Důvodová zpráva — zákon č. 89/2017 Sb.

A Závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace

SHRNUTÍ ZÁVĚREČNÉ ZPRÁVY RIA

1. Základní identifikační údaje

Název návrhu zákona: Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 73/2012 Sb., o látkách, které

poškozují ozonovou vrstvu, a o fluorovaných skleníkových plynech

Předpokládaný termín nabytí účinnosti, v případě

Zpracovatel / zástupce předkladatele:

dělené účinnosti rozveďte

Ministerstvo životního prostředí

1. 1. 2017

Implementace práva EU: Ano

- uveďte termín stanovený pro implementaci: 1. 1. 2017

- uveďte, zda jde návrh nad rámec požadavků stanovených předpisem EU?: Ne

Nařízení Evropské parlamentu a Rady (EU) č. 517/2014 bylo přijato s cílem chránit životní prostředí snižováním emisí fluorovaných skleníkových plynů s ohledem na jejich nežádoucí dopady na klima. Snížením emisí fluorovaných skleníkových plynů má přispět k celkovému snížení emisí skleníkových plynů. Analýza dopadů k tomuto nařízení EU č. 517/2014 je veřejně dostupná pod názvem „SWD(2012) 364 - Impact assessment review of Regulation (EC) No 842/2006 on certain fluorinated greenhouse gases“. Analýza uvádí, že v roce 2010 činily emise fluorovaných skleníkových plynů na úrovni EU cca 110 mil. tun CO2 ekv, tj. cca 2 % celkových emisí skleníkových plynů. Analýza také uvádí, že snížení emisí skleníkových plynů na požadovanou úroveň vyvolá v rámci EU celkové čisté náklady pro průmysl o velikosti až cca 1 500 mil. EUR/rok.

2. Cíl návrhu zákona

Nejzásadnější body a cíle novely zákona č. 73/2012 Sb. jsou v návaznosti na implementaci evropské legislativy (zejm. nařízení č. 517/2014) tyto:

1. Upravení podmínek provozu a uvádění na trh zařízení obsahujících regulované látky nebo fluorované skleníkové plyny s cílem snížit riziko jejich neodborné instalace a zamezit tak únikům těchto látek do ovzduší; 2. Upravení ustanovení týkající se hodnotících, atestačních a certifikačních subjektů, implementace nových povinností a posouzení možnosti částečného převedení kompetencí při vydávání certifikátů z MŽP na soukromé subjekty; 3. Doplnění sankčních ustanovení a povinností vybraných provozovatelů zařízení a rozšíření pravomocí ČOI.

3. Agregované dopady návrhu zákona

http://ec.europa.eu/clima/policies/f-gas/legislation/docs/swd_2012_364_en.pdf 3.1 Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty: Ano

- Odstranění rizika sankcí ze strany EU a zajištění implementace nařízení č. 517/2014 – bod 1.3.1, 2.3.1, 3.3.1

- Zachování současného příjmu MŽP ze správních poplatků na vystavení certifikátu - cca 400 tis. Kč/rok – bod 2.3.1

- Zachování současných administrativních nákladů MŽP jako certifikačního subjektu - cca 152 tis. Kč/rok – bod 2.3.1

- Administrativní náklady MŽP na informační povinnosti - cca 4,6 tis. Kč/rok – bod 2.3.1

- Náklady vyplývající z rozšíření pravomocí ČOI – bod 3.3.1

3.2 Dopady na podnikatelské subjekty: Ano

- Navýšení poptávky po instalacích zařízení a zvýšení příjmů certifikovaných subjektů – cca 100 mil. Kč/rok – bod 1.3.1

- Navýšení nákladů subjektů v případě nutnosti zajistit odbornou instalaci - cca 100 mil. Kč/rok – bod 1.3.1

- Zvýšení administrativních nákladů prodejců zařízení na vedení záznamů - cca 1,46 mil. Kč/rok

– bod 1.3.1

- Administrativní náklady hodnotících subjektů na žádosti o povolení - cca 42 Kč/žádost – bod 2.3.1

- Administrativní náklady hodnotících subjektů na zveřejňování informací - cca stovky Kč/subjekt

– bod 2.3.1

- Administrativní náklady atestačních subjektů na poskytování informací - 0 až cca 1 500 Kč/rok/subjekt – bod 2.3.1

- Zvýšení příjmů certifikovaných subjektů – bod 3.3.1

- Náklady stávajících provozovatelů na zajištění kontroly těsnosti (cca 5 000 zařízení) – cca jednotky tisíc Kč/rok/provozovatel – bod 3.3.1

- Náklady provozovatelů při uvádění zařízení na trh (cca 33 tis. Ks/rok) - cca stovky Kč až jednotky tisíc Kč/zařízení – bod 3.3.1

- Jednorázové náklady na instalaci systému detekce úniků f-plynů (cca 1 000 zařízení) – celkem cca 50 mil. Kč – bod 3.3.1

- Náklady na zajištění kontroly systému detekce úniků F-plynů - cca 2 až 5 tis. Kč/rok/zařízení – bod 3.3.1

- Administrativní náklady provozovatelů na informační povinnosti – cca stovky Kč/rok/provozovatel – bod 3.3.1

- Náklady provozovatelů na zajištění znovuzískání F-plynů - cca 800 až 4 000 Kč/provozovatel – bod 3.3.1

- Administrativní náklady dotčených provozovatelů na nově doplněné povinnosti – cca stovky Kč/rok/subjekt – bod 3.3.1

3.3 Dopady na územní samosprávné celky (obce, kraje): Ne

3.4 Sociální dopady: Ne 3.5 Dopady na životní prostředí: Ano

- Zamezení úniku F-plynů do ovzduší v případě neodborné instalace – bod 1.3.1

- Vyšší informovanosti současných provozovatelů o možnostech použití alternativních plynů – bod 2.3.1

- Doplnění sankcí a povinností ve vztahu k zajištění ochrany ozonové vrstvy a klimatu Země, zamezení úniků F-plynů a regulovaných látek do ovzduší – bod 3.3.1

1 Podmínky provozu a uvádění na trh zařízení obsahujícího regulované látky nebo fluorované skleníkové plyny

1.1 Důvod předložení a cíle

1.1.1 Definice problému

Podle nařízení (ES) 1005/2009 čl. 11 odst. 4 již nelze od 1. 1. 2015 používat hydrochloruhlovodíky při údržbě nebo opravě stávajících zařízení. V tomto smyslu je třeba aktualizovat vedení záznamů evidenčních knih zařízení. Novelizace se týká mj. vedení záznamů o likvidaci chladicího zařízení a údajů o dalším nakládání s regulovanými látkami znovuzískanými z tohoto zařízení. Účelem je kontrolovatelnost správného nakládání s regulovanou látkou. Možnost přechodu na jinou regulovanou látku již není aktuální, proto nemá smysl upravovat v zákoně takovou možnost.

Nehermeticky uzavřená zařízení se podle čl. 11 odst. 5 nařízení 517/2014 mohou prodávat konečnému uživateli pouze tehdy, je-li doloženo, že instalaci provede podnik certifikovaný s čl. 10 nařízení (EU) č. 517/2014. Tuto povinnost je třeba implementovat do novely zákona č. 73/2012 Sb. o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, a o fluorovaných skleníkových plynech (dále jen zákon, zákon č. 73/2012 Sb.). Smyslem této právní úpravy je zabránit neodborné instalaci klimatizačních jednotek, při které často dochází k únikům fluorovaných skleníkových plynů (F-plynů).

1.1.2 Popis existujícího právního stavu v dané oblasti

Současný zákon č. 73/2012 Sb., o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, a o fluorovaných skleníkových plynech, reguluje pouze podmínky provozu zařízení obsahujícího regulované látky a fluorované skleníkové plyny (§ 4), ale již více nespecifikuje podmínky uvádění na trh nehermeticky uzavřených zařízení obsahující fluorované skleníkové plyny. Dosavadní stav je, že pro správnou instalaci nehermeticky uzavřených zařízení je vyžadována instalace certifikovanou osobou, ale v praxi se tak neděje. Prodejci právě naopak inzerují některé klimatizační jednotky jako instalovatelné uživatelem. Porušení této části nařízení č. 517/2014 je v současné době nekontrolovatelné, což má za následek úniky fluorovaných skleníkových plynů v důsledku neodborného zacházení.

1.1.3 Identifikace dotčených subjektů

Přímo dotčené subjekty vykonávající státní správu podle zákona č. 73/2012 Sb. (identifikace dopadů viz kapitola 1.3.1 „Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty“):

a) Ministerstvo životního prostředí (MŽP, ministerstvo) jako ústřední správní úřad v oblasti ochrany ozonové vrstvy a klimatického systému Země;

b) Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP); Přímo dotčené subjekty, na které dopadají povinnosti podle zákona č. 73/2012 Sb. (identifikace dopadů viz kapitola 1.3.1 „Dopady na podnikatelské subjekty“)

c) osoba provozující zařízení s obsahem nejméně 3 kg regulovaných látek;

d) osoba provozující zařízení obsahující fluorované skleníkové plyny;

e) certifikovaná osoba k zneškodnění regulované látky;

f) osoby, které prodávají konečnému spotřebiteli nehermeticky uzavřená zařízení plněná fluorovanými skleníkovými plyny;

g) certifikované osoby, které provádí instalaci nehermeticky uzavřených zařízení plněných fluorovanými skleníkovými plyny.

1.1.4 Popis cílového stavu

Cílem je provedení implementace článku 11(5) nařízení (EU) č. 517/2014 a aktualizace evidence záznamů. V širším kontextu je cílem právní úpravy v oblasti regulovaných látek a fluorovaných skleníkových plynů snížení emisí těchto látek. Emise těchto látek má negativní dopady na ozonovou vrstvu a na klimatický systém planety, jejich redukce tak má za cíl omezit globální změnu klimatu a nárůst teploty.

1.1.5 Zhodnocení rizika

Mezi hlavní rizika zachování současného stavu patří nedodržení implementace evropské legislativy a sankce s tím spojené. Dále lze definovat rizika spojená s nedostatečnými záznamy vedenými provozovateli v evidenční knize, obtížnou kontrolovatelnost správného nakládání s regulovanými látkami, resp. emise regulovaných látek při nesprávném zacházení a riziko úniků fluorovaných skleníkových plynů v důsledku neodborné manipulace s nehermeticky uzavřenými zařízeními obsahujícími fluorované skleníkové plyny. Neodborná manipulace s nehermeticky uzavřenými systémy může vést k úniku celé náplně, a tedy k významně vyšším emisím fluorovaných skleníkových plynů, než například v případě závady na chladícím okruhu s následkem postupného úniku, který bývá obvykle brzy odhalen (díky snížení účinnosti zařízení).

1.2 Návrh variant řešení

1.2.1 Varianta 0

Zachování současného stavu, tj. bez evidence certifikovaných osob, které provedou instalaci, resp. pokračování stavu, kdy jsou klimatizační jednotky instalovány neodborně.

1.2.2 Varianta 1

Navrhuje se stanovit výslovný zákaz instalace nehermeticky uzavřeného zařízení plněného fluorovanými skleníkovými plyny jinou než certifikovanou osobou.

Dále se doplňuje povinnost prodejcům nehermeticky uzavřených zařízení, dle které smí toto zařízení prodat pouze, pokud budou mít písemnou smlouvou zajištěno, že instalaci provede certifikovaná osoba. Smlouva musí být písemná a musí obsahovat výrobní číslo instalovaného nehermeticky uzavřeného zařízení plněného fluorovanými skleníkovými plyny a číslo certifikátu certifikované osoby, která instalaci provede.

Povinnost prodejce zajistit, aby instalaci nehermeticky uzavřeného zařízení plněného fluorovanými skleníkovými plyny provedla certifikovaná osoba, obvykle bude znamenat, že součástí prodeje zařízení bude rovněž „povinná služba“ spočívající v instalaci nakoupeného zařízení certifikovanou osobou a bez „povinné služby“ nebude možné zařízení koupit. V praxi se předpokládá, že prodejce, který nese odpovědnost za zajištění odborné instalace, bude obvykle nabízet prodej nehermeticky uzavřeného zařízení společně s jeho odbornou instalací. Prodejce nehermeticky uzavřeného zařízení plněného fluorovanými skleníkovými plyny bude současně povinen všechny smlouvy o instalaci pro účely kontroly uchovat po dobu 5 let.

V rámci připomínkových řízení byla také zvažována možnost, že by povinnost zajištění odborné instalace předmětného zařízení mohla být splněna nikoli prodejcem ale samotným konečným uživatelem zařízení. Konečný uživatel by prodejci před prodejem sdělil číslo certifikátu certifikované osoby, která instalaci předmětného zařízení provede. Od této možnosti bylo na základě diskuse s připomínkovými místy upuštěno z důvodu možnosti obcházení povinnosti instalace zařízení certifikovanou osobou tím, že uživatel prodejci nahlásí číslo certifikátu, které je veřejně dostupné, avšak následně instalaci nahlášenou certifikovanou osobou neprovede.

1.3 Vyhodnocení nákladů a přínosů

1.3.1 Identifikace nákladů a přínosů

a) Varianta 0

Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty

Zachování současného znění zákona č. 73/2012 Sb. představuje negativní dopady na státní rozpočet z důvodu případných sankcí, které mohou být ze strany EU uděleny v případě nezajištění implementace nařízení EU č. 517/2014.

Dopady na podnikatelské subjekty

Dle odhadu odboru ochrany ovzduší se celkový počet neodborných instalací pohybuje ve

výši cca 10 000/rok, což při odhadu ceny jedné instalace cca 10 000 Kč bez DPH

představuje potenciální ztrátu certifikovaných subjektů v případě, že dochází k neodborné

instalaci, ve výši cca 100 mil. Kč/rok. Současně lze za současného stavu uvažovat úsporu

finančních prostředků v případě, že subjekty nejsou povinny zajistit instalaci zařízení

certifikovanou osobou a dochází k neodborné instalaci, která činí cca 100 mil. Kč/rok.

Dopady na územní samosprávné celky (obce, kraje)

Současný stav nepředstavuje dopady na územní samosprávné celky.

Sociální dopady

Současný stav nepředstavuje dopady v sociální oblasti.

Dopady na životní prostředí

V případě, že není kontrolována odborná instalace nehermeticky uzavřených zařízení plněných fluorovanými skleníkovými plyny autorizovanými osobami, může dojít i dochází k úniku fluorovaných skleníkových plynů, které negativně ovlivňují životní prostředí. Dle odhadu odboru ochrany ovzduší MŽP (2015) se celkový počet neodborných instalací pohybuje ve výši cca 10 000/rok. Každá takováto neodborná manipulace s nehermeticky uzavřenými systémy přináší značné riziko úniku celé náplně, a tedy k významně vyšším emisím fluorovaných skleníkových plynů s nežádoucím dopadem na klima.

b) Varianta 1

Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty

Navrhovanou variantou 1 dochází k implementaci nařízení EU č. 517/2014 a odstranění rizika případných sankcí, které mohou být ze strany EU uděleny.

Dopady na podnikatelské subjekty

Navrhovanou variantou 1 se předpokládá zvýšení administrativní zátěže prodejců, kteří mají povinnost uchovávat písemné smlouvy o tom, že instalaci nehermeticky uzavřeného zařízení provede certifikovaná osoba. Lze očekávat poměrně značné množství záznamů, neboť se předmětná změna týká sériově vyráběných výrobků pro domácnosti nebo kanceláře. Hrubý

odhad Svazu chladicí a klimatizační techniky (SCHKT) je cca 70 tis. instalací předmětných zařízení ročně. V případě, že by prodejci trval jeden záznam dle odhadů cca 5 minut, tak celkové roční administrativní náklady lze odhadnout ve výši cca 1,46 mil. Kč (viz tabulka 1).

Dle odhadů se jedná o dopady, které budou rozloženy mezi řádově stovky prodejců,

odhadem cca 500. Jedná se o různé spíše větší supermarkety, prodejny chladicí techniky

a další společnosti. Průměrně tak lze odhadnout zvýšení administrativní zátěže 1 prodejce

zařízení na cca 3 000 Kč/rok.

Tabulka 1: Odhadovaná administrativní zátěž prodejců na vedení záznamů o certifikovaných osobách.

Počet instalací/rok 70 000

Časová zátěž/1 záznam 5 minut

Celková časová zátěž/rok 5 833 hodin

Hodinové náklady dle Metodiky MPO (2013) 250 Kč

Administrativní zátěž na 1 záznam 21 Kč

Roční administrativní zátěž 1 458 000 Kč

Zdroj: vlastní dle konzultací s SCHKT, 2015 a MPO, 2013.

Varianta 1 dále předpokládá pozitivní dopady pro celkem cca 4 100 subjektů (dle databáze certifikovaných osob MŽP cca 500 certifikovaných právnických osob a cca 3 600 certifikovaných fyzických osob nebo fyzických osob podnikajících), protože již nebude

možné si nehermeticky uzavřené zařízení nainstalovat svépomocí a bude nutné využít služeb těchto certifikovaných subjektů. Vzrostou tak příjmy těchto subjektů o úplatu za provedení instalace těchto zařízení, které byly doposud montovány svépomocí. Dle

konzultací je celkový počet instalací přibližně cca 70 tis. instalací ročně. Dle odhadu se počet neodborných instalací pohybuje v rozmezí cca 10 až 15 %. Lze tak odhadnout, že se počet instalací prováděnými certifikovanými osobami zvýší o cca 7 000 až 10 500 prováděných instalací ročně. Dle odhadu se tak celkový počet neodborných instalací pohybuje ve výši cca 10 000/rok, což při odhadu ceny jedné instalace cca 10 000 Kč bez DPH představuje zvýšení příjmů z provedení instalací o cca 100 mil. Kč/rok. O obdobnou částku lze odhadnout pro potenciální navýšení nákladů

subjektů v případě nutnosti zajistit odbornou instalaci.

Dopady na územní samosprávné celky (obce, kraje)

Navrhovanou variantou 1 se nepředpokládají dopady na územní samosprávné celky.

Sociální dopady

Navržená varianta 1 nepředpokládá sociální dopady.

Dopady na životní prostředí

Zavedení povinnosti vedení záznamů o certifikovaných osobách, které provedou instalaci nehermeticky uzavřených zařízení pro prodejce, sníží pravděpodobnost úniku plynů do ovzduší při neodborné manipulaci necertifikovanou osobou. Dle odhadu odboru ochrany ovzduší MŽP se celkový počet neodborných instalací v současné době pohybuje ve výši cca 10 000/rok. Únik látek při neodborné instalaci je potenciálně vyšší než v případě závady, protože často dojde k úniku náplně naráz, zatímco u poruch bývá závada odhalena mnohem dříve, než dojde k úniku celé náplně. Únik 1 kg fluorovaných skleníkových plynů má podobný dopad jako emise CO2 v řádu několika tun. Proto jsou navrhovaná opatření k omezování emisí přísně nastavená.

1.3.2 Vyhodnocení nákladů a přínosů variant

Tabulka 2: Porovnání nákladů a přínosů

Varianta Stručný obsah Přínosy Hodnocení Náklady Hodnocení

Státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty

Riziko sankcí ze strany EU z důvodu -nezajištění**** implementace nařízení č. 517/2014 Riziko zvýšené administrativní -zátěže *

Podnikatelské subjekty

Ztráta finančních Úspora finančníchprostředků

Varianta 0 současný stav

prostředků v případě,certifikovaných cca 100 mil. Kč/rokcca 100 mil. Kč/rok že dochází ksubjektů v případě, neodborné instalaciže dochází k neodborné instalaci

Územní samosprávné celky (obce, kraje)

- -

Sociální dopady

- -

Životní prostředí

Úniky F-plynů do ovzduší z důvodu***** neodborné instalace

Státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty

Odstranění rizika sankcí ze strany EU a zajištění**** - implementace nařízení č. 517/2014 Odstranění rizika zvýšené administrativní * - zátěže

Podnikatelské subjekty

Navýšení poptávky poZvýšení instalací zařízení aadministrativních povinnost provádětzvýšení příjmůcca 100 mil. Kč/roknákladů (AN)cca 1,46 mil. Kč/rok

Varianta 1

instalacicertifikovanýchprodejců - vedení certifikovanousubjektůzáznamů osobouNavýšení nákladů subjektů v případě cca 100 mil. Kč/rok nutnosti zajistit odbornou instalaci

Územní samosprávné celky (obce, kraje)

- -

Sociální dopady

- -

Životní prostředí

Zamezení úniku F- plynů do ovzduší v ***** případě neodborné instalace

- bez dopadů, * velmi nízké, ** nízké, *** střední, **** vysoké, ***** velmi vysoké

1.4 Návrh řešení

1.4.1 Stanovení pořadí variant a výběr nejvhodnějšího řešení 1. Varianta 1

2. Varianta 0 Doporučujeme přijmout Variantu 1, protože navýšení nákladů podnikatelským subjektům a případně občanům je ve srovnání se sankcemi EU a ohrožováním životního prostředí marginální. Uvedené varianta 1 představuje i přínos pro podnikatelské subjekty povinným využíváním jejich služeb. Zároveň tato varianta snižuje pravděpodobnost úniku plynů do ovzduší při neodborné manipulaci necertifikovanou osobou.

2 Hodnotící a certifikační subjekty - § 8 až § 13

2.1 Důvod předložení a cíle

2.1.1 Definice problému

V současném znění zákona č. 73/2012 Sb. je třeba doplnit obsah žádosti o vydání k povolení k činnosti hodnotícího subjektu o seznam členů komise včetně jejich profesních životopisů, protože v současné době není dostatečně možné posoudit kvalifikaci zkušebních komisařů. Dále je nutné zajistit školení fyzických osob podle odst. 1 čl. 10 nařízení (EU) č. 517/2014 a zajistit přístup k informacím o nových technologiích dle odst. 8 čl. 10 nařízení (EU) č. 517/2014, které v současné době není pro hodnotící subjekty povinné.

V současné době vydává certifikát v oblasti regulovaných látek a fluorovaných skleníkových plynů pouze ministerstvo. Z důvodu snížení administrativních zátěže se uvažuje o částečném přenosu vydávání certifikátů z MŽP na soukromé subjekty a na rozdělení pravomocí udělování certifikátů mezi hodnotící a certifikační subjekt a ministerstvo. V současné době vydává certifikáty pouze ministerstvo, tato administrativní činnost částečně zatěžuje jak ministerstvo, tak samotné uchazeče o certifikát.

Atestační subjekt dále dle současného znění zákona č. 73/2012 Sb. není povinen ministerstvu poskytnout seznam osob, které úspěšně složily teoretickou a praktickou zkoušku. MŽP by tak nemohlo splnit povinnost vést seznam proškolených osob.

2.1.2 Popis existujícího právního stavu v dané oblasti

V zákoně č. 73/2012 Sb., o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, a fluorovaných skleníkových plynech má veškerou pravomoc pro vydávání rozhodnutí o udělení certifikátu ministerstvo, což je administrativní činnost částečně zatěžující jak ministerstvo, tak samotné uchazeče o certifikát.

2.1.3 Identifikace dotčených subjektů

Přímo dotčené subjekty vykonávající státní správu podle zákona č. 73/2012 Sb. (identifikace dopadů viz kapitola 2.3.1 „Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty“):

a) Ministerstvo životního prostředí (ministerstvo, MŽP);

b) Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP);

c) Česká obchodní inspekce (ČOI);

Přímo dotčené subjekty, na které dopadají povinnosti podle zákona č. 73/2012 Sb. (identifikace dopadů viz kapitola 2.3.1 „Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty“ a „Dopady na podnikatelské subjekty“)

d) hodnotící subjekty;

e) atestační subjekty;

f) certifikační subjekty;

g) žadatelé o vydání certifikátu v oblasti fluorovaných skleníkových plynech a regulovaných látek;

h) provozovatelé a vlastníci zařízení obsahující regulované nebo fluorované skleníkové plyny.

2.1.4 Popis cílového stavu

Cílem změny je implementovat nová ustanovení nařízení (EU) č. 517/2014 o dostupnosti školení a informací o náhradních technologiích, zkvalitnit podklady, které jsou připojovány k žádostem o hodnotící subjekt a získat data o osobách s vydaným osvědčením, pro možnost zveřejnění seznamu takovýchto osob.

2.1.5 Zhodnocení rizika

Existuje riziko nedostatečného přístupu k informacím o technologiích nahrazování pro certifikované osoby a nedostupnost školení pro fyzické osoby provádějící úkoly uvedené v odst. 1 čl. 10 nařízení (EU) č. 517/2014, písm. a) b) c). Povědomost o dostupných alternativních technologiích a jejich správné aplikaci zatím není velká. Rizikem je zachování tohoto stavu a komplikace při přechodu na náhradní technologie, který si vyžádá příloha č. 3 nařízení (zákazy uvádění na trh různých typů zařízení s fluorovanými skleníkovými plyny). Návazujícím rizikem je pak zpomalení přechodu na modernější technologie, které pak může zpomalovat splnění redukčních cílů podle nařízení EU č. 517/2014 (harmonogram snižování výroby a spotřeby fluorovaných skleníkových plynů).

2.2 Návrh variant řešení

2.2.1 Varianta 0

Ponechání současného znění zákona č. 73/2012 Sb. a zachování současného rozdělení kompetencí.

Hodnotící subjekt

Hodnotící subjekt není povinen uvádět do žádosti o povolení seznam členů zkušební komise, uspořádat jednou ročně školení a zveřejňovat na svých internetových stránkách informace o technologiích nahrazování fluorovaných skleníkových plynů, o bezpečném nakládání s těmito náhradami a o zákonných povinnostech při nakládání s nimi a se zařízeními, které jsou jimi vybaveny.

Atestační subjekt

Atestační subjekt není dle současné legislativy povinen ministerstvu poskytnout jednou za měsíc elektronicky seznam osob, které úspěšně složily teoretickou a praktickou zkoušku.

Certifikace

V současném zákoně chybí určitá upřesnění, některá jsou i vyžadována evropskou legislativou. Jedná se o vydávání certifikátů, změny certifikátů a uznávání odborné kvalifikace.

Současné počty jednotlivých subjektů ilustruje následující tabulka 3.

Tabulka 3: Současný počet certifikačních, hodnotících a atestačních subjektů

subjekt počet subjektů poznámka

certifikační 1 Ministerstvo životního prostředí

hodnotící 4 např. SCHKT s.r.o.

atestační 16 např. Školicí středisko CHKT a TČ, s. r. o.

http://www.mzp.cz/C1257458002F0DC7/cz/autoklimatizace/$FILE/OOO-Seznam_AS-20141106.pdf

Zdroj: MŽP, 2015.

2.2.2 Varianta 1

Hodnotící subjekt

Rozšíření povinností hodnotícího subjektu:

poskytnout ministerstvu seznam členů zkušební komise včetně profesních životopisů na žádost o vydání povolení,

uspořádat alespoň jednou ročně školení v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie,

zveřejňovat způsobem umožňujícím dálkový přístup informace o technologiích nahrazování fluorovaných skleníkových plynů, o bezpečném nakládání s těmito náhradami a o zákonných povinnostech při nakládání s nimi a se zařízeními, které jsou jimi vybaveny.

Atestační subjekt

Rozšíření o povinnost:

poskytovat ministerstvu jednou měsíčně elektronicky seznam osob, které úspěšně složily teoretickou a praktickou zkoušku.

Certifikace

Dochází k upřesnění pravidel pro uznávání odborné kvalifikace a k doplnění informační povinnosti vést seznam osob, kterým bylo vydáno osvědčení.

2.2.3 Varianta 2

Oproti variantě 1 navrhovaná varianta 2 předpokládá částečné rozdělení kompetencí při vydávání certifikace mezi ministerstvo a hodnotící a certifikační subjekt a navazující legislativní změny vyplývající z rozdělení kompetencí.

Hodnotící subjekt a certifikační subjekt

Na tuto navrhovanou změnu navazuje rozšíření povinností hodnotícího a certifikačního subjektu o tyto povinnosti:

poskytnout ministerstvu seznam členů zkušební komise včetně profesních životopisů na žádost o vydání povolení,

zveřejňovat vzor certifikátu,

uspořádat alespoň jednou ročně školení v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie,

posílat ministerstvu jednou za měsíc seznam osob, které obdržely certifikát,

další povinnosti či pravidla změny či odebrání povolení hodnotícího a certifikačního subjektu (hlášení změn apod.).

Atestační subjekt

Rozšíření o povinnost:

poskytovat ministerstvu jednou měsíčně elektronicky seznam osob, které úspěšně složily teoretickou a praktickou zkoušku.

Certifikace

Dochází k doplnění pravidel pro uznávání odborné kvalifikace a k doplnění informační povinnosti vést seznam osob, kterým bylo vydáno osvědčení.

Celkové shrnutí kompetencí dle navrhovaných variant ilustruje tabulka 4.

Tabulka 4: Shrnutí kompetencí dle jednotlivých navrhovaných variant

Varianta 0 Varianta 1 Varianta 2

Hodnotící subjekt Povolení od MŽP Povolení od MŽP Povolení od MŽP

MŽP a hodnotící a

Certifikační subjekt MŽP MŽPcertifikační subjekt

dle povolení od MŽP

2.3 Vyhodnocení nákladů a přínosů

2.3.1 Identifikace nákladů a přínosů

a) Varianta 0

Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty

V současné době je certifikačním subjektem pouze ministerstvo, které nese administrativní náklady spojené s vydáním certifikátu: evidence žádosti na podatelně, na sekretariátu, v případě špatných údajů či chybějících příloh kontaktování žadatele, vytvoření certifikátu, parafování vedoucím oddělení, podpis ředitele odboru, vyplnění údajů pro odeslání datovou schránkou, předání k elektronickému podpisu, kompletace doručenek a certifikátů, zaslání kopií ČIŽP. Celkově se dle konzultací s odborem ochrany ovzduší jedná o průměrnou časovou náročnost na rozhodnutí o vydání certifikátu a související

agendu ve výši cca 1 hodina na vydání jednoho certifikátu. V zákoně jsou vypsané

jednotlivé skupiny činností, pro které se certifikáty vydávají, v praxi se jedná o 3 základní druhy certifikátů (podle jednotlivých nařízení). Jedná se o 1 certifikát dle nařízení (ES) č. 303/2008 pro F- plyny v chladicích a mrazicích zařízeních, klimatizacích a tepelných

čerpadlech, který platí i pro regulované látky (cca 360 za rok). Dále 1 certifikát pro požární ochranu (dle nařízení (ES) č. 304/2008 (cca 25 za rok) a 1 certifikát dle nařízení č. 305/2008 pro elektrická spínací zařízení (cca 15 za rok). Ministerstvo tak zpracovává průměrně cca 400 žádostí ročně (v letech 2011–2014), což za předpokladu 13. platové třídy

a hodinových nákladech 380 Kč (MV, 2007) referenta ministerstva, představuje roční

administrativní zátěž ministerstva cca 152 tis. Kč (viz tabulka 5).

Tabulka 5: Odhadovaná administrativní zátěž ministerstva na vydávání certifikátů

Časová náročnost na vydání certifikátu 1 hodina

Hodinové náklady dle Metodiky MPO (2013) 380 Kč

Průměrný počet vydáváných certifikátů za rok 400

Celková administrativní zátěž MŽP na vydávání certifikátů 152 000 Kč/rok

Zdroj: vlastní dle konzultací s odborem ochrany ovzduší, 2015 a MV, 2007.

Vystavení certifikátu je spojeno se správním poplatkem ve výši 1 000 Kč. Za současného

nastavení kompetencí ministerstva k vydávání certifikátu se tak jedná o příjmy ministerstva

cca 400 tis. Kč/rok ze správních poplatků od žadatelů o vystavení certifikátu.

Zachováním současného stavu lze dále předpokládat případné riziko sankcí ze strany EU, které budou České republice uděleny v případě, že neprovede požadovanou legislativní změnu v návaznosti na implementaci nařízení (EU) č. 517/2014.

Dopady na podnikatelské subjekty

Zachování současného stavu nepředstavuje dopady na podnikatelské subjekty.

Dopady na územní samosprávné celky (obce, kraje)

Současný stav nepředstavuje dopady na územní samosprávné celky.

Sociální dopady

Současný stav nepředstavuje sociální dopady.

Dopady na životní prostředí

Nezakotvená povinnost zveřejňovat možné alternativy pro fluorované skleníkové plyny na webu hodnotících subjektů může vést nižší informovanosti současných provozovatelů zařízení o možnostech použití alternativních plynů.

b) Varianta 1

Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty

Administrativní zátěž ministerstva jako certifikačního subjektu zůstává obdobná jako v provedené analýze pro variantu 0, kdy byla administrativní zátěž spojené s vydáním

certifikátu kvantifikována ve výši cca 152 tis. Kč/rok (viz tabulka 5). Obdobně je zachován také příjem ministerstva cca 400 tis. Kč/rok ze správních poplatků od žadatelů o vystavení

certifikátu.

Další administrativní náklady pro ministerstvo vyplývající z povinnosti ministerstva vést a uveřejňovat způsobem umožňujícím dálkový přístup seznam osob, kterým bylo vydáno osvědčení. Administrativní zátěž spočívá v nahrávání osob s osvědčením do databáze.

Jedná o činnost, která zabere dle konzultací cca 1 hodinu měsíčně, tj. celkem cca 12 hodin

ročně. Při předpokladu průměrných hodinových nákladů referenta ministerstva 380 Kč

(MV, 2007) činí celková roční administrativní zátěž cca 4 560 Kč. Tato nová administrativní

povinnost bude vykonávána v rámci současné agendy ministerstva bez dodatečných finančních požadavků.

Navrhovanou variantou 1 dále dochází k implementaci nařízení (EU) č. 517/2014 a odstranění rizika případných sankcí, které mohou být ze strany EU uděleny.

Dopady na podnikatelské subjekty

U hodnotících subjektů lze navrhovanou variantou 1 očekávat mírné navýšení administrativní zátěže spojené s přiložením seznamu členů zkušební komise včetně profesních životopisů k žádosti o povolení činnosti hodnotícího subjektu. Předpokládaná časová náročnost je

cca 10 minut, tj. při předpokladu hodinových nákladů v předmětné činnosti podnikání 250 Kč (MPO, 2013) cca 42 Kč na 1 žádost o povolení činnosti hodnotícího subjektu.

Další z nově zakotvených povinností hodnotícího subjektu je zveřejňování informací o technologiích nahrazování fluorovaných skleníkových plynů, o bezpečném nakládání s těmito náhradami a o zákonných povinnostech při nakládání se zařízeními, která jsou jimi vybaveny. Jelikož směrnice nijak více nestanovuje rozsah zveřejňovaných informací, tak nelze předpokládat, že by úprava webových stránek popř. jiný způsob zveřejňování informací, představoval pro dané subjekty zvýšené administrativní náklady. Lze tak předpokládat, že nově navrhované povinnosti budou představovat zvýšení administrativních

nákladů hodnotících subjektů cca v řádu stovek Kč/rok na 1 hodnotící subjekt.

Do zákona implementovaná povinnost uspořádat alespoň jednou za 3 roky školení má dopad na hodnotící subjekty. Dle konzultací s odborem ochrany ovzduší a dotčenými subjekty minimáně 3 ze 4 hodnotících subjektů školení již pořádají. Odhadnuté náklady na školení souvisí se zajištěním lektora, místnosti, pomůcek, učebních podkladů, zařízení na ukázku jednorázově cca v řádu tisíců až desetitisíců Kč na 1 hodnotící subjekt, které však může být plně či částečně kryto ze vstupního poplatku na tyto školení. ESTO plus v současné době pořádá dle konzultací 1krát až 2krát ročně čtyřdenní školení, u kterého činí poplatek pro účastníka 10 000 Kč. Na školení bývá obvykle cca 5 až 10 účastníků. SCHKT s. r. o. v současné době dle konzultací pořádá osmidenní školící kurz pro minimálně 5 zájemců, u kterého činí poplatek pro účastníka 2 000 Kč bez DPH na den, tj. 14 000 Kč bez DPH pro 1 účastníka na 8 denní školící kurz. KaS s. r. o. předpokládá náklady školení ve výši cca 500 až 1 000 Kč na účastníka. Lze předpokládat, že účastnické poplatky hodnotícím subjektům plně pokryjí náklady na organizaci školení a nově navržená povinnost tak nebude pro subjekty znamenat negativní dopady.

Rozšíření povinností atestačních subjektů na poskytování seznamu osob, které úspěšně složili teoretickou a praktickou zkoušku, v měsíčních intervalech, má dopady na administrativní náklady atestačních subjektů. Tuto administrativní zátěž lze odhadnout

maximálně na cca 30 minut (tj. 6 hodin ročně pro jeden subjekt). V současné době

ministerstvo eviduje 16 atestačních subjektů. Pravidelně každý měsíc koná školení dle konzultací jen 1 atestační subjekt. Pro tento subjekt by nová povinnost za předpokladu

hodinových nákladů dle Metodiky MPO (2013) 250 Kč činila cca 1 500 Kč/rok. Dalších

7 subjektů koná školení nepravidelně v průběhu roku. Zbytek subjektů školení většinou nekoná. Subjekty ministerstvu hlásí měsíc předen termíny jednotlivých školení. Nicméně se předpokládá, že daný měsíc nekonal subjekt školení, nemusí ministerstvu zasílat data ani hlásit, že nekonal školení. Zvýšení administrativních nákladů z důvodu rozšíření

informačních povinností lze tak pro dotčené atestační subjekty odhadovat v rozmezí od nulového dopadu na náklady až po cca 1 500 Kč/rok pro minoritní počet subjektů.

Dopady na územní samosprávné celky (obce, kraje)

Navržená varianta 1 nepředstavuje dopady na územní samosprávné celky.

Sociální dopady

Navržená varianta 1 nepředstavuje sociální dopady.

Dopady na životní prostředí

Uveřejnění alternativ pro fluorované skleníkové plyny na webu hodnotících subjektů povede k větší informovanosti současných provozovatelů zařízení a budoucí provozovatelé zařízení se snadněji dostanou k informacím o možnostech použití alternativních plynů. Tyto skutečnosti mají potenciálně pozitivní dopad na životní prostředí a ochranu ozonové vrstvy Země.

c) Varianta 2

Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty

Částečné převedení kompetencí při vydávání certifikace mezi ministerstvo a hodnotící a certifikační subjekt dle navržené varianty 2 předpokládá umožnění vydávání certifikátů jiným subjektem než je ministerstvo. Průměrný počet vydáváných certifikátů za rok je dle

analýzy současného stavu ve variantě 0 cca 400 certifikátů za rok. Uvažované relativní

rozdělení vydávání tohoto počtu certifikátů dle navržené varianty 2 ilustruje tabulka 6.

Tabulka 6: Kompetence subjektů k udělení certifikace pro jednotlivé činnosti

Relativní

Výdejcerozdělení

Předmět certifikace

certifikátu vydávaných

certifikátů

Instalace, servis a údržba chladících a klimatizačních zařízení a tepelných čerpadel360 obsahující regulované látky a F-plyny

Hodnotící a certifikačníInstalace, servis a údržba systémů požární ochrany subjektobsahující regulované látky a F-plyny

Instalace, servis a údržba elektrických spínacích zařízení obsahující regulované látky a F-plyny Znovuzískávání regulovaných látek při recyklaci výrobků

MŽP

Skladování halonů pro potřeby jejich kritického použití podle Nařízení č. 1005/2009 Zdroj: vlastní dle konzultací s Odborem ochrany ovzduší, 2015.

Navrhovanou variantou 2 tak lze předpokládat částečné snížení současné celkové průměrné administrativní zátěže ministerstva spojené s vydáním certifikátu, která v současné době činí dle analýzy pro variantu 0 cca 152 tis. Kč/rok (viz tabulka 5). Dle konzultací s odborem ochrany ovzduší se však předpokládá, že by část kompetencí spojených s evidencí certifikátů musela zůstat na MŽP. Jedná se zejména o vedení databáze certifikovaných osob, vydávání kopií certifikátů, změny certifikátu, uchovávání certifikátů). Lze tak předpokládat, že by k významné úspoře administrativních nákladů pro MŽP nedošlo a MŽP by i nadále muselo vykonávat činnosti, které znamenají z celkové agendy na vydávání

certifikátu cca 50 %. Navrhovanou variantou 2 tak lze předpokládat cca 50 % snížení administrativní zátěže ministerstva na vydávání certifikátů, která by činila cca 76 tis. Kč/rok.

V návaznosti na převod agendy lze předpokládat také pokles příjmů ministerstva ze

správních poplatků od žadatelů o vystavení certifikátu o současných cca 400 000 Kč/rok.

Další dopady na administrativní náklady ministerstva jsou obdobné jako v navržené variantě 1, tj. administrativní náklady vyplývající z povinnosti ministerstva vést a uveřejňovat způsobem umožňujícím dálkový přístup seznam osob, kterým bylo vydáno osvědčení

cca 4 560 Kč ročně. Tato nová administrativní povinnost bude vykonávána v rámci

současné agendy ministerstva bez dodatečných finančních požadavků.

Dopady na podnikatelské subjekty

Navrhovanou variantou 2 lze předpokládat zvýšení příjmů podnikatelských subjektů oprávněných k vykonávání činnosti hodnotícího a certifikačního subjektu. Očekává se převod části certifikační agendy, která v současné době zabere ministerstvu cca 50 % celkové administrativní zátěže, tj. cca 76 tis. Kč/rok (viz tabulka 5). Pro certifikační subjekty však lze předpokládat nižší administrativní náklady na vydávání certifikátů než pro MŽP z důvodu nižších hodinových nákladů na zaměstnance (viz metodika MPO, 2013) a administrativní zjednodušení celého procesu vydání certifikátu, kdy lze certifikát vydat rovnou po zkoušce. Pro celkový počet 400 vydávaných certifikátů ročně tak lze předpokládat administrativní náklady podnikatelských subjektů oprávněných k vykonávání činnosti hodnotícího

a certifikačního subjektu max. do výše cca 76 tis. Kč/rok ale spíše nižší. Vykonáváním této činnosti bude pro subjekty plynout nárok na úplatu za vydávání certifikátu ve výši 1 000 Kč. Celkově tak příjem z vydávání certifikátů pro průměrný počet cca 400 kusů certifikátů ročně (viz tabulka 6) lze odhadnout na cca 400 tis. Kč/rok.

Z navrhované varianty 2 dále vyplývají dopady navazující na převod části certifikačních kompetencí. Jedná se o zveřejňování vzoru certifikátu a měsíční zasílání seznamu osob, které obdržely certifikát, ministerstvu. Informace o konání zkoušky hodnotící subjekty již

zasílají a časová náročnost je cca 5 minut. Řádově lze odhadnout zvýšení administrativních nákladů 1 hodnotícího a certifikačního subjektu na tyto povinnosti o cca stovky Kč za rok.

Další dopady navrhované varianty 2 jsou obdobné jako ve variantě 1. U hodnotících subjektů lze očekávat mírné navýšení administrativní zátěže spojené se zveřejňováním členů zkušební komise včetně profesních životopisů na žádosti o vydání povolení, zveřejňováním informací o technologiích nahrazování fluorovaných skleníkových plynů, o bezpečném nakládání s těmito náhradami a o zákonných povinnostech při nakládání se zařízeními, které jsou jimi vybaveny, a prodloužení doby pro uchovávání záznamů. Dle varianty 1 se jedná

o zvýšení administrativních nákladů v řádu cca stovek Kč za rok.

Do zákona implementovaná povinnost uspořádat alespoň jednou za 3 roky školení může daným hodnotícím a certifikačním subjektům přinést náklady na školení v řádu tisíců až desetitisíců Kč na 1 hodnotící subjekt, u kterých však lze předpokládat, že budou pokryty ze vstupního poplatku na tyto školení.

Rozšíření povinností atestačních subjektů na poskytování seznamu osob, které úspěšně složili teoretickou a praktickou zkoušku, v měsíčních intervalech, představuje dle analýzy ve

variantě 1 pro atestační subjekty dopady na administrativní náklady v rozmezí 0 až cca 1 500 Kč/rok pro minoritní počet subjektů.

Dopady na územní samosprávné celky (obce, kraje)

Navržená varianta 2 nepředstavuje dopady na územní samosprávné celky.

Sociální dopady

Navržená varianta 2 nepředstavuje sociální dopady.

Dopady na životní prostředí

Navržená varianta 2 předpokládá identické pozitivní dopady na životní prostředí jako navržená varianta 1.

2.3.2 Vyhodnocení nákladů a přínosů variant

Tabulka 7: Porovnání nákladů a přínosů Varianta Stručný obsah Přínosy Hodnocení Náklady Hodnocení

Státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty

Příjem MŽP zeAdministrativní správních poplatkůnáklady MŽP jako cca 400 tis. Kč/rokcca 152 tis. Kč/rok na vystavenícertifikačního certifikátusubjektu Riziko sankcí ze strany EU z důvodu -nezajištění**** implementace nařízení č. 517/2014

Podnikatelské subjekty

Varianta 0 současný stav- -

Územní samosprávné celky (obce, kraje)

- -

Sociální dopady

- -

Životní prostředí

Nižší informovanosti současných -provozovatelů o** možnostech použití alternativních plynů

Státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty

Příjem MŽP zeAdministrativní správních poplatkůnáklady (AN) MŽP cca 400 tis. Kč/rokcca 152 tis. Kč/rok na vystaveníjako certifikačního certifikátusubjektu Odstranění rizika sankcí ze strany EU AN MŽP na a zajištění**** cca 4,6 tis. Kč/rok informační povinnosti implementace nařízení č. 517/2014

Podnikatelské subjekty

AN hodnotícíh -subjektů na žádosti occa 42 Kč/žádost povolení úprava povinností AN hodnotících hodnotícího, subjektů na atestačního a-cca stovky Kč/subjekt zveřejňování certifikačního

Varianta 1informací

subjektu; zachování AN hodnotících současných -subjektů na pořádání- kompetencí při školení vydávání certifikátů AN atestačních 0 až cca 1 500 -subjektů na Kč/rok/subjekt poskytování informací

Územní samosprávné celky (obce, kraje)

- -

Sociální dopady

- -

Životní prostředí

Vyšší informovanosti současných provozovatelů o** možnostech použití alternativních plynů

Státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty

Pokles příjmů MŽP Snížení AN MŽP naze správních cca 76 tis. Kč/rokcca 400 tis. Kč/rok vydávání certifikátů poplatků na vystavení certifikátu Odstranění rizika sankcí ze strany EU AN MŽP na a zajištění**** cca 4,6 tis. Kč/rok informační povinnosti implementace nařízení č. 517/2014

Podnikatelské subjekty

Příjem hodnotících aAN subjektů certifikačníchoprávněných k subjektů zevykonávání činnosti cca 400 tis. Kč/rokcca 76 tis. Kč/rok správních poplatkůhodnotícího a na vystavenícertifikačního certifikátusubjektu AN hodnotících a certifikačních subjektů z důvoducca stovky úprava povinností - převodu částiKč/rok/subjekt hodnotícího, certifikačních atestačního a kompetencí certifikačního subjektu;částečné AN hodnotících

Varianta 2rozdělení kompetencí

-subjektů na žádosti occa 42 Kč/žádost při vydávání povolení certifikace mezi ministerstvo aAN hodnotících hodnotící asubjektů na -cca stovky Kč/subjekt certifikační subjektzveřejňování informací

AN hodnotících -subjektů na pořádání- školení

AN atestačních 0 až cca 1 500 -subjektů na Kč/rok/subjekt poskytování informací

Územní samosprávné celky (obce, kraje)

- -

Sociální dopady

- -

Životní prostředí

Vyšší informovanosti současných provozovatelů o** - možnostech použití alternativních plynů

- bez dopadů, * velmi nízké, ** nízké, *** střední, **** vysoké, ***** velmi vysoké

2.4 Návrh řešení

2.4.1 Stanovení pořadí variant a výběr nejvhodnějšího řešení 1. Varianta 1

2. Varianta 2 3. Varianta 0 Doporučujeme variantu 1. S převedením kompetencí vydávání certifikátů na hodnotící subjekty dle navržené varianty 2 by vznikl problém při uchovávání záznamů, kdy není praktické, aby byly certifikáty uloženy na různých místech. Hodnotící subjekty by musely pravděpodobně přeposílat certifikáty na ministerstvo, které by fungovalo jako centrála, tudíž by část administrativní zátěže zůstala na ministerstvu (kopie certifikátů, změny, opravy, vedení databáze certifikovaných osob) a navíc by se vytvořila administrativa nová, kvůli zajištění přeposílání. Analyzovaná varianta 2 by tak znamenala spíše marginální úsporu administrativních nákladů. Dalším problematickým bodem by mohlo být přenesení kompetencí vydávání rozhodnutí, které se řídí správním řádem č. 500/2004 Sb., na soukromé subjekty. Navržená varianta 1by měla podle MŽP zajistit přiměřenou kontrolu nad procesem vydávání certifikátů orgánem veřejné moci, eliminovat v dostatečné míře korupční rizika, a zároveň sledovat smysl a účel právní úpravy obsažené ve směrnicích/nařízeních EU. Oprávnění vydávat certifikáty se tak jeví jako vhodnější ponechat v kompetenci ministerstva a nepřevádět je na soukromé subjekty.

3 Doplnění sankčních ustanovení a rozšíření pravomocí ČOI

3.1 Důvod předložení a cíle

3.1.1 Definice problému

Za současného stavu existuje nevymahatelnost některých ustanovení daných evropskou legislativou, pro která chybí odpovídající sankce. V současné době není v zákoně ukotveno kontrolování štítků na zařízeních při uvádění na trh a chybí některé sankce na povinnosti ustanovené v nařízení (ES) č. 1005/2009 a nařízení (EU) č. 517/2014. Nezavedení sankcí by mohlo mít za následek řízení o porušení Smlouvy a případné sankce pro ČR.

Nařízení (EU) č. 517/2014 zavádí jednotku „tuna ekvivalentu CO2“, která zohledňuje i potenciál globálního oteplování (GWP). Z tohoto důvodu je nutné v zákoně sjednotit jednotku podle předpisů EU.

3.1.2 Popis existujícího právního stavu v dané oblasti

V současné době není v zákoně ukotveno kontrolování štítků na zařízeních při uvádění na trh a dále chybí některé sankce na povinnosti ustanovené v nařízení (ES) č. 1005/2009 a nařízení (EU) č. 517/2014. Množství fluorovaných skleníkových plynů je v zákoně č. 73/2012 Sb. uvedeno v kilogramech, na rozdíl od jednotky používané v nařízení (EU) č. 517/2014 („tuna ekvivalentu CO2“).

Dle současného znění § 14 zákona také Česká obchodní inspekce není oprávněná ukládat opatření k nápravě v případě zjištění závažného porušení povinností dle zákona.

3.1.3 Identifikace dotčených subjektů

Přímo dotčené subjekty vykonávající státní správu podle zákona č. 73/2012 Sb. (identifikace dopadů viz kapitola 3.3.1 „Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty“):

a) Ministerstvo životního prostředí (ministerstvo, MŽP);

b) Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP);

c) Česká obchodní inspekce (ČOI); Přímo dotčené subjekty, na které dopadají povinnosti podle zákona č. 73/2012 Sb. (identifikace dopadů viz kapitola 3.3.1 „Dopady na podnikatelské subjekty“)

d) certifikované osoby;

e) provozovatel zařízení, které obsahuje fluorované skleníkové plyny;

f) provozovatel chladicích a klimatizačních zařízení, tepelných čerpadel, systémů požární ochrany, chladících jednotek chladírenských nákladních vozidel a přívěsů, elektrických spínacích zařízení nebo Organických Rankinových cyklů;

g) provozovatel chladících jednotek chladírenských nákladních vozidel a přívěsů, které obsahují fluorované skleníkové plyny v jiné než pěnové formě;

h) osoba, která provádí likvidaci silničních vozidel na konci jejich životnosti;

i) certifikovaná osoba, která znovuzíská fluorované skleníkové plyny;

j) výrobce, dovozce a vývozce fluorovaných skleníkových plynů;

k) osoba, která použila jako vstupní surovinu fluorované skleníkové plyny;

l) osoba, která uvedla na trh fluorované skleníkové plyny;

m) dovozce zařízení přednaplněného fluorovaným skleníkovým plynem;

n) právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba, která je povinna oznámit uvedení na trh nejméně 10 000 tun ekvivalentu CO2 fluorovaných skleníkových plynů;

o) právnická osoba nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání, vykonávající funkci atestačního subjektu;

p) právnická nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání provádějící opravu nebo likvidaci klimatizací motorových vozidel s obsahem fluorovaných skleníkových plynů;

q) právnická nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání, která prodává fluorované skleníkové plyny pro účely instalace, servisu, údržby nebo opravy zařízení;

r) právnická nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání, která nakupuje fluorované skleníkové plyny pro účely instalace, servisu, údržby nebo opravy zařízení, prodává fluorované skleníkové plyny;

s) výrobce fluorovaných sloučenin.

3.1.4 Popis cílového stavu

Cílem je sjednocení jednotek podle nařízení (EU) č. 517/2014 a stanovení sankcí na nové povinnosti, z důvodu prevence poškozování životního prostředí vypouštěním regulovaných látek či fluorovaných skleníkových plynů.

3.1.5 Zhodnocení rizika

Navrhované nové sankce se týkají například vypouštění fluorovaných skleníkových plynů do atmosféry, svěření činnosti uvedené v § 10 odst. 1 nebo 2 osobě bez certifikátu, či nepřijetí preventivních opatření k zamezení neúmyslného vypouštění. Nezavedení sankcí k těmto činnostem by mohlo mít za následek ignorování zákazů a povinností při nakládání s fluorovanými skleníkovými plyny a potenciální poškození životního prostředí únikem látek do atmosféry, resp. nebyly by naplněny cíle nařízení EU č. 517/2014. Hlavním rizikem vyplývajícím z nezavedení odpovídajících sankcí je rovněž nedodržování harmonogramu snižování výroby a spotřeby fluorovaných skleníkových plynů a jejich emise v důsledku neodborné manipulace.

3.2 Návrh variant řešení

3.2.1 Varianta 0

Současný znění zákona nezahrnuje některé sankce na stanovené povinnosti, dále nestanovuje kontrolování štítků na zařízeních při uvádění na trh. Množství fluorovaných skleníkových plynů je v zákoně č. 73/2012 Sb. uvedeno v kilogramech, na rozdíl od jednotky používané v nařízení (EU) č. 517/2014 („tuna ekvivalentu CO2“).

3.2.2 Varianta 1

Navrhovanou variantou 1 dochází k rozšíření pravomocí ČOI, kdy je pravomoc ukládat opatření k nápravě při porušení povinností, které je ČOI oprávněna dle tohoto zákona kontrolovat, rozšířena i na Českou obchodní inspekci a upřesnění pravomocí ČOI při kontrolování uvádění výrobků na trh bez patřičného označení.

Navrhovaná varianta 1 dále v návaznosti na nařízení č. 517/2014 zavádí a upřesňuje přestupková ustanovení a ustanovení týkající se správních deliktů, kdy dochází k rozšíření rozsahu činností, kdy se právnická nebo fyzická osoba podnikající dopustí správního deliktu, zavedení správního deliktu. Úprava sankčních ustanovení vychází z povinností uvedených v nařízení č. 517/2014. Odůvodnění výše pokut je obsažené ve zvláštní části důvodové zprávy. Vyšší pokuty jsou stanoveny tam, kde přímo hrozí riziko ignorování zákazů a povinností při nakládání s fluorovanými skleníkovými plyny a potenciální poškození životního prostředí únikem látek do atmosféry. Naopak nižší pokuty jsou stanoveny spíše u podpůrných opatření, jako je ohlašování nebo evidence.

Dále navrženou variantou 1 dochází ke sjednocení jednotek podle nařízení č. 517/2014, kdy jsou jednotky převedeny na jednotku ekvivalentu CO2.

3.3 Vyhodnocení nákladů a přínosů

3.3.1 Identifikace nákladů a přínosů

a) Varianta 0

Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty

V současném znění zákona chybí některé sankční a kontrolní povinnosti navazujících na evropskou legislativu a hrozí riziko sankcí za nezajištění implementace příslušných ustanovení.

Dopady na podnikatelské subjekty

Zachování současné situace nepředpokládá dopady na podnikatelské subjekty.

Dopady na územní samosprávné celky (obce, kraje)

Zachování současné situace nepředpokládá dopady územní samosprávné celky.

Sociální dopady

Zachování současné situace nepředpokládá sociální dopady.

Dopady na životní prostředí

Zachování současné situace může mít negativní dopady na životní prostředí z důvodů chybějících sankcí pro některé provozovatele zařízení a činnosti, které mohou mít negativní vliv na zajištění ochrany ozonové vrstvy Země a klimatického systému Země před nepříznivými účinky regulovaných látek podle článku 3 odst. 4 nařízení č. 1005/2009 o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, a před fluorovanými skleníkovými plyny.

b) Varianta 1

Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty

Navrženou variantou 1 dochází k rozšíření diskreční pravomoci ČOI, kdy je ČOI nově oprávněna k ukládání opatření k nápravě při porušení zákonných povinností, které je ČOI oprávněna kontrolovat. Ze samotného oprávnění k ukládání opatření k nápravě nevyplývají dopady na administrativní ani jiné náklady ČOI.

Navrhovaná varianta 1 dále stanovuje pravomoci ČOI při kontrolování uvádění výrobků na trh. Předpokládá se oprávnění ČOI při kontrole štítků, druhu a množství F-plynů, hermetické uzavření, způsob a umístění označení. Dle e-mailové komunikace s ČOI nebude pro tyto činnosti dle předběžného odhadu nutné navýšit velikost úvazků a nepředpokládá se tak výrazně vyšší časová náročnost na výkon agendy pracovníků ČOI a nevznikají tak dodatečné finanční požadavky na činnost ČOI.

Dopady na podnikatelské subjekty

Samotný převod jednotek na jednotku ekvivalentu CO2 nepředpokládá dopady na administrativní náklady současných provozovatelů těchto zařízení. Díky přepočtu na jednotky ekvivalentu CO2 však mohou některá zařízení spadnout do kategorie, pro které je potřeba dodržovat zákonné povinnosti. Na základě doplnění zařízení a převodu jednotek dochází k úpravě zákonných povinností provozovatelů zařízení u zařízení obsahující nejméně 5 tun ekv. CO2 fluorovaných skleníkových plynů. Tito provozovatelé musí provést kontrolu těsnosti certifikovanou osobou. Dle konzultací s odborem ochrany ovzduší MŽP činí náklady na

provedení 1 kontroly těsnosti cca od stovek Kč až do cca 5 000 Kč. Odhad současného

počtu dotčených zařízení obsahující nejméně 5 tun ekv. CO2 fluorovaných skleníkových plynů a odhad zvýšení počtu zařízení podléhající kontrole těsnosti a náklady provozovatelů spojené s povinností provést minimálně jednou ročně kontrolu těsnosti tak, aby se jejich provozovatel nedopustil správního deliktu, ilustruje následující tabulka 9.

Tabulka 8: Odhad počtu zařízení nově podléhající kontrole těsnosti a náklady s povinností spojené

Celkové zvýšení Odhad počtu zařízení s Náklady 1nákladů povinností kontroly těsnosti provozovatele naprovozovatelů

Zařízení

zajištění kontrolyzařízení na Varianta 0 Varianta 1 těsnosti zařízeníkontrolu těsnosti

Chladící anárůst o cca

90 %; 18 000 cca 500 – 4 000 Kč 0,5 – 4 mil. Kč

mrazící 1 000

60 %; 30 000 beze změny cca 500 – 4 000 Kč 0

Klimatizace

méně než 20nárůst o cca

cca 500 – 5 000 Kč 0,75 – 6 mil. Kč

Tepelná čerpadla%; 8001 500 Elektrické0 (nebyla

stovky cca 500 – 5 000 Kč stovky tisíc Kč

spínacípovinnost)

nárůst o cca

20 %; 1 000 cca stovky Kč stovky tisíc Kč

Požární ochrana 3 000

Zdroj: vlastní dle konzultací s odborem ochrany ovzduší, 2015

Celkově lze dle konzultací s odborem ochrany ovzduší shrnout, že se zvýší počet zařízení,

u kterých bude muset provozovatel provádět kontrolu těsnosti o cca 5 000 zařízení, pro které lze uvažovat celkové zvýšení nákladů v řádech cca jednotek tisíců Kč/rok na jednoho provozovatele dotčených zařízení a celkové dopady na všechny provozovatele dotčených zařízení v řádu cca jednotek milionů Kč/rok v závislosti na

velikosti zařízení a dalších aspektech. Pro většinu provozovatelů zařízení s povinností kontroly těsnosti bude nutné vynaložit uvedené náklady jednou ročně, některá větší zařízení (cca 5 %) dvakrát ročně.

Kromě těchto nákladů stávajících provozovatelů zařízení na provedení kontroly těsnosti lze uvažovat náklady provozovatelů nových zařízení před jejich uvedením do provozu. Ročně je nově do provozu uváděno odhadem dle konzultací s odborem ochrany ovzduší

cca 33 000 ks/ročně chladících jednotek chladírenských nákladních vozidel a přívěsů,

klimatizací, systémů požární ochrany, elektrických spínacích zařízení nebo organických Rankinových cyklů obsahující fluorované skleníkové plyny, které tuto povinnost doposud při uvádění do provozu neměly. Pro tato zařízení tak lze uvažovat celkové zvýšení nákladů na

provedení kontroly těsnosti v řádech stovek až jednotek tisíců Kč na jedno zařízení

v závislosti na velikosti zařízení a dalších aspektech.

Nově definovaná zařízení, která obsahují stanovené fluorované skleníkové plyny, mají dále povinnost instalovat řádně fungující systém detekce úniků pro aplikace s obsahem nejméně 500 tun ekv. CO2 fluorovaných skleníkových plynů. Dle konzultací se jedná

o cca 1 000 zařízení. Cena technologie je dle konzultací cca 30 tis. Kč/kus a cena 1 instalace cca 20 tis. Kč. Pro jednoho provozovatele se tak může jednat o jednorázové zvýšení nákladů o cca 50 tis. Kč/zařízení a pro všechny dotčené provozovatele celkově o cca 50 mil. Kč.

Kromě nákladů na instalaci lze pro tento počet zařízení a jejich provozovatele uvažovat i náklady na zajištění minimálně roční kontroly systému detekce úniku. Roční zvýšení

Tabulka neobsahuje organické Rankinovy cykly, které jsou také dotčeny navrženou úpravou zákona, nicméně se v ČR se jedná o jednotky kusů a dle konzultace nebude změna kategorie častá.

nákladů pro každého provozovatele na zajištění kontroly systému detekce lze odhadnout na

cca 2 000 – 5 000 Kč/rok.

Úpravou zákonných povinností provozovatelů vést, uchovávat a popř. zpřístupnit ČIŽP, MŽP nebo Evropské komisi záznamy o zařízeních, se předpokládají minimální náklady na dotčené provozovatele chladicích a klimatizačních zařízení, tepelných čerpadel, včetně jejich okruhů nebo systémů požární ochrany, chladících jednotek chladírenských nákladních vozidel a přívěsů, elektrických spínacích zařízení nebo organických Rankinových cyklů, které obsahují stanovené fluorované skleníkové plyny. Provozovatelé mají za povinnost vést evidenční knihu již nyní a její případné zpřístupnění tak znamená velmi nízké náklady

v řádech cca stovek Kč ročně na jednoho provozovatele.

Navržená varianta 1 dále doplňuje správní delikt pro provozovatele chladících jednotek chladírenských nákladních vozidel a přívěsů, které obsahují fluorované skleníkové plyny v jiné než pěnové formě a pro provozovatele zařízení obsahující fluorované skleníkové plyny. Provozovatelé těchto zařízení musí zajistit znovuzískání fluorovaných skleníkových plynů ze zařízení na konci jeho životnosti certifikovanou osobou. Dle konzultací se jedná o náklady

pro jednoho provozovatele ve výši cca 800 – 4 000 Kč na jednorázové zajištění dané

povinnosti.

Kromě výše uvedených dopadů obsahuje navržená změna zákona několik dalších doplnění zákonných povinností jednotlivých subjektů zacházejícími s fluorovanými skleníkovými plyny, které znamenají pro jednotlivé subjekty zejména náklady administrativního charakteru. V některých případech se jedná o pouze upřesnění současně uzákoněných povinností, případně jejich doplnění, u kterého se nepředpokládá faktické zvýšení administrativní ani jiné zátěže dotčených subjektů. Další povinnosti, u kterých lze předpokládat dopady na náklady dotčených subjektů, shrnuje tabulka 9.

Tabulka 9: Další administrativní povinnosti dotčených subjektů vyplývající z úpravy sankčních ustanovení.

Odhadovaná OdhadovanýČasové administrativní

SubjektpočetPovinnostupřesnění

zátěž na 1 subjektůnákladů subjekt

Dovozce zařízenípředkládat Evropské0,5 hod, tj. cca přednaplněnéhocca 15 - 30komisi ověřovací125 Kč/11x/rok f-plynemdokumentsubjekt

PO nebo podnikající FO szajistit ověření přesnosti povinnostíúdajů auditorem;

cca jednotky

oznámit uvedenícca 10uchovávat ověřovací1x/rok

tisíc/1 subjekt

na trh nejménězprávu; zpřístupnit ji na 10 000 t ekv. CO2vyžádání f-plynů Právnická osobauvést požadované

nebo podnikajícíjednotkyinformace v návodech k1-2 h, tj. cca

jednorázově

fyzická osobasubjektůpoužití nebo v popisech250 - 500 Kč

uvádějící na trhpoužívaných k reklamě zařízení avypracovat prohlášení o výrobky podleshodě dokládající

1 h, tj. cca 250

článku 12cca 15-40zahrnutí obsažených1x/rok

Kč

nařízenífluorovaných plynů do

systému kvót

0,5 hod, tj. cca zajistit ověření správnosti125 Kč + Cca 15 - 40dokumentace afinanční audit -1x/rok prohlášení o shoděcca jednotky tisíc Kč

Výrobce nebopři oprávnění jiného dovozce, kterýpodniku k použití jeho získal kvótukvóty dodat odpovídající

Max.1 hod, tj. cca

výhradně namnožství f-plynů nebo na

jednotky250 Kč/11x/rok

základěpožádání Komise

subjektůsubjekt

prohlášení podlepředložit důkazy o aktivní čl. 16 odst. 2činnosti, pokud jde o nařízenídodávky f-plynů

Musí použít nepoužít f-plyny s plyn s nižším potenciálem globálního GWP, při oteplování 2 500 nebo

Právnická osobazajištění

vyšším při servisu nebo

nebo podnikajícíticícestejnýchjednorázově

údržbě chladicích

fyzická osobavlastností a

zařízení s velikostí účinností, je náplně 40 tun ekv. CO2 možné, že plyn nebo více bude dražší Zdroj: vlastní dle konzultace s odborem ochrany ovzduší; MPO, 2013.

Vzhledem k rozšíření sankcí pro provozovatele dotčených zařízení lze očekávat také navýšení zájmu o činnosti certifikovaných subjektů (instalace, kontroly těsnosti), tedy i vyšší příjmy pro certifikované subjekty.

Dopady na územní samosprávné celky (obce, kraje)

Navržená varianta 1 nepředstavuje dopady na územní samosprávné celky.

Sociální dopady

Navržená varianta 1 nepředstavuje sociální dopady.

Dopady na životní prostředí

Doplnění zákonných povinností dotčených osob, za které je možné v případě jejich porušení uložit sankci, má pozitivní dopad na životní prostředí z důvodu zajištění ochrany klimatu a snižování vypouštění regulovaných látek či fluorovaných skleníkových plynů do ovzduší.

3.3.2 Vyhodnocení nákladů a přínosů variant

Tabulka 10: Porovnání nákladů a přínosů

Varianta Stručný obsah Přínosy Hodnocení Náklady Hodnocení

Státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty

Riziko sankcí ze strany EU z důvodu -nezajištění**** implementace nařízení č. 517/2014

Podnikatelské subjekty

- -

Územní samosprávné celky (obce, kraje)

Varianta 0 současný stav

- -

Sociální dopady

- -

Životní prostředí

Cybějící sankce pro činnosti negativně působící na ochranu**** ozonové vrstvy a klimatu Země

Státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty

Odstranění rizika sankcí ze strany EU Rozšíření pravomocí a zajištění**** *** ČOI implementace nařízení č. 517/2014

Podnikatelské subjekty

Náklady stávajících Zvýšení příjmůprovozovatelů na cca jednotky tisíc certifikovaných***zajištění kontroly Kč/rok/provozovatel subjektůtěsnosti (cca 5 000 zařízení) Náklady provozovatelů přicca stovky až -uvádění zařízení najednotky tisíc trh (cca 33 tis.Kč/zařízení Ks/rok) Jednorázové náklady na instalaci systému -cca 50 mil. Kč detekce úniků f-plynů (cca 1 000 zařízení) Náklady na zajištění cca 2 až 5 tis. implementace-kontroly systému Kč/rok/zařízení nařízení č. 517/2014 -detekce úniků f-plynů doplnění a upřesnění přestupkových aAN provozovatelů nacca stovky -

Varianta 1sankčníchinformační povinnostiKč/rok/provozovatel

ustanovení; rozšíření pravomoci ČOI přiNáklady kontrolování uváděníprovozovatelů nacca 800 až 4 000 - výrobků na trhzajištěníKč/provozovatel znovuzískání f-plynů AN dotčených provozovatelů nacca stovky - nově doplněnéKč/rok/subjekt povinnosti

Územní samosprávné celky (obce, kraje)

- -

Sociální dopady

- -

Životní prostředí

Doplnění sankcí a povinností ve vztahu k zajištění ochrany ozonové vrstvy a **** klimatu Země, zamezení úniků f- plynů a regulovaných látek do ovzduší

- bez dopadů, * velmi nízké, ** nízké, *** střední, **** vysoké, ***** velmi vysoké

3.4 Návrh řešení

3.4.1 Stanovení pořadí variant a výběr nejvhodnějšího řešení 1. Varianta 1

2. Varianta 0 Doporučujeme variantu 1. Navržená varianta upřesňuje zákonné povinnosti dotčených subjektů dle požadavků evropské legislativy a doplňuje sankční ustanovení pro činnosti negativně působící na ochranu klimatu. Případné nepřijetí uvedených ustanovení by mohlo mít za následek sankce pro ČR od EU.

4 Shrnutí - navrhované varianty

Tabulka 11: Shrnutí navržené varianty: Podmínky provozu a uvádění na trh zařízení obsahujícího regulované látky nebo fluorované skleníkové plyny

Státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty

Odstranění rizika sankcí ze strany EU a zajištění**** - implementace nařízení č. 517/2014 Odstranění rizika zvýšené administrativní * - zátěže

Podnikatelské subjekty

Navýšení poptávky poZvýšení instalací zařízení aadministrativních povinnost provádětzvýšení příjmůcca 100 mil. Kč/roknákladů (AN)cca 1,46 mil. Kč/rok

Varianta 1

instalacicertifikovanýchprodejců - vedení certifikovanousubjektůzáznamů osobouNavýšení nákladů subjektů v případě cca 100 mil. Kč/rok nutnosti zajistit odbornou instalaci

Územní samosprávné celky (obce, kraje)

- -

Sociální dopady

- -

Životní prostředí

Zamezení úniku F- plynů do ovzduší v ***** případě neodborné instalace

Tabulka 12: Shrnutí navržené varianty: Hodnotící a certifikační subjekty

Státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty

Podnikatelské subjekty

AN hodnotícíh -subjektů na žádosti occa 42 Kč/žádost povolení

úprava povinností AN hodnotících hodnotícího, subjektů na atestačního a-cca stovky Kč/subjekt zveřejňování certifikačního

Varianta 1informací

Územní samosprávné celky (obce, kraje)

- -

Sociální dopady

- -

Životní prostředí

Vyšší informovanosti současných provozovatelů o** možnostech použití alternativních plynů

Tabulka 13:Shrnutí navržené varianty: Doplnění sankčních ustanovení a rozšíření pravomocí ČOI

Státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty

Odstranění rizika sankcí ze strany EU Rozšíření pravomocí a zajištění**** *** ČOI implementace nařízení č. 517/2014

Podnikatelské subjekty

Náklady na zajištění cca 2 až 5 tis. implementace-kontroly systému Kč/rok/zařízení nařízení č. 517/2014 -detekce úniků f-plynů doplnění a upřesnění přestupkových aAN provozovatelů nacca stovky -

Varianta 1

sankčníchinformační povinnostiKč/rok/provozovatel ustanovení; rozšíření Náklady pravomoci ČOI při provozovatelů nacca 800 až 4 000 kontrolování uvádění - zajištěníKč/provozovatel výrobků na trh znovuzískání f-plynů AN dotčených provozovatelů nacca stovky - nově doplněnéKč/rok/subjekt povinnosti

Územní samosprávné celky (obce, kraje)

- -

Sociální dopady

- -

Životní prostředí

Doplnění sankcí a povinností ve vztahu k zajištění ochrany ozonové vrstvy a **** klimatu Země, zamezení úniků f- plynů a regulovaných látek do ovzduší

- bez dopadů, * velmi nízké, ** nízké, *** střední, **** vysoké, ***** velmi vysoké

U některých identifikovaných dopadů není možné kvantifikovat předpokládané dopady z důvodu nedostupnosti relevantních dat anebo nemožnosti odhadnout a vyčíslit budoucí chování dotčených subjektů. V takové situaci důvodová zpráva tyto dopady vyhodnocuje kvalitativně formou slovního popisu a odstupňování předpokládané a konzultované míry dopadu pomocí ordinální škály, která je pouze zjednodušeným souhrnem celé důvodové zprávy. Symboly označují předpokládanou míru dopadu navrhované změny, která byla

v procesu konzultací vyhodnocena v míře od velmi nízkého očekávaného dopadu (*) po velmi vysoký (*****).

5 Implementace doporučené varianty a vynucování

Návrh novely zákona zpracovává a předkládá Ministerstvo životního prostředí, které je ústředním orgánem státní správy v oblasti ochrany ozonové vrstvy a je zodpovědné za implementaci navržených změn.

Kontrolní činnost a dohled nad plněním povinností vyplývajících ze zákona o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, a o fluorovaných skleníkových plynech, vykonává Česká inspekce životního prostředí, Česká obchodní inspekce a celní úřady.

Navrhované dílčí rozšíření pravomocí by nemělo přinést zvýšené nároky na činnost inspekčních orgánů.

6 Přezkum účinnosti regulace

Přezkum účinnosti regulace provede Ministerstvo životního prostředí. Předpokládá se, že přezkum účinnosti regulace bude Ministerstvo životního prostředí vykonávat průběžně od vzniku účinnosti zákona.

Cílem přezkumu účinnosti regulace je zejména ověřit, zda tímto návrhem zákona bylo dosaženo požadovaných cílů s ohledem na zajištění ochrany ozonové vrstvy Země a klimatického systému Země před nepříznivými účinky regulovaných látek a fluorovaných skleníkových plynů. Ministerstvo životního prostředí se v rámci přezkumu zaměří rovněž na splnění implementačních požadavků a soulad zákona s nařízením (EU) č. 517/2014 a nařízení (ES) č. 1005/2009. V rámci přezkumu se ministerstvo zaměří i na následující relevantní indikátory, které vyplývají z každé ze tří oblastí, do kterých je Závěrečná zpráva rozdělena:

1. Podmínky provozu a uvádění na trh zařízení obsahujícího regulované látky nebo

fluorované skleníkové plyny

postupný pokles objemu fluorovaných skleníkových plynů uváděných na trh do roku 2030 v souladu s cíli obsaženými v nařízení EU č. 517/2014.

Snížení počtu neodborných instalací zařízení obsahující regulované látky nebo fluorované skleníkové plyny.

2. Hodnotící a certifikační subjekty

zajištění kompetentní certifikační/hodnotící/atestační činnosti a dodržování zákonných povinností těchto subjektů dle výsledků průběžné kontrolní činnosti k tomu kompetentních orgánů,

zajištění vedení databáze certifikovaných osob a osob s osvědčením.

postupný pokles objemu fluorovaných skleníkových plynů uváděných na trh do roku 2030 v souladu s cíli obsaženými v nařízení EU č. 517/2014.

3. Doplnění sankčních ustanovení a rozšíření pravomocí ČOI

zajištění vymahatelnosti všech zákonných ustanovení včetně odpovídající přiměřené sankce.

Všechny zmíněné indikátory budou MŽP přezkoumány na základě průběžného vlastního šetření a na základě výsledků inspekční činnosti zejména ČOI, ČIŽP a celních úřadů.

7 Konzultace a zdroje dat

1. Mgr. Lenka Horáčková, odbor ochrany ovzduší, Ministerstvo životního prostředí.

2. Mgr. Pavla Bejčková, odbor legislativní, Ministerstvo životního prostředí.

3. Ing. Dalibor Šoltys, oddělení mezinárodní spolupráce a informačních systémů, Česká obchodní inspekce.

4. Mgr. Štěpán Stojanov, Svaz chladící a klimatizační techniky.

5. Dodávky a montáž klimatizací [online]. 2010 [cit. 2015-08-28]. Dostupné z: http://www.klimatizace-hykl.cz/klimatizace.htm.

6. Orientační ceny za montáž klimatizačního zařízení [online]. 2015 [cit. 2015-08-28]. Dostupné z: http://www.klimarapid.cz/orientacni-ceny-za-montaz-klimatizacniho-zarizeni.

7. Cena montáže klimatizace, zařízení [online]. 2012 [cit. 2015-08-28]. Dostupné z: http://www.elklim.cz/cenik/.

8. MŽP. 2015. Seznam atestačních subjektů - autoklimatizace [online]. 31. 10. 2014 [cit. 2015-08-28]. Dostupné z: http://www.mzp.cz/C1257458002F0DC7/cz/autoklimatizace/$FILE/OOO-Seznam_AS- 20141106.pdf.

9. Rámcová pozice/Stanovisko pro Parlament ČR k návrhu nařízení o fluorovaných skleníkových plynech (15984/12, COM(2012) 643 final), verze 3, zpracována MŽP, Ing. J. Achrer, ze dne 26. 11. 2012.

10. SWD(2012) 364 - Impact assessment review of Regulation (EC) No 842/2006 on certain fluorinated greenhouse gases.

8 Seznam použitých zkratek

AN Administrativní náklady

CO2 oxid uhličitý

ČIŽP Česká inspekce životního prostředí

ČOI Česká obchodní inspekce

ES Evropské společenství

EU Evropská unie

F-plyny fluorované skleníkové plyny

GWP potenciál globálního oteplování

MŽP, ministerstvo Ministerstvo životního prostředí

SCHKT Svaz chladící a klimatizační techniky

B Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem ČR

Navrhovaná právní úprava je v souladu s ústavním pořádkem České republiky.

Co se týče právních předpisů nejvyšší právní síly, jsou kromě obecných ustanovení Ústavy a Listiny základních práv a svobod (např. čl. 2 odst. 3 Ústavy, čl. 2 odst. 2 a čl. 4 Listiny) relevantní též ustanovení čl. 7 Ústavy a čl. 35 Listiny a některá ustanovení další (např. čl. 26 odst. 1 Listiny zakotvující svobodu podnikání a provozování jiné hospodářské činnosti – s možnými podmínkami a omezeními uvedenými v čl. 26 odst. 2). Návrh zákona je s těmito i dalšími ustanoveními v souladu.

C Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána

Navrhovaná právní úprava je v souladu s přijatými mezinárodními smlouvami v oblasti ochrany ozonové vrstvy, jimiž je Česká republika vázána, tzn. Vídeňskou úmluvou na ochranu ozonové vrstvy (1985) a k ní přijatým Montrealským protokolem o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu (1987).

Pokud jde o Úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „Úmluva“), obsahuje navrhovaný zákon úpravu užívání majetku ve smyslu článku 1 Protokolu č. 1 k Úmluvě. Právo na pokojné užívání majetku chráněné čl. 1 Protokolu č. 1 k Úmluvě, není absolutním právem, neboť tentýž článek přiznává smluvním státům právo přijímat zákony, které považují za nezbytné, aby upravily užívání majetku v souladu s obecným zájmem a zajistily placení daní a jiných poplatků nebo pokut. Úmluva nepodmiňuje přípustné zásahy do vlastnického práva v dané oblasti jejich objektivní nezbytností, ale vyhrazuje státům právo určit, co za nezbytné považují. Při ukládání povinností, které omezují užívání majetku, musí smluvní stát naplnit podmínky zákonnosti, legitimity a proporcionality.

Podmínka zákonnosti je naplněna tím, že zásah je v případě předkládaného návrhu zákona stanoven právním předpisem, který odpovídá podstatným vnitrostátním požadavkům z hlediska ústavnosti, je dostupný (předpis bude vyhlášen ve Sbírce zákonů) a předvídatelný. Navrhovaná úprava vymezuje povinnosti při nakládání s majetkem jasně a chrání tak adresáty povinností před svévolným uplatňováním orgány veřejné správy. Podmínka legitimity je rovněž naplněna, neboť veškeré zásahy do vlastnického práva obsažené v navrhované úpravě jsou nezbytné z důvodu ochrany životního prostředí a veřejného zdraví. Konečně je splněna i podmínka proporcionality, když jedinec není s ohledem na vyčíslení předpokládaných nákladů nucen nést individuální břemeno, jež by bylo možné označit za nadměrné, tedy takové, které by ohrožovalo jeho samotnou existenci v rovině majetkových poměrů (zejména s ohledem na hrozbu ukončení podnikání či úpadku). Navrhovaná opatření jsou pro osoby nakládající s regulovanými látkami a fluorovanými skleníkovými plyny jako adresáty povinností únosná a nepředstavují nepřiměřenou zátěž.

Překladatel také ověřil slučitelnost sankčních ustanovení obsažených v navrhované úpravě s článkem 7 Úmluvy, tj. se zásadou uložení trestu jen na základě zákona. V tomto článku se odráží princip legality a požadavky na jasnou a předvídatelnou úpravu správního trestání, zejména z hlediska předvídatelnosti hrozících postihů. Z čl. 7 Úmluvy vyplývá, že nikdo nesmí být uznán vinným z přestupku nebo správního deliktu, který v době, kdy byl spáchán, ještě nebyl přestupkem nebo správním deliktem. Taktéž je zakázáno uložit přísnější sankci, než kterou bylo možno uložit v době spáchání přestupku nebo správního deliktu. Uvedené v sobě odráží zásadu nullum crimen sine lege praevia (zákaz zpětného působení zákona, který zhoršuje postavení pachatele). Návrhem jsou do zákona doplňovány nové skutkové podstaty správních deliktů, popř. měněny stávající. Platí, že odpovědnost za přestupek nebo správní delikt se posuzuje podle zákona účinného v době jeho spáchání. Podle nové úpravy se však posoudí i přestupek nebo správní delikt spáchaný přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, je-li to pro pachatele příznivější. Předmětná pravidla vyplývají z čl. 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod (viz též § 7 odst. 1 zákona o přestupcích, jehož analogické užití připouští také soudní judikatura, neboť je ve prospěch pachatele správního deliktu).

S ohledem na uvedené lze konstatovat soulad návrhu s Úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod.

D Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s akty Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie a obecnými právními zásadami práva Evropské unie

Navrhovaná právní úprava je plně v souladu s předpisy Evropské unie, judikaturou Soudního dvora Evropské unie a obecnými právními zásadami práva Evropské unie.

Návrhu zákona se dotýkají následující předpisy Evropské unie:

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1005/2009 ze dne 16. září 2010 o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu.

Nařízení Evropského Parlamentu a Rady (EU) č. 517/2014 ze dne 16. dubna 2014 o fluorovaných skleníkových plynech a o zrušení nařízení (ES) č. 842/2006.

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/2068 ze dne 17. listopadu 2015, kterým se podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 517/2014 stanoví formát štítků výrobků a zařízení obsahujících fluorované skleníkové plyny.

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/2067 ze dne 17. listopadu 2015, kterým se podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 517/2014 zavádějí minimální požadavky na certifikaci fyzických osob, pokud jde o stacionární chladicí a klimatizační zařízení a tepelná čerpadla a chladicí jednotky chladírenských nákladních vozidel a přívěsů obsahující fluorované skleníkové plyny, a na certifikaci společností, pokud jde o stacionární chladicí a klimatizační zařízení a tepelná čerpadla obsahující fluorované skleníkové plyny, a podmínky pro vzájemné uznávání těchto certifikací.

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/2066 ze dne 17. listopadu 2015, kterým se podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 517/2014 zavádějí minimální požadavky na certifikaci fyzických osob provádějících instalaci, servis, údržbu, opravu nebo vyřazení z provozu elektrických spínacích zařízení obsahujících fluorované skleníkové plyny nebo znovuzískávání fluorovaných skleníkových plynů ze stacionárních elektrických spínacích zařízení a podmínky pro vzájemné uznávání této certifikace.

Prováděcí nařízení komise (EU) 2015/2065 ze dne 17. listopadu 2015, kterým se podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 517/2014 stanoví formát oznámení školicích a certifikačních programů členských států.

Nařízení Komise (EU) č. 1191/2014 ze dne 30. října 2014, kterým se stanoví formát a způsoby předkládání zpráv uvedených v článku 19 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 517/2014 o fluorovaných skleníkových plynech.

Nařízení Komise (ES) č. 307/2008 ze dne 2. dubna 2008, kterým se podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 842/2006 stanoví minimální požadavky na školicí programy a podmínky pro vzájemné uznávání osvědčení o školení pracovníků, pokud jde o klimatizační systémy některých motorových vozidel obsahujících některé fluorované skleníkové plyny.

Nařízení Komise (ES) č. 306/2008 ze dne 2. dubna 2008, kterým se podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 842/2006 stanoví minimální požadavky na certifikaci pracovníků provádějících znovuzískávání rozpouštědel na bázi některých fluorovaných skleníkových plynů ze zařízení a podmínky pro vzájemné uznávání této certifikace.

Nařízení Komise (ES) č. 304/2008, kterým se podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 842/2006 stanoví minimální požadavky na certifikaci společností a pracovníků a podmínky pro vzájemné uznávání certifikace, pokud jde o stacionární systémy požární ochrany a hasicí přístroje obsahující některé fluorované skleníkové plyny.

Nařízení Komise (ES) č. 1516/2007 ze dne 19. prosince 2007, kterým se v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 842/2006 stanoví standardní požadavky na kontrolu těsnosti stacionárních chladicích a klimatizačních zařízení a tepelných čerpadel obsahujících některé fluorované skleníkové plyny.

Nařízení Komise (ES) č. 1497/2007 ze dne 18. prosince 2007, kterým se v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 842/2006 stanoví standardní požadavky na kontrolu těsnosti stacionárních systémů požární ochrany obsahujících některé fluorované skleníkové plyny.

Jedním z hlavních cílů navrhované právní úpravy je adaptace zákona na nové nařízení Evropského Parlamentu a Rady (EU) č. 517/2014 ze dne 16. dubna 2014 o fluorovaných skleníkových plynech a o zrušení nařízení (ES) č. 842/2006. V návaznosti na toto nařízení návrh upravuje zejména nové skutkové podstaty správních deliktů.

S výše uvedenými předpisy Evropské unie je návrh plně v souladu.

E Zhodnocení dopadů ve vztahu k zákazu diskriminace

Oblast upravená tímto návrhem a změny obsažené v návrhu nezakotvují žádné rozdíly, které by ve svém důsledku bylo možné vnímat jako diskriminační.

F Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů.

Navrhovaná právní úprava v oblasti nakládání s osobními údaji obsahuje zmocnění pro Ministerstvo životního prostředí k vytvoření a vedení informačního systému certifikovaných osob a osob, kterým bylo vydáno osvědčení o školení. Stanoví se údaje, které budou v tomto systému evidovány. Databáze bude sloužit kontrolním orgánům (Česká inspekce životního prostředí, Česká obchodní inspekce a celní úřady) k ověření, že kontrolovaná osoba je skutečně držitelem certifikátu či osvědčení. Databáze bude dále sloužit pro kontrolu prodejcům chladiv a zákazníkům, zda určitá osoba je držitelem certifikátu či osvědčení. Podle čl. 11 (4) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 517/2014, pro účely instalace, servisu, údržby nebo opravy mohou prodejci prodávat fluorované skleníkové plyny pouze podnikům, které jsou držiteli příslušného certifikátu či osvědčení. Dále mají provozovatelé zařízení povinnost provádět kontrolu těsnosti podle čl. 4 nařízení. Provozovatelé zařízení musí zajistit, že kontrolu těsnosti provede pouze držitel příslušeného certifikátu či osvědčení. Cílem vytvoření informačního systému je umožnit těmto provozovatelům vyhledat ve svém okolí certifikované osoby či osoby s osvědčením, které jsou oprávněny jim kontrolu těsnosti provést. Prodejcům fluorovaných skleníkových plynů databáze umožní ověřit, že osoba, které fluorované skleníkové plyny prodávají, je držitelem certifikátu či osvědčení. Databáze také umožní Ministerstvu životního prostředí evidovat všechny osoby, kterým byl Ministerstvem životního prostředí vydán certifikát, případně osoby, které získaly osvědčení od atestačního subjektu. Návrh uvádí úplný uzavřený výčet osobních údajů shromažďovaných a zpracovávaných Ministerstvem životního prostředí a omezuje rozsah těchto údajů na nezbytné minimum. Na nezbytné minimum je omezen rozsah údajů, které budou zveřejňovány. Sbíranými a do systému vkládanými údaji mají dle návrhu být název nebo jméno, popřípadě jména, a příjmení certifikované osoby nebo osoby, které bylo vydáno osvědčení o školení, číslo certifikátu nebo osvědčení o školení a datum jeho vydání, adresa nebo sídlo certifikované osoby, adresa nebo sídlo osoby, které bylo vydáno osvědčení o školení, telefonní číslo nebo adresa elektronické pošty certifikované osoby nebo osoby, které bylo vydáno osvědčení o školení. Z těchto shromažďovaných údajů budou z výše uvedených důvodů název nebo jméno, popřípadě jména, a příjmení certifikované osoby nebo osoby, které bylo vydáno osvědčení o školení, číslo certifikátu nebo osvědčení o školení a datum jeho vydání, adresa nebo sídlo certifikované osoby nebo osoby, které bylo vydáno osvědčení o školení, veřejně dostupné.

G Zhodnocení korupčních rizik (CIA)

Předkladatel provedl zhodnocení korupčních rizik, jak stanoví čl. 9 odst. 2 písm. i) Legislativních pravidel vlády.

V rámci zhodnocování korupčních rizik navrhovaného řešení byla zvolena metodika založená na těchto základních kritériích:

přiměřenost;

efektivita;

odpovědnost;

opravné prostředky;

kontrolní mechanismy.

Jak již bylo uvedeno výše, hlavním cílem předloženého návrhu je provést adaptaci zákona č. 73/2012 Sb. na nové nařízení Evropského Parlamentu a Rady (EU) č. 517/2014 ze dne 16. dubna 2014 o fluorovaných skleníkových plynech a o zrušení nařízení (ES) č. 842/2006. Návrh upravuje podmínky provozu a uvádění na trh zařízení obsahujících regulované látky nebo fluorované skleníkové plyny s cílem snížit riziko jejich neodborné instalace a zamezit tak únikům těchto látek do ovzduší. Navrhuje se změna ustanovení týkajících se hodnotících, atestačních a certifikačních subjektů a doplňují se sankční ustanovení a povinnosti pro vybrané provozovatele zařízení. V návaznosti na zkušenosti z praxe dochází k rozšíření pravomocí České obchodní inspekce k ukládání nápravných opatření a projednávání správních deliktů.

Návrh je ve všech uvedených upravovaných oblastech svým rozsahem přiměřený množině vztahů, které má upravovat. Návrhem nedochází k neúměrnému rozšíření kompetence některého orgánu. Navrhovaná regulace umožňuje implementaci nařízení Evropského Parlamentu a Rady (EU) č. 517/2014 ze dne 16. dubna 2014 o fluorovaných skleníkových plynech a o zrušení nařízení (ES) č. 842/2006 stanovených opatření do praxe a jejich efektivní vynucování. Navrhovaná úprava stanoví odpovědnost příslušných orgánů ochrany ovzduší jasně a konkrétně. Návrh nesměřuje k nadměrnému soustředění pravomocí u některého z orgánů. Níže je provedeno detailní zhodnocení korupčního rizika ve vztahu k hlavnímu okruhu novelizace spočívajícímu v úpravě správních deliktů za porušení povinností stanovených v přímo použitelném nařízení Evropského Parlamentu a Rady (EU) č. 517/2014 ze dne 16. dubna 2014 o fluorovaných skleníkových plynech a o zrušení nařízení (ES) č. 842/2006. Z vyhodnocení vyplývá, že navrhovaná právní úprava není spojena s korupčním rizikem a obsahuje, respektive využívá stávající, mechanismy předcházení korupčním rizikům. Ve vztahu k ostatním změnám, u kterých se jedná o doplnění a upřesnění již platné a účinné právní úpravy, má Ministerstvo životního prostředí za to, že navrhovaná úprava nemá vliv na míru korupčních rizik.

Zhodnocení korupčních rizik provedené dle výše uvedených kritérií:

Přiměřenost

Navrhované řešení je plně v souladu s kritériem přiměřenosti, neboť umožní, aby povinnosti stanovené v novém nařízení Evropského Parlamentu a Rady (EU) č. 517/2014 ze dne 16. dubna 2014 o fluorovaných skleníkových plynech a o zrušení nařízení (ES) č. 842/2006 pro osoby nakládající s fluorovanými skleníkovými plyny bylo možné v České republice vymáhat a jejich neplnění sankcionovat. Povinnost členského státu stanovit účinné, přiměřené a odrazující sankce vyplývá z čl. 25 samotného nařízení.

Efektivita

Navrhované řešení je plně v souladu s kritériem efektivity, neboť všem osobám nakládajícím s fluorovanými skleníkovými plyny bude hrozit sankce v případě, že budou postupovat v rozporu s povinnostmi nařízení Evropského Parlamentu a Rady (EU) č. 517/2014 ze dne 16. dubna 2014 o fluorovaných skleníkových plynech a o zrušení nařízení (ES) č. 842/2006. Navrhované řešení je tak umožní efektivní vynucování povinností stanovených v nařízení.

Odpovědnost

Navrhované řešení je plně v souladu s kritériem odpovědnosti, neboť je v návrhu jasně stanoveno, které správní delikty projednává Česká inspekce životního prostředí a které Česká obchodní inspekce.

Opravné prostředky

Navrhované řešení plně zajišťuje efektivní opravné prostředky proti nesprávnému postupu orgánu veřejné správy již v průběhu kontroly. Tyto prostředky jsou upraveny kontrolním řádem, kterým se práva a povinnosti kontrolujícího a kontrolovaného v rámci kontroly řídí. Kontrolovaná osoba tak má podle § 10 odst. 1 kontrolního řádu např. právo namítat podjatost kontrolujícího nebo přizvané osoby, právo seznámit se s obsahem protokolu o kontrole nebo podávat námitky proti kontrolním zjištěním uvedeným v protokolu o kontrole. Protokol o kontrole vždy musí obsahovat poučení o možnosti podat proti kontrolním zjištěním uvedeným v protokolu o kontrole námitky s uvedením lhůty pro jejich podání a skutečnosti, komu se podávají. Námitky se vyřizují postupem podle § 14 kontrolního řádu. Nevyhoví-li námitkám vedoucí kontrolní skupiny nebo kontrolující ve lhůtě 7 dnů ode dne jejich doručení, vyřídí je nadřízená osoba kontrolujícího ve lhůtě 30 dnů ode dne jejich doručení tak, že jim vyhoví, částečně vyhoví, nebo je zamítne. Námitky lze vyřídit i v rámci navazujícího řízení o přestupku nebo o správním deliktu. Proti případnému rozhodnutí České inspekce životního prostředí nebo České obchodní inspekce o přestupku či o správním deliktu je možné v souladu se zákonem o přestupcích a správním řádem podat řádný opravný prostředek (odvolání). O této možnosti musí být v rozhodnutí o přestupku nebo o správním deliktu účastník poučen. Subsidiárně se aplikují také řádné a mimořádné opravné prostředky podle správního řádu.

Kontrolní mechanismy

Navrhované řešení je plně v souladu s kritériem vhodných kontrolních mechanismů, neboť jak bylo popsáno výše, prokazatelně existují funkční systémy regulující průběh kontroly (tj. postup kontroly stanovený kontrolním řádem) a současně i funkční systémy přezkoumávání případného rozhodnutí o přestupku nebo o správním deliktu vydaného v návaznosti na zjištění porušování povinností v rámci kontroly zdroje (tj. opravné prostředky dle přestupkového zákona a správního řádu).

K bodu 1

Ustanovení odkazující na přímo použitelné předpisy Evropské unie, na které zákon č. 73/2012 Sb., o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, a o fluorovaných skleníkových plynech, navazuje je měněno, neboť nařízení (ES) č. 842/2006 bylo zrušeno a nahrazeno nařízením Evropského Parlamentu a Rady (EU) č. 517/2014 ze dne 16. dubna 2014 o fluorovaných skleníkových plynech a o zrušení nařízení (ES) č. 842/2006. Cílem předkládané novely zákona je zejména provedení adaptace na toto nařízení.

K bodu 2

Do definice provozovatele se doplňuje, že se jedná též o osobu, která skutečně zajišťuje technický provoz zařízení, které obsahuje regulované látky (dle platné úpravy pouze fluorované skleníkové plyny).

K bodu 3

Dle § 3 odst. 1 má osoba, která nabude regulované látky, jejichž použití je v rozporu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1005/2009 ze dne 16. září 2010 o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, povinna bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 3 měsíců od okamžiku nabytí těchto látek, tyto látky zneškodnit. Stanovená lhůta 3 měsíce může být po roce 2015 nedostačující kvůli většímu množství sebraných regulovaných látek určených ke zneškodnění nebo odstranění. Z tohoto důvodu se navrhuje prodlužit lhůtu pro zneškodnění regulovaných látek, jejich použití je v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie, na 9 měsíců.

K bodu 4 a 5

Nadpis § 4 se mění tak, aby odpovídal navrženým úpravám v ustanovení, tj. skutečnosti, že předmět úpravy ustanovení je rozšířen i na činnosti vztahující se k uvádění na trh a ustanovení se vztahuje také na tzv. fluorované skleníkové plyny.

Osoba provozující zařízení s obsahem nejméně 3 kg regulovaných látek je povinna vést evidenční knihu zařízení, uchovat ji pro účely kontroly v místě provozu zařízení po dobu 5 let (a v případě kontroly je tak dle kontrolního řádu povinna předložit veškeré podklady včetně evidenční knihy kontrolnímu orgánu). Vzhledem k tomu, že průběh kontroly se subsidiárně řídí správním řádem, je třeba vzít v potaz § 16 odst. 2 správního řádu, dle kterého musí účastník (kontrolovaná osoba) veškeré písemnosti vyhotovené v cizím jazyce předkládat v originálním znění a současně v úředně ověřeném překladu do jazyka českého, pokud kontrolní orgán kontrolované osobě nesdělí, že překlad nevyžaduje.

Do evidenční knihy zařízení se zaznamenají zákonem stanovené údaje. Podle čl. 11 odst. 4 nařízení Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 1005/2009 již od 1. 1. 2015 nelze používat hydrochlorfluoruhlovodíky při údržbě nebo opravě stávajících zařízení. V tomto smyslu je upraveno ustanovení § 4 odst. 2 písm. j) zákona. Současně je stanovena povinnost zaznamenávat do evidenční knihy množství znovuzískané regulované látky a údaje o jejím předání ke zneškodnění. V ustanovení § 4 odst. 2 písm. k) zákona je proto stanovena povinnost při přechodu zařízení na fluorovaný skleníkový plyn nebo jinou látku se zaznamenat v evidenční knize označení tohoto skleníkového plynu nebo látky, na kterou se přechází.

K bodu 6

Do § 4 se doplňuje nový odstavec 3, který stanoví, že záznamy vedené podle čl. 6 nařízení Evropského Parlamentu a Rady (EU) č. 517/2014 o zařízení obsahujícím fluorované skleníkové plyny musí být uchovány v místě provozu zařízení. Vzhledem k tomu, že průběh kontroly a se subsidiárně řídí správním řádem, je třeba vzít v potaz § 16 odst. 2 správního řádu, dle kterého musí účastník (kontrolovaná osoba) veškeré písemnosti vyhotovené v cizím jazyce předkládat v originálním znění a současně v úředně ověřeném překladu do jazyka českého, pokud kontrolní orgán kontrolované osobě nesdělí, že překlad nevyžaduje.

Nehermeticky uzavřená zařízení plněná fluorovanými skleníkovými plyny smí být podle čl. 11 odst. 5 nařízení Evropského Parlamentu a Rady (EU) č. 517/2014 prodávána konečnému uživateli pouze tehdy, je-li doloženo, že instalaci provede podnik certifikovaný v souladu s článkem 10 tohoto nařízení (tj. osoba, která je držitelem certifikátu podle § 10 zákona). Důvodem je, že při instalaci chladicích a klimatizačních zařízení jsou odborné znalosti a praktické schopnosti zcela nezbytné k tomu, aby byl vyloučen únik fluorovaných skleníkových plynů, který by mohl být způsoben neodborným zacházením. Z tohoto důvodu se navrhuje stanovit zákaz instalace nehermeticky uzavřeného zařízení plněného fluorovanými skleníkovými plyny jinou než certifikovanou osobou.

K bodu 7 až 12

Odkaz na zrušené nařízení Komise (ES) č. 303/2008 a nařízení Komise (ES) č. 304/2008 se nahrazuje odkazem na prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/2067 a prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/2066, která je nahradila.

Navrhuje se doplnit požadavky na obsah žádosti o vydání povolení k činnosti tzv. hodnotícího subjektu o seznam členů zkušební komise včetně jejich profesních životopisů. Seznam členů zkušební komise má ministerstvu sloužit k lepšímu posouzení, zda žadatel dostatečně splňuje požadavky týkající se odbornosti kladené přímo použitelnými předpisy Evropské unie na hodnotící subjekt. Podle § 8 odst. 5 platného znění zákona provádí hodnotící subjekt zkoušení uchazečů prostřednictvím zkušební komise. Členy zkušební komise jmenuje na návrh hodnotícího subjektu a odvolává ministerstvo. Je proto vhodné, aby ministerstvo mohlo již ve fázi vydání povolení hodnotícímu subjektu posoudit, zda žadatel disponuje adekvátními odborníky pro obsazení zkušební komise.

Ustanovení navrhuje stanovit povinnost pro hodnotící subjekty uspořádat alespoň jednou za 3 roky školení. Jedná se o implementaci čl. 10 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 517/2014, který vyžaduje dostupnost pravidelných školení pro osoby, které nakládají s fluorovanými skleníkovými plyny. Je proto třeba, aby hodnotící subjekt alespoň jednou za 3 roky uspořádal školení (úplatně či bezúplatně). Povinnost bude splněna i v případě, že se školení kvůli nezájmu potenciálně školených subjektů neuskuteční.

Čl. 10 odst. 8 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 517/2014 stanoví povinnost zajistit, aby fyzické osoby, které jsou držiteli certifikátů, měly přístup k informacím o technologiích nahrazování fluorovaných skleníkových plynů, o bezpečném nakládání s nimi a se zařízeními, které jsou jimi vybaveny. Navrhuje se proto pověřit informováním certifikovaných osob podle čl. 10 odst. 8 hodnotící subjekty. Hodnotícím subjektům je stanovena povinnost zveřejňovat tyto informace na svých internetových stránkách. Povědomost o technických aspektech aplikace některých náhradních technologií zatím není optimální. Smyslem této povinnosti je maximálně rozšířit povědomí odborné veřejnosti o zákazech uvádění na trh fluorovaných skleníkových plynů stanovených v příloze č. 3 nařízení.

K bodu 13

Navrhuje se stanovit atestačnímu subjektu povinnost, aby alespoň jednou za měsíc poskytoval ministerstvu seznam osob, které v předchozím kalendářním měsíci složily teoretickou a praktickou zkoušku podle nařízení Komise (ES) č. 307/2008. Ministerstvo tyto informace využije pro vytvoření veřejné databáze osob s vydaným osvědčením, která bude sloužit pro kontrolu zákazníků a prodejců chladiv, zda je pracovník vlastníkem osvědčení, a zda je tedy oprávněn vykonávat činnosti podle nařízení č. 307/2008. V případě, že za příslušný kalendářní měsíc neproběhlo žádné školení a žádná osoba nesložila teoretickou a praktickou zkoušku podle nařízení Komise (ES) č. 307/2008, atestační subjekty tuto skutečnost nejsou povinny ministerstvu oznamovat.

K bodu 14

Ve spojení „s přímo použitelným předpisem Evropské unie o některých fluorovaných skleníkových plynech“ se zrušuje slovo „některých“, neboť nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 517/2014 se již nedotýká pouze některých fluorovaných skleníkových plynů.

K bodu 15 až 17

Podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1005/2009 již nelze od 1. 1. 2015 regulované látky znovu používat. Z tohoto důvodu je z ustanovení vypuštěna certifikovaná činnost spočívající v recyklaci regulovaných látek.

K bodu 18

Certifikovaná osoba je dle § 10 odst. 6 platného znění zákona povinna dodržovat postupy pro nakládání s regulovanými látkami nebo fluorovanými skleníkovými plyny anebo zařízeními obsahujícími tyto látky. Navrhuje se zpřesnit, že se jedná o postupy stanovené v zákoně (a jeho prováděcím právním předpise) a v přímo použitelných nařízeních Evropského parlamentu a Rady.

K bodu 19

Platné znění § 11 odst. 1 zákona stanoví vnitrostátní reportingovou povinnost ohledně fluorovaných skleníkových plynů a regulovaných látek. S cílem sladit tuto úpravu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 517/2014 se navrhuje úprava § 11 odst. 1 písm. a) až c) v tom smyslu, aby množství fluorovaných skleníkových plynů bylo vyjádřeno v tunách ekvivalentu CO2 (slova „100 kg“ se nahrazují slovy „200 tun ekvivalentu CO2“). Stejná úprava je provedena v odpovídajícím sankčním ustanovení.

K bodu 20

Dosavadní praxe ukázala, že vyžadování oznámení od osob, kterým byl certifikátu vydán příslušným orgánem jiného státu Evropské unie, a požadavek na předložení kopie certifikátu v úředně ověřeném překladu, jako podmínka pro uznání kvalifikace, přináší praktické problémy při kontrolách certifikovaných osob a zřejmě je také v rozporu s čl. 10 odst. 10 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 517/2014. Z tohoto důvodu je navrhováno podmínku povinnosti oznámení a předložení úředně ověřeného překladu zrušit. Uznání odborné kvalifikace musí být automatické a nemůže být podmíněno správním úkonem spočívajícím v oznámení a předložení úředně ověřeného překladu.

Vzhledem k tomu, že průběh kontroly se subsidiárně řídí správním řádem, je třeba vzít v potaz § 16 odst. 2 správního řádu, dle kterého musí účastník (kontrolovaná osoba) veškeré písemnosti vyhotovené v cizím jazyce předkládat v originálním znění a současně v úředně ověřeném překladu do jazyka českého, pokud kontrolní orgán kontrolované osobě nesdělí, že překlad nevyžaduje.

K bodu 21

Ministerstvo se zmocňuje k vytvoření a vedení informačního systému certifikovaných osob a osob, kterým bylo vydáno osvědčení o školení. Stanoví se údaje, které budou v tomto systému evidovány. Databáze bude sloužit pro kontrolu prodejcům chladiv a zákazníkům, zda určitá osoba je držitelem certifikátu či osvědčení. Podle čl. 11 odst. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 517/2014 pro účely instalace, servisu, údržby nebo opravy mohou prodejci prodávat fluorované skleníkové plyny pouze podnikům, které jsou držiteli příslušného certifikátu či osvědčení. Dále mají provozovatelé zařízení povinnost provádět kontrolu těsnosti podle čl. 4 nařízení. Provozovatelé zařízení musí zajistit, že kontrolu těsnosti provede pouze držitel příslušeného certifikátu či osvědčení.

K bodu 22

Pravomoc ukládání opatření k nápravě při porušení povinností se rozšiřuje i na Českou obchodní inspekci. Vzhledem k tomu, že Česká obchodní inspekce má pravomoc v oblasti kontroly a nově i projednávání správních deliktů v souvislosti s porušením povinností spojených s nakládáním s regulovanými látkami a fluorovanými skleníkovými plyny, je vhodné umožnit jí i vydání opatření k nápravě, kterým nařídí odstranění závadného stavu zjištěného v rámci kontroly. V souladu s § 24 zákona č. 73/2012 Sb. Česká obchodní inspekce kontroluje označování výrobků nebo zařízení, které obsahují regulované látky, podle přímo použitelného předpisu Evropské unie a výrobků nebo zařízení, které obsahují fluorované skleníkové plyny, podle přímo použitelného předpisu Evropské unie a podle § 7. Pouze v rámci výkonu těchto kontrolních povinností může současně ukládat nápravná opatření.

K bodu 23

V návaznosti na povinnost stanovenou v čl. 10 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 517/2014 se upravuje nový přestupek za porušení této povinnosti.

V návaznosti na doplnění nových skutkových podstat přestupků a s ohledem na to, že paragraf by měl zpravidla obsahovat nejvíce 6 odstavců (čl. 39 odst. 2 Legislativních pravidel vlády v platném znění), byla provedena úprava celého § 15.

K bodu 24 až 27

Upravuje se skutková podstata správního deliktu pro certifikovanou osobu, která nepní podmínky výkonu certifikované činnosti stanovené v certifikátu.

Upravují se skutkové podstaty správních deliktů za porušení povinností stanovených v § 8 a 9 hodnotícím a atestačním subjektům. Možnost postihu těchto povinností v platné právní úpravě absentuje a povinnosti stanovené zákonem hodnotícím a atestačním subjektům jsou dle platné úpravy nevymahatelné.

V návaznosti na povinnosti nově zaváděné nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 517/2014 se v rámci adaptace na tento přímo použitelný předpis k zajištění vymáhání v něm stanovených povinností upravují nové skutkové podstaty správních deliktů.

V případě § 18a odst. 4 písm. c) ve spojení s § 18a odst. 5 a § 18c odst. 1 písm. j) ve spojení s § 18c odst. 6 se jedná o správní delikty (a pokuty za ně), které postihují nesplnění povinnosti, kdy povinné osoby nepředají na výzvu ČIŽP, ministerstva životního prostředí nebo Evropské komise vedené záznamy, respektive ověřovací zprávu. Jedná se o správní delikty (a pokuty za ně), které postihují porušení povinností stanovených v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 517/2014. Dle čl. 25 odst. 1 tohoto nařízení jsou členské státy povinny stanovit pravidla pro ukládání sankcí za porušení povinností stanovených v tomto nařízení. Jedná se proto o speciální úpravu ve vztahu ke kontrolnímu řádu.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 517/2014 nově zavádí jednotku „tuna ekvivalentu CO2“, která zohledňuje i potenciál globálního oteplování (GWP). Z tohoto důvodu jsou v rámci adaptace na nařízení měněny jednotky a množství fluorovaných skleníkových plynů.

V návaznosti na doplnění nových skutkových podstat správních deliktů a s ohledem na to, že paragraf by měl zpravidla obsahovat nejvíce 6 odstavců (čl. 39 odst. 2 Legislativních pravidel vlády v platném znění), se navrhuje stávající ustanovení § 17 a 18 rozčlenit kvůli přehlednosti do více ustanovení (§ 17, § 17a, § 17b, § 18, § 18a, § 18b a § 18c). Rozčlenění je navrženo dle subjektu správního deliktu. Skutkové podstaty správních deliktů jsou systematicky seřazeny tak, že obecný subjekt (právnická a podnikající fyzická osoba) předchází subjektům zvláštním (např. provozovatel zařízení). Současně je zachována systematika rozdělení na skutkové podstaty za porušení povinností stanovených zákonem (§ 17 a násl.) a skutkové podstaty za porušení povinností stanovených přímo použitelnými nařízeními (§ 18 a násl.).

Současně byly sjednoceny citace názvů nařízení Evropské unie, na která se ve skutkových podstatách odkazuje jako na zdroj porušených povinností nebo zákazů. V případě odkazu na jediné nařízení EU nebo jeho konkrétní ustanovení je použita zkrácená citace, v případě odkazu na více nařízení EU je použita slovní citace.

Co se týče výše pokut stanovených za přestupky a správní delikty na úseku nakládání s fluorovanými skleníkovými plyny, je zachována stávající výše. Za tyto přestupky a správní delikty je stanoveno rozpětí pokut do 100 tisíc Kč až do 1 milion Kč (přestupky), respektive do 500 tisíc až do 1,5 milionů Kč (správní delikty). Rozpětí pokut ukládaných jak za přestupky fyzických osob, tak správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob, vyplývá z odlišného rizika, které mohou různé činnosti spojené s nakládáním s fluorovaným skleníkovými plyny představovat.

Porušené normy jsou koncipovány tak, aby eliminovaly a pokud možno odstranily rizikové společensky nebezpečné stavy. Na míru závažnosti je třeba hledět optikou potenciálního nebezpečí, kdy únik fluorovaných skleníkových plynů a regulovaných látek s sebou nese riziko poškození životního prostředí (riziko poškození ozonové vrstvy nebo riziko vypuštění látek s vysokým skleníkovým potenciálem).

Teleologickým záměrem zákonodárce je skutkové podstaty deliktů způsobilých např. větším objemem vypuštěných plynů přímo poškodit ozonovou vrstvu zařadit mezi delikty, které lze sankcionovat pokutou s nejvyšší horní hranicí sankční škály dosahující až 1,5 milionů Kč, naopak správní delikty administrativního charakteru byly zařazeny mezi delikty s nejnižší horní sazbou sankce do 500 tis. Kč. Do středního stupně závažnosti konstruovaného zákonem (sazba pokuty do 1 milionu Kč) byly zařazeny skutkové podstaty správních deliktů způsobilých ohrozit ozonovou vrstvu nebo klimatický systém nepřímo.

Jde-li o finanční postih, musí být znatelný v majetkové sféře delikventa, tedy být nikoli pro něho zanedbatelný, a nutně tak musí v sobě obsahovat i represivní složku. V opačném případě by totiž postih delikventa smysl postrádal.

K bodu 28

Stanoví se, které správní delikty projednává Česká inspekce životního prostředí a které Česká obchodní inspekce. Vzhledem k tomu, že Česká obchodní inspekce má již dle platného znění zákona kompetenci k provádění kontrol, je navrženo, aby mohla v případě, že je v rámci kontroly zjištěno porušování povinností zákona, provést řízení o správním deliktu (dle současné úpravy postupuje podnět České inspekci životního prostředí k zahájení řízení o správním deliktu). Navržená úprava se jeví jako efektivnější. V souladu s § 24 zákona č. 73/2012 Sb. Česká obchodní inspekce kontroluje označování výrobků nebo zařízení, které obsahují regulované látky, podle přímo použitelného předpisu Evropské unie a výrobků nebo zařízení, které obsahují fluorované skleníkové plyny, podle přímo použitelného předpisu Evropské unie a podle § 7. Pouze v rámci výkonu těchto kontrolních povinností může současně ukládat nápravná opatření.

K bodu 29

V souladu s právní úpravou na jiných úsecích ochrany životního prostředí je navrženo, aby výběr a vymáhání uložených pokut vykonával nadále celní úřad, nikoli Česká inspekce životního prostředí. Pokuty obecně vybírá a vymáhá celní úřad, což vyplývá z obecné úpravy v § 8 odst. 2 písm. a) zákona č. 17/2012 Sb., o Celní správě. Toto ustanovení se proto uplatní pro pokuty ukládané Českou inspekcí životního prostředí subsidiárně. Na základě požadavku České obchodní inspekce se nicméně pro pokuty ukládané Českou obchodní inspekcí stanoví zvláštní úprava, a to analogicky k § 12 odst. 5 zákona č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci České republiky. Pokuty ukládané Českou obchodní inspekcí proto bude také vybírat ČOI. K jejich vymáhání bude na základě obecné úpravy v zákoně o celní správě příslušný celní úřad.

K bodu 30 až 33

Ustanovení nově ukládá ministerstvu vést a zveřejňovat seznam osvědčení vydaných podle nařízení Komise (ES) č. 307/2008. Současně je stanoveno, že ministerstvo a Česká inspekce životního prostředí jsou orgány, kterým mají být na vyžádání předávány záznamy podle čl. 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 517/2014, respektive ověřovací zprávy podle čl. 19 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 517/2014. Specifikuje se, které správní delikty podle tohoto zákona projednává Česká inspekce životního prostředí.

K bodu 34

Stanoví se výčet kompetencí České obchodní inspekce. Podle § 7 Česká obchodní inspekce kontroluje označování výrobku nebo zařízení při jejich uvádění na trh. Česká obchodní inspekce nově ukládá opatření k nápravě podle § 14 a projednává správní delikty podle § 16 odst. 5, § 17a odst. 3, § 18a odst. 2 písm. a) až c) a § 18a odst. 3.

Účinnost

Navrhuje se, aby zákon nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2017. K tomuto datu vyžaduje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 517/2014, aby členské státy vynucovaly povinnosti v něm upravené.

V Praze dne 9. března 2016

Předseda vlády:

Mgr. Bohuslav Sobotka v.r.

Ministr životního prostředí:

Mgr. Richard Brabec v.r.