Důvodová zpráva

Seznam orgánů dozoru příslušných k postupu podle nařízení o dozoru nad trhem a podle tohoto zákona s uvedením předpisů Evropské unie uvedených v příloze I nařízení o dozoru nad trhem a právních předpisů stanovujících jejich příslušnost k výkonu dozoru nad trhem s výrobky uvedenými v těchto předpisech Evropské unie

Orgán dozoru Předpis Evropské unie uvedenýPrávní předpis stanovující

v příloze I nařízení o dozorupříslušnost orgánu dozoru nad trhem

Česká obchodníSměrnice Rady 69/493/EHS zeZákon č. 634/1992 Sb., inspekcedne 15. prosince 1969o ochraně spotřebitele, ve znění

o sbližování právních předpisůpozdějších předpisů členských států týkajících se křišťálového skla

Směrnice Rady 75/324/EHS zeZákon č. 22/1997 Sb., dne 20. května 1975 o sbližovánío technických požadavcích na právních předpisů členských státůvýrobky a o změně a doplnění týkajících se aerosolovýchněkterých zákonů, ve znění rozprašovačůpozdějších předpisů

Směrnice Rady 92/42/EHS ze dneZákon č. 22/1997 Sb., 21. května 1992 o požadavcích nao technických požadavcích na účinnost nových teplovodníchvýrobky a o změně a doplnění kotlů na kapalná nebo plynnáněkterých zákonů, ve znění palivapozdějších předpisů

Směrnice Evropského parlamentuZákon č. 634/1992 Sb., a Rady 94/11/ES ze dne 23.o ochraně spotřebitele, ve znění března 1994 o sbližování právníchpozdějších předpisů a správních předpisů členských států týkajících se označování materiálů používaných v hlavních částech obuvi prodávané spotřebiteli

Směrnice Evropského parlamentuZákon č. 477/2001 Sb., a Rady 94/62/ES ze dne 20.o obalech a o změně některých prosince 1994 o obalechzákonů (zákon o obalech), ve a obalových odpadechznění pozdějších předpisů

Směrnice Evropského parlamentuZákon č. 311/2006 Sb., a Rady 98/70/ES ze dne 13. říjnao pohonných hmotách 1998 o jakosti benzinua čerpacích stanicích pohonných a motorové nafty a o změněhmot a o změně některých směrnice Rady 93/12/EHSsouvisejících zákonů (zákon o pohonných hmotách)

Směrnice Evropského parlamentuZákon č. 22/1997 Sb., a Rady 2000/14/ES ze dne 8.o technických požadavcích na května 2000 o sbližování právníchvýrobky a o změně a doplnění předpisů členských státůněkterých zákonů, ve znění týkajících se emisí hluku zařízení,pozdějších předpisů která jsou určena k použití ve venkovním prostoru, do okolního prostředí

Směrnice Evropského parlamentuZákon č. 22/1997 Sb., a Rady 2006/42/ES ze dne 17.o technických požadavcích na května 2006 o strojních zařízeníchvýrobky a o změně a doplnění a o změně směrnice 95/16/ESněkterých zákonů, ve znění pozdějších předpisů

Směrnice Evropského parlamentuZákon č. 542/2020 Sb., a Rady 2006/66/ES ze dne 6. zářío výrobcích s ukončenou 2006 o bateriích a akumulátorechživotností a odpadních bateriích a akumulátorech a o zrušení směrnice 91/157/EHS

Směrnice Evropského parlamentuZákon č. 22/1997 Sb., a Rady 2009/48/ES ze dne 18.o technických požadavcích na června 2009 o bezpečnosti hračekvýrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů

Nařízení Evropského parlamentuZákon č. 73/2012 Sb., o látkách, a Rady (ES) č. 1005/2009 ze dnekteré poškozují ozonovou 16. září 2009 o látkách, kterévrstvu, a o fluorovaných poškozují ozonovou vrstvuskleníkových plynech, ve znění pozdějších předpisů

Směrnice Evropského parlamentuZákon č. 22/1997 Sb., a Rady 2010/35/EU ze dne 16.o technických požadavcích na června 2010 o přepravitelnýchvýrobky a o změně a doplnění tlakových zařízeních a o zrušeníněkterých zákonů, ve znění směrnic Rady 76/767/EHS,pozdějších předpisů 84/525/EHS, 84/526/EHS, 84/527/EHS a 1999/36/ES

Nařízení Evropského parlamentuZákon č. 22/1997 Sb., a Rady (EU) č. 305/2011 ze dneo technických požadavcích na 9. března 2011, kterým se stanovívýrobky a o změně a doplnění harmonizované podmínky proněkterých zákonů, ve znění uvádění stavebních výrobků na trhpozdějších předpisů a kterým se zrušuje směrnice Rady 89/106/EHS

Směrnice Evropského parlamentuZákon č. 22/1997 Sb., a Rady 2011/65/EU ze dne 8.o technických požadavcích na června 2011 o omezení používánívýrobky a o změně a doplnění některých nebezpečných látekněkterých zákonů, ve znění v elektrických a elektronickýchpozdějších předpisů zařízeních

Nařízení Evropského parlamentuZákon č. 22/1997 Sb., a Rady (EU) č. 1007/2011 ze dneo technických požadavcích na 27. září 2011 o názvech textilníchvýrobky a o změně a doplnění vláken a souvisejícím označováníněkterých zákonů, ve znění materiálového složení textilníchpozdějších předpisů výrobků a o zrušení směrnice Rady 73/44/EHS a směrnic Evropského parlamentu a Rady 96/73/ES a 2008/121/ES

Směrnice Evropského parlamentuZákon č. 206/2015 Sb., a Rady 2013/29/EU ze dne 12.o pyrotechnických výrobcích června 2013 o harmonizacia zacházení s nimi a o změně právních předpisů členských státůněkterých zákonů (zákon týkajících se dodávánío pyrotechnice), ve znění pyrotechnických výrobků na trhpozdějších předpisů

Směrnice Evropského parlamentuZákon č. 90/2016 Sb., a Rady 2013/53/EU ze dne 20.o posuzování shody stanovených listopadu 2013 o rekreačníchvýrobků při jejich dodávání na plavidlech a vodních skútrech a otrh, ve znění pozdějších předpisů zrušení směrnice 94/25/ES

Směrnice Evropského parlamentuZákon č. 90/2016 Sb., a Rady 2014/29/EU ze dne 26.o posuzování shody stanovených února 2014 o harmonizacivýrobků při jejich dodávání na právních předpisů členských státůtrh, ve znění pozdějších předpisů týkajících se dodávání jednoduchých tlakových nádob na trh

Směrnice Evropského parlamentuZákon č. 90/2016 Sb., a Rady 2014/30/EU ze dne 26.o posuzování shody stanovených února 2014 o harmonizacivýrobků při jejich dodávání na právních předpisů členských státůtrh, ve znění pozdějších předpisů týkajících se elektromagnetické kompatibility

Směrnice Evropského parlamentuZákon č. 90/2016 Sb., a Rady 2014/31/EU ze dne 26.o posuzování shody stanovených února 2014 o harmonizacivýrobků při jejich dodávání na právních předpisů členských států týkajících se dodávání vahtrh, ve znění pozdějších předpisů s neautomatickou činností na trh

Směrnice Evropského parlamentuZákon č. 90/2016 Sb., a Rady 2014/32/EU ze dne 26.o posuzování shody stanovených února 2014 o harmonizacivýrobků při jejich dodávání na právních předpisů členských státůtrh, ve znění pozdějších předpisů týkajících se dodávání měřidel na trh

Směrnice Evropského parlamentuZákon č. 90/2016 Sb., a Rady 2014/33/EU ze dne 26.o posuzování shody stanovených února 2014 o harmonizacivýrobků při jejich dodávání na právních předpisů členských státůtrh, ve znění pozdějších předpisů týkajících se výtahů a bezpečnostních komponent pro výtahy

Směrnice Evropského parlamentuZákon č. 90/2016 Sb., a Rady 2014/34/EU ze dne 26.o posuzování shody stanovených února 2014 o harmonizacivýrobků při jejich dodávání na právních předpisů členských státůtrh, ve znění pozdějších předpisů týkajících se zařízení a ochranných systémů určených k použití v prostředí s nebezpečím výbuchu

Směrnice Evropského parlamentuZákon č. 90/2016 Sb., a Rady 2014/35/EU ze dne 26.o posuzování shody stanovených února 2014 o harmonizacivýrobků při jejich dodávání na právních předpisů členských státůtrh, ve znění pozdějších předpisů týkajících se dodávání elektrických zařízení určených pro používání v určitých mezích napětí na trh

Směrnice Evropského parlamentuZákon č. 90/2016 Sb., a Rady 2014/53/EU ze dne 16.o posuzování shody stanovených dubna 2014 o harmonizacivýrobků při jejich dodávání na právních předpisů členských státůtrh, ve znění pozdějších předpisů týkajících se dodávání rádiových zařízení na trh a zrušení směrnice 1999/5/ES

Směrnice Evropského parlamentuZákon č. 90/2016 Sb., a Rady 2014/68/EU ze dne 15.o posuzování shody stanovených května 2014 o harmonizacivýrobků při jejich dodávání na právních předpisů členských státůtrh, ve znění pozdějších předpisů týkajících se dodávání tlakových zařízení na trh Směrnice Evropského parlamentuZákon č. 90/2016 Sb., a Rady 2014/90/EU ze dne 23.o posuzování shody stanovených července 2014 o lodní výstroji a ovýrobků při jejich dodávání na zrušení směrnice Rady 96/98/EStrh, ve znění pozdějších předpisů

Nařízení Evropského parlamentuZákon č. 73/2012 Sb., o látkách, a Rady (EU) č. 517/2014 ze dnekteré poškozují ozonovou 16. dubna 2014 o fluorovanýchvrstvu, a o fluorovaných skleníkových plynech a o zrušenískleníkových plynech, ve znění nařízení (ES) č. 842/2006pozdějších předpisů

Nařízení Evropského parlamentuZákon č. 90/2016 Sb., a Rady (EU) 2016/425 ze dneo posuzování shody stanovených 9. března 2016 o osobníchvýrobků při jejich dodávání na ochranných prostředcíchtrh, ve znění pozdějších předpisů a o zrušení směrnice Rady 89/686/EHS

Nařízení Evropského parlamentuZákon č. 90/2016 Sb., a Rady (EU) 2016/426 ze dne 9.o posuzování shody stanovených března 2016 o spotřebičíchvýrobků při jejich dodávání na plynných paliv a o zrušenítrh, ve znění pozdějších předpisů směrnice 2009/142/ES

Nařízení Evropského parlamentuZákon č. 90/2016 Sb., a Rady (EU) 2018/1139 ze dne 4.o posuzování shody stanovených července 2018 o společnýchvýrobků při jejich dodávání na pravidlech v oblasti civilníhotrh, ve znění pozdějších předpisů letectví a o zřízení Agentury Evropské unie pro bezpečnost letectví, kterým se mění nařízení (ES) č. 2111/2005, (ES) č. 1008/2008, (EU) č. 996/2010, (EU) č. 376/2014 a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/30/EU a 2014/53/EU a kterým se zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 552/2004 a (ES) č. 216/2008 a nařízení Rady (EHS) č. 3922/91

Český báňský úřad Směrnice Evropského parlamentuZákon č. 61/1988 Sb.,

a Rady 2014/28/EU ze dne 26.o hornické činnosti, února 2014 o harmonizacivýbušninách a o státní báňské právních předpisů členských státůsprávě, ve znění pozdějších týkajících se dodávání výbušninpředpisů pro civilní použití na trh a dozoru nad nimiZákon č. 90/2016 Sb., o posuzování shody stanovených výrobků při jejich dodávání na trh, ve znění pozdějších předpisů

Státní energetickáSměrnice Evropského parlamentuZákon č. 406/2000 Sb., inspekcea Rady 2009/125/ES ze dneo hospodaření energií, ve znění

21. října 2009 o stanovení rámcepozdějších předpisů pro určení požadavků na ekodesign výrobků spojených se spotřebou energie

Nařízení Evropského parlamentuZákon č. 406/2000 Sb., a Rady (EU) 2017/1369 ze dneo hospodaření energií, ve znění 4. července 2017, kterým sepozdějších předpisů stanoví rámec pro označování energetickými štítky a zrušuje směrnice 2010/30/EU

Úřad pro technickouSměrnice Rady 75/107/EHS zeZákon č. 505/1990 Sb., normalizaci,dne 19. prosince 1974o metrologii, ve znění metrologii a státnío sbližování právních předpisůpozdějších předpisů zkušebnictvíčlenských států týkajících se lahví

používaných jako odměrné obalové nádoby

Směrnice Rady 76/211/EHS zeZákon č. 505/1990 Sb., dne 20. ledna 1976 o sbližovánío metrologii, ve znění právních předpisů členských státůpozdějších předpisů týkajících se zhotovení některých výrobků v hotovém balení podle hmotnosti nebo objemu

Směrnice Rady 80/181/EHS zeZákon č. 505/1990 Sb., dne 20. prosince 1979o metrologii, ve znění o sbližování právních předpisůpozdějších předpisů členských států týkajících se jednotek měření a o zrušení směrnice 71/354/EHS

Směrnice Evropského parlamentuZákon č. 505/1990 Sb., a Rady 2007/45/ES ze dne 5. zářío metrologii, ve znění 2007, kterou se stanoví pravidlapozdějších předpisů pro jmenovitá množství výrobků v hotovém balení, zrušují směrnice Rady 75/106/EHS a 80/232/EHS a mění směrnice Rady 76/211/EHS

Směrnice Evropského parlamentuZákon č. 505/1990 Sb., a Rady 2009/34/ES ze dne 23.o metrologii, ve znění dubna 2009 o společnýchpozdějších předpisů ustanoveních pro měřicí přístroje a pro metody metrologické kontroly

MinisterstvoSměrnice Rady 70/157/EHS zeZákon č. 56/2001 Sb., dopravydne 6. února 1970 o sbližovánío podmínkách provozu vozidel

právních předpisů členských státůna pozemních komunikacích a o týkajících se přípustné hladinyzměně zákona č. 168/1999 Sb., akustického tlaku a výfukovéhoo pojištění odpovědnosti za systému motorových vozidelškodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů

Směrnice Evropského parlamentuZákon č. 56/2001 Sb., a Rady 2005/64/ES ze dne 26.o podmínkách provozu vozidel října 2005 o schvalování typuna pozemních komunikacích a o motorových vozidel z hlediskazměně zákona č. 168/1999 Sb., jejich opětné použitelnosti,o pojištění odpovědnosti za recyklovatelnosti a využitelnostiškodu způsobenou provozem a o změně směrnice Radyvozidla a o změně některých 70/156/EHSsouvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů

Směrnice Evropského parlamentuZákon č. 56/2001 Sb., a Rady 2006/40/ES ze dne 17.o podmínkách provozu vozidel května 2006 o emisíchna pozemních komunikacích a o z klimatizačních systémůzměně zákona č. 168/1999 Sb., motorových vozidel a o změněo pojištění odpovědnosti za směrnice Rady 70/156/EHSškodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů

Nařízení Evropského parlamentuZákon č. 56/2001 Sb., a Rady (ES) č. 715/2007 ze dneo podmínkách provozu vozidel 20. června 2007 o schvalovánína pozemních komunikacích a o typu motorových vozidelzměně zákona č. 168/1999 Sb., z hlediska emisí z lehkýcho pojištění odpovědnosti za osobních vozidel a z užitkovýchškodu způsobenou provozem vozidel (Euro 5 a Euro 6) a zvozidla a o změně některých hlediska přístupu k informacímsouvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti o opravách a údržbě vozidla z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů

Nařízení Evropského parlamentuZákon č. 56/2001 Sb., a Rady (ES) č. 78/2009 ze dne 14.o podmínkách provozu vozidel ledna 2009 o schvalování typuna pozemních komunikacích a o motorových vozidel s ohledem nazměně zákona č. 168/1999 Sb., ochranu chodců a ostatnícho pojištění odpovědnosti za nechráněných účastníků silničníhoškodu způsobenou provozem provozu, o změně směrnicevozidla a o změně některých 2007/46/ES a o zrušení směrnicsouvisejících zákonů (zákon 2003/102/ES a 2005/66/ESo pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů

Nařízení Evropského parlamentuZákon č. 56/2001 Sb., a Rady (ES) č. 79/2009 ze dne 14.o podmínkách provozu vozidel ledna 2009 o schvalování typuna pozemních komunikacích a o vozidel na vodíkový pohon a ozměně zákona č. 168/1999 Sb., změně směrnice 2007/46/ESo pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů

Nařízení Evropského parlamentuZákon č. 56/2001 Sb., a Rady (ES) č. 595/2009 ze dneo podmínkách provozu vozidel 18. června 2009 o schvalovánína pozemních komunikacích a o typu motorových vozidelzměně zákona č. 168/1999 Sb., a motorů z hlediska emisío pojištění odpovědnosti za z těžkých nákladních vozidelškodu způsobenou provozem (Euro VI) a o přístupuvozidla a o změně některých k informacím o opravách a údržběsouvisejících zákonů (zákon vozidel, o změně nařízení (ES) č.o pojištění odpovědnosti 715/2007 a směrnice 2007/46/ESz provozu vozidla), ve znění a o zrušení směrnic 80/1269/EHS,zákona č. 307/1999 Sb., ve 2005/55/ES a 2005/78/ESznění pozdějších předpisů

Nařízení Evropského parlamentuZákon č. 56/2001 Sb., a Rady (ES) č. 661/2009 ze dneo podmínkách provozu vozidel 13. července 2009 o požadavcíchna pozemních komunikacích a o pro schvalování typu motorovýchzměně zákona č. 168/1999 Sb., vozidel, jejich přípojných vozidelo pojištění odpovědnosti za a systémů, konstrukčních částíškodu způsobenou provozem a samostatných technických celkůvozidla a o změně některých určených pro tato vozidlasouvisejících zákonů (zákon z hlediska obecné bezpečnosti o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů

Nařízení Evropského parlamentuZákon č. 56/2001 Sb., a Rady (EU) 2020/740 ze dne 25.o podmínkách provozu vozidel května 2020 o označovánína pozemních komunikacích a o pneumatik s ohledem nazměně zákona č. 168/1999 Sb., palivovou účinnost a jinéo pojištění odpovědnosti za parametry, o změně nařízení (EU)škodu způsobenou provozem 2017/1369 a o zrušení nařízenívozidla a o změně některých (ES) č. 1222/2009souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů

Nařízení Evropského parlamentuZákon č. 56/2001 Sb., a Rady (EU) č. 167/2013 ze dneo podmínkách provozu vozidel 5. února 2013 o schvalovánína pozemních komunikacích a o zemědělských a lesnickýchzměně zákona č. 168/1999 Sb., vozidel a dozoru nad trhemo pojištění odpovědnosti za s těmito vozidlyškodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů

Nařízení Evropského parlamentuZákon č. 56/2001 Sb., a Rady (EU) č. 168/2013 ze dneo podmínkách provozu vozidel 15. ledna 2013 o schvalovánína pozemních komunikacích a o dvoukolových nebo tříkolovýchzměně zákona č. 168/1999 Sb., vozidel a čtyřkolek a dozoru nado pojištění odpovědnosti za trhem s těmito vozidlyškodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů

Nařízení Evropského parlamentuZákon č. 56/2001 Sb., a Rady (EU) č. 540/2014 ze dneo podmínkách provozu vozidel 16. dubna 2014 o hladiněna pozemních komunikacích a o akustického tlaku motorovýchzměně zákona č. 168/1999 Sb., vozidel a náhradních systémůo pojištění odpovědnosti za tlumení hluku a o změně směrniceškodu způsobenou provozem 2007/46/ES a o zrušení směrnicevozidla a o změně některých 70/157/EHS souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů

Nařízení Evropského parlamentuZákon č. 56/2001 Sb., a Rady (EU) 2016/1628 ze dneo podmínkách provozu vozidel 14. září 2016 o požadavcích nana pozemních komunikacích a o mezní hodnoty emisí plynnýchzměně zákona č. 168/1999 Sb., a tuhých znečišťujících láteko pojištění odpovědnosti za a schválení typu spalovacíchškodu způsobenou provozem motorů v nesilničních mobilníchvozidla a o změně některých strojích, o změně nařízení (EU) č.souvisejících zákonů (zákon 1024/2012 a (EU) č. 167/2013 a oo pojištění odpovědnosti změně a zrušení směrnicez provozu vozidla), ve znění 97/68/ESzákona č. 307/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů

Nařízení Evropského parlamentuZákon č. 56/2001 Sb., a Rady (EU) 2018/858 ze dne 30.o podmínkách provozu vozidel května 2018 o schvalovánína pozemních komunikacích a o motorových vozidel a jejichzměně zákona č. 168/1999 Sb., přípojných vozidel, jakožo pojištění odpovědnosti za i systémů, konstrukčních částíškodu způsobenou provozem a samostatných technických celkůvozidla a o změně některých určených pro tato vozidlasouvisejících zákonů (zákon a o dozoru nad trhem s nimi,o pojištění odpovědnosti o změně nařízení (ES)z provozu vozidla), ve znění č. 715/2007 a (ES) č. 595/2009zákona č. 307/1999 Sb., ve a o zrušení směrnice 2007/46/ESznění pozdějších předpisů

Drážní úřad Nařízení Evropského parlamentuZákon č. 266/1994 Sb.,

a Rady (EU) 2016/424 ze dneo dráhách, ve znění pozdějších 9. března 2016 o lanovýchpředpisů dráhách a o zrušení směrnice 2000/9/ESZákon č. 90/2016 Sb., o posuzování shody stanovených výrobků při jejich dodávání na trh, ve znění pozdějších předpisů

Krajské hygienickéSměrnice Evropského parlamentuZákon č. 477/2001 Sb., stanicea Rady 94/62/ES ze dne 20.o obalech a o změně některých

prosince 1994 o obalechzákonů (zákon o obalech), ve a obalových odpadechznění pozdějších předpisů

Nařízení Evropského parlamentuZákon č. 350/2011 Sb., a Rady (ES) č. 1907/2006 ze dneo chemických látkách 18. prosince 2006 o registraci,a chemických směsích a o hodnocení, povolovánízměně některých zákonů a omezování chemických látek,(chemický zákon), ve znění o zřízení Evropské agentury propozdějších předpisů chemické látky, o změně směrnice 1999/45/ES a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 793/93, nařízení Komise (ES) č. 1488/94, směrnice Rady 76/769/EHS a směrnic Komise 91/155/EHS, 93/67/EHS, 93/105/ES a 2000/21/ES

Nařízení Evropského parlamentuZákon č. 350/2011 Sb., a Rady (ES) č. 1272/2008 ze dneo chemických látkách 16. prosince 2008 o klasifikaci,a chemických směsích a o označování a balení látek a směsí,změně některých zákonů o změně a zrušení směrnic(chemický zákon), ve znění 67/548/EHS a 1999/45/ES a opozdějších předpisů změně nařízení (ES) č. 1907/2006

Nařízení Evropského parlamentuZákon č. 258/2000 Sb., a Rady (ES) č. 1223/2009 ze dneo ochraně veřejného zdraví a o 30. listopadu 2009změně některých souvisejících o kosmetických přípravcíchzákonů, ve znění pozdějších předpisů

Nařízení Evropského parlamentuZákon č. 324/2016 Sb., a Rady (EU) č. 528/2012 ze dneo biocidních přípravcích 22. května 2012 o dodávánía účinných látkách a o změně biocidních přípravků na trhněkterých souvisejících zákonů a jejich používání(zákon o biocidech), ve znění zákona č. 183/2017 Sb.

Směrnice 2014/40/EUZákon č. 110/1997 Sb., Evropského parlamentu a Rady zeo potravinách a tabákových dne 3. dubna 2014 o sbližovánívýrobcích a o změně a doplnění právních a správních předpisůněkterých souvisejících zákonů, členských států týkajících seve znění pozdějších předpisů výroby, obchodní úpravy a prodeje tabákovýchZákon č. 65/2017 Sb., o ochraně a souvisejících výrobků a ozdraví před škodlivými účinky zrušení směrnice 2001/37/ESnávykových látek, ve znění pozdějších předpisů

Zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů

Státní ústav pro Směrnice Evropského parlamentuZákon č. 477/2001 Sb.,

a Rady 94/62/ES ze dne 20.o obalech a o změně některých

kontrolu léčiv prosince 1994 o obalechzákonů (zákon o obalech), ve

a obalových odpadechznění pozdějších předpisů

Směrnice Evropského parlamentuZákon č. 268/2014 Sb., a Rady 98/79/ES ze dneo zdravotnických prostředcích 27. října 1998 o diagnostickýcha o změně zákona č. 634/2004 zdravotnických prostředcích inSb., o správních poplatcích, ve vitroznění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů

Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů

Nařízení Evropského parlamentuZákon č. 268/2014 Sb., a Rady (EU) 2017/745 ze dne 5.o zdravotnických prostředcích dubna 2017 o zdravotnickýcha o změně zákona č. 634/2004 prostředcích, změně směrniceSb., o správních poplatcích, ve 2001/83/ES, nařízení (ES) č.znění pozdějších předpisů, ve 178/2002 a nařízení (ES) č.znění pozdějších předpisů 1223/2009 a o zrušení směrnic Rady 90/385/EHS a 93/42/EHSZákon č. 90/2016 Sb., o posuzování shody stanovených výrobků při jejich dodávání na trh, ve znění pozdějších předpisů

Nařízení Evropského parlamentuZákon č. 268/2014 Sb., a Rady (EU) 2017/746 ze dne 5.o zdravotnických prostředcích dubna 2017 o diagnostickýcha o změně zákona č. 634/2004 zdravotnických prostředcích inSb., o správních poplatcích, ve vitro a o zrušení směrniceznění pozdějších předpisů, ve 98/79/ES a rozhodnutí Komiseznění pozdějších předpisů 2010/227/EU Zákon č. 90/2016 Sb., o posuzování shody stanovených výrobků při jejich dodávání na trh, ve znění pozdějších předpisů

Ústřední kontrolníNařízení Evropského parlamentuZákon č. 156/1998 Sb., a zkušební ústava Rady (ES) č. 2003/2003 ze dneo hnojivech, pomocných zemědělský13. října 2003 o hnojivechpůdních látkách, pomocných

rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech), ve znění pozdějších předpisů

Nařízení Evropského parlamentu Zákon č. 350/2011 Sb., a Rady (ES) č. 1272/2008 ze dneo chemických látkách 16. prosince 2008 o klasifikaci,a chemických směsích a o označování a balení látek a směsí,změně některých zákonů o změně a zrušení směrnic(chemický zákon), ve znění 67/548/EHS a 1999/45/ES a opozdějších předpisů změně nařízení (ES) č. 1907/2006

Státní zemědělskáSměrnice Evropského parlamentuZákon č. 477/2001 Sb., a potravinářskáa Rady 94/62/ES ze dne 20.o obalech a o změně některých inspekceprosince 1994 o obalechzákonů (zákon o obalech), ve

a obalových odpadechznění pozdějších předpisů

Zákon č. 146/2002 Sb., o Státní zemědělské a potravinářské inspekci a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů

Ústav pro státníSměrnice Evropského parlamentuZákon č. 477/2001 Sb., kontrolua Rady 94/62/ES ze dne 20.o obalech a o změně některých veterinárníchprosince 1994 o obalechzákonů (zákon o obalech), ve biopreparátů a léčiva obalových odpadechznění pozdějších předpisů

Česká inspekceSměrnice Evropského parlamentuZákon č. 477/2001 Sb., životního prostředía Rady 94/62/ES ze dne 20.o obalech a o změně některých

prosince 1994 o obalechzákonů (zákon o obalech), ve a obalových odpadechznění pozdějších předpisů

Směrnice Evropského parlamentuZákon č. 542/2020 Sb., a Rady 2000/53/ES ze dne 18.o výrobcích s ukončenou září 2000 o vozidlechživotností s ukončenou životností

Nařízení Evropského parlamentuZákon č. 350/2011 Sb., a Rady (ES) č. 648/2004 ze dneo chemických látkách 31. března 2004 o detergentecha chemických směsích a o změně některých zákonů (chemický zákon), ve znění pozdějších předpisů Nařízení Evropského parlamentuZákon č. 350/2011 Sb., a Rady (EU) 2019/1021 ze dneo chemických látkách 20. června 2019 o perzistentnícha chemických směsích a o organických znečišťujícíchzměně některých zákonů látkách(chemický zákon), ve znění pozdějších předpisů

Směrnice Evropského parlamentuZákon č. 201/2012 Sb., a Rady 2004/42/ES ze dne 21.o ochraně ovzduší, ve znění dubna 2004 o omezování emisípozdějších předpisů těkavých organických sloučenin vznikajících při používání organických rozpouštědel v některých barvách a lacích a výrobcích pro opravy nátěru vozidel a o změně směrnice 1999/13/ES

Nařízení Evropského parlamentuZákon č. 73/2012 Sb., o látkách, a Rady (ES) č. 1005/2009 ze dnekteré poškozují ozonovou 16. září 2009 o látkách, kterévrstvu, a o fluorovaných poškozují ozonovou vrstvu skleníkových plynech, ve znění pozdějších předpisů

Nařízení Evropského parlamentuZákon č. 73/2012 Sb., o látkách, a Rady (ES) č. 66/2010 ze dnekteré poškozují ozonovou 25. listopadu 2009 o ekoznačcevrstvu, a o fluorovaných EUskleníkových plynech, ve znění pozdějších předpisů

Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů

Směrnice Evropského parlamentuZákon č. 542/2020 Sb., a Rady 2012/19/EU ze dneo výrobcích s ukončenou 4. července 2012 o odpadníchživotností elektrických a elektronických zařízeních (OEEZ)

Nařízení Evropského parlamentuZákon č. 350/2011 Sb., a Rady (EU) 2017/852 ze dneo chemických látkách 17. května 2017 o rtuti a o zrušenía chemických směsích a o nařízení (ES) č. 1102/2008změně některých zákonů (chemický zákon), ve znění pozdějších předpisů

Ministerstvo vnitra Nařízení Evropského parlamentuZákon č. 324/2016 Sb.,

a Rady (EU) č. 528/2012 ze dneo biocidních přípravcích 22. května 2012 o dodávánía účinných látkách a o změně biocidních přípravků na trhněkterých souvisejících zákonů a jejich používání(zákon o biocidech), ve znění zákona č. 183/2017 Sb.

Ministerstvo obrany Nařízení Evropského parlamentuZákon č. 324/2016 Sb.,

a Rady (EU) č. 528/2012 ze dneo biocidních přípravcích 22. května 2012 o dodávánía účinných látkách a o změně biocidních přípravků na trh aněkterých souvisejících zákonů (zákon o biocidech), ve znění jejich používání zákona č. 183/2017 Sb.

I. O b e c n á č á s t

A Zhodnocení platného právního stavu

Základní právní rámec pro dozor nad trhem a pro kontrolu výrobků vstupujících na jednotný trh Evropské unie (dále jen „EU“) upravilo nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008, kterým se stanoví požadavky na akreditaci a dozor nad trhem týkající se uvádění výrobků na trh a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 339/93 (dále jen „nařízení (ES) č. 765/2008“), jež se stalo použitelným od 1. ledna 2010. Cílem nařízení (ES) č. 765/2008 bylo zajistit rovnocenné a důsledné prosazování harmonizačních právních předpisů EU (dříve Společenství) v rámci jednotného trhu a vymezit minimální požadavky v oblasti dozoru nad trhem s výrobky spadajícími do harmonizované sféry, dále vymezit rámec spolupráce a výměnu informací mezi členskými státy EU, pokud jde o oblast dozoru nad trhem s výrobky spadajícími do harmonizované sféry. Nařízení (ES) č. 765/2008 stanovilo rovněž rámec pro kontrolu výrobků vstupujících na jednotný trh, tedy pro celní kontroly, a zakotvilo požadavek na výměnu informací a spolupráci mezi orgány dozoru nad trhem a orgány celní správy. Rámec pro dozor nad trhem vytvořený nařízením (ES) č. 765/2008 doplnil a posílil ustanovení v harmonizačních právních předpisech EU týkajících se dozoru nad trhem a prosazování požadavků stanovených harmonizačními právními předpisy. Nařízení (ES) č. 765/2008 se používá v případě, že v jiných harmonizačních předpisech EU neexistují konkrétní ustanovení se stejným cílem, povahou a účinkem. Dosud účinné nařízení (ES) č. 765/2008 stanoví vnitrostátním orgánům dozoru nad trhem povinnost proaktivně kontrolovat výrobky uváděné na trh, organizovat kontroly a zajišťovat vzájemnou koordinaci dozorových činností na vnitrostátní úrovni a spolupracovat na úrovni EU. Evropská komise (dále jen „EK“) je odpovědná za usnadnění výměny informací o vnitrostátních programech dozoru nad trhem, za zpracování metodik pro posuzování rizik atd., a to s cílem, aby dozor nad trhem probíhal v celé EU, pokud možno jednotným způsobem a aby členské státy EU mohly využívat stejné nástroje a koordinovat svoje aktivity. K zamezení uvádění na trh nevyhovujících nebo nebezpečných výrobků v souladu s nařízením (ES) č. 765/2008 členské státy EU musí:

- správně provádět ustanovení příslušných právních předpisů a umožnit uložení

sankcí úměrných porušení právních předpisů,

- kontrolovat výrobky uváděné na trh nebo do oběhu bez ohledu na jejich původ,

aby se zajistilo, že byly podrobeny nezbytným postupům posouzení, zkoušení nebo ověřování, že byly dodrženy požadavky na označování a dokumentaci a že výrobky byly navrženy a jsou v souladu s požadavky harmonizačních právních předpisů EU,

- organizovat dozor nad trhem podle stejných (minimálních) požadavků, jako jsou

jmenování příslušných orgánů dozoru, poskytnutí odpovídajících zdrojů pro výkon dozoru, zpracování programů dozoru nad trhem, zajištění provádění hodnocení dozoru nad trhem atd.,

- spolupracovat s orgány dozoru v jiných členských státech EU sdílením informací

o kontrolovaných výrobcích a kontrolních činnostech, zejména za využití společné komunikační a informační platformy (ICSMS) a účastí v systému EU pro rychlou výměnu informací o nepotravinářských výrobcích Safety Gate - RAPEX.

EK v roce 2014 provedla hodnocení harmonizačních právních předpisů EU. Jedním z jeho hlavních výsledků bylo, že dozor nad trhem je jednou z nejslabších částí jednotného trhu EU. Z hodnocení implementace ustanovení nařízení (ES) č. 765/2008 vyplynulo, že problém s výskytem nevyhovujících výrobků na jednotném trhu je způsoben zejména čtyřmi faktory – roztříštěností organizace dozoru v členských státech EU, omezenými zdroji alokovanými pro orgány dozoru, nedostatečným vymáháním práva v případě některých typů kontrol a nedostatečnou informovaností hospodářských subjektů. V návaznosti na výše uvedené hodnocení a s cílem řešit jeden ze základních strukturálních nedostatků jednotného trhu byla zpracována nová právní úprava a v Úředním věstníku EU L 169/2019 bylo zveřejněno nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1020 ze dne 20. června 2019 o dozoru nad trhem a souladu výrobků s předpisy a o změně směrnice 2004/42/ES a nařízení (ES) č. 765/2008 a (EU) č. 305/2011 (dále jen „nařízení o dozoru nad trhem“). Nařízení o dozoru nad trhem se zaměřuje na posílení dodržování a vymáhání pravidel EU pro výrobky spadající do harmonizované sféry, představuje krok směrem k sofistikovanějšímu a důslednějšímu vymáhání předpisů, který doplňuje a v případě potřeby posiluje právní rámec v oblasti dozoru nad plněním požadavků na výrobky stanovených právními předpisy EU. Nařízení o dozoru nad trhem nahrazuje právní úpravu představovanou nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008 v části dozoru nad trhem a kontroly výrobků vstupujících na trh EU. Novým nařízením o dozoru nad trhem se stanoví zejména:

- další povinnosti hospodářských subjektů v souvislosti s výrobky, např. povinnost uvádět na trh EU výrobky pouze v případě, že existuje hospodářský subjekt usazený v EU,

- povinnost hospodářských subjektů spolupracovat s orgány dozoru,

- požadavky na činnost orgánů dozoru nad trhem s výrobky, jejich minimální pravomoci a opatření vč. určitých procesních pravidel,

- postupy a oprávnění orgánů dozoru v případě přeshraniční spolupráce mezi orgány dozoru jednotlivých členských států EU,

- užší spolupráce orgánů dozoru prostřednictvím ústředních styčných úřadů,

- sdílení informací o šetřeních a nelegálních výrobcích prostřednictvím IT nástrojů,

- posílení dozoru na vnějších hranicích EU a posílení spolupráce mezi orgány dozoru nad trhem a orgány celní správy,

- zřízení sítě EU pro shodu výrobků. Nařízení o dozoru nad trhem pokrývá dozor nad výrobky spadajícími do harmonizované sféry, a to v rozsahu právních předpisů uvedených v příloze I tohoto nařízení. V případě kontrol výrobků vstupujících na jednotný trh EU, tedy v případě kontrol vykonávaných na vnějších hranicích EU, se nařízení vztahuje na celou výrobkovou sféru.

Nařízení o dozoru nad trhem je provázáno s nařízením (EU) 2019/515 ze dne 19. března 2019 o vzájemném uznávání zboží uvedeného v souladu s právními předpisy na trh v jiném členském státě a o zrušení nařízení (ES) č. 764/2008, a to v oblasti povinnosti členského státu poskytovat informace hospodářským subjektům o požadavcích na uvedení výrobku na trh. Nařízení o dozoru nad trhem se stane použitelným dnem 16. července 2021. Výjimku představují články 29, 30, 31, 32, 33 a 36 (jedná se o ustanovení týkající se zřízení a fungování sítě EU pro soulad výrobků a ustanovení týkající se financování činností ze strany EK), které se stanou použitelnými dříve, a to již od 1. ledna 2021. Podrobnosti uvádí Hodnocení dopadů implementace nařízení o dozoru nad trhem, konkrétně odstavec 1.3.3. Popis existujícího stavu v dozoru nad trhem.

B Odůvodnění hlavních principů navrhované úpravy, včetně dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen

Důvodem pro zpracování předloženého návrhu zákona je povinnost zajistit implementaci nařízení EU v oblasti dozoru nad trhem s výrobky spadajícími do harmonizované sféry. Návrhem se zřizuje ústřední styčný úřad a stanoví se jeho základní úkoly. Dále se vymezují některé pravomoci orgánů dozoru ve vztahu k vymáhání povinností stanovených v harmonizačních právních předpisech, které nejsou ve vnitrostátním právu, především v kontrolním řádu, zakotveny, a některé jejich další povinnosti, které budou muset v návaznosti na novou právní úpravu EU plnit. Stanovuje se i soubor opatření, která orgány dozoru budou moci ukládat v případě zjištěného porušení právních předpisů. V procesu přípravy navrhované právní úpravy zvažoval předkladatel různé varianty, kterými je možné cíle stanovené nařízením o dozoru nad trhem zajistit. Posuzovány byly tyto varianty:

a) nulová, tedy zachování stávajícího stavu s odkazem na přímou použitelnost nařízení o dozoru nad trhem,

b) nelegislativní řešení, kdy by byly implementovány pouze určité aspekty nařízení o dozoru nad trhem na vnitrostátní úrovni,

c) legislativní řešení, přičemž v tomto případě bylo zvažováno několik možných řešení. Na základě provedeného hodnocení aspektů k zajištění potřebné aplikace výše uvedeného přímo použitelného předpisu pro dozor nad výrobky byla po konzultacích a po diskusi se zástupci orgánů dozoru, dotčených rezortů a ústředních orgánů státní správy a se zástupci hospodářských subjektů zvolena varianta legislativního řešení implementace uvedeného nařízení cestou zpracování nového právního předpisu sjednocujícího v podstatném rozsahu výkon dozoru a ukládání opatření. Pokud jde o působnost nového právního předpisu, byla zvažována i možnost sjednocení výkonu dozoru pro harmonizovanou i neharmonizovanou sféru. Na základě posouzení navrhovaných řešení byla dosažena dohoda na tom, že nová právní úprava se bude vztahovat pouze na dozor nad trhem s výrobky spadajícími do harmonizované sféry. Součástí takovéto právní úpravy pak musí být i změny zvláštních právních předpisů upravujících postupy, opatření i sankce, pokud by nebyla v souladu s nařízením o dozoru nad trhem nebo novou vnitrostátní právní úpravou implementující nařízení o dozoru nad trhem.

Podrobnou analýzu uvádí Hodnocení dopadů implementace nařízení o dozoru nad trhem, konkrétně odstavec 2 Návrh variant řešení, odstavec 3 Vyhodnocení nákladů a přínosů a odstavec 4 Stanovení pořadí variant a výběr nejvhodnějšího řešení. Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu rovnosti mužů a žen Předkládaný návrh zákona nepředpokládá jakýkoli dopad ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen ve smyslu zákona č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (antidiskriminační zákon), ve znění pozdějších předpisů. Návrh zákona je z hlediska rovnosti mužů a žen indiferentní.

C Vysvětlení nezbytnosti navrhované úpravy v jejím celku

Navrhovaná úprava je nezbytná k zajištění řádné implementace nařízení o dozoru nad trhem. Přestože se jedná o přímo použitelný předpis EU, nařízení o dozoru nad trhem ukládá členským státům EU v oblasti dozoru nad trhem s výrobky spadajícími do harmonizované sféry řadu povinností, které by bez vnitrostátní právní úpravy nebylo možné splnit. Navrhovaný zákon má charakter adaptační úpravy a upravuje ty oblasti, které jsou v kompetenci a v zodpovědnosti členských států EU. Neopominutelným důvodem pro uvedený postup je to, že dozor nad trhem je ve výlučné pravomoci členských států EU a EK nemůže stanovovat požadavky na konkrétní organizaci dozoru ani ukládat pravomoci orgánům dozoru v členských státech EU. Nařízení o dozoru nad trhem dává v některých oblastech (např. ukládání opatření) možnost členským státům využít i dalších oprávnění, která se již na národní úrovni aplikují. V případě neprovedení implementace výše uvedeného nařízení by přetrvávala absence jednotných pravidel pro výkon dozoru nad trhem s výrobky spadajícími do harmonizované sféry, orgány dozoru by neměly zajištěný jednotný soubor pravomocí, nebo jednotný soubor opatření, která lze ukládat. Riziko by představovala i případná individuální komunikace orgánů dozoru směrem k EK, kdy by mohlo docházet k tomu, že by nařízením požadované a pro výkon dozoru potřebné informace nebyly předány vůbec. Nedošlo by také k posílení spolupráce s orgány dozoru jiných členských států EU, přetrvával by nejednotný způsob spolupráce s orgány celní správy a předávání informací orgánům dozoru nad trhem s výrobky. Spolupráce obecně nabývá na významu především s rozvojem elektronického obchodu a digitálních technologií stírajících hranice mezi státy a nutících příslušné orgány reagovat na nové obchodní modely a na chování určité části hospodářských subjektů, které hledají mezery jak ve stávající právní úpravě, tak i v činnosti orgánů dozoru. Mezi rizika neprovedení potřebné implementace lze uvést také neposílení transparentnosti a informovanosti veřejnosti o dozorové činnosti.

K přípravě předloženého návrhu zákona byla při Ministerstvu průmyslu a obchodu

ustavena meziresortní pracovní skupina s účastí zainteresovaných resortů, v níž byly konzultovány možné varianty implementace nařízení o dozoru nad trhem, působnost a rozsah budoucí právní úpravy. Konzultace byly provedeny s vybranými orgány dozoru a zástupci podnikatelské sféry. Na základě uvedených konzultací byla jako nejlepší varianta zvolena cesta zpracování nové právní úpravy a v návaznosti na novou právní úpravu pak případné změny v související zvláštní právní úpravě.

Výkladově pro účely právní úpravy je nutné zmínit, že v jednotlivých právních

předpisech dotčených navrženou právní úpravou se mohou vyskytovat různé pojmové nesrovnalosti, které není možné zcela odstranit navrženou právní úpravou, která je svojí povahou minimalistická a nezasahuje systémově do jednotlivých právních předpisů, například v zákoně o pyrotechnice se pojmově používá slovní spojení „nápravné opatření“, zatímco právní úprava přímo použitelného předpisu používá slovní spojení „opatření k nápravě“. V tomto ohledu jsou pokládány tyto pojmy za rovnocenné a je nutné tyto nesrovnalosti překlenout výkladem, který bude eurokonformní.

D Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky

Navrhovaná úprava je v souladu s ústavním pořádkem, zejména s

- čl. 2 odst. 3 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky (dále jen

„Ústava“), podle něhož lze státní moc uplatňovat jen v případech, v mezích a způsoby, které stanoví zákon,

- čl. 41 odst. 2 Ústavy, podle kterého má vláda právo zákonodárné iniciativy, a také

v souladu s § 24 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů, který mimo jiné uvádí, že ministerstva připravují návrhy zákonů a jiných právních předpisů týkajících se věcí, které patří do jejich působnosti, jakož i návrhy, jejichž přípravu jim uložila vláda,

- čl. 79 odst. 1 Ústavy, podle něhož lze působnost správních orgánů stanovit pouze

zákonem.

Navrhovaná právní úprava je rovněž v souladu s Listinou základních práv a svobod, vyhlášenou usnesením předsednictva České národní rady č. 2/1993 Sb., jako součást ústavního pořádku České republiky (dále jen „Listina“), a to zejména s

- čl. 2 odst. 2 Listiny, podle kterého lze státní moc uplatňovat jen v případech

a mezích stanovených zákonem, a to způsobem, který zákon stanoví,

- čl. 4 odst. 1 Listiny, podle kterého mohou být ukládány povinnosti toliko

na základě zákona a v jeho mezích a jen při zachování lidských práv a svobod,

- čl. 2 odst. 3 Listiny, podle kterého každý může činit, co není zákonem zakázáno,

a nikdo nemůže být nucen činit, co zákon neukládá.

Navrhovaná právní úprava tedy splňuje ústavní požadavek stanovení povinnosti na úrovni zákona a vyhovuje též zásadám pro stanovení mezí základních práv a svobod podle čl. 4 Listiny. Návrh zákona rovněž respektuje zásadu „nullum crimen sine lege, nulla poena sine lege“ podle čl. 39 Listiny. Navrhovaná právní úprava nijak nesnižuje práva dotčených subjektů a nejsou jí diskriminovány žádné specifické skupiny adresátů právních norem. Respektuje obecné zásady ústavního pořádku České republiky a není v rozporu s nálezy Ústavního soudu.

E Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s předpisy EU, judikaturou soudních orgánů EU nebo obecnými právními zásadami práva EU

Navrhovaný zákon je v souladu s předpisy EU, judikaturou soudních orgánů EU a obecnými právními zásadami práva EU. Nařízení o dozoru nad trhem je v souladu s následujícími právními předpisy EU, nebo s nimi úzce souvisí:

- s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008, kterým se stanoví

požadavky na akreditaci a dozor nad trhem týkající se uvádění výrobků na trh a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 339/93;

- s rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 768/2008/ES o společném rámci

pro uvádění výrobků na trh a o zrušení rozhodnutí Rady 93/465/EHS;

- s harmonizačními právními předpisy EU týkajícími se výrobků;

- se směrnicí Evropského parlamentu a Rada 2001/95/ES o obecné bezpečnosti

výrobků;

- s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 ze dne 9. října

2013, kterým se stanoví celní kodex Unie;

- s prováděcím nařízením Komise (EU) 2021/1121, ze dne 8. července 2021,

kterým se upřesňují podrobnosti ohledně statistických údajů, jež mají být předloženy členskými státy, pokud jde o kontroly výrobků vstupujících na trh Unie ve vztahu k bezpečnosti výrobků a souladu výrobků s předpisy.

Návrh zákona implementuje nařízení o dozoru nad trhem do vnitrostátního právního řádu.

F Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána

Návrh zákona je plně v souladu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, včetně Smlouvy o Evropské unii a Smlouvy o fungování EU, a dále s obecně uznávanými zásadami mezinárodního práva. Navrhovaná právní úprava je v souladu s Úmluvou o ochraně lidských práv a svobod, zejména se zásadou práva na spravedlivý proces (článek 6 Úmluvy), uložení trestu jen na základě zákona (článek 7 Úmluvy) a práva nebýt souzen nebo potrestán dvakrát (článek 4 Protokolu č. 7 k Úmluvě) a dále s judikaturou s tím související.

G Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí České republiky, dále sociální dopady, včetně dopadů na rodiny a dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, a dopady na životní prostředí

Navrhovaná právní úprava bude mít pouze omezený dopad na rozpočty příslušných orgánů dozoru, ústředních orgánů státní správy a orgánů Celní správy ČR. Tento dopad bude spojen především s upřesněním, resp. precizací povinnosti orgánů dozoru používat informační a komunikační systém (dále jen „ICSMS“) v rozsahu stanoveném nařízením. I když tuto povinnost již obsahuje nařízení (ES) č. 765/2008, dosud nebyla plně zabezpečena. Proto lze předpokládat, že vzniknou pro dotčené úřady určité náklady na přizpůsobení se systému. Výši nákladů je v době zpracování návrhu zákona problematické vyčíslit, neboť se budou odvíjet od orgánem zvoleného způsobu zadávání informací do systému. Lze předpokládat vznik nákladů především v případě využití přenosu informací z IT systému orgánu dozoru prostřednictvím rozhraní, které bude zpracováno a dáno k dispozici ze strany EK, patrně bude nutné vynaložit náklady na propojení s tímto rozhraním. V případě rozhodnutí o vkládání dat do ICSMS určenými pracovníky orgán dozoru ponese náklady s tím spojené. Je nutné vést v patrnosti, že povinnost informovat o výrobcích, u nichž byly kontrolou zjištěny nedostatky, prostřednictvím ICSMS není povinností novou. Tuto povinnost stanoví již nařízení (ES) č. 765/2008 od roku 2010. S určitými náklady bude nutné počítat v případě zřízení ústředního styčného úřadu při Ministerstvu průmyslu a obchodu a zajištění jeho činnosti, např. ve vztahu k administraci ICSMS, zpracování a vyhodnocování vnitrostátní strategie dozoru nad trhem nebo dalších úkolů, které budou stanoveny zákonem. Tyto náklady budou řešeny v rámci kapitoly Ministerstva průmyslu a obchodu. Předpokládá se, že dozor nad trhem s výrobky spadajícími do harmonizované sféry budou nadále vykonávat stávající orgány dozoru. Pro provádění dozoru nad trhem s výrobky mají orgány dozoru zajištěny personální, technické i finanční prostředky k naplnění úkolů stanovených nařízením o dozoru nad trhem a zvláštními právními předpisy, a to prostřednictvím ročních rozpočtů. Výdajové dopady na státní rozpočet související s předloženým materiálem budou hrazeny v rámci stanovených finančních i personálních limitů příslušných kapitol státního rozpočtu bez nároků na jejich dodatečné navýšení. Pokud jde o vyčíslení odhadu počtu pokut, které budou celní úřady vymáhat, lze předpokládat, že jejich navýšení bude minimální, pokud k němu vůbec dojde. Předpokládá se, že celkový rozsah kontrol se nebude významně měnit, kontroly se budou přesouvat pouze mezi jednotlivými sektory nebo podle problémů, které vzniknou na trhu. Zákon o dozoru nad trhem s výrobky nepředstavuje zásadní nové požadavky na dozor nad trhem, ale pouze v návaznosti na nařízení o dozoru nad trhem upřesňuje vnitrostátní procesy. Hlavní kontrolní činnost v oblasti nepotravinářských výrobků provádí Česká obchodní inspekce, která v roce 2017 předala celním úřadům pohledávky ve výši 9 130 628 Kč, v roce 2018 pohledávky ve výši 54 173 tisíc Kč a v roce 2019 pohledávky ve výši 21 756 tisíc Kč. Jedná se o celkovou výši pohledávek, zvláště se nevykazuje část pohledávek, která by příslušela pouze kontrolám v oblasti výrobků spadajících do harmonizované sféry. V případě těchto kontrol bude výše pohledávek daleko nižší. Vzhledem k tomu, že návrh zákona o dozoru nad trhem s výrobky nijak nezasahuje do kontrolní činnosti a jejího organizování, nebude se výše pohledávek postupovaných celním úřadům k vymáhání lišit od předchozích období. Navrhovaná právní úprava nebude mít dopad na ostatní veřejné rozpočty. Návrh zákona bude mít dopad na podnikatelské prostředí, nicméně tento dopad nelze považovat za negativní. Zákon bude uvádět orgány dozoru a jejich působnost, bude vytvořen předpoklad k jednotnému postupu při výkonu dozoru nad trhem s výrobky spadajícími do harmonizované sféry a k jednotnému posuzování stejné nebo obdobné situace porušení požadavků právních předpisů. Zlepšená spolupráce v oblasti dozoru nad trhem s výrobky spadajícími do harmonizované sféry jak na vnitrostátní úrovni, tak na úrovni EU, povede k lepšímu vytvoření rovných podmínek pro hospodářské subjekty, což by mělo vést k eliminaci některých nepříznivých dopadů všeobecných nesrovnalostí ve vymáhání práva, s nimiž se hospodářské subjekty v současné době potýkají. Bude zajištěna spolupráce orgánů dozoru nad trhem s výrobky spadajícími do harmonizované sféry, a to prostřednictvím ústředního styčného úřadu, který může sloužit nejen jako spojovací článek mezi všemi orgány dozoru, ale také směrem k hospodářským subjektům, a který bude zajišťovat přenos informací nebo požadavků hospodářských subjektů k orgánům dozoru. Předpokládá se, že náklady vzniknou pouze některým hospodářským subjektům se sídlem mimo EU, které umisťují výrobky na trh EU přímo, a to v případě, že dosud nejmenovaly resp. neurčily příslušnou odpovědnou osobu usazenou v EU. V daném případě se jedná zejména o záležitost týkající se dovozců a on-line prodejců, kterým vznikne náklad na jmenování osoby odpovědné za informace o dodržování předpisů na území EU. Pro hospodářské subjekty, které dodávají přímo spotřebitelům v členských státech EU ze zemí mimo EU, budou předpokládané náklady souviset s výběrem strany, která bude schopna plnit funkci odpovědné osoby, s uzavřením smlouvy a zajištěním podmínek pro plnění požadavků stanovených nařízením o dozoru nad trhem. Tyto náklady se budou týkat pouze části hospodářských subjektů ze třetích zemí a neznamenají nerovné zacházení mezi subjekty, neboť ve skutečnosti napravují současnou nevyváženou situaci, kdy mohou být hospodářské subjekty se sídlem v EU a subjekty z některých třetích zemí s již jmenovanou odpovědnou osobou dosažitelné a případně i sankciovatelné orgány dozoru, zatímco ostatní hospodářské subjekty nikoliv. Navrhovaná právní úprava nebude mít žádné sociální dopady.

Pokud se týče dopadů na specifické skupiny obyvatel, lze uvést, že předkládaná právní úprava bude mít jednoznačně pozitivní dopad na spotřebitele, neboť snížení výskytu protiprávní činnosti na základě spolupráce dozorových orgánů na vnitřním trhu EU povede k větší míře ochrany spotřebitelů a tím i k nárůstu důvěry ve vnitřní trh.

Oblast, která je předmětem tohoto návrhu, ani změny v doprovodných zákonech obsažených v návrhu zákona, nezakotvují žádné rozdíly, které by ve svém důsledku bylo možné vnímat jako diskriminační z pohledu specifických skupin obyvatelstva.

Navrhovaná právní úprava nebude mít z povahy věci žádné dopady na životní prostředí.

H Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů

Navrhovaná právní úprava je v souladu s ochranou soukromí a osobních údajů. Je zajištěna jejich standardní ochrana v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů). Orgány dozoru a ústřední styčný úřad mají zavedený systém ochrany osobních údajů podle citovaného nařízení. Návrh zákona není v rozporu s Úmluvou o ochraně osob se zřetelem na automatizované zpracování osobních dat (vyhlášené pod č. 115/2001 Sb. m. s.), ani se zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Ochrana soukromí ani osobních údajů není narušena ani zakotvením nových pravomocí orgánů dozoru, neboť platí, že výkon pravomocí při provádění dozorové činnosti musí být v souladu se zásadou proporcionality, v rozsahu, který odpovídá předmětu, účelu opatření a povaze kontroly, včetně platných procesních záruk a zásad podle Listiny základních práv EU. Vymáhací a donucovací opatření musí být přiměřená povaze protiprávního jednání porušujícího právní předpisy stanovující požadavky na výrobky, a celkové skutečné nebo potencionální újmě způsobené nesouladem s právními předpisy. Kromě uvedeného platí na základě čl. 17 nařízení o dozoru nad trhem, že orgány dozoru jsou povinny řídit se zásadou důvěrnosti a zásadou zachování služebního a obchodního tajemství. Výměna informací mezi orgány dozoru nad trhem a případné používání důkazů a zjištění z kontrolních šetření musí dodržovat zásadu důvěrnosti. Používají se nebo sdělují informace pouze s náležitým ohledem na obchodní zájmy dotčené osoby, včetně obchodního tajemství a práv duševního vlastnictví. Předkládaný návrh zákona počítá se zpracováváním osobních údajů, avšak toto zpracování probíhá již v současnosti, a to v souladu se zásadami stanovenými v čl. 5 nařízení (EU) 2016/679 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) a ze zákonného důvodu, konkrétně z důvodu plnění právní povinnosti, která se na příslušný kontrolní orgán jako na správce údajů vztahuje (čl. 6 nařízení (EU) 2016/679). Orgány dozoru mají ustanoveny pověřence pro ochranu osobních údajů, kteří zajišťují úkoly stanovené v článku 39 nařízení, a mají vypracované vnitřní mechanismy kontroly, ochrany utajovaných informací a zvláštních skutečností, jejich evidenci, ukládání, skartaci a manipulaci a zásady pro práci s nimi. Navrhovaná právní úprava je tedy v souladu s ochranou soukromí a osobních údajů a je zajištěna jejich standardní ochrana v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2016/679. Zpracování osobních údajů bude probíhat způsobem, který zaručí náležitou bezpečnost a důvěrnost těchto údajů. Neoprávněný přístup k osobním údajům bude vyloučen. Orgány dozoru využijí technické a programové prostředky, kterými v současné době již disponují. Veškeré informace týkající se zpracování osobních údajů mají dotčené orgány dozoru uvedeny na svých webových stránkách. Subjekty údajů tak budou informovány o totožnosti správce nebo účelu zpracování osobních údajů.

I Zhodnocení korupčních rizik

Dozor nad trhem s výrobky spadajícími do harmonizované sféry budou vykonávat stávající orgány dozoru, které mají propracované vnitřní mechanismy kontroly včetně určení konkrétní odpovědné osoby. Každý orgán dozoru má zpracovánu interní protikorupční strategii, resp. interní protikorupční program, které jsou k dispozici na webových stránkách jednotlivých orgánů dozoru. Zveřejněny jsou rovněž seznamy poradních orgánů, orgánů nebo osob poskytujících právní služby nebo právní poradenství orgánům dozoru, jsou-li využívány. Orgány dozoru mají rovněž zpracovány etické kodexy zaměstnanců, které vycházejí ze služebního předpisu náměstka ministra vnitra pro státní službu č. 12/2015 ze dne 14. prosince 2015, kterým se stanoví pravidla etiky státních zaměstnanců.

Návrh zákona rozšiřuje stávající kompetence orgánů dozoru pouze v minimálním rozsahu, kterým se naplňují požadavky nařízení o dozoru nad trhem a účel tohoto nařízení. V porovnání se stávající právní úpravou nepřináší návrh zákona zvýšení korupčních rizik. Lze konstatovat, že navržená právní úprava se shoduje s principy dobré praxe a neobsahuje procesy ani sankce, které by se jevily jako nepřiměřené ve srovnání se stávající právní úpravou. Navrhovaná právní úprava využívá stávajících konceptů a procesů, které již v právním řádu ČR existují, které se osvědčily a u nichž je míra korupčních rizik v přijatelných mezích. Rozsah množiny subjektů, na něž se návrh zákona vztahuje, je odpovídající účelu navrhované právní úpravy, nedochází ke zvyšování počtu orgánů dozoru. Řízení upravená v rámci navrhované právní úpravy poskytují nástroje pro účinnou obranu proti nesprávnému postupu orgánu veřejné správy. Z toho vyplývá i možnost podávat řádné, případně i mimořádné opravné prostředky. Návrh zákona nemá vliv na dostupnost informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, a není v rozporu s požadavky na transparentnost a otevřenost dat.

J Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu

Z povahy věci nemá předkládaný návrh zákona o dozoru nad trhem s výrobky dopady na bezpečnost nebo obranu státu.

K Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy se Zásadami pro tvorbu digitálně přívětivé legislativy

Návrh právního předpisu nebrání dodržování Zásad digitálně přívětivé legislativy. Návrh nestanovuje technické podrobnosti využívání služeb informačních systémů veřejné správy (ISVS) a ani technické podrobnosti přístupu oprávněných subjektů k údajům v ISVS. Navrhovaná právní úprava nezavádí práva a povinnosti, pro jejichž plnění by měly být nezbytně budovány nové digitální služby. Jsou možné všechny způsoby komunikace jak s hospodářskými subjekty, tak i s osobami předkládajícími podněty nebo stížnosti. Bude tedy možné využít datových schránek, uznávaného elektronického podpisu, prostředku pro elektronickou identifikaci vydaného v rámci kvalifikovaného systému elektronické identifikace a některých elektronických aplikací. Návrh zákona ukládá, na základě požadavku nařízení o dozoru nad trhem, povinnost používat ke komunikaci a sdílení informací mezi orgány dozoru jak na vnitrostátní úrovni, tak i na úrovni EU, ICSMS. Prostřednictvím ICSMS budou mít všechny orgány dozoru v EU, a tedy i v ČR, k dispozici informace o kontrolovaných výrobcích, zjištěných nedostatcích a přijatých opatřeních. Systém bude sloužit rovněž k předávání požadavků na spolupráci a vzájemnou pomoc a na sdílení nejrůznějších informací týkajících se problematiky dozoru nad trhem s výrobky spadajícími do harmonizované sféry. Tento systém bude sloužit rovněž k výměně informací a jejich sdílení s orgány celní správy, které budou mít k systému zajištěný přístup. Tímto odpadne potřeba písemné komunikace, včetně emailové, mezi orgány dozoru a nebude rovněž nutné některé problémy řešit opakovaně.

Navrhovaná právní úprava se netýká zásady „Budování služeb přístupných a použitelných pro všechny, včetně osob se zdravotním postižením“, „Sdílené služby veřejné správy“ a „Konsolidace a propojování informačních systémů veřejné správy“. Návrh zákona respektuje zásadu „Maximální opakovatelnost a znovupoužitelnost údajů a služeb“. Orgány dozoru využívají v případě potřeby existující databáze a IT nástroje, především Živnostenský rejstřík, Insolvenční rejstřík, Administrativní registr ekonomických subjektů, Obchodní rejstřík nebo Registr plátců DPH. V případě, že orgán dozoru pro některé své činnosti vyžaduje informace o fyzických osobách, a tedy údaje ze základního registru obyvatel, nebo z informačního systému evidence obyvatel, nebo z informačního systému cizinců, je v příslušné právní úpravě jasně definovaný rozsah informací, které lze pro jasně definovanou činnost používat. V případě návrhu tohoto zákona je nejvýznamnější zásadou „Mezinárodní interoperabilita“, neboť orgánům dozoru se ukládá povinnost používat ICSMS vytvořený EK. Prostřednictvím tohoto systému budou vnitrostátní orgány dozoru propojeny s orgány dozoru ostatních členských států EU, budou mít k dispozici informace o kontrolovaných výrobcích, zjištěných nedostatcích a přijímaných opatření v případě porušení právních předpisů. Současně bude možná výměna informací a názorů prostřednictvím diskusní platformy (wiki platforma). Orgány dozoru budou i nadále pokračovat v používání aplikace Safety Gate – RAPEX, prostřednictvím které jsou oznamovány výrobky představující riziko a vážné riziko EK a všem ostatním členským státům EU. Implementace zásady „Ochrana osobních údajů v míře umožňující kvalitní služby“ je zajištěna zpracováním údajů v uzavřeném systému, do kterého mohou přistupovat prostřednictvím jednoznačné identifikace pouze osoby, které budou mít zřízený přístup do ICSMS. Jejich činnost v systému bude evidována a bude podléhat kontrole. Vysoký stupeň elektronizace zajišťuje systémovou nemožnost úniku osobních údajů, znemožňuje chybovost (poruchy integrity) a distribuce informací probíhá způsobem, který neumožňuje přístup neoprávněným osobám. Nejsou vyžadovány žádné písemné výstupy, což neklade nároky na zabezpečení administrativních pomůcek. Jak systém ICSMS, tak aplikace Safety Gate – RAPEX mají veřejný prostor, ve kterém jsou zveřejňovány informace o nebezpečných nebo kontrolovaných výrobcích a informace o orgánech dozoru v jednotlivých členských státech EU. Veřejně dostupné informace důsledně respektují zásadu ochrany osobních údajů, kdy odpovědnost za ochranu osobních údajů je sdílena společně EK a členskými státy EU, které musí posuzovat soulad informací vkládaných do systémů s požadavky na ochranu osobních údajů. Rozsah zveřejňovaných informací je stanoven na úrovni EU a odpovídá požadavkům na nezbytný rozsah informací, které by měla mít veřejnost k dispozici o kontrolovaných výrobcích a o kontrolních zjištěních. Tímto je naplněna zásada „Otevřenost a transparentnost včetně otevřených dat a služeb“. Návrh zákona nevyžaduje konkrétní technologické prvky, předpokládá využití stávající infrastruktury, tedy již existujících informačních systémů orgánů dozoru, které mohou být s ICSMS propojeny prostřednictvím elektronického rozhraní poskytnutého EK (zásada Technologické neutrality). Uživatelská přívětivost stávajících informačních systémů orgánů dozoru byla řešena individuálně při jejich zpracovávání a je rovněž řešena v rámci jejich aktualizací. Uživatelská přívětivost systémů spravovaných EK, v daném případě ICSMS a Safety Gate – RAPEX, je řešena EK za aktivní účasti a přispění členských států.

L Odůvodnění návrhu, aby Poslanecká sněmovna vyslovila s návrhem zákona souhlas již v prvém čtení

Navrhuje se požádat Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky o vyslovení souhlasu s návrhem již v prvém čtení v souladu s § 90 odst. 2 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů. Důvodem tohoto požadavku je, že se jedná o adaptační předpis s krátkou implementační lhůtou, věcně jde pouze o procesní změny vyvolané přímo použitelným předpisem bez možnosti diskrece. Návrh zákona neobsahuje ustanovení jdoucí nad rámec a rozsah adaptace.

II. Z v l á š t n í č á s t

K Části první K § 1

Toto ustanovení vymezuje předmět úpravy zákona o dozoru nad trhem s výrobky v návaznosti na přímo použitelný předpis EU, kterým je nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1020 ze dne 20. června 2019 o dozoru nad trhem a souladu výrobků s předpisy a o změně směrnice 2004/42/ES a nařízení (ES) č. 765/2008 a (EU) č. 305/2011. Pro toto nařízení se v zákoně zavádí legislativní zkratka „nařízení o dozoru nad trhem“. Nařízení o dozoru nad trhem má přímou aplikovatelnost. Předmětem zákona o dozoru nad trhem s výrobky je určení ústředního styčného úřadu, stanovení některých oprávnění a povinností správních orgánů při výkonu dozoru nad trhem (pro něž se zavádí legislativní zkratka „orgány dozoru“). Jedná se o oprávnění a povinnosti, které dosud nejsou v našem právním řádu zakotveny a které jim podle nařízení o dozoru nad trhem mají být svěřeny. Dále se zakotvují opatření, která mohou orgány dozoru ukládat v případě porušení požadavků stanovených právními předpisy uvedenými v příloze I nařízení o dozoru nad trhem nebo v případě, že výrobek představuje ohrožení veřejného zájmu chráněného těmito právními předpisy.

K § 2

Tímto ustanovením se vymezuje působnost tohoto zákona, kdy jeho ustanoveními se bude řídit dozor nad trhem s výrobky upravenými harmonizovanými předpisy EU uvedenými v příloze I nařízení o dozoru nad trhem, které byly buď v případě směrnic EU transponovány do vnitrostátního právního řádu, nebo v případě nařízení EU na ně byl adaptován právní řád. Upřesňuje se, že ustanovení tohoto zákona se budou aplikovat pouze v případě, že harmonizovaný předpis EU uvedený v příloze I nařízení o dozoru nad trhem upravující požadavky na výrobky nebo kategorii výrobků neobsahuje specifická podrobná ustanovení upravující dozor nad konkrétními výrobky nebo kategorií výrobků. V takových případech budou příslušné orgány dozoru postupovat podle dotčené zvláštní právní úpravy. Jedná se např. o nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/745 o zdravotnických prostředcích, které obsahuje zvláštní ustanovení týkající se dozoru nad trhem se zdravotnickými prostředky (Oddíl 3, čl. 93 až 100 nařízení (EU) 2017/745). Například nebude aplikovatelná povinnost používat informační a komunikační systém podle článku 34 nařízení o dozoru nad trhem, protože v případě zdravotnických prostředků pro účely výše uvedeného nařízení byla EK zřízena zvláštní databáze (čl. 100 nařízení (EU) 2017/745). Dále půjde například o nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/858 o schvalování motorových vozidel a jejich přípojných vozidel, jakož i systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků určených pro tato vozidla a o dozoru nad trhem s nimi, které v článcích 6, 8, 10 a 11 obsahuje zvláštní ustanovení o dozoru nad trhem v sektoru motorových vozidel. Avšak v tomto případě bude používán informační a komunikační systém podle článku 34 nařízení o dozoru nad trhem a k plnění oznamovací povinnosti o výskytu nebezpečného výrobku v souladu s přímo použitelným předpisem bude nadále využívána aplikace Safety Gate – RAPEX.

K § 3

V návaznosti na článek 10 nařízení o dozoru nad trhem se zřizuje ústřední styčný úřad, jehož roli bude vykonávat Ministerstvo průmyslu a obchodu. Toto řešení vychází z toho, že Ministerstvo průmyslu a obchodu bylo určeno gestorem za nařízení o dozoru nad trhem. Kromě toho již řadu let Ministerstvo průmyslu a obchodu plní roli národního kontaktního místa pro rychlou výměnu informací o nepotravinářských výrobcích představujících vážné riziko – Safety Gate – RAPEX a má zkušenosti s koordinací činností a spoluprací s řadou příslušných orgánů v ČR, EU a EK. Ustanovení vymezuje úkoly ústředního styčného úřadu v návaznosti na odstavec 4 článku 10 nařízení o dozoru nad trhem. Povinností ústředního styčného úřadu bude především koordinace spolupráce mezi orgány dozoru vykonávajícími dozor nad trhem s výrobky v rámci působnosti tohoto zákona. Ústřední styčný úřad bude odpovídat za zpracování vnitrostátní strategie dozoru, kterou musí v souladu s čl. 13 odst. 1 nařízení o dozoru nad trhem zpracovávat každý členský stát. Bude odpovídat za její vyhodnocení a aktualizaci, a to v úzké spolupráci s příslušnými orgány dozoru a resorty. Ústřední styčný úřad bude odpovídat také za zpracování souhrnu této strategie a jeho zveřejnění způsobem umožňujícím dálkový přístup. V neposlední řadě bude ústřední styčný úřad zajišťovat komunikaci mezi orgány dozoru a EK, mezi orgány dozoru na vnitrostátní úrovni a s orgány dozoru nebo s ústředními styčnými úřady jiných členských států, nebo komunikaci orgánů dozoru s orgány celní správy. Jeho úkolem bude rovněž prezentovat koordinovaná stanoviska a jednotné postoje vůči EK a ostatním členským státům v oblasti dozoru nad trhem v rozsahu působnosti tohoto zákona. Ústřední styčný úřad bude také stálým členem Sítě Unie pro souladu výrobků s předpisy (čl. 30 odst. 1 nařízení o dozoru nad trhem) a bude plnit další úkoly, které mohou být v oblasti dozoru uloženy členským státům, např. prostřednictvím Sítě Unie pro souladu výrobků s předpisy nebo prostřednictvím EK. Ústřední styčný úřad povede seznam pracovních skupin pro administrativní spolupráci, které budou součástí Sítě Unie pro soulad výrobků s předpisy, a seznam zástupců v těchto skupinách jmenovaných na vnitrostátní úrovni. V případě potřeby a v návaznosti na témata projednávaná na zasedání Sítě Unie pro soulad výrobků s předpisy bude jmenovat další účastníky těchto jednání. Pokud jde o zajištění spolupráce ústředního styčného úřadu s orgány dozoru a orgány Celní správy ČR a orgány dozoru navzájem, předpokládá se, že bude Ministerstvem průmyslu a obchodu ustaven meziresortní pracovní orgán, ve kterém budou zastoupeny všechny věcně příslušné rezorty a orgány dozoru. Úkolem tohoto pracovního orgánu bude zejména koordinace činnosti orgánů dozoru nad trhem s výrobky spadajícími do působnosti tohoto zákona, plnění úkolů vyplývajících z nařízení o dozoru nad trhem nebo úkolů stanovených EK nebo Sítí Unie pro soulad výrobků s předpisy, zajištění vzájemné spolupráce a výměny zkušeností a posílení spolupráce na mezinárodní úrovni. Jedním z úkolů pracovního orgánu bude schvalování vnitrostátní strategie dozoru nad trhem podle článku 13 nařízení o dozoru nad trhem a její hodnocení.

K § 4 a Příloze

V souladu s čl. 10 odst. 2 nařízení o dozoru nad trhem se uvádí seznam orgánů dozoru, které vykonávají dozor nad trhem s výrobky spadajícími do působnosti tohoto zákona. Věcná působnost orgánů dozoru je vymezena včetně výčtu právních předpisů, které zakládají věcnou působnost orgánů dozoru k výkonu dozoru nad konkrétními výrobky nebo kategoriemi výrobků, v příloze k tomuto zákonu. Uvedené orgány dozoru jsou správními úřady, které již dnes vykonávají dozor nad trhem s výrobky. Výslovné promítnutí rozsahu působnosti do přílohy zákona o dozoru nad trhem s výrobky povede, dle názoru předkladatele, k přehlednějšímu vymezení příslušnosti orgánů dozoru. V praxi to bude znamenat, že výkon dozoru v oblastech, kde je na vnitrostátní úrovni příslušných k výkonu dozoru vícero orgánů, např. kontrola požadavků stanovených nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek (nařízení REACH), vykonává dozor příslušný orgán v souladu s příslušným vnitrostátním právním předpisem, tedy zákonem č. 350/2011 Sb., o chemických látkách a chemických směsích a o změně některých zákonů (chemický zákon), ve znění pozdějších předpisů, a ve spojení s právní úpravou vymezující kompetence a působnosti příslušných orgánů dozoru. Například ÚKZÚZ vykonává dozor nad dodržováním specifických požadavků stanovených nařízením (ES) č. 1272/2008, pokud jde o přípravky na ochranu rostlin, ale v případě kontrol uvádění na trh přípravků na ochranu rostlin, kde platí zvláštní právní úprava EU, je dozor vykonáván v souladu s nařízením (EU) 2017/625, který spadá pod potravinové a krmivové právo EU, a je tudíž mimo působnost nařízení o dozoru nad trhem a tohoto zákona. V případě Přílohy I k zákonu o dozoru nad trhem s výrobky byla zvolena systematika shodná se zákonem č. 238/2020 Sb., kterým se mění zákon o ochraně spotřebitele, kdy byl pro všech 23 kontrolních orgánů vymezen rozsah jejich působnosti k příslušnému předpisu, resp. předpisům uvedeným v příloze přímo použitelného předpisu pro přeshraniční spolupráci v dozoru nad trhem v oblasti ochrany spotřebitele, tj. nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 2017/2394. Požadovaný rozsah činností orgánů dozoru stanoví nařízení o dozoru nad trhem zejména v čl. 11 a povinnost jejich plnění vyplývá již z charakteru nařízení o dozoru nad trhem jako přímo použitelného předpisu. Nicméně po vyhodnocení implementace stávající právní úpravy představované nařízením (ES) č. 765/2008 je nezbytné zakotvit v zákoně o dozoru nad trhem s výrobky povinnost orgánů dozoru spolupracovat s ústředním styčným úřadem a ostatními orgány dozoru, povinnost zpracovávat podklady pro vnitrostátní strategie dozoru nad trhem, její vyhodnocení a aktualizace. Stanovení těchto vybraných povinností v zákoně o dozoru nad trhem s výrobky je nezbytné k zajištění řádné implementace nařízení o dozoru nad trhem a plnění závazků ČR vůči EU. Mezi povinnosti orgánů dozoru bude patřit také aktivní spolupráce s jinými orgány dozoru v ostatních členských státech EU v rámci pracovních skupin pro administrativní spolupráci. Pracovní skupiny pro administrativní spolupráci jsou zřizovány EK a nařízením o dozoru nad trhem se jejich postavení pouze formalizuje. Na vnitrostátní úrovni byli do všech stávajících pracovních skupin již zástupci jmenováni. Jedná se o zástupce orgánů dozoru nebo o zástupce dalších rezortů, do jejichž působnosti problematika řešená v rámci konkrétní pracovní skupiny spadá.

K § 5

Při výkonu dozoru postupují orgány dozoru v souladu se zákonem č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád), ve znění pozdějších předpisů, případně jinými právními předpisy. § 5 pak stanoví další oprávnění orgánů dozoru potřebná pro výkon dozoru nad trhem s výrobky spadajícími do harmonizované sféry tak, aby mohlo být provedeno řádné zjištění věci. Jedná se o ustanovení, která dosud nejsou obsažena ve vnitrostátní právní úpravě (např. ve zmíněném kontrolním řádu), která jsou však důležitá pro výkon kontroly a jejichž zakotvení do právního řádu vyžaduje nařízení o dozoru nad trhem. Organizace dozoru nad trhem a zřízení orgánů dozoru je zcela v kompetenci členských států EU a pouze členské státy mohou svým orgánům udělit příslušná oprávnění k výkonu dozoru na svém území. Nařízení o dozoru nad trhem stanoví v čl. 14 minimální soubor pravomocí, které musí být garantovány všem příslušným orgánům dozoru. Toto ustanovení zajišťuje všem orgánům dozoru na vnitrostátní úrovni, které vykonávají dozor nad trhem u výrobků v působnosti tohoto zákona, stejný minimální rozsah oprávnění. Odstavec 1 uvádí pouze ta oprávnění, která nejsou dosud obsažena v obecných procesních právních předpisech (např. kontrolní řád), popřípadě zde stanovené kompetence upřesňuje v návaznosti na účel tohoto zákona a požadavky nařízení o dozoru nad trhem. Jedná se např. o oprávnění uvedené v § 8 písm. b) kontrolního řádu, podle kterého je kontrolující oprávněn „provádět kontrolní nákupy, odebírat vzorky, provádět potřebná měření, sledování, prohlídky a zkoušky“, kdy ve vztahu k provádění zkoušek vzhledem k významu odběru vzorků výrobků a jejich zkoušení v dozoru nad trhem s výrobky spadajícími do působnosti nařízení o dozoru nad trhem je nutné upřesnit, že orgán dozoru nemusí provádět zkoušky sám, ale může jejich provedení zajistit i externím zkušebním zařízením, přičemž je nutné určit účel jak odběru vzorku výrobku, tak i jeho zkoušení (odstavec 1 písm. b). Orgán dozoru by měl být rovněž oprávněn při výkonu dozoru nad trhem použít jakoukoliv informaci, dokument, zjištění, prohlášení nebo jakékoliv poznatky, které souvisí s předmětem dozoru, kdy se bude jednat zejména o podněty nebo stížnosti ze strany spotřebitelské veřejnosti, informace nebo postoupení ze strany jiných správních úřadů, ale např. i informace prezentované v médiích (odstavec 2).

V souladu s čl. 15 nařízení o dozoru nad trhem se umožňuje orgánům dozoru požadovat po kontrolovaném hospodářském subjektu finanční úhradu za zkoušky vzorků výrobků, za nakládání se vzorkem výrobku, čímž se rozumí zajištění vzorku, jeho označení a zabezpečení, přeprava do zkušebního zařízení, příprava ke zkoušení a za jeho skladování, pokud výrobek nesplňuje požadavky právních předpisů (odstavec 3). V tomto případě není ustanovení § 11 kontrolního řádu dostatečné, neboť odkazuje pouze na náhradu výše ceny, za kterou byl vzorek výrobku pořízen. Již v některých jiných právních předpisech se stanoví možnost požadovat úhradu za provedení zkoušek výrobku, pokud výrobek nesplňuje požadavky právních předpisů, ale tato úprava není jednotná a toto oprávnění nemají všechny orgány dozoru kontrolující výrobky. Všem orgánům dozoru je potřebné udělit rovněž oprávnění, aby v případě zjištění neshody výrobku s požadavky právních předpisů nebo v případě důvodných pochybností mohly oznámit zjištění oznámenému subjektu nebo notifikované osobě, které vydaly dokument prokazující posouzení shody výrobku s právními předpisy, a podat podnět k přezkoumání nebo zrušení jimi vydaného dokumentu v souvislosti s posuzováním shody výrobku s požadavky předpisů. V tomto ustanovení se pro předpisy stanovující požadavky na výrobky, ať již jsou to přímo použitelné předpisy EU nebo vnitrostátní právní předpisy, které transponují evropské směrnice, zavádí legislativní zkratka „příslušný předpis“.

K § 6

§ 6 je implementací především čl. 16 nařízení o dozoru nad trhem. Ustanovení § 6 uvádí seznam opatření, která mohou orgány dozoru uložit v případě zjištění, ačkoliv je výrobek používán v souladu se zamýšleným účelem nebo za podmínek, které lze rozumně předvídat, porušení požadavků příslušných předpisů nebo ohrožení zdraví nebo bezpečnosti uživatelů. Zároveň stanoví také některé podmínky, za kterých lze vybraná opatření uložit. Obecně platí princip proporcionality, podle kterého musí uložené opatření odpovídat povaze a rozsahu porušení příslušného předpisu. Odpovídající opatření může orgán dozoru uložit v případě, byl-li prokázán nesoulad s příslušnými předpisy stanovujícími požadavky na uvedení výrobku na trh. Opatření by měl orgán dozoru uložit i v případě, že výrobek splňuje požadavky příslušného předpisu, ale přesto představuje riziko pro veřejný zájem, kdy se v převážné většině bude jednat o ohrožení zdraví nebo bezpečnosti konečného uživatele. Důvodem je, že předpisy uvedené v příloze I nařízení o dozoru nad trhem obsahují pouze určité požadavky na výrobky a nemohou legislativně upravovat všechny parametry výrobku, případně se může objevit riziko právním předpisem uvedeným v příloze I nařízení o dozoru nad trhem nepředpokládané. Opatření uvedená v § 6 v zásadě dozorové orgány ukládají v případě zjištění porušení právní povinnosti již nyní. Mezi nové pravomoci patří pravomoc uložení povinnosti k odstranění obsahu z on-line rozhraní odkazujícího na výrobky, které nesplňují požadavky právních předpisů, nebo představují riziko, nebo povinnost umístit varování při přístupu do on-line rozhraní. Pokud nebude splněn výše uvedený požadavek dotčeným hospodářským subjektem, zavádí se oprávnění požadovat od poskytovatelů služeb informační společnosti, aby k takovému rozhraní omezili přístup. Uplatnění tohoto oprávnění je však podmíněno tím, že není možné nápravy dosáhnout jiným způsobem.

K § 7

Orgány dozoru v případě ukládání opatření postupují podle správního řádu. V některých případech však může být vzhledem k potřebě urychleného řešení případu postup podle správního řádu příliš dlouhý a nemusí umožnit orgánu dozoru přijmout potřebné operativní rozhodnutí tak, jak si situace a ochrana veřejného zájmu žádá. Oprávnění zasáhnout proti dalšímu dodávání na trh výrobku, který porušuje právní předpisy, a to v okamžiku zjištění porušení, je zcela nezbytné. Z tohoto důvodu se zavádí zvláštní procesní úprava umožňující bezodkladně uložit hospodářskému subjektu opatření k odstranění protiprávního stavu. Jedná se například o případy kontrol v návaznosti na ověření, zda se na trhu nevyskytuje nebezpečný výrobek oznámený prostřednictvím aplikace Safety Gate – RAPEX, kdy již bylo zjištěno a potvrzeno v jiném členském státě, že dotčený výrobek představuje vážné riziko. Orgán dozoru je v souladu s právní úpravou EU povinen zajistit, aby nebezpečný výrobek byl bezodkladně stažen z trhu nebo z oběhu, pokud se vyskytuje na vnitrostátním trhu. Dále se může jednat o případy, kdy je v průběhu kontroly zjištěno, že kontrolovaný výrobek nesplňuje požadavky právních předpisů nebo představuje pro konečného uživatele riziko, nebo je prokázáno porušení právních předpisů, a to takové povahy, že je nezbytné situaci řešit ještě před skončením kontroly. Obdobná situace může nastat i v případě kontrol online nabídky a prodeje výrobků, kdy šetření probíhá orgány dozoru tzv. „od stolu“. Ve výše uvedených případech nelze použít beze zbytku postup podle správního řádu, především § 143 správního řádu, který nezahrnuje všechny situace, za kterých mohou být ukládány povinnosti na místě a které předpokládá nařízení o dozoru nad trhem. § 143 správního řádu nezahrnuje konkrétně situaci spojenou s bezpečností, resp. nebezpečností výrobku a nesoulad s právními předpisy. Rozhodnutí podle § 143 správního řádu se vyhlašuje ústně. Z povahy věci ale nelze na místě a ústně uložit povinnost v případě kontrol online nabídek a prodejů výrobků, kdy se kontroly provádějí především „od stolu“ (kontrolují se webové stránky vybraných e-shopů), a kontrola tedy na místě neprobíhá a nelze ani uložit povinnost ústně. Navrhovaný § 7 zakotvuje dva režimy ukládání opatření podle § 6. První režim se uplatní obecně a obsahuje pouze jednu odchylku od správního řádu, a to tu, že orgán dozoru nesmí v oznámení o zahájení správního řízení stanovit dotčenému hospodářskému subjektu lhůtu pro vyjádření kratší než 10 pracovních dnů. Tato odchylka od správního řádu je odůvodněna zájmem na rychlém přijetí opatření a současně podmínkami stanovenými v nařízení o dozoru nad trhem. Například podle čl. 18 odst. 3 nařízení o dozoru nad trhem „dostane dotyčný hospodářský subjekt příležitost, aby se v přiměřené lhůtě, která nebude kratší než 10 pracovních dnů, vyjádřil, ledaže mu takovou příležitost nelze poskytnou kvůli naléhavosti opatření, rozhodnutí nebo nařízení na základě zdravotních nebo bezpečnostních požadavků nebo jiných důvodů týkajících se veřejných zájmů, na které se vztahují harmonizační právní předpisy Unie.“ Pro případ akutního nebezpečí, které by ohrožovalo zdraví, bezpečnost nebo jiný veřejný zájem, se stanoví v souladu s nařízením o dozoru nad trhem zrychlený postup pro přijímání opatření, který obsahuje více odchylek od správního řádu. V těchto případech orgán dozoru vydá rozhodnutí o uložení opatření jako první úkon v řízení. Toto rozhodnutí může orgán dozoru vydat na místě. V tomto případě vyhlásí rozhodnutí ústně na místě s tím, že musí být hospodářskému subjektu, vůči kterému směřuje, oznámeno dodatečně písemně. O ústním vyhlášení se vždy na místě vydá příslušnému hospodářskému subjektu písemné potvrzení. Proti takto vyhlášenému rozhodnutí o uložení opatření se hospodářskému subjektu přiznává právo na odvolání, které nemá odkladný účinek. Rozhodnutí o odvolání musí být orgánem dozoru vydáno bez zbytečného odkladu. Všechny zakotvené a popsané odchylky od správního řádu vyplývají z naléhavého zájmu na co nejrychlejším přijetí pravomocného rozhodnutí o uložení opatření vždy tam, kde jsou dotčeny, resp. ohroženy veřejné zdraví, bezpečnost nebo jiný veřejný zájem (srov. rozhodnutí je prvním úkonem v řízení, rozhodnutí lze vyhlásit ústně na místě, pokud je to možné, odvolání nemá odkladný účinek). Za jiný veřejný zájem opravňující orgán dozoru přijmout opatření ve „zrychleném“ postupu se v souladu s čl. 1 odst. 1 nařízení o dozoru nad trhem považuje například zdraví a bezpečnost na pracovišti, ochrana spotřebitele, ochrana životního prostředí, veřejná bezpečnost a jiné veřejné zájmy, které jsou chráněny předpisy uvedenými v příloze I k nařízení o dozoru nad trhem a v předpisech, kterými jsou předpisy uvedené v příloze I k nařízení o dozoru nad trhem implementovány do vnitrostátního právního řádu. Zrychlený postup, tedy postup podle § 7 odst. 3 a 4 nelze použít v případě uložení opatření o zničení nebo znehodnocení výrobků z důvodu významného zásahu do vlastnických práv hospodářského subjektu. Hospodářskému subjektu se stanovuje povinnost informovat písemně orgán dozoru o přijatých opatřeních k odstranění zjištěných nedostatků a o zjednání nápravy, a to bezodkladně a písemně. V případě, že pominou důvody k uložení opatření, zejména v případě, kdy hospodářský subjekt splní opatření, orgán dozoru opatření zruší nebo změní. Vzhledem k tomu, že na změně či zrušení rozhodnutí o uložení opatření panuje stejný zájem, měly by proběhnout na základě stejných procesních pravidel. Z tohoto důvodu je stanoveno, že se v případě zrušení či změny rozhodnutí o uložení opatření použijí procesní postupy uvedené v § 7 obdobně.“ Postup podle § 7 se v souladu s působností zákona o dozoru nad trhem s výrobky vztahuje pouze na předpisy EU uvedené v příloze I k nařízení o dozoru nad trhem nebo na vnitrostátní právní předpisy, které je zapracovávají. V případě výrobků spadajících do neharmonizované sféry nebo v případě, kdy výrobek spadající do harmonizované sféry nebude splňovat požadavek na bezpečnost v parametru, který není upravený harmonizačním předpisem, se bude postupovat podle zákona o obecné bezpečnosti výrobků.

K § 8

V § 8 se ústřednímu styčnému úřadu, orgánům dozoru a orgánům Celní správy ukládá povinnost používat informační a komunikační systém podle čl. 34 nařízení o dozoru nad trhem. Rozsah komunikovaných údajů stanoví nařízení o dozoru nad trhem. K provádění budou také přijaty EK ve spolupráci s členskými státy pokyny k zajištění činnosti tohoto systému. Ústřední styčný úřad a jeho úkoly vymezuje § 3 návrhu zákona o dozoru nad trhem s výrobky. Orgány dozoru, na které se vztahují povinnosti návrhu tohoto zákona a nařízení o dozoru nad trhem, a jejich úkoly jsou vymezeny v § 4 návrhu zákona o dozoru nad trhem s výrobky. Orgány Celní správy nejsou orgány dozoru nad trhem s výrobky, ale provádí kontroly při dovozu a vývozu výrobků a celní kontroly výrobků. Působnost orgánů Celní správy, jejich základní kompetence a úkoly jsou vymezeny zákonem č. 17/2012 Sb., o Celní správě České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

K § 9

§ 9 je implementačním ustanovením k čl. 19 ve spojení s čl. 20 nařízení o dozoru nad trhem a stanovuje postup oznamování výrobků představujících vážné riziko do systému Safety Gate

– RAPEX na vnitrostátní úrovni. Orgány dozoru budou povinny Ministerstvu průmyslu a obchodu, které je národním kontaktním místem pro systém pro rychlou výměnu informací o nepotravinářských výrobcích představujících vážné riziko pro spotřebitele, oznámit uložení opatření v případě výrobků představujících vážné riziko. Při oznamování se postupuje podle příslušných ustanovení zákona č. 102/2001 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků, ve znění pozdějších předpisů, kterým byla do vnitrostátního právního řádu transponována směrnice o obecné bezpečnosti výrobků, kterou se zřizuje systém EU pro rychlou výměnu informací o nebezpečných nepotravinářských výrobků Safety Gate – RAPEX, a podle nařízení vlády č. 396/2004 Sb., o postupech, obsahu a formě informace o výskytu nebezpečných nepotravinářských výrobků, ve znění nařízení vlády č. 175/2010 Sb. Zákon o obecné bezpečnosti výrobků a nařízení vlády č. 396/2004 Sb. obsahují postupy oznamování výrobků představujících riziko nebo vážné riziko v rámci systému EK pro rychlou výměnu informací o nebezpečných nepotravinářských výrobcích na území České republiky a postupy pro šetření nebezpečných výrobků zjištěných na vnitřním trhu EU. Nahlašována budou i opatření, která přijal hospodářský subjekt na základě vlastního rozhodnutí. V současné době jsou systém Safety Gate – RAPEX a informační a komunikační systém podle čl. 34 nařízení o dozoru nad trhem již propojeny, a tudíž postačuje vložení povinných informací jen do jednoho systému, neboť proklikem lze přenést informaci do druhého systému. V daném případě se nejedná o novou povinnost. Povinnost oznamovat nepotravinářské výrobky spadající do harmonizované sféry představující vážné riziko stanoví již stávající platná úprava představovaná nařízením (ES) č. 765/2004.

K § 10

§ 10 specifikuje rozsah informací, které mají orgány Celní správy předávat orgánům dozoru, pokud orgány dozoru o informace požádají. Vzhledem k tomu, že řada informací využitelných orgány dozoru nad trhem s výrobky z oblasti celních kontrol podléhá mlčenlivosti podle daňového řádu, je nutné zmocnit celní orgány k poskytování vybraných informací orgánům dozoru pro potřeby dozoru nad trhem s výrobky. Obdobná ustanovení obsahují i jiné právní předpisy, je však nezbytné pro oblast dozoru nad trhem s výrobky způsob a rozsah informací předávaných orgány Celní správy sjednotit.

K § 11

Upravuje se správní trestání právnických a podnikajících fyzických osob, jež jsou adresáty právní úpravy, za účelem zajištění vymahatelnosti právní úpravy. Příslušným k projednání přestupků bude vždy orgán dozoru, jenž je v dané oblasti kompetentní podle jednotlivých zvláštních právních předpisů.

Horní hranice možných pokut je odstupňována od 100 000,- Kč do 50 000 000,- Kč dle závažnosti deliktního jednání. Částka do 50 mil. Kč je navrhována pro případy, kdy hospodářský subjekt nesplní opatření uložené kontrolním orgánem. Takto vysoká hranice byla zvolena z toho důvodu, že nesplnění opatření může ohrozit život, zdraví či majetek osob. Výše částky je shodná s výší uvedenou ve stávajících předpisech v případě obdobných porušení povinností stanovených právními předpisy, např. v zákoně o technických požadavcích na výrobky. Odstupňováním je zajištěna funkce pokuty jako trestu, jež působí jak preventivně, tak výchovně. Ve srovnání s kontrolním řádem se stanovuje odlišná výše pokuty v případě nespolupráce hospodářských subjektů s orgány dozoru. V případě návrhu zákona o dozoru nad trhem s výrobky se navrhuje dvojnásobná výše pokuty (1.000.000,- Kč), ale pouze v případě, že hospodářský subjekt nespolupracuje na přijetí nebo realizaci opatření, která mají za cíl odstranit nebo zmírnit riziko, které výrobek dodávaný na trh hospodářským subjektem představuje. V takovém případě je navýšení maximální výše pokuty nutné zejména proto, že v případě nespolupráce může přetrvávat riziko (a to i vážné) výrobku pro veřejný zájem. Kromě toho je nutné v daném případě zohlednit i skutečnost, že předmětné ustanovení se bude dotýkat zejména on-line prodeje, kde mohou zisky z nabídky a prodeje nebezpečných nebo neshodných výrobků být vyšší než v případě kamenných prodejen. Nicméně i v tomto případě bude postupováno v souladu se zákonem č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich. Dovozy výrobků do České republiky, a tedy i do EU, podléhají celním kontrolám. Celní kontroly výrobků probíhají v souladu s ustanoveními Kapitoly VII nařízení o dozoru nad trhem. V rámci celních kontrol výrobků je ověřováno splnění požadavků právních předpisů, a tedy i splnění požadavků stanovených čl. 4 nařízení o dozoru nad trhem. V případě, že bude zjištěno porušení povinnosti neuvedení informace o hospodářském subjektu se sídlem v EU, nebude takový výrobek propuštěn do volného oběhu. Nelze vyloučit ovšem situaci, že se na trh EU dostanou výrobky, které nebudou splňovat požadavky čl. 4 nařízení o dozoru nad trhem, např. nebude existovat hospodářský subjekt se sídlem v EU odpovídající za plnění zde stanovených úkolů, a výskyt takového výrobku bude zjištěn až na trhu. V takovém případě sice bude možné udělit sankci orgány dozoru podle obecné právní úpravy, ale s velkou pravděpodobností nebude vymahatelná. Na druhé straně existují mechanismy výměny informací jak mezi orgány dozoru nad trhem s výrobky členských států EU, tak i s orgány Celní správy, a bude možné se na takový hospodářský subjekt cíleně zaměřit. Existuje také povinnost informovat veřejnost o zjištěných nedostatcích a informace o takovém zjištění může být veřejnosti sdělena. Dalším opatřením, které může následovat, je přímá intervence Evropské komise u příslušného úřadu toho státu, ve kterém bude sídlo hospodářského subjektu, který neplní požadavky stanovené právními předpisy EU.

K Části druhé až desáté

Navrhují se úpravy ve vybraných zvláštních právních předpisech tak, aby byl zajištěn dozor nad trhem s výrobky v rozsahu nařízení o dozoru nad trhem. Především se navrhuje změnit nebo zrušit ta ustanovení předpisů, o kterých lze mít za to, že jsou v kolizi s nařízením o dozoru nad trhem a se zákonem o dozoru nad trhem s výrobky.

K části druhé Změna zákona o ochraně spotřebitele

Navrhuje se vypuštění věty druhé z § 23 odst. 13 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, která stanoví, že v případě provádění dozoru nad dodržováním povinností nebo požadavků stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie, který upravuje názvy textilních vláken a související označování materiálového složení textilních výrobků se postupuje podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008. Kapitola III tohoto nařízení týkající se dozoru nad trhem bude nařízením o dozoru nad trhem dnem 16. 7. 2021 zrušena a orgán dozoru při kontrole bude postupovat podle nařízení o dozoru nad trhem a podle zákona o dozoru nad trhem s výrobky, aniž by toto muselo být výslovně v zákoně o ochraně spotřebitele uvedeno.

K části třetí Změna zákona o technických požadavcích na výrobky

V zákoně č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky, ve znění pozdějších předpisů, se z § 18 a 18a vypouští slova „nebo přímo použitelného předpisu pro stavební výrobky“. Důvodem je, že nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 305/2011 ze dne 9. března 2011, kterým se stanoví harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh a kterým se zrušuje směrnice Rady 89/106/EHS, je uvedeno v Příloze I nařízení o dozoru nad trhem, a tudíž dozor nad těmito výrobky musí probíhat v souladu s nařízením o dozoru nad trhem a zákonem o dozoru nad trhem s výrobky. § 18b stanoví oznamovací povinnost orgánům dozoru v případě zjištění výrobku představujícího vážné riziko. Jedná se o ustanovení, která jsou duplicitní k ustanovení § 9 návrhu zákona o dozoru nad trhem s výrobky, a proto je nutné tato ustanovení vypustit. Dále § 18c uvádí požadavky na poskytování informací o stavebních výrobcích s označením CE orgány dozoru. Jedná se o duplicitní ustanovení k § 8 zákona o dozoru nad trhem s výrobky, kdy pro oznamování stavebních výrobků s označením CE, které nevyhovují požadavkům právních předpisů, bude orgány dozoru povinně používán informační a komunikační systém (ICSMS) podle článku 34 nařízení o dozoru nad trhem a v souladu s pravidly stanovenými tímto nařízením, případně k němu vydanými prováděcími předpisy. Toto ustanovení je tedy potřeba ze zákona o technických požadavcích na výrobky vypustit.

K části čtvrté Změna zákona o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd

Ze zákona č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech), ve znění pozdějších předpisů, se navrhuje vypuštění § 13a Informační povinnost. V daném případě se jedná o povinnost informovat o výskytu nebezpečného výrobku (hnojiva), která je obsažena v čl. 20 nařízení o dozoru nad trhem, a aplikaci na národní úrovni upřesňuje § 9 návrhu zákona o dozoru nad trhem s výrobky.

K části páté Změna zákona o hospodaření energií

V zákoně č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů, se navrhuje úprava odstavce 2 § 13c a zrušení odstavce 6. Zákon č. 406/2000 Sb. implementuje směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1369, které jsou uvedeny na seznamu právních předpisů EU, na něž se vztahuje působnost nařízení o dozoru nad trhem. Při kontrole povinností stanovených zákonem č. 406/2000 Sb. nebo přímo použitelným předpisem EU bude nutné postupovat podle nařízení o dozoru nad trhem a podle zákona o dozoru nad trhem s výrobky. V souvislosti s výše uvedenou úpravou se provádí legislativně-technické změny v § 12a.

K části šesté Změna zákona o obecné bezpečnosti výrobků

Navrhuje se úprava zákona č. 102/2001 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků, ve znění pozdějších předpisů. Do zákona o obecné bezpečnosti výrobků se navrhuje vložení nového § 8a, kterým se zřizuje národní kontaktní místo pro systém pro rychlou výměnu informací o nepotravinářských výrobcích, které představují vážné riziko pro konečného uživatele. § 8a dává právní základ pro vytvoření vnitrostátní sítě pro systém rychlé výměny informací o nepotravinářských výrobcích a stanoví povinnost orgánů dozoru spolupracovat s národním kontaktním místem, přičemž národní kontaktní místo odpovídá za organizaci činnosti vnitrostátní sítě. Stanoví se, že při zajišťování činnosti systém pro rychlou výměnu informací o nepotravinářských výrobcích se postupuje podle pokynů Evropské komise. V § 9 se pak odkazy na Ministerstvo průmyslu a obchodu nahrazují odkazem na „národní kontaktní místo“. I když výše uvedený systém je na vnitrostátní úrovni funkční již od roku 2004, nedošlo k formálnímu zřízení národního kontaktního místa pro systém pro rychlou výměnu informací o nepotravinářských výrobcích, ani ke zřízení vnitrostátní sítě pro systém pro rychlou výměnu informací o nepotravinářských výrobcích; základní povinnosti členů vnitrostátní sítě tak nebyly dosud odpovídajícím způsobem v zákonu o obecné bezpečnosti výrobků upraveny. V návaznosti na rozšíření působnosti systému pro rychlou výměnu informací o nepotravinářských výrobcích v souvislosti s nařízením o dozoru nad trhem i na výrobky spadající do harmonizované sféry a výrobky určené nejen pro spotřebitele je nutné postavení národního kontaktního místa a vnitrostátní sítě pro systém pro rychlou výměnu informací o nepotravinářských výrobcích upravit formou zákonných ustanovení.

K části sedmé Změna zákona o obalech

Navrhuje se novela zákona o č. 477/2001 Sb., obalech, ve znění pozdějších předpisů, který implementuje směrnici Evropského parlamentu a Rady 94/62/ES ze dne 20. prosince 1994 o obalech a obalových odpadech. Tato směrnice je uvedena na seznamu předpisů EU v příloze I k nařízení o dozoru nad trhem, a vzhledem k tomu, že neobsahuje zvláštní úpravy týkající se dozoru nad trhem s obaly, musí příslušné orgány dozoru postupovat podle zákona o dozoru nad trhem s výrobky a podle nařízení o dozoru nad trhem. Z tohoto důvodu se provádí nezbytné úpravy ustanovení opravňující orgány dozoru ukládat opatření k nápravě, která je nutné ukládat podle zákona o dozoru nad trhem s výrobky (§ 35 až 40). Ze stejného důvodu dochází k úpravě textu § 43 zákona o obalech, podle kterého je Česká inspekce životního prostředí oprávněna ukládat ochranná opatření. Při ukládání těchto opatření bude ČIŽP postupovat podle zákona o dozoru nad trhem s výrobky.

K části osmé Změna zákona o pyrotechnice

Navrhuje se úprava ustanovení v zákoně č. 206/2015 Sb., o pyrotechnice, ve znění pozdějších předpisů, která se týkají postupu orgánu dozoru při ukládání opatření tak, aby tato ustanovení byla v souladu s nařízením o dozoru nad trhem a zákonem o dozoru nad trhem s výrobky. § 56 bude souhrnně obsahovat seznam opatření, která je oprávněný Český úřad pro zkoušení zbraní a střeliva jakožto orgán dozoru uložit, a podmínky pro jejich ukládání. Vzhledem k přesunu příslušných ustanovení do § 56 se navrhuje zrušení § 58 a § 60. V § 57 se zpřesňuje, že orgán dozoru v případě zjištění, že pyrotechnický výrobek i přes soulad s požadavky zákona o pyrotechnice představuje riziko pro veřejný zájem, uloží vhodná opatření podle zákona o dozoru nad trhem s výrobky. Z § 59 se vypouští ustanovení, která jsou duplicitní k ustanovením obsaženým v návrhu zákona o dozoru nad trhem s výrobky (odstavce 2, 6 a 7). Stejně tak z § 61 se vypouští ta ustanovení, která jsou v kolizi s požadavky na plnění informačních povinností orgánu dozoru o zjištěních výrobků, které nejsou v souladu s požadavky právních předpisů, a stanoví, že v tomto případě bude postupováno podle čl. 34 nařízení o dozoru nad trhem, a k tomuto účelu bude používán informační a komunikační systému EU (ICSMS).

K části deváté Změna zákona o posuzování shody stanovených výrobků při jejich dodávání na trh

Navrhuje se vypuštění § 52 ze zákona č. 90/2016 Sb., o posuzování shody stanovených výrobků při jejich dodávání na trh, ve znění pozdějších předpisů. § 52 stanoví oznamovací povinnost orgánům dozoru v případě zjištění výrobku představujícího vážné riziko. Jedná se o ustanovení, které je duplicitní k ustanovení § 9 návrhu zákona o dozoru nad trhem s výrobky, a proto je nutné toto ustanovení ze zákona o posuzování shody výrobků vypustit. Doplnění v § 48b je legislativně technickou úpravou.

K Části desáté

Účinnost zákona o dozoru nad trhem s výrobky s ohledem na datum použitelnosti nařízení o dozoru nad trhem se navrhuje dnem následujícím po dni jeho vyhlášení ve Sbírce zákonů, aby nová právní úprava nabyla účinnosti co nejdříve, neboť nařízení o dozoru nad trhem se stalo účinným dnem 16. července 2021. Návrh zákona o dozoru nad trhem s výrobky je implementačním právním předpisem, který neobsahuje žádná ustanovení nad rámec toho, co je obsaženo v nařízení o dozoru nad trhem. Z výše uvedených důvodů se rovněž navrhuje, aby Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky schválila návrh zákona již v prvém čtení.

V Praze dne 13. prosince 2021

Předseda vlády:

Ing. Andrej Babiš v. r.

Místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy:

doc. Ing. Karel Havlíček, Ph.D., MBA, v. r.