zákon č. 88/2023 Sb.

K bodu 1 [§ 2 písm. c)]

Zavádí se definice pojmu „geodetické základy“. Zeměměřický zákon s tímto pojmem pracuje, aniž by v něm byl výslovně definován. S ohledem na rozvoj moderních metod v zeměměřictví je žádoucí tuto definici zavést, a to tak, aby postihovala problematiku v celé její šíři. Současně byla mezi zařízení tvořící součást geodetických základů České republiky vedle bodů základního polohového, výškového a tíhového pole nově zařazena i státní síť permanentních stanic pro přesné určování polohy.

K bodu 2 [§ 2 písm. k)]

S ohledem na skutečnost, že v důsledku změny definice zeměměřických činností se s pojmem „informační systém v zeměměřictví“ v zákoně dále nepracuje, je namístě vypustit i jeho definici. Namísto ní se pak zavádí definice ortofota České republiky, jehož vyhotovení je navazujícím ustanovením nově zařazeno mezi zeměměřické činnosti vykonávané ve veřejném zájmu. Podrobněji viz odůvodnění k bodu 6 [§ 4 odst. 1 písm. j)].

K bodu 3 [§ 2 písm. n)]

V návaznosti na zavedení definice pojmu „geodetické základy“ se nově definuje i pojem „permanentní stanice pro přesné určování polohy“, se kterým definice geodetických základů a další text zákona pracuje.

K bodu 4 (§ 3 odst. 1)

Definice zeměměřických činností se mění takovým způsobem, aby neobsahovala pouze uzavřený výčet konkrétních činností, ale měla obecný základ doprovázený výčtem demonstrativním. Takové pojetí definice zeměměřických činností umožní lépe se přizpůsobovat vyvíjející se společenské realitě, a zároveň umožní odlišit pomocné činnosti, které nevyžadují odbornou způsobilost, od činností, které mají být vykonávány osobami s příslušnou odborností. Současně se z výčtu vypouštějí ty činnosti, které se zeměměřictvím sice souvisejí, avšak o vysloveně zeměměřické činnosti se nejedná. Pro příklad lze uvést standardizaci geografického názvosloví nebo vedení dat v informačních systémech zeměměřictví. Tyto činnosti mohou vykonávat i osoby s jiným než zeměměřickým vzděláním, a není důvod tomu nadále bránit. Podrobněji viz také odůvodnění k bodu 6.

K bodu 5 [§ 4 odst. 1 písm. d)]

Dosavadní text se nahrazuje novým zněním, které lépe reaguje na současné potřeby resortu Ministerstva obrany a je obdobou písmene e) pro resort zeměměřictví.

K bodu 6 [§ 4 odst. 1 písm. i) až k)]

Z výčtu zeměměřických činností jsou vypouštěny činnosti bez zřejmé vazby na zeměměřictví (standardizace geografického názvosloví), nebo činnosti, u kterých v současné době již není opodstatnění pro to, aby u nich byla vyžadována odbornost zeměměřického charakteru, a to i s přihlédnutí ke způsobu, jakým jsou tyto činnosti v současné době vykonávány (dokumentace a archivace výsledků zeměměřických činností). Pokud jde o „vedení informačních systémů v zeměměřictví“, pak to se částečně duplikuje s vedením základní báze geografických dat České republiky (dále jen „ZABAGED“); v části, kde k těmto činnostem duplicitní není, pak naopak není důvod, aby bylo zařazeno mezi zeměměřické činnosti, neboť s nimi nijak nesouvisí.

Namísto vypouštěných zeměměřických činností ve veřejném zájmu jsou naopak zařazeny činnosti nové, a to následovně: K § 4 odst. 1 písm. i) Státní síť permanentních stanic pro přesné určování polohy je zařazena touto novelou mezi geodetické základy. Je proto jen přirozené, že její budování, obnova a údržba je zeměměřickou činností vykonávanou ve veřejném zájmu. K § 4 odst. 1 písm. j) Ortofotografické zobrazení České republiky je používáno jako topografický podklad v zásadě ve všech územně orientovaných informačních systémech veřejné správy včetně informačních systémů určených pro zajištění obrany státu a krizového řízení. Ortofoto České republiky je používáno jako jednotný topografický lokalizační podklad pro správu tematických geografických informací, má zásadní standardizační funkci, ovlivňuje interoperabilitu územně orientovaných informačních systémů veřejné správy České republiky včetně přesahů do okolních států. Vzhledem k této nezastupitelné funkci se navrhuje jednoznačně ukotvit tvorbu a obnovu ortofota České republiky mezi zeměměřické činnosti vykonávané ve veřejném zájmu. K § 4 odst. 1 písm. k) S ohledem na význam výsledků některých zeměměřických činností ve výstavbě, a to i v návaznosti na procesy digitalizace stavebního řízení, jsou mezi zeměměřické činnosti ve veřejném zájmu zařazeny vybrané činnosti ve výstavbě. Konkrétně se pak jedná o ty činnosti, jejichž výsledky budou podle nového znění § 12 odst. 2 podléhat ověření. Tyto výsledky jsou ověřovány již v současnosti, prakticky to však vyplývá až z vyhlášky č. 31/1995 Sb., což neodpovídá současným požadavkům. Nová úprava v § 4 odst. 1 písm. k) ve spojení s § 12 odst. 2 tak vytvoří vhodnější a jednoznačnější rámec pro ověřování těchto důležitých výsledků zeměměřických činností.

K bodu 7 (§ 4 odst. 3)

V návětí se důsledně zavádí legislativní zkratka v minulosti zavedená v přechozím odstavci.

K bodům 8 a 13 [§ 4 odst. 3 písm. d), § 4d odst. 1 a 3]

V § 4 odst. 3 písm. d) a v § 4d odst. 1 a 3 dochází k legislativně technické úpravě promítnutím změny vyplývající z § 2 písm. k).

K bodu 9 [§ 4 odst. 3 písm. f)]

V § 4 odst. 3 se v návaznosti na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2003/4/ES ze dne 28. ledna 2003 o přístupu veřejnosti k informacím o životním prostředí a o zrušení směrnice Rady 90/313/EHS a na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2007/2/ES ze dne 14. března 2007 o zřízení Infrastruktury pro prostorové informace v Evropském společenství (INSPIRE) doplňuje, že pro infrastrukturu pro prostorové informace v Evropském společenství poskytují zeměměřické a katastrální orgány také údaje ze základního registru územní identifikace, adres a nemovitostí. Ustanovení se tím uvádí do souladu se skutečným stavem.

K bodu 10 (§ 4a odst. 3)

Zrušení odstavce je důsledkem komplexní úpravy poskytování výsledků zeměměřických činností provedené v novém znění § 5.

K bodu 11 (§ 4a odst. 3 po přečíslování)

Data ZABAGED byla v letech 2014 až 2019 zásadním způsobem zpřesněna a obsahově doplněna do minimálního rozsahu stanoveného vyhláškou č. 31/1995 Sb., kterou se provádí zákon o zeměměřictví. Data ZABAGED jsou všeobecně využitelná jako data základní a jsou určena jednak pro tvorbu základních státních mapových děl, tematických státních mapových děl i jako podklad pro tvorbu informačních systémů veřejné správy. Kvalita dat databáze umožňuje považovat tato data za základní pro územně orientované informační systémy veřejné správy, které staví na datech již od vztažného měřítka 1 : 5 000. Cílem je mimo jiné zamezit neefektivnímu pořizování geografických informací pro informační systémy a mapová díla veřejné správy od tohoto měřítka. Touto změnou nebude vyloučena možnost pořizování geografických informací s vyšší přesností a kvalitou ani tvorba mapových děl veřejné správy větších měřítek.

K bodu 12

K § 4a odst. 4 Současné ustanovení § 4a včetně odstavce 5 bylo do zákona o zeměměřictví vloženo zákonem č. 319/2014 Sb. v období počátků rozvoje geografické informatiky i jiných informačních systémů veřejné správy. Odstavec ustanovoval zákonnou povinnost vybraných ministerstev poskytovat identifikátory nebo geografická data do ZABAGED. ZABAGED však od té doby prošla řadou změn včetně rozšíření rozsahu informací. Současný obsah databáze je stanoven v příloze č. 1 vyhlášky č. 31/1995 Sb., kterou se provádí zákon o zeměměřictví. Od roku 2014 vznikla na úrovni orgánů státní správy i územní samosprávy řada tematických územně orientovaných informačních systémů, ve kterých tyto orgány spravují geografická data vhodná mimo jiné pro ZABAGED a potažmo i pro tvorbu státních mapových děl České republiky. V současné době se jedná zejména o:

a) údaje o vodních tocích, zemědělské půdě a o lesích spravované v resortu Ministerstva zemědělství,

b) údaje o vodních tocích, povodích včetně rozvodnic a údaje o skládkách spravované v resortu Ministerstva životního prostředí,

c) údaje o zvláště chráněných územích včetně jejich polohového vymezení spravované Agenturou životního prostředí,

d) údaje o dobývacích prostorech spravované Českým báňským úřadem,

e) údaje o dálniční, silniční, drážní a letištní síti spravované v resortu Ministerstva dopravy,

f) kódy územních jednotek podle Klasifikace územních statistických jednotek CZ-NUTS spravovaných Českým statistickým úřadem,

g) údaje o čerpacích stanicích pohonných hmot spravované v resortu Ministerstva průmyslu a obchodu,

h) údaje o poštách spravované Českou poštou,

i) údaje o školách a školských zařízeních spravované v resortu Ministerstva školství mládeže a tělovýchovy,

j) údaje o sídlech orgánů veřejné moci spravované v resortu Ministerstva vnitra,

k) údaje o zdravotnických zařízeních spravované v resortu Ministerstva zdravotnictví,

l) údaje o zařízeních sociálních služeb spravované v resortu Ministerstva práce a sociálních věcí,

m) údaje o silnicích, místních a účelových komunikacích spravované na úrovni krajů a obcí. Cílem navrhované úpravy je rozšířit povinnost poskytovat geografická data, která jsou předmětem správy ZABAGED, na všechny orgány veřejné moci s tím, že naopak všechny orgány veřejné moci budou mít také bezplatný přístup ke všem datům v ZABAGED. Od navrhovaného řešení se očekává, že odstraní překážky a vytvoří předpoklady a pro další rozvoj geograficky orientovaných informačních systémů veřejné správy. Navrhované opatření nebude mít negativní ekonomické důsledky, poněvadž se jedná o informace, které příslušné orgány veřejné moci již spravují buď přímo na základě zákonného zmocnění, nebo k naplnění své základní působnosti. Navrhované opatření naopak přinese pozitivní ekonomické efekty jak na úrovni orgánů územní samosprávy, tak orgánů státní správy, a to v důsledku aplikace principu „jednou pořízená data budou používána všemi orgány veřejné moci – sběr dat nebude v rámci orgánů veřejné moci duplikován“. K § 4a odst. 5 Dochází k úpravě terminologie v návaznosti na změny provedené v předchozím odstavci. Problematika poskytování dat z databáze je z § 4a odst. 5 (po přečíslování v důsledku bodu 10., původně odst. 6) vyčleněna do nového § 5.

K bodu 14 (§ 4d odst. 2)

Důsledně se zavádí legislativní zkratka v minulosti zavedená v § 3 odst. 2.

K bodu 15 a 16 (§ 5 až § 5b)

Dosavadní ustanovení § 5, které definuje zeměměřické činnosti pro vlastní potřebu, ztratilo svoji původní funkci. Skutečnost, že pro vyhotovení výsledku zeměměřické činností pro vlastní potřebu není potřebné živnostenské oprávnění pro výkon zeměměřických činností, plyne v současnosti již z definice podnikatelské činnosti, aniž by bylo potřebné tuto otázku regulovat v zeměměřickém zákoně. Veškerá další oprávnění zajistit potřebné zeměměřické činnosti osobami odborně způsobilými podle zeměměřického zákona vyplývají ze zvláštních zákonů (např. § 19 písm. b) zákona č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů). Proto se tato úprava jako nadbytečná vypouští a namísto ní se doplňují ustanovení, která komplexně upravují problematiku poskytování údajů z výsledků zeměměřických činností a z bází dat spravovaných Zeměměřickým úřadem nebo Ministerstvem obrany.

K § 5 Podstatná část geoprostorových informací, které spravuje Zeměměřický úřad, je podkladem pro činnosti celé řady orgánů státní správy i územní samosprávy a zároveň je využívána soukromým sektorem. S ohledem na rostoucí potřebu široké dostupnosti a požadavky na odstranění překážek bránících plnému využití hospodářského potenciálu těchto informací je v § 5 odstavci 1 navrhováno, aby nejčastěji využívané údaje z produkce Zeměměřického úřadu byly poskytovány bezplatně jako otevřená data. Tento záměr je v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1024, ze dne 20. června 2019, o otevřených datech a opakovaném použití informací veřejného sektoru. Lze ostatně předpokládat, že tyto informace budou z větší části zařazeny prováděcím aktem Komise na seznam datových souborů s vysokou hodnotou v rámci kategorie geoprostorové údaje, čemuž návrh zákona vychází vstříc. Skutečnost, že tyto údaje budou nadále poskytovány bezplatně, bude mít dopad do státního rozpočtu, jehož příjmy v rozpočtové kapitole 346 – Český úřad zeměměřický a katastrální se tím sníží přibližně o 5 milionů Kč ročně. To však bude kompenzováno přínosy, které rozšířené využívání těchto údajů vyvolá, neboť se jedná o takové údaje, které mají podle zahraničních studií zvláštní potenciál vytvářet socioekonomické přínosy. To by se následně mělo pozitivně projevit v příjmech státního rozpočtu plynoucích ze zdanění výnosů z těch činností soukromého sektoru, ve kterých se rozšířené využití geoprostorových informací pozitivně projeví. Jelikož všechny údaje spravované Zeměměřickým úřadem, které jsou standardně potřebné pro výkon veřejné správy i zeměměřických činností, budou nadále volně dostupné, odpadne potřeba zvlášť upravovat režim údajů poskytovaných orgánům státní správy, orgánům územní samosprávy a osobám, které jsou oprávněny vykonávat zeměměřické činnosti, jak je v současnosti obsaženo v § 6 odst. 1. V odstavci 2 se pak upravují postupy při poskytování zbývající části výsledků zeměměřických činností a dalších údajů spravovaných Zeměměřickým úřadem (například historických map, leteckých měřických snímků apod.). Tyto postupy se budou vztahovat i na údaje ZABAGED, ortofota České republiky, státního mapového díla, databázového souboru geografického názvosloví a bodových polí, pokud budou požadovány v jiných podobách a formátech, než jako otevřená data podle odstavce 1, například v tištěné podobě. Poskytování těchto údajů se bude procesně řídit správním řádem, pokud zeměměřický zákon neobsahuje odlišné pravidlo. Odlišné pravidlo je obsaženo v odstavci 3, kterým se stanoví lhůta pro poskytnutí údajů. V odstavci 4 se pak stanoví důvody, pro které nelze požadované údaje poskytnout. Způsob a náležitosti podání žádosti a opravné prostředky není třeba stanovovat, neboť úprava této problematiky ve správním řádu je plně použitelná. Prakticky bude postupováno tak, že žadateli budou ve stanovené lhůtě informace buďto neformálně poskytnuty nebo bude vydáno rozhodnutí o zamítnutí žádosti podle části druhé správního řádu. Proti takovému rozhodnutí bude v souladu s § 81 odst. 1 správního řádu možno podat odvolání k Českému úřadu zeměměřickému a katastrálnímu. Proti rozhodnutí Českého úřadu zeměměřického a katastrálního pak bude možné podat žalobu ve správním soudnictví. Výše popsaný postup zároveň naplňuje požadavky článku 4 a 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1024, ze dne 20. června 2019, o otevřených datech a opakovaném použití informací veřejného sektoru (dále jen „směrnice“), zejm. požadavek na zpracování žádostí o opakované použití dokumentů, lhůty pro poskytnutí dokumentů, odůvodnění při zamítavém rozhodnutí (v případě neposkytnutí informací je vydáváno rozhodnutí, které podle správního řádu musí obsahovat řádné odůvodnění a uvedení právních ustanovení, podle nichž bylo rozhodováno) a odkaz na prostředky pro zjednání nápravy (v případě neposkytnutí informací je vydáváno rozhodnutí, které podle správního řádu musí obsahovat poučení o opravných prostředcích). Konkrétní formy, ve kterých budou údaje spravované Zeměměřickým úřadem poskytovány, a úplaty za ně budou stanoveny prováděcím právním předpisem na základě zmocnění obsaženého v § 20 odst. 1 písm. c) zákona, a to tak, aby celkový příjem z jejich poskytování nepřesahoval náklady na jejich reprodukci, zpřístupňování a šíření souladu s článkem 6 odst. 1 směrnice. Tyto náklady v případě údajů poskytovaných v digitální podobě budou zahrnovat zejména náklady na vyhledání a přípravu dat, na jejich transformaci do požadované formy, nahrání na specifické paměťové medium a cenu tohoto media, v případě poskytnutí dálkovým přístupem pak náklady na provoz příslušného aplikačního rozhraní či jiných ke zpřístupnění či šíření potřebných zařízení. V případě údajů poskytovaných v analogové podobě budou započteny náklady na vyhledání údajů, tisk (opotřebení tiskového zařízení, papír, barvy apod.), v případě knižních publikací rovněž i náklady na vazbu. Jak v případě údajů poskytovaných v digitální podobě, tak údajů poskytovaných v analogové podobě budou také započteny náklady na mzdy pracovníků, kteří příslušné činnosti (vyhledávání, tisk, transformace apod.) vykonávají.

K § 5a V § 5a se upravuje problematika poskytování údajů z dokumentovaných výsledků zeměměřických činností a ze spravovaných bází dat určených pro potřeby obrany státu Ministerstvem obrany v digitální i analogové podobě. S ohledem na skutečnost, že se jedná o údaje související s obranou státu, je přístup k nim omezen na pouze na orgány státní správy, orgány územní samosprávy a další subjekty vykonávající působnost v oblasti obrany státu, zajišťování bezpečnosti, krizového řízení a integrovaného záchranného systému. K § 5b Poskytování údajů z dokumentovaných výsledků zeměměřických činností, ze spravovaných bází dat a z provozu státní sítě permanentních stanic pro přesné určování polohy se bude řídit výlučně zeměměřickým zákonem s podpůrným použitím správního řádu. Důvodem je skutečnost, že v případech, kdy údaje nejsou poskytovány jako otevřená data, jsou s jejich poskytnutím spojeny náklady, které je namístě přenést na žadatele. To však zákon o svobodném přístupu k informacím ani zákon o právu na informace o životním prostředí neumožňují, a proto se jejich použití vylučuje.

K bodu 17 a 18 (§ 6 odst. 1)

V návaznosti na novou komplexní úpravu problematiky poskytování údajů z výsledků zeměměřických činností a z databází spravovaných Zeměměřickým úřadem a Ministerstvem obrany obsaženou v § 5 se § 6 odstavec 1 vypouští. Adekvátně tomu se upravuje i nadpis ustanovení tak, aby vystihoval jeho obsah po vypuštění prvního odstavce. V podrobnostech viz odůvodnění k § 5.

K bodu 19 (§ 9 odst. 2)

Přijetím zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), došlo ke změně terminologie. Je namístě tomu přizpůsobit i znění příslušného ustanovení zeměměřického zákona, které vycházelo ještě ze zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon).

K bodu 20 (§ 9a)

Stejně jako u jiných veřejnoprávních omezení vztahujících se k určitému území jeví se i v případě značek bodů základních bodových polí a ochranných pásem značek bodů základních bodových polí jako žádoucí řešení, kdy primárním zdrojem údajů o těchto omezeních pro celou veřejnou správu i pro soukromé subjekty bude registr územní identifikace, adres a nemovitostí. Editorem těchto údajů bude Zeměměřický úřad coby správce značek bodů základních bodových polí. Do katastru pak budou údaje o značkách bodů základních bodových polí a ochranných pásmech značek bodů základních bodových polí přenášeny automatizovaně.

K bodu 21 (§ 12)

Za účelem vytvoření vhodných návazností pro další změny zákona (zejm. v § 16, 16b a 16c) je ustanovení celkově přeformulováno. Při zachování požadavku na ověření výsledků zeměměřických činností ve všech případech, kdy je ověření požadováno dosavadní právní úpravou, se ověřování rozděluje na ověřování prováděné úředně oprávněnými zeměměřickými inženýry, ověřování prováděné orgány zeměměřictví a katastru a ověřování prováděné Ministerstvem obrany. Současné řešení, kdy i výsledky zeměměřických činností vyhotovené orgány veřejné moci v rámci jejich zákonem stanovené působnosti podléhají ověřování vykonávanému úředně oprávněnými zeměměřickými inženýry jako fyzickými osobami s jejich osobní odpovědností, je nevyhovující a neudržitelné. Aplikace právní úpravy úředního oprávnění k ověřování výsledků zeměměřických činností na vnitřní podmínky správy katastru nemovitostí je nepřiměřená. Ačkoli jak soukromá sféra, tak i státní správa produkují výsledky zeměměřických činností za účelem jejich použití při správě a vedení katastru či pro státní mapová díla, není s ohledem na odlišnost jejich postavení vhodné na garanci kvality výsledků zeměměřických činností aplikovat stejná pravidla. Vyhotovování výsledků zeměměřických činností katastrálních úřadů je výkonem státní správy na úseku zeměměřictví a katastru, která jako taková podléhá celé řadě pravidel a kontrolních mechanismů, jejichž smyslem je zajišťovat správnost postupů státu. Kontrola a deklarace dodržení přesnosti a náležitostí výsledků zeměměřických činností vyhotovených orgány veřejné moci prostřednictvím ověření provedeného zaměstnancem orgánu veřejné moci, který je fyzickou osobou s úředním oprávněním, je tak v rozporu se zákonnou odpovědností orgánu veřejné moci za správnost jeho činnosti, neboť tuto odpovědnost za něj nemohou nést jiné osoby, a v tomto smyslu je i nadbytečná. Stávající úprava spočívající v povinnosti ověřovat výsledky zeměměřických činností vyhotovené orgány zeměměřictví a katastru vede k formálnímu pojetí provádění ověřování, ke zdvojení odpovědnosti, k obtížné vymahatelnosti a k nadbytečné administrativě. Při kontrolní činnosti zeměměřických a katastrálních inspektorátů je problematické i zodpovězení otázky, zda zeměměřický a katastrální inspektorát v případě kontroly obnovy katastrálního operátu provádí kontrolu výkonu státní správy, nebo dohled nad ověřováním výsledků zeměměřických činností nebo obojí. V současné právní úpravě se tak bez jednoznačného řešení střetává odpovědnost státu za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci nesprávným úředním postupem a osobní odpovědnost úředně oprávněného zeměměřického inženýra. Obtížně zodpověditelné jsou i běžné praktické otázky typu, kdo má v tomto případě hradit náklady na ověřování (pořízení certifikátu a časových razítek atd.). V případě porušení povinností úředně oprávněného zeměměřického inženýra při ověřování výsledků zeměměřických činností vyhotovených orgánem veřejné moci současně dochází ke střetu odpovědnosti podle zeměměřického zákona [přestupek podle § 17b odst. 2 písm. a)] a kárné odpovědnosti státního zaměstnance podle zákona o státní službě (§ 87 a násl.). Důsledkem současného řešení jsou pak mimo jiné i odlišné požadavky na náležitosti žádosti o úřední oprávnění pro zaměstnance rezortu. K vyřešení popsané situace je navrhováno, že výsledky zeměměřických činností, které vznikají v rámci výkonu státní správy, nebudou nadále ověřovány úředně oprávněnými zeměměřickými inženýry jakožto soukromými osobami, ale těmi orgány veřejné moci, které je vyhotovily, a v jejich rámci pak těmi zaměstnanci, kteří k tomu mají patřičnou odbornou způsobilost. V případě, že by se odpovědný zaměstnanec orgánu veřejné moci chtěl stát úředně oprávněným zeměměřickým inženýrem (pro výkon činnosti mimo státní správu), musel by splnit všechny pro to zákonem stanovené podmínky. Obdobné řešení se navrhuje v odstavci 4 i pro výsledky zeměměřických činností vyhotovované Ministerstvem obrany stanoveným vojenským zařízením nebo vojenským útvarem jako součást výkonu jeho působnosti. Odstavec 5 zůstává obsahově totožný s dosavadním odstavcem 2, pouze je formálně upraven v návaznosti na obsah předchozích odstavců. Pro přeshraniční poskytování služby spočívající v ověření výsledků zeměměřických činností tak bude i nadále platit, že podmínky pro české i zahraniční osoby jsou zcela stejné.

K bodu 22 a 32 [§ 12 odst. 1 a § 16 odst. 1 písm. b)]

Navrhuje se změna ustanovení tak, aby účinnost změn týkajících se výsledků zeměměřických činností využívaných pro vedení digitální technické mapy byla odložena, a to vzhledem k tomu, že novela zeměměřického zákona č. 47/2020 Sb., kterou je do právního řádu zaváděno vedení digitálních technických map, nabývá účinnosti až 1. července 2023.

K bodu 23

K § 13 odst. 1 písm. a) Navrhuje se zobecnit, že úřední oprávnění podle písmene a) se uděluje pro všechny výsledky zeměměřických činností využívané pro správu katastru nemovitostí. Dosavadní výčet výsledků zeměměřických činností, pro které se úřední oprávnění uděluje, totiž plně neodpovídá tomu, co má být podle § 12 zákona ověřováno. Ustanovení je proto upravováno tak, aby si množina výsledků zeměměřických činností, které mají být ověřovány, a množina výsledků zeměměřických činností, k jejichž ověřování se uděluje oprávnění, plně odpovídaly. Dále se z demonstrativního výčtu vypouští upřesněný přídělový plán, který se již podle současné právní úpravy nevyhotovuje. Doplňuje se rovněž, že úřední oprávnění podle písmene a) se vztahuje i na ověřování stejnopisu geometrického plánu. K § 13 odst. 1 písm. b) Navrhuje se zobecnit, že úřední oprávnění podle písmene b) se uděluje pro ověřování výsledků využívaných pro státní mapová díla. Dosavadní výčet výsledků zeměměřických činností, pro které se úřední oprávnění uděluje, totiž plně neodpovídá tomu, co má být podle § 12 zákona ověřováno. Ustanovení je proto upravováno tak, aby si množina výsledků zeměměřických činností, které mají být ověřovány, a množina výsledků zeměměřických činností, k jejichž ověřování se uděluje oprávnění, plně odpovídaly. Následující výčet je demonstrativní. Vypouští se, že tyto výsledky se využívají pouze pro potřeby orgánů zeměměřictví a katastru, neboť jejich užití je širší. K § 13 odst. 1 písm. c) S ohledem na to, že výčet výsledků zeměměřických činností ve výstavbě, které podléhají ověření, je nově proveden již v § 12 odst. 2, se zde tento výčet jako duplicitní vypouští.

K bodu 24 [§ 13 odst. 1 písm. c)]

Vzhledem k tomu, že novela zeměměřického zákona č. 47/2020 Sb., kterou je do právního řádu zaváděno vedení digitálních technických map, nabývá účinnosti až 1. července 2023, může úřední oprávnění pro ověřování výsledků zeměměřických činnosti zahrnovat i výsledky zeměměřických činnosti využívané pro vedení digitální technické mapy až po tomto datu.

K bodu 25 [§ 13 odst. 1 písm. d)]

Ustanovení je doplněno tak, aby reagovalo na změnu § 4 odst. 1 písm. d).

K bodu 26 (§ 14 odst. 6)

Úřední oprávnění k ověřování výsledků zeměměřických činností v rozsahu podle § 13 odst. 1 písm. a) až c) vydává Český úřad zeměměřický a katastrální. Proto je namístě, aby se žádost o vydání tohoto oprávnění podávala přímo Českému úřadu zeměměřickému a katastrálnímu, který toto oprávnění vydává, což je standardní řešení obvyklé i u jiných typů žádostí.

K bodu 27 (§ 14 odst. 7)

Část obsahu dosavadního odstavce 7 se přesouvá do nového § 16a, který komplexně upravuje problematiku vedení údajů o osobách, kterým bylo uděleno úřední oprávnění k ověřování výsledků zeměměřických činností. Zároveň dochází k terminologické změně z pojmu „seznam“ na rejstřík, jak odpovídá terminologii zavedené při rekodifikaci soukromého práva.

K bodu 28 (§ 14a odst. 1)

Opravuje se nesprávný odkaz.

K bodu 29 (§ 15 odst. 5)

V důsledku změn v § 14 odstavci 6 byla vypuštěna legislativní zkratka „inspektorát“. Tu je s ohledem na další využívání tohoto pojmu v zákoně potřeba opětovně zavést při prvním výskytu zkracovaného textu „zeměměřický a katastrální inspektorát“ – tedy v ustanovení § 15 odst. 5.

K bodu 30 (§ 15 odst. 7)

Upravuje se terminologie (změna ze „seznam“ na rejstřík“) v návaznosti na změnu § 14 odst. 7.

K bodu 31 [§ 16 odst. 1 písm. a) a b)]

Úpravou znění písmen a) a b) tohoto ustanovení se upřesňují povinnosti úředně oprávněného zeměměřického inženýra, které má před ověřením výsledku zeměměřické činnosti, a to zásadně bez ohledu na to, jaký výsledek zeměměřické činnosti ověřuje. Současně je odstraněn nedůvodný rozdíl mezi povinnostmi při ověřování výsledků zeměměřických činností využívaných pro katastr nemovitostí a státní mapové dílo a při ověřování výsledků zeměměřických činností ve výstavbě, pokud jde o povinnost spočívající v dodržení podmínek stanovených právními předpisy, v nestranném jednání a vycházení ze spolehlivě zjištěného stavu. V důsledku změny právní úpravy správního trestání s účinností od 1. července 2017 již není odpovědnost úředně oprávněného zeměměřického inženýra za nedodržení podmínek nebo povinností stanovených zákonem o zeměměřictví pro ověřování výsledků zeměměřických činností využívaných pro katastr nemovitostí nebo státní mapové dílo vždy objektivního charakteru. V případech, kdy úředně oprávněný zeměměřický inženýr neprovedl ověření výsledku zeměměřických činností při svém podnikání nebo v přímé souvislosti s ním, vyžaduje se k jeho odpovědnosti za tento přestupek zavinění. Je přitom velmi obtížné, ne-li nemožné, prokázat zavinění úředně oprávněného zeměměřického inženýra za nesplnění povinností, které jsou právními předpisy stanoveny výhradně pro vyhotovitele výsledků zeměměřických činností (např. § 89 katastrální vyhlášky), pokud není současně tím, kdo výsledek vyhotovil. Za účelem zachování odpovědnosti úředně oprávněného zeměměřického inženýra za odbornou úroveň jím ověřených výsledků zeměměřických činností, za dosažení předepsané přesnosti a za správnost a úplnost náležitostí podle právních předpisů a současně udržení možnosti sankcionovat nedodržení právními předpisy stanovených postupů při vyhotovování výsledku zeměměřických činností pomocí skutkové podstaty vymezené v § 17b odst. 2 písm. a) zákona, je výslovně stanoveno, že před ověřením výsledku zeměměřických činností je úředně oprávněný zeměměřický inženýr povinen mimo jiné prověřit soulad postupů vyhotovitele takového výsledku s právními předpisy.

K bodu 33 [§ 16 odst. 1 písm. c)]

V návaznosti na doplnění nového odstavce 4 do § 12 (ověřování výsledků zeměměřických činností využívaných pro státní mapová díla a tvorbu a vedení databázových souborů obsahujících prostorové informace pro potřeby obrany státu) je potřebné adekvátně doplnit i povinnosti úředně oprávněné osoby ve vztahu k těmto výsledkům, na které se vztahují speciální podmínky vymezené Ministerstvem obrany na základě § 11 odst. 2 zákona.

K bodu 34 [§ 16 odst. 1 písm. f)]

V případě zeměměřických činností využívaných pro potřeby obrany státu se v řadě případů nejeví vhodné lokalizovat území, kde byly zeměměřické činnosti vykonány, katastrálním územím. Proto bude umožněno, aby mohla být lokalizace provedena i jiným způsobem, a to označením mapového listu základního státního mapového díla měřítka 1 : 25 000 pokrývajícího dané území. Rovněž dochází ke sjednocení požadavků na způsob označení fyzické osoby, která vykonala zeměměřické činnosti, s obdobnými požadavky v jiných ustanoveních zákona.

K bodu 35 [§ 16 odst. 1 písm. g) a h)]

Povinnost oznámit změny údajů uvedených v žádosti o udělení úředního oprávnění tomu orgánu státní správy, který úřední oprávnění vydal, se vypouští. Aktualizace údajů vedených v rejstříku osob s úředním oprávněním bude zajištěna automatizovaně z dostupných administrativních zdrojů, a to základního registru obyvatel, agendového informačního systému evidence obyvatel a agendového informačního systému cizinců. Adekvátně tomu se vypouští i skutková podstata přestupku spočívajícího v neohlášení změny údajů uvedených v žádosti o udělení úředního oprávnění – viz odůvodnění k bodu 47.

K bodu 36 (§ 16 odst. 2)

Rozsah odpovědnosti úředně oprávněného zeměměřického inženýra jednoznačně plyne z prvního odstavce, ustanovení se proto jako nadbytečné vypouští.

K bodům 37 a 38 [§ 16 odst. 3 písm. a) a b)]

Ustanovení je potřebné terminologicky sjednotit s novým ustanovením 16a a upravit odkaz na odstavec přečíslovaný v důsledku zrušení druhého odstavce § 16.

K bodu 39 (§ 16 odst. 4)

Ustanovení se nově formuluje tak, aby lépe vystihovalo postup při ověřování výsledků zeměměřických činností v elektronické podobě. Současně dochází k úpravě požadavku na úroveň elektronického podpisu, s jehož využitím jsou ověřovány výsledky zeměměřických činností v elektronické podobě. S ohledem na význam ověření je namístě, aby bylo opatřováno elektronickým podpisem s nejvyšším možným zabezpečením. Tento požadavek naplňuje podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES kvalifikovaný elektronický podpis.

K bodu 40 (§ 16 odst. 5)

S ohledem na změny v § 16 odst. 6 se doplňuje, že evidence je vedena nejen o ověřených kopiích, ale také o vyhotovených stejnopisech výsledků zeměměřických činností. Rovněž se upravuje odkaz na odstavec přečíslovaný v důsledku zrušení druhého odstavce § 16.

K bodu 41 (§ 16 odst. 6)

Ustanovení je rozšiřováno tak, aby se nevztahovalo pouze na geometrický plán, nýbrž na všechny výsledky zeměměřické činnosti vyhotovené v elektronické podobě. Není totiž důvod omezovat možnost „převedení“ výsledku zeměměřické činnosti, který byl vyhotoven v elektronické podobě, do podoby listinné pouze na geometrický plán. Zároveň se upravuje postup při vyhotovení stejnopisu výsledku zeměměřických činností.

K bodu 42

K § 16a Úprava vedení rejstříků fyzických osob, kterým bylo Českým úřadem zeměměřickým a katastrálním a Ministerstvem obrany uděleno úřední oprávnění, se přesouvá z § 14 odst. 7 do nového samostatného ustanovení. Dosavadní úprava této oblasti byla velmi kusá a s ohledem na přijetí obecného nařízení o ochraně osobních údajů nedostatečná. Nově je proto výslovně upraveno, jaké konkrétní údaje budou o fyzických osobách, kterým bylo uděleno úřední oprávnění, vedeny, a to v souladu se zásadami zpracování osobních údajů stanovenými obecným nařízením o ochraně osobních údajů, zejména zásadou účelového omezení, minimalizace a přesnosti. Databáze a informační systémy vytvořené a vedené na základě tohoto zákona budou vedeny jako informační systémy s vysokou dostupností a vysokou mírou zabezpečení integrity a ochrany osobních údajů. Při jejich vytváření, změně a provozu bude kladen důraz na zajištění kybernetické bezpečnosti. V této souvislosti je rovněž řešena problematika přístupu k údajům předmětných rejstříků. Rejstřík vedený Českým úřadem zeměměřickým a katastrálním bude informačním systémem veřejné správy. Vybrané údaje tohoto rejstříku budou dostupné veřejně, a to pouze v rozsahu nezbytném pro to, aby veřejnost poptávající provedení zeměměřických činností mohla úředně oprávněného zeměměřického inženýra působícího v dané oblasti dohledat a kontaktovat. Přístup fyzických osob s úředním oprávněním do neveřejné části rejstříku bude zajištěn s využitím elektronické identifikace prostřednictvím kvalifikovaného systému elektronické identifikace. Naopak rejstřík vedený Ministerstvem obrany bude s ohledem na souvislost se zajišťováním obrany státu neveřejný a s ohledem na jeho rozsah nebude mít podobu informačního systému veřejné správy. Osoba, které se vedené údaje přímo týkají, bude mít právo na plný přístup k údajům oběma rejstříků, orgány veřejné moci pak pouze v rozsahu, který bude nezbytný pro plnění konkrétního úkolu při výkonu jejich působnosti. K § 16b Navrhuje se, aby k ověřování výsledků zeměměřických činností vyhotovených orgány zeměměřictví a katastru jako součást výkonu jejich působnosti byly oprávněni ti státní zaměstnanci, kteří mají odpovídající vzdělání a praxi, složí příslušnou úřednickou zkoušku a jsou k tomu pověřeni. Pověřit ověřováním výsledků zeměměřických činností vyhotovených orgány zeměměřictví a katastru je možné také zaměstnance, který je fyzickou osobou s úředním oprávněním. Obsah zkoušky, který určuje stejný orgán jako v případě zkoušky pro udělení úředního oprávnění podle § 13 zákona, bude stanoven takovým způsobem, aby byla garantována potřebná kvalita ověřovaných výsledků zeměměřických činností. Bude tedy obdobný jako u zkoušky podle § 14a zákona o zeměměřictví. Zaměstnanci orgánu zeměměřictví a katastru uvedení v odstavci 4 (tedy zaměstnanci, kteří vykonali zkoušku podle § 14a zákona o zeměměřictví) pak již budou muset vykonat pouze obecnou část úřednické zkoušky. Zvláštní části zkoušky je totiž rovnocenná příslušná zkouška požadovaná pro získání úředního oprávnění v souladu s ustanovením § 36 odst. 4 zákona o státní službě a prováděcího nařízení vlády č. 136/2015 Sb., o rovnocennosti některých zkoušek a odborných kvalifikací zvláštní části úřednické zkoušky. V návaznosti na to se pak upravují další nezbytné související činnosti, zejména vedení evidence výsledků zeměměřických činností ověřených orgány zeměměřictví a katastru. V této souvislosti budou v nezbytném rozsahu evidovány osobní údaje, a to údaje osoby, která výsledek zeměměřické činnosti ověřila, a osoby, která tuto zeměměřickou činnost vykonala. Evidence údajů o osobě, která zeměměřickou činnost vykonala, je nezbytná pro kontrolu dodržování ustanovení § 3 odst. 3 a 4 zákona a udělení případné sankce při jeho porušení podle § 17a odst. 1 písm. c). Nejedná se přitom o nový způsob zpracování osobních údajů, neboť tyto údaje jsou již v současnosti zpracovávány na základě § 16 odst. 1 písm. f), změna spočívá pouze v „přeřazení“ do režimu ověřování výsledků zeměměřických činností vyhotovených orgány zeměměřictví a katastru. Dále se upravuje způsob ověření jak pro listinnou, tak pro elektronickou podobu výsledku zeměměřické činnosti vyhotoveného orgánem zeměměřictví a katastru jako součást výkonu jeho působnosti, přičemž se přiměřeně vychází z již platných ustanovení upravujících tuto problematiku pro ověřování fyzickými osobami s úředním oprávněním. K § 16c Obdobné řešení jako v § 16b je doplněno i pro resort Ministerstva obrany.

K bodu 43 (§ 17)

V návaznosti na zhuštění polohového bodového pole a vybudování státní sítě permanentních stanic pro přesné určování polohy byly na seznam stanovených územních celků postupně doplněny všechny územní celky. Ustanovení odstavce 1 se tak v částech obsahující výjimky z používání referenčních systémů závazných na území státu stalo obsoletním. Navrhuje se proto možnost výjimky vypustit, neboť v praxi není využívána. Zároveň se upravuje i znění odstavce 2, neboť je třeba reagovat na skutečnost, že od doby jeho přijetí se stalo standardem, že řada údajů geodetického nebo geografického charakteru již není vedena v analogové podobě, ale jako součást databází.

K bodu 44 a 45 (§ 17a odst. 1 až 3)

Skutkové podstaty přestupků se upravují tak, aby odpovídaly současným požadavkům na tvorbu skutkových podstat přestupků a změnám vyplývajícím z ostatních ustanovení zákona. Namísto skutkové podstaty doposud založené ustanovením § 17a odst. 1 písm. d), pro jejíž naplnění se nepodařilo nalézt žádný příklad, je zakotvena nová skutková podstata, která směřuje k postihu porušení důležité povinnosti umožňující aktualizaci státního mapového díla a technických map veřejné správy (povinnost obsažená v § 6 odst. 2 zákona).

K bodu 46 (§ 17a odst. 4 a 5)

V § 17a odst. 4 a 5 dochází k legislativně technické úpravě promítnutím změny z vložení nových odstavců 2 a 3 do § 17a.

K bodu 47 (§ 17b odst. 2)

Skutková podstata přestupku spočívajícího v neohlášení změny údajů uvedených v žádosti o udělení úředního oprávnění se vypouští, neboť aktualizace údajů vedených v rejstříku osob s úředním oprávněním bude zajištěna automatizovaně z dostupných administrativních zdrojů, a to základního registru obyvatel, agendového informačního systému evidence obyvatel a agendového informačního systému cizinců.

K bodu 48 (§ 17b odst. 4)

Zavádí se speciální pravidlo pro stanovení místní příslušnosti k projednání uvedených přestupků. V současné době je velmi problematické určovat místní příslušnost zeměměřického a katastrálního inspektorátu k řešení přestupku ve smyslu § 17b odst. 2 písm. a) a c) podle obecného ustanovení § 62 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, podle kterého se místní příslušnost řídí především místem spáchání přestupku. S ohledem na elektronickou formu provádění ověřování výsledků zeměměřických činností je zjišťování, kde (na jakém místě, adrese) úředně oprávněný zeměměřický inženýr ověření výsledku zeměměřických činností provedl, velmi obtížné. Výsledek takového zjišťování často závisí pouze na sdělení obviněného úředně oprávněného zeměměřického inženýra. V zájmu řádného a rychlého projednání uvedených přestupků je žádoucí, aby místně příslušným byl ten zeměměřický a katastrální inspektorát, v jehož územní působnosti se nachází nemovitost, které se výsledek zeměměřické činnosti týká. Určování místní příslušnosti k projednání uvedených přestupků pak bude v souladu s územní působností zeměměřických a katastrálních inspektorátů stanovenou v příloze č. 1 zákona č. 359/1992 Sb., o zeměměřických a katastrálních orgánech. Speciální úprava povede k menší administrativní náročnosti při šetření těchto přestupků.

K bodu 49 (§ 19)

Ustanovení se vypouští pro nadbytečnost. Správní řád se použije na základě vlastního vymezení věcné působnosti, nikoliv na základě toho, že se na něj odkáže ve zvláštním zákoně.

K bodu 50 [§ 20 odst. 1 písm. c)]

V návaznosti na novou úpravu problematiky poskytování údajů z dokumentovaných výsledků zeměměřických činností, ze spravovaných bází dat a z provozu státní sítě permanentních stanic Zeměměřickým úřadem obsaženou v § 5 se navrhuje stanovit formy poskytování těchto údajů a úplaty za ně vyhláškou.

K bodu 51 [§ 20 odst. 1 písm. e)]

V návaznosti na změny provedené v § 12 a v § 16b je třeba odpovídajícím způsobem upravit i zmocnění.

K bodu 52 [§ 20 odst. 2 písm. a)]

Možnost stanovit náležitosti žádosti o zánik úředního oprávnění není Ministerstvem obrany využívána, proto se zrušuje.

K čl. II

Navrhují se přechodná ustanovení tak, aby byla zajištěna návaznost příslušných postupů, zejména pak postupů v řízení o přestupcích a při poskytování údajů.

K čl. III

Vzhledem k úpravám provedeným v ustanoveních § 12 a 13 se navrhuje zrušení novelizačních bodů zákona č. 47/2020 Sb., kterými byla tato ustanovení měněna. Jedná o ustanovení již platná, která však ještě nenabyla účinnosti. Tato ustanovení jsou věcně nahrazena úpravou provedenou v bodech č. 22 a 24 tohoto zákona.

K čl. IV

Navrhuje se účinnost dnem 1. ledna 2023, s výjimkou čl. I bodů 13, 14, 22, 24 a 32 a čl. II bodu 2, které nabývají účinnosti dnem 1. července 2023, a to v souladu s účinností zákona č. 47/2020 Sb., kterým bylo do zákona začleněno vedení digitálních technických map.

V Praze dne 23. února 2022

Předseda vlády: prof. PhDr. Petr Fiala, Ph.D., LL.M., v. r.

Ministr zemědělství: Ing. Zdeněk Nekula v. r.