvek zvolí, zda žádá o příspěvek na dobu oprávnění k poskytování služby péče o dítě v dětské skupině, nebo na jím uvedené konkrétní období. Dle navrhované úpravy v rámci tohoto bodu nebude součástí žádosti údaj o kapacitě dětské skupiny, na jejíž provoz se příspěvek žádá, díky čemuž bude rozhodnuto o přiznání příspěvku na provoz dotyčné dětské skupiny obecně, nikoli na její konkrétní kapacitu. Při následné změně oprávnění na novou kapacitu pak nebude zároveň třeba rozhodovat i o příspěvku na tuto novou kapacitu. Dále dojde ke zpřesnění údaje o provozních dnech, neboť v žádosti o příspěvek poskytovatel jednoznačně uvede provozní dny, na které žádá příspěvek. Údaj o finanční podpoře poskytnuté v režimu de minimis uváděný v žádosti o příspěvek se v praxi ukázal jako v daném časovém okamžiku nevyužitelný a tedy nadbytečný, mimoto pro poskytovatele často matoucí. Není tedy důvod jej v žádosti nadále ponechávat. Rovněž se navrhuje upravit, že poskytovatel může požádat o příspěvek nebo o jeho změnu na určité zúčtovací období nejpozději do konce tohoto zúčtovacího období. Zároveň platí, že teprve po podání žádosti o příspěvek na určité období může poskytovatel realizovat jakékoli další úkony týkající se příspěvku na toto období. Nelze například oznámit obsazenost kapacitních míst za období, na které dosud nebyla podána žádost o příspěvek. V případě zpětvzetí žádosti poskytovatelem se jakékoli již učiněné úkony týkající se příspěvku, o který bylo v této žádosti žádáno, anulují. K bodům 129 až 132 - § 20i Dochází ke zpřesnění, že rozhodnutí ve věcech příspěvku na provoz dětské skupiny se písemně vyhotovuje také v případě, kdy byl příspěvek neprávem přiznán, neprávem vyplacen, neprávem vyplacen ve vyšší částce, než v jaké náležel nebo neprávem čerpán nebo pokud vznikl přeplatek a zároveň je tento přeplatek poskytovatel povinen v plné nebo částečné výši vrátit Ministerstvu práce a sociálních věcí. Z důvodu nového systému financování, které není vázáno na kalendářní rok, ale na jednotlivá zálohová a zúčtovací období, se ruší lhůta pro Ministerstvo práce a sociálních věcí k vydání rozhodnutí o přiznání příspěvku na provoz dětské skupiny a o záloze na příspěvek na provoz dětské skupiny na první třetinu kalendářního roku a související ustanovení. K bodu 133 - § 20j odst. 1 až 3 Ustanovení se upravuje ve smyslu, že Ministerstvo práce a sociálních věcí provozuje elektronickou aplikaci pro podání ve všech věcech týkajících se příspěvku na provoz dětské skupiny, nikoli pouze vybraných podání. Navrhuje se stanovit povinnost poskytovatele činit veškerá podání ve věcech příspěvku na provoz dětských skupin prostřednictvím elektronické aplikace s cílem snížení administrativní zátěže. K podáním učiněným jiným způsobem se nepřihlíží. Dle zásad dobré správy a poučovací povinnosti Ministerstvo práce a sociálních věcí podatele informuje o správném způsobu podání. Rovněž se stanoví, že poskytovatel se přihlašuje do elektronické aplikace a činí podání ve věcech příspěvku na provoz dětské skupiny na základě prokázání totožnosti s využitím prostředku pro elektronickou identifikaci. Tím je jednoznačně zaručena totožnost poskytovatele a zároveň podání mají právní účinky vlastnoručního podpisu poskytovatele. K bodu 134 až 137 - § 20j odst. 4 Jedná se o legislativně-technickou úpravu.

Rodné číslo umožní jednoznačně identifikovat dítě pro účely poskytování příspěvku a prevenci duplicitního financování; v praxi se ukázalo, že jméno a datum narození není vždy jednoznačné. K bodu 138 - § 20j odst. 5 Jedná se o zpřesnění ustanovení o podání čestného prohlášení pro nárok na příspěvek na provoz dětské skupiny v souvislosti se zavedením sousedské dětské skupiny. Rovněž se doplňuje na základě úpravy ustanovení § 11 odst. 4, že doklady podle předmětného ustanovení mohou předkládat rovněž manžel, partner, registrovaný partner nebo druh rodiče, který není rodičem dítěte, ale žije s ním ve společné domácnosti. K bodu 139 - § 20j odst. 7 a 8 Navrhuje se doručování písemností prostřednictvím datové schránky, nebo prostřednictvím elektronické aplikace, pokud osoba nemá zpřístupněnou datovou schránku. V okamžiku, kdy se poskytovatel poprvé přihlásí do elektronické aplikace po takovémto odeslání a dodání písemnosti, je písemnost považována v elektronické aplikaci za doručenou. Upravuje se i fikce doručení pro případ, kdy se poskytovatel do elektronické aplikace nepřihlásí do 10 dnů ode dne dodání písemnosti do elektronické aplikace. Písemnosti doručované prostřednictvím datové schránky i prostřednictvím elektronické aplikace jsou označeny elektronickou pečetí a neobsahují podpis úřední osoby. K bodu 140 - § 20k Navrhuje se zavést povinnost poskytovateli, kterému byl alespoň za jeden provozní den v kalendářním roce přiznán příspěvek, předložit do 31. března kalendářního roku následujícího po kalendářním roce, v němž byl příspěvek přiznán, přehled čerpání příspěvku náležejícího za uplynulý kalendářní rok a přehled celkového financování poskytování služby péče o dítě v dětské skupině za uplynulý kalendářní rok. Povinnost předložit přehled čerpání příspěvku a přehled celkového financování poskytování služby péče o dítě v dětské skupině Ministerstvu práce a sociálních věcí je zavedena za účelem zajištění podkladů pro výkon finanční kontroly a za účelem sběru dat pro další metodické a legislativní činnosti Ministerstva práce a sociálních věcí týkající se financování dětských skupin. Současně je nutné zohlednit situaci, kdy je poskytovateli v průběhu kalendářního roku zrušeno oprávnění k poskytování služby péče o dítě v dětské skupině, aby povinnost splnil v odpovídajícím termínu, příp. realizoval vratku nevyčerpaných prostředků. Poskytovatel služby péče o dítě v sousedské dětské skupině poskytuje službu za odměnu, která se pro účely vyúčtování příspěvku na provoz dětské skupiny považuje za osobní výdaje související se zajištěním poskytování služby péče o dítě v dětské skupině. K bodům 141 - § 21 odst. 1 Navrhuje se stanovit, že ustanovení týkající se kontrolní pravomoci se nepoužije na sousedské dětské skupiny. K bodu 142 - § 21 odst. 2 Povinnosti obce stanovené v § 13b kontroluje Ministerstvo práce a sociálních věcí. K bodu 143 - § 21 odst. 3 a 4 V souvislosti se zakotvením povinnosti poskytovatele předkládat přehled čerpání příspěvku na provoz dětské skupiny se navrhuje zavést kontrolu vyplaceného příspěvku na provoz dětské skupiny Ministerstvem práce a sociálních věcí vykonávanou na základě zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění pozdějších předpisů. Snahou je zejména zajistit dodržování maximálních úhrad rodičů a dodržování podmínky neziskovosti služby péče o dítě. Rovněž se navrhuje upravit postup Ministerstva práce a sociálních věcí jako poskytovatele transferu pro možnost vyzvat příjemce příspěvku k provedení opatření k nápravě, nebo vrácení příspěvku nebo jeho části v případě, kdy bude zjištěno porušení, nebo podezření na porušení, podmínek čerpání příspěvku (neúčelné, nehospodárné, neefektivní výdaje), nebo podmínek, za kterých byl příspěvek přiznán, na základě finanční kontroly, nebo úkonů předcházejících kontrole – tedy úprava obdobná jako v případě dotací § 14f podle zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů (tj. cílem je přímo u poskytovatele veřejných prostředků zajistit možnost vrácení prostředků, u kterých vzniká podezření na porušení rozpočtové kázně, a předejít tak zatěžování finanční správy předáváním všech podnětů, u nichž vzniká podezření na porušení rozpočtové kázně - příjemce prostředků na základě výzvy poskytovatele může a nemusí prostředky vrátit, nebo provést opatření k nápravě). K bodu 144 - § 21 odst. 5 Zavádí se pravomoc Státního úřadu inspekce práce vyžádat si výpis z Rejstříku trestů za účelem ověření bezúhonnosti pečujících osob v rámci kontroly dětských skupin. K bodu 145 - § 21 odst. 7 až 9 Pokud se Ministerstvo práce a sociálních věcí domnívá, že došlo k porušení podmínek čerpání příspěvku na provoz dětské skupiny, písemně vyzve příjemce příspěvku k provedení opatření k nápravě nebo k vrácení příspěvku, viz odůvodnění k bodům 142 a 143. Ustanovení nově obsahuje úpravu kontroly sousedských dětských skupin. Před udělením oprávnění a dále v průběhu poskytování služby je nezbytné umožnit pověřené úřední osobě z krajské pobočky Úřadu práce vstup do obydlí, pokud zde má být, nebo je poskytována služba péče o dítě v sousedské dětské skupině. Kontrola je omezena jen na prostory, které jsou ke službě přímo využívány, jsou přístupné dětem a rodičům. Do soukromé části obydlí kontrolující nevstupuje. Je naprosto nezbytné ověřit připravenost prostředí pro péči o děti, není možné zvolit náhradní řešení v podobě předložení stavebně technických dokumentů apod., to ani není předmětem ověřování ze strany krajské pobočky Úřadu práce. Jedná se o péči o zvláště zranitelné osoby, kterými jsou malé děti, zcela odkázané na péči dospělého. Pečující osoba je zde zároveň poskytovatelem služby a je tak omezena vnitřní kontrola, je převážně na rodičovské odpovědnosti ověřit si, zda péče o jejich dítě odpovídá jejich požadavkům. Možnost základní kontroly ze strany veřejné moci je tedy zcela nezbytná. Pokud se žadatel o oprávnění odmítne této kontrole podrobit, nebude oprávnění uděleno, pokud se odmítne podrobit kontrole poskytovatel služby péče o dítě v sousedské dětské skupině, Ministerstvo práce a sociálních věcí zahájí řízení o zrušení oprávnění. K bodu 146 - § 22 odst. 1 písm. a) Jedná se o legislativně-technickou úpravu v souvislosti s úpravou bezúhonnosti.

K bodu 147 - § 22 odst. 1 písm. c) Zavádí se nové přestupky, kterých se poskytovatel může dopustit, pokud při poskytování služby péče o dítě v dětské skupině nezajistí přítomnost alespoň jedné pečující osoby s následující odbornou způsobilostí: • odborná způsobilost k výkonu povolání všeobecné sestry, praktické sestry, dětské sestry, porodní asistentky, zdravotně-sociálního pracovníka, zdravotnického záchranáře, psychologa ve zdravotnictví nebo specializovaná způsobilost k výkonu povolání klinického psychologa podle zákona č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních), ve znění pozdějších předpisů. • odborná kvalifikace učitele mateřské školy, učitele prvního stupně základní školy, asistenta pedagoga podle § 20 odst. 1 zákona o pedagogických pracovnících. • profesní kvalifikace chůvy pro děti v dětské skupině, nebo • odborná způsobilost k výkonu povolání lékaře podle zákona č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, ve znění pozdějších předpisů. nebo v případě, že poskytuje službu péče o dítě v dětské skupině také rodičům dětí starších 3 let k 1. září, nezajistí, aby byla výchovná péče o dítě vykonávána alespoň pečující osobou s odbornou způsobilostí podle odstavce 4 písm. c), se kterou má uzavřenou pracovní smlouvy nebo dohodu o práci konané mimo pracovní poměr s délkou pracovní doby minimálně 20 hodin týdně. Sankce za spáchání přestupku je až 30 000 Kč. K bodům 148 až 150 - § 22 odst. 1 písm. d) Jedná se o legislativně-technickou úpravu v souvislosti se zavedením sousedské dětské skupiny. K bodům 151 a 154 - § 22 odst. 1 písm. l) a p) Jedná se o legislativně-technickou úpravu. K bodu 152 - § 22 odst. 1 písm. m) a n) Zavádí se nový přestupek v souvislosti s úpravou § 18 spočívající v porušení povinnosti požádat o změnu oprávnění. Sankce za spáchání přestupku je až 30 000 Kč. Dále se zavádí přestupek spočívající v překročení maximální denní výše úhrady rodičem podle § 20a odst. 2 a 3, za který lze uložit pokutu do výše 100 000 Kč. Zastropování denní výše úhrady od rodiče je jedním ze základních předpokladů dostupnosti služby, a tedy jednou ze základních podmínek čerpání státního příspěvku. Jejím porušením se poskytovatel může významně obohatit, a to i v případě pozdějšího kontrolního zjištění a povinnosti vrátit neprávem vyplacený příspěvek. Proto mu vedle povinnosti vrátit příspěvek může být zároveň udělena i pokuta. K bodu 153 - § 22 odst. 1 písm. o) Úprava spočívá v rozšíření přestupku o porušení povinnosti spočívající v doložení obsazenosti kapacitního místa smlouvou o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině.

Navrhuje se zvýšit maximální pokuta z dosavadních 50 000 Kč na 200 000 Kč za spáchání přestupku spočívajícího v uvedení nepravdivých údajů o obsazenosti kapacitních míst v elektronické aplikaci nebo v nedoložení obsazenosti kapacitního místa smlouvou o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině. K bodu 155 - § 22 odst. 1 písm. q) Další nový přestupek spočívá v porušení povinnosti doložit přehled čerpání příspěvku na provoz dětské skupiny podle § 20k, za který lze uložit pokutu až do 5 % z celkové výše vyplaceného příspěvku na provoz dětské skupiny za kalendářní rok, za který nebyl přehled čerpání příspěvku na provoz dětské skupiny doložen. K bodu 156 - § 22 odst. 2 Jedná se o legislativně-technickou úpravu v souvislosti s úpravou přestupků. K bodu 157 - § 23 Navrhovaná úprava souvisí se zakotvením nových přestupků a sousedské dětské skupiny. Přestupky spáchané poskytovatelem předmětné dětské skupiny budou projednávány Ministerstvem práce a sociálních věcí (v případě porušení povinností souvisejících se standardy kvality nebo týkajících se příspěvku na provoz dětské skupiny ze státního rozpočtu) nebo krajskými pobočkami Úřadu práce.

K čl. II (přechodná ustanovení)

K bodu 1 Stávající fyzické osoby, které poskytují službu péče o dítě v dětské skupině podle § 3 odst. 2 písm. i) aktuálního znění zákona o DS se dle stávající úpravy stávají sousedskými dětskými skupinami. Stanovuje se přechodné období 6 měsíců, během kterých se musí daným podmínkám přizpůsobit, jedná se o doložení stanovených skutečností do evidence poskytovatelů a také o změnu financování, tj. snížení státního příspěvku a omezení úhrady rodiče také u dětí starších 3 let k 1. září. Vzhledem k navrhované účinnosti zákona od 1. ledna 2025 se přechodné období navrhuje do 31. května 2025. K bodu 2 Stanovuje se postup oznamování obsazenosti kapacitních míst za prosinec 2024. K bodu 3 Navrhuje se postup pro zahájení řízení o přiznání příspěvku na leden 2025. K bodu 4 Stanovují se náležitosti žádosti o příspěvek na provoz dětské skupiny na období zahrnující alespoň část měsíce ledna 2025. K bodům 5 a 6 Navrhuje se výčet případů, kdy nebude písemně vyhotoveno rozhodnutí ve věcech příspěvku na období ledna 2025 a také procesní postup. K bodům 7 a 8 Navrhuje se postup výplaty příspěvku na provoz dětské skupiny na leden 2025 a výplaty zálohy na příspěvek na provoz dětské skupiny na období od 1. února 2025 do 30. června 2025.

K bodu 9 Navrhuje se postup řízení o zúčtování příspěvku na provoz dětské skupiny za období od 1. září 2024 do 31. ledna 2025 a o záloze na příspěvek na provoz dětské skupiny na období od 1. února 2025 do 30. června 2025. K bodu 10 Stanoví se postup zúčtování příspěvku na provoz dětské skupiny za třetí třetinu kalendářního roku 2024 a za leden 2025.

K čl. III (změna zákona o daních z příjmů)

Navrhuje se terminologická změna zákona o daních z příjmu, aby se vyloučily situace, kdy benefit vlastním zaměstnancům v podobě příspěvku na provoz zařízení péče o děti předškolního věku nebo mateřské školy je zdaněn, zatímco související náklad je u zaměstnavatele daňově neuznatelný.

K čl. IV (změna zákona o státní sociální podpoře)

Navrhuje se přeformulovat celý odstavec 3 ustanovení § 31 předmětného zákona, a to tak, aby bylo nepochybné, že podmínka osobní celodenní péče se též považuje za splněnou a rodičovský příspěvek náleží, jestliže dítě zakládající nárok na rodičovský příspěvek navštěvuje mateřskou školu nebo jiné obdobné zařízení pro děti (v neomezeném rozsahu a bez dalších podmínek), nebo rodič zajistí péči o dítě jinou zletilou osobou bez toho, že by musela být splněna podmínka, že rodič je v té době výdělečně činný nebo se připravuje na budoucí povolání.

K čl. V (změna zákona o Úřadu práce)

V souvislosti se zavedením nových povinností pracovníkům Úřadu práce v zákoně o DS se navrhuje úprava ve smyslu doplnění, že Úřad práce plní úkoly v oblasti služby péče o dítě v dětské skupině.

Úřad práce je orgánem veřejné moci, s kterým hlavní cílová skupina, tj. rodiče malých dětí, nejčastěji komunikuje, zejména ohledně rodičovského příspěvku. Může tak poskytnout poradenství rodičům žádajícím službu i potřebnou metodickou podporu budoucím poskytovatelům, včetně zajištění rekvalifikace. Kontaktní pracoviště Úřadu práce ČR jakožto organizační útvary krajských poboček jsou blíže občanům než krajské úřady, součástí kontaktního pracoviště mohou být navíc i detašovaná, či dislokovaná územní pracoviště, popř. výjezdní pracoviště.

K čl. VI (zrušovací ustanovení)

Navrhuje se zrušit nařízení vlády č. 445/2023 Sb., o zvýšení úhrady nákladů rodičem za službu péče o dítě v dětské skupině podle zákona č. 247/2014 Sb., o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Maximální výše úhrady rodičem v případě využití příspěvku na provoz dětské skupiny již nebude stanovena nařízením, ale bude se odvíjet od minimální mzdy.

K čl. VII (účinnost)

Účinnost novely zákona se navrhuje dnem 1. ledna 2025 s výjimkou ustanovení souvisejících s povinností obce zajistit podmínky pro výchovnou péči o děti, u kterých se navrhuje odložená účinnost od 1. ledna 2026.

V Praze dne 22. května 2024

Předseda vlády: prof. PhDr. Petr Fiala, Ph.D., LL.M. podepsáno elektronicky

Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí: Ing. Marian Jurečka podepsáno elektronicky