zákon č. 88/2021 Sb.

K čl. I

K bodu 1 [k vloženému § 14d] Navrhované ustanovení je realizací úkolu uloženého ministru průmyslu a obchodu usnesením vlády č. 441 ze dne 14. června 2017. Navrhovaná změna zákona stanovuje nejméně pětiletý interval pro vyhodnocení naplňování surovinové politiky a povinnost o výsledku vyhodnocení informovat vládu. Tento požadavek je v případě surovinové politiky jako vládního dokumentu konkretizován v usnesení vlády České republiky č. 77 ze dne 3. února 2016 k Surovinové politice České republiky v oblasti nerostných surovin a jejich zdrojů, v bodu II.2.b), který ukládá ministru průmyslu a obchodu předkládat vládě zprávy o průběhu realizace surovinové politiky v tříletých intervalech od jejího schválení vládou. V oblasti nakládání státu s nerostným bohatstvím na území České republiky je třeba akcentovat zvýšenou odpovědnost státu za stabilní a dlouhodobě předvídatelné ekonomické prostředí v této oblasti. Surovinová politika musí respektovat i cíle a záměry evropské surovinové strategie. Surovinová politika obecně je při znalosti mezinárodních a evropských souvislostí formulována tak, aby pomohla zajistit potřebné nerostné suroviny pro českou ekonomiku a současně umožnila surovinovému průmyslu potřebný rozvoj. Nerostné suroviny zajišťují chod hospodářství daného státu, protože tvoří základní a nenahraditelné vstupy pro ekonomiku země. Explicitní zakotvení Surovinové politiky jako podkladu pro výkon státní správy v horním zákoně podtrhne její postavení v českém právním řádu. K bodu 2 [ke zrušení § 16 odst. 4] Chráněná ložisková území budou v důsledku novely vedena v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (dále jen „RÚIAN“), čímž ztratí smysl zvláštní povinnost Ministerstva životního prostředí zasílat katastrálnímu úřadu podklady pro zápis chráněných ložiskových území do katastru nemovitostí. Tím rovněž dochází k zjednodušení právních předpisů v působnosti katastrálního a zeměměřického úřadu. Z uvedeného důvodu je navrhováno zrušení předmětného ustanovení, přičemž účinnost tohoto bodu je navázána na nejzazší termín stanovený pro úplné zavedení údajů o dobývacích prostorech do RÚIAN, a to včetně doby stanovené pro provedení kontrol a odstranění případných nesouladů. K bodu 3 [ke zrušení § 25 odst. 4] Dobývací prostory budou v důsledku novely vedeny v RÚIAN, čímž ztratí smysl zvláštní povinnost obvodních báňských úřadů zasílat katastrálnímu úřadu podklady pro zápis dobývacích prostorů do katastru nemovitostí. Tím rovněž dochází k zjednodušení právních předpisů v působnosti katastrálního a zeměměřického úřadu. Z uvedeného důvodu je navrhováno zrušení předmětného ustanovení, přičemž účinnost tohoto bodu je navázána na nejzazší termín stanovený pro úplné zavedení údajů o dobývacích prostorech do RÚIAN, a to včetně doby stanovené pro provedení kontrol a odstranění případných nesouladů.

K bodu 4 [ke změně § 29]

§ 29 odst. 1

Smyslem ustanovení je, aby chráněná ložisková území byla zapisována do RÚIAN jako tzv. účelové územní prvky (§ 31 odst. 2 zákona č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění pozdějších předpisů). Zavedením chráněných ložiskových území do RÚIAN bude vytvořena přidaná hodnota spočívající jednak v jejich zpřístupnění pro celou veřejnou správu i další uživatele, jednak ve vytvoření vazeb na další územní prvky, zejména parcely katastru nemovitostí. V souladu s principy využívání referenčních údajů vedených v základních registrech bude možné tyto údaje automatizovaně přebírat jinými informačními systémy. Vedením chráněných ložiskových území jako účelových územních prvků dojde také ke snížení administrativní zátěže na straně katastrálních úřadů i Ministerstva životního prostředí, neboť odpadne dosavadní povinnost předávat podklady o chráněných ložiskových územích příslušnému katastrálnímu úřadu a katastrálnímu úřadu odpadne povinnost tyto údaje zapisovat do katastru nemovitostí. Tyto údaje budou přebírány do Informačního systému katastru nemovitostí (dále též „ISKN“) automaticky z RÚIAN, kam budou zapisovány prostřednictvím informačního systému České geologické služby, tj. organizace zřízené pro výkon státní geologické služby ve smyslu § 17 zákona č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, ve znění pozdějších předpisů.

§ 29 odst. 2, 3

Smyslem ustanovení je, aby dobývací prostory byly zapisovány do RÚIAN jako tzv. účelové územní prvky (§ 31 odst. 2 zákona č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění pozdějších předpisů). Zavedením dobývacích prostorů do RÚIAN bude vytvořena přidaná hodnota spočívající jednak v jejich zpřístupnění pro celou veřejnou správu i další uživatele, jednak ve vytvoření vazeb na další územní prvky, zejména parcely katastru nemovitostí. V souladu s principy využívání referenčních údajů vedených v základních registrech bude možné tyto údaje automatizovaně přebírat jinými informačními systémy. Vedením dobývacích prostorů jako účelových územních prvků dojde také ke snížení administrativní zátěže na straně katastrálních úřadů i obvodních báňských úřadů, neboť odpadne dosavadní povinnost předávat podklady o dobývacích prostorech příslušnému katastrálnímu úřadu a katastrálnímu úřadu odpadne povinnost tyto údaje zapisovat do katastru nemovitostí. Tyto údaje budou přebírány do Informačního systému katastru nemovitostí (ISKN) automaticky z RÚIAN, kam budou zapisovány prostřednictvím agendového informačního systému ve správě Českého báňského úřadu. Editorem tohoto nového účelového územního prvku bude Český báňský úřad.

§ 29 odst. 4

Odstavec 4 upravuje v písmenech a) – d) výčet evidencí vedených Ministerstvem životního prostředí, přičemž tento výčet je shodný s platnou právní úpravou. Cílem této změny je zejména zpřehlednění § 29. Dále se zde nově doplňuje výslovné zmocnění Ministerstva životního prostředí pověřit vedením evidencí jím zřízenou státní příspěvkovou organizaci, kterou bude v tomto případě Česká geologická služba. Česká geologická služba je státní příspěvková organizace zřízená za účelem výkonu státní geologické služby na území České republiky ve smyslu § 17 zákona č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, ve znění pozdějších předpisů, a dalších činností uvedených ve zřizovací listině.

§ 29 odst. 5

Oproti platnému znění zákona dochází k vypuštění povinnosti vést evidenci v knihách dobývacích prostorů, neboť tyto jsou v dnešní době již zastaralým prostředkem vedení evidencí. Dále je výslovně uvedena povinnost ČBÚ vést souhrnnou evidenci dobývacích prostorů včetně jejich změn, což má pro ČBÚ nově význam i stran plnění funkce editora údajů o dobývacích prostorech pro systém RÚIAN.

§ 29 odst. 6

Zmocňovací ustanovení pro vydání vyhlášky Ministerstva životního prostředí č. 497/1992 Sb., o evidenci zásob výhradních ložisek nerostů, zůstává obsahově beze změn, dochází zde pouze k výslovné konkretizaci druhu prováděcího právního předpisu (tzn. vyhláška), který Ministerstvo životního prostředí na základě ustanovení vydává.

K bodu 5 [ke změně § 29a odst. 1] Odstavec je za účelem posílení přehlednosti právního předpisu nově rozčleněn do pododstavců označených písm. a) – l), přičemž se mezi údaje zjišťované pro účely vedení báňsko-technické evidence se nově doplňují údaje o nákladech na těžbu a údaje o průměrné tržní ceně za jednotlivé nerosty. Údaj o průměrné tržní ceně za jednotlivý nerost bude podkladem pro určení tržní ceny, které podle navrhované změny § 33k provede Ministerstvo průmyslu a obchodu a z níž se bude odvozovat maximální výše sazby úhrady rovnající se 10 % referenční ceny vypočtené pro účely určení sazby úhrady z vydobytých nerostů. Rozšířením údajů vkládaných do báňsko-technické evidence získá stát informace nezbytné pro budoucí úpravy jednotlivých sazeb úhrady z vydobytého nerostu, přičemž znalost těchto údajů by měla státu umožnit nastavit sazbu úhrad tak, aby byl maximalizován příjem veřejných rozpočtů, ale zároveň tak, aby nedošlo k ohrožení rentability těžby vyhrazených nerostů. Vzhledem ke skutečnosti, že jsou údaje uvedené v odstavci 1 písm. e) a f) (tj. nákladech na těžbu a průměrné tržní ceně za jednotku množství stanovenou nařízením vlády upravujícím sazby úhrady z vydobytých nerostů, a to za jednotlivé druhy vydobytých nerostů, které jsou předmětem úhrady) považovány za důvěrné a za součást obchodního tajemství, lze uvést, že státní zaměstnanci jsou podle zákona vázáni povinností mlčenlivosti a takto poskytnuté údaje, jde-li o předmět obchodního tajemství, nelze poskytovat podle zákona o svobodném přístupu k informacím.

K bodu 6 [k změně § 29a odst. 6] Navrhované znění § 29a odst. 6 zavádí systém pravidelného každoročního poskytování údajů vedených Ministerstvem průmyslu a obchodu v báňsko-technické evidenci Českému báňskému úřadu. Tyto údaje mají zásadní význam pro výkon státní báňské správy, popřípadě mohou být podkladem pro kontrolní a dozorovou činnost, která je výlučně ve věcné působnosti orgánů státní báňské správy.

K bodu 7 [ke změně § 31 odst. 5 a 6] Toto ustanovení zákona vychází z § 31 odst. 5 dosavadního znění zákona. Definuje dosavadní povinnost provedení sanace a technické likvidace dolů a lomů, o kterou byla rozšířena definice sanace pozemků dotčených těžbou. Navrhovanou změnou ustanovení § 31 odst. 5 dochází rovněž ke sjednocení pojetí vztahu sanací a rekultivací podle zvláštních předpisů v rámci předpisů horního práva. Stávající úprava v § 31 horního zákona považovala rekultivaci za jeden z prvků sanace. S uvedeným pojetím však nekoresponduje úprava na jiných místech horního zákona (m. j. § 29a, § 32) a ani v prováděcích předpisech vydaných na jeho základě.

K bodu 8 [ke změně § 32 odst. 2] V návaznosti na navrhovaný přesun úpravy rezerv na sanace a rekultivace do § 37a a s tím spojené zrušení § 31 odst. 6 se navrhuje zrušení odkazu na toto ustanovení v § 32 odst. 2.

K bodu 9 [k vložení nového odst. 2 do § 33j] Navrhované znění vloženého odstavce 2 je reakcí na dopis předsedy vlády České republiky č. j. 27729/2017-OVL ze dne 29. listopadu 2017 o nezbytnosti o legislativní změnu úpravy úhrad z vydobytého nerostu, aby úprava nepřipouštěla jiný výklad, než zamýšlel tvůrce zákona. Nově se jednoznačně vyjadřuje záměr, aby v případě nerostů, jejichž hodnota se odvíjí od obsahu či kvality užitkové složky, byl dílčí základ úhrady tvořen množstvím této užitkové složky v koncovém produktu těžby a úpravy nerostu.

K bodu 10 [ke změně § 33k] Ustanovení §33k zavádí na místo pojmu „tržní cena“ pojem „referenční cena“ za účelem odstranění nejasností, kdy se jedná o tržní cenu v obecném smyslu a o tržní cenu pro účely výpočtu sazeb úhrad. Ustanovení navrhovaného odstavce 4 upravuje způsob určování referenční ceny. Referenční cena je stanovována na základě údajů uvedených v báňsko-technické evidenci ve smyslu novelizovaného ustanovení § 29a horního zákona. Výpočet referenční ceny bude proveden jako vážený průměr tržních cen poskytnutých organizacemi. Údaje o tržních cenách slouží jako podklad pro výpočet referenčních cen pro následující úhradové období. V případě nerostu, který nebyl těžen v minulém úhradovém období, popř. nerostu, který nebyl v minulém úhradovém období na území ČR těžen, je určujícím kritériem určení ceny nerostu jeho poslední známá cena na světových trzích. Referenční cenou se získají informace pro vyhodnocování tržních cen pro účely § 33k odst. 3 horního zákona. Ustanovení navrhovaného odstavce 4 zavádí pravidlo k určení referenční ceny, která slouží ke kontrole správnosti určené sazby úhrady z vydobytých nerostů. Strop pro sazbu se sice určuje až v průběhu úhradového období, ale dříve jej není možné objektivně zjistit. Jde o deklaratorní akt (konstatuje se tím existující stav, nevytváří se tím stav nový) a jde o opatření ve prospěch poplatníka úhrady, protože ve svém důsledku může vést i ke snížení úhrady. Navrhovaná novela by tak měla zajistit transparentní a spravedlivý mechanismus pro úhradovou povinnost z vydobytých nerostů jak pro stát, tak pro organizace, které budou chráněny proti neadekvátnímu určování sazeb úhrad z vydobytých nerostů. Případné úpravy sazeb úhrad budou navázány na vývoj tržních cen.

Ustanovení odstavce 3 odstraňuje pochybnosti ve výpočtu úhrady pro případ výrazného propadu tržní ceny na světových trzích, kdy stanovená sazba by překročila zákonný limit 10 %. Dalším předmětem navrhovaných změn je odstranění stávajícího pětiletého moratoria na zvyšování sazeb úhrad z vydobytých nerostů. Odstranění této fixace zajistí státu, jako vlastníku nerostného bohatství, možnost pružně reagovat na změnu tržní ceny. Nedávný vývoj tržních cen některých nerostů ukázal, že v důsledku technologického vývoje a s ním spojených změn struktury poptávky po nerostných surovinách může docházet k natolik nepředvídatelnému a rychlému vývoji tržních cen, že pětiletá fixace sazeb úhrad (stran jejich zvyšování) znemožňuje státu dostatečně rychle a efektivně na vývoj na trhu reagovat. Odstranění výše uvedeného limitu nemůže ohrozit poplatníka úhrady ve smyslu svévolného a neregulovaného zvyšování sazeb úhrad ze strany státu, neboť zůstává zachován limit 10% tržní ceny za jednotku množství pro jednotlivé druhy vydobytých nerostů uvedený v § 33k odst. 1 horního zákona. Tato hranice je nepřekročitelná a poplatníkům zajišťuje možnost predikovat maximální výši sazeb.

Protože se údaj o referenční ceně podle odstavce 4 bez dalšího nezveřejňuje (důvody pro její nezveřejňování viz bod 5), bylo by obtížené určit, zda se má použít sazba úhrady podle nařízení vlády nebo sazba ve výši 10 % referenční tržní ceny vyhlášené podle odstavce 4. To by bylo v příkrém rozporu s požadavky na to, aby byly základní konstrukční prvky daní (v tomto případě jde o sazbu) veřejně známé a publikované. Z tohoto důvodu se Ministerstvu průmyslu a obchodu stanovuje povinnost vyhlásit sazbu ve formě sdělení podle § 2 odst. 1 písm. f) zákona č. 309/1999 Sb., o Sbírce zákonů a o Sbírce mezinárodních smluv, ve znění pozdějších předpisů, pokud se má v daném úhradovém období uplatnit sazba podle odstavce 3, a to ve stejné lhůtě, ve které má Ministerstvo průmyslu a obchodu podle odstavce 4 na základě objektivních kritérií určit referenční cenu pro toto úhradové období, tedy do 31. května tohoto úhradového období. Sdělení ve Sbírce zákonů je stejně jako samo určení referenčních tržních cen podle odstavce 4 deklaratorním aktem. Sazba určená jako 10% referenční ceny je platná pouze pro ty poplatníky, jejichž dílčí základ úhrady přesáhne částku odpovídající 10% tržní ceny za jednotku množství pro jednotlivý vydobytý nerost nebo jednotlivou užitkovou složku. Referenční cena zároveň slouží jako pojistka pro případy nestandardního chování poplatníka spočívajícího v účelovém snižování tržní ceny (např. v rámci majetkové spoluúčasti společností), kterým by docílil výrazného překročení desetiprocentní hranice tržní ceny a tím menšího odvodu úhrady z vydobytých nerostů. K bodu 11 [ke změně § 37a]

§ 37a odst. 1

Toto ustanovení upravuje povinnost organizací vytvářet rezervy peněžních prostředků na sanace a rekultivace pozemků dotčených těžbou, přičemž sanace jsou podle navrhovaného ustanovení § 31 odst. 5 nově rozšířeny o technickou likvidaci dolů a lomů, a na vypořádání důlních škod. Nově je tato povinnost pro obě rezervy koncentrována do § 37a odst. 1, čímž dochází k zpřehlednění právního předpisu.

§ 37a odst. 2

Výše tvorby rezervy musí odpovídat potřebám na vypořádání důlních škod, resp. na provedení sanace a rekultivace, což odpovídá dosavadní právní úpravě. Oproti platné právní úpravě dochází k rozšíření jednotlivých typů nakládání s rezervami, které výslovně podléhají souhlasu obvodního báňského úřadu, a to o výběr, převod a zrušení. Cílem tohoto rozšíření je posílení ingerence ze strany státní správy tak, aby se předešlo možným nedorozuměním nebo nežádoucím operacím s prostředky uloženými na zvláštním vázaném účtu.

§ 37a odst. 3

Toto ustanovení stanovuje požadavky na doklady předkládané organizací obvodnímu báňskému úřadu k žádosti o vydání souhlasu s tvorbou rezerv a s jejich čerpáním. Dosavadní právní úprava stanoví pouze doklady požadované k žádosti o vydání souhlasu s čerpáním z rezervy na vypořádání důlních škod. Navrhované znění nově předepisuje doklady vyžadované k žádosti o vydání souhlasu s čerpáním z rezervy na sanace a rekultivace a žádosti o vydání souhlasu s tvorbou rezerv. Navrhované ustanovení promítá zkušenosti z praxe orgánů státní báňské správy.

§ 37a odst. 4

Odstavec 4 za účelem zpřehlednění právního předpisu upravuje v jediném ustanovení pravomoci obvodního báňského úřadu ve vztahu k rezervám. Oproti platné právní úpravě zde dochází, v reakci na navrhované znění odst. 2, k rozšíření o pravomoc k vydávání souhlasu s výběrem, převodem a zrušením rezerv. Dále se v písm. c) doplňuje kontrola tvorby rezerv ze strany příslušného obvodního báňského úřadu, kterou doposud uvádí jen § 41 odst. 2 písm. l) zákona č. 61/1988 Sb.

§ 37a odst. 5

Tímto ustanovením se nařizuje termín, do kterého data se ukládají peněžní prostředky rezerv za uplynulý kalendářní rok na zvláštní vázaný účet, přičemž se vychází z ustanovení § 37a odst. 4 dosavadní právní úpravy. Z cit. ustanovení dosavadní právní úpravy byla převzata i kompetence obvodního báňského úřadu stanovit v případě nedodržení této lhůty organizacím přiměřenou náhradní lhůtu. Do textu tohoto ustanovení byla převzata i povinnost, že peněžní prostředky rezerv nesmějí být předmětem zajištění, nesmějí být zahrnuty do majetkové podstaty poplatníka v insolvenčním řízení a že nepodléhají ani výkonu rozhodnutí a ani exekuci, a to z § 37a odst. 2 a 6 dosavadní právní úpravy. Poslední větou ustanovení pak dochází k zpřesnění formálních náležitostí smlouvy o zvláštním vázaném účtu.

§ 37a odst. 6

Dosavadní právní úprava výslovně neupravovala problematiku nakládání s rezervami v případě převodu dobývacího prostoru. Navrhovaná úprava stanovuje předávajícím organizacím povinnost spolu s dobývacím prostorem převést i příslušné rezervy peněžních prostředků tak, aby rezervy následovaly povinnost, k jejímuž plnění jsou vytvářeny. Za účelem zamezení pochybnostem, zda se povinnost týká pouze rezerv vedených na zvláštním vázaném účtu, nebo i rezerv vedených pouze účetně.

Za účelem za účelem jednoznačného určení odpovědnosti za výši rezerv v případě převodu dobývacího prostoru je výslovně doplněna povinnost nabývající organizace mít ke dni převodu dobývacího prostoru rezervy na zvláštním vázaném účtu v odpovídající výši, aby již od počátku byly v převedeném dobývacím prostoru finančně zajištěny činnosti podle § 31 odst. 5 (sanace a rekultivace) a § 37 odst. 1 (náhrada důlních škod).

Navrhovaná úprava reaguje mj. i na judikaturu Nejvyššího správního soudu (např. 9As 186/2014 – 52). Vypořádání rezerv mezi převodcem a nabyvatelem je věcí smluvního ujednání, do něhož orgánům státní báňské správy nepřísluší zasahovat. Nesplnění povinnosti ze strany nabyvatele je skutkovou podstatou přestupku a může být sankcionováno zákazem činnosti až na 3 roky. Nesplnění však nezakládá neplatnost smlouvy o převodu dobývacího prostoru.

§ 37a odst. 7

Na základě usnesení vlády České republiky č. 333/2017 je Českému báňskému úřadu uloženo, aby v součinnosti s Ministerstvem průmyslu a obchodu a s Ministerstvem financí zpracoval návrh novelizace zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), příp. dalších právních předpisů, který stanoví termín, do kterého musí být veškeré rezervy převedeny na zvláštní vázané účty. Tímto ustanovením je určena lhůta pro všechny organizace buď dnem trvalého ukončení dobývání výhradního ložiska, nebo pro organizace těžící vyhrazený nerost podle § 3 odst. 1 písm. b) je lhůta stanovena nejpozději do 30. června 2022 a pro organizace těžící ostatní vyhrazené nerosty je lhůta stanovena nejpozději do 30. června 2025. Důvodem rozdělení organizací do dvou skupin je skutečnost, že organizace těžící ostatní vyhrazené nerosty (tj. všechny kromě těch, které těží vyhrazené nerosty uvedené v ustanovení § 3 odst. 1 písm. b) horního zákona) jsou ve většině případů malé podniky, které těží sezónně, používají odlišné způsoby technologie těžby a jejich vykázané roční tržby nedosahují takové výše, aby byly schopny v tak kratším časovém horizontu vygenerovat dostatečné finanční prostředky na splnění této povinnosti. Naproti tomu organizace těžící vyhrazené nerosty podle § 3 odst. 1 písm. b) horního zákona provádí těžbu celoročně, vykazují vysokou míru zisku, a tudíž z hlediska svých ekonomik, jsou schopny naplnit povinnost v určeném časovém horizontu. Rozdělení organizací do dvou skupin je rovněž výsledkem jednání se zástupci zaměstnavatelských svazů.

§ 37a odst. 8

Povinnost organizace nést náklady na znalecké posudky vychází z § 37a odst. 3 dosavadní právní úpravy. Nově se tato povinnost pro organizace vztahuje i na posouzení, která jsou požadována jakožto nezbytný doklad k žádosti o schválení výše tvorby rezerv podle odstavce 2 písm. a).

§ 37a odst. 9

Výslovně stanovuje vztah právní úpravy rezerv v horním zákoně (lex specialis) k úpravě v zákoně č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, který je stran rezerv obecným zákonem (lex generalis).

K bodu 12 [ke změně odstavců 2 a 3 v § 40a] Návrh počítá s rozšířením výčtu skutkových podstat přestupků upravených v horním zákoně. Nově se zavádí organizacím sankce za neplnění základních povinností v oblasti sanací a rekultivací a tvorby rezerv na sanace a rekultivace a na vypořádání důlních škod. Přestupku se organizace dopustí také, když neuloží peněžní prostředky rezerv na zvláštní vázaný účet ani v přiměřené náhradní lhůtě stanovené obvodním báňským úřadem (pokud tato povinnost nebyla organizací řádně splněna do 30. června kalendářního roku následujícího po skončení příslušného účetního období), což je obdobně stanoveno v § 37a odst. 4 dosavadní právní úpravy, když organizace, na kterou je převáděn dobývací prostor, nemá ke dni převodu na zvláštním vázaném účtu peněžní prostředky rezerv v požadované výši, nebo když včas neuloží ty peněžní prostředky rezerv na zvláštní vázaný účet, které jsou dosud vedeny jen „účetně“, což nově vychází z § 37a odst. 7 tohoto zákona.

V případě povinností upravených v § 31 odst. 5, tedy provedení sanací a rekultivací, je maximální výše pokuty stanovena obdobně jako výše pokuty za nejzávažnější přestupky organizací stanovené v zákoně č. 61/1988 Sb. na 5 000 000 Kč, čímž je zdůrazněna skutečnost, že povinnost organizace provést sanace a rekultivace je jednou ze základních povinností upravených v rámci horního práva a její nesplnění může mít významné negativní dopady. Neuložení peněžních prostředků rezerv na sanace a rekultivace a na vypořádání důlních škod v požadované výši na zvláštní vázaný účet, a to i těch, které tam musejí být nově převedeny v období šesti let (§ 37a odst. 7), je pak natolik závažným proviněním, že se jako sankce stanovuje zákaz činnosti spočívající v zákazu dobývání. Je to proto, že jeho pokračováním by v případě nedostatečných rezerv mohlo dojít ke vzniku zásahů a škod, jejichž odstranění, v případě že organizace nebude tvořit rezervy v požadované výši, již nebude v jejích možnostech. Naopak nelze organizaci zakázat provádět jiné práce v dole či lomu, jako je například čerpání důlních vod, provozování větrání dolu či zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu v důlním díle nebo na území, kde je prováděna hornická činnost, neboť škody na zdraví lidí či na majetku by mohly v takovém případě mnohonásobně, mnohdy i nevratně, převyšovat ty, které by byly způsobeny zákazem veškeré činnosti. Samozřejmě je i nadále povinností organizace zajišťovat práce na odstraňování důlních škod či na jejich předcházení a práce spočívající v sanaci a rekultivaci pozemků dotčených těžbou. Pokuta uložená za tento přestupek není žádoucí, neboť je nezbytné primárně přimět organizaci uložit co nejdříve chybějící peněžní prostředky rezerv na zvláštní vázaný účet, přičemž zákaz činnosti spočívající v zákazu dobývání je odpovídajícím postihem. Peněžní postih by mohl způsobit, že organizace v podstatě nebude schopna splatit ani sankci a ani „dotvořit“ rezervu do požadované výše.

K bodu 13 [ke změně § 40b odst. 1] Změnou tohoto ustanovení se zakládá působnost obvodního báňského úřadu k projednávání přestupků nově uvedených v § 40a odst. 3, 4 a 5.

K čl. II

K bodu 1 [ke změně § 37a odst. 6] Vyžádané informace jsou nezbytné k řádnému výkonu státní správy v oblasti vytváření rezerv.

K bodu 2 [ke změně § 31 odst. 5] Je zde určena povinnost organizacím předložit obvodním báňským úřadům vyčíslení nákladů na technickou likvidaci dolu nebo lomu ve smyslu nové povinnosti uvedené v § 31 odst. 5 ve stanovené lhůtě. Pokud na základě tohoto vyčíslení nákladů bude nutné provést jen změnu výše tvorby rezerv na sanace a rekultivace, požádá organizace obvodní báňský úřad o její schválení, přičemž jediným účastníkem správního řízení je žadatel, neboť se v takovém případě nejedná o změnu stávajícího technického plánu sanací a rekultivací, které jsou nedílnou součástí plánu otvírky, přípravy a dobývání, popř. harmonogramu příslušných prací, nýbrž o zajištění, aby výše rezervy odpovídala potřebám z hlediska nákladů zvýšených o nový požadavek na technickou likvidaci dolu nebo lomu. Kromě žadatele se v takovém případě nezakládají, nemění ani neruší práva ani povinnosti jiných osob, které by jinak byly účastníky správního řízení, nad rámec dříve povolené hornické činnosti podle plánu otvírky, přípravy a dobývání.

K bodu 3 [k § 33k] Vypuštění pětiletého moratoria na zvyšování sazeb úhrad z § 33k horního zákona umožňuje vládě zvyšovat sazby úhrady z vydobytých nerostů kdykoli, bez zákonného časového omezení. Tato změna umožňuje státu nastavením sazeb pružně reagovat na vývoj tržních cen jednotlivých nerostů, zároveň se však může dostat do konfliktu se zásadou právní jistoty, neboť poplatníci úhrady jsou v legitimním očekávání, že nedojde ke zvýšení sazeb. Z uvedených důvodů je navrhováno přechodné ustanovení, které dotčeným organizacím z důvodu zachování principu legitimního očekávání garantuje nezvýšení úhrady po dobu 5 let ode dne nabytí účinnosti nařízení vlády 98/2016 Sb., popř. nařízení vlády, kterým se přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona sazba úhrady sníží.

K čl. III

Novela zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústřední orgánů státní správy ČR, sjednocuje terminologii v oblasti Surovinové politiky (úprava dle doporučení Legislativní rady vlády).

K čl. IV

K bodu 1 [§ 10 odst. 2] Navrhovaná změna ustanovení § 10 odst. 2 zákona č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o rezervách“), které vymezuje, které další rezervy tvořené podle jiných právních předpisů jsou pro účely zjištění základu daně z příjmů daňově uznatelné, reaguje na změnu navrhovanou v novele horního zákona spočívající v tom, že „rezerva na sanaci pozemků dotčených těžbou“ je nově nazývána „rezerva na sanace a rekultivace pozemků dotčených těžbou“.

K bodu 2 [§ 10a odst. 4 písm. a)] Navrhovaná změna ustanovení § 10a odst. 4 písm. a) zákona o rezervách, které vymezuje, které další rezervy tvořené podle jiných právních předpisů jsou pro účely zjištění základu daně z příjmů daňově uznatelné, reaguje na změnu navrhovanou v novele horního zákona spočívající v tom, že „rezerva na sanaci pozemků dotčených těžbou“ je nově nazývána „rezerva na sanace a rekultivace pozemků dotčených těžbou“.

K čl. V

K bodu 1 [ke změně § 31 odst. 2] Při tvorbě účelových územních prvků se dnes připouští vznik účelového územního prvku výčtem z územních prvků nebo se požaduje skladebnost účelového územního prvku do některého z územních prvků. Podmínka bezezbytkové skladebnosti však limituje rozšiřování RÚIAN o další účelové územní prvky, neboť v celé řadě případů se ukazuje problematickou. To se týká nejen chráněných ložiskových území a dobývacích prostorů, ale také dalších potencionálních účelových územních prvků, o které by se měl registr územní identifikace, adres a nemovitostí v budoucnu rozšiřovat (např. ochrany přírody a krajiny, památkové ochrany aj.). Proto se navrhuje úprava definice účelového územního prvku tak, aby nebylo nutné z důvodu podmínky bezezbytkové skladebnosti vymezovat vedle chráněných ložiskových území a dobývacích prostorů také území bez dobývacího prostoru pouze proto, aby byla účelově dosažena skladebnost do základního územního prvku „území státu“.

K čl. VI

K bodům 1 až 3 [ke změně § 29 odst. 1] Údaje o chráněných ložiskových územích nejsou až na výjimky zapsány do katastru nemovitostí. Jsou sice obsaženy v územně analytických podkladech ve smyslu § 27 odst. 3 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) ve znění pozdějších předpisů, ale bez potřebné aktualizace navázané v reálném čase na dosažené změny. Tím, že chráněná ložisková území budou nově vedena v RÚIAN jako účelové územní prvky, se zásadním způsobem změní způsob zápisu chráněných ložiskových území do katastru. Nově budou tyto údaje zapisovány jako účelový územní prvek editorem, kterým je Ministerstvo životního prostředí, přímo do RÚIAN a do ISKN budou odtud přebírány (využívání referenčních údajů základního registru se bude řídit příslušnými ustanoveními zákona o základních registrech). Proto je potřeba stanovit přechodné období, ve kterém editor zapíše údaje o chráněných ložiskových území do RÚIAN, a následně se provede kontrola údajů o chráněných ložiskových území nově zapsaných do RÚIAN a porovnání s údaji o chráněných ložiskových území již v katastru nemovitostí evidovaných. Jelikož nelze přesně stanovit, jak dlouho tento proces potrvá, je stanovena pouze maximální doba jeho trvání s tím, že přesný okamžik této změny bude stanoven sdělením ve Sbírce zákonů. Obdobné řešení již bylo zvoleno při zavádění jiných účelových územních prvků do RÚIAN, kde se osvědčilo.

K bodům 4 až 6 [ke změně § 29 odst. 2, 3] Stávající vedená souhrnná evidence dobývacích prostorů v tabulkové podobě neobsahuje souřadnice vrcholových bodů polygonů dobývacích prostorů. Údaje o dobývacích prostorech nejsou až na výjimky zapsány ani do katastru nemovitostí. Jsou sice obsaženy v územně analytických podkladech, ale bez potřebné aktualizace navázané v reálném čase na dosažené změny. Tím, že dobývací prostory budou nově vedeny v RÚIAN jako účelové územní prvky, čímž se RÚIAN stane prvotním závazným zdrojem těchto informací pro celou veřejnou správu, se zásadním způsobem změní způsob zápisu dobývacích prostorů do katastru nemovitostí. Nově budou tyto údaje zapisovány jako účelový územní prvek editorem, kterým je Český báňský úřad, přímo do RÚIAN a do ISKN budou odtud přebírány (využívání referenčních údajů základního registru se bude řídit příslušnými ustanoveními zákona o základních registrech). Proto je potřeba stanovit přechodné období, ve kterém editor zapíše údaje o dobývacích prostorech do RÚIAN, a následně se provede kontrola údajů o dobývacích prostorech nově zapsaných do RÚIAN a porovnání s údaji o dobývacích prostorech již v katastru nemovitostí evidovaných. Jelikož nelze přesně stanovit, jak dlouho tento proces potrvá, je stanovena pouze maximální doba jeho trvání s tím, že přesný okamžik této změny bude stanoven sdělením ve Sbírce zákonů. Obdobné řešení již bylo zvoleno při zavádění jiných účelových územních prvků do RÚIAN, kde se osvědčilo.

K čl. VII

Den nabytí účinnosti předkládaného návrhu je stanoven na 1. leden 2020. Takto nastavená účinnost by měla poskytnout dostatečný čas na řádné projednání vládou České republiky a následně v obou komorách Parlamentu České republiky. Vzhledem k tomu, že se novela týká úpravy úhrady z vydobytých nerostů, je nutné, aby byla účinnost navázána na začátek kalendářního roku, který je zároveň úhradovým obdobím. Nabytí účinnosti odložené na den 1. července 2021 je navrženo pro ustanovení Čl. I bodů 2 a 3. Uvedená ustanovení se váží na zavedení údajů o chráněných ložiskových územích a o dobývacích prostorech do RÚIAN. Po uplynutí přechodné doby stanovené pro kontrolu údajů a odstranění případných nesouladů dojde k plnému nahrazení povinností upravených v § 16 odst. 4, a v § 25 odst. 4 horního zákona zveřejňováním v RÚIAN a tato ustanovení se stane nadbytečnými.

Předseda vlády:

Ing. Andrej Babiš v. r.

Místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu:

Doc. Ing. Karel Havlíček, Ph.D., MBA v. r.