Důvodová zpráva

zákon č. 90/2024 Sb.

Rok: 2024Zákon: č. 90/2024 Sb.Sněmovní tisk: č. 465, 9. volební období
Tento dokument obsahuje důvodovou zprávu k návrhu zákona ze sněmovního tisku PSP ČR — záměr zákonodárce a odůvodnění jednotlivých ustanovení. Samotný schválený zákon je dostupný výše.

(2) Zbraní je pro účely tohoto zákona palná zbraň, plynová zbraň a další zařízení nebo přístroj, které jsou zařazeny do některé z kategorií zbraní nebo na které se podle § 9 použijí ustanovení o nakládání se zbraní určité kategorie. (3) Střelivem jsou pro účely tohoto zákona náboje, nábojky a aktivní komponenty střeliva, které jsou zařazeny do některé z kategorií střeliva.

1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/555 ze dne 24. března 2021 o kontrole nabývání a držení zbraní (kodifikované znění). 2) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/2403 ze dne 15. prosince 2015, kterým se stanoví společné pokyny o normách a technikách znehodnocování střelných zbraní k zajištění toho, aby znehodnocené střelně zbraně byly nevratně neschopné střelby, v platném znění.

(4) Regulovanou součástí zbraně jsou pro účely tohoto zákona

a) hlavní část zbraně,

b) součást zbraně umožňující samočinnou střelbu,

c) polotovar hlavní části zbraně,

d) tlumič hluku výstřelu, nebo

e) nadlimitní zásobník. CELEX: 32021L0555

§ 3

Pro účely tohoto zákona je

a) nakládáním se zbraní nebo střelivem jakékoli fyzické zacházení se zbraní nebo střelivem, a to včetně zajištění jejich přepravy nebo uložení; právní jednání se považuje za nakládání se zbraní nebo střelivem, upravuje-li jej výslovně tento zákon,

b) nošením zbraně způsob nakládání se zbraní, při kterém ji fyzická osoba má na místě veřejnosti přístupném při sobě nabitou nebo viditelně,

c) místem pobytu adresa místa trvalého pobytu občana České republiky nebo adresa místa pobytu cizince vedená v základním registru obyvatel,

d) místem pobytu v jiném členském státě Evropské unie, smluvním státě Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarské konfederaci (dále jen „členský stát“) adresa bydliště zapsaná v cestovním pasu, vnitrostátním průkazu totožnosti nebo v jiném obdobném úředním dokladu vydaném nebo uznaném jiným členským státem,

e) údaji identifikujícími osobu v případě fyzické osoby jméno, popřípadě jména, příjmení, místo pobytu a datum narození a v případě právnické osoby název, adresa sídla a identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno, a

f) sběratelskou činností činnost spočívající ve shromažďování a uchovávání zbraní, jejich hlavních částí nebo střeliva pro historické, kulturní, vědecké, technické, vzdělávací nebo památkové účely. CELEX: 32021L0555

ČÁST DRUHÁ

KATEGORIZACE ZBRANÍ A STŘELIVA

§ 4

Kategorie zbraní a střeliva

(1) Zbraně se dělí na zbraně

a) kategorie R1, R2, R3 a R4, které podléhají registraci; zbraně kategorie R1 a R2 jsou zakázanými zbraněmi,

b) kategorie PO, které podléhají ohlášení, a

c) kategorie NO, které nepodléhají ohlášení.

(2) Střelivo se dělí na zakázané střelivo kategorií S1 a S2 a ostatní střelivo kategorií S3 a S4. (3) Kategorie jednotlivých druhů zbraní a střeliva stanovuje příloha č. 2 k tomuto zákonu. CELEX: 32021L0555

§ 5

Zásady kategorizace zbraně a střeliva

(1) Zbrani nebo střelivu, kterým lze na základě konstrukčních vlastností nebo funkčního principu přiřadit různé kategorie, se přiřadí kategorie, která je z těchto kategorií nejpřísněji regulovaná; to neplatí v případě zbraní historických nebo neaktivních. (2) Palná zbraň, která není uvedena v příloze č. 2 k tomuto zákonu, je zbraní stejné kategorie jako zbraň uvedená v příloze č. 2 k tomuto zákonu, které je svou konstrukcí, funkcí nebo účelem a účinkem nejbližší. CELEX: 32021L0555

§ 6

Další technické podmínky zařazení zbraně do kategorie PO a NO

(1) Zbraň, která by jinak byla na základě konstrukčních vlastností nebo funkčního principu považována za zbraň kategorie PO nebo NO, ale která vznikla nevratnou úpravou zbraně podléhající registraci, je zbraní stejné kategorie jako zbraň podléhající registraci, z níž byla upravena; to neplatí v případě znehodnocené zbraně a řezu zbraně, které odpovídají požadavkům tohoto zákona. (2) Vláda stanoví nařízením technické požadavky na výrobní provedení zbraní kategorie PO nebo NO za účelem vyloučení možnosti jejich úpravy na zbraně podléhající registraci. (3) Zbraň, která nesplňuje technické požadavky stanovené nařízením vlády podle odstavce 2, § 94 odst. 1 nebo § 95 odst. 1, je zbraní podléhající registraci a zařadí se do kategorie na základě § 5. CELEX: 32021L0555

ČÁST TŘETÍ

OBECNÁ USTANOVENÍ O NAKLÁDÁNÍ SE ZBRANĚMI A STŘELIVEM

§ 7

Oprávnění nakládat se zbraněmi

Osobou oprávněnou nakládat za podmínek stanovených tímto zákonem se zbraněmi je v případě zbraní kategorie

a) R1 1. držitel zbrojní licence skupiny ZL1, 2. držitel zbrojní licence skupiny ZL2, kterému byla pro nakládání s každou takovou

zbraní vydána výjimka kategorie R1,

3. osoba oprávněná uskutečnit přeshraniční přemístění takové zbraně, nebo 4. nevyňatá veřejnoprávní instituce, které Policejní prezidium České republiky (dále jen

„Policejní prezidium“) vydalo souhlas v rozsahu zahrnujícím nakládání s takovými zbraněmi,

b) R2 1. držitel zbrojní licence skupiny ZL1, 2. držitel zbrojního oprávnění nebo držitel zbrojní licence skupiny ZL2, kterému byla

vydána pro nakládání s každou takovou zbraní výjimka kategorie R2,

3. osoba oprávněná uskutečnit přeshraniční přemístění takové zbraně, nebo 4. nevyňatá veřejnoprávní instituce, které Policejní prezidium vydalo souhlas v rozsahu

zahrnujícím nakládání s takovými zbraněmi,

c) R3 1. držitel zbrojní licence skupiny ZL1, 2. držitel zbrojního oprávnění nebo držitel zbrojní licence skupiny ZL2, kterému bylo

vydáno pro nakládání s každou takovou zbraní povolení kategorie R3,

3. osoba oprávněná uskutečnit přeshraniční přemístění takové zbraně, nebo 4. nevyňatá veřejnoprávní instituce, které Policejní prezidium vydalo souhlas v rozsahu

zahrnujícím nakládání s takovými zbraněmi,

d) R4 1. držitel zbrojní licence, 2. držitel zbrojního oprávnění, 3. osoba oprávněná uskutečnit přeshraniční přemístění takové zbraně, nebo 4. nevyňatá veřejnoprávní instituce, které Policejní prezidium vydalo souhlas v rozsahu

zahrnujícím nakládání s takovými zbraněmi,

e) PO 1. držitel autorizace k nakládání se zbraní kategorie PO zapsané do centrálního registru

zbraní (dále jen „zapsaná autorizace“),

2. držitel zbrojní licence, 3. držitel zbrojního oprávnění, 4. osoba oprávněná uskutečnit přeshraniční přemístění takové zbraně, nebo 5. nevyňatá veřejnoprávní instituce, nebo

f) NO 1. plně svéprávná zletilá fyzická osoba, která má místo pobytu na území České

republiky,

2. právnická osoba se sídlem nebo odštěpným závodem na území České republiky, 3. držitel zbrojní licence, 4. držitel zbrojního oprávnění, 5. osoba oprávněná uskutečnit přeshraniční přemístění takové zbraně, nebo 6. nevyňatá veřejnoprávní instituce. CELEX: 32021L0555

§ 8

Oprávnění nakládat se střelivem

Osobou oprávněnou nakládat za podmínek stanovených tímto zákonem se střelivem je v případě střeliva kategorie

a) S1 1. držitel zbrojní licence skupiny ZL1, 2. držitel zbrojní licence skupiny ZL2, kterému byla pro nakládání s určitým počtem kusů

takového střeliva vydána výjimka kategorie S1,

3. osoba oprávněná uskutečnit přeshraniční přemístění takového střeliva, nebo 4. nevyňatá veřejnoprávní instituce, které Policejní prezidium vydalo souhlas v rozsahu

zahrnujícím nakládání s takovým střelivem,

b) S2 1. držitel zbrojní licence skupiny ZL1, 2. držitel zbrojního oprávnění nebo držitel zbrojní licence skupiny ZL2, kterému byla

vydána výjimka kategorie S2,

3. osoba oprávněná uskutečnit přeshraniční přemístění takového střeliva, nebo 4. nevyňatá veřejnoprávní instituce, které Policejní prezidium vydalo souhlas v rozsahu

zahrnujícím nakládání s takovým střelivem,

c) S3 1. osoba uvedená v § 7 písm. a) až d), 2. osoba uvedená v § 7 písm. e) nebo f), která nakládá se zbraní kategorie PO nebo NO

určenou pro použití takového střeliva,

3. osoba oprávněná uskutečnit přeshraniční přemístění takového střeliva, nebo 4. nevyňatá veřejnoprávní instituce, které Policejní prezidium vydalo souhlas v rozsahu

zahrnujícím nakládání s takovým střelivem, nebo

d) S4 1. plně svéprávná zletilá fyzická osoba, která má místo pobytu na území České

republiky,

2. právnická osoba se sídlem nebo odštěpným závodem na území České republiky, 3. držitel zbrojní licence, 4. držitel zbrojního oprávnění, 5. osoba oprávněná uskutečnit přeshraniční přemístění takového střeliva, nebo 6. nevyňatá veřejnoprávní instituce. CELEX: 32021L0555

§ 9

Oprávnění nakládat s regulovanými součástmi zbraní

(1) Na nakládání s hlavní částí zbraně jako se samostatným předmětem se použijí ustanovení o nakládání se zbraní, jejíž taková hlavní část zbraně je nebo má být součástí. Pokud lze hlavní část zbraně použít ve zbraních různých kategorií a není-li kategorie konkrétní hlavní části určena podle věty první, použijí se na nakládání s ní ustanovení o zbrani té kategorie, pro kterou je taková hlavní část zbraně původně nebo obvykle určena. (2) Se součástí zbraně umožňující samočinnou střelbu smí nakládat pouze osoba oprávněná nakládat se samočinnou zbraní příslušné kategorie. (3) S polotovarem hlavní části zbraně určeným pro zhotovení hlavní části zbraně podléhající registraci smí nakládat pouze držitel zbrojní licence nebo osoba oprávněná provést přeshraniční přemístění takového polotovaru. (4) Na nakládání s tlumičem hluku výstřelu se použijí ustanovení o nakládání se zbraní kategorie R4. (5) Nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se na nakládání s nadlimitním zásobníkem přiměřeně ustanovení o střelivu kategorie S2. CELEX: 32021L0555

§ 10

Některá omezení oprávnění nakládat se zbraněmi a střelivem

(1) Podnikatel v oboru zbraní a střeliva je oprávněn se zbraněmi podléhajícími registraci, zbraněmi kategorie PO nebo se střelivem kategorie S1, S2 nebo S3 způsobem uvedeným v § 37 odst. 3 nakládat, pouze je-li držitelem zbrojní licence skupiny ZL1. (2) Podnikatel v oboru zbraní a střeliva je oprávněn se zbraněmi kategorie NO nebo se střelivem kategorie S4 způsobem uvedeným v § 37 odst. 3 nakládat, pouze je-li držitelem zbrojní licence; toto omezení neplatí, pokud jde o expanzní přístroje a pro takové přístroje určené nábojky. (3) Se samonabíjecí palnou zbraní určenou pro jednotné střelivo se středovým zápalem, do které je vložen nadlimitní zásobník, je držitel zbrojního oprávnění nebo držitel zbrojní licence skupiny ZL2 oprávněn nakládat na základě výjimky kategorie R2 nebo výjimky kategorie S2 vydané pro nadlimitní zásobníky. (4) Nabývání zbraní podléhajících registraci, zbraní kategorie PO, palných zbraní kategorie NO a střeliva prostřednictvím spotřebitelských smluv uzavřených na dálku je zakázáno. CELEX: 32021L0555

§ 11

Obecné povinnosti při nakládání se zbraněmi a střelivem

(1) Každý je povinen

a) předložit na výzvu 1. Policie České republiky (dále jen „policie“) zbraň nebo střelivo, se kterými nakládá,

popřípadě související doklady a listiny, nebo

2. Ministerstva obrany zbraň zvláště účinnou, na kterou se vztahuje mezinárodní

3)

kontrolní režim, jakož i související doklady a listiny,

b) neprodleně ohlásit 1. policii ztrátu nebo odcizení zbraně, jde-li o zbraň podléhající registraci nebo zbraň

kategorie PO,

2. Ministerstvu obrany havárii zbraně zvláště účinné, s níž nakládá a která podléhá

mezinárodnímu kontrolnímu režimu, je-li následkem havárie destrukce takové zbraně nebo její hlavní části, nebo

3. policii použití zbraně k ostré střelbě v krajní nouzi nebo nutné obraně,

c) střílet ze zbraně, se kterou nakládá, pouze v místech, kde je k tomu oprávněn podle tohoto zákona nebo podle jiného právního předpisu,

d) uposlechnout na místě konání akce, při které se nakládá se zbraněmi a střelivem, pokyny

3) Smlouva o konvenčních ozbrojených silách v Evropě a Závěrečný akt jednání o početních stavech osob v konvenčních ozbrojených silách v Evropě z 9. listopadu 1992. Vídeňský dokument o opatřeních k posílení důvěry a bezpečnosti v Evropě z 30. listopadu 2011. Rezoluce Valného shromáždění Organizace spojených národů k Registru zbraní, Transferu zbraní, Objektivnímu informování o vojenských otázkách, včetně transparentnosti vojenských výdajů a ke Kontrole konvenčních zbraní na regionální a subregionální úrovni. Ujednání o kontrole exportu konvenční výzbroje, zboží a technologií dvojího použití z 12. července 1996. Dokument Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě o ručních a lehkých zbraních z 24. listopadu 2000. Úmluva o zákazu nebo omezení použití některých konvenčních zbraní, které mohou způsobovat nadměrné utrpení nebo mít nerozlišující účinky, vyhlášená pod č. 21/1999 Sb.

pořadatele, které směřují k zajištění bezpečného nakládání se zbraněmi a střelivem,

e) dodržovat provozní řád střelnice a uposlechnout pokyny správce střelnice, které směřují k zajištění bezpečného nakládání se zbraněmi a střelivem,

f) podrobit se při nakládání se zbraní nebo střelivem na výzvu policisty vyšetření podle zákona o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek ke zjištění, zda není ovlivněn alkoholem nebo jinou návykovou látkou,

g) v případě, že je držitelem evropského zbrojního pasu, ohlásit bez zbytečného odkladu jeho ztrátu nebo odcizení krajskému ředitelství policie a

h) oznámit policii na hraničním přechodu podle zákona o ochraně státních hranic, že cestuje se zbraní nebo se střelivem. (2) Každý je dále povinen

a) podle § 70 až 76 ohlásit nabytí a převod zbraně nebo vést stanovenou evidenci,

b) nosit zbraň nebo střelivo anebo je veřejně vystavovat pouze za podmínek stanovených v § 80 až 82,

c) zabezpečit podle § 83 a 84 zbraně a střelivo proti zneužití, ztrátě a odcizení, pokud je nemá pod svou bezprostřední kontrolou,

d) zajistit v souladu s § 86 až 96 dodržování pravidel pro označování zbraní a střeliva, zajišťování činností držitele zbrojní licence k tomu oprávněnými osobami a jejich pravidelné školení, výrobu, provádění nevratné úpravy, znehodnocování a zhotovování řezu zbraně a pravidel pro nakládání se střelivem při jeho vývoji, výrobě, přebíjení, delaboraci, znehodnocování, zhotovování řezů nebo ničení,

e) dodržovat při nakládání se znehodnocenou zbraní povinnosti stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím znehodnocování palných zbraní,

f) při zajišťování přepravy zbraní nebo střeliva postupovat podle § 111 až 113,

g) postupovat při nálezu zbraně nebo střeliva podle § 115 a 116,

h) zajistit ničení zbraně pouze v souladu s § 117,

i) umožnit provedení preventivních opatření a dodržovat uložené povinnosti podle § 122 až 124,

j) v případě pozastavení nebo zániku oprávnění nakládat se zbraní nebo se střelivem odevzdat zbraň a střelivo krajskému ředitelství policie nebo mu umožnit jejich převzetí nebo zabezpečení na místě dosavadního uložení v souladu s § 125 a

k) provést a dodržovat opatření k nápravě, které mu bylo uloženo podle § 140. (3) Nikdo nesmí

a) nakládat se zbraní nebo střelivem, pokud k tomu není oprávněn,

b) převést zbraň nebo střelivo nebo jinak s nimi umožnit nakládat osobě, která k tomu není oprávněna,

c) dodat na trh zbraň nebo střelivo jako zbraň nebo střelivo jiné kategorie, než která odpovídá jejich konstrukčním vlastnostem nebo funkčnímu principu,

d) nakládat se zbraní nebo střelivem tak, že ohrozí život, zdraví nebo majetek jiné osoby tím, že 1. nedbá zvýšené opatrnosti odpovídající povaze a stavu zbraně nebo střeliva, nebo 2. manipuluje se zbraní nebo střelivem pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky

anebo je-li jeho schopnost bezpečně nakládat se zbraní nebo střelivem snížena užitím léků nebo v důsledku jeho zdravotního stavu,

e) střílet nebo nosit zbraň pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky anebo je-li jeho schopnost bezpečně nakládat se zbraní nebo střelivem snížena užitím léků nebo v důsledku jeho zdravotního stavu,

f) bez povolení provozovat střelnici, jejíž provozování podléhá povolení podle tohoto zákona,

g) nosit zbraň podléhající registraci, která nebyla zaregistrována, nejde-li o zbraň přenechanou držitelem zbrojní licence skupiny ZL1,

h) jakkoli šířit nebo dále poskytnout ministerstvem sestavené písemné testy určené pro ověřování odborné způsobilosti podle tohoto zákona,

i) provést přeshraniční přemístění zbraně nebo střeliva v rozporu s tímto zákonem nebo s jiným právním předpisem a

j) ohrozit život, zdraví nebo majetek jiné osoby v důsledku použití zbraně nebo střeliva ve špatném technickém stavu anebo zbraně nebo střeliva, které neodpovídají požadavkům zákona o ověřování zbraní a střeliva. CELEX: 32021L0555

ČÁST ČTVRTÁ

OPRÁVNĚNÍ NAKLÁDAT SE ZBRANĚMI PODLÉHAJÍCÍMI REGISTRACI NEBO

OHLÁŠENÍ

Hlava I

Zbrojní oprávnění

Díl 1

Druhy zbrojního oprávnění

§ 12

(1) Zbrojní oprávnění je obecné nebo rozšířené. Pokud tento zákon nebo jiný právní předpis vyžaduje od fyzické osoby zbrojní oprávnění a nestanoví-li, že se musí jednat o rozšířené zbrojní oprávnění, postačuje obecné zbrojní oprávnění. (2) Součástí rozšířeného zbrojního oprávnění je rovněž obecné zbrojní oprávnění. Rozšířené zbrojní oprávnění je podle tohoto zákona vyžadováno

a) pro výkon činnosti zkušebního komisaře,

b) pro výkon činnosti hlavního zbrojíře držitele zbrojní licence skupiny ZL1 nebo ZL3,

c) pro skryté nošení zbraně podléhající registraci a

d) u osob, které plní některé úkoly držitele zbrojní licence a o kterých tak stanoví § 90. CELEX: 32021L0555

Díl 2

Podmínky zbrojního oprávnění

§ 13

Podmínky zbrojního oprávnění a jeho vydání

(1) Zbrojní oprávnění vydá krajské ředitelství policie žadateli, který splňuje podmínky pro vydání a držení zbrojního oprávnění příslušného druhu (dále jen „podmínky zbrojního oprávnění“). Podmínky zbrojního oprávnění splňuje fyzická osoba, která

a) má místo pobytu na území České republiky,

b) dosáhla stanoveného věku,

c) je plně svéprávná, nejde-li o vydání zbrojního oprávnění podle § 14 odst. 1 písm. a),

d) je zdravotně způsobilá,

e) je bezúhonná a spolehlivá a

f) je odborně způsobilá. (2) Krajské ředitelství policie může z důvodu ochrany vnitřního pořádku nebo bezpečnosti zamítnout žádost o vydání zbrojního oprávnění i v případě, že jsou splněny podmínky uvedené v odstavci 1, jestliže je žadatelem cizinec, který není

a) občanem členského státu,

b) občanem členského státu Organizace Severoatlantické smlouvy,

c) rodinným příslušníkem občana členského státu, kterému byla vydána pobytová karta, karta trvalého pobytu nebo průkaz o povolení k pobytu,

d) cizincem, kterému byl na území České republiky povolen trvalý pobyt a přiznáno právní postavení dlouhodobě pobývajícího rezidenta v Evropském společenství na území České republiky, nebo cizincem, kterému bylo takové právní postavení přiznáno na území jiného členského státu a bylo mu vydáno povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky,

e) rodinným příslušníkem osoby uvedené v písmenu d), kterému bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky, nebo

f) osobou, které byl Českou republikou udělen azyl. CELEX: 32021L0555

§ 14

Věková hranice pro vydání zbrojního oprávnění

(1) Zbrojní oprávnění lze vydat fyzické osobě, která

a) dosáhla věku 15 let, pokud jde o obecné zbrojní oprávnění a žadatel je 1. žákem střední školy v oboru zahrnujícím výuku myslivosti, puškařství, sportovní

střelby, v bezpečnostně-právní oblasti nebo vojenství anebo v obdobném oboru, jehož součástí je nakládání se zbraněmi, nebo střední školy, která mu zajišťuje sportovně-střeleckou nebo obdobnou zájmovou činnost v době mimo vyučování, nebo

2. členem spolku, který se zabývá sportovně-střeleckou nebo obdobnou zájmovou

činností a je držitelem zbrojní licence,

b) je zletilá, pokud jde o obecné zbrojní oprávnění, nebo

c) dosáhla věku 21 let, pokud jde o rozšířené zbrojní oprávnění. (2) V případě osoby uvedené v odstavci 1 písm. a) musí být k žádosti o vydání zbrojního oprávnění přiložen písemný souhlas jejího zákonného zástupce, opatrovníka nebo poručníka a příslušné střední školy nebo spolku. CELEX: 32021L0555

Zdravotní způsobilost

§ 15

(1) Zdravotně způsobilý není ten, jehož způsobilost bezpečně nakládat se zbraní nebo střelivem je vyloučena nebo omezena v důsledku stanovené nemoci, vady nebo stavu anebo stanoví-li tak § 16. (2) Splnění podmínky zdravotní způsobilosti musí vyplývat ze závěru lékařského posudku vydaného na základě lékařské prohlídky a v případech uvedených v § 16 také ze závěru znaleckého posudku. Lékařský posudek se vydává s dobou platnosti 5 let, nejsou-li s ohledem na výhled aktuálně zjištěného zdravotního stavu dány podmínky pro vydání lékařského posudku s dobou platnosti kratší. (3) Osoba, u níž se zjišťuje splnění podmínek zbrojního oprávnění, předkládá krajskému ředitelství policie lékařský posudek k ověření její zdravotní způsobilosti jako přílohu žádosti o vydání zbrojního oprávnění a vždy nejpozději ke dni uplynutí platnosti předchozího lékařského posudku. (4) Krajské ředitelství policie požádá v případě pochybností o trvání zdravotní způsobilosti držitele zbrojního oprávnění poskytovatele zdravotních služeb o vydání mimořádného lékařského posudku; krajské ředitelství policie současně držitele zbrojního oprávnění vyzve, aby se k lékařské prohlídce dostavil ve lhůtě, která nesmí být kratší než 10 pracovních dnů. (5) Lékařský posudek vydává registrující poskytovatel zdravotních služeb v oboru všeobecné praktické lékařství. Nemůže-li takový poskytovatel zdravotních služeb lékařský posudek vydat nebo je-li podezření, že se posuzovaná osoba snaží ovlivnit nestrannost zjištění své zdravotní způsobilosti, anebo nelze-li její zdravotní způsobilost zjistit jiným způsobem, krajské ředitelství policie usnesením určí poskytovatele zdravotních služeb, který lékařský posudek vydá. (6) Vláda stanoví nařízením seznam nemocí, vad nebo stavů, které vylučují nebo omezují zdravotní způsobilost, a náležitosti lékařského posudku. CELEX: 32021L0555

§ 16

(1) Zdravotně způsobilou není osoba, které bylo uloženo ochranné léčení nebo zabezpečovací detence. Osoba, u níž bylo upuštěno od výkonu ochranného léčení nebo zabezpečovací detence, nebo osoba, která byla z ochranného léčení nebo ze zabezpečovací detence propuštěna, prokazuje svou zdravotní způsobilost podle § 15 odst. 2 předložením lékařského posudku a znaleckého posudku z oboru zdravotnictví, odvětví odpovídajícího důvodům, pro které byly ochranné léčení nebo zabezpečovací detence uloženy. (2) Obdobně jako podle odstavce 1 se posuzuje zdravotní způsobilost osoby,

a) u níž bylo v minulosti zastaveno trestní stíhání nebo řízení o odpovědnosti za přestupek pro nepříčetnost, nebo

b) která je nebo byla hospitalizována ve zdravotním zařízení poskytovatele zdravotních služeb bez svého souhlasu podle zákona o zdravotních službách z důvodu, že ohrožovala bezprostředně a závažným způsobem sebe nebo své okolí a jevila známky duševní poruchy nebo touto poruchou trpěla; poskytovatel zdravotních služeb, u kterého je nebo byla taková osoba hospitalizována, nebo soud, jemuž byla hospitalizace takové osoby oznámena, sdělí bez zbytečného odkladu krajskému ředitelství policie na jeho žádost údaje o takové osobě a důvod a datum zahájení a ukončení její hospitalizace.

§ 17

(1) Ošetřující lékař, který zjistí, že pacient trpí nemocí, vadou nebo stavem, které vylučují nebo omezují zdravotní způsobilost, je povinen tuto skutečnost oznámit bez zbytečného odkladu policii, je-li mu známo, že pacient je držitelem oprávnění k nakládání se zbraněmi a střelivem. (2) Lékař uvedený v odstavci 1 je oprávněn prostřednictvím centrálního registru zbraní nebo krajského ředitelství policie ověřit, zda je daná osoba držitelem zbrojního oprávnění nebo držitelem zapsané autorizace; tato skutečnost musí být lékaři sdělena bez zbytečného odkladu. CELEX: 32021L0555

§ 18

Bezúhonnost

(1) Za bezúhonného se podle tohoto zákona nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen za

a) trestný čin, za jehož spáchání trestní zákoník umožňuje uložení výjimečného trestu,

b) úmyslný trestný čin neuvedený v písmeni a), pokud byl za jeho spáchání fyzické osobě uložen 1. trest odnětí svobody převyšující 5 let a od vykonání trestu, jeho promlčení nebo

prominutí neuplynulo alespoň 20 let,

2. trest odnětí svobody převyšující 2 roky a nepřevyšující 5 let a od vykonání trestu, jeho

promlčení nebo prominutí neuplynulo alespoň 10 let,

3. trest odnětí svobody nepřevyšující 2 roky a od vykonání trestu, jeho promlčení nebo

prominutí neuplynulo alespoň 5 let,

4. trest odnětí svobody, jehož výkon byl podmíněně odložen nebo podmíněně odložen

s dohledem, a neuplynuly alespoň 3 roky od uplynutí zkušební doby, bylo-li rozhodnuto, že se podmíněně odsouzený osvědčil, nebo má-li se za to, že se osvědčil, nebo

5. jiný trest než trest odnětí svobody a od vykonání trestu, jeho promlčení nebo prominutí

neuplynuly alespoň 3 roky, nebo

c) trestný čin spáchaný z nedbalosti v souvislosti s nakládáním se zbraní, střelivem, municí nebo výbušninou, jestliže neuplynuly alespoň 3 roky od vykonání trestu, jeho promlčení nebo prominutí nebo uplynutí zkušební doby, bylo-li rozhodnuto, že se podmíněně odsouzený osvědčil, nebo má-li se za to, že se osvědčil. (2) Byl-li úmyslný trestný čin spáchán násilím, pohrůžkou násilí nebo pohrůžkou jiné těžké újmy nebo v souvislosti s nakládáním se zbraní, střelivem, municí nebo výbušninou, doba, po kterou se osoba nepovažuje za bezúhonnou, činí

a) 30 let, stanoví-li odstavec 1 písm. b) dobu 20 let,

b) 15 let, stanoví-li odstavec 1 písm. b) dobu 10 let,

c) 10 let, stanoví-li odstavec 1 písm. b) dobu nižší než 10 let. (3) Za bezúhonného se dále nepovažuje ten, kdo byl v cizině pravomocně odsouzen za čin, jehož znaky odpovídají znakům některého z trestných činů uvedených v odstavci 1. Odstavce 1 a 2 se použijí obdobně. (4) Při posuzování bezúhonnosti se nepřihlíží k zahlazení odsouzení podle jiného právního předpisu, ani k jiným případům, v nichž nastává účinek, že se na pachatele hledí, jako by nebyl odsouzen. CELEX: 32021L0555

§ 19

Spolehlivost

Za spolehlivého podle tohoto zákona se nepovažuje ten,

a) jehož trestní stíhání pro úmyslný trestný čin nebo trestný čin spáchaný z nedbalosti v souvislosti s nakládáním se zbraní, střelivem, municí nebo výbušninou 1. bylo pravomocně podmíněně zastaveno a od pravomocného rozhodnutí o tom, že se

obviněný osvědčil, nebo od okamžiku, od kterého se má za to, že se osvědčil, neuplynuly alespoň 3 roky, nebo

2. v posledních 3 letech skončilo pravomocným rozhodnutím o schválení narovnání,

rozhodnutím o odstoupení od trestního stíhání mladistvého, rozhodnutím o upuštění od potrestání nebo upuštění od potrestání s dohledem,

b) u něhož bylo pravomocně rozhodnuto o podmíněném odložení podání návrhu na potrestání, dopustil-li se úmyslného trestného činu nebo trestného činu spáchaného z nedbalosti v souvislosti s nakládáním se zbraní, střelivem, municí nebo výbušninou, pokud od pravomocného rozhodnutí o osvědčení nebo od okamžiku, od kterého se má za to, že se osvědčil, neuplynuly alespoň 3 roky,

c) kdo nadměrně požívá alkohol nebo zneužívá jiné návykové látky,

d) kdo byl v posledních 3 letech pravomocně uznán vinným ze spáchání více než 1 přestupku nebo jednání, které má znaky takového přestupku, pokud jej je třeba s ohledem na povahu činů, jimiž byly takové přestupky nebo jednání spáchány, považovat za vážné nebezpečí pro vnitřní pořádek nebo bezpečnost, a jde-li o přestupek 1. na úseku nakládání se zbraněmi a střelivem, 2. na úseku nakládání s municí, 3. na úseku pyrotechnického průzkumu, 4. na úseku nakládání s výbušninami, 5. na úseku ochrany zdraví před škodlivými účinky návykových látek nebo na úseku

provozu na pozemních komunikacích, spáchaného tím, že pachatel po požití alkoholického nápoje nebo po užití jiné návykové látky vykonával činnost, při níž by mohl ohrozit život nebo zdraví svoje nebo jiné osoby nebo poškodit majetek, nebo tím, že se odmítl podrobit orientačnímu vyšetření nebo odbornému lékařskému vyšetření,

6. proti veřejnému pořádku, 7. proti občanskému soužití, 8. proti majetku, nebo 9. neoprávněného lovu zvěře podle zákona o myslivosti, nebo

e) komu byl pravomocně uložen správní trest zákazu činnosti související s nakládáním se zbraněmi nebo střelivem, a to po dobu, na kterou je tento zákaz uložen.

§ 20

Odborná způsobilost

(1) Odborná způsobilost žadatele o vydání zbrojního oprávnění se ověřuje zkouškou odborné způsobilosti nebo komisionální zkouškou, které se skládají z

a) teoretické části konané formou písemného testu, při němž žadatel o vydání zbrojního oprávnění prokazuje znalosti právních předpisů z oblasti nakládání se zbraněmi a střelivem, ověřování střelných zbraní a střeliva, trestněprávních aspektů nakládání se zbraněmi a střelivem, nauky o zbraních a střelivu, zásad bezpečného nakládání se zbraněmi a střelivem a ze zdravotnického minima, a

b) praktické části, při níž žadatel o vydání zbrojního oprávnění prokazuje znalosti, schopnosti a dovednosti v oblasti postupů bezpečného nakládání se zbraněmi a střelivem a střelby na terč. (2) Žadatel o vydání zbrojního oprávnění je povinen zkoušku odborné způsobilosti a komisionální zkoušku vykonat osobně. Využití tlumočníka, podpůrce nebo obdobné osoby při vykonání teoretické nebo praktické části zkoušky odborné způsobilosti nebo komisionální zkoušky se nepřipouští. (3) Žadatel při zkoušce odborné způsobilosti nebo komisionální zkoušce prokáže, že je odborně způsobilý, pokud

a) v teoretické části v čase nejdéle 40 minut správně zodpoví z 30 testových otázek alespoň 26 testových otázek, jde-li o žadatele o obecné zbrojní oprávnění, nebo alespoň 28 testových otázek, jde-li o žadatele o rozšířené zbrojní oprávnění,

b) v praktické části zkoušky při manipulaci se zbraní a se střelivem a při střelbě neohrozí nebo by v praxi neohrozil bezpečnost osob a současně v předepsaném rozsahu prokáže znalosti, schopnosti a dovednosti v oblasti postupů bezpečného nakládání se zbraněmi a střelivem a

c) v praktické části zkoušky dosáhne při střelbě na kruhový terč o průměru 500 mm na vzdálenost 10 m z 5 výstřelů krátkou kulovou zbraní a na vzdálenost 25 m z 5 výstřelů dlouhou kulovou zbraní v čase nejvýše 5 minut alespoň celkem 1. 6 zásahů, jde-li o žadatele o obecné zbrojní oprávnění, nebo 2. 8 zásahů, jde-li o žadatele o rozšířené zbrojní oprávnění.

Díl 3

Pozastavení, odnětí a zánik zbrojního oprávnění

§ 21

Pozastavení zbrojního oprávnění

(1) Krajské ředitelství policie může z důvodu ochrany vnitřního pořádku nebo bezpečnosti zbrojní oprávnění pozastavit na dobu, po kterou

a) je u držitele zbrojního oprávnění dán důvod pro zajištění zbraně, střeliva nebo souvisejícího dokladu nebo listiny,

b) se držitel zbrojního oprávnění považuje za zdravotně nezpůsobilého, nebo

c) zákonný zástupce, opatrovník nebo poručník, spolek nebo střední škola odvolá svůj souhlas s vydáním zbrojního oprávnění nezletilé osobě.

(2) Vydání rozhodnutí o pozastavení zbrojního oprávnění může být prvním úkonem v řízení. Odvolání proti rozhodnutí o pozastavení zbrojního oprávnění nemá odkladný účinek.

§ 22

Odnětí zbrojního oprávnění

(1) Krajské ředitelství policie odejme zbrojní oprávnění, jestliže jeho držitel přestal splňovat podmínku zbrojního oprávnění uvedenou v § 13 odst. 1 písm. a), c) nebo e). (2) Zbrojní oprávnění krajské ředitelství policie odejme z důvodu ztráty zdravotní způsobilosti jeho držitele, pokud

a) je držitel zbrojního oprávnění podle závěru lékařského posudku zdravotně nezpůsobilý k nakládání se zbraněmi a střelivem, nebo

b) se držitel zbrojního oprávnění bez vážného důvodu ve lhůtě stanovené krajským ředitelstvím policie nedostaví k poskytovateli zdravotních služeb, kterého mu určí krajské ředitelství policie, nebo se takové lékařské prohlídce nepodrobí. (3) Odvolání proti rozhodnutí o odnětí zbrojního oprávnění nemá odkladný účinek. CELEX: 32021L0555

§ 23

Zánik zbrojního oprávnění

Zbrojní oprávnění zaniká dnem

a) následujícím po dni, ve kterém se jej jeho držitel vzdá,

b) smrti jeho držitele nebo nabytí právní moci rozhodnutí o prohlášení jeho držitele za mrtvého,

c) nabytí právní moci rozhodnutí o jeho odnětí, nebo

d) nabytí právní moci rozhodnutí o uložení ochranného léčení nebo zabezpečovací detence jeho držiteli.

Díl 4

Organizace zkoušek odborné způsobilosti a komisionálních zkoušek, zapsaná

zkoušková střelnice a zkušební komisař

Oddíl 1

Organizace zkoušek odborné způsobilosti a komisionálních zkoušek

§ 24

Možnost prokázat odbornou způsobilost

(1) Splňuje-li žadatel o vydání zbrojního oprávnění podmínky zbrojního oprávnění, s výjimkou odborné způsobilosti, krajské ředitelství policie zapíše do centrálního registru zbraní, že je žadatel oprávněn prokázat odbornou způsobilost, a současně jej o této skutečnosti bez zbytečného odkladu vyrozumí. (2) Žadatel o vydání zbrojního oprávnění může odbornou způsobilost prokázat tak, že do 12 měsíců ode dne zápisu skutečnosti uvedené v odstavci 1 do centrálního registru zbraní úspěšně složí

a) zkoušku odborné způsobilosti, kterou je oprávněn jednou opakovat, nebo

b) komisionální zkoušku. (3) Komisionální zkoušku může vykonat žadatel o vydání zbrojního oprávnění, který neuspěl ani při opakované zkoušce odborné způsobilosti, pokud alespoň jednou uspěl v teoretické části zkoušky odborné způsobilosti. Žadatel se na komisionální zkoušku přihlašuje prostřednictvím krajského ředitelství policie. (4) Ode dne zápisu skutečnosti uvedené v odstavci 1 do centrálního registru zbraní do dne, kdy žadatel o vydání zbrojního oprávnění úspěšně složí zkoušku odborné způsobilosti nebo komisionální zkoušku, neuspěje u komisionální zkoušky nebo uplyne lhůta uvedená v odstavci 2, se řízení o žádosti o vydání zbrojního oprávnění považuje za přerušené.

§ 25

Termín a místo konání zkoušky

(1) Zkouška odborné způsobilosti se koná na střelnici zapsané v seznamu střelnic, na nichž lze konat zkoušku odborné způsobilosti nebo komisionální zkoušku (dále jen „zapsaná zkoušková střelnice“). Žadatel o vydání zbrojního oprávnění se na konkrétní termín zkoušky odborné způsobilosti přihlašuje u provozovatele zapsané zkouškové střelnice. Žadatel o vydání zbrojního oprávnění může být současně přihlášen pouze na 1 termín zkoušky odborné způsobilosti. (2) Krajské ředitelství policie zapíše po dohodě s provozovatelem zapsané zkouškové střelnice termíny zkoušek odborné způsobilosti, které se na této střelnici budou konat, do centrálního registru zbraní, a to zpravidla tak, aby se termínu mohlo zúčastnit alespoň 10 a nejvýše 20 žadatelů o vydání zbrojního oprávnění. (3) Provozovatel zapsané zkouškové střelnice vyznačí k termínu zkoušky odborné způsobilosti zapsanému do centrálního registru zbraní žadatele, kteří se u něj ke zkoušce odborné způsobilosti přihlásili a kteří jsou oprávněni zkoušku odborné způsobilosti vykonat. (4) Termín a místo konání komisionální zkoušky určuje Policejní prezidium, a to zpravidla tak, aby byl určen jeden termín komisionální zkoušky alespoň každých 60 dnů. (5) Komisionální zkouška se koná na střelnici provozované vyňatou veřejnoprávní institucí. Ve výjimečných případech, nemůže-li být komisionální zkouška z kapacitních důvodů konána podle věty první, může Policejní prezidium zajistit konání komisionální zkoušky na zapsané zkouškové střelnici; při tom postupuje obdobně podle odstavce 2.

§ 26

Průběh zkoušky

(1) Zkoušku odborné způsobilosti vykonává žadatel o vydání zbrojního oprávnění před zkušebním komisařem, kterého určí krajské ředitelství policie. Krajské ředitelství policie umožňuje provádět zkoušky odborné způsobilosti rovnoměrně všem zkušebním komisařům oprávněným v příslušném kraji činnost zkušebního komisaře vykonávat. (2) Za odbornou úroveň provedení zkoušky odborné způsobilosti odpovídá zkušební komisař. (3) Komisionální zkouška se vykonává před tříčlennou zkušební komisí určenou Policejním prezidiem z osob uvedených v seznamu odborných osob oprávněných provádět komisionální zkoušku. Seznam odborných osob oprávněných provádět komisionální zkoušku vede pro potřeby organizace komisionálních zkoušek ministerstvo, které do něj zapíše zástupce ministerstva, Policejního prezidia a krajského ředitelství policie a zkušební komisaře. (4) Zkouška odborné způsobilosti a komisionální zkouška jsou neveřejné.

§ 27

Testy pro teoretickou část zkoušky

(1) Ministerstvo zpracovává soubor otázek, z nichž jsou sestavovány písemné testy pro zkoušky odborné způsobilosti a komisionální zkoušky, a s vyznačením správných odpovědí jej zveřejňuje na svých internetových stránkách.

(2) Ministerstvo sestavuje a zajišťuje vydání písemných testů pro zkoušky odborné způsobilosti a komisionální zkoušky. Písemné testy ministerstvo předává Policejnímu prezidiu a krajskému ředitelství policie. (3) Písemné testy smí být použity pouze pro provedení teoretické části zkoušky odborné způsobilosti nebo teoretické části komisionální zkoušky. (4) Písemné testy v listinné podobě předává na místě konání zkoušky odborné způsobilosti krajské ředitelství policie zkušebnímu komisaři, a to na dobu provádění teoretické části zkoušky odborné způsobilosti.

§ 28

Dozor nad průběhem zkoušky

(1) Krajské ředitelství policie vykonává dozor nad průběhem zkoušky odborné způsobilosti a nad postupem osob zúčastněných na jejím konání. (2) O průběhu praktické části každé zkoušky odborné způsobilosti pořizuje krajské ředitelství policie zvukový a obrazový záznam, který je součástí protokolu o vykonání dozoru. (3) Dozor nad průběhem komisionální zkoušky vykonává ministerstvo nebo Policejní prezidium. (4) Orgán provádějící dozor před začátkem zkoušky odborné způsobilosti nebo komisionální zkoušky osobám zúčastněným na jejich konání oznámí ústně zahájení výkonu dozoru a na požádání prokáže oprávnění dozor vykonávat.

§ 29

Protest

(1) Žadatel o vydání zbrojního oprávnění, který neuspěl u zkoušky odborné způsobilosti, je proti jejímu průběhu nebo výsledku oprávněn vznést protest. Zkušební komisař je povinen při oznámení takového výsledku zkoušky odborné způsobilosti žadatele o možnosti vznést protest poučit. (2) Protest se vznáší na místě konání zkoušky odborné způsobilosti u krajského ředitelství policie, které provádí dozor nad jejím průběhem, a to ihned po oznámení výsledku zkoušky odborné způsobilosti a poučení o možnosti jej vznést; na později vznesený protest nelze brát zřetel. Žadatel musí současně uvést nedostatky, které v průběhu nebo na výsledku zkoušky spatřuje a na jejichž základě protest vznáší. (3) Krajské ředitelství policie, které provádí dozor nad průběhem zkoušky odborné způsobilosti, protest na místě přezkoumá z hlediska souladu průběhu zkoušky s tímto zákonem a právními předpisy vydanými k jeho provedení, a shledá-li jej důvodným, umožní žadateli o vydání zbrojního oprávnění opakování příslušné části zkoušky odborné způsobilosti. (4) Protest, vyjádření zkušebního komisaře k protestu a způsob vyřízení protestu krajské ředitelství policie uvede v protokolu o provedení dozoru.

§ 30

Zápis výsledku zkoušky do centrálního registru zbraní

(1) Zkušební komisař vyhotovuje o výsledcích zkoušky odborné způsobilosti záznam, ve kterém uvede hodnocení žadatele o vydání zbrojního oprávnění v jednotlivých částech zkoušky odborné způsobilosti a jeho celkové hodnocení. Krajské ředitelství policie zapíše výsledky zkoušky odborné způsobilosti na základě záznamu uvedeného ve větě první bez zbytečného odkladu do centrálního registru zbraní. (2) Předseda zkušební komise vyhotovuje o výsledcích komisionální zkoušky záznam, ve kterém uvede hodnocení žadatele o vydání zbrojního oprávnění v jednotlivých částech komisionální zkoušky a jeho celkové hodnocení. Policejní prezidium zapíše výsledky komisionální zkoušky na základě záznamu uvedeného ve větě první bez zbytečného odkladu do centrálního registru zbraní.

§ 31

Úhrady v souvislosti se zkouškami

(1) Odměnu zkušebního komisaře za provedení zkoušky odborné způsobilosti a za jeho účast u komisionální zkoušky a náklady střelnice, na níž se koná komisionální zkouška, hradí policie. Náklady na využití zapsané zkouškové střelnice, na níž se koná zkouška odborné způsobilosti, hradí žadatel. (2) Zkušební komisař nebo člen zkušební komise v souvislosti s konáním zkoušky odborné způsobilosti nebo komisionální zkoušky nebo střelnice v souvislosti s konáním komisionální zkoušky nemohou vyžadovat jiné úhrady než úhrady stanovené nařízením vlády vydaným podle § 32.

§ 32

Prováděcí právní předpisy upravující obsah, průběh a organizaci zkoušky odborné

způsobilosti a komisionální zkoušky

(1) Vláda stanoví nařízením

a) pravidla určování zkušebních komisařů na zkoušky odborné způsobilosti, a to tak, aby byla zajištěna nezávislost průběhu zkoušek a rovnoměrnost určování jednotlivých zkušebních komisařů,

b) vzor záznamu o výsledcích zkoušky odborné způsobilosti a komisionální zkoušky,

c) výši odměny zkušebního komisaře za provedení zkoušky odborné způsobilosti a za účast ve zkušební komisi a

d) nejvyšší možnou výši a obsahové vymezení uplatnitelných nákladů zapsané zkouškové střelnice, na níž se koná komisionální zkouška. (2) Vláda nařízením dále stanoví organizační a zkušební řád zkoušky odborné způsobilosti a komisionální zkoušky, ve kterém upraví zejména

a) způsob a rozsah prokázání znalostí, schopností a dovedností v oblasti postupů bezpečného nakládání se zbraněmi a střelivem při praktické části zkoušky odborné způsobilosti a komisionální zkoušky,

b) druhy a typy zbraní, které lze použít pro praktickou část zkoušky odborné způsobilosti a komisionální zkoušky, a

c) způsob provedení střelby na terč v praktické části zkoušky odborné způsobilosti a komisionální zkoušky.

Oddíl 2

Zapsaná zkoušková střelnice

§ 33

(1) Krajské ředitelství policie přizná na žádost provozovatele střelnice právo provozovat střelnici jako zapsanou zkouškovou střelnici, pokud

a) provozovatelem střelnice je držitel zbrojní licence nebo nevyňatá veřejnoprávní instituce,

b) střelnice splňuje technické požadavky a požadavky na vybavenost za účelem zajištění průběhu zkoušek odborné způsobilosti a komisionálních zkoušek a

c) v posledních 5 letech nebylo vůči stejnému provozovateli rozhodnuto o odnětí práva provozovat střelnici jako zapsanou zkouškovou střelnici z důvodu uvedeného v odstavci 3 písm. c). (2) Provozovatel zapsané zkouškové střelnice je povinen vytvářet podmínky pro zajištění zkoušky odborné způsobilosti a komisionální zkoušky, a to včetně zabezpečení nezbytného materiálu, pomůcek, zbraní a střeliva. (3) Krajské ředitelství policie odejme právo provozovat střelnici jako zapsanou zkouškovou střelnici, pokud

a) se změní provozovatel střelnice,

b) střelnice přestane splňovat podmínky uvedené v odstavci 1, nebo

c) provozovatel střelnice opakovaně neumožní uskutečnění zkoušky odborné způsobilosti nebo komisionální zkoušky v termínu zapsaném do centrálního registru zbraní, nevytváří podmínky pro zajištění takové zkoušky v souladu s odstavcem 2 nebo znemožňuje dosažení jejich účelu. (4) Pokud krajské ředitelství policie rozhodne o odnětí práva provozovat střelnici jako zapsanou zkouškovou střelnici, vyrozumí o tom bez zbytečného odkladu žadatele, kteří jsou na zkoušku odborné způsobilosti na takové střelnici přihlášeni a byli jejím provozovatelem vyznačeni v centrálním registru zbraní. (5) Vláda stanoví nařízením technické požadavky a požadavky na vybavenost zapsané zkouškové střelnice za účelem zajištění průběhu zkoušek odborné způsobilosti a komisionálních zkoušek.

Oddíl 3

Zkušební komisař

§ 34

Jmenování zkušebního komisaře

(1) Ministerstvo rozhodne o jmenování žadatele zkušebním komisařem na dobu 5 let, pokud žadatel

a) dosáhl věku 30 let,

b) prokázal odbornou způsobilost úspěšným složením zkoušky vykonané před komisí jmenovanou ministerstvem ze zástupců ministerstva a policie (dále jen „zkouška zkušebního komisaře“),

c) je po dobu nejméně 3 let držitelem rozšířeného zbrojního oprávnění,

d) má alespoň střední vzdělání s maturitní zkouškou a

e) nebyl v posledních 5 letech odvolán z funkce zkušebního komisaře z důvodu uvedeného v § 36 odst. 2 písm. a) nebo b) anebo u něj v posledních 5 letech ministerstvo takové důvody pro odvolání neshledalo. (2) Žadatel o jmenování zkušebním komisařem je oprávněn složit zkoušku zkušebního komisaře nejpozději do 12 měsíců ode dne podání žádosti ministerstvu. Zkoušku zkušebního komisaře je žadatel, který u zkoušky zkušebního komisaře neuspěl, oprávněn v této lhůtě jednou opakovat. (3) Zkouška zkušebního komisaře se skládá z

a) písemného testu zaměřeného na ověření znalostí právních předpisů z oblasti nakládání se zbraněmi a střelivem, ověřování střelných zbraní a střeliva, trestněprávních aspektů nakládání se zbraněmi a střelivem, nauky o zbraních a střelivu, zásad bezpečného nakládání se zbraněmi a střelivem a ze zdravotnického minima,

b) pohovoru zaměřeného na ověření znalostí, schopností a dovedností z oblastí uvedených v písmeni a) a

c) ověření praktických znalostí, schopností a dovedností nezbytných pro zajišťování průběhu praktické části zkoušky odborné způsobilosti žadatele o vydání zbrojního oprávnění. (4) Žadatel je povinen zkoušku zkušebního komisaře vykonat osobně. Využití tlumočníka, podpůrce nebo obdobné osoby při vykonání písemného testu, pohovoru nebo při ověření praktických znalostí žadatele se nepřipouští. (5) Žadatel o jmenování zkušebním komisařem úspěšně složí zkoušku zkušebního komisaře, pokud

a) v písemném testu v čase nejdéle 60 minut správně zodpoví alespoň 57 z 60 testových otázek a

b) při pohovoru a při ověření praktických znalostí, schopností a dovedností neohrozí nebo by v praxi neohrozil bezpečnost osob a prokáže v dostatečném rozsahu stanovené znalosti, schopnosti a dovednosti. (6) Ministerstvo zpracovává soubor otázek, z nichž jsou sestavovány písemné testy pro zkoušky zkušebního komisaře, a s vyznačením správných odpovědí jej zveřejňuje na svých internetových stránkách. (7) Vláda stanoví nařízením

a) požadavky na obsah písemných testů podle odstavce 3 písm. a),

b) způsob prokázání znalostí, schopností a dovedností v oblastech, které jsou předmětem činnosti zkušebního komisaře, a

c) organizační a zkušební řád zkoušky zkušebního komisaře.

§ 35

Územní rozsah oprávnění zkušebního komisaře

(1) Ministerstvo zapíše jmenovaného zkušebního komisaře do centrálního registru zbraní a vyznačí kraj, v němž může zkušební komisař provádět zkoušky odborné způsobilosti. Krajem podle věty první je kraj, v němž má zkušební komisař místo pobytu; ministerstvo vyznačí na žádost zkušebního komisaře namísto tohoto kraje jiný kraj, pokud s tím vyjádří souhlas místně příslušná krajská ředitelství policie. (2) Je-li to nezbytné pro zajištění konání zkoušky odborné způsobilosti, ministerstvo určí na základě dožádání krajského ředitelství policie zkušebního komisaře zapsaného podle odstavce 1 pro jiný kraj.

§ 36

Překážky výkonu činnosti zkušebního komisaře, zánik oprávnění zkušebního

komisaře a jeho odvolání

(1) Zkušební komisař nesmí vykonávat svou činnost po dobu

a) pozastavení jeho zbrojního oprávnění,

b) řízení o odvolání zkušebního komisaře, nebo

c) svého zařazení k plnění úkolů podle tohoto zákona při výkonu působnosti krajského ředitelství policie, Policejního prezidia nebo ministerstva. (2) Ministerstvo odvolá zkušebního komisaře, který

a) závažným způsobem nebo opakovaně poruší své povinnosti stanovené tímto zákonem nebo právním předpisem vydaným k jeho provedení,

b) opakovaně znemožňuje dosažení účelu zkoušky odborné způsobilosti nebo komisionální zkoušky, nebo

c) přestal splňovat některou z podmínek pro jmenování zkušebním komisařem. (3) Oprávnění vykonávat činnost zkušebního komisaře zaniká dnem

a) zániku zbrojního oprávnění zkušebního komisaře,

b) nabytí právní moci rozhodnutí, kterým je zkušební komisař odvolán, nebo

c) následujícím po dni, kdy se zkušební komisař oprávnění vykonávat činnost zkušebního komisaře vzdá. (4) Odvolání proti rozhodnutí podle odstavce 2 nemá odkladný účinek.

Hlava II

Zbrojní licence

Díl 1

Skupiny zbrojní licence

§ 37

(1) Rozlišuje se zbrojní licence skupiny ZL1, ZL2 a ZL3. Pokud tento zákon nebo jiný právní předpis vyžaduje pro určitou činnost zbrojní licenci a nestanoví-li, že se musí jednat o zbrojní licenci konkrétní skupiny, platí, že postačuje zbrojní licence skupiny ZL1 nebo ZL2 anebo zbrojní licence skupiny ZL3, pokud je pro takovou činnost vydána. (2) Držitel zbrojní licence skupiny ZL1 nebo ZL2 nemůže být současně držitelem zbrojní licence skupiny ZL3. (3) Zbrojní licence skupiny ZL1 opravňuje právnickou osobu nebo podnikající fyzickou osobu k nakládání se zbraněmi nebo střelivem spočívajícím

a) ve vývoji, výrobě, zkoušení, opravách nebo nevratných úpravách zbraní,

b) ve vývoji, výrobě, zkoušení, delaboraci, znehodnocování, zhotovování řezů nebo ničení střeliva,

c) v úschově, skladování, vypůjčování, nákupu nebo prodeji zbraní nebo střeliva,

d) v přepravě nebo zajišťování dopravy zbraní nebo střeliva, nebo

e) ve zprostředkování činnosti uvedené v písmeni a) až d). (4) Zbrojní licence skupiny ZL2 opravňuje právnickou osobu nebo podnikající fyzickou osobu k nakládání se zbraněmi nebo střelivem při činnosti, která není činností uvedenou v odstavci 3. (5) Zbrojní licence skupiny ZL3 opravňuje svého držitele jednorázově provést nebo za konkrétním účelem provádět činnost, pro kterou se jinak vyžaduje zbrojní licence skupiny ZL1 nebo ZL2; účelem vydání zbrojní licence skupiny ZL3 nesmí být podnikatelská činnost. Není-li dále stanoveno jinak, použijí se na držitele zbrojní licence skupiny ZL3 ustanovení tohoto zákona o držiteli zbrojní licence skupiny ZL2. CELEX: 32021L0555

Díl 2

Podmínky zbrojní licence

§ 38

Podmínky zbrojní licence a její vydání

(1) Krajské ředitelství policie vydá zbrojní licenci žadateli, který splňuje podmínky pro vydání a držení zbrojní licence příslušné skupiny (dále jen „podmínky zbrojní licence“). (2) Podmínky zbrojní licence skupiny ZL1 nebo ZL2 splňuje právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba, která

a) má sídlo na území České republiky,

b) je oprávněna vykonávat podnikatelskou nebo jinou činnost, pro niž má být zbrojní licence vydána,

c) je oprávněna užívat místo způsobilé k nakládání se zbraněmi a střelivem pro účely činnosti podle tohoto zákona (dále jen „provozovna“), a to v rozsahu odpovídajícím povaze činnosti, kterou hodlá na základě zbrojní licence vykonávat; to neplatí, nenakládá-li při své činnosti se zbraněmi nebo střelivem,

d) je odborně způsobilá,

e) je bezúhonná a spolehlivá a

f) předložila krajskému ředitelství policie vnitřní předpis odpovídající požadavkům tohoto zákona. (3) Žadatel o vydání zbrojní licence skupiny ZL3 musí splňovat podmínky zbrojní licence podle odstavce 1 písm. a) a d) až f). Ve vnitřním předpisu žadatel o vydání zbrojní licence skupiny ZL3 jednoznačně vymezí činnost, pro kterou o vydání zbrojní licence skupiny ZL3 žádá. (4) Není-li účelem vydání zbrojní licence skupiny ZL3 sběratelská činnost, krajské ředitelství policie zbrojní licenci skupiny ZL3 omezí na přiměřenou dobu nezbytnou pro uskutečnění jejího účelu; krajské ředitelství policie může v rozhodnutí o vydání zbrojní licence skupiny ZL3 stanovit pro činnost jejího držitele další podmínky, je-li to potřeba v zájmu ochrany vnitřního pořádku nebo bezpečnosti.

§ 39

Odborná způsobilost

(1) Podmínka zbrojní licence spočívající v odborné způsobilosti se plní prostřednictvím odborně způsobilého hlavního zbrojíře, který splňuje požadavky podle odstavců 2 a 3 a který byl uveden v žádosti o vydání zbrojní licence nebo jehož ustanovení bylo krajskému ředitelství policie oznámeno v souladu s § 42 odst. 1 písm. d). (2) Hlavní zbrojíř je odborně způsobilý, pokud je držitelem

a) rozšířeného zbrojního oprávnění a má alespoň střední vzdělání s výučním listem v oboru zaměřeném na oblast zbraní nebo střeliva anebo alespoň 3 roky praxe zaměřené na nakládání se zbraněmi nebo střelivem, pokud jde o podmínku zbrojní licence skupiny ZL1,

b) zbrojního oprávnění alespoň po dobu 3 let nebo splňuje podmínky uvedené v písmeni a), pokud jde o podmínku zbrojní licence skupiny ZL2, nebo

c) rozšířeného zbrojního oprávnění, pokud jde o podmínku zbrojní licence skupiny ZL3. (3) Hlavním zbrojířem může žadatel o vydání zbrojní licence nebo držitel zbrojní licence ustanovit plně svéprávnou zletilou osobu, která je

a) tímto žadatelem o vydání zbrojní licence nebo držitelem zbrojní licence,

b) členem nebo společníkem žadatele o vydání zbrojní licence nebo držitele zbrojní licence nebo členem jeho orgánu,

c) odpovědným zástupcem žadatele o vydání zbrojní licence nebo držitele zbrojní licence, byl-li ustanoven, nebo

d) v pracovněprávním nebo obdobném vztahu k žadateli o vydání zbrojní licence nebo držiteli zbrojní licence. CELEX: 32021L0555

§ 40

Bezúhonnost a spolehlivost

(1) Žadatel o vydání zbrojní licence nebo její držitel není podle tohoto zákona bezúhonný, pokud

a) je fyzickou osobou a není bezúhonný podle § 18,

b) člen jeho statutárního orgánu, který je fyzickou osobou, zástupce právnické osoby, která je členem statutárního orgánu, nebo odpovědný zástupce žadatele o vydání zbrojní licence nebo jejího držitele podle živnostenského zákona nejsou bezúhonní podle § 18 a

c) je sám žadatel nebo člen jeho statutárního orgánu právnickou osobou a byl pravomocně odsouzen za trestný čin, za jehož spáchání byl uložen 1. trest propadnutí majetku, peněžitý trest v nejméně 200 denních sazbách, trest zákazu držení a chovu zvířat převyšující 5 let, trest zákazu činnosti převyšující 5 let, trest zákazu plnění veřejných zakázek nebo účasti ve veřejné soutěži převyšující 5 let nebo trest zákazu přijímání dotací a subvencí převyšující 5 let a od jejich vykonání neuplynulo alespoň 20 let, nebo 2. jiný trest, od jehož vykonání neuplynulo alespoň 10 let. (2) Žadatel o vydání zbrojní licence nebo její držitel není podle tohoto zákona spolehlivý, pokud žadatel, člen jeho statutárního orgánu, jeho odpovědný zástupce podle živnostenského zákona nebo vedoucí jeho odštěpného závodu nejsou spolehliví podle § 19.

(3) Krajské ředitelství policie při posuzování splnění podmínky zbrojní licence spočívající v bezúhonnosti a spolehlivosti posoudí také bezúhonnost a spolehlivost skutečného majitele žadatele o vydání zbrojní licence nebo držitele zbrojní licence, je-li to účelné k posouzení toho, zda činnost takového držitele zbrojní licence může představovat ohrožení vnitřního pořádku nebo bezpečnosti. Pro tyto účely umožní Ministerstvo spravedlnosti policii získat z evidence skutečných majitelů podle zákona upravujícího evidenci skutečných majitelů prostřednictvím příslušných informačních rozhraní úplný výpis platných údajů a údajů, které byly vymazány bez náhrady nebo s nahrazením novými údaji podle téhož zákona. CELEX: 32021L0555

§ 41

Vnitřní předpis držitele zbrojní licence

(1) Ve vnitřním předpisu držitele zbrojní licence se uvede zejména

a) vymezení činnosti vykonávané na základě zbrojní licence,

b) každá provozovna, ve které při své činnosti držitel zbrojní licence nakládá se zbraněmi nebo střelivem,

c) způsob nakládání se zbraněmi a střelivem v souladu s tímto zákonem a zásady bezpečného nakládání se zbraněmi a střelivem s přihlédnutím k povaze činnosti držitele zbrojní licence,

d) pravidla vedení soupisu zbraní a střeliva podle § 75 a způsob vedení evidence přenechávaných a svěřovaných zbraní a střeliva,

e) způsob ustanovování a vymezení úkolů hlavního zbrojíře a případného každého dalšího zbrojíře a

f) způsob zajišťování a obsah pravidelného školení osob, které ve svém pracovněprávním, členském nebo obdobném vztahu plní úkoly držitele zbrojní licence. (2) Ve vnitřním předpisu držitele zbrojní licence, který při své činnosti nenakládá se zbraněmi nebo střelivem, lze uvést pouze základní vymezení jeho činnosti.

§ 42

Další povinnosti držitele zbrojní licence

(1) Držitel zbrojní licence je dále povinen

a) zajistit dodržování svého vnitřního předpisu a zpřístupnit jej osobám, které plní jeho úkoly,

b) zajistit bez zbytečného odkladu změnu vnitřního předpisu v případech, kdy již neodpovídá podmínkám činnosti držitele zbrojní licence nebo požadavkům tohoto zákona,

c) předložit bez zbytečného odkladu vnitřní předpis nebo jeho změnu krajskému ředitelství policie; vnitřní předpis nebo jeho změna, které nebyly předloženy odbornému útvaru policie, se považují za neúčinné,

d) oznámit krajskému ředitelství policie bez zbytečného odkladu ustanovení a ukončení výkonu hlavního zbrojíře a

e) umožnit za účelem provedení kontroly činnosti držitele zbrojní licence kontrolujícímu vstup do obydlí, ve kterém takový držitel zbrojní licence při své činnosti nakládá se zbraněmi nebo střelivem. (2) Držitel zbrojní licence skupiny ZL3 je dále povinen dodržovat omezující podmínky stanovené v rozhodnutí o vydání zbrojní licence. (3) Držitel zbrojní licence, který podniká v oboru zbraní a střeliva, oznámí policii převod zbraně nebo střeliva nebo právní jednání směřující k takovému převodu, které důvodně považuje za podezřelé. CELEX: 32021L0555

Díl 3

Pozastavení, odnětí a zánik zbrojní licence

§ 43

Pozastavení zbrojní licence

(1) Krajské ředitelství policie může z důvodu ochrany vnitřního pořádku nebo bezpečnosti zbrojní licenci pozastavit na dobu, po kterou

a) je u držitele zbrojní licence dán důvod pro zajištění zbraně, střeliva nebo souvisejícího dokladu nebo listiny,

b) držitel zbrojní licence nemá ustanoveného hlavního zbrojíře, pokud takový stav trvá po dobu delší než 30 dnů,

c) držitel zbrojní licence přeruší výkon činnosti, pro kterou byla zbrojní licence vydána, nebo po dobu přerušení nebo pozastavení výkonu této činnosti rozhodnutím jiného orgánu veřejné moci, nebo

d) vnitřní předpis neodpovídá podmínkám činnosti držitele zbrojní licence nebo požadavkům tohoto zákona v rozsahu, že je tím ohrožen vnitřní pořádek nebo bezpečnost.

(2) Vydání rozhodnutí o pozastavení zbrojní licence může být prvním úkonem

v řízení. Odvolání proti rozhodnutí o pozastavení zbrojní licence nemá odkladný účinek.

§ 44

Odnětí zbrojní licence

(1) Krajské ředitelství policie odejme zbrojní licenci, jestliže držitel zbrojní licence přestal splňovat některou z podmínek zbrojní licence. (2) Odvolání proti rozhodnutí o odnětí zbrojní licence nemá odkladný účinek.

§ 45

Zánik zbrojní licence

Zbrojní licence zaniká dnem

a) nabytí právní moci rozhodnutí o odnětí zbrojní licence,

b) smrti nebo zániku držitele zbrojní licence,

c) nabytí právní moci rozhodnutí o prohlášení držitele zbrojní licence za mrtvého, nebo

d) následujícím po dni, ve kterém se její držitel zbrojní licence vzdal.

Hlava III

Výjimka kategorie R1, S1, R2 a S2 a povolení kategorie R3

Díl 1

Podmínky vydání výjimky nebo povolení

Výjimka kategorie R1 a S1

§ 46

(1) Krajské ředitelství policie na žádost vydá výjimku kategorie R1 nebo S1 držiteli zbrojní licence skupiny ZL2 z důvodu uvedeného v § 47, pokud žadatel

a) prokáže potřebnost nakládání se zbraní kategorie R1 nebo střelivem kategorie S1 při své činnosti vykonávané na základě zbrojní licence skupiny ZL2 a

b) prokáže, že disponuje zabezpečovacím zařízením stanoveným tímto zákonem nebo mu byl povolen odpovídající jiný způsob zabezpečení. (2) Je-li předmětem žádosti o vydání výjimky kategorie R1 zbraň zvláště účinná, která podléhá mezinárodním kontrolním režimům, lze výjimku vydat pouze na základě závazného stanoviska Ministerstva obrany, které žádost posoudí z hlediska závazků České republiky podle mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu, a z hlediska zájmů na zajišťování obrany České republiky. CELEX: 32021L0555

§ 47

Důvodem vydání výjimky podle § 46 je pouze

a) ochrana života, zdraví nebo majetku v citlivých prostorách; citlivými prostorami jsou prostory, jejichž nedotknutelnost je zaručena jiným právním předpisem, nebo místa, kde se zpravidla nacházejí snadno zranitelné cíle,

b) zabezpečení nebo ochrana kritické infrastruktury, objektů mimořádné důležitosti, objektů důležitých pro obranu státu, majetku mimořádné hodnoty nebo mimořádně nebezpečných nebo cenných zásilek,

c) sběratelská činnost nebo provozování muzea podle zákona upravujícího ochranu sbírek muzejní povahy,

d) filmová nebo divadelní činnost nebo jiná kulturní činnost,

e) výuka nebo výcvik v nakládání se zbraněmi nebo střelivem,

f) výzkum nebo zkoušení zbraní nebo střeliva, nejde-li o činnosti vykonávané držitelem zbrojní licence skupiny ZL1, nebo

4)

g) výkon činností podle jiného zákona, k jejichž zajištění je nakládání s takovou zbraní potřebné. CELEX: 32021L0555

4) Například zákon č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech.

Výjimka kategorie R2 a S2

§ 48

(1) Krajské ředitelství policie na žádost vydá výjimku kategorie R2 držiteli zbrojního oprávnění nebo zbrojní licence skupiny ZL2 z důvodu

a) uvedeného v § 47,

b) spočívajícího v rekonstruování historických bitev nebo obdobných událostí, nebo

c) uvedeného v § 50 písm. a) nebo d), jde-li o zbraň, která byla zaregistrována nejpozději ke dni 13. června 2017. (2) Krajské ředitelství policie na žádost vydá výjimku kategorie R2 držiteli zbrojního oprávnění z důvodu spočívajícího ve sportovně-střelecké činnosti. K žádosti musí být přiloženo potvrzení držitele zbrojní licence, že

a) žadatel během posledních 12 měsíců jako osoba v pracovněprávním, členském nebo obdobném poměru k tomuto držiteli zbrojní licence opakovaně aktivně trénoval nebo se opakovaně účastnil soutěží ve střelbě a

b) zbraň kategorie R2 uvedená v žádosti splňuje specifikace požadované pro mezinárodně uznanou střeleckou disciplínu, kterou se tento držitel zbrojní licence při své činnosti zabývá. (3) Za podmínek podle odstavce 2 lze výjimku kategorie R2 vydat pouze pro samonabíjecí palnou zbraň, která vznikla nevratnou úpravou ze samočinné palné zbraně nebo pro samonabíjecí palnou zbraň pro střelivo se středovým zápalem vybavenou nadlimitním zásobníkem. CELEX: 32021L0555

§ 49

Krajské ředitelství policie na žádost vydá výjimku kategorie S2 pro nakládání se střelivem kategorie S2 nebo pro nadlimitní zásobníky držiteli zbrojního oprávnění nebo zbrojní licence skupiny ZL2 za obdobných podmínek jako výjimku kategorie R2. CELEX: 32021L0555

§ 50

Povolení kategorie R3

Krajské ředitelství policie na žádost vydá povolení kategorie R3 držiteli zbrojního oprávnění nebo zbrojní licence skupiny ZL2 z důvodu

a) ochrany života, zdraví nebo majetku,

b) uvedeného v § 47,

c) spočívajícího v rekonstruování historických bitev nebo obdobných událostí, nebo

d) spočívajícího ve sportovně-střelecké, lovecké nebo obdobné zájmové činnosti. CELEX: 32021L0555

Díl 2

Společná ustanovení o výjimce a povolení

§ 51

Řízení o vydání výjimky nebo povolení

(1) Žádost obsahuje kromě obecných náležitostí podle správního řádu v případě výjimky kategorie

a) R1 údaje identifikující konkrétní zbraň, které se žádost týká, a

b) S1 ráži, výrobní provedení a počet kusů střeliva, kterého se žádost týká. (2) Žadatel, který má místo pobytu také v jiném členském státě, je dále povinen krajskému ředitelství policie k žádosti o výjimku kategorie R1, S1, R2 nebo S2 anebo o povolení kategorie R3 doložit předchozí souhlas orgánu tohoto členského státu s vydáním této výjimky nebo povolení nebo prohlášení tohoto členského státu, že takový předchozí souhlas není nezbytný. (3) Pro každou zbraň kategorie R1, R2 a R3, s níž držitel zbrojního oprávnění nebo zbrojní licence skupiny ZL2 nakládá, musí být vydáno samostatné rozhodnutí o výjimce nebo o povolení. (4) V odůvodnění rozhodnutí o vydání výjimky kategorie R1, S1, R2 nebo S2 anebo povolení kategorie R3 musí být uveden důvod, na jehož základě se výjimka nebo povolení vydává. (5) Před vydáním výjimky kategorie R1, S1, R2 nebo S2 krajské ředitelství policie prověří, zda jejich vydáním nemůže být ohrožen vnitřní pořádek nebo bezpečnost, a to v rozsahu prověření podmínek příslušného oprávnění podle § 145 odst. 1 písm. a) nebo b). CELEX: 32021L0555

§ 52

Pozastavení výjimky nebo povolení

Výjimka kategorie R1, S1, R2 nebo S2 anebo povolení kategorie R3 je pozastavena po dobu, po kterou je jejich držiteli pozastaveno zbrojní oprávnění nebo zbrojní licence.

§ 53

Odnětí výjimky nebo povolení

(1) Krajské ředitelství policie odejme výjimku kategorie R1, S1, R2 nebo S2 anebo povolení kategorie R3, pominul-li trvale důvod, pro který byly vydány; to neplatí, pokud byly výjimka nebo povolení vydány z důvodu uvedeného v § 47 písm. a) nebo v § 50 písm. a). (2) Krajské ředitelství policie odejme povolení kategorie R3 vydané pro příslušnou samonabíjecí palnou zbraň pro střelivo se středovým zápalem, pokud osoba, která s takovou zbraní nakládá, neoprávněně nakládá s nadlimitním zásobníkem určeným pro použití v této zbrani. CELEX: 32021L0555

§ 54

Zánik výjimky nebo povolení

Výjimka kategorie R1, S1, R2 nebo S2 anebo povolení kategorie R3 zaniká dnem

a) zániku zbrojního oprávnění nebo zbrojní licence držitele výjimky nebo povolení, nebo

b) nabytí právní moci rozhodnutí o odnětí takové výjimky nebo povolení.

Hlava IV

Zapsaná autorizace

§ 55

Držitel zapsané autorizace

(1) Krajské ředitelství policie vydá fyzické osobě na její žádost zapsanou autorizaci, pokud žadatel

a) má místo pobytu na území České republiky,

b) je zletilý,

c) je plně svéprávný,

d) splňuje podmínku bezúhonnosti podle § 18 a

e) doloží svou zdravotní způsobilost podle § 15 a 16, jde-li o žadatele, který byl v předchozích 5 letech shledán zdravotně nezpůsobilým podle tohoto zákona. (2) Krajské ředitelství policie vydá právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě na její žádost zapsanou autorizaci, pokud žadatel

a) má sídlo na území České republiky a

b) splňuje podmínku bezúhonnosti podle § 40. (3) Za bezúhonného se podle odstavců 1 a 2 považuje i ten, na koho se hledí, jako by nebyl odsouzen. CELEX: 32021L0555

§ 56

Pozastavení zapsané autorizace

(1) Krajské ředitelství policie může z důvodu ochrany vnitřního pořádku nebo bezpečnosti rozhodnutím pozastavit zapsanou autorizaci na dobu, po kterou je u jejího držitele dán důvod pro zajištění zbraně, střeliva nebo souvisejícího dokladu nebo listiny. (2) Vydání rozhodnutí podle odstavce 1 může být prvním úkonem v řízení. Odvolání proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek.

§ 57

Odnětí zapsané autorizace

(1) Krajské ředitelství policie odejme zapsanou autorizaci, pokud

a) její držitel přestane splňovat podmínky uvedené v § 55, nebo

b) se prokáže, že zdravotní stav jejího držitele by mohl v souvislosti s nakládáním se zbraní nebo střelivem představovat ohrožení života nebo zdraví; § 15 až 17 se použijí obdobně. (2) Odvolání proti rozhodnutí podle odstavce 1 nemá odkladný účinek.

§ 58

Zánik zapsané autorizace

Zapsaná autorizace zaniká dnem

a) nabytí právní moci rozhodnutí o jejím odnětí,

b) smrti jejího držitele nebo dnem nabytí právní moci rozhodnutí o jeho prohlášení za mrtvého,

c) zániku jejího držitele, který je právnickou osobou, nebo

d) následujícím po dni, ve kterém se zapsané autorizace její držitel vzdal.

ČÁST PÁTÁ

STŘELBA A STŘELNICE

Hlava I

Střelba

§ 59

(1) Osoba nakládající se zbraní a střelivem je oprávněna střílet na

a) střelnici,

b) střelnici provozované vyňatou veřejnoprávní institucí,

c) místě, kde je zajištěno, že nebude ohrožen život, zdraví, majetek nebo veřejný pořádek, pokud jde o střelbu ze zbraně, u které není úsťová energie střely vyšší než 50 J, nebo ze signální zbraně nebo o jinou než ostrou střelbu, nebo

5)

d) jiném místě v souladu s jiným zákonem. (2) Používat zbraně podle tohoto zákona, které nejsou zbraněmi palnými nebo plynovými, je dovoleno na místě, kde je zajištěno, že nebude ohrožen život, zdraví, majetek nebo veřejný pořádek. (3) Střelbu munice upravuje zákon o munici. Na střelnici, jejíž provoz byl povolen podle tohoto zákona, lze střílet munici se střelou bez obsahu aktivních muničních náplní, pokud je její kinetická energie srovnatelná se střelivem, jehož použití je na střelnici povoleno.

Hlava II

Střelnice

§ 60

Vymezení a obecné podmínky provozování střelnic

(1) Jako střelnici lze využít zejména pozemek, stavbu nebo technické zařízení, pokud je v souladu s pravidly stanovenými tímto zákonem zajištěna bezpečnost jejího provozu. (2) Provoz střelnice pro střelbu ze zbraně, u které je úsťová energie střely vyšší než 50 J, podléhá povolení krajského ředitelství policie. (3) Pro účely tohoto zákona se rozlišují střelnice podle

a) způsobu provozování na střelnice 1. příležitostné, které nejsou podle provozního řádu využívány častěji než 26 dnů v kalendářním roce, nebo

5) Zákon č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 14/2021 Sb., o nakládání se zbraněmi v některých případech ovlivňujících vnitřní pořádek nebo bezpečnost České republiky.

2. stálé, kterými jsou střelnice, které nejsou příležitostnými střelnicemi, nebo

b) konstrukce na střelnice 1. kryté, u nichž se celý ohrožený prostor nachází v uzavřeném objektu, který je konstruován tak, aby byl únik střel do okolního prostoru při dodržení provozního řádu vyloučen, nebo 2. otevřené, kterými jsou střelnice, které nejsou krytými střelnicemi. (4) Provozovatelem střelnice je osoba, které bylo vydáno povolení provozovat střelnici. (5) Provozovatel zapsané zkouškové střelnice a provozovatel střelnice, jejíž provozní řád umožňuje střelbu osobám uvedeným v § 63 odst. 2, musí být držiteli zbrojní licence.

§ 61

Povolení provozovat střelnici

(1)Krajské ředitelství policie vydá povolení provozovat střelnici, pokud žadatel

a) je plně svéprávnou zletilou fyzickou osobou nebo právnickou osobou,

b) splňuje podmínku bezúhonnosti a spolehlivosti podle § 40,

c) ustanovil správce střelnice a

d) prokáže, že střelnice splňuje technické a organizační požadavky, které stanoví příloha č. 3 k tomuto zákonu. (2) Žadatel k žádosti o povolení provozovat střelnici přiloží

a) provozní řád střelnice odpovídající požadavkům tohoto zákona,

b) znalecký posudek vyhotovený znalcem zapsaným v seznamu znalců nebo projektovou, popřípadě technickou dokumentaci, a to za účelem prokázání bezpečnosti provozu střelnice,

c) povolení využití pozemku, stavby nebo technického zařízení určených pro provoz střelnice

6)

pro tento účel, je-li takové povolení jiným právním předpisemvyžadováno, a

d) vyjádření krajské hygienické stanice k provoznímu řádu střelnice z hlediska ochrany veřejného zdraví před hlukem. (3) Vláda stanoví nařízením technicko-organizační vymezení střelnic, jejichž provozování lze povolit i bez předložení vyjádření krajské hygienické stanice podle odstavce 2 písm. d).

§ 62

Provozní řád střelnice

Provozní řád střelnice musí být zpracován v souladu s technickými a organizačními požadavky, které stanoví příloha č. 3 k tomuto zákonu, a musí vymezovat zejména

a) pravidla bezpečného provozu střelnice s ohledem na místní podmínky a používané zbraně a střelivo, a to v rozsahu zajišťujícím, aby provádění střelby v souladu s provozním řádem neohrožovalo životy a zdraví osob nebo majetek jiných osob,

b) způsob vedení seznamu osob, které budou na střelnici provádět střelbu a zbraní, které k tomu použijí (dále jen „provozní kniha střelnice“); v provozní knize střelnice musí být uvedeny alespoň jméno, příjmení, druh a číslo dokladu totožnosti osoby, která na střelnici

6) Například zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů.

provádí střelbu, údaje identifikující každou zbraň, kterou taková osoba použije ke střelbě, datum a čas užívání střelnice a v případě cizince také jeho státní příslušnost,

c) způsob ověření totožnosti osoby, která na střelnici provádí střelbu, a postup při pořízení záznamu o údajích identifikujících každou zbraň, kterou taková osoba použije ke střelbě,

d) způsob ustanovování a vymezení úkolů správce střelnice,

e) pravidla provádění dohledu správce střelnice nad nakládáním se zbraněmi a střelivem na střelnici, a to pro celou dobu, po kterou je na střelnici prováděna střelba, a způsob viditelného označení správce střelnice,

f) zásady postupu řešení vzniklé mimořádné situace na střelnici, zejména situace zahrnující zranění nebo usmrcení osoby anebo vznik požáru, a to s ohledem na ochranu života, zdraví a majetku osob, a

g) způsob zajištění přístupnosti provozního řádu na střelnici.

§ 63

Další povinnosti provozovatele střelnice

(1) Provozovatel střelnice je dále povinen

a) zajistit seznámení osob, které budou na střelnici provádět střelbu, s provozním řádem střelnice a dohlížet na jeho dodržování,

b) zajistit zpřístupnění aktuálního znění provozního řádu střelnice na střelnici a předložit jej včetně každé jeho změny bez zbytečného odkladu krajskému ředitelství policie; provozní řád střelnice, který nebyl zpřístupněn na střelnici nebo předložen krajskému ředitelství policie, se považuje za neúčinný,

c) provést změnu provozního řádu střelnice v případech, kdy již neodpovídá podmínkám provozování střelnice nebo požadavkům tohoto zákona,

d) ustanovit správce střelnice a oznámit krajskému ředitelství policie bez zbytečného odkladu ustanovení a ukončení výkonu funkce každého správce střelnice a

e) zajistit vedení provozní knihy střelnice a její uchování nejméně po dobu 36 měsíců po skončení daného kalendářního roku. (2) Provozovatel střelnice je povinen kromě zápisu do provozní knihy střelnice zajistit zápis do centrálního registru zbraní v případě, že na střelnici provádí střelbu cizinec, který nemá místo pobytu na území České republiky a který se neprokáže oprávněním pro přeshraniční přemístění zbraně nebo střeliva. Tento zápis musí být proveden do centrálního registru zbraní v obdobném rozsahu jako zápis do provozní knihy střelnice, a to bez zbytečného odkladu a v mimořádných odůvodněných případech pak nejdéle do 2 pracovních dnů ode dne, kdy cizinec na střelnici prováděl střelbu.

§ 64

Správce střelnice

(1) Správcem střelnice může žadatel o povolení provozovat střelnici nebo provozovatel střelnice ustanovit plně svéprávnou zletilou osobu, která je držitelem zbrojního oprávnění a která je

a) žadatelem o povolení provozovat tuto střelnici nebo jejím provozovatelem,

b) členem nebo společníkem žadatele o povolení provozovat tuto střelnici nebo jejího provozovatele nebo členem jeho orgánu,

c) odpovědným zástupcem žadatele o povolení provozovat tuto střelnici nebo jejího provozovatele, byl-li ustanoven, nebo

d) v pracovněprávním nebo obdobném vztahu k žadateli o povolení provozovat tuto střelnici nebo jejímu provozovateli. (2) Správce střelnice v souladu s provozním řádem střelnice dohlíží na dodržování provozního řádu střelnice a je oprávněn za účelem zajištění bezpečného nakládání se zbraněmi a střelivem udělovat osobám na střelnici pokyny.

§ 65

Řídící střelby

(1) Stanoví-li tak provozní řád střelnice, může správce střelnice určit řídícího střelby, který správci střelnice poskytuje součinnost při dohledu nad dodržováním provozního řádu střelnice a při zajišťování bezpečného nakládání se zbraněmi a střelivem na střelnici. (2) Řídícím střelby může být určena plně svéprávná zletilá osoba, která je držitelem zbrojního oprávnění. (3) O určení řídícího střelby musí být vyhotoven písemný záznam, který podepíše správce střelnice a řídící střelby a ve kterém se vymezí rozsah úkolů řídícího střelby; není-li záznam vyhotoven, je určení řídícího střelby neplatné. Tento záznam se uchovává obdobně jako provozní kniha střelnice.

§ 66

Povolení provozovat střelnici na místě dřívější střelnice a ochranné pásmo střelnice

(1) Krajské ředitelství policie vydá povolení provozovat střelnici za podmínek uvedených v § 61 odst. 1, pokud žadatel žádá o povolení provozovat střelnici, která se svou povahou v podstatných znacích neodlišuje od střelnice, která byla v 24 měsících předcházejících podání žádosti o povolení provozovat střelnici v daném místě již provozována, a k žádosti přiloží provozní řád střelnice odpovídající požadavkům tohoto zákona; § 61 odst. 2 písm. b) až d) se nepoužijí, pokud původní povolení provozovat střelnici nebylo odňato z důvodu uvedeného v § 68 odst. 1 písm. b). (2) Je-li stanovováno ochranné pásmo střelnice podle stavebního zákona, musí omezující podmínky výstavby, využití pozemku, stavby nebo zařízení vycházet z obdobných podkladů jako povolení provozovat střelnici.

§ 67

Pozastavení povolení provozovat střelnici

(1) Krajské ředitelství policie může z důvodu ochrany vnitřního pořádku nebo bezpečnosti povolení provozovat střelnici pozastavit na dobu, po kterou

a) provozovatel střelnice nemá ustanoveného žádného správce střelnice, pokud takový stav trvá po dobu delší než 60 dnů,

b) je ohrožován život, zdraví nebo majetek jiné osoby z důvodu rozporu skutečného technického stavu střelnice s jejím provozním řádem nebo s technicko-organizačními

c) provozovatel střelnice přerušil provoz střelnice, nebo

d) provozní řád střelnice vážným způsobem neodpovídá podmínkám stanoveným tímto zákonem nebo provozovatel střelnice nepřijme účinná opatření, aby zamezil opakovanému hrubému porušování tohoto zákona nebo provozního řádu střelnice při jejím provozu.

(2) Vydání rozhodnutí o pozastavení povolení provozovat střelnici může být prvním úkonem v řízení. Odvolání proti rozhodnutí uvedenému ve větě první nemá odkladný účinek.

§ 68

Odnětí povolení provozovat střelnici

(1) Krajské ředitelství policie povolení provozovat střelnici odejme, jestliže provozovatel střelnice

a) přestane splňovat podmínku bezúhonnosti nebo spolehlivosti, anebo, je-li fyzickou osobou, bylo rozhodnuto o omezení jeho svéprávnosti, nebo

b) ani v přiměřené dodatečné lhůtě, kterou stanoví krajské ředitelství policie a která nesmí být kratší než 60 dnů, neodstraní nedostatky, které vedly k pozastavení povolení provozovat střelnici. (2) Odvolání proti rozhodnutí o odnětí povolení provozovat střelnici nemá odkladný účinek.

§ 69

Zánik povolení provozovat střelnici

Povolení provozovat střelnici zaniká dnem

a) nabytí právní moci rozhodnutí o jeho odnětí,

b) smrti nebo zániku provozovatele střelnice,

c) nabytí právní moci rozhodnutí o prohlášení provozovatele střelnice za mrtvého, nebo

d) následujícím po dni, ve kterém se jej provozovatel střelnice vzdal.

ČÁST ŠESTÁ

REGISTRACE, EVIDENCE A ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ O NAKLÁDÁNÍ SE ZBRANĚMI

A STŘELIVEM

Hlava I

Registrace, ohlášení, vedení evidencí a převod zbraně nebo střeliva

Díl 1

Registrace a ohlášení

§ 70

Registrace zbraně podléhající registraci

(1) Držitel zbrojního oprávnění nebo držitel zbrojní licence skupiny ZL2, který nabude zbraň podléhající registraci, je povinen ohlásit tuto skutečnost do 10 pracovních dnů ode dne, kdy s takovou zbraní začal nakládat, krajskému ředitelství policie a předložit mu tuto zbraň k prohlídce jejího označení a technického stavu. Krajské ředitelství policie zbraň zaregistruje osobě, která provedla ohlášení podle věty první. (2) Držitel zbrojního oprávnění nebo držitel zbrojní licence skupiny ZL2, který převedl registrovanou zbraň na jinou osobu, je povinen ohlásit její převod krajskému ředitelství policie, a to do 10 pracovních dnů ode dne jeho uskutečnění. (3) Krajské ředitelství policie rozhodne o odmítnutí provést registraci zbraně podléhající registraci, pokud jde o zbraň, s níž její držitel není oprávněn nakládat; v takovém případě krajské ředitelství policie zbraň zadrží. CELEX: 32021L0555

§ 71

Hlavní a vedlejší držitel zbraně

(1) Hlavním držitelem zbraně je osoba, které byla tato zbraň zaregistrována podle § 70 odst. 1. (2) Hlavní držitel zbraně může požádat krajské ředitelství policie, aby do centrálního registru zbraní ke zbrani podléhající registraci, s níž nakládá, zapsal jednoho nebo více vedlejších držitelů zbraně. (3) Jako vedlejší držitel zbraně může být do centrálního registru zbraní zapsána osoba, která je oprávněna v souladu s § 7 s danou zbraní nakládat a se svým zapsáním souhlasí. (4) Krajské ředitelství policie bez zbytečného odkladu uvědomí hlavního držitele zbraně o skutečnosti, že vedlejšímu držiteli zbraně bylo zbrojní oprávnění pozastaveno nebo mu zaniklo.

§ 72

Ohlášení zbraně kategorie PO

(1) Nabytí zbraně kategorie PO musí být ohlášeno krajskému ředitelství policie, a to do 10 pracovních dnů ode dne, kdy s ní začal její držitel nakládat. (2) Držitel zbraně kategorie PO, který tuto zbraň převedl na jinou osobu, je povinen ohlásit její převod krajskému ředitelství policie, a to do 10 pracovních dnů ode dne jeho uskutečnění. (3) Zápis změny stavu zbraně kategorie PO do centrálního registru zbraní na základě ohlášení krajské ředitelství policie neprovede, pokud jde o zbraň, s níž její držitel není oprávněn nakládat; v takovém případě krajské ředitelství policie zbraň zadrží. CELEX: 32021L0555

§ 73

Zvláštní ustanovení o registraci a ohlášení zbraně

(1) Podle § 70 odst. 2 a § 72 odst. 2 se nepostupuje, pokud jde o zbraň,

a) která byla předána vyňaté veřejnoprávní instituci nebo držiteli zbrojní licence skupiny ZL1, s výjimkou případu, kdy byla zbraň převedena, nebo

b) kterou nabyla k tomu oprávněná osoba, která tuto zbraň do 10 pracovních dnů ode dne, kdy s ní začala nakládat, v souladu s jiným právním předpisem trvale přeshraničně přemístí mimo území České republiky. (2) Podle § 70 a 72 se dále nepostupuje, jde-li o přenechání nebo svěření zbraně v souladu s tímto zákonem. (3) Držitel zbrojní licence skupiny ZL1 namísto postupu podle tohoto dílu vede evidenci podle § 76.

(4) Držitel zbrojní licence skupiny ZL1 je oprávněn zapsat do centrálního registru zbraní ke zbrani podléhající registraci, se kterou nakládá, držitele zbrojního oprávnění nebo držitele zbrojní licence skupiny ZL2 jako vedlejšího držitele, je-li takový držitel zbrojního oprávnění nebo držitel zbrojní licence skupiny ZL2 oprávněn s touto zbraní nakládat.

Díl 2

Evidenční povinnosti držitele zbrojní licence a postup vyňaté veřejnoprávní instituce

při převodu zbraně nebo střeliva

§ 74

Zápis a výmaz osoby, pro kterou je držitel zbrojní licence povinen zajišťovat

pravidelné školení, a zápis údaje o takovém školení

(1) Držitel zbrojní licence bez zbytečného odkladu zapíše do centrálního registru zbraní každou osobu, pro kterou je podle § 91 povinen zajišťovat pravidelné školení. (2) Držitel zbrojní licence provede bez zbytečného odkladu výmaz osoby zapsané do centrálního registru zbraní podle odstavce 1, zanikne-li jeho povinnost zajišťovat pro ni podle § 91 pravidelné školení. (3) Krajské ředitelství policie bez zbytečného odkladu uvědomí držitele zbrojní licence o skutečnosti, že osobě, kterou zapsal do centrálního registru zbraní podle odstavce 1, bylo zbrojní oprávnění pozastaveno nebo jí zaniklo. (4) Držitel zbrojní licence zapisuje do centrálního registru zbraní údaje o provedených pravidelných školeních stanovených jeho vnitřním předpisem a vyznačí u osoby, kterou zapsal do centrálního registru zbraní podle odstavce 1, rozsah a datum pravidelného školení.

§ 75

Soupis zbraní a střeliva

(1) Držitel zbrojní licence vede o zbraních a střelivu, se kterými nakládá, soupis zbraní a střeliva, jde-li o

a) palné zbraně kategorie NO,

b) součásti zbraně umožňující samočinnou střelbu,

c) polotovary hlavních částí zbraní podléhajících registraci a

d) střelivo kategorie S2, S3 a S4. (2) Držitel zbrojní licence vede soupis zbraní a střeliva v listinné nebo elektronické podobě; soupis může vést i jako součást jiné jím vedené evidence. (3) Držitel zbrojní licence musí zajistit, aby soupis zbraní a střeliva obsahoval aktuální údaje

a) identifikující každou palnou zbraň kategorie NO,

b) o druhu a množství součástí zbraně umožňujících samočinnou střelbu a polotovarů hlavních částí zbraní podléhajících registraci,

c) o střelivu kategorie S2, S3 a S4, a to o ráži a počtu nábojů a nábojek a o druhu a množství aktivních komponentů střeliva, a

d) identifikující osobu, které zbraň, střelivo a regulovanou součást zbraně předal nebo na níž je převedl.

(4) Držitel zbrojní licence musí zajistit, aby údaje uvedené v odstavci 3 byly ze soupisu dostupné pro potřeby provedení kontroly. (5) Údaje, které jsou vedeny v soupisu zbraní a střeliva, je držitel zbrojní licence povinen uchovávat po dobu 10 let ode dne jejich zápisu do soupisu. V případě zániku držitele zbrojní licence nebo ukončení jeho činnosti musí být údaje vedené v soupisu předány krajskému ředitelství policie, které je uchová po dobu 10 let ode dne jejich převzetí. (6) Výmaz osobních údajů vedených v soupisu zajistí ten, kdo tyto údaje v době uplynutí lhůty uvedené v odstavci 5 zpracovává.

§ 76

Další evidenční povinnost držitele zbrojní licence skupiny ZL1

(1) Držitel zbrojní licence skupiny ZL1 je povinen do centrálního registru zbraní zapisovat údaje o zbraních podléhajících registraci, zbraních kategorie PO a střelivu kategorie S1, s nimiž nakládá. (2) Držitel zbrojní licence skupiny ZL1 je povinen zapsat do centrálního registru zbraní nejpozději před předáním a bez zbytečného odkladu po převzetí zbraně nebo střeliva a v mimořádných odůvodněných případech pak nejdéle do 2 pracovních dnů ode dne, kdy byly zbraň nebo střelivo převzaty, každou změnu stavu evidované zbraně nebo střeliva podle tohoto zákona, a to v rozsahu

a) datum jejich nabytí, převedení, přenechání nebo převzetí,

b) údaje identifikující konkrétní zbraň podléhající registraci nebo zbraň kategorie PO a údaje o ráži a počtu kusů střeliva kategorie S1,

c) údaje o místu jejich uložení, včetně údajů identifikujících konkrétní místo, kde jsou zbraně podléhající registraci, zbraně kategorie PO nebo střelivo kategorie S1 uloženy, nepostačuje-li k jeho jednoznačnému určení uvedení adresy provozovny,

d) údaje identifikující osobu, od které byly nabyty nebo převzaty,

e) údaje identifikující osobu, které byly převedeny nebo přenechány; údaj o přenechání se nezapisuje, je-li zbraň přenechána osobě, kterou držitel zbrojní licence zapsal do centrálního registru zbraní podle § 74 odst. 1,

f) údaje o přepravě zbraní nebo střeliva, a to včetně údajů identifikujících osobu zajišťující přepravu, a

g) v případě přeshraničního přemístění zbraně nebo střeliva údaj identifikující povolení nebo licenci podle jiného právního předpisu upravujícího přeshraniční přemístění zbraní nebo střeliva, na jehož základě jsou zbraň nebo střelivo přeshraničně přemisťovány. (3) Pokud je držiteli zbrojní licence skupiny ZL2 vydána zbrojní licence skupiny ZL1, postupuje podle odstavce 1 a 2 také ve vztahu ke zbraním a střelivu, se kterými začal nakládat před vydáním zbrojní licence skupiny ZL1. CELEX: 32021L0555

§ 77

Postup vyňaté veřejnoprávní instituce při převodu zbraně podléhající registraci,

zbraně kategorie PO nebo střeliva kategorie S1

(1) Vyňatá veřejnoprávní instituce, je povinna do 10 pracovních dnů ohlásit Policejnímu prezidiu převod zbraně podléhající registraci, zbraně kategorie PO nebo střeliva kategorie S1 na osobu, na kterou se vztahuje tento zákon.

(2) Vyňatá veřejnoprávní instituce, která převádí zbraň nebo hlavní část zbraně na osobu, na kterou se vztahuje tento zákon, zajistí na takové zbrani nebo hlavní části zbraně

a) provedení jedinečného označení zbraně identifikačními údaji v souladu s § 87 a

b) vyznačení údaje o orgánu veřejné moci, který zajišťuje převod zbraně nebo hlavní části zbraně na osobu, na kterou se vztahuje tento zákon. CELEX: 32021L0555

Hlava II

Přenechání a svěření zbraně nebo střeliva

§ 78

Přenechání zbraně nebo střeliva

(1) Přenecháním zbraně nebo střeliva je pro účely tohoto zákona dočasné umožnění jiné osobě samostatně nakládat se zbraní nebo střelivem osoby, která je přenechává. Ten, komu byly zbraň nebo střelivo přenechány, je nesmí sám přenechat jiné osobě. (2) Držitel zbrojní licence je oprávněn přenechávat zbraň podléhající registraci držiteli zbrojního oprávnění, který je k němu v pracovněprávním, členském nebo obdobném vztahu, a to pro plnění úkolů při výkonu činnosti, pro kterou byla zbrojní licence vydána. (3) Držiteli zbrojního oprávnění, nejde-li o přenechání zbraně podle odstavce 2, nebo držiteli zbrojní licence skupiny ZL2 může být zbraň podléhající registraci přenechána, pokud jde o

a) vedlejšího držitele zbraně,

b) přenechání zbraně kategorie R2, R3 nebo R4 držitelem zbrojní licence na střelnici, nebo

c) přenechání zbraně kategorie R4 vždy na dobu nejvýše 30 dnů po sobě jdoucích. (4) Zbraň kategorie PO nebo NO a střelivo pro takovou zbraň lze přenechat osobě, která je oprávněna s nimi nakládat, nebo plně svéprávné zletilé fyzické osobě. Držitel zbraně kategorie PO nebo NO nesmí takovou zbraň nebo střelivo pro takovou zbraň přenechat osobě, o které nezná údaje potřebné k určení její totožnosti. (5) Paintballovou a airsoftovou zbraň nebo jinou plynovou zbraň kategorie NO lze přenechat osobě, která dosáhla věku 15 let; s přenecháním takové zbraně této osobě musí udělit souhlas její zákonný zástupce, opatrovník nebo poručník.

§ 79

Svěření zbraně nebo střeliva

(1) Svěřením zbraně nebo střeliva je pro účely tohoto zákona umožnění jiné fyzické osobě nakládat se svěřenou zbraní nebo střelivem pod dohledem osoby oprávněné se svěřovanou zbraní a střelivem nakládat. (2) Zbraň kategorie R1 nebo střelivo kategorie S1 lze svěřit po předchozím poučení a případném jiném nezbytném zaškolení

a) držiteli zbrojního oprávnění, nebo

b) jiné plně svéprávné zletilé fyzické osobě, a to při činnosti držitele zbrojní licence; účelem svěření nesmí být zážitková střelba. (3) Zbraň kategorie R2, R3 nebo R4 a střelivo pro takovou zbraň je oprávněn jejich oprávněný držitel svěřit

a) držiteli zbrojního oprávnění,

b) plně svéprávné zletilé fyzické osobě, nebo

c) jiné přiměřeně rozumově a tělesně vyspělé nezletilé fyzické osobě; v takovém případě musí dohled zajišťovat fyzická osoba, která dosáhla věku 21 let a je držitelem zbrojního oprávnění po dobu delší než 3 roky. (4) Zbraň kategorie PO nebo NO a střelivo pro takovou zbraň lze svěřit pouze za dohledu osoby oprávněné s takovou zbraní a střelivem nakládat. (5) Ten, kdo dohlíží na osobu, které byla svěřena zbraň nebo střelivo, je povinen

a) poučit tuto osobu o bezpečném nakládání se svěřenou zbraní a střelivem a

b) provádět dohled v potřebném rozsahu tak, aby osoba, které byly zbraň a střelivo svěřeny, neporušila povinnost nebo zákaz stanovený tímto zákonem a zejména neohrozila život nebo zdraví.

Hlava III

Nakládání se zbraněmi nebo střelivem na místech veřejnosti přístupných

Díl 1

Nošení zbraně

§ 80

Skryté nošení zbraně

(1) Zbraň musí být nošena skrytě; to neplatí, jde-li o

a) nošení zbraně v provozovně držitele zbrojní licence, na střelnici nebo v jiném zřetelně ohraničeném prostoru, ve kterém se se zbraní nakládá se souhlasem jeho majitele, nájemce nebo provozovatele, nebo

b) viditelné nošení anebo přepravu zbraně v souladu s § 81. (2) S výjimkou nošení zbraně při naplňování účelu akce nebo činnosti uvedených v § 81 je oprávněn nosit zbraň podléhající registraci pouze držitel rozšířeného zbrojního oprávnění.

§ 81

Viditelné nošení zbraně

(1) Osoba, která nakládá se zbraní, je oprávněna ji viditelně nosit, pokud se v souladu s tímto nebo jiným zákonem účastní akce nebo provádí činnost, při kterých se obvykle nakládá se zbraněmi, a pokud způsob nošení zbraně je přiměřený povaze této akce nebo činnosti. Účelem akce nebo činnosti uvedené ve větě první může být

a) kulturní činnost, zejména filmová nebo divadelní činnost, rekonstrukce historické bitvy nebo obdobné události nebo pietní akce,

b) výuka nebo výcvik v nakládání se zbraní,

c) sportovně-střelecká nebo obdobná zájmová činnost, nebo

d) provedení lovu nebo obdobné činnosti podle jiného právního předpisu. (2) Nenabitou zbraň je osoba, která se účastní akce nebo provádí činnost uvedenou v odstavci 1, oprávněna přepravovat na místo a z místa konání příslušné akce nebo provádění činnosti viditelně, připouští-li to zvolený způsob přepravy, a pokud je to s ohledem na místní podmínky obvyklé anebo lze-li takovou přepravu považovat za přiměřenou povaze této akce nebo činnosti; povinnosti, které má osoba, která nosí zbraň, se na takovou přepravu vztahují obdobně.

Díl 2

Veřejné vystavování zbraní a střeliva

§ 82

(1) Veřejně vystavovat zbraň nebo střelivo lze za obdobných podmínek jako viditelně nosit zbraň. Účelem veřejného vystavování zbraní nebo střeliva může být také účast na specializovaných veletrzích, výstavách a předváděcích akcích za účelem uvádění zbraní nebo střeliva na trh. (2) Osoba, která zbraně nebo střelivo veřejně vystavuje, je povinna

a) zajistit zabezpečení vystavovaných zbraní nebo střeliva proti zneužití, ztrátě nebo odcizení a

b) zajistit, aby při veřejném vystavování zbraní nebo střeliva nebyl ohrožen život, zdraví, majetek nebo veřejný pořádek.

Hlava IV

Zabezpečení zbraní a střeliva

§ 83

Zabezpečení uložené zbraně nebo střeliva

(1) Osoba, která nakládá se zbraní nebo střelivem, je povinna zbraně a střelivo, které ukládá mimo svou bezprostřední kontrolu, zabezpečit s ohledem na jejich povahu a místní podmínky tak, aby bylo zabráněno jejich zneužití, ztrátě, odcizení nebo zašantročení. (2) Uložené zbraně podléhající registraci se zabezpečují s ohledem na počet současně ukládaných zbraní, a to

a) nejvýše 10 kusů uložením do uzamčené ocelové schránky nebo uzamčené ocelové skříně nebo zvláštního uzamčeného zařízení,

b) 11 až 20 kusů uložením v uzamčeném skříňovém trezoru, uzamčené místnosti nebo samostatném objektu, nebo

c) více než 20 kusů uložením v uzamčeném skříňovém nebo komorovém trezoru, uzamčené místnosti nebo samostatném objektu, které jsou chráněny elektronickým zabezpečovacím zařízením. (3) Uložené střelivo kategorie S1, S2 a S3 se zabezpečuje s ohledem na počet současně ukládaných nábojů, a to

a) nejvýše 10 000 nábojů obdobně jako zbraně podléhající registraci v počtu nejvýše 10 kusů,

b) 10 001 až 20 000 nábojů obdobně jako zbraně podléhající registraci v počtu 11 až 20 kusů, nebo

c) více než 20 000 nábojů obdobně jako zbraně podléhající registraci v počtu více než 20 kusů. (4) Zbraně kategorie R2, R3 nebo R4 a střelivo kategorie S2 nebo S3 lze odchylně od způsobu uvedeného v odstavci 2 nebo 3 vhodně zabezpečit, pokud jde o

a) nejvýše 2 zbraně nebo nejvýše 1000 nábojů a jde-li zároveň o 1. zbraně nebo střelivo, se kterými nakládá osoba, která současně nenakládá s více než

celkem 2 zbraněmi kategorie R2, R3 nebo R4 nebo více než celkem 1000 náboji kategorie S2 nebo S3,

2. jejich dočasné uložení v obydlí nebo jiném obdobném prostoru, nebo 3. jejich krátkodobé uložení ve vozidle, nebo

b) krátkodobé uložení zbraní nebo střeliva při akci nebo činnosti, při kterých mohou být zbraně nošeny viditelně a současně je nad uloženými zbraněmi a střelivem zajištěn dohled držitele zbrojního oprávnění. (5) V případě zbraně, s níž nakládá nezletilá osoba, je zákonný zástupce, opatrovník nebo poručník povinen zajistit dodržování pravidel zabezpečení zbraně, pokud není zabezpečena jinou osobou, která je s ní oprávněna nakládat. (6) Vláda stanoví nařízením technické požadavky na

a) ocelové schránky a skříně, zvláštní zařízení, skříňové a komorové trezory, místnosti a samostatné objekty a na jejich uzamčení a

b) způsob zabezpečení zbraně nebo střeliva vyžadovaný při jejich krátkodobém uložení ve vozidle. CELEX: 32021L0555

§ 84

Jiný způsob zabezpečení

(1) Nelze-li s ohledem na rozměry zbraní nebo střeliva, jejich množství nebo účel zajistit zabezpečení podle § 83 anebo odpovídá-li to zvláštním místním podmínkám, krajské ředitelství policie na žádost povolí jiný způsob zabezpečení, pokud je zaručena jejich ochrana proti zneužití, ztrátě nebo odcizení. (2) Krajské ředitelství policie na žádost držitele zbrojní licence skupiny ZL1 po posouzení jeho provozních potřeb povolí jiný způsob zabezpečení zbraní nebo střeliva v provozovně nebo provozním areálu, je-li zaručena ochrana zbraní nebo střeliva proti zneužití, ztrátě nebo odcizení. (3) K žádosti o povolení jiného způsobu zabezpečení zbraní nebo střeliva žadatel přiloží projekt jiného způsobu zabezpečení, o jehož povolení žádá. (4) Vláda stanoví nařízením povinné náležitosti projektu jiného způsobu zabezpečení.

§ 85

Uložení a zabezpečení krátké zbraně v případě zákazu vstupu se zbraní

Pokud orgán veřejné moci vynucuje zákaz vstupu se zbraní do svých úředních nebo chráněných prostor, umožní jejímu držiteli bezpečné uložení krátké zbraně.

Hlava V

Označení a ověření zbraně a střeliva

§ 86

Označení zbraně identifikačními údaji

(1) Palná a plynová zbraň musí být označeny jedinečnými údaji umožňujícími jejich individuální identifikaci, a to vždy alespoň jménem výrobce nebo jeho obchodní značkou, zemí nebo místem výroby, výrobním číslem, rokem výroby, pokud není součástí výrobního čísla, ráží a označením modelu, pokud výrobce nebo dovozce takové označení užívá. (2) Označení zbraně identifikačními údaji musí být trvalé, je zakázáno existující označení zbraně identifikačními údaji odstraňovat. Je-li při úpravě nebo opravě zbraně její označení identifikačními údaji poškozeno nebo zničeno, musí být na zbrani bez zbytečného odkladu a v původním rozsahu obnoveno. (3) Zbraň zvláštní historické hodnoty, která je určena výhradně pro sběratelskou činnost, nemusí být označena předepsanými identifikačními údaji, pokud ji lze dostatečně individuálně identifikovat jiným způsobem. (4) Požadavky na označení identifikačními údaji se nepoužijí na součást zbraně umožňující samočinnou střelbu, polotovar hlavní části zbraně a na nadlimitní zásobník. (5) Vláda stanoví nařízením způsob označení zbraně identifikačními údaji a jiný způsob individuální identifikace zbraně zvláštní historické hodnoty. CELEX: 32021L0555

§ 87

Dodatečné provedení označení zbraně identifikačními údaji

(1) Krajské ředitelství policie může držiteli zbraně rozhodnutím uložit, aby zajistil dodatečné provedení označení zbraně identifikačními údaji v souladu s § 86, je-li to nezbytné pro umožnění její individuální identifikace. (2) Držitel zbraně je povinen ji předat k provedení nařízeného dodatečného označení zbraně identifikačními údaji držiteli zbrojní licence skupiny ZL1, a to ve lhůtě, kterou krajské ředitelství policie v rozhodnutí určí a která nesmí být kratší než 10 pracovních dnů. (3) Držitel zbrojní licence skupiny ZL1 bez zbytečného odkladu zapíše údaj o provedení nařízeného dodatečného označení zbraně identifikačními údaji do centrálního registru zbraní.

§ 88

Údaje o ověření a kontrole identifikačních údajů zbraně

Údaje o ověření a kontrole identifikačních údajů zbraně podléhající registraci nebo zbraně kategorie PO vyznačí v centrálním registru zbraní

a) Český úřad pro zkoušení zbraní a střeliva, pokud jde o zbraň, kterou ověřil nebo u které provedl kontrolu identifikačních údajů,

b) držitel zbrojní licence skupiny ZL1, pokud jde o zbraň, kterou dovezl a která je označena platnými ověřovacími značkami, nebo

c) krajské ředitelství policie v ostatních případech.

§ 89

Označení střeliva

Každé jednotlivé základní balení kompletního střeliva musí být označeno tak, aby označení uvádělo jméno výrobce, identifikační číslo série nebo šarže, ráži a druh střeliva. CELEX: 32021L0555

Hlava VI

Některá další ustanovení o činnosti držitele zbrojní licence

§ 90

Osoba, která se podílí na činnosti držitele zbrojní licence

(1) Osoba, která se v rámci činnosti držitele zbrojní licence podílí na nakládání se zbraněmi podléhajícími registraci, zbraněmi kategorie PO nebo střelivem kategorie S1, S2 nebo S3, musí být držitelem zbrojního oprávnění. Pokud úkoly držitele zbrojní licence spočívají v ochraně života, zdraví nebo majetku nebo obdobné činnosti, smí při této činnosti se zbraní podléhající registraci tato osoba nakládat pouze, je-li držitelem rozšířeného zbrojního oprávnění. (2) Osoba uvedená v odstavci 1, která při činnosti držitele zbrojní licence skupiny ZL1 nakládá se zbraněmi nebo střelivem, ale zbraně nebo střelivo nesvěřuje, nepřenechává, nepřevádí, nenosí nebo nepoužívá ke střelbě, nemusí být držitelem zbrojního oprávnění, pokud

a) je nad takovou osobou při její činnosti zajištěn dohled držitele rozšířeného zbrojního oprávnění,

b) jde o držitele zapsané autorizace, nebo

c) jde o obsluhu dopravního prostředku, kterým jsou přepravovány zbraně nebo střelivo zabezpečené při přepravě v souladu s § 113.

§ 91

Pravidelné školení osoby, která se podílí na činnosti držitele zbrojní licence

(1) Pravidelné školení osoby, která se v rámci činnosti držitele zbrojní licence podílí na nakládání se zbraněmi podléhajícími registraci, zbraněmi kategorie PO nebo střelivem kategorie S1, S2 nebo S3, musí být zajištěno alespoň jednou ročně. Předmětem školení je zejména

a) právní úprava nakládání se zbraněmi a střelivem a zásady bezpečného nakládání se zbraněmi a střelivem s přihlédnutím k povaze úkolů plněných při činnosti držitele zbrojní licence a

b) vnitřní předpis držitele zbrojní licence. (2) Pokud osoba uvedená v odstavci 1 vykonává pro držitele zbrojní licence činnost spočívající v ochraně života, zdraví nebo majetku anebo obdobnou činnost nebo pokud při takové činnosti nosí zbraň, musí být součástí jejího pravidelného školení rovněž praktické ověření střeleckých dovedností a bezpečné manipulace se zbraní a střelivem. (3) V případě osoby uvedené v odstavci 1, která pro držitele zbrojní licence vykonává činnost po dobu kratší než 1 rok, anebo nakládá-li taková osoba výhradně se zbraní, jejímž je sama hlavním držitelem, lze pravidelné školení nahradit zkráceným proškolením z bezpečného nakládání se zbraněmi a střelivem v souladu s tímto zákonem a s vnitřním předpisem držitele zbrojní licence; odstavec 2 se v takovém případě nepoužije.

§ 92

Nevratná úprava zbraně

(1) Nevratnou úpravou zbraně je úprava zbraně, kterou dochází ke změně kategorie zbraně, ke změně druhu nebo funkce zbraně anebo ke znemožnění anebo ztížení budoucí balistické identifikace zbraně. Úprava na zbraň jiné kategorie, úprava zbraně určené pro ostrou střelbu na akustickou a salutní zbraň, zkrácení hlavně, změna ráže zbraně, znehodnocení zbraně a zhotovení řezu zbraně se vždy považují za nevratnou úpravu zbraně. (2) Nevratnou úpravu zbraně podléhající registraci nebo zbraně kategorie PO je oprávněn provést držitel zbrojní licence skupiny ZL1, a to na základě povolení nevratné úpravy zbraně. (3) Krajské ředitelství policie vydá držiteli zbrojní licence skupiny ZL1 povolení nevratné úpravy zbraně na jeho žádost a na základě předložení zbraně, které se žádost týká; krajské ředitelství policie může před vydáním povolení nevratné úpravy zbraně předloženou zbraň převzít a uložit provedení jejího kriminalistického zkoumání. (4) Povolení nevratné úpravy zbraně lze vydat pouze na základě závazného stanoviska

a) Ministerstva obrany, jde-li o zbraň zvláště účinnou, která podléhá mezinárodnímu kontrolnímu režimu, nebo

b) příslušného orgánu státní památkové péče, jde-li o zbraň, která je kulturní památkou. (5) Žadatel v žádosti o vydání povolení nevratné úpravy zbraně navrhne konkrétní změnu její kategorie a, je-li navrhována změna kategorie na kategorii zbraně podléhající registraci nebo kategorii PO, navrhne dále vložení nové položky číselníku zbraní nebo zařazení upravené zbraně do existující položky číselníku zbraní. (6) Krajské ředitelství policie může v povolení nevratné úpravy zbraně stanovit technické podmínky provedení nevratné úpravy, povinnost doložení příslušné technické dokumentace nebo povinnost předložit zbraň po provedení nevratné úpravy krajskému ředitelství policie, a to za účelem zajištění souladu nevratné úpravy s navrhovanou změnou kategorie zbraně nebo za účelem vykonání dozoru nad technickou úrovní nevratné úpravy zbraně nebo nad jejím prováděním.

Znehodnocení a řez zbraně

§ 93

(1) Znehodnotit palnou zbraň nebo zhotovit její řez je oprávněn držitel zbrojní licence skupiny ZL1.

(2) Vláda stanoví nařízením vzor

a) kontrolní znehodnocovací značky,

b) verifikačních znehodnocovacích značek Českého úřadu pro zkoušení zbraní a střeliva a Ministerstva obrany a

c) certifikátu znehodnocené zbraně.

§ 94

(1) Technické požadavky na nevratnou úpravu zbraně v případě znehodnocování palných zbraní stanoví

a) přímo použitelný předpis Evropské unie, kterým se stanoví technické specifikace

2)

pro znehodnocování palných zbraní, nebo

b) vláda nařízením, pokud jde o zbraně, na které se nevztahuje přímo použitelný předpis Evropské unie uvedený v písmeni a). (2) Držitel zbrojní licence skupiny ZL1 označí kontrolní znehodnocovací značkou všechny hlavní části palné zbraně ihned po jejich znehodnocení.

(3) Po znehodnocení předkládá držitel zbrojní licence skupiny ZL1 zbraň ke kontrole

a) Českému úřadu pro zkoušení zbraní a střeliva, nebo

b) Ministerstvu obrany, jde-li o znehodnocení zvláště účinné zbraně, která podléhá mezinárodnímu kontrolnímu režimu. (4) Pokud nebylo znehodnocení provedeno v souladu se stanoveným technickými požadavky, Český úřad pro zkoušení zbraní a střeliva nebo Ministerstvo obrany sdělí držiteli zbrojní licence skupiny ZL1 zjištěné nedostatky. (5) Pokud byla zbraň znehodnocena v souladu se stanovenými technickými požadavky, Český úřad pro zkoušení zbraní a střeliva nebo Ministerstvo obrany vydá po provedené kontrole certifikát znehodnocené zbraně a označí znehodnocenou zbraň svou verifikační znehodnocovací značkou; číslo certifikátu znehodnocené zbraně zapíše Český úřad pro zkoušení zbraní a střeliva nebo Ministerstvo obrany do centrálního registru zbraní. CELEX: 32021L0555

§ 95

(1) Technické požadavky na nevratnou úpravu zbraně v případě zhotovení řezu zbraně stanoví vláda nařízením. (2) Držitel zbrojní licence skupiny ZL1 označí kontrolní znehodnocovací značkou všechny hlavní části palné zbraně ihned po provedení jejich řezu. (3) Držitel zbrojní licence skupiny ZL1 po zhotovení řezu zbraně předloží tuto zbraň ke kontrole

a) Českému úřadu pro zkoušení zbraní a střeliva, nebo

b) Ministerstvu obrany, jde-li o zhotovení řezu zvláště účinné zbraně, která podléhá mezinárodnímu kontrolnímu režimu. (4) Pokud nebyl řez zbraně zhotoven v souladu se stanovenými technickými požadavky, Český úřad pro zkoušení zbraní a střeliva nebo Ministerstvo obrany sdělí držiteli zbrojní licence skupiny ZL1 zjištěné nedostatky. (5) Pokud byl řez zbraně zhotoven v souladu se stanovenými technickými požadavky, Český úřad pro zkoušení zbraní a střeliva nebo Ministerstvo obrany označí po provedené kontrole řez zbraně svou verifikační znehodnocovací značkou.

Hlava VII

Některá další ustanovení o nakládání se střelivem

§ 96

(1) Osoba, která není držitelem zbrojní licence skupiny ZL1, je oprávněna vyrábět, přebíjet, delaborovat, znehodnocovat nebo ničit střelivo, se kterým je oprávněna nakládat, nebo zhotovovat jeho řezy pouze pro vlastní potřebu a při tom postupuje tak, aby nebyl ohrožen život, zdraví nebo majetek. Přebíjené střelivo zhotovené podle tohoto ustanovení nepodléhá povinnosti označení a ověření. (2) Vláda stanoví nařízením technické požadavky na delaboraci, znehodnocení, zhotovování řezů a ničení střeliva. (3) S aktivními komponenty střeliva lze nakládat pouze v souladu s technickými požadavky a v množství, které stanoví vláda nařízením. Na nakládání s aktivními komponenty střeliva v množství větším, než které stanoví vláda v nařízení vydaném podle věty první, se použijí obdobně právní předpisy upravující nakládání s výbušninami.

Hlava VIII

Přeshraniční přemístění zbraní a střeliva

Díl 1

Dočasné přeshraniční přemístění a použití zbraně nebo střeliva

§ 97

Obecné ustanovení o dočasném přeshraničním přemístění a použití zbraně nebo

střeliva na území České republiky

(1) Zbraň podléhající registraci, zbraň kategorie PO nebo palnou zbraň kategorie NO, nejde-li o vojenský materiál podle zákona o zahraničním obchodu s vojenským materiálem, lze za jiným účelem, než je podnikání v oboru zbraní a střeliva, dočasně na území České republiky přemístit a za stanoveným účelem používat pouze na základě zbrojního průvodního listu nebo platného evropského zbrojního pasu vydávaného jiným členským státem. (2) Kdo dočasně používá zbraň uvedenou v odstavci 1 na území České republiky, je oprávněn současně přepravit střelivo pro takovou zbraň v množství odpovídajícím účelu dočasného použití, nejde-li o vojenský materiál podle zákona o zahraničním obchodu s vojenským materiálem. (3) V době dočasného přeshraničního přemístění a používání zbraně uvedené v odstavci 1 nebo střeliva uvedeného v odstavci 2 na území České republiky má držitel zbrojního průvodního listu nebo držitel evropského zbrojního pasu vydávaného jiným členským státem shodné postavení jako držitel obecného zbrojního oprávnění, jde-li o zbraně podléhající registraci, jako držitel zapsané autorizace, jde-li o zbraně kategorie PO, nebo jako oprávněný držitel palné zbraně kategorie NO. (4) Policejní prezidium může držiteli zbrojního průvodního listu nebo držiteli evropského zbrojního pasu vydávaného jiným členským státem v případech hodných zvláštního zřetele na žádost přiznat rozhodnutím oprávnění nosit zbraň podléhající registraci uvedenou v tomto dokladu. (5) Povolení provedení dočasného přeshraničního přemístění a použití zbraně nebo střeliva na území České republiky při podnikání v oboru zbraní a střeliva upravuje jiný právní

7)

předpis. CELEX: 32021L0555

Zbrojní průvodní list

§ 98

(1) Zbrojní průvodní list žadateli vydá zastupitelský úřad České republiky, Policejní prezidium nebo útvar policie na hraničním přechodu, prokáže-li žadatel účel, za kterým má být dočasné přeshraniční přemístění zbraně nebo střeliva provedeno. Účelem přeshraničního

7) Zákon č. 38/1994 Sb., o zahraničním obchodu s vojenským materiálem, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 228/2005 Sb., o kontrole obchodu s výrobky, jejichž držení se v České republice omezuje z bezpečnostních důvodů, a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 71/1994 Sb., o prodeji a vývozu předmětů kulturní hodnoty, ve znění pozdějších předpisů.

přemístění zbraně nebo střeliva může být zejména jejich použití k účelu uvedenému v § 81 odst. 1. (2) Žadatel v žádosti kromě obecných náležitostí podle správního řádu

a) uvede údaje identifikující konkrétní zbraň a počet kusů střeliva,

b) doloží své oprávnění s takovou zbraní nakládat a

c) uvede účel a čas zahájení a ukončení cesty se zbraní a střelivem. (3) Zbrojní průvodní list může být vydán, neodporuje-li to vnitřnímu pořádku nebo bezpečnosti. Ve zbrojním průvodním listu se stanoví, v jakém rozsahu a za jakým účelem je jeho držitel oprávněn se zbraní a střelivem nakládat, popřípadě další podmínky, je-li to nezbytné pro ochranu vnitřního pořádku nebo bezpečnosti. (4) Zbrojní průvodní list se vydává na dobu odpovídající době dočasného přemístění a použití zbraně a střeliva, nejvýše však na 1 rok. (5) Policejní prezidium nebo zastupitelský úřad České republiky mohou namísto vydání zbrojního průvodního listu zapsat údaj o jeho vydání žadateli do evropského zbrojního pasu vydávaného jiným členským státem. (6) Zastupitelský úřad České republiky bez zbytečného odkladu zašle údaje o vydaném zbrojním průvodním listu Policejnímu prezidiu. CELEX: 32021L0555

§ 99

Držitel zbrojního průvodního listu je oprávněn se zbraní a střelivem uvedenými ve zbrojním průvodním listě nakládat pouze v rozsahu a za účelem uvedenými ve zbrojním průvodním listě a je povinen dodržovat další podmínky uvedené ve zbrojním průvodním listě.

§ 100

Krajské ředitelství policie na žádost osoby oprávněné se zbraní nebo střelivem nakládat na území České republiky může vydat zbrojní průvodní list pro dočasný vývoz a zpětný dovoz zbraně a střeliva do jiného státu, pokud účelem takové cesty není podnikání v oboru zbraní a střeliva a pokud takový stát vyžaduje vydání povolení pro dočasný vývoz a zpětný dovoz takové zbraně nebo střeliva na své území.

Evropský zbrojní pas

§ 101

(1) Držitel evropského zbrojního pasu je oprávněn zbraň zapsanou v evropském zbrojním pasu

a) dočasně přemístit a používat na území České republiky způsobem odpovídajícím účelu cesty, nebo

b) převážet takovou zbraň do jiného členského státu nebo přes území jiného členského státu, přičemž je povinen dodržovat podmínky nakládání se zbraní stanovené jiným členským státem. (2) Neodpovídají-li údaje zapsané v evropském zbrojním pasu skutečnosti, krajské ředitelství policie do evropského zbrojního pasu vyznačí jejich změnu. CELEX: 32021L0555

§ 102

(1) Evropský zbrojní pas vydávaný Českou republikou vydá na žádost krajské ředitelství policie fyzické osobě, která žádá o zápis zbraně do evropského zbrojního pasu a při podání žádosti doloží, že

a) má místo pobytu na území České republiky a

b) je oprávněným držitelem zbraně. (2) Evropský zbrojní pas vydávaný Českou republikou lze vydat i fyzické osobě, která má místo pobytu na území České republiky a žádá namísto zápisu zbraně o zápis jiného předmětu do evropského zbrojního pasu, jde-li o předmět, který jiný členský stát považuje za zbraň. (3) Evropský zbrojní pas vydávaný Českou republikou se vydává na 5 let. Krajské ředitelství policie dobu platnosti evropského zbrojního pasu vydávaného Českou republikou před jejím uplynutím na žádost prodlouží o dalších 5 let, pokud jsou nadále splněny podmínky pro jeho vydání; krajské ředitelství policie do evropského zbrojního pasu vydávaného Českou republikou zapíše údaj o prodloužení doby jeho platnosti.

CELEX: 32021L0555

§ 103

(1) Držitel evropského zbrojního pasu vydávaného jiným členským státem je za účelem uvedeným v § 81 odst. 1 oprávněn bez jiného předchozího povolení dočasně na území České republiky přemístit a používat zbraň kategorie R2, R3, R4 nebo PO nebo palnou zbraň kategorie NO zapsanou v jeho evropském zbrojním pasu nebo za tímto účelem přes území České republiky cestovat do jiného státu. (2) Držitel evropského zbrojního pasu vydávaného jiným členským státem musí být při nakládání se zbraní zapsanou v jeho evropském zbrojním pasu na území České republiky schopen prokázat účel své cesty, a to například předložením pozvání nebo jiného důkazu, že účelem jeho cesty je účel uvedený v § 81 odst. 1. (3) Držitel evropského zbrojního pasu vydávaného jiným členským státem je oprávněn dočasně přemístit, používat a skrytě nosit zbraň kategorie R2, R3, R4 nebo PO zapsanou v evropském zbrojním pasu, pokud byl evropský zbrojní pas vydán jiným členským státem uvedeným v nařízení vlády a pokud je v něm uvedeno oprávnění jeho držitele nosit zbraň skrytě. CELEX: 32021L0555

Společná ustanovení pro zbrojní průvodní list a evropský zbrojní pas

§ 104

Vláda stanoví nařízením vzor zbrojního průvodního listu a evropského zbrojního pasu

vydávaného Českou republikou.

§ 105

(1) Krajské ředitelství policie může z důvodu ochrany vnitřního pořádku nebo bezpečnosti platnost zbrojního průvodního listu nebo evropského zbrojního pasu vydávaného Českou republikou pozastavit na dobu, po kterou je dán důvod pro zajištění zbraně, střeliva nebo souvisejícího dokladu nebo listiny.

(2) Vydání rozhodnutí o pozastavení platnosti zbrojního průvodního listu nebo

evropského zbrojního pasu vydávaného Českou republikou může být prvním úkonem v řízení. Odvolání proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek.

§ 106

(1) Krajské ředitelství policie odejme oprávnění přiznaná podle § 98 nebo 101, pokud

a) jejich držitel přestal splňovat některou z podmínek pro jejich vydání,

b) jejich držitel opakovaně nebo hrubým způsobem porušil své povinnosti v souvislosti s nakládáním se zbraněmi nebo střelivem nebo opakovaně nebo hrubým způsobem porušil podmínky stanovené ve zbrojním průvodním listu, nebo

c) údaje uvedené ve zbrojním průvodním listu nebo v evropském zbrojním pasu vydávaném Českou republikou přestaly odpovídat skutečnosti. (2) Vydání rozhodnutí podle odstavce 1 může být prvním úkonem v řízení. Odvolání proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek.

§ 107

(1) Platnost zbrojního průvodního listu nebo evropského zbrojního pasu vydávaného Českou republikou zaniká dnem

a) uplynutí doby, na kterou byly vydány,

b) nabytí právní moci rozhodnutí o jejich odnětí,

c) smrti nebo zániku jejich držitele anebo nabytí právní moci rozhodnutí o jeho prohlášení za mrtvého,

d) ohlášení jejich ztráty nebo odcizení, nebo

e) následujícím po dni, ve kterém se jich jejich držitel vzdá. (2) Platnost zbrojního průvodního listu dále zaniká uskutečněním dočasného přeshraničního přemístění nebo použití, pro které byl vydán.

Díl 2

Trvalé přeshraniční přemístění zbraně nebo střeliva a dovoz a vývoz zbraně nebo

střeliva

§ 108

(1) Trvale dovézt, trvale vyvézt nebo v rámci Evropské unie trvale přeshraničně

7)

přemístit zbraň nebo střelivo za podmínek, které upravuje jiný právní předpis, je oprávněn držitel zbrojní licence. Nestanoví-li jiný právní předpis podmínky trvalého dovozu, trvalého vývozu nebo trvalého přeshraničního přemístění zbraně nebo střeliva, je oprávněna je trvale dovézt, trvale vyvézt nebo v rámci Evropské unie trvale přeshraničně přemístit osoba, která je s takovou zbraní nebo střelivem oprávněna nakládat. (2) Osoba, která trvale dovezla nebo v rámci Evropské unie trvale přeshraničně přemístila zbraň nebo střelivo na území České republiky, má obdobné povinnosti jako osoba, která takovou zbraň nebo střelivo nabyla. (3) Osoba, která trvale vyvezla nebo v rámci Evropské unie trvale přeshraničně přemístila zbraň nebo střelivo mimo území České republiky, má obdobné povinnosti jako osoba, která takovou zbraň nebo střelivo převedla. CELEX: 32021L0555

Díl 3

Dočasné přeshraniční přemístění zbraně nebo střeliva ve zvláštních případech

§ 109

(1) Ustanovení této hlavy se nevztahují na dočasné přeshraniční přemístění zbraní

nebo střeliva ozbrojeným doprovodem občanů cizích států, kterým je ozbrojená ochrana jako chráněným osobám poskytována se souhlasem jejich státu, a to za předpokladu žádosti cizího státu o umožnění dočasného přeshraničního přemístění zbraní nebo střeliva. (2) Ministerstvo vnitra, Ministerstvo zahraničních věcí a Policejní prezidium koordinují svůj postup v případech podle odstavce 1.

Hlava IX

Přeprava zbraní nebo střeliva

§ 110

Osoba zajišťující přepravu

(1) Osobou zajišťující přepravu je osoba oprávněná provést přepravu zbraní nebo střeliva podle tohoto nebo jiného zákona, která provedla hlášení přepravy zbraní nebo střeliva; nebylo-li hlášení provedeno, je osobou zajišťující přepravu osoba, která je v centrálním registru zbraní za osobu zajišťující přepravu označena, a nelze-li ji ani takto určit, považuje se za osobu zajišťující přepravu odesilatel.

(2) Osoba zajišťující přepravu je povinna zajistit splnění požadavků na provedení přepravy podle tohoto zákona.

Hlášení přepravy zbraní nebo střeliva

§ 111

(1) Hlášení podléhá, jde-li o zbraně podléhající registraci, zbraně kategorie PO a palné zbraně kategorie NO nebo střelivo, přeprava

a) více než 100 kusů zbraní nebo více než 200 000 nábojů anebo nábojek, nebo

b) aktivních komponentů střeliva v množství vyšším, než jaké stanoví vláda nařízením. (2) Hlášení přepravy zbraní nebo střeliva musí být provedeno prostřednictvím centrálního registru zbraní nejméně 1 hodinu před započetím přepravy. (3) Osobě zajišťující přepravu, která není držitelem zbrojní licence, zbrojního oprávnění nebo držitelem zapsané autorizace, vydá na žádost Policejní prezidium bez zbytečného odkladu přihlašovací údaje do centrálního registru zbraní za účelem provedení hlášení přepravy zbraní a střeliva. Tato žádost musí být podána alespoň 5 pracovních dnů přede dnem započetí přepravy. (4) Osoba zajišťující přepravu v hlášení přepravy zbraní nebo střeliva uvede

a) údaje identifikující osobu vlastníka, odesilatele a příjemce zbraní nebo střeliva,

b) údaje identifikující jednotlivé přepravované zbraně nebo údaje o přepravovaném střelivu, a to včetně údaje o jejich ověření nebo kontrole identifikačních údajů podle zákona o ověřování střelných zbraní a střeliva,

c) čas zahájení a předpokládaný čas ukončení přepravy zbraně nebo střeliva, a v případě přeshraničního přemístění zbraně nebo střeliva také předpokládaný čas překročení státních hranic České republiky,

d) trasu přepravy včetně adresy místa zahájení a ukončení přepravy zbraní nebo střeliva, popřípadě předpokládané místo překročení státních hranic České republiky,

e) způsob přepravy zbraní nebo střeliva,

f) údaje o dopravci, a to 1. identifikační údaje dopravního prostředku, zejména registrační značky a lokalizační

údaje, které umožní policii nepřetržité sledování jeho aktuální polohy, a

2. telefonní spojení na obsluhu nebo doprovod dopravního prostředku, přičemž musí být

zajištěna možnost komunikace v českém nebo anglickém jazyce, a

g) způsob zabezpečení zbraní nebo střeliva při přepravě. (5) Při přeshraničním přemístění zbraní nebo střeliva musí být spolu s hlášením jejich přepravy předložen Policejnímu prezidiu předchozí souhlas každého dalšího státu s přepravou zbraní a střeliva, pokud tento stát podmiňuje přepravu takových zbraní nebo střeliva po svém území tímto předchozím souhlasem. (6) Jakékoli změny v ohlášené přepravě musejí být neprodleně ohlášeny Policejnímu prezidiu.

§ 112

(1) V případě, že přeprava zbraní a střeliva podléhá hlášení, musí potvrzení o hlášení doprovázet přepravované zbraně a střelivo až do místa určení.

(2) V případě silniční přepravy zbraní a střeliva, která podléhá hlášení, musí být každý dopravní prostředek určený k ohlášené přepravě zbraní nebo střeliva vybaven zařízením, které umožňuje nepřetržité sledování jeho pohybu. Po celou dobu přepravy musí být zařízení přihlášeno do systému sledování pohybu a jím zaregistrováno.

(3) Policie sleduje ohlášenou přepravu zbraní nebo střeliva a poskytne osobě zajišťující přepravu nebo dopravci provádějícímu ohlášenou přepravu aktuální informace o mimořádné situaci na území České republiky, má-li takovou informaci k dispozici.

§ 113

Zabezpečení při přepravě

(1) Zbraně podléhající registraci, zbraně kategorie PO, palné zbraně kategorie NO, střelivo a aktivní komponenty střeliva se při přepravě zabezpečují proti zneužití, ztrátě nebo odcizení. (2) Vláda stanoví nařízením organizační a technické podmínky pro zabezpečení zbraní nebo střeliva podle odstavce 1.

CELEX: 32021L0555

§ 114

Zákaz, pozastavení a jiné změny přepravy zbraně nebo střeliva

(1) Příslušník policie může z důvodu ochrany vnitřního pořádku nebo bezpečnosti přepravu zbraně nebo střeliva zakázat, na nezbytně nutnou dobu ji pozastavit nebo přikázat provedení přepravy odlišnou trasou nebo splnění dodatečných podmínek pro zabezpečení přepravy, pokud

a) přeprava nebyla v souladu s § 111 ohlášena nebo nejsou splněny další požadavky na provedení přepravy podléhající hlášení,

b) je zjištěn vážný nedostatek v bezpečnosti přepravy,

c) je dán důvod pro zadržení nebo zajištění přepravovaných zbraní nebo střeliva,

d) je to nezbytné z důvodu plnění mezinárodních závazků České republiky nebo zabezpečení jejích zahraničně-politických zájmů, nebo

e) to vyžaduje bezpečnost přepravy zbraní nebo střeliva anebo jiný důležitý veřejný zájem.

(2) Příslušník policie může při postupu podle odstavce 1 zastavovat dopravní prostředky převážející zbraně nebo střelivo. CELEX: 32021L0555

Hlava X

Nález zbraně nebo střeliva a opuštění zbraně nebo střeliva

§ 115

(1) Nález zbraně nebo střeliva musí být neprodleně oznámen policii. (2) Nález neaktivního torza zbraně nebo nález zbraně, u níž lze důvodně předpokládat, že jde o historickou zbraň, nemusí být oznámen podle odstavce 1, pokud jde o zbraň nalezenou při archeologickém výzkumu podle zákona o státní památkové péči. To neplatí v případě nálezu zbraně zvláště účinné, která byla určena pro střelbu munice. (3) Ten, kdo nalezne zbraň nebo střelivo ve vojenském objektu, nebo policie, pokud jí byl nález zbraně nebo střeliva ve vojenském objektu oznámen v souladu s odstavcem 1 nebo 2, oznámí takový nález Vojenské policii.

§ 116

(1) Nalezené nebo opuštěné zbraně a střelivo se ukládají u krajského ředitelství policie místně příslušného podle místa, kde došlo k nálezu nebo k opuštění zbraně nebo střeliva. Krajské ředitelství policie vyzve vlastníka nalezené zbraně nebo střeliva k jejich převzetí a není-li vlastník zbraně nebo střeliva znám, krajské ředitelství policie uveřejní informace o nalezené zbrani nebo střelivu na své úřední desce po dobu 12 měsíců. (2) Do vlastnictví státu připadají

a) opuštěné zbraně nebo střelivo a

b) nalezené zbraně nebo střelivo, u kterých nelze podle předpisů soukromého práva určit osobu, které mají být vráceny. (3) Má se za to, že vlastník zbraně nebo střeliva uložených u krajského ředitelství policie tuto zbraň nebo střelivo opustil, pokud si je nepřevezme do 12 měsíců ode dne doručení výzvy nebo uveřejnění informace podle odstavce 1.

Hlava XI

Úřední zničení zbraně a střeliva

§ 117

(1) Zbraň podléhající registraci nebo zbraň kategorie PO lze zničit pouze formou úředního zničení zbraně, není-li dále stanoveno jinak. Úřední zničení zbraně zajišťuje stát. (2) Zbraň nebo střelivo se k úřednímu zničení předává prostřednictvím krajského ředitelství policie. Zbraň nebo střelivo předané k úřednímu zničení předáním krajskému ředitelství policie připadá do vlastnictví státu. (3) Zbraň nebo střelivo se k úřednímu zničení předává i přijímá bezplatně. (4) Ministerstvo může rozhodnout, že zbraň nebo střelivo předané k úřednímu zničení budou využity pro sbírkové, muzejní, kulturní, výzkumně-vývojové nebo obdobné účely nebo jinak dále využity. (5) Krajské ředitelství policie může držiteli zbrojní licence skupiny ZL1 povolit provést zničení zbraně uvedené v odstavci 1, pokud je to nezbytné pro vývojové nebo výzkumné účely, pro účely technických zkoušek nebo pro účely zpracování znaleckého posudku. Krajské ředitelství policie v povolení stanoví maximální počet zbraní, které je oprávněn držitel zbrojní licence skupiny ZL1 za konkrétně vymezeným účelem podle věty první zničit, a způsob, kterým držitel zbrojní licence skupiny ZL1 prokáže, že byla skutečně každá zbraň zničena. Na řízení o žádosti o povolení podle věty první se přiměřeně použije § 92.

ČÁST SEDMÁ

NEVYŇATÁ VEŘEJNOPRÁVNÍ INSTITUCE

§ 118

Nevyňatá veřejnoprávní instituce

Nevyňatou veřejnoprávní institucí je pro účely tohoto zákona

a) Česká národní banka,

b) územní samosprávný celek,

c) organizační složka státu nebo právnická osoba veřejného práva, které nejsou vyňatými veřejnoprávními institucemi, a

d) příspěvková organizace, jejímž zřizovatelem je vyňatá veřejnoprávní instituce nebo nevyňatá veřejnoprávní instituce uvedená v písmeni a) až c).

§ 119

Souhlas s nakládáním se zbraněmi a střelivem nebo provozováním střelnice

nevyňatou veřejnoprávní institucí

(1) Nevyňatá veřejnoprávní instituce může nakládat se zbraněmi podléhajícími registraci a střelivem kategorie S1, S2 nebo S3 nebo provozovat střelnici na základě souhlasu Policejního prezidia.

(2) Policejní prezidium vydá nevyňaté veřejnoprávní instituci souhlas na základě žádosti, ve které kromě obecných náležitostí podle správního řádu dále nevyňatá veřejnoprávní instituce uvede

a) účel nakládání se zbraněmi a střelivem nebo provozování střelnice a

b) druh zbraní a střeliva, s nimiž hodlá nakládat, a způsob jejich zabezpečení. (3) K žádosti podle odstavce 2 nevyňatá veřejnoprávní instituce přiloží vnitřní předpis. (4) Vyžaduje-li to povaha činnosti nevyňaté veřejnoprávní instituce, může Policejní prezidium v souhlasu stanovit podmínky nakládání se zbraněmi a střelivem odchylně od podmínek stanovených tímto zákonem, a to v rozsahu nezbytném pro plnění úkolů nevyňaté veřejnoprávní instituce v souladu s jiným právním předpisem, jde-li o ustanovení tohoto zákona upravující

a) stanovení druhů zbraní a střeliva, se kterými může nakládat,

b) požadavky na způsobilost osob, které u nevyňaté veřejnoprávní instituce se zbraněmi a střelivem nakládají,

c) povinnost evidovat zbraně, s nimiž nevyňatá veřejnoprávní instituce nakládá, v centrálním registru zbraní nebo povinnost provádět jejich registraci, nebo

d) způsob zabezpečení a podmínky nošení nebo veřejného vystavování zbraní a střeliva. (5) Nabude-li rozhodnutí o vydání souhlasu právní moci, Policejní prezidium vyrozumí o jeho vydání rovněž krajské ředitelství policie.

§ 120

Sbírkové zbraně a střelivo

(1) Ustanovení tohoto zákona o evidenci a registraci zbraní nebo střeliva se nepoužijí v případě zbraně nebo střeliva spravovaných nevyňatou veřejnoprávní institucí, které jsou

a) součástí sbírky zapsané v centrální evidenci sbírek podle zákona o ochraně sbírek muzejní povahy, nebo

b) kulturními památkami zapsanými do Ústředního seznamu kulturních památek České republiky podle zákona o státní památkové péči. (2) Policie může využívat z centrální evidence sbírek a Ústředního seznamu kulturních památek České republiky údaje o zbraních nebo střelivu uvedených v odstavci 1.

§ 121

Použití ustanovení o zbrojní licenci a provozovateli střelnice

(1) Nestanoví-li tato část nebo souhlas Policejního prezidia podle § 119 jinak, vztahují se na nevyňatou veřejnoprávní instituci ustanovení o zbrojních licencích a jde-li o provozování střelnice, ustanovení o provozování střelnic. (2) Policejní prezidium zřídí nevyňaté veřejnoprávní instituci v rozsahu odpovídajícím jí vydanému souhlasu přístup do centrálního registru zbraní.

ČÁST OSMÁ

PREVENTIVNÍ OPATŘENÍ A POSTUP V PŘÍPADĚ POZASTAVENÍ NEBO ZÁNIKU

OPRÁVNĚNÍ NAKLÁDAT SE ZBRANÍ NEBO STŘELIVEM

Hlava I

Preventivní opatření

§ 122

Zadržení zbraně, střeliva nebo souvisejícího dokladu nebo listiny

(1) Příslušník policie může zadržet zbraň, střelivo nebo související doklad nebo listinu, je-li to nezbytné, aby jejich držiteli zabránil v jednání při nakládání se zbraní nebo střelivem, kterým porušuje povinnost nebo nedodržuje zákaz stanovený tímto nebo jiným zákonem nebo které může představovat ohrožení života nebo zdraví. (2) Pokud nejsou zbraň nebo střelivo, které mají být zadrženy, na výzvu příslušníka policie neprodleně vydány a je-li to nezbytné pro ochranu života nebo zdraví, může příslušník policie za účelem jejich zadržení vstoupit do obydlí, jiných prostor nebo na pozemek, má-li důvodné podezření, že se zde zbraň nebo střelivo nalézají. (3) Je-li to s ohledem na okolnosti případu vhodné, lze zadržení zbraně, střeliva nebo souvisejícího dokladu nebo listiny provést tak, že příslušník policie zabrání jejich držiteli v přístupu k nim v místě jejich dosavadního uložení. (4) Příslušník policie vydá na místě potvrzení o zadržení zbraně, střeliva nebo souvisejícího dokladu nebo listiny.

§ 123

Zajištění zbraně, střeliva nebo souvisejícího dokladu nebo listiny

(1) Krajské ředitelství policie může rozhodnout o zajištění zbraně podléhající registraci nebo zbraně kategorie PO, střeliva kategorie S1, S2 nebo S3 nebo souvisejícího dokladu nebo listiny,

a) bylo-li zahájeno trestní stíhání osoby, která s nimi nakládá, pro úmyslný trestný čin nebo pokud v souvislosti s trestním stíháním hrozí nebezpečí jejich zneužití, a nebylo-li rozhodnuto o jejich zajištění, zabrání nebo propadnutí v trestním řízení; krajské ředitelství policie si před vydáním rozhodnutí o zajištění vyžádá vyjádření orgánu, který vede trestní řízení,

b) je-li po osobě, která s nimi nakládá, vyhlášeno pátrání jako po pohřešované osobě,

c) je-li podezření, že zdravotní stav osoby, která s nimi nakládá, představuje v souvislosti s tímto nakládáním ohrožení života nebo zdraví,

d) je-li s osobou, která s nimi nakládá, vedeno řízení o odnětí oprávnění podle tohoto zákona,

e) je-li zajištění nezbytné k naplnění účelu kontroly vykonávané policií podle tohoto zákona,

f) nakládá-li s nimi cizinec, kterému může být odepřen nebo neumožněn vstup na území České republiky podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky,

g) jsou-li proti osobě, která s nimi nakládá, uplatněna sankční opatření podle zákona o provádění mezinárodních sankcí nebo podle sankčního zákona, nebo

h) pokud ze stanoviska nebo informace orgánu veřejné moci vyplývá, že osoba, která s nimi nakládá, představuje vážné nebezpečí pro vnitřní pořádek nebo bezpečnost.

(2) Vydání rozhodnutí o zajištění může být prvním úkonem v řízení. Odvolání proti rozhodnutí o zajištění nemá odkladný účinek. (3) Osoba, která zajištěnou zbraň, střelivo nebo související doklad nebo listinu přechovává, je povinna je bez zbytečného odkladu odevzdat do úschovy útvaru policie, který o jejich zajištění rozhodl, nebo sdělit místo jejich uložení a umožnit jejich převzetí policií. Krajské ředitelství policie o převzetí zajištěné zbraně, střeliva nebo souvisejícího dokladu nebo listiny vydá potvrzení. (4) Pokud nejsou zbraň nebo střelivo, které byly zajištěny, neprodleně odevzdány nebo nebylo umožněno jejich převzetí policií, může příslušník policie za účelem jejich zajištění vstoupit do obydlí, jiných prostor nebo na pozemek, lze-li předpokládat, že se zde zbraň nebo střelivo nalézají. (5) Je-li to s ohledem na okolnosti případu vhodné, lze zajištění zbraně nebo střeliva provést tak, že krajské ředitelství policie zabrání jejich držiteli v přístupu k nim v místě jejich dosavadního uložení. (6) Krajské ředitelství policie bez zbytečného odkladu rozhodnutí o zajištění zruší, pokud pominuly důvody, které vedly k zajištění zbraně, střeliva nebo souvisejícího dokladu nebo listiny.

§ 124

Vrácení zadržené nebo zajištěné zbraně a úhrada nákladů na jejich zadržení nebo

zajištění

(1) Krajské ředitelství policie bez zbytečného odkladu vrátí zbraň, střelivo nebo související doklad nebo listinu jejich držiteli poté, co

a) pominuly důvody, které vedly k jejich zadržení, a nebylo-li rozhodnuto o jejich zajištění, nebo

b) rozhodl o zrušení jejich zajištění. (2) Krajské ředitelství policie uloží tomu, jehož protiprávní jednání bylo důvodem zadržení nebo zajištění zbraně, střeliva nebo souvisejícího dokladu nebo listiny, povinnost uhradit mimořádné náklady na jejich přepravu, skladování nebo zabezpečení.

Hlava II

Postup v případě pozastavení nebo zániku oprávnění nakládat se zbraní nebo

střelivem a nástupnictví

Postup při pozastavení nebo zániku oprávnění nakládat se zbraní nebo střelivem

§ 125

(1) Osoba, jejíž oprávnění k nakládání se zbraní nebo střelivem bylo pozastaveno nebo zaniklo, nebo osoba, která namísto takové osoby v době pozastavení nebo zániku jejího oprávnění se zbraní nebo střelivem nakládá, je povinna do 10 pracovních dnů

a) odevzdat zbraň a střelivo krajskému ředitelství policie, nebo

b) umožnit krajskému ředitelství policie jejich převzetí nebo zabezpečení proti přístupu neoprávněné osoby na místě jejich dosavadního uložení. (2) Vlastník zbraně nebo střeliva, který pozbude oprávnění s nimi nakládat nebo takové oprávnění nenabude, je oprávněn požádat krajské ředitelství policie o předání zbraně nebo střeliva

a) jiné osobě oprávněné s nimi nakládat, a to za účelem jejich úschovy, převodu, trvalého přeshraničního přemístění nebo nevratné úpravy, nebo

b) k úřednímu zničení. (3) Nenaloží-li se zbraní nebo střelivem jejich vlastník způsobem uvedeným v odstavci 2 do 12 měsíců ode dne pozbytí oprávnění nebo ode dne, kdy nastala jiná rozhodná skutečnost, nebo pokud sám v této lhůtě příslušné oprávnění nenabude a zbraň nebo střelivo od krajského ředitelství policie nepřevezme, připadá taková zbraň nebo střelivo do vlastnictví státu.

§ 126

Na dobu, po kterou jsou dány podmínky pro pozastavení oprávnění, o jehož vydání ale ještě nebylo rozhodnuto, krajské ředitelství policie řízení o vydání takového oprávnění přeruší.

§ 127

Postup v řízení, v němž lze rozhodnout o propadnutí nebo zabrání zbraně nebo střeliva

nebo o zákazu činnosti

(1) Orgán, který rozhodl o propadnutí nebo zabrání zbraně nebo střeliva, vyrozumí bez zbytečného odkladu po nabytí právní moci rozhodnutí útvar policie, u něhož jsou zbraň nebo střelivo uloženy. (2) Orgán, který uložil trest zákazu činnosti nebo správní trest zákazu činnosti spočívající v nakládání se zbraněmi nebo střelivem, vyrozumí bez zbytečného odkladu po nabytí právní moci rozhodnutí krajské ředitelství policie.

ČÁST DEVÁTÁ

INFORMAČNÍ SYSTÉMY A STÁTNÍ SPRÁVA

Hlava I

Centrální registr zbraní

Díl 1

Centrální registr zbraní a využívání informací

§ 128

Informační systém centrální registr zbraní

(1) Centrální registr zbraní je neveřejný informační systém veřejné správy, který slouží k výkonu státní správy v oblasti nakládání se zbraněmi a střelivem, systematickému sledování zbraní a střeliva a provozování střelnic a k plnění dalších úkolů státní správy stanovených tímto zákonem, zákonem o munici nebo jiným zákonem. Centrální registr zbraní má veřejnou část určenou ke zveřejňování informací, o nichž tak stanoví tento zákon.

(2) Správcem centrálního registru zbraní je Policejní prezidium. (3) V centrálním registru zbraní jsou v rozsahu nezbytném pro plnění úkolů státní správy podle tohoto zákona vedeny údaje o

a) osobách, 1. které jsou držiteli oprávnění podle tohoto zákona nebo o vydání takového oprávnění

žádají, včetně jejich kontaktních údajů, zejména e-mailové adresy a telefonního čísla,

2. u nichž se podle tohoto zákona posuzuje jejich bezúhonnost a spolehlivost a 3. které jsou oprávněny vstupovat do centrálního registru zbraní,

b) zbraních a střelivu, na které se vztahuje tento zákon, a o skutečnostech majících vliv

8)

na posouzení zbraně a střeliva podle jiného právního předpisu,

c) zbrojních oprávněních,

d) zkušebních komisařích,

e) zbrojních licencích,

f) výjimkách kategorie R1, S1, R2 a S2 a povoleních kategorie R3,

g) oprávněních, která se vztahují k přeshraničnímu přemístění zbraní nebo střeliva,

h) fyzických přepravách zbraní a střeliva,

i) střelnicích,

j) cizincích s místem pobytu mimo území České republiky, kteří se nemohou prokázat oprávněním provést přeshraniční přemístění a použití zbraně nebo střeliva a kteří provádějí střelbu na střelnici provozované podle tohoto zákona,

k) nevyňatých veřejnoprávních institucích, kterým byl vydán souhlas Policejního prezidia podle části sedmé, a

l) jiných skutečnostech významných pro výkon státní správy a plnění dalších úkolů podle tohoto zákona, jiného právního předpisu nebo podle přímo použitelného předpisu Evropské

9)

unie v oblasti systematické výměny informací, a to včetně osobních údajů o osobách, jichž se tyto skutečnosti týkají. (4) Způsob zápisu a vedení údajů podle tohoto zákona v centrálním registru zbraní stanoví vláda nařízením. CELEX: 32021L0555

§ 129

Přístup držitele zbrojní licence do centrálního registru zbraní

(1) Držitel zbrojní licence nebo jím určená osoba přistupují do centrálního registru zbraní prostřednictvím prostředku pro elektronickou identifikaci. (2) Krajské ředitelství policie umožní přístup do centrálního registru zbraní držiteli zbrojní licence, a to do 2 pracovních dnů ode dne vydání zbrojní licence. (3) Držitel zbrojní licence může požádat krajské ředitelství policie o umožnění nebo

8) Například zákon č. 38/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 9) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/686 ze dne 16. ledna 2019, kterým se stanoví podrobná opatření podle směrnice Rady 91/477/EHS pro systematickou výměnu informací týkajících se převodu palných zbraní uvnitř Unie elektronickými prostředky. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/1423 ze dne 21. května 2021, kterým se stanoví podrobná opatření podle směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/555 pro systematickou výměnu informací týkajících se zamítnutí udělit povolení nabývat nebo držet určité palné zbraně elektronickými prostředky.

zabránění přístupu do centrálního registru zbraní jím určeným osobám.

§ 130

Zpřístupňování informací vedených v centrálním registru zbraní

(1) Správce centrálního registru zbraní zveřejňuje na svých internetových stránkách

a) seznam zapsaných zkouškových střelnic,

b) údaje 1. o ztracených nebo odcizených evropských zbrojních pasech a 2. identifikující držitele zbrojní licence skupiny ZL1 a

c) statistické údaje týkající se údajů vedených v centrálním registru zbraní a jeho provozu. (2) Údaje vedené v centrálním registru zbraní, které nejsou zveřejňovány podle odstavce 1, nejsou veřejně přístupnými informacemi a neposkytují se podle jiného právního předpisu.

§ 131

Předávání a výměna informací v rámci Evropské unie

(1) Policejní prezidium a krajské ředitelství policie předávají jinému členskému státu údaje stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie v oblasti systematické výměny

9)

informací. (2) Ministerstvo předává jiným členským státům a Komisi

a) seznam zbraní, které mohou být bez souhlasu České republiky trvale přeshraničně přemístěny na její území; tento seznam se rovněž uveřejňuje na internetových stránkách ministerstva,

b) informace o palných zbraních, se kterými je na území České republiky zakázáno nakládat anebo se kterými lze nakládat pouze na základě povolení, a informace o ustanoveních právních předpisů České republiky, které jsou přísnější než ustanovení příslušných

1)

předpisů Evropské unie, a

c) informace o kontrolách držení zbraní prováděných na vnějších hranicích Unie a při zajišťování bezpečnosti dopravních prostředků. (3) Český úřad pro zkoušení zbraní a střeliva plní úkoly národního kontaktního místa pro výměnu informací o souladu poplašných a signalizačních zbraní s technickými specifikacemi pro dovolené výrobní provedení expanzní zbraně. Český úřad pro zkoušení zbraní a střeliva poskytne obdobnému národnímu kontaktnímu místu jiného členského státu na požádání informace, které se týkají souladu poplašných a signalizačních zbraní s technickými specifikacemi pro dovolené výrobní provedení expanzní zbraně a které jsou výsledkem jím prováděných ověřování nebo kontrol.

(4) Vláda může nařízením stanovit podrobnosti o způsobu a rozsahu předávání

a výměny informací podle odstavce 1 až 3. CELEX: 32019L0069 CELEX: 32021L0555

§ 132

Uchovávání údajů, omezení oprávnění je využívat a jejich vymazání

(1) Údaje vedené v centrálním registru zbraní se v něm uchovávají po dobu 30 let ode dne

a) prokazatelného zničení zbraně podléhající registraci nebo zbraně kategorie PO, jde-li o údaje týkající se konkrétně určené palné zbraně, nebo

b) zániku povinnosti vést tyto údaje v centrálním registru zbraní, jde-li o údaje neuvedené v písmeni a); údaje o žadateli o vydání zbrojního oprávnění, jehož žádost byla zamítnuta z důvodu, že neuspěl u zkoušky odborné způsobilosti nebo komisionální zkoušky, se uchovávají po dobu 12 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o zamítnutí jeho žádosti. (2) Údaje vedené v centrálním registru zbraní týkající se konkrétně určené palné zbraně lze ode dne jejího prokazatelného zničení využívat nejdéle po dobu

a) 30 let pro plnění úkolů v oblasti předcházení, vyhledávání a odhalování trestné činnosti a stíhání trestných činů, výkonu trestu a ochranných opatření, nebo

b) 10 let pro účely vedení řízení podle tohoto zákona nebo pro účely celního řízení. (3) Po uplynutí lhůt uvedených v odstavci 1 a 2 zajistí správce centrálního registru zbraní vymazání příslušných osobních údajů. CELEX: 32021L0555

Díl 2

Číselník zbraní a rozhodování o zařazení zbraně nebo střeliva do kategorie

§ 133

Číselník zbraní

(1) Číselník zbraní je součástí centrálního registru zbraní a skládá se z položek číselníku zbraní, kterým je přiřazována kategorie zbraně nebo střeliva podle tohoto zákona. Položkou číselníku zbraní je soubor údajů o

a) druhu, výrobci, modelu a ráži zbraně podléhající registraci nebo zbraně kategorie PO a

b) ráži střeliva kategorie S1. (2) Policejní prezidium vkládá novou položku číselníku zbraní, provádí úpravy stávajících položek a přiřazuje jednotlivým položkám číselníku zbraní kategorii zbraně nebo střeliva. (3) Zařazení zbraně podléhající registraci, zbraně kategorie PO nebo střeliva kategorie S1 do již existující položky číselníku zbraní provádí

a) držitel zbrojní licence skupiny ZL1, jde-li o zbraň podléhající registraci, zbraň kategorie PO nebo střelivo kategorie S1, které jím byly vyrobeny, přeshraničně přemístěny na území České republiky anebo provedl-li nevratnou úpravu zbraně, nebo

b) krajské ředitelství policie nebo Policejní prezidium.

§ 134

Opatření obecné povahy o kategorizaci zbraně nebo střeliva

(1) Pokud nebylo možné vyřešit pochybnost o kategorii zbraně nebo střeliva postupem podle § 133 odst. 2, zařadí zbraň nebo střelivo do kategorie Český úřad pro zkoušení zbraní a střeliva opatřením obecné povahy o kategorizaci zbraně nebo střeliva. (2) V návrhu opatření obecné povahy o kategorizaci zbraně nebo střeliva a v opatření obecné povahy o kategorizaci zbraně nebo střeliva se uvedou údaje o druhu zbraně nebo střeliva, jejich výrobci, ráži a modelu nebo výrobním provedení. Popis konstrukčních vlastností nebo funkčního principu zbraně nebo střeliva se v odůvodnění návrhu opatření obecné povahy o kategorizaci zbraně nebo střeliva a v opatření obecné povahy o kategorizaci zbraně nebo střeliva uvede pouze v rozsahu nezbytném pro zařazení zbraně nebo střeliva do kategorie. (3) Český úřad pro zkoušení zbraní a střeliva při zařazení zbraně nebo střeliva do kategorie posoudí jejich konstrukční vlastnosti a funkční princip, označení identifikačními údaji a ověření a může si vyžádat vyjádření ministerstva za účelem posouzení zbraně, střeliva nebo regulované součásti zbraně z hlediska tohoto zákona a vnitřního pořádku nebo bezpečnosti.

Hlava II

Státní správa

Díl 1

Výkon státní správy

§ 135

(1) Státní správu na úseku zbraní a střeliva vykonávají

a) ministerstvo,

b) Policejní prezidium,

c) krajské ředitelství policie,

d) Ministerstvo obrany,

e) Ministerstvo zahraničních věcí a

f) Český úřad pro zkoušení zbraní a střeliva. (2) Ministerstvo dále při výkonu státní správy na úseku zbraní a střeliva

a) plní ve správním řízení úkoly nadřízeného správního orgánu vůči Policejnímu prezidiu,

b) kontroluje výkon působnosti policie podle tohoto zákona,

c) vykonává dozor nad průběhem komisionálních zkoušek,

d) rozhoduje ve věcech zkušebních komisařů a

e) rozhoduje podle části sedmé ve vztahu k zastupitelským úřadům; ustanovení o vydání souhlasu Policejního prezidia a o stanovení podmínek nakládání se zbraněmi nebo střelivem v takovém souhlasu se na postup ministerstva použijí obdobně. (3) Ministerstvo obrany dále při výkonu státní správy na úseku zbraní a střeliva může kontrolovat fyzický a evidenční stav zvláště účinné zbraně podléhající mezinárodním kontrolním režimům; tuto pravomoc mají v rozsahu vyplývajícím z mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu, i zahraniční inspekční týmy v doprovodu zaměstnance zařazeného v Ministerstvu obrany.

Díl 2

Příslušnost policie

§ 136

Místní příslušnost krajského ředitelství policie

(1) Místní příslušnost krajského ředitelství policie je určena podle místa

a) pobytu fyzické osoby, jde-li o řízení ve věcech zbrojního oprávnění,

b) konání zkoušky odborné způsobilosti, jde-li o dozor nad jejím průběhem,

c) pobytu fyzické osoby nebo sídla právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby, jde-li o řízení ve věcech zbrojní licence,

d) umístění střelnice, jde-li o řízení ve věcech střelnice, nebo

e) výkonu kontrolované činnosti, jde-li o výkon kontroly. (2) Nelze-li místní příslušnost krajského ředitelství policie určit podle odstavce 1, je k zahájení řízení z moci úřední nebo k výkonu kontroly příslušné krajské ředitelství policie podle místa

a) kde se nachází zbraň nebo střelivo, nebo

b) pobytu nebo sídla posledního známého držitele zbraně nebo střeliva. (3) Podat žádost, provést registraci, ohlášení, ověřit skutečnost podle § 17 odst. 2 nebo splnit informační povinnosti podle tohoto zákona lze u kteréhokoli krajského ředitelství policie.

§ 137

Policejní prezidium

Policejní prezidium ve správním řízení plní úkoly nadřízeného správního orgánu vůči krajskému ředitelství policie.

Díl 3

Kontrola vykonávaná policií

§ 138

Kontrolní orgány a kontrolované osoby

(1) Kontrolním orgánem příslušným ke kontrole plnění povinností stanovených tímto zákonem a právními předpisy vydanými k jeho provedení je

a) krajské ředitelství policie, pokud jde o kontrolu činnosti 1. držitele zbrojní licence, 2. zahraniční osoby, která při podnikatelské činnosti přepravuje nebo zajišťuje dopravu

zbraní nebo střeliva,

3. provozovatele střelnice a 4. nevyňaté veřejnoprávní instituce, nebo

b) Policejní prezidium, pokud jde o kontrolu činnosti držitele zbrojní licence nebo nevyňaté veřejnoprávní instituce, kteří mají v centrálním registru zbraní 1. zapsány provozovny, popřípadě sídlo umístěné na území, které přesahuje působnost

krajského ředitelství policie, nebo

2. uvedeno oprávnění provádět zahraniční obchod s vojenským materiálem. (2) Je-li to k dosažení účelu kontroly plnění povinností stanovených tímto zákonem potřebné, může kontrolní orgán kontrolovat také činnost jiné osoby nebo jiné nevyňaté veřejnoprávní instituce, a to v rozsahu, ve kterém jejich činnost souvisí s činností kontrolované osoby.

§ 139

Kontrolní průkaz

(1) Příslušník policie nebo zaměstnanec policie, který je zařazen v krajském ředitelství policie nebo v Policejním prezidiu, prokazuje pověření ke kontrole předložením kontrolního průkazu. (2) Vzor kontrolního průkazu podle odstavce 1 stanoví vláda nařízením.

§ 140

Opatření k nápravě

(1) Je-li to nezbytné k zajištění bezpečnosti osob, majetku nebo veřejného pořádku, může orgán příslušný ke kontrole podle § 138 odst. 1, a to i bez provedené kontroly, držiteli zbrojní licence, pořadateli výstavy, zahraniční osobě, která při podnikatelské činnosti přepravuje nebo zajišťuje dopravu zbraní nebo střeliva, provozovateli střelnice nebo nevyňaté veřejnoprávní instituci uložit opatření k nápravě, které spočívá v povinnosti odstranit protiprávní stav, pokud byly zjištěny skutečnosti nasvědčující tomu, že nebyla dodržena povinnost nebo byl porušen zákaz podle tohoto zákona a protiprávní stav trvá. (2) V rozhodnutí o uložení opatření k nápravě orgán příslušný ke kontrole podle § 138 odst. 1 stanoví zejména rozsah, způsob a podmínky jeho provedení a lhůtu k jeho provedení. (3) Rozhodnout o uložení opatření k nápravě může orgán příslušný ke kontrole podle § 138 odst. 1 v řízení na místě. Vydání rozhodnutí může být prvním úkonem v řízení; odvolání proti rozhodnutí nemá odkladný účinek. S účinky pro účastníka řízení lze rozhodnutí vyhlásit ústně kterékoli fyzické osobě, která na místě vykonává nebo zabezpečuje jeho činnosti, jichž se opatření k nápravě týká. Je-li o opatření k nápravě rozhodováno při výkonu kontroly a rozhodnutí je vyhlašováno ústně, uvede se jeho písemné potvrzení jako součást protokolu o kontrole. (4) Hrozí-li nebezpečí z prodlení, zajistí provedení uloženého opatření k nápravě orgán příslušný ke kontrole podle § 138 odst. 1 a uloží tomu, jehož protiprávní jednání bylo důvodem uložení opatření k nápravě, povinnost uhradit náklady na jeho provedení.

§ 141

Použití kontrolního řádu

Na kontrolu a dozor vykonávané podle tohoto zákona se použije kontrolní řád.

ČÁST DESÁTÁ

PŘESTUPKY

§ 142

Přestupky

(1) Přestupku se dopustí ten, kdo poruší některou z povinností při nakládání se zbraněmi a střelivem uvedených v § 11. (2) Ošetřující lékař se dopustí přestupku, pokud nesplní povinnost podle § 17 odst. 1. (3) Držitel zbrojní licence se dopustí přestupku, pokud

a) nesplní některou z povinností podle § 42,

b) nezajistí dodržování svého vnitřního předpisu, neumožní za účelem provedení kontroly činnosti držitele zbrojní licence kontrolujícímu vstup do obydlí, ve kterém takový držitel zbrojní licence při své činnosti nakládá se zbraněmi nebo střelivem, nebo nedodrží omezující podmínky stanovené v rozhodnutí o vydání zbrojní licence,

c) nevede o větším počtu kusů zbraní nebo střeliva evidenci v souladu s tímto zákonem, nebo

d) úmyslně, opakovaně nebo ve větším množství dodá na trh zbraň nebo střelivo v rozporu s tímto zákonem. (4) Provozovatel střelnice se dopustí přestupku, pokud

a) nesplní některou z povinností podle § 63, nebo

b) nedohlíží na dodržování provozního řádu jím provozované střelnice, nezajistí vedení provozní knihy střelnice nebo její uchování nebo nezajistí zápis do centrálního registru zbraní v případě, že na střelnici prováděl střelbu cizinec, který neměl místo pobytu na území České republiky a který se neprokázal oprávněním pro přeshraniční přemístění zbraně nebo střeliva. (5) Nevyňatá veřejnoprávní instituce se dopustí přestupku, pokud nakládá se zbraněmi nebo střelivem v rozporu se souhlasem Policejního prezidia vydaným na základě § 119 nebo bez takového souhlasu. (6) Za přestupek lze uložit pokutu do

a) 30 000 Kč,

b) 50 000 Kč, pokud jde o přestupek podle 1. odstavce 1 a pachatel porušil povinnost stanovenou tímto zákonem opakovaně nebo udržoval-li delší dobu protiprávní stav, nebo 2. odstavce 2, odstavce 3 písm. a) nebo odstavce 4 písm. a),

c) 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle 1. odstavce 1 a pachatel zvlášť hrubým porušením povinností stanovených tímto zákonem ohrozil život nebo zdraví, nebo 2. odstavce 3 písm. b) nebo odstavce 4 písm. b),

d) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle 1. odstavce 1 a cílem pachatele bylo získat majetkový prospěch, nebo 2. odstavce 5, nebo

e) 5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 3 písm. c) nebo d). (7) Za přestupek podle odstavce 3 písm. c) nebo d) lze uložit zákaz činnosti na dobu nejdéle 5 let. CELEX: 32021L0555

§ 143

Společná ustanovení k přestupkům

(1) Přestupky podle tohoto zákona projednává

a) krajské ředitelství policie, pokud jde o přestupek spáchaný držitelem zbrojní licence nebo nevyňatou veřejnoprávní institucí,

b) Policejní prezidium, pokud jde o přestupek spáchaný 1. držitelem zbrojní licence nebo nevyňatou veřejnoprávní institucí, kteří mají v centrálním registru zbraní zapsány provozovny, popřípadě sídlo umístěné na území, které přesahuje působnost krajského ředitelství policie, nebo uvedeno oprávnění provádět zahraniční obchod s vojenským materiálem, nebo 2. při přeshraničním přemístění zbraně nebo střeliva nebo přepravě zbraně nebo střeliva, nebo

c) obecní úřad obce s rozšířenou působností v ostatních případech. (2) Příslušník policie může projednat přestupek podle tohoto zákona příkazem na místě. (3) Pravomocná rozhodnutí o přestupku podle tohoto zákona se zapisují do evidence přestupků vedené Rejstříkem trestů.

ČÁST JEDENÁCTÁ

USTANOVENÍ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ

Hlava I

Společná ustanovení

§ 144

Informace pro posouzení bezúhonnosti a spolehlivosti

(1) Vyžaduje-li tento zákon splnění podmínky bezúhonnosti, může krajské ředitelství policie za účelem jejího posouzení požádat o vydání opisu z evidence Rejstříku trestů. Krajské ředitelství policie může požádat příslušný orgán rovněž o vydání stejnopisu rozhodnutí, které má vliv na splnění podmínky bezúhonnosti. (2) Vyžaduje-li tento zákon splnění podmínky spolehlivosti, může krajské ředitelství policie za účelem jejího posouzení požádat o vydání opisu z evidence přestupků vedené Rejstříkem trestů a dále o údaje z dalších evidencí, ve kterých jsou vedeny údaje o spáchání takových přestupků nebo jednání, která mají znaky takových přestupků. Krajské ředitelství policie může požádat příslušný orgán rovněž o vydání stejnopisu rozhodnutí, které má vliv na splnění podmínky spolehlivosti. (3) Žádost o vydání opisu z evidence Rejstříku trestů a z evidence přestupků vedené Rejstříkem trestů a opis z evidence Rejstříku trestů a z evidence přestupků vedené Rejstříkem trestů se předávají v elektronické podobě, a to prostřednictvím informačního rozhraní. (4) Pokud se osoba, jejíž bezúhonnost má být prokázána a která není občanem České republiky, v uplynulých 10 letech zdržovala nepřetržitě déle než 18 měsíců v jiném členském státě nebo ve Spojeném království Velké Británie a Severního Irska, vyrozumí krajské ředitelství policie o tom, ve kterých z těchto států se zdržovala. (5) Pokud se osoba, jejíž bezúhonnost má být prokázána, v uplynulých 10 letech zdržovala nepřetržitě déle než 18 měsíců v jiném státě, než je stát uvedený v odstavci 4, předloží krajskému ředitelství policie doklad obdobný opisu z evidence Rejstříku trestů z tohoto státu nebo, nevydává-li tento stát takový doklad, předloží doklad obdobný výpisu z evidence Rejstříku trestů z tohoto státu, a nevydává-li tento stát ani takový doklad, předloží čestné prohlášení o tom, že může být podle tohoto zákona považována za bezúhonnou. (6) V případě, že bylo rozhodnutí významné pro posouzení bezúhonnosti vydáno soudem cizího státu, může si krajské ředitelství policie vyžádat předložení opisu pravomocného rozhodnutí soudu od osoby, u které tento zákon splnění podmínky bezúhonnosti vyžaduje. Nepředloží-li tato osoba krajskému ředitelství policie opis dotčeného rozhodnutí ve stanovené lhůtě, má se za to, že podmínku bezúhonnosti nesplňuje. Krajské ředitelství policie si současně může od osoby, jejíž bezúhonnost má být prokázána, vyžádat úředně ověřený překlad odsuzujících rozhodnutí.

§ 145

Prověření podmínek oprávnění

(1) Krajské ředitelství policie prověří alespoň jednou za 5 let, že držitel

a) zbrojního oprávnění splňuje podmínky zbrojního oprávnění; to neplatí, jde-li o podmínku odborné způsobilosti,

b) zbrojní licence splňuje podmínky zbrojní licence a

c) zapsané autorizace splňuje podmínky uvedené v § 55. (2) Krajské ředitelství policie vyzve držitele zbrojního oprávnění nebo držitele zapsané autorizace k předložení jím držených zbraní nejdéle do uplynutí 10 let ode dne vydání zbrojního oprávnění nebo ode dne jejího zápisu do centrálního registru zbraní a následně alespoň jednou za 10 let. Při určení způsobu a místa předložení zbraní přihlédne krajské ředitelství policie k oprávněným zájmům jejich držitele.

CELEX: 32021L0555

§ 146

Způsob prokázání oprávnění

Oprávnění nakládat se zbraní podléhající registraci nebo zbraní kategorie PO, nejde- li o jejich přeshraniční přemístění, lze prokázat

a) prostřednictvím elektronického přístupu se zaručenou identitou,

b) předložením zbrojního listu spolu s předložením občanského průkazu, cestovního pasu nebo obdobného dokladu osoby, které byl zbrojní list vydán,

c) před krajským ředitelstvím policie nebo Policejním prezidiem, které oprávnění ověří, a to popřípadě i na žádost osob, které navzájem chtějí oprávnění prokázat,

d) před držitelem zbrojní licence, který je oprávněn za tímto účelem v centrálním registru zbraní oprávnění ověřit; držitel zbrojní licence přitom v centrálním registru zbraní uvede jméno, příjmení a číslo občanského průkazu, cestovního pasu nebo obdobného dokladu osoby, která na požádání své oprávnění před držitelem zbrojní licence prokazuje, nebo

e) předložením evropského zbrojního pasu vydávaného Českou republikou, ve kterém je zapsána zbraň, které se oprávnění podle tohoto zákona týká.

§ 147

Zbrojní list

(1) Zbrojní list je ověřeným výstupem z informačního systému veřejné správy, ve kterém se o osobě, pro kterou se zbrojní list vydává, uvádí

a) soupis všech oprávnění podle tohoto zákona, jichž je daná osoba držitelem, nebo oprávnění podle jiného zákona, pokud se zapisují do centrálního registru zbraní,

b) každá zbraň podléhající registraci nebo zbraň kategorie PO, jejichž je daná osoba držitelem, hlavním držitelem nebo vedlejším držitelem, a

c) údaj o dni vzniku oprávnění podle písmene a) nebo o dni registrace nebo oznámení podle písmene b). (2) Zbrojní list osobě, jíž se týká, vydá na žádost krajské ředitelství policie nebo kontaktní místo veřejné správy. Zbrojní list se osobě, jíž se týká, rovněž zpřístupňuje prostřednictvím portálu veřejné správy, a je-li taková osoba držitelem zbrojní licence, prostřednictvím centrálního registru zbraní. (3) Žadatel je oprávněn požádat o vydání zbrojního listu, ve kterém budou uvedeny pouze některé údaje podle odstavce 1. (4) Zbrojní list nenahrazuje

a) evropský zbrojní pas, zbrojní průvodní list nebo jinou listinu vydávanou v souvislosti s přeshraničním přemístěním zbraně nebo střeliva,

b) potvrzení hlášení přepravy zbraní nebo střeliva, nebo

c) certifikát znehodnocené zbraně. (5) Vzor zbrojního listu stanoví vláda nařízením.

§ 148

Způsob a účinek zápisu oprávnění do centrálního registru zbraní

(1) Krajské ředitelství policie rozhodnutí písemně nevyhotovuje a pouze zapíše údaj o přiznání práva do centrálního registru zbraní, pokud v plném rozsahu vyhoví žádosti o

a) vydání zbrojního oprávnění,

b) přiznání práva provozovat střelnici jako zapsanou zkouškovou střelnici,

c) vydání zbrojní licence,

d) výjimku kategorie R1, S1, R2 nebo S2 anebo povolení kategorie R3,

e) vydání zapsané autorizace,

f) registraci zbraně, nebo

g) zápis vedlejšího držitele zbraně. (2) Rozhodnutí o přiznání práva podle odstavce 1 nabude právní moci zápisem do centrálního registru zbraní. Krajské ředitelství policie o tomto zápisu žadatele vhodným způsobem vyrozumí.

§ 149

Oznámení technického předpisu

Tento zákon byl oznámen v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535 ze dne 9. září 2015 o postupu při poskytování informací v oblasti technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti.

Hlava II

Přechodná ustanovení

§ 150

(1) Řízení zahájená podle zákona č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o zbraních), ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a pravomocně neskončená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona na úseku nakládání se zbraněmi, střelivem a provozování střelnic, se dokončí podle

a) dosavadních právních předpisů, jde-li o řízení o přestupku, nebo

b) tohoto zákona v ostatních případech; v případě řízení v prvním stupni správní orgán vyzve účastníka řízení k doplnění podání, je-li to pro vydání rozhodnutí podle tohoto zákona nezbytné. (2) Na zbraň, která byla platně ověřena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, podléhala-li taková zbraň v době svého uvedení na trh ověřování, a na zbraň, která byla uvedena na trh přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud taková zbraň v době svého uvedení na trh ověřování nepodléhala, se hledí jako na zbraň

a) kategorie NO, pokud byla ověřena nebo uvedena na trh přede dnem 30. ledna 2021 a jde- li o 1. expanzní zbraň, která v době svého ověření nepodléhala oznámení nebo registraci, 2. zbraň určenou pro střelivo typu Flobert s energií střely na ústí hlavně do 7,5 J, 3. jednoranovou nebo dvouranovou zbraň nabíjenou jednotlivě, jejichž konstrukce byla založena na principu doutnákového, kolečkového, křesadlového nebo perkusního zámkového systému, nebo 4. signální zbraň pro použití signálních nábojů nejvýše ráže 16 mm, nebo

b) kategorie PO, pokud byla ověřena v době od 30. ledna 2021 do dne předcházejícího nabytí účinnosti tohoto zákona, jde-li o palnou zbraň určenou pro náboje typu Flobert, náboje ráže 4mm M20 nebo úsťovou kinetickou energií střely srovnatelné střelivo určené pro výcvik ve střelbě anebo o palnou zbraň pro soupeřský systém výcviku s úsťovou energií střely nejvýše 20 J. (3) Zbraň znehodnocená přede dnem 30. ledna 2021 se považuje za zbraň kategorie NO, pokud byla znehodnocena v souladu s právními předpisy platnými v době svého uvedení na trh; znehodnocení takové zbraně musí být provedeno v souladu s technickými požadavky na nevratnou úpravu zbraně stanovenými přímo použitelným předpisem Evropské unie, pokud je taková zbraň po dni nabytí účinnosti tohoto zákona převáděna do jiného členského státu nebo uváděna na trh. Řezy zbraní zhotovené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se považují za zbraně kategorie NO, pokud byly zhotoveny v souladu s právními předpisy platnými v době svého uvedení na trh. (4) Na držitele zbraně kategorie R1, na níž byl přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona držiteli zbrojního průkazu vydán průkaz zbraně, nebo střeliva kategorie S1, na které byla podle zákona č. 119/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, držiteli zbrojního průkazu vydána výjimka, se ve vztahu k nakládání s touto zbraní nebo střelivem použijí ustanovení o držiteli zbrojní licence ZL3 přiměřeně; předložení vnitřního předpisu ani ustanovení zbrojíře se nevyžaduje. (5) Oprávnění nabytá přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona podle zákona č. 119/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají nedotčena, pokud tento zákon obdobná oprávnění upravuje; ode dne nabytí jeho účinnosti se na ně obdobně použije tento zákon. Věta první se obdobně použije také na nakládání s předměty, jejichž nabytí a držení přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zákon č. 119/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, neupravoval, použijí-li se podle tohoto zákona pro nakládání s takovými předměty ustanovení o nakládání se zbraněmi, a na potvrzení a osvědčení vydaná podle zákona č. 119/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, včetně dokladu o odborné způsobilosti žadatele o vydání zbrojního průkazu. (6) Osoba, která nabyla regulovanou součást zbraně v souladu se zákonem č. 119/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, nebo která přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nabyla takovou regulovanou součást zbraně, pro jejíž nabytí nebo držení zákon č. 119/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, nevyžadoval udělení příslušného oprávnění, se považuje za oprávněného držitele takové regulované součásti zbraně. Požadavky tohoto zákona na nakládání s regulovanými součástmi zbraně musí být splněny, pokud má být taková regulovaná součást zbraně využita pro zhotovení palné zbraně nebo použita ve zbrani. (7) Podmínka bezúhonnosti nebo spolehlivosti se posoudí podle zákona č. 119/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud rozhodnutí, které má vliv na bezúhonnost nebo spolehlivost podle tohoto zákona, nabylo právní moci přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. (8) Zbrojní průkaz skupiny D nebo E vydaný podle zákona č. 119/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona považuje za rozšířené zbrojní oprávnění. Zbrojní průkaz skupiny A, B nebo C vydaný podle zákona č. 119/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona považuje za obecné zbrojní oprávnění. (9) Krajské ředitelství policie vyzve držitele zbrojního oprávnění, který byl přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona držitelem zbrojního průkazu, k předložení lékařského posudku ke zjištění jeho zdravotní způsobilosti podle tohoto zákona. Tuto výzvu krajské ředitelství policie zašle držiteli zbrojního oprávnění nejdříve 3 měsíce přede dnem a nejpozději ke dni

a) uplynutí 5 let ode dne vydání zbrojního průkazu podle zákona č. 119/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona,

b) uplynutí 10 let ode dne vydání zbrojního průkazu podle zákona č. 119/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona uplynulo ode dne vydání zbrojního průkazu podle zákona č. 119/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, více než 5 let,

c) zániku platnosti lékařského posudku ke zjištění zdravotní způsobilosti podle zákona č. 119/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, nejpozději však ke dni uplynutí 5 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud byl vydán zbrojní průkaz podle zákona č. 119/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, s dobou platnosti kratší než 10 let, nebo

d) uplynutí 5 let ode dne účinnosti tohoto zákona, pokud krajské ředitelství policie nepostupuje podle písmene a), b) nebo c). (10) Uchazeč o vydání zbrojního průkazu přihlášený na zkoušku odborné způsobilosti podle zákona č. 119/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, je oprávněn vykonat zkoušku do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Na organizaci této zkoušky a podání žádosti o vydání zbrojního oprávnění se použijí dosavadní právní předpisy přiměřeně. Obsahová náplň teoretické a praktické části takové zkoušky a její hodnocení se řídí podle tohoto zákona. (11) Osoba, která byla ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona držitelem platného průkazu zkušebního komisaře, se považuje za zkušebního komisaře jmenovaného podle tohoto zákona do dne, k němuž by zanikla platnost jmenování zkušebního komisaře vydaného podle zákona č. 119/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Ministerstvo do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona vyznačí podle § 35 v centrálním registru zbraní kraj, v němž může zkušební komisař provádět zkoušky odborné způsobilosti. (12) Na držitele zbrojní licence skupiny A, B, C, D nebo E podle zákona č. 119/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona hledí jako na držitele zbrojní licence skupiny ZL1. Na držitele zbrojní licence skupiny F, G, H, I nebo J podle zákona č. 119/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, který nebyl ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona držitelem zbrojní licence skupiny A, B, C, D nebo E podle zákona č. 119/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona hledí jako na držitele zbrojní licence skupiny ZL2. Fyzická osoba, nejde-li o fyzickou osobu podnikající, která byla ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona držitelem zbrojní licence, se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona považuje za držitele zbrojní licence skupiny ZL3 vydané pro sběratelské účely. (13) Policejní prezidium v součinnosti s krajským ředitelstvím policie umožní osobě, na kterou se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona hledí jako na držitele zbrojní licence skupiny ZL1, správu záznamů o registrovaných zbraních, se kterými taková osoba nakládá, v evidenci vedené v centrálním registru zbraní. (14) Výjimka vydaná podle § 9 zákona č. 119/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, nebo povolení vydané podle § 12 zákona č. 119/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, na jejichž základě nebyla přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona předložena k registraci zbraň příslušné kategorie, zanikne uplynutím 1 roku ode dne jejich vydání, pokud nebudou do té doby využity. (15) Držitel zbrojní licence, který byl držitelem zbrojní licence podle zákona č. 119/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, je povinen do 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona

a) zapsat do centrálního registru zbraní každou osobu, pro kterou je podle tohoto zákona povinen zajišťovat pravidelné školení, a

b) pořídit soupis střeliva kategorie S2, S3 a S4, aktivních komponentů střeliva a palných zbraní kategorie NO; byly-li střelivo nebo aktivní komponenty evidovány v centrálním registru zbraní podle zákona č. 119/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, správce centrálního registru zbraní umožní držiteli zbrojní licence využití údajů z této evidence po dobu 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. (16) Osoba, která ke dni předcházejícímu nabytí účinnosti tohoto zákona prováděla sběratelskou činnost týkající se nadlimitních zásobníků a která nebyla držitelem zbrojního průkazu, je oprávněna po nabytí účinnosti tohoto zákona při této činnosti nakládat s nadlimitními zásobníky jako držitel zapsané autorizace, pokud je u ní toto oprávnění v centrálním registru zbraní uvedeno. Žádost o zápis podle věty první lze podat ve lhůtě 30 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona a je třeba ji doložit čestným prohlášením, že žadatel příslušnou činnost přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona prováděl. (17) Povolení k provozování střelnice vydané přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a provozní řád takové střelnice se považují za povolení provozovat střelnici a provozní řád střelnice podle tohoto zákona. Technicko-organizační požadavky na střelnice a požadavky na provozní řád střelnice podle tohoto zákona se v případě povolení k provozování střelnice uvedeného ve větě první považují za splněné. (18) Podnikatel v oboru zbraní a střeliva, který na základě státního povolení k provozování živnosti vydaného přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona ve vztahu ke zbraním kategorie NO prováděl činnost, pro kterou tento zákon vyžaduje zbrojní licenci, je oprávněn tuto činnost ve vztahu ke zbraním kategorie NO vykonávat nadále, pokud do 30 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona oznámí úmysl v této činnosti pokračovat krajskému ředitelství policie. Podnikatel v oboru zbraní a střeliva podle věty první podléhá kontrole v obdobném rozsahu jako držitel zbrojní licence skupiny ZL1. (19) Povinnost označení zbraně identifikačními údaji podle § 86 nebo postup podle § 87 se nepoužijí na zbraň, která byla přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona uvedena na trh a platně ověřena, podléhala-li taková zbraň v době svého uvedení na trh ověřování. Věta první se nepoužije na hlavní část zbraně nebo tlumič hluku výstřelu, které jsou po vyjmutí ze zbraně uváděny na trh samostatně. (20) Evropský zbrojní pas vydaný podle zákona č. 119/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za evropský zbrojní pas vydaný Českou republikou podle tohoto zákona. (21) Nevyňatá veřejnoprávní instituce, která nakládá se zbraněmi podléhajícími registraci nebo se střelivem kategorie S1, S2 nebo S3 nebo provozuje střelnici a není držitelem zbrojní licence nebo povolení k provozování střelnice podle zákona č. 119/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, je do 5 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona povinna požádat Policejní prezidium o vydání souhlasu podle § 119. (22) Policejní prezidium vydá nejpozději do 5 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona z moci úřední souhlas podle § 119 nevyňaté veřejnoprávní instituci, která je ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona držitelem zbrojní licence. Zbrojní licence nevyňaté veřejnoprávní instituce dnem nabytí právní moci souhlasu vydaného podle věty první zaniká. (23) Trestní odpovědnost za trestný čin nedovoleného ozbrojování zaniká, jestliže pachatel dobrovolně ve lhůtě 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona předá policii zbraň nebo střelivo, které neoprávněně přechovával; policie vydá o převzetí potvrzení. Pokud zbraň nebo střelivo není nástrojem trestné činnosti nebo výnosem z trestné činnosti, je ten, kdo je podle věty první policii předal, oprávněn do 6 měsíců ode dne doručení výzvy krajského ředitelství policie požádat o vydání příslušného oprávnění k nakládání s takovou zbraní nebo střelivem nebo je převést do vlastnictví státu; jinak se použije § 125 obdobně. (24) Osobě, která podle odstavce 23 policii předala zbraň kategorie R1 nebo střelivo kategorie S1, může být za podmínek odstavce 23 vydána výjimka kategorie R1. Na osobu, které byla vydána výjimka kategorie R1 podle věty první se ve vztahu k nakládání s touto zbraní nebo střelivem použijí ustanovení o držiteli zbrojní licence ZL3 přiměřeně; předložení vnitřního předpisu, ani ustanovení zbrojíře se nevyžaduje. (25) Jiný způsob zabezpečení zbraní a střeliva povolený podle zákona č. 119/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za jiný způsob zabezpečení zbraní a střeliva povolený podle tohoto zákona. CELEX: 32021L0555

Hlava III

Zrušovací ustanovení

§ 151

Zrušují se: 1. Zákon č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o zbraních). 2. Část padesátá třetí zákona č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů. 3. Část druhá zákona č. 227/2003 Sb., kterým se mění zákon č. 156/2000 Sb., o ověřování střelných zbraní, střeliva a pyrotechnických předmětů a o změně zákona č. 288/1995 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o střelných zbraních), ve znění zákona č. 13/1998 Sb., a zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 119/2002 Sb. a zákona č. 309/2002 Sb., a některé další zákony.

4. Část první zákona č. 228/2003 Sb., kterým se mění zákon č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu a o změně zákona č. 156/2000 Sb., o ověřování střelných zbraní, střeliva a pyrotechnických předmětů a o změně zákona č. 288/1995 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o střelných zbraních), ve znění zákona č. 13/1998 Sb., a zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, (zákon o zbraních), ve znění zákona č. 320/2002 Sb., a zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů. 5. Zákon č. 537/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu a o změně zákona č. 156/2000 Sb., o ověřování střelných zbraní, střeliva a pyrotechnických předmětů a o změně zákona č. 288/1995 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o střelných zbraních), ve znění zákona č. 13/1998 Sb., a zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, (zákon o zbraních), ve znění pozdějších předpisů. 6. Část třetí zákona č. 359/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a některé související zákony. 7. Část čtyřicátá šestá zákona č. 444/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. 8. Část třetí zákona č. 310/2006 Sb., o nakládání s některými věcmi využitelnými k obranným a bezpečnostním účelům na území České republiky a o změně některých dalších zákonů (zákon o nakládání s bezpečnostním materiálem). 9. Část čtrnáctá zákona č. 170/2007 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti se vstupem České republiky do schengenského prostoru. 10. Část čtyřicátá devátá zákona č. 124/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. 11. Část dvacátá třetí zákona č. 189/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. 12. Část desátá zákona č. 274/2008 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o Policii České republiky. 13. Zákon č. 484/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu a o změně zákona č. 156/2000 Sb., o ověřování střelných zbraní, střeliva a pyrotechnických předmětů a o změně zákona č. 288/1995 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o střelných zbraních), ve znění zákona č. 13/1998 Sb., a zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, (zákon o zbraních), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů. 14. Část desátá zákona č. 41/2009 Sb., o změně některých zákonů v souvislosti s přijetím trestního zákoníku. 15. Část sto třicátá zákona č. 227/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o základních registrech. 16. Část sto osmá zákona č. 281/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím daňového řádu. 17. Část druhá zákona č. 148/2010 Sb., kterým se mění zákon č. 156/2000 Sb., o ověřování střelných zbraní, střeliva a pyrotechnických předmětů a o změně zákona č. 288/1995 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o střelných zbraních), ve znění zákona č. 13/1998 Sb., a zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, a některé související zákony. 18. Část šedesátá čtvrtá zákona č. 375/2011 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o zdravotních službách, zákona o specifických zdravotních službách a zákona o zdravotnické záchranné službě. 19. Část dvacátá třetí zákona č. 420/2011 Sb., o změně některých zákonů v souvislosti s přijetím zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim. 20. Část dvacátá první zákona č. 167/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů (zákon o elektronickém podpisu), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. 21. Část první zákona č. 170/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu a o změně zákona č. 156/2000 Sb., o ověřování střelných zbraní, střeliva a pyrotechnických předmětů a o změně zákona č. 288/1995 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o střelných zbraních), ve znění zákona č. 13/1998 Sb., a zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, (zákon o zbraních), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. 22. Část třetí zákona č. 281/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 228/2005 Sb., o kontrole obchodu s výrobky, jejichž držení se v České republice omezuje z bezpečnostních důvodů, a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a o změně některých dalších zákonů. 23. Část čtrnáctá zákona č. 204/2015 Sb., kterým se mění zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. 24. Část třetí zákona č. 206/2015 Sb., o pyrotechnických výrobcích a zacházení s nimi a o změně některých zákonů (zákon o pyrotechnice). 25. Část první zákona č. 229/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o zbraních), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. 26. Část třicátá čtvrtá zákona č. 298/2016 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů. 27. Část třetí zákona č. 455/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. 28. Část sto dvacátá šestá zákona č. 183/2017 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich a zákona o některých přestupcích. 29. Část osmá zákona č. 222/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. 30. Zákon č. 13/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o zbraních), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 156/2000 Sb., o ověřování střelných zbraní a střeliva, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.

31. Část devadesátá pátá zákona č. 261/2021 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s další elektronizací postupů orgánů veřejné moci. 32. Nařízení vlády č. 315/2011 Sb., o zkušebním řádu zkoušky odborné způsobilosti žadatele o vydání zbrojního průkazu skupiny A až E. 33. Nařízení vlády č. 125/2017 Sb., o znehodnocování některých palných zbraní, osvědčení o znehodnocení palné zbraně a společném jednoznačném označení všech částí palné zbraně upravených za účelem jejího znehodnocení. 34. Nařízení vlády č. 217/2017 Sb., o požadavcích na zabezpečení zbraní, střeliva, černého loveckého prachu, bezdýmného prachu a zápalek a o muničním skladišti. 35. Nařízení vlády č. 218/2017 Sb., o minimálních technických požadavcích na střelnici pro munici, trhací jámu pro ničení munice a zvláštní zařízení pro odpalování, střelbu nebo ničení munice a o povinných náležitostech jejich provozního řádu. 36. Nařízení vlády č. 219/2017 Sb., o znehodnocování některých zbraní a střeliva, zhotovování řezů zbraní a střeliva a jejich ničení a o minimálním obsahu dokumentace ve vztahu k delaboraci, znehodnocování, výrobě řezů a ničení munice. 37. Nařízení vlády č. 220/2017 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 315/2011 Sb., o zkušebním řádu zkoušky odborné způsobilosti žadatele o vydání zbrojního průkazu skupiny A až E. 38. Nařízení vlády č. 24/2021 Sb., o způsobu a rozsahu ohlašování nabytí nebo převodu vlastnictví ke zbrani kategorie C-I a vedení evidence takových zbraní držitelem zbrojní licence. 39. Nařízení vlády č. 27/2021 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 219/2017 Sb., o znehodnocování některých zbraní a střeliva, zhotovování řezů zbraní a střeliva a jejich ničení a o minimálním obsahu dokumentace ve vztahu k delaboraci, znehodnocování, výrobě řezů a ničení munice. 40. Nařízení vlády 79/2021 Sb., o jednoznačném označení identifikujícím subjekt převádějící palnou zbraň na trvalé civilní použití. 41. Nařízení vlády č. 280/2021 Sb., kterým se stanoví, které střelné zbraně a střelivo je možné z jiného členského státu přepravit na území České republiky bez předchozího souhlasu příslušných orgánů České republiky. 42. Vyhláška č. 369/2002 Sb., kterou se stanoví postup Českého úřadu pro zkoušení zbraní a střeliva při zařazování typu zbraně nebo střeliva do kategorie. 43. Vyhláška č. 493/2002 Sb., o posuzování zdravotní způsobilosti k vydání nebo platnosti zbrojního průkazu a o obsahu lékárničky první pomoci provozovatele střelnice. 44. Vyhláška č. 11/2003 Sb., kterou se zrušuje vyhláška č. 127/1996 Sb., o zdravotní způsobilosti k vydání nebo prodloužení platnosti zbrojního průkazu a o prohlášení žadatele. 45. Vyhláška č. 254/2007 Sb., kterou se mění vyhláška č. 493/2002 Sb., o posuzování zdravotní způsobilosti k vydání nebo platnosti zbrojního průkazu a o obsahu lékárničky první pomoci provozovatele střelnice. 46. Vyhláška č. 221/2017 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o zbraních. 47. Vyhláška č. 28/2021 Sb., kterou se mění vyhláška č. 221/2017 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o zbraních. 48. Vyhláška č. 162/2021 Sb., o dovoleném výrobním provedení plynové zbraně a expanzní zbraně a o technických požadavcích na plynové nábojky pro expanzní zbraně.

Hlava IV

Závěrečné ustanovení

§ 152

Účinnost

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2026.

Druhy zbraní, střeliva a regulovaných součástí zbraní

1. Druhy zbraní

1.1 palná zbraň – zbraň, jejíž funkce je odvozena od okamžitého uvolnění chemické

energie; za palnou zbraň se považují také jiné předměty, na které se vztahuje tento zákon a které lze na palnou zbraň upravit, zejména poplašné a signalizační zbraně, akustické a salutní zbraně a polotovary hlavních částí zbraní,

1.2 plynová zbraň – zbraň, jejíž funkce je odvozena od okamžitého uvolnění energie

stlačeného vzduchu nebo jiného plynu,

1.3 krátká palná zbraň – palná zbraň, jejíž délka v nejkratším funkčním stavu

nepřesahuje 600 mm nebo jejíž délka hlavně nepřesahuje 300 mm,

1.4 dlouhá palná zbraň – palná zbraň, která není krátkou zbraní,

1.5 samočinná (automatická) palná zbraň – palná zbraň, u níž se opětovné nabití děje

využitím

1.5.1 energie předchozího výstřelu a jejíž konstrukce umožňuje více výstřelů na

jedno stisknutí spouště, nebo

1.5.2 externího pohonu odlišného od ruční manipulace s jejím závěrovým

mechanismem,

1.6 samonabíjecí (poloautomatická) palná zbraň – palná zbraň, u níž se opětovné

nabití děje v důsledku předchozího výstřelu a jejíž konstrukce neumožňuje více výstřelů na jedno stisknutí spouště,

1.7 opakovací palná zbraň – palná zbraň, jejíž konstrukce umožňuje použití se

zásobníkem nebo jiným podávacím ústrojím a u níž je opětovné nabití prováděno ruční manipulací se závěrovým mechanismem zbraně,

1.8 palná zbraň nabíjená jednotlivě – jednoranová, dvouranová nebo víceranová palná

zbraň, která není zkonstruována nebo upravena pro použití zásobníku, revolverového válce nebo jiného podávacího ústrojí; palná zbraň nabíjená jednotlivě se nabíjí ručním vložením nebo nabitím střeliva do nábojové komory, hlavně nebo nábojiště,

1.9 akustická a salutní zbraň – palná zbraň zvláště upravená pro střelbu pouze

s využitím nábojek nebo cvičných nábojů, pro použití například při divadelních představeních, fotografování, filmových a televizních záznamech, rekonstrukcích historických událostí, přehlídkách nebo sportovních akcích,

1.10 poplašná a signalizační zbraň – palná zbraň pro střelbu nábojek nebo cvičných

nábojů, dráždivých nebo obdobných účinných látek anebo pyrotechnických signalizačních nábojů, která nemůže být přeměněna na palnou zbraň umožňující ostrou střelbu,

1.11 expanzní přístroj – pracovní zařízení nebo rázový stroj zkonstruované na principu

palné zbraně a určené k průmyslovým nebo technickým účelům nebo k jateční porážce zvířat,

1.12 signální zbraň – jednoúčelová palná zbraň určená pro použití signálních nábojů,

1.13 neaktivní zbraň – původně palná zbraň, která se stala trvale a nevratně nefunkční

1.13.1 znehodnocená zbraň – neaktivní zbraň, která byla, včetně všech jejích

hlavních částí, učiněna trvale nefunkční postupem stanoveným tímto zákonem, přímo použitelným předpisem Evropské unie nebo jiným právním předpisem,

1.13.2 řez zbraně – neaktivní zbraň, na které byl v souladu s tímto zákonem

nebo jiným právním předpisem řezem odhalen vnitřní mechanismus a vývrt hlavně a která je určena pro výukové účely,

1.13.3 neaktivní torzo zbraně – neaktivní zbraň, u níž je poškození nebo

degradace takového rozsahu, že její uschopnění ke střelbě je vyloučeno,

1.14 paintballová a airsoftová zbraň – plynová zbraň konstruovaná pro vystřelování

neletální střely a určená pro výcvikové, sportovní nebo rekreační účely,

1.15 historická zbraň

1.15.1 palná zbraň, která byla vyrobena do 31. prosince 1890, za podmínky, že

všechny hlavní části zbraně byly vyrobeny do 31. prosince 1890,

1.15.2 jednoranová nebo dvouranová palná zbraň, která byla zkonstruována

do 31. prosince 1890 a jejíž konstrukce je založena na principu doutnákového, kolečkového, křesadlového nebo perkusního zámkového systému nebo na principu jehlovky,

1.15.3 plynová zbraň, která byla zkonstruována do 31. prosince 1890.

CELEX: 32021L0555

2. Druhy střeliva

2.1 aktivní komponenty střeliva – zápalky a střeliviny, se kterými se nakládá za účelem

výroby střeliva, jeho přebíjení nebo pro použití ve zbrani, a střely obsahující aktivní náplň, zejména střely výbušné, zápalné a svítící,

2.2 náboj – celek určený k nabití do palné zbraně, který obsahuje aktivní komponent

střeliva a který není nábojkou nebo děleným střelivem,

2.2.1 náboj se střelou jednotnou nebo hromadnou – náboj, který je určen

pro ostrou střelbu z palné zbraně,

2.2.2 cvičný náboj – výrobní provedení náboje určené pro simulaci ostré střelby,

a to zejména prostřednictvím akustického, popřípadě vizuálního efektu,

2.2.3 signální náboj – náboj pro signální zbraň,

2.3 nábojka – celek, který je za nábojku považován podle Úmluvy o vzájemném

10)

uznávání zkušebních značek ručních palných zbraní,

2.4 dělené střelivo – sestava, která je určena k nabití do palné zbraně a u níž jsou střela

a aktivní komponenty střeliva nabíjeny do palné zbraně samostatně,

2.5 střela – pevné těleso nebo více pevných těles určené k zasažení cíle nebo vyvolání

jiného účinku,

2.5.1 jednotná střela – střela, které se po opuštění hlavně nerozdělí,

10) Vyhláška č. 70/1975 Sb., o Úmluvě o vzájemném uznávání zkušebních značek ručních palných zbraní.

2.5.2 hromadná střela – střela složená ze 2 nebo více pevných těles, které se

po opuštění hlavně rozdělí a které jsou určeny k zasažení cíle nebo vyvolání jiného účinku,

2.5.3 střela výbušná – střela pro vojenské nebo speciální účely, která obsahuje

výbušnou náplň a je určená k tomu, aby po dopadu nebo za jiných vymezených podmínek explodovala,

2.5.4 střela zápalná – střela pro vojenské nebo speciální účely, která je určena

pro vyvolání zápalného účinku,

2.5.5 střela průbojná – střela pro vojenské nebo speciální účely, která je tvořena

materiálem tvrdším než 250 HB,

2.5.6 svítící střela – střela se stopovkou zkonstruovaná tak, aby bylo možné

sledovat její dráhu.

CELEX: 32021L0555

3. Druhy regulovaných součástí zbraní

3.1 hlavní části zbraně:

3.1.1 hlaveň; hlavní je i vložná hlaveň a vložná nábojová komora,

3.1.2 tělo zbraně – tělem zbraně je základní nosná konstrukční součást zbraně,

na které jsou ostatní hlavní části a jiné součásti zbraně upevněny nebo jsou s ní pohyblivě spojeny; tělem zbraně je také rám revolverové zbraně a pouzdro závěru, včetně horní a dolní části děleného pouzdra závěru,

3.1.3 válec revolverové palné zbraně,

3.1.4 závěr; závěrem je konstrukční součást, která zajišťuje uzavření komory

palné zbraně a je vystavena tlakům při výstřelu, závěrem samonabíjecí nebo samočinné palné zbraně jsou také závorník a nosič závorníku,

3.2 součásti zbraně umožňující samočinnou střelbu – součásti zbraně nebo doplňková

zařízení, které jsou nezbytné k úpravě palné zbraně, s výjimkou poplašné a signalizační zbraně, na samočinnou palnou zbraň nebo pro použití takové zbraně pro samočinnou střelbu nebo pro střelbu obdobnou samočinné střelbě; součástmi umožňujícími samočinnou střelbu jsou například samočinné spouště a spušťadla, vyřazovače přerušovačů nebo dynamické pažby (bump-fire stock),

3.3 polotovar hlavní části zbraně – polotovar hlavně (hlavňovina) s dokončeným

drážkovaným vývrtem,

3.4 tlumič hluku výstřelu – zařízení určené pro použití s palnou zbraní a konstruované

pro celkové snížení hluku výstřelu, a to včetně snížení hluku výstřelu ve směru střelby; za tlumič hluku výstřelu se považuje zařízení, které při použití běžného střeliva snižuje hluk výstřelu alespoň o 10 dB,

3.5 nadlimitní zásobník – zásobník nebo sestava nábojové schránky určené pro palnou

zbraň pro střelivo se středovým zápalem s kapacitou přesahující 20 nábojů v případě krátké palné zbraně nebo s kapacitou přesahující 10 nábojů v případě dlouhé palné zbraně.

CELEX: 32021L0555

Kategorie jednotlivých druhů zbraní a střeliva

1. Kategorie zbraní:

1.1 zbraně kategorie R1:

1.1.1 zbraně zvláště účinné:

1.1.1.1 zbraně určené pro střelbu munice,

Pozn.: Zbraněmi určenými pro střelbu munice nejsou zbraně, které střelbu munice umožňují pouze doplňkově nebo alternativně, například pušky umožňující vystřelování puškových granátů nasazených na ústí hlavně nebo signální zbraně určené pro signální náboje ráže 26,5 mm,

1.1.1.2 zařízení mající povahu zápalné zbraně vymezené v mezinárodní

11) smlouvě, která je součástí právního řádu, nejde-li o munici, a

1.1.1.3 zbraňové systémy založené na principu laseru, vyzařování částic

nebo energie anebo na obdobném principu a určené pro ničení nebo 11) zneschopnění cíle, a to včetně oslepujících laserových zbraní,

1.1.2 zákeřné zbraně:

1.1.2.1 palné zbraně maskované jako jiné předměty tak, aby byla jejich

podstata utajena,

1.1.2.2 palné zbraně vyrobené z takových materiálů, které neumožňují

tyto zbraně identifikovat při kontrolách osob a zavazadel pomocí detekčních přístrojů, a

1.1.2.3 nástrahová zařízení založená na principu palné zbraně

umožňující ostrou střelbu,

1.1.3 samočinné palné zbraně,

1.2 zbraně kategorie R2:

1.2.1 samonabíjecí palná zbraň, která vznikla nevratnou úpravou ze samočinné

palné zbraně,

1.2.2 samonabíjecí palná zbraň pro střelivo se středovým zápalem vybavená

nadlimitním zásobníkem,

1.2.3 dlouhá samonabíjecí palná zbraň zkonstruovaná pro střelbu s použitím

ramenní opěry, kterou lze sklopením, zasunutím nebo obdobnou manipulací s ramenní opěrou zkrátit na délku kratší než 600 mm,

1.2.4 akustická a salutní zbraň, která vznikla nevratnou úpravou ze zbraně

kategorie R1,

11) Úmluva o zákazu nebo omezení použití některých konvenčních zbraní, které mohou způsobovat nadměrné utrpení nebo mít nerozlišující účinky, vyhlášená pod č. 21/1999 Sb.

1.3 zbraně kategorie R3:

1.3.1 krátké samonabíjecí nebo opakovací palné zbraně pro použití střeliva se

středovým nebo okrajovým zápalem,

1.3.2 dlouhé samonabíjecí palné zbraně, jejichž zásobník nebo nábojová

schránka a nábojová komora mohou dohromady pojmout více než 3 náboje,

1.3.3 dlouhé samonabíjecí palné zbraně, jejichž zásobník nebo nábojová

schránka a nábojová komora nemohou dohromady pojmout více než 3 náboje a jsou odnímatelné, nebo u nichž není zaručeno, že nemohou být přeměněny běžně dostupnými nástroji na zbraně, jejichž zásobník nebo nábojová schránka a nábojová komora mohou dohromady pojmout více než 3 náboje,

1.3.4 dlouhé samonabíjecí nebo opakovací palné zbraně s hlavní s hladkým

vývrtem, pokud délka hlavně nepřesahuje 600 mm,

1.3.5 samonabíjecí palné zbraně, pokud mají vzhled samočinných palných

zbraní,

1.3.6 krátké palné zbraně nabíjené jednotlivě pro použití střeliva

1.3.6.1 se středovým zápalem, nebo

1.3.6.2 s okrajovým zápalem, jejichž celková délka je menší než 280

mm, a

1.3.7 signální zbraně pro použití signálních nábojů ráže větší než 16 mm,

1.4 zbraně kategorie R4 – samonabíjecí, opakovací a jednotlivě nabíjené palné zbraně

neuvedené v jiných kategoriích,

1.5 zbraně kategorie PO:

1.5.1 jednoranové nebo dvouranové palné zbraně nabíjené jednotlivě pro

použití děleného střeliva,

1.5.2 poplašné a signalizační zbraně,

1.5.3 signální zbraně pro použití signálních nábojů nejvýše ráže 16 mm,

1.5.4 zbraně znehodnocené v souladu s přímo použitelným předpisem

Evropské unie, kterým se stanoví technické specifikace pro znehodnocování 2) palných zbraní,

1.5.5 plynové zbraně s ráží vyšší než 6,35 mm, nejde-li o paintballové,

airsoftové nebo obdobné zbraně,

1.5.6 neletální zneschopňující prostředek založený na principu palné nebo

plynové zbraně,

1.5.7 laserové značkovače a obdobná přenosná ruční laserová zařízení, která

mohou oslepit,

Pozn.: Za laserové značkovače a obdobná přenosná ruční zařízení, která mohou oslepit, se považují takové laserové značkovače a obdobná přenosná ruční zařízení, jejichž součástí je laser zařazený do třídy nebezpečnosti 3B nebo 4 podle ČSN EN 60825-1 ed. 3.

1.6 zbraně kategorie NO:

1.6.1 expanzní přístroje,

1.6.2 neaktivní zbraně nezahrnuté do kategorie PO,

1.6.3 historické zbraně,

1.6.4 plynové zbraně nejvýše ráže 6,35 mm,

1.6.5 paintballové, airsoftové a obdobné zbraně.

CELEX: 32021L0555

2. Kategorie střeliva: 2.1 střelivo kategorie S1:

2.1.1 náboje obsahující ve své sestavě střelu výbušnou, zápalnou

nebo průbojnou,

2.1.2 náboje nezjistitelné pomocí detekčních a rentgenových přístrojů,

2.1.3 výbušné nebo zápalné střely, které jsou aktivními komponenty střeliva

kategorie S1,

2.2 střelivo kategorie S2:

2.2.1 náboje pro krátké palné zbraně obsahující ve své sestavě střelu s řízenou

deformací nebo fragmentací určenou k vyvolání zvýšeného ranivého účinku,

2.2.2 náboje se svítící střelou,

2.2.3 svítící střely, které jsou aktivními komponenty střeliva kategorie S2,

2.3 střelivo kategorie S3:

2.3.1 náboje s hromadnou nebo jednotnou střelou neuvedené v jiných

kategoriích střeliva,

2.3.2 cvičné náboje, 2.3.3 signální náboje určené pro signální zbraně ráže větší než 16 mm, 2.3.4 náboje s pyrotechnickým prostředkem podle zákona o pyrotechnice

s akustickým, světelným nebo dýmovým efektem určené pro střelbu z palných zbraní,

2.4 střelivo kategorie S4:

2.4.1 signální náboje určené pro signální zbraně nejvýše ráže 16 mm, 2.4.2 nábojky, 2.4.3 aktivní komponenty střeliva, s výjimkou výbušných, zápalných nebo

svítících střel.

CELEX: 32021L0555

Technické a organizační požadavky na střelnice

1. Ohrožené prostory

1.1. Ohrožený prostor – prostor, v němž může být při dodržení pravidel a opatření

stanovených provozním řádem střelnice ohrožen život nebo zdraví účinkem kinetické energie střel, střepin nebo povýstřelových zplodin.

2. Zajištění bezpečnosti provozu střelnice

2.1. K zajištění ochrany života a zdraví osob v ohroženém prostoru a při zacházení se

zbraněmi a střelivem na střelnici i mimo ohrožené prostory, jakož i při příchodu a odchodu ze střelnice stanoví provozní řád přiměřená technicko-organizační opatření. Technicko-organizační opatření spočívají v kombinaci technických opatření (ochranných a dalších technických prvků) a organizačních opatření (zásad a pokynů).

2.2. Technicko-organizační opatření musí stanovovat pravidla pro bezpečné provádění

střelby a bezpečné zacházení se zbraní a střelivem, jejich bezpečné používání, kontrolu, odkládání, vnášení a odnášení, a to zejména s cílem předcházet nebo zabraňovat:

- nebezpečnému úniku střel mimo ohrožený prostor (například opatření proti

přestřelení nebo prostřelení technických ochranných prvků střelnice),

- nebezpečným odrazům střel a jejich střepin,

- poškození zařízení střelnice střelbou, pokud by v důsledku takového

poškození mohlo dojít k ohrožení života nebo zdraví osob,

- vstupu nezúčastněných osob do ohroženého prostoru, je-li prováděna střelba.

2.3. Při stanovení konkrétní podoby technicko-organizačních opatření a jejich

kombinace se vychází z místních podmínek, povahy a účelu střelnice a zbraní a střeliva používaných na střelnici.

3. Některá technická opatření

3.1. Dopadiště

Je-li střelnice vybavena dopadištěm střel, musí mít dopadiště takovou podobu, aby byly střely a jejich fragmenty bezpečně zachyceny. Dopadiště může mít zejména povahu valu nebo záchytného zařízení.

3.2. Terče a terčová zařízení

Terče a terčová zařízení musí být umísťována tak, aby se minimalizovalo riziko nebezpečných odrazů střel.

V případě pohybujících se terčů nebo terčových zařízení a v případě terčů umísťovaných na různých místech primárního ohroženého prostoru (pohyblivá terčová čára), musí stanovená technicko-organizační opatření zohledňovat všechny polohy takového terče nebo terčového zařízení.

3.3. Ochranné prvky

Ochranné prvky zabraňují nebezpečnému úniku střel mimo ohrožený prostor a nebezpečným odrazům střel a jejich fragmentů, pokud nejsou střely a jejich fragmenty zachyceny například v dopadišti, terči nebo terčovém zařízení. Vhodné ochranné prvky se volí v závislosti na zbraních a střelivu používaných na střelnici, způsobu střelby, podobě ohroženého prostoru a přijatých organizačních opatřeních.

3.4. Opatření proti vstupu nezúčastněných osob do ohroženého prostoru

Zvolí se vhodný způsob zabránění vstupu nezúčastněných osob, který v případě otevřených střelnic může mít podobu zejména rozmístění stálých výstražných tabulek, zvukových nebo světelných signálů ohlašujících začátek a konec střelby, výstražné vlajky; tato opatření mohou být nahrazena oplocením nebo obdobným ohrazením ohroženého prostoru nebo jeho části.

4. Některá organizační opatření

4.1. Organizačními opatřeními jsou zejména:

- zásady bezpečné střelby a bezpečného zacházení se zbraněmi a střelivem,

- stanovení způsobu střelby a vymezení směrů a mezních dálek střelby,

- vymezení palebné a terčové čáry,

- vymezení pohyblivé palebné a pohyblivé terčové čáry,

- vymezení zbraní a střeliva, se kterými lze na střelnici střílet.

Organizační opatření mohou být vymezena s ohledem na stupeň střeleckých dovedností osoby provádějící střelbu; provozní řád v takovém případě stanoví způsob ověření stupně střeleckých dovedností.

4.2. Při stanovování organizačních opatření se vychází z předpokladu jejich dodržování

průměrně způsobilým střelcem, který dbá zvýšené opatrnosti při zacházení se zbraní a střelivem; nekázeň a hrubé chyby při zamíření se nepředpokládají.

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

K NÁVRHU ZÁKONA O ZBRANÍCHA STŘELIVU

I. Důvod předložení návrhu

Návrh nového zákona o zbraních a střelivu je předkládán jako klíčová součást celkové reformy právní úpravy nakládání se zbraněmi v civilní sféře, která byla předznamenána v usnesení vlády č. 740 ze dne 23. října 2017. Uvedeným usnesením vlády byla schválena Analýza legislativního řešení dopadů revidované směrnice o zbraních (dále jen „Analýza směrnice“), z níž návrh v řadě koncepčních ohledů vychází jak při zpracování samotného návrhu zákona, tak i při formulaci této důvodové zprávy a Závěrečné zprávy.

II. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky

Návrh zákona je v souladu s Ústavou založeným ústavním pořádkem České́ republiky. Předkládaný návrh usiluje o respektování a dosažení proporcionální rovnováhy mezi na ústavní úrovni zakotvenými základními právy a svobodami, a to zejména pokud jde o ochranu života (čl. 6 odst. 1, 4 Listiny), ochranu vlastnictví, jakož ale i zásadu, že vlastnictví zavazuje (čl. 11 odst. 1, 3 Listiny) a právo na svobodnou volbu povolání a přípravu k němu (čl. 26 odst. 1, 2 Listiny). Návrh rovněž plně respektuje zásadu nullum crimen sine lege (čl. 39 Listiny).

Ústavněprávně zakotvená ochrana obydlí (čl. 12 odst. 1 Listiny) je návrhem důsledně respektována, návrh nadále kupř. nepočítá s kontrolou ukládaných zakázaných zbraní v obydlí (nejde-li o výkon kontroly ve vztahu k držiteli zbrojní licence). S prolomením zásady nedoktnutelnosti obydlí se počítá pouze v nezbytných případech, kdy je zbraň nebo střelivo nezbytné zadržet či zajistit za účelem ochrany veřejného pořádku a bezpečnosti, zejména pak za účelem ochrany životů a zdraví. Policie České republiky bude však při využívání těchto oprávnění, resp. postupů nadále mimo jiné vázána požadavky obecných zásad správního řízení (§ 2 až 8 správního řádu). S ohledem na povahu nakládání se zbraněmi a návrhem stanovované důvody, kdy lze při zadržení či zajištění zbraní prolomit nedoktnutelnost obydlí (zejm. pokud daná osoba odmítne předchozí výzvě policie k vydání zbraní vyhovět), lze navrhovaná ustanovení považovat za plně souladná s čl. 12 odst. 3 Listiny.

Návrh rovněž oproti existující právní úpravě důsledněji respektuje zásadu výhrady zákona (čl. 2 odst. 4 Ústavy, čl. 4 odst. 1 Listiny), když např. omezuje princip kategorizace na nových technických specifikací stanovených prováděcím právním předpisem pouze na případy zbraní nově uváděných na trh.

Návrh rovněž respektuje specifickou povahu některých orgánů veřejné moci, zejména pak územních samosprávných celků a České národní banky a přímo ex lege je zařazuje do nově zákonem vymezené skupiny tzv. nevyňatých veřejnoprávních držitelů, u nichž je návrhem zaváděn specifický rámec nakládání se zbraněmi, kdy na základě souhlasu Policejního prezidia ČR lze stanovit takové konkrétní podmínky nakládání se zbraněmi, které odpovídají konkrétním potřebám těchto držitelů zbraní při výkonu jejich Ústavou předpokládané působnosti.

Konečně návrh plně respektuje i nově doplněnou část ustanovení čl. 6 odst. 4 Listiny, která stanoví: „Právo bránit život svůj či život jiného člověka i se zbraní je zaručeno za podmínek, které stanoví zákon.“. Je skutečností, že právě střelné, resp. konkrétně palné zbraně, představují efektivní nástroje obrany života před násilným útokem. Cílem změny Listiny ústavním zákonem č. 295/2021 Sb. bylo zafixovat rozsah práv vztahujících se k nakládání se zbraněmi a sebeobrannými prostředky, která platila v době jeho přijetí. V tomto směru návrh plně respektuje dosavadní rozsah práv držitelů zbraní a zachovává kontinuitu se zákonem č. 119/2002 Sb. Návrh je tedy v souladu též s upraveným čl. 6 odst. 4 Listiny.

III. Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy

s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie nebo obecnými právními zásadami práva Evropské unie

Návrh zákona je plně v souladu se závazky, které pro Českou republiku vyplývají z jejího členství v Evropské unii. Návrh zákona respektuje evropskou právní úpravu, a to i tehdy, pokud se nejedná o transpozici a jde tedy o tzv. národní úpravu. Zde je třeba upozornit zejména na skutečnost, že zde v principu způsob implementace směrnice o zbraních do českého právního řádu navazuje na dosavadní implementaci směrnice o zbraních (a to jak v případě směrnice 91/477/EHS ve znění směrnic 2008/51/ES a 2017/853, tak i v případě kodifikované směrnice 2021/555) v dosavadním zákoně o zbraních. Tato implementační řešení se již osvědčila jako plně dostačující pro naplnění povinností České republiky vyplývajících z jejího členství v Evropské unii.

Rovněž je na místě uvést, že předkládaný návrh nového zákona o zbraních byl na podzim 2022 na pracovní úrovni konzultován s Komisí, a to v rámci jeho notifikace postupem podle směrnice 2015/1535. Komise k dílčím ustanovením návrhu uvedla připomínky, které byly zohledněny již do verze návrhu zákona, která je předkládána vládě.

Návrh zákona je v souladu s judikaturou Soudního dvora Evropské unie a obecnými právními zásadami práva Evropské unie, se zásadou rovného zacházení, nediskriminace a právní jistoty.

Návrh zákona odpovídá principům, z nichž vychází Smlouva mezi Belgickým královstvím, Dánským královstvím, Spolkovou republikou Německo, Řeckou republikou, Španělským královstvím, Francouzskou republikou, Irskem, Italskou republikou, Lucemburským velkovévodstvím, Nizozemským královstvím, Rakouskou republikou, Portugalskou republikou, Finskou republikou, Švédským královstvím, Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska (členskými státy Evropské unie) a Českou republikou, Estonskou republikou, Kyperskou republikou, Lotyšskou republikou, Litevskou republikou, Maďarskou republikou, Republikou Malta, Polskou republikou, Republikou Slovinsko, Slovenskou republikou o přistoupení České republiky, Estonské republiky, Kyperské republiky, Lotyšské republiky, Litevské republiky, Maďarské republiky, Republiky Malta, Polské republiky, Republiky Slovinsko a Slovenské republiky k Evropské unii, jak publikováno sdělením Ministerstva zahraničních věcí ve Sbírce mezinárodních smluv pod č. 44/2004 Sb. m. s. Návrh zákona je v souladu s Dohodou o Evropském hospodářském prostoru.

V rovině sekundárního práva je návrh v souladu zejména s následujícími právními předpisy Evropské unie platnými pro oblast nakládání s palnými zbraněmi:

- Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/555 ze dne 24. března 2021 o kontrole nabývání a držení zbraní (kodifikované znění)

- Pozn.: kde se v této důvodové zprávě a Závěrečné zprávě hovoří o „směrnici o zbraních“, je tím myšlena právě tato kodifikovaná směrnice; kodifikovanou směrnicí byly nahrazeny tyto dosavadní směrnice upravující nabývání a držení zbraní:

- Směrnice Rady ze dne 18. června 1991 o kontrole nabývání a držení zbraní (91/477/EHS)

- Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/51/ES ze dne 21. května 2008, kterou se mění směrnice Rady 91/477/EHS o kontrole nabývání a držení zbraní

- Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/853 ze dne 17. května 2017, kterou se mění směrnice Rady 91/477/EHS o kontrole nabývání a držení zbraní

Pozn.: V některých případech se nelze vyhnout odkazem na tyto nyní již zrušené směrnice, a to např. v přpadech, kdy se daných ustnovení týkají úvahy obsažené v Analýze směrnice, která byla schválena ještě před přijetím kodifikované směrnice o zbraních. Je však nezbytné upozornit, že směrnice 2021/555 je pouze kodifikací dosavadních směrnic a s výjimkou číslování příslušných ustanovení (a některých zcela dílčích detailů, jakým bylo např. nahrazení dřívějšího pojmu „poplašné a signální zbraně“ méně matoucím pojmem „poplašné a signalizační zbraně“) jde o normu, která zakotvuje v podstatě shodná pravidla chování jako směrnice 91/477/EHS ve znění směrnic 2008/51/ES a 2017/853.

- Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/2403 ze dne 15. prosince 2015, kterým se stanoví společné pokyny o normách a technikách znehodnocování palných zbraní k zajištění toho, aby znehodnocené palné zbraně byly nevratně neschopné střelby

- Prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/337 ze dne 5. března 2018, kterým se mění prováděcí nařízení (EU) 2015/2403, kterým se stanoví společné pokyny o normách a technikách znehodnocování palných zbraní k zajištění toho, aby znehodnocené palné zbraně byly nevratně neschopné střelby

- Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 258/2012 ze dne 14. března 2012, kterým se provádí článek 10 protokolu Organizace spojených národů proti nedovolené výrobě střelných zbraní a jejich součástí, dílů a střeliva a obchodování s nimi, který doplňuje Úmluvu Organizace spojených národů proti nadnárodnímu organizovanému zločinu (protokol OSN o střelných zbraních), a stanoví vývozní povolení, opatření pro dovoz a tranzit palných zbraní, jejich součástí, dílů a střeliva

- Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů

- Prováděcí směrnice Komise (EU) 2019/68 ze dne 16. ledna 2019, kterou se stanoví technické specifikace pro označování palných zbraní a jejich hlavních částí podle směrnice Rady 91/477/EHS o kontrole nabývání a držení zbraní

- Prováděcí směrnice Komise (EU) 2019/69 ze dne 16. ledna 2019, kterou se stanoví technické specifikace pro poplašné a signální zbraně podle směrnice Rady 91/477/EHS o kontrole nabývání a držení zbraní

- Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/686 ze dne 16. ledna 2019, kterým se stanoví podrobná opatření podle směrnice Rady 91/477/EHS pro systematickou výměnu informací týkajících se převodu palných zbraní uvnitř Unie elektronickými prostředky

- Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/1423 ze dne 21. května 2021, kterým se stanoví podrobná opatření podle směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/555 pro systematickou výměnu informací týkajících se zamítnutí udělit povolení nabývat nebo držet určité palné zbraně elektronickými prostředky

Návrh konkrétně implementuje kodifikovanou směrnici o zbraních a dílčí ustanovení prováděcí směrnice Komise 2019/69.

Návrh je rovněž v souladu s rozsudkem Soudního dvora Evropské unie ve věci C-482/17 (Česká republika v. Parlament a Rada) ze dne 3. prosince 2019 a plně respektuje jeho závěry, stejně jako již dosavadní implementace příslušné revize směrnice o zbraních v podobě změny zákona č. 119/2002 Sb. zákonem č. 13/2021 Sb.

IV. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána

Návrh zákona je v souladu s existující mezinárodněprávní úpravou nakládání se zbraněmi, která zahrnuje jak právně závazné mezinárodní smlouvy, tak i instrumenty „soft-law“, které Česká republika podporuje; jedná se zejména o tyto dokumenty mezinárodního práva:

- „Firearms Protocol“ - Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 76/2013 Sb. m. s., o Protokolu proti nedovolené výrobě střelných zbraní, jejich součástí a dílů a střeliva a proti obchodování s nimi doplňujícím Úmluvu Organizace spojených národů proti nadnárodnímu organizovanému zločinu,

- „Arms Trade Treaty“ (ATT) - Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 36/2015 Sb., o sjednání Smlouvy o obchodu se zbraněmi,

- Úmluva o vzájemném uznáváni zkušebních značek – Vyhláška č. 70/1975 Sb., o Úmluvě o vzájemném uznávání zkušebních značek ručních palných zbraní.

Pokud jde o další mezinárodní instrumenty v oblasti kontroly zbraní, které však

již nelze zařadit mezi „dokumenty mezinárodního práva“, lze zmínit zejména:

- „International Tracing Instrument“ (ITI) - Mezinárodní nástroj umožňující zemím identifikovat a sledovat včas a spolehlivým způsobem nedovolený obchod s ručními a lehkými zbraněmi a

- „Programme of Action“ (PoA, UNPoA SALW) - Akční program k prevenci, potírání a vymýcení nezákonného obchodu s ručními a lehkými zbraněmi ve všech jeho aspektech.

Evropská úmluva o lidských právech

Návrh rovněž respektuje závazky, které České republice plynou z mezinárodních úmluv v oblasti ochrany lidských práv a základních svobod. Dále se lze zaměřit zejména na Evropskou úmluvou o lidských právech (dále jen „Úmluva“), a to jmenovitě na eventuální zásahy návrhu do práva na respektování soukromého a rodinného života (článek 8 Úmluvy), práva na pokojné užívání majetku (článek 1 Protokolu č. 1 k Úmluvě), příp. i práva na spravedlivý proces (článek 6 Úmluvy) a práva na účinný právní prostředek nápravy (článek 13 Úmluvy).

- Obecné zásady plynoucí z judikatury Evropského soudu pro lidská práva

V případech týkajících se zásahů do majetkových práv jednotlivce nebo jeho práva na respektování soukromého a rodinného života včetně respektování obydlí, se Evropský soud pro lidská práva (dále jen „Soud“) při přezkumu slučitelnosti zásahu s Úmluvou zabývá posouzením, zda byl daný zásah: (i) stanoven zákonem, (ii) zda sledoval některý z legitimních cílů obsažených v tomto ustanovení a (iii) zda byl v demokratické společnosti k dosažení daného cíle nezbytný.

Jde-li o podmínku zákonnosti zásahu, opatření musí být nejen v souladu se zákonem, ale zákon, na jehož základě by došlo k zásahu do jednoho z nadepsaných práv, musí splňovat rovněž určité kvalitativní požadavky. Právní norma, na jejímž základě dochází k zásahu, tak musí být (a) dostupná, (b) předvídatelná a (c) skýtat dostatečné záruky, aby nemohla být svévolně uplatňována. Třetí z těchto požadavků vyžaduje, aby zákonodárce jasně definoval rozsah a způsob výkonu diskrece svěřené správním orgánům při uplatňování dané právní normy (Rotaru proti Rumunsku, č. 28341/95, rozsudek velkého senátu ze dne 4. května 2000, § 57–62).

Druhým krokem, který z hlediska předkládaného návrhu evidentně spíše není – s ohledem na regulaci oblasti nakládání se zbraněmi v civilní sféře – problematický, je posouzení existence legitimního cíle. V případě zásahu do práva na respektování obydlí, resp. soukromého a rodinného života, je výčet legitimních cílů uveden v čl. 8 odst. 2 Úmluvy; jedná se o národní bezpečnost, veřejnou bezpečnost, hospodářský blahobyt země, ochranu pořádku a předcházení zločinnosti, ochranu zdraví nebo morálky nebo ochranu práv a svobod jiných. V případě zásahu do majetkových práv se jedná o veřejný nebo obecný zájem, přičemž při jeho určování mají smluvní státy široký prostor pro uvážení.

Třetím a klíčovým krokem testu je posouzení přiměřenosti zásahu. Článek 8 Úmluvy zaručující právo na respektování soukromého a rodinného života požaduje nezbytnost zásahu v demokratické společnosti, tj. existenci naléhavé společenské potřeby pro přijetí opatření, jímž je zasahováno do práva stěžovatele. Jak zásah do majetkových práv, tak i zásah do práva na respektování soukromého a rodinného života musí být přiměřený sledovanému legitimnímu cíli a ve věci musí být nastolena spravedlivá rovnováha mezi protichůdnými zájmy.

Kromě toho, právní řad musí obsahovat dostatečné záruky proti zneužití, které jsou způsobilé omezit zásahy do práv dotčených osob na to, což je v demokratické společnosti opravdu nezbytné (Funke proti Francii, č. 10828/84, rozsudek ze dne 25. února 1993, § 57; Société Colas Est a ostatní proti Francii, č. 37971/97, rozsudek ze dne 16. dubna 2002, § 54). Co se týče zásahu do práva na obydlí, absenci soudního příkazu k provedení prohlídky lze vyvážit účinnou soudní kontrolou realizovanou ex post facto (Heino proti Finsku, č. 56720/09, rozsudek ze dne 15. února 2011, § 45; Smirnov proti Rusku, č. 71362/01, rozsudek ze dne 7. června 2007, § 45 in fine). Soudní kontrola má kontrolované osobě umožnit domoci se přezkumu zásahu po skutkové i právní stránce, včetně možnosti uplatnit námitky proti jeho průběhu.

- Jednotlivá ustanovení návrhu z hlediska výše uvedených obecných zásad

Neudělení nebo odnětí oprávnění ve stanovených případech

– ve všech případech, kdy bude podle navrhovaného zákona rozhodováno, bude se jednat o standardní správní rozhodnutí podle správního řádu, a budou zachovány veškeré standardní opravné prostředky, kterými se lze domoci přezkumu takového rozhodnutí, bude-li se žadatel cítit z jakéhokoli důvodu rozhodnutím správního orgánu negativně dotčen; stejně tak budou zachovány veškeré dozorčí prostředky podle správního řádu a k nápravě bude moci v případě nezákonného rozhodnutí dojít i bez procesní aktivity žadatele, tj. z moci úřední;

– osoba dotčená rozhodnutím správního orgánu bude mít rovněž zcela standardní možnost zjistit důvody, na nichž rozhodnutí spočívalo – návrh plně v duchu běžné správní normy počítá s nezbytností přezkoumatelného odůvodnění rozhodnutí, a to zejména v případech, kdy se rozhoduje k tíži dotčené osoby (tj. nevyhovuje se žadateli v plném rozsahu),

- ve všech těchto případech nejsou návrhem rovněž nijak omezovány možnosti domoci se přezkoumání rozhodnutí u správního soudu.

Zadržení zbraně nebo střeliva a vstup policie do obydlí

– zadržení zbraně nebo střeliva představuje zásah do majetkových práv jejich vlastníka, navíc v případě vstupu do obydlí se bude jednat i o zásah do práva na respektování obydlí; je nutno upozornit, že k využití těchto oprávnění policie přistupuje ve zcela výjimečných případech, kdy není možné závažnému porušení zákona o zbraních zabránit jinak; uvedená oprávnění byla do dosavadního zákona o zbraních zavedena na základě analýzy tragických případů útoku se střelnou zbraní, k nimž došlo v roce 2015 (Uherský Brod, Praha – Záběhlice) a od té doby jsou výjimečně, avšak s vysokou efektivitou a současně s maximální šetrností vůči dotčeným osobám policií běžně využívána,

– rovněž v těchto případech se lze vůči využití těchto oprávnění policií právně bránit, byť s ohledem na povahu situací, pro něž jsou tato oprávnění určena, půjde prakticky vždy toliko o prostředky využitelné toliko ex post; v případě zadržení zbraně přichází v úvahu jako nejrazantnější prostředek ochrany žaloba na ochranu před nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením podle § 82 a násl. soudního řádu správního; standardně jsou rovněž využitelné další obvyklé právní prostředky, zejména stížnost podle § 175 správního řádu a podnět k vnitřní kontrole policie podle § 97 zákona o Policii České republiky,

- nijak dotčena rovněž není možnost požadovat náhradu nemajetkové újmy a náhrady škody v případě neoprávněných zásahů [zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů],

- konečně je třeba zdůraznit, že tato opatření jsou míněna jako preventivní i v situacích, kdy je k dispozici pouze nikoli zcela úplná informace o případném nebezpečí, které v osobě daného držitele spočívá, resp. porušení zákona o zbraních ještě nemá intenzitu odůvodňující zásah podle jiných právních předpisů (zákona o Policii České republiky či trestního řádu) a bezprostřednost konkrétního ohrožení životů či zdraví nemusí být v danou chvíli rovněž již plně materializována, ale nelze vyloučit, že k takové eskalaci daného nebezpečí nemůže poměrně rychle dojít, a nebomůže hrozit jiné závažné porušení zejména právě zákona o zbraních

Zajištění zbraně nebo střeliva a vstup policie do obydlí

– ohledně zajištění zbraně nebo střeliva lze uvést obdobné argumenty jako v případě institutu zadržení zbraně nebo střeliva, zásadní rozdíl mezi těmito dvěma instituty navrhovaného zákona o zbraních (obdobně jako je to v případ analogických institutů v dosavadním zákoně) spočívá v tom, že zatímco zadržení je v podstatě toliko oprávněním policiejního typu, zajištění je již standardním správním rozhodnutím; opět bude možné uplatnit všechny standardní prostředky právní ochrany proti takovému postupu správního orgánu podle správního řádu, soudního řádu správního či zákona č. 82/1998 Sb.,

- oproti dosavadnímu zákonu o zbraních se v navrhovaném zákoně upřesňuje a dílčím způsobem doplňuje okruh případů, v nichž se namísto zadržení využije zajištění, čímž by mělo být použití těchto institutů jednak zpřehledněno a jednak zvýšena právní jistota osob, vůči kterým policie tyto kroky činí, jde zejména o oblast preventivního zajištění (podle dosavadního zákona zadržení) zbraně či střeliva v případě odůvodněné pochybnosti o zdravotním stavu jejich držitele v případě, že by jeho zdravotní stav mohl vést k ohrožení života či zdraví jiných osob,

- zajištění má být preventivním rozhodnutím předběžného charakteru, které může být vydáno v zákonem konkrétně stanovených případech, v těchto případech (při zohlednění jejich relevantních okolností a kontextu) může být na místě obava, že by např. obviněný zbraně, se kterými nakládá, hodlal zašantročit nebo dokonce dále nějakým způsobem zneužít,

- mimo případy zadržení a zajištění má policie podle návrhu možnost vstoupit do obydlí rovněž v případě kontroly činnosti držitele zbrojní licence skupiny ZL3; umožnit vstup kontrolujícího do obydlí (pokud je zde prováděna daná činnost spočívající v nakládání se zbraní nebo střelivem) je povinností držitele zbrojní licence skupiny ZL3; stanovení této povinnosti je třeba považovat za plně přiměřené, neboť je zcela na kontrolovaném subjektu, zda bude zájmovou činnost coby držitel zbrojní licence skupiny ZL3 vykonávat a zda přitom bude s danými zbraněmi nakládat ve svém obydlí nebo v jiných prostorách (kontrola bude vždy prováděna právě toliko v těch prostorách, v nichž se bude se zbraněmi a střelivem v rámci činnosti držitele zbrojní licence skupiny ZL3 reálně nakládat).

V. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty a na podnikatelské prostředí České republiky

Dopady na veřejné rozpočty:

Po nabytí účinnosti nového zákona o zbraních lze očekávat toliko neutrální dopady na veřejné rozpočty, v delším období pak lze předpokládat, že pozitivní ekonomické dopady jednoznačně převáží.

Pozitivní

Přínosy na straně veřejného sektoru je třeba spatřovat zejména v podobě

- snížení celkové administrativní zátěže, a to zejména s ohledem na redukci agendy vydávání listinných dokladů; tyto úspory budou však plně využity pro intenzifikaci dohledové činnosti Policie České republiky, a to jak v podobě kontrolní činnosti ve smyslu kontrolního řádu, tak ale i např. dohledu nad dodržováním zákazu požívání alkoholu při nakládání se zbraněmi a střelivem (např. v rámci společných lovů či střeleckých soutěží), nebo vyššího důrazu na fyzickou kontrolu zbraní v rámci jejich předkládání krajskému ředitelství policie,

- snížení administrativní záteže a odformalizování povolovacího procesu na straně nevyňatých veřejnoprávních institucí, přičemž se bude jedat o signifikantní množinu adresátů nové právní úpravy, zejména pak pokud jde o obecní a měststké policie (cca. 400 subjektů),

- za pozitivní přínos návrhu lze považovat rovněž úspory, k nimž dojde ve srovnání s dříve zvažovaným přechodem od „papírových“ dokladů k dokladům plastovým s čipem („kartám“); jak vyplývá z Přílohy č. 3 k Analýze směrnice, která tuto možnost důkladně analyzovala včetně vyčíslení nákladů tohoto přechodu, zavedení takovéhoto nového typu dokladů by přineslo (v cenách roku 2017) náklady ve výši

 19 560 000 Kč ve formě vstupních jednorázových nákladů zejména na hardware a software, a to včetně nezbytnosti pořízení čteček čipových karet a

 5 466 000 Kč každoročních provozních a materiálových nákladů,

ve srovnání s touto alternativní cestou zavedení elektronicky čitelných, ovšem stále fyzických dokladů představuje tedy zvolená cesta plné elektronizace prokazování příslušných oprávnění podle zákona o zbraních úsporu v anticipované výši 19 560 000 Kč počátečních jednorázových nákladů a následnou každoroční úsporu ve výši 5 466 000 Kč, s ohledem na posun cenové hladiny i s ohledem na dostupnost příslušných technologií lze tedy v současnosti předpokládat cenu ještě nikoli nevýznamně vyšší.

Negativní

Ve srovnání se stávajícím stavem vzniknou dodatečné náklady na straně veřejných rozpočtů

- náklady na úpravu CRZ; v této souvislosti je třeba upozornit, že byly zvažovány dvě varianty řešení realizace těchto úprav:

- zajištění příslušných programátorských úprav dodavatelsky nebo s pronájmem tzv. mandays programátorů, kdy by šlo o náklady v řádu desítek nebo stovek miliónů Kč,

- zajištění úprav CRZ coby tzv. in-house služby v rámci správce CRZ, přičemž v rámci této varianty řešení jsou celkové náklady úprav CRZ kalkulovány jako výrazně nižší, a to v orientační výši, která je uvedena dále,

bylo rozhodnuto o zajištění úprav CRZ druhým, tj. in-house způsobem, a to jak s ohledem na jeho evidentně vyšší hospodárnost, tak ale i s ohledem na dosavadní zkušenosti s provozem CRZ, a podstatně vyšší operativnost zajišťování průběžných provozních úprav a oprav systému a na podstatně jednodušší možnost jeho evolučního rozvoje.

S navýšením programátorskýh kapacit policie za účelem zahájení úprav CRZ se počítá bezodkladně po schválení návrhu zákona vládou. V následujících letech pak již bude ale nezbytné nárůst nákladů krýt navýšením příslušných rozpočtových prostředků. Tyto prostředky budou řešeny v rámci výdajových limitů příslušné rozpočtové kapitoly.

Roční finanční kalkulace CRZ in-house v rámci vlastních sil Policie ČR (v Kč)

Pozice (v rámci PolicejníhoTypTarifníTarifní

Počet Tarif Zvláštní Vedení Osobní Roční objem

prezidia ČR) poměrutřídastupeň

Programátor 2 SP 9 6 43 100 5 000 0 15 000 1 514 400

Projektový management 1 SP 9 6 43 100 5 000 2 000 15 000 781 200

Analytik 1 SP 8 6 39 880 7 500 0 5 000 628 560

Platy příslušníků 2 924 160

Programátor 2 PP 13 6 31 860 2 200 17 500 1 237 440

Platy občanských zaměstnanců 1 237 440

Související výdaje (odvody, FKSP) 1 489 853 CELKEM ROČNÍ VÝDAJE NA CRZ (řešení in house), včetně souvisejících výdajů 5 651 453

Pozn. č. 1: Uvedené náklady na rozvoj CRZ budou ve zvolené variantě čerpány z rozpočtu Policie České republiky.

Pozn. č. 2: Uvedené výše mzdových nákladů kalkulují již s nutností adekvátního odměňování na programátorských pozicích, které je vyšší

než ve stejné tarifní třídě u jiných, méně technicky specializovaných pracovníků.

- dále bude nezbytné, v souvislosti s předpokládaným nárůstem činností, které podle nového zákona o zbraních mají být v kompetenci Policejního prezidia, navýšit počet systemizovaných služebních míst u Ředitelství služby pro zbraně a bezpečnostní materiál, a to zejména pro oblast správy nevyňatých veřejnoprávních institucí a pro oblast kontroly:

Roční finanční kalkulace nákladů na posílení ředitelství služby pro zbraně a bezpečnostní materiál Policejního prezidia od okamžiku nabytí účinnosti zákona (v Kč)

Pozice (v rámciTypTarifníTarifní

Počet Tarif Zvláštní Vedení Osobní Roční objem

Policejního prezidia ČR) poměrutřídastupeň

rada 1 SP 9 6 43 100 7 500 0 5000 667 200

vrchní komisař 2 SP 8 6 39 880 5 000 0 5 000 1 197 120

Související výdaje (odvody, FKSP) 667 427

Celkem 2 531 747

- dále je možné předpokládat rozšíření úkolů Licenční správy Ministerstva průmyslu a obchodu, a to v souvislosti s ukončením vydávání zbrojních průvodních listů pro trvalý dovoz, resp. vývoz zbraní a střelivaa převodem problematiky povolování trvalého přeshraničního přemisťování zbraní a střeliva do působnosti zákona č. 228/2005 Sb.;

PočetPočet

Počet zbraní -Počet zbraní -Kusy zbraní

Rokvydaných ZPL -vydaných ZPL -ZPL celkem

dovozvývoz celkem

dovozvývoz

2017 540 1015 577 836 1117 1851 2018 552 1036 437 646 989 1682 2019 566 1215 418 721 984 1936 2020 471 1170 363 558 834 1728 2021 586 1220 321 463 907 1683

- pro ilustraci lze uvést počty vydávaných zbrojních průvodních listů a zbraní, které byly na jejich základě přeshraničně přemisťovány (pojmy „dovoz“ a „vývoz“ jsou v následujícím přehledu používány i pro přemístění v rámci EU), a to za uplynulých (celých kalendářních) 5 let:

Uvedené se v každém případě dotýká pouze zbraní a střeliva, které nejsou považovány za vojenský materiál. Zbraně a střelivo, které jsou vojenským materiálem ve smyslu zákona č. 38/1994 Sb., jakož i „civilní“ zbraně a střelivo přeshraničně přemisťované podnikateli v oboru zbraní a střeliva, již nyní mohly být trvale přeshraničně přemístěny na základě příslušného povolení, resp. licence vydaného Licenční správou Ministerstva průmyslu a obchodu.

- k uvedenému přehledu vydaných zbrojních průvodních listů je třeba uvést, že jakmile přestane možnost vydání zbrojního průvodního listu pro individuální trvalé přeshraniční přemístění zbraně existovat a tyto transakce bude třeba realizovat toliko prostřednictvím držitele zbrojní licence a na základě povolení Licenční správy Ministerstva průmyslu a obchodu, lze předpokládat pokles celkových počtů žádostí o povolení uskutečnění daného přeshraničního přemístění, protože některé případy přeshraničního přemístění se v případě potřeby postupu prostřednictvím držitele zbrojní licence a obstarání povolení licenčního orgánu vůbec neuskuteční;

- přesto je třeba počítat s nárůstem žádostí o udělení povolení podle zákona č. 228/2005 Sb., o kterých bude muset Licenční správa Ministerstva průmyslu a obchodu počínaje rokem 2026 vést správní řízení, a to dle výše uvedeného téměř o polovinu, když v roce 2021 bylo vedeno více než 2200 správních řízení o žádostech o udělení povolení podle zákona č. 228/2005 Sb.;

Roční finanční kalkulace nákladů na posílení Licenční správy Ministerstva průmyslu a obchodu od okamžiku nabytí účinnosti zákona (v Kč)

Pozice (v rámciTypTarifníTarifní

Počet Tarif Zvláštní Vedení Osobní Roční objem

Licenční správy MPO) poměrutřídastupeň

Služební zaměstnanec se středoškolským2 SP 9 6 25780 0 0 10000 858 720 vzděláním Služební zaměstnanec

2 SP 13 6 35050 0 0 12500 1 141 200

s vysokoškolským vzděláním

Celkem 1 999 920

- vedle posílení Policie ČR a Licenční správy Ministerstva průmyslu a obchou se v souvislosti s úpravou kompetencí Českého úřadu pro zkoušení zbraní a střeliva, které souvisí se zjednodušením postupu kontroly technické úrovně znehodnocování zbraní, navrhuje navýšení počtu systemizovaných pracovních míst u tohoto úřadu s celostátní působností:

Roční finanční kalkulace nákladů na posílení Českého úřadu pro zkoušení zbraní a střeliva od okamžiku nabytí účinnosti zákona (v Kč)

Pozice (v rámci

Českého úřadu proTypTarifníTarifní

Počet Tarif Zvláštní Vedení Osobní Roční objem

zkoušení zbraní apoměrutřídastupeň

střeliva)

kontrolní technik 1 PP 8 12 26 830 0 0 13 415 482 940

technicko -

1 PP 8 12 26 830 0 0 13 415 482 940

administrativní pracovník

Celkem 965 880

- lze tedy shrnout, že celkový roční nárůst mzdových a souvisejících nákladů na straně veřejné správy vyvolaný přijetím návrhu bude po nabytí účinnosti zákona 11 149 000 Kč.

Dopady na veřejnost a na podnikatelské prostředí:

Pozitivní

Navrhovaný zákon v řadě ohledů ve významné míře odbourává dosavadní administrativní povinnosti a rovněž zásadně zjednodušuje a rozšiřuje možnosti právně relevantní komunikace se správními orgány na úseku zbraní a střeliva. Vedle toho je třeba upozornit na dílčí pozitivní dopady návrhu na veřejnost a na podnikatelské prostředí zejména v těchto ohledech

- rozšíření možnosti přípravy na budoucí povolání zahrnující nakládání se zbraněmi již od 15 let,

- rozšíření možnosti vykonat zkoušku odborné způsobilosti u kterékoli zapsané střelnice v rámci celého území České republiky,

- rozšíření institutu pozastavení oprávnění na úkor současného takřka bezvýjimečného odnímání oprávnění (byť by se v daném případě jednalo o snadno napravitelné a spíše jen administrativní pochybení držitele daného oprávnění),

- jednoznačnější vymezení práv a povinností adresátů navrhované právní úpravy v případě zvláštních způsobů nakládání se zbraněmi a střelivem,

- odstranění dvoustupňovosti povolovacího řízení v případě povolování přeshraničního pohybu zbraní a střeliva a zjednodušení povinnosti hlásit přepravu zbraní a střeliva,

- zrušení povinnosti evidence střeliva kategorie S2, S3 a S4 v CRZ,

- nastavení přechodných ustanovení v maximální míře ve prospěch zachování doposud existujících práv a oprávnění.

Negativní

Navrhovaná právní úprava negativně dopadne zejména na subjekty, které v současnosti operují na pomezí dosavadní právní úpravy a využívají jejích určitých slabin. V ŕadě ohledů se však nebude jednat o nové restrikce, neboť většina z příslušných povinností byla zavedena již do dosavadního zákona o zbraních zákonem č. 13/2021 Sb. (např. omezení případů, kdy lze zbraň či střelivo převést osobě, která nemá místo pobytu na území České republiky, a to aniž by byly splněny další vývozní formality podle jiných právních předpisů, výrazná redukce možnosti transformace zbraní podléhajících registraci na zbraně kategorie PO a NO apod.). Určité dodatečné náklady přinese povinnost vést některé nové evidence, a to zejména:

- soupis palných zbraní kategorie NO,

- v CRZ vedená evidence zaměstnancům nakládajícím v rámci své činnosti pro držitele zbrojní licence se zbraněmi nebo střelivem,

- evidence cizinců provádějících „zážitkovou“ střelbu na českých střelnicích .

Výše uvedené negativní dopady na veřejnost a podnikatelské prostředí jsou nicméně výrazně převáženy pozitivními dopady na straně veřejného pořádku a bezpečnosti a ve svém důsledku lze tak očekávat i jejich pozitivní dopad na veřejný prostor jako takový, jakož i na celkové podmínky podnikatelského prostředí v České republice.

VI. Zhodnocení sociálních dopadů navrhované právní úpravy

Navrhovaná úprava nemá kvantifikovatelné, resp. konkrétně identifikovatelné sociální dopady, a to včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména na osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením (nejde-li o osoby trpící specifickými chorobami a vadami, které by měly být zarnuty do podmínek vylučujících zdravotní způsobilost pro účely držení zbrojního opravnění; některá tato omezení mají nicméně bezprostření vztah k zajištění bezpečeného nakládání se zbraněmi a střelivem a jsou ve vztahu k tomuto cíli, jakož i k obecnějšímu účelu navrhované právní úpravy, jímž je zajištění veřejného pořádku a bezpečnosti, plně v souladu s principem proporcionality) anebo na národnostní menšiny.

VII. Zhodnocení dopadů navrhované právní úpravy na životní prostředí

Návrh zákona nemá negativní dopady na životní prostředí. S ohledem na rozšíření možnosti využití tlumičů hluku výstřelu má však pozitivní dopad na životní prostředí, resp. veřejné zdraví z hlediska hlukové zátěže, kterou lze (zejména ve zdraví škodlivých úrovních hluku a s ohledem na vysokofrekvenční hluk) použitím tlumičů hluku výstřelu efektivně redukovat, a to jak na střelnicích, tak i při provádění lovu.

VIII. Zhodnocení současného stavu a dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace

Návrh zákona není v rozporu se zákazem diskriminace, ani není v rozporu s principem rovnosti mužů a žen.

IX. Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů (DPIA)

Navrhovaný zákon důsledně dbá na ochranu soukromí a osobních údajů a v případech, kdy by mohlo dojít k jakékoli interferenci navrhované právní úpravy s těmito zájmy, zakotvuje (na úrovni zákonné právní úpravy) jednoznačné požadavky stanovující jak oprávnění tak i limity využívání údajů o osobách nakládajících se zbraněmi či střelivem, resp. majících určitá oprávnění podle navrhovaného zákona o zbraních. Jde zejména o tyto případy:

- omezení doby pro zpracovávání údajů o osobách, jichž se řízení, resp. oprávnění podle navrhovaného zákona týkají,

- striktní pravidla pro využití oprávnění zadržet a zajistit zbraň, regulace oprávnění na využití, resp. výdaj údajů z CRZ (podmíněn souhlasem subjektu údajů, resp. vymezen ve vztahu k zákonu o informačních systémech veřejné správy),

- omezení zásahu do soukromí osoby na případy předpokládané kontrolním řádem, resp. představující důvody pro aplikaci institutů zadržení a zajištění zbraně,

- vedení CRZ v souladu s požadavky zákona o informačních systémech veřejné správy, a to včetně požadavku na důsledné logování využívání údajů z daného informačního systému.

Návrh zákona o zbraních též nevytváří podmínky pro zpracovávání dalších osobních údajů nad rámec stávající právní úpravy. Vychází tedy z dosavadních poznatků a potřeb povinných subjektů a plně respektuje práva subjektů údajů. V případech, kdy by mohlo dojít k jakékoli interferenci navrhované právní úpravy s právy těchto subjektů, zakotvuje (na úrovni zákonné právní úpravy) jednoznačné požadavky stanovující jak oprávnění tak i limity využívání údajů o osobách nakládajících se zbraněmi a střelivem, resp. majících určitá oprávnění podle návrhu zákona o zbraních. Jde zejména o tyto případy:

- omezení doby pro zpracovávání údajů o osobách, jichž se řízení, resp. oprávnění podle navrhovaného zákona týkají; minimální i maximální doby pro zpracování údajů ve většině případů vyplývají přímo z evropské směrnice o zbraních (srov. čl. 4 odst. 5 kodifikované směrnice o zbraních),

- striktní pravidla pro využití oprávnění zadržet a zajistit zbraň a střelivo,

- regulaci oprávnění na využití, resp. výdaj údajů z CRZ,

- omezení zásahu do soukromí osoby na případy spadající pod kontrolní postupy v souladu s kontrolním řádem, resp. představující důvody pro aplikaci institutů zadržení a zajištění zbraně nebo střeliva,

- vedení CRZ v souladu s požadavky zákona o informačních systémech veřejné správy, a to včetně požadavku na důsledné logování využívání údajů z daného informačního systému.

Osobní údaje budou v případě návrhu zákona o zbraních zpracovávány orgány veřejné moci v těchto případech:

- rozhodování o vydání, pozastavení platnosti a odnětí zbrojního oprávnění, zbrojní licence, zapsané autorizace, jmenování zkušebním komisařem, povolení provozovat střelnici, vydávání zbrojních průvodních listů a evropských zbrojních pasů; toto rozhodování bude vždy standardním postupem ve správním řízení,

- obdobně pak v dalších případech vydávání konkrétních povolení osobám, jejichž osobní údaje jsou již v CRZ vedeny; typicky půjde o vydávání výjimek po zbraně kategorie R2 a povolení pro zbraně kategorie R3 držitelům zbrojních oprávnění nebo vydávání povolení pro provedení nevratné úpravy zbraně držiteli zbrojní licence skupiny ZL1; opět půjde o standardní správní řízení,

- registrace zbraně podléhající registraci, resp. ohlášení zbraně kategorie PO,

- prověření podmínek zbrojního oprávnění, zbrojní licence a zapsané autorizace, a to vždy nejméně jednou za 5 let,

- identifikace osoby zajišťující přepravu zbraní a střeliva, pokud nejde o držitele zbrojní licence,

- kategorizační řízení v případech, kdy o zařazení do kategorie bude žádat osoba mající na věci právní zájem, která sama nebude orgánem veřejné moci,

- realizace preventivních opatření, zejména v případě fyzického zadržení zbraně či střeliva, a rozhodování o zajištění zbraně nebo střeliva,

- postup krajského ředitelství policie po vydání rozhodnutí o pozastavení platnosti konkrétního oprávnění vůči povinným osobám,

- postup krajského ředitelství policie v případě smrti, prohlášení za mrtvého nebo zániku osoby oprávněné nakládat se zbraní nebo střelivem,

- rozhodování příslušného orgánu o propadnutí nebo zabrání zbraně nebo střeliva a ukládání správních trestů (typicky v přestupkovém řízení),

- vedení údajů o žadatelích o vydání zbrojního oprávnění, držitelích zbrojního oprávnění, držitelích zbrojní licence, držitelích zapsaných autorizací, zkušebním komisaři, držitelích oprávnění provést přeshraniční přemístění zbraně nebo střeliva, a o provozovatelích střelnic; tyto údaje jsou vedeny v CRZ,

- vydání kontrolního průkazu příslušníkovi nebo zaměstnanci policie,

1. realizace oprávnění příslušníka policie při ukládání nápravných opatření.

Osobní údaje budou v případě návrhu zákona o zbraních zpracovávány podnikateli v oboru zbraní a střeliva nebo provozovateli střelnic v těchto případech:

- ustanovení zbrojíře, správce střelnice nebo řídícího střelby,

- vedení evidence o zaměstnancích, kteří jsou držiteli zbrojního oprávnění a o provedených školeních osob vykonávajících konkrétní práce při plnění úkol držitele zbrojní licence,

- přístup držitele zbrojní licence nebo též některých provozovatelů střelnic (provozovatel zapsané zkouškové střelnice, provozovatel střelnice umožňující účast na zážitkových střelbách cizincům, kteří nejsou držiteli oprávnění pro provedení přeshraničního přemístění zbraně) do CRZ za účelem zápisu nebo výmazu osoby do tohoto informačního systému a ověření oprávnění osoby k nakládání se zbraní nebo střelivem,

- osob, u nichž na jejich žádost držitel zbrojní licence ověřuje existenci jejich oprávnění podle zákona o zbraních v CRZ.

Povinnými subjekty, kterými bude převážně policie, případně Ministerstvo vnitra a dále pak další ústřední orgány státní správy podle návrhu zákona nebo orgány územních samospráv budou zpravidla správci těchto údajů ve smyslu obecného nařízení o ochraně osobních údajů [(EU) 2016/679], a ponesou tedy řadu souvisejících povinností, které se týkají zejména následujících oblastí:

- poskytnutí přístupu k údajům a zajištění jejich důvěrnosti,

- uchovávání údajů včetně místa pro uchovávání údajů,

- realizace práv subjektů údajů.

S výjimkou zpracování osobních údajů fyzických osob (včetně osob jednajících za právnické osoby), vůči kterým budou realizována bezprostřední oprávnění (faktické úkony) policie v souvislosti s plněním jejích úkolů, budou osobní údaje subjektů údajů orgány veřejné moci zpracovávány vždy v rámci správního řízení a za využití neveřejného informačního systému veřejné správy CRZ. To platí jak pro případy správního řízení o žádosti (například řízení o vydání zbrojního oprávnění), tak i pro případy správního řízení vedeného z moci úřední – typicky řízení o přestupcích (tedy se souhlasem, tak i nesouhlasem subjektu údajů ve smyslu obecného nařízení o ochraně osobních údajů).

Povinné subjekty podle návrhu zákona (zejména Policie České republiky) budou správci osobních údajů, přičemž pro ně budou platit pravidla ochrany osobních údajů v rámci zpracování osobních údajů (tj. zejména přijetí, zpracování a vyřízení přijaté žádosti, oznámení nebo řízení vedeného z moci úřední).

Žadatel/oznamovatel (protiprávního jednání) může podle návrhu oznámení podat svým jménem. V této souvislosti je třeba pamatovat na základní zásady ochrany osobních údajů (a s tím související povinnosti správce osobních údajů), které je třeba mít na zřeteli na všech úrovních a ve všech fázích procesu zpracování osobních údajů; těmito zásadami podle čl. 5 odst. 1 GDPR jsou:

(1) zákonnost, korektnost, transparentnost – v souladu s touto zásadou je třeba stanovit

alespoň jeden právní důvod zpracování a činit tak vůči žadateli/oznamovateli (subjektu údajů) transparentně; důležité je jej informovat o všech skutečnostech rozhodných pro zpracování osobních údajů (tzv. informační povinnost při podání žádosti nebo oznámení);

(2) omezení účelu – v souladu s touto zásadou musí být osobní údaje shromažďovány

pouze pro určitý a legitimní účel definovaný návrhem zákona o zbraních,

(3) minimalizace údajů – v souladu s touto zásadou musí být získávané osobní údaje

přiměřené a relevantní ve vztahu k účelu, pro který jsou zpracovávány podle návrhu zákona o zbraních,

(4) přesnost – v souladu s touto zásadou je již dnes zaveden bezpečný systém identifikace

žadatele/oznamovatele/přestupce (realizován je v úředním styku policie a žadatele o vydání, resp. držitele určitého oprávnění a souvisejícími ustanoveními správního řádu),

(5) omezení uložení - ve vazbě na čl. 4 odst. 5 kodifikované směrnice o zbraních se

specifickým způsobem upravuje doba uchovávání osobních údajů; v případě těchto údajů se pak zakotvuje pravidlo, že předmětné údaje se v CRZ uchovávají po stejnou dobu jako v případě dosavadního zákona o zbraních (tj. 30 let), avšak její počátek je určen okamžikem, kdy zanikla daná povinnost takové údaje v CRZ evidovat (např. zanikla platnost daného oprávnění).

(6) integrita a důvěrnost – v souladu s touto zásadou je již dnes zavedeno technické

a organizační zabezpečení osobních údajů v rámci CRZ a dále pak v rámci spisové a archivní služby povinných osob.

Promítnutí výše uvedených zásad zpracování osobních údajů do činnosti orgánů veřejné moci:

Ad (1)

Zásadním věcným důvodem pro zpracování osobních údajů dotčených osob orgány veřejné moci je rozhodování o právech, povinnostech a oprávněných zájmech těchto subjektů údajů. Typicky se jedná o vedení správního řízení v souvislosti s vydáním, pozastavením platnosti, nebo odnětím zbrojního oprávnění nebo zbrojní licence, rozhodování o jiném oprávnění subjektu údajů (viz výše), případně v řízení o přestupku či např. v kategorizačním řízení. Zde je rovněž nutno připomenout i zásady správního řízení podle správního řádu (například zásada materiální pravdy), které ukládají, mimo jiné, správnímu orgánu vést správní řízení s jasně identifikovanou osobou (viz např. výše zmíněné náležitosti podání). Takovou osobu je navíc správní orgán povinen informovat/poučit o všech (zamýšlených) podniknutých krocích, což nelze realizovat bez jednoznačné identifikace osoby (účastníka řízení).

Údaje podle navrhovaného zákona budou zpracovávány jak podle GDPR, tak i podle zákona o zpracování osobních údajů, a to s ohledem na účely jejich zpracovávání. V případě orgánů veřejné moci je však ústředním právním důvodem pro zpracování osobních údajů v souvislosti s nakládáním se zbraněmi a střelivem v řadě ohledů zejména potřeba zajišťování vnitřního pořádku nebo bezpečnosti. Zpracoávání těchto údajů v těchto případech bude probíhat coby naplnění dikce Hlavy III zákona o zpracování osobních údajů, konkrétně jeho ustanovení § 24 odst. 1. Zejména potenciálně neoprávněné nakládání se zbraněmi a střelivem představuje riziko právě ve vztahu k bezpečnosti České republiky, protože zneužití zbraní a střeliva může mít zásadní dopad na stávající společenské vztahy. Proto musí být všechny subjekty (jejich osobní údaje) podílející se na plnění povinností (oprávnění) podle návrhu zákona o zbraních jednoznačně identifikovány a evidovány.

Ad (2)

Účel zpracování osobních údajů je jednoznačně stanoven už samotným předmětem návrhu zákona. Osoby nakládající se zbraněmi a střelivem musí splňovat nadstandardní kvalifikační předpoklady (bezúhonnost, spolehlivost, zdravotní způsobilost apod.) a nesmí představovat nebezpečí vůči vnitřním i vnějším zájmům České republiky. Za tímto účelem bylo zvoleno i řešení, kdy předmětné osobní údaje budou vedeny v CRZ, což je, jak uvedeno výše neveřejný informační systém veřejné správy spravovaný policií.

Ad (3)

Rozsah zpracovávaných osobních údajů musí odpovídat účelu návrhu zákona, tedy stanovení odpovídajících podmínek pro bezpečné nakládání se zbraněmi a střelivem z pohledu lidského faktoru. Z tohoto důvodu byly stanoveny takové kvalifikační předpoklady těchto osob, které se jeví být dostatečnou zárukou pro bezproblémové a bezpečné nakládání se zbraněmi a střelivem.

Proto byly jako zásadní kvalifikační předpoklady fyzických (právnických) osob:

a) místo pobytu na území České republiky,

b) plná svéprávnost,

c) zdravotní způsobilost,

d) trestněprávní zachovalost,

e) přestupková zachovalost,

f) odborná způsobilost.

Tomuto rozsahu kvalifikačních předpokladů pak odpovídá rozsah zpracování osobních údajů povinných osob. Podrobnosti k jednotlivým kvalifikačním předpokladům pak obsahuje zpráva RIA a dále zvláštní část důvodové zprávy.

Ad (4)

V rámci myslitelných probíhajících správních řízení podle návrhu zákona o zbraních platí bez výjimky předpisy správního práva. Přitom správní řád definuje pravidla přístupu správního orgánu k účastníkovi řízení, a to jak ve smyslu procesním, tak i věcném. Zde je nutno odkázat zejména na § 45 odst. 2 a § 46 v kontextu s §§ 27 až 36 správního řádu. Z tohoto důvodu jsou tedy již ve fázi komunikace povinného subjektu se subjektem osobních údajů eliminovány situace, které by, z pohledu subjektu údajů šly k jeho tíži.

Ad (5)

Jak je již konstatováno výše, doba uložení osobních údajů odpovídá požadavkům ve vazbě na čl. 4 odst. 5 kodifikované směrnice o zbraních, odpovídá době jejich uložení stanovené dosavadním zákonem o zbraních a koresponduje i s dikcí nového zákona o munici, Cílem tohoto přístupu je možnost řádné a nepřetržité identifikace všech osob, které nakládají se zbraněmi a střelivem nebo plní související úkoly (např. plnění úkolů zkušebního komisaře nebo provozování střelnic), a to především z důvodu možného adresného vynucování povinností stanovených návrhem zákona o zbraních, řádného prošetření případných bezpečnostních incidentů ve spojitosti s nakládáním se zbraněmi nebo střelivem a celkově bezproblémovým zajištěním vnitřní i vnější bezpečnosti České republiky.

Ad (6)

Nedotknutelnost a důvěrnost osobních údajů zpracovávaných orgány veřejné moci podle návrhu zákona o zbraních je zaručena zásadami i faktickým vedením konkrétních správních řízení, jakož i uložením osobních údajů v neveřejném zabezpečeném informačním systému veřejné správy CRZ. Tyto osobní údaje nelze, v duchu návrhu zákona o zbraních, navíc sdílet s jinými osobami než s příslušnými orgány veřejné moci v konkrétních případech (trestní řízení, správní řízení anbeo předávání konkrétně stanoveného okruhu osobních údajů v případech podle přímo použitelných předpisů EU). Jedinými soukromoprávními subjekty oprávněnými vstupovat do CRZ jsou držitelé zbrojních licencí, a to v případech vymezených v § 74 až 76, a to v souladu s § 132. Bez tohoto základního rámce vedení evidence v CRZ nelze zaručit bezpečné nakládání se zbraněmi a střelivem a zejména možnost trasování zbraní v souladu s požadavky kodifikované směrnice o zbraních.

Promítnutí výše uvedených zásad zpracování osobních údajů do činnosti držitelů zbrojních licencí

Ad (1)

Zásadním věcným důvodem pro zpracování osobních údajů dotčených osob držiteli zbrojních licencí je zajištění odpovídajícího plnění úkolů při nakládání se zbraněmi a střelivem v rámci činnosti držitele zbrojní licence, jakož i zajištění toho, že zbraň nebo střelivo není předáno, resp. převedeno na k tomu nezpůbilou osobu. Zajištění toho, že se zbraněmi a střelivem nakládají jen k tomu oprávněné osoby, a to i v rámci transferů mezi soukromoprávními subjekty, je ostatně ustředním cílem právní úpravy v oblasti zbraní a střeliva. Jen při zachování požadavku na oprávněné nakládání se zbraněmi a střelivem lze zaistit také naplnění cíle sekundárního, a to zajištění plnohodnotné a vypovídající evidence o aktuálně v rukou veřejnosti se nacházejících zbraních.

Nicméně ze strany podnikatelů v oboru zbraní a střeliva se pro zpracování osobních údajů uplatní primárně požadavky nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679, přičemž účel zpracovávání osobních údajů zde bude prakticky vždy dán přímo požadavky zákona o zbraních.

Ad (2)

Účel zpracování osobních údajů je jednoznačně stanoven už samotným předmětem návrhu zákona. Nakládání se zbraněmi a střelivem musí být svěřen pouze omezenému okruhu osob, které splňují nadstandardní kvalifikační předpoklady (bezúhonnost, spolehlivost, zdravotní způsobilost, odborná způsobilost apod.) a nepředstavují riziko pro samotného podnikatele, natož pro zájmy tohoto státu. Přitom se nejedná pouze o držitele zbrojních oprávnění, ale i o osoby v pracovněprávním, členském nebo obdobném vztahu k držiteli zbrojní licence a případně též o další osoby, zejména o držitele zapsaných autorizací, kteří jsou oprávněni nakládat se zbraněmi kategorie PO, a případně též o držitele oprávnění provést přeshraniční přemístění zbraně nebo střeliva. Z pohledu nakládání se zbraněmi a střelivem ve vztahu k držiteli zbrojní licence se jeví jako zásadní i odborná způsobilost držitelů zbrojních oprávnění, která musí být pravidelně obnovována formou školení a případně také pravidelných střeleb zajišťovaných podnikatelem.

Ad (3) a (4)

Rozsah a přesnost zpracovávaných osobních údajů musí odpovídat účelu návrhu zákona, tedy stanovení odpovídajících podmínek pro zákonem aprobované a současně bezpečné nakládání se zbraněmi a střelivem. Držitel zbrojní licence musí disponovat, alespoň v minimálním rozsahu informacemi (osobními údaji) o osobách, které jsou vůči němu v pracovněprávním, členském nebo obdobném vztahu a které korespondují s požadavky speciálních zákonů na vznik, změnu případně skončení pracovního poměru, členského vztahu nebo obdobného vztahu s konkrétní osobou. Stejně tak s ohledem na povinnost vést evidenci o zbraních a střelivu, s nimiž takový podnikatel v oboru zbraní a střeliva provádí transakce, včetně jejich převádění na jiné držitele příslušných oprávnění, musí být držitel zbrojní licence schopen tyto údaje zákonem vyžadovaným způsobem zapisovat do CRZ. Rovněž v tomto ohledu se jedná o naplnnění požadavků kodifikované směrnice o zbraních.

Ad (5)

Doba uložení osobních údajů držitelem zbrojní licence v případě osob, které plní úkoly v rámci jeho činnosti, je vázána na dobu existence pracovněprávního, členského nebo obdobného vztahu konkrétní osoby vůči držiteli zbrojní licence. Vedle toho platí, že orgány veřejné moci uchovávají předmětné osobní údaje v CRZ po stanovenou dobu. Doba zpracování osobních údajů o držitelích zbraní se pak řídí požadavky kodifikované směrnice, přičemž se jedná již o údaje, které po jejich zadání do CRZ nadále nezpracovává držitel zbrojní licence, nýbrž jsou vedeny přímo v CRZ a jejich správcem je tedy policie.

Ad (6)

Nedotknutelnost a důvěrnost osobních údajů zpracovávaných držiteli zbrojních licence o svých zaměstnancích je zaručena předpisy pracovního, občanského a trestního práva.

X. Zhodnocení korupčních rizik

Navrhovaná úprava nepředpokládá významnější či nová korupční rizika, a to zejména s ohledem na nastavení jednoznačných a přezkoumatelných kritérií rozhodování správních orgánů.

V případě zkoušek odborné způsobilosti žadatelů o vydání zbrojního oprávnění je prostor pro korupční jednání minimalizován několikanásobnými opatřeními:

- zachování institutu zkušebního komisaře jakožto nezávislé odborně způsobilé osoby,

- prováděním celé zkoušky odborné způsobilosti pod přímým dozorem policie,

- zavedení explicitních kritérií pro opakování zkoušky v rámci stanovené doby,

- zakotvení institutu komisionální zkoušky, v rámci níž by mělo docházet k přezkumu praktické odborné způsobilosti žadatele o vydání zbrojního oprávnění, pokud v praktické části zkoušky u předcházejících 2 pokusů před (pokaždé jiným) zkušebním komisařem neuspěje.

XI. Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu

Návrh zákona má pozitivní dopady na bezpečnost a obranu státu.

Oblast nakládání se zbraněmi je jednou z klíčových oblastí právní úpravy v bezpečnostní oblasti. Jedná se primárně o oblast vnitřní bezpečnosti státu. Regulace zbraní je jednou z nejstarších oblastí státní regulace jako takové, v podmínkách České republiky a s ohledem na oblast palných zbraní (které jsou naprosto dominantní z hlediska působnosti navrhovaného zákona) jde o regulaci jdoucí takřka půl tisíciletí nazpět, neboť první komplexní úpravu nakládání s palnými zbraněmi v tuzemských podmínkách zavedlo v návaznosti na Vladislavské zřízení zemské tzv. Zřízení o ručnicích z roku 1524.

V průběhu 20. století byly některé aspekty nakládání se zbraněmi předmětem též norem s bezprostředním dopadem na bezpečnost státu (např. zákon č. 50/1923 Sb., na ochranu republiky, který poprvé zahrnul kupř. faktický zákaz nakládání s dělostřeleckými zbraněmi, samočinnými zbraněmi či s vojenskou municí).

Předkládaný návrh nového zákona o zbraních přispívá bezpečnosti a obraně státu zejména v těchto oblastech:

- zajištění základního předpokladu bezpečného nakládání se zbraněmi v civilní sféře v podobě regulace přístupu ke zbraním a v případě účinějších zbraní zajištění efektivního rámce posuzování způsobilosti k nakládání se zbraněmi,

- důsledná a rigorózní (v technickém smyslu) kategorizace zbraní, tak aby režim nakládání se zbraněmi konkrétního konstrukčního (funkčního, resp. výrobního) řešení vždy odpovídal účelu zákona a korespondoval zákonodárcem identifikované rizikovosti toho kterého druhu zbraně či střeliva,

- zajištění důsledné evidence zbraní podléhajících registraci a zbraní kategorie PO,

- zabezpečení přiměřených podmínek fungování střelnic coby základní infrastruktury, v jejímž rámci se držitelé zbraní zdokonalují v dovednostech a znalostech v bezpečném nakládání se zbraněmi,

- zajištění podmínek pro zabezpečení skladování zbraní jak v případě individuálních držitelů, tak i v rámci např. výrobních podniků,

- zajištění oprávnění policie pro preventivní zadržení, resp. zajištění zbraní v případě, kdy byť i jen hrozí jejich zneužití pro protiprávní jednání.

K § 1

Ustanovení naplňuje povinnost odkázat na transponovaný evropský právní akt a dále upravuje obecně věcnou působnost zákona. Zákon upravuje zejména nakládání se zbraněmi a střelivem.

Na rozdíl od dosavadní právní úpravy se v úvodním ustanovení zákona nehovoří o střelných zbraních. Působnost zákona z hlediska pojmu „zbraně“ je vymezena tím, jaké zbraně jsou zařazeny do jednotlivých kategorií, které zákon vymezuje (viz dále § 2 a přílohy č. 1 a 2).

Zákon nově zavádí jednak pojem „regulované součásti zbraně“ a jednak „aktivní komponenty střeliva“. Oba pojmy jsou dále taxativně definovány v normativním textu, ale ve vymezení oblasti působnosti zákona v § 1 odst. 1 uvedeny samostatně nejsou. Je tomu tak proto, že dále v textu návrhu se na nakládání s aktivními komponenty střeliva vztahuje režim střeliva (kat. S1 a S4) a na režim regulovaných součástí zbraní se podle § 9 použije vždy (byť někdy s určitými specifiky vyplývajícími z technické podstaty regulovaných součástí zbraní) režim zbraní určité kategorie (resp. na nadlimitní zásobníky režim střeliva kat. S2). Je tedy zřejmé, že uvádí-li (na kterémkoli místě) zákon pojmy „zbraň“ nebo „střelivo“, zahrnují tyto pojmy v uvedeném smyslu i regulované součásti zbraní a aktivní komponenty střeliva.

Provozování střelnice nemusí být ze strany jejího provozovatele přímo spojeno s nakládáním se zbraněmi nebo střelivem, proto je tento aspekt věcného rozsahu zákona uveden samostatně.

Zákon v rámci negativního vymezení své působnosti zavádí pojem „vyňatých veřejnoprávních institucí“, které taxativně vyjmenovává. Jde o ústřední orgány státní správy a další orgány, jakož i ozbrojené síly a bezpečnostní sbory, jejichž působnost je s nakládáním se zbraněmi inherentně spojena. Je vhodné upozornit, že pojem bezpečnostní sbory podle § 1 odst. 1 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů, zahrnuje tyto bezpečnostní sbory: „Policie České republiky, Hasičský záchranný sbor České republiky, Celní správa České republiky, Vězeňská služba České republiky, Generální inspekce bezpečnostních sborů, Bezpečnostní informační služba a Úřad pro zahraniční styky a informace“. Vedle toho je nezbytné rovněž uvést, že pod pojmem „Ministerstvo obrany“ je nezbytné rozumět také zpravodajskou službu Vojenské zpravodajství, které je podle § 3 písm. c) zákona č. 153/1994, o zpravodajských službách České republiky, ve znění pozdějších předpisů, součástí právě Ministerstva obrany, a dále též Vojenskou policii, která je rovněž součástí Ministerstva obrany, a to podle § 1 odst. 2 zákona č. 300/2013 Sb., o Vojenské policii a o změně některých zákonů (zákon o Vojenské policii), ve znění pozdějších předpisů. A konečně pojem „ozbrojené síly České republiky“ zahrnuje dle § 3 odst. 2 zákona č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, ve znění pozdějších předpisů, Armádu České republiky, Vojenskou kancelář prezidenta republiky a Hradní stráž Ve všech případech se jedná zásadně pouze o orgány veřejné moci České republiky.

Na nakládání se zbraněmi v rámci výkonu působnosti vyňatých veřejnoprávních držitelů se zákon nepoužije vůbec, ledaže se tak ve výjimečných případech stanoví výslovně. Jakmile by ale byly tyto zbraně předány jakémukoli jinému subjektu, který není vyňatou veřejnoprávní institucí, použije se zákon na nakládání s nimi v plném rozsahu.

Nakládání se zbraněmi a střelivem není na rozdíl od dosavadní právní úpravy vázáno na účel tohoto nakládání (např. výzbroj, zbraně určené k ověřování, zbraně určené k výzkumně- vývojovým účelům atd.), neboť tato koncepce se již v současné době jeví jako příliš úzká a neosvědčuje se. Je proto zvolen opačný, podstatně jednodušší a jednoznačnější přístup, tedy vynětí z působnosti zákona není odvíjeno od zbraní určených k určitým účelům v rámci činnosti vyňaté veřejnoprávní instituce, ale od postavení vyňaté veřejnoprávní instituce samotné. Tak by měl zákon o zbraních zabraňovat i vzniku nejasností v případě kupř. pouze dočasného předání jím držených zbraní jinému subjektu (např. za účelem opravy).

Zákon nově explicitně neuvádí případy, kdy se zákon nepoužije na nakládání se zbraněmi a střelivem, s nimiž na území České republiky nakládají ozbrojené síly či bezpečnostní složky jiného státu. V těchto případech se bude vždy jednat o postup podle mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu České republiky, a nakládání se zbraněmi a střelivem v těchto případech se tedy bude odvíjet od odlišného (mezinárodněprávního) právního základu.

Jedním z typických případů, kdy může docházet ke konfrontaci nakládání se zbraněmi vyňatou veřejnoprávní institucí a postupem jiných subjektů podle zákona o zbraních, je situace, kdy vyňatá veřejnoprávní instituce provádí střelbu na střelnici provozované podle tohoto zákona. Vzhledem k tomu, že bezpečnost střelby na konkrétní střelnici je otázkou primárně technicko- organizační a nikoli právní, je nezbytné, aby i vyňatá veřejnoprávní instituce v plném rozsahu respektovala bezpečnostní parametry střelnice v rozsahu vyplývajícím z jejího platného provozního řádu, který odráží splnění požadavků tohoto zákona, ale např. i stavebního zákona nebo požadavků na ochranu veřejného zdraví.

K § 2

Jsou vymezovány některé ústřední, primárně technické pojmy, konkrétně pojem zbraň, střelivo a regulovaná část zbraně. Návrh používá pojem „zbraň“, nikoli „střelná zbraň“, neboť některé ze zbraní zahrnutých do kategorií zbraní nejsou zbraně střelné (vysokofrekvenční a laserové zbraně či plamenomety). Palná a plynová zbraň je zbraní podle navrhovaného zákona vždy, nevyplývá-li z jiného právního předpisu (např. ze zákona o technických požadavcích na výrobky) něco jiného.

Zákon nově zavádí pojem „regulované součásti zbraní“. Těmito součástmi se rozumí hlavní části zbraní, součásti zbraní umožňující samočinnou střelbu, polotovary hlavních částí zbraní podléhajících registraci, tlumiče hluku výstřelu a nadlimitní zásobníky.

Detailní technické definice jsou uvedeny dále v příloze č. 1 k zákonu.

Dopady některých terminologických posunů (např. tlumiče hluku výstřelu již nebudou považovány za zbraně, ale za regulované součásti zbraní) budou ve vztahu k jiným právním předpisům řešeny posléze předkládaným změnovým zákonem.

K § 3

Dále se vymezují některé základní průřezové pojmy, s nimiž zákon o zbraních pracuje. Další pojmy, zejména takové, které jsou používány pouze v omezených případech, jsou pak vymezeny až dále v textu zákona na místech, které se jich komplexněji dotýkají. V tomto ustanovení jsou definovány pojmy obecnější právní povahy.

Zcela nově je vymezen pojem „nošení“. Nově se hovoří výhradně o nošení zbraně (nikoli střeliva). Nošení je vymezeno přímo a taxativně, nikoli jako „zbytková“ forma nakládání se zbraněmi oproti jejich držení (pojem „držení“ zákon vůbec nezavádí, nanejvýše se v tomto směru opírá o obecný smysl slova držet či držitel, resp. vychází z pojmu držby ve smyslu soukromého práva). Nošením zbraně se tak rozumí výhradně nakládání s ní na místě veřejnosti přístupném, a to pokud je zbraň nabita (přitom nemusí být nošena viditelně, ale právě i skrytě) anebo je nošena viditelně (v takovém případě nemusí být nabita). Místem veřejnosti přístupným se v tomto směru rozumí jakékoli místo, na něž není přístup k tomu oprávněnou osobou omezován nebo jinak regulován. Kupř. veřejné prostranství, veřejně přístupné lesy či vodní plochy, veřejnosti přístupné obchodní prostory provozoven apod. jsou jednoznačně považovány za veřejnosti přístupná místa. Naopak obydlí, uzavřené provozy či prostory, do nichž lze vstupovat jen po prokázání určitého oprávnění, pozvání apod. jednoznačně nejsou považovány za místa veřejnosti přístupná; na formu a oprávněnost nakládání se zbraněmi, pokud jde o jejich „nošení“ na těchto místech, se použije princip „pána domu“, který je oprávněn přístup se zbraněmi na taková místa (avšak pouze v rovině soukromoprávní) libovolně povolit nebo naopak omezit. Pojem „nabitá zbraň“ zahrnuje zbraň, kterou lze za nabitou považovat s ohledem na její konkrétní konstrukční řešení. Nabitou zbraní bude nepochybně zbraň, která bude obsahovat náboj, nábojku či dělené střelivo ve své nábojové komoře či zásobníku vloženém ve zbrani; naopak samotný „naplněný“ zásobník, který ovšem není vložen ve zbrani, nelze vykládat jako nabitou zbraň, a to ani tehdy, pokud osoba, která s ním nakládá, má současně ve své dispozici i odpovídající (ale jinak „vybitou“)

zbraň. Na rozdíl od dosavadní právní úpravy se rovněž jednoznačněji vymezuje institut nošení, a to zejména s ohledem na viditelné nošení zbraně, kdy na veřejně přístupném místě se bude v případě viditelného nakládání se zbraní vždy jednat o nošení zbraně, ať již je viditelná zbraň nošena v nabitém nebo vybitém stavu.

Pro správní orgán policie, který vykonává většinu její působnosti podle zákona, se nově používá obecně pojem „krajské ředitelství policie“, přičemž v praxi bude agenda zákona o zbraních vykonávána specializovaným organizačním článkem krajského ředitelství policie, který má danou agendu na starosti, a je tedy na rozdíl od zbytku krajského ředitelství policie správním orgánem v rámci působnosti policie podle zákona o zbraních.

Pojem nakládání je zákonem o zbraních vymezen relativně obecně, není stanoven taxativním výčtem forem nakládání, tj. výčtem konkrétních činností, které mají být za nakládání v daném smyslu považovány. Ponechání této určité výkladové volnosti je plně v souladu s účelem zákona. Nakládáním se v podmínkách navrhovaného zákona rozumí jakékoli faktické nakládání se zbraněmi či střelivem, v naprosté většině případů pak bude takové nakládání zahrnovat přímou fyzickou manipulaci s danou zbraní nebo střelivem, případně ale i bezprostřední dohled nad osobou, která takto přímo se zbraní či střelivem manipuluje, nebo zajištění jejich bezpečného uskladnění (uložení) či nakládání s danými zbraněmi osobami v rámci činnosti jiného subjektu, typicky zaměstnavatele takových osob. Naproti tomu pouze právní jednání (např. nabytí nebo převod vlastnictví ke zbrani) je za nakládání se zbraní nebo střelivem považováno pouze v případech a v rozsahu, který zákon výslovně vymezuje. Jinými slovy, nabytí vlastnictví ke zbrani je např. nabyvatel povinen ohlásit krajskému ředitelství policie, ale na druhé straně se na takový případ (pokud půjde pouze o samotné právní jednání a současně nebude nabyvatel se zbraní fyzicky nakládat) nebude např. vztahovat zákaz požívání alkoholu. Zákonodárce pojem nakládání záměrně na detailnější (výčtové) úrovni nedefinuje, neboť na jedné straně lze tento pojem považovat za per se srozumitelný (rovněž viz např. přímo obdobném v kontextu nakládání se zbraněmi podle § 145 odst. 2 občanského zákoníku), a na straně druhé straně dále vyplývá konkrétní rozsah tohoto pojmu z konkrétních ustanovení navrhovaného zákona samotného.

Návrh nicméně zavádí dílčí negativní vymezení pojmu nakládání, kdy se za nakládání považují pouze ta jednání ryze právní povahy, tj. taková která nezahrnují přímé nebo nepřímé fyzické nakládání se zbraněmi nebo střelivem, pro která tento zákon výslovně upravuje příslušná pravidla. Takové právní nakládání se zbraní nebo střelivem je rovněž za nakládání považováno pouze v tom rozsahu, v němž ho zákon upravuje.

K § 4

Zákon zavádí celkem 6 kategorií zbraní. První 4 kategorie (R1 až R4) představují zbraně podléhající registraci. Zbraně kategorie PO jsou zbraněmi podléhajícími ohlášení. Zbraně kategorie NO jsou zbraněmi nepodléhajícími ohlášení. Je evidentní, že zkrácené názvy jednotlivých kategorií zbraní významově odrážejí tyto základní zákonné požadavky na nakládání s nimi (Registrace, Povinné Ohlášení, Nepodléhající Ohlášení). Zkrácené názvy kategorií jsou záměrně voleny tak, aby nevedly k záměnám za kategorie vymezované směrnicí o zbraních, ani dosavadním zákonem o zbraních. Na rozdíl od dosavadní právní úpravy je střelivo rozděleno do vlastních kategorií označených S1, S2, S3 a S4.

Názvy kategorií jsou zvoleny záměrně tak, aby nemohlo dojít k jejich záměně s názvy kategorií uvedenými ve směrnici o zbraních, resp. aby ani nedocházelo k nejasnostem při porovnávání kategorií zbraní podle dosavadního a podle tohoto zákona. Zásadním věcným důvodem, proč se této zmatečnosti vyhnout je fakt, že česká právní úprava do kategorií zbraní zařazuje i řadu zbraní, které stojí mimo působnost směrnice o zbraních (plynové zbraně, nástražné střelné systémy, dělostřelecké zbraně, výkonné lasery, plamenomety). Dalším důvodem je pak skutečnost, že na určité skupiny zbraní aplikuje tuzemská legislativa přísnější standard, než jaký směrnice o zbraních požaduje, a český zákon o zbraních je v tomto směru rovněž důkladnější a strukturovanější. Vztah kategorií zbraní a střeliva podle zákona o zbraních a podle směrnice o zbraních lze vymezit takto:

Kategorie R1 zahrnuje kategorii A1 až A3 podle směrnice o zbraních

- pozn.: kategorie R1 dále zahrnuje i dělostřelecké zbraně, střelné nástrahy, plamenomety a vysokofrekvenční zbraně,

- pozn.: výbušné vojenské střely mající povahu munice jsou regulovány v režimu zákona o munici (směrnice o zbraních nicméně technickou povahu těchto střel blíže nerozvádí)

Kategorie R2 zahrnuje kategorii A6 až A9 podle směrnice o zbraních

Kategorie R3 zahrnuje kategorii B podle směrnice o zbraních

Kategorie R4 zahrnuje kategorii C podle směrnice o zbraních

Kategorie PO zahrnuje zbraně, u nichž nelze jednoznačně určit, zda spadají do režimu

kategorie C podle směrnice o zbraních, ale z podstaty věci by do něj spadat měly (např. palné zbraně, které nejsou určeny ani pro střelivo s okrajovým, ani středovým zápalem, tedy např. zbraně pro dělené střelivo)

- pozn.: kategorie PO zahrnuje již i řadu zbraní, na které se směrnice o zbraních nevztahuje, např. výkonné plynové zbraně nebo tzv. Tasery

- pozn.: do kategorie PO jsou zahrnuty i expanzní zbraně, které odpovídají požadavkům podle prováděcí směrnice 2019/69

Kategorie NO zahrnuje pouze zbraně, na které se směrnice o zbraních nevztahuje

Kategorie S1 zahrnuje střelivo uvedené v kategorii A4 (a patrně i částečně A1) podle směrnice

o zbraních

Kategorie S2 zahrnuje střelivo uvedené v kategorii A5 podle směrnice o zbraních

Kategorie S3 zahrnuje střelivo spadající pod standardní režim čl. 13 směrnice o zbraních

Kategorie S4 zahrnuje střelivo, na které se směrnice o zbraních nevztahuje, nebo jehož

povahu směrnice jednoznačně nevymezuje

Zařazení jednotlivých druhů zbraní a střeliva (včetně jeho aktivních komponentů) do kategorií je provedeno v příloze č. 2 zákona.

K § 5

Zakotvují se některé zásady zařazování zbraní do kategorií. Základní zásadou je požadavek, aby zbraň byla zařazena do nejpřísnější kategorie, do které ji lze na základě jejích technických charakteristik zařadit. To neplatí v případě zbraní historických nebo neaktivních, u nichž je vždy hlavní právě splnění hlediska „historičnosti“, resp. „neaktivnosti“, a to bez ohledu na technickou (konstrukční, funkční) povahu těchto zbraní.

Pokud jde o palné zbraně, které nejsou v příloze č. 2 zákona výslovně uvedeny, posoudí se jako obdobná zbraň, jíž jsou z technického hlediska, popř. z hlediska svého účinku a účelu nejbližší. Takto by se např. zbraň typu „MetalStorm“ zařadila mezi zbraně kategorie R1, ačkoli jinak by se pro tento typ zbraně patrně mezi kategoriemi zbraní uvedenými v příloze č. 2 adekvátní druh zbraně hledal problematicky.

K § 6

Ustanovení řeší případy zbraní, které by jinak byly jinak považovány za zbraně kategorie NO nebo PO, ale jejichž kategorie se odvozuje od původně ostrých zbraní, z nichž byly tyto zbraně upraveny (konvertovány). Jde tedy např. o případ zbraní expanzních, které byly upraveny z původně ostré zbraně (kategorie A9, B8 a C5 ve smyslu směrnice o zbraních). Oproti evropské právní úpravě obsažené ve směrnici o zbraních je ale v zákoně o zbraních navrhované úpravě zvolen přístup významně širší a obecnější, a to tak, aby se zabránilo nelegálním rekonverzím zbraní upravených z ostrých na zbraně např. vzduchové, perkusní nebo zbraně pro střelivo typu Flobert.

Vládě se rovněž ukládá stanovení dovoleného výrobního provedení zbraní kategorie PO a NO. Dovolené výrobní provedení stanovené nařízením vlády bude mít dopad na kategorizaci pouze u zbraní nově uváděných na trh a nebude tedy znamenat rekategorizaci zbraní, které jsou již do oběhu uvedeny; to se však a priori vztahuje nikoli na typ zbraně, ale vždy toliko na konkrétní zbraně daného typu uváděné na trh po nabytí účinnosti daného nařízení vlády. Požadavky na dovolené výrobní provedení musí být odůvodněny potřebou zabránit úpravě zbraně kategorie PO nebo NO na zbraň podléhající registraci. V případě poplašných a signalizačních zbraní bude tímto nařízením vlády provedena též implementační povinnost ve vztahu k prováděcí směrnici 2019/69.

K § 7

Zákon taxativně shrnuje podmínky pro nakládání se zbraněmi jednotlivých kategorií. Hovoří-li se o povolení pro přeshraniční přemístění zbraně určité kategorie, je třeba tím rozumět jak povolení pro dočasné přemístění a používání takové zbraně vydávané podle zákona o zbraních (evropský zbrojní pas a zbrojní průvodní list), tak ale i povolení pro vývoz, resp. dovoz dané zbraně vydávané podle jiného právního předpisu (v takovém případě stanovuje dané osobě zákon o zbraních pouze další podmínky např. z hlediska registrace nebo přepravy takové zbraně). Tyto podmínky jsou rovněž vymezeny s ohledem např. na muzea, nebude-li se jednat o vyňaté veřejnoprávní instituce, přičemž režim nakládání se zbraněmi se v případě nevyňatých veřejnoprávních institucí bude řídit režimem vymezeným v souhlasu Policejního prezidia, a v případě „soukromých“ muzeí se pak bude konkrétní režim odvíjet od toho, budou- li provozována držitelem zbrojní licence skupiny ZL1 nebo ZL2 (popř. ZL3).

Nově se se zbraněmi kategorie R1 umožňuje nakládat pouze držitelům zbrojních licencí, resp. nevyňatým veřejnoprávním institucím, nikoli ale již držitelům zbrojních oprávnění.

K § 8

Obdobně jako v případě zbraní se též pro střelivo zakotvují obecné podmínky nakládání. V případě střeliva kategorie S1 se obdobně neumožňuje nakládání s ním držitelům zbrojních oprávnění. Pro střelivo kategorie S1 nebo S2 se vyžaduje (mimo případů, kdy s takovým střelivem nakládá držitel zbrojní licence skupiny ZL1) předchozí povolení krajského ředitelství policie v podobě výjimky příslušné kategorie.

Ustanovením se rovněž implementují požadavky vyplývající z článku 13 kodifikované směrnice o zbraních ve vztahu k nakládání se střelivem.

K § 9

Toto ustanovení vymezuje právní režim nakládání s regulovanými součástmi zbraní. Obecně platí, že regulované součásti zbraní nejsou zařazeny do konkrétní kategorie (v zásadě s výjimkou tlumičů hluku výstřelu, které jsou bez dalšího podřízeny obdobnému režimu jako zbraně kategorie R4), ale v různém rozsahu se na ně použijí ustanovení o nakládání se zbraněmi, popř. střelivem určité kategorie.

Hlavní část zbraně obdobně jako v dosavadním zákoně o zbraních následuje kategorii zbraně, jejíž je součástí. Zákon nově zavádí interpretační pravidlo pro případy, že se s hlavní částí zbraní nakládá samostatně, což může být pro určení kategorie někdy problematické (zejména třeba v případě hlavní, které mohou být často bez jakékoli změny součástí zbraní různých kategorií). Samotné hlavní části zbraně se přiřadí kategorie zbraně, pro kterou je buďto daná hlavní část přímo určena (např. v případě zakoupení náhradní hlavní části pro zbraň, se kterou daná osoba již nakládá), a nelze-li takto vycházet z uvedeného základního pravidla, pak se kategorie hlavní části určí podle toho, pro jakou zbraň je taková hlavní část původně nebo obvykle určena. Těmto kritériím je třeba konkrétní případ subsumovat postupně, a k hodnocení podle dalšího kritéria přistupovat, pokud se kategorii hlavní části zbraně nepodaří určit podle kritéria dřívějšího.

Se součástí zbraně umožňující samočinnou střelbu smí nakládat pouze osoba oprávněná nakládat s příslušnou samočinnou zbraní. V zásadě tedy bude s těmito mechanismy a zařízeními nakládat osoba oprávněná nakládat se zbraněmi kategorie R1 (v případě součásti umožňující samočinnou střelbu určené pro ostrou samočinnou zbraň), R2 (v případě součásti umožňují samočinnou střelbu určenou pro akustickou a salutní zbraň) anebo PO (v případě součásti umožňující samočinnou střelbu určenou pro poplašnou a signalizační zbraň).

S polotovarem hlavní části zbraně určené pro zhotovení hlavní části zbraně podléhající registraci smí nakládat pouze držitel některé ze skupin zbrojní licence nebo osoba oprávněná provést přeshraniční přemístění takového polotovaru.

Na režim nakládání se samotným nadlimitním zásobníkem se přiměřeně použijí ustanovení o střelivu kategorie S2, zejména pak ustanovení o výjimce kategorie S2. Naopak např. ustanovení o zabezpečení střeliva na situaci zásobníků patrně vztáhnout nelze, neboť zásobník není sám o sobě nebezpečným předmětem. Tato koncepce je analogická přístupu směrnice o zbraních, která nakládání se samotnými nadlimitními zásobníky vymezuje v čl. 13. Je třeba upozornit, že střelivo kategorie S2 a jeho režim odpovídá kategorii A podle směrnice o zbraních (jde o střelivo zařazené do kategorie A5).

Polotovary hlavních částí zbraně, nadlimitní zásobníky a ani součásti zbraně umožňující samočinnou střelbu nejsou přímo zařazeny mezi zbraně určité kategorie, a pokud vůbec, pak se tato ustanovení na ně použijí pouze přiměřeně, a to zejména pokud jde o požadavek na konkrétní oprávnění pro nakládání s nimi. Naopak se v těchto případech nepoužijí např. ustanovení o povinnosti označení identifikačními údaji. V případě polotovarů hlavních částí zbraní podléhajících registraci dále v textu zákon vyžaduje jejich evidenci v soupisu (§ 75) a v případě nadlimitních zásobníků je dále upraven režim jejich použití ve zbrani kategorie odlišné od zbraně kategorie R2 (§ 10 odst. 3).

K § 10

Zákon stanovuje některá další obecná omezení oprávnění nakládání se zbraněmi, střelivem a regulovanými součástmi zbraní.

Se zbraněmi podléhajícími registraci a zbraněmi kategorie PO a střelivem kategorie S1 až S3 smí v rámci podnikání v oboru zbraní a střeliva (tj. podnikání, jehož předmětem je zejména výroba, opravy a prodej zbraní a střeliva) nakládat pouze držitel zbrojní licence skupiny ZL1. Rovněž však se zbraněmi kategorie NO a se střelivem kategorie S4 (s výjimkou expanzních přístrojů a pro ně určených nábojek) smí coby podnikatel v oboru zbraní a střeliva nakládat pouze držitel zbrojní licence, nicméně nemusí jít o zbrojní licenci skupiny ZL1, ale postačuje případně i jen zbrojní licence skupiny ZL2.

Z hlediska nakládání s nadlimitními zásobníky se stanovuje – obdobně jako tomu bylo v případě § 3 odst. 5 dosavadního zákona o zbraních – že pro nakládání se samonabíjecí palnou zbraní určenou pro střelivo se středovým zápalem, do které je vložen nadlimitní zásobník, se vyžaduje odpovídající výjimku (buď výjimku kategorie R2 nebo kategorie S2 pro nadlimitní zásobníky). To platí i v případě zbraní, které byly původně zaregistrovány jako zbraně jiných kategorií, ale jejich držitel by si k nim hodlal pořídit nadlimitní zásobník.

Zakazuje se nabývání zbraní podléhajících registraci, zbraní kategorie PO a palných zbraní kategorie NO, jakož i veškerého střeliva obsahujícího aktivní slože prostřednictvím distančních spotřebitelských smluv. Při uzavření takové smlouvy bude vždy nutný bezprostřední kontakt mezi dvěma osobami oprávněnými s danými zbraněmi nebo střelivem nakládat, kdy zároveň dojde ke vzájemnému ověření jejich totožnosti a oprávněnosti nakládaní s danými zbraněmi a střelivem.

K § 11

Zákon nově shrnuje téměř všechny povinnosti ukládané osobám nakládajícím se zbraněmi na jednom místě. Další zde neuvedené (resp. neshrnuté) povinnosti jsou pak ukládány v textu zákona pouze výjimečně některým speciálním subjektům, a to konkrétně držitelům zbrojních licencí a provozovatelům střelnic, správcům střelnic a případně ošetřujícím lékařům.

K § 12

Zbrojní oprávnění je základním druhem oprávnění, na jehož základě je fyzická (nepodnikající) osoba oprávněna nakládat se zbraní podléhající registraci a střelivem kategorie S1 až S3.

Zákon nově zavádí namísto většího počtu skupin zbrojního průkazu upraveného v dosavadním zákoně o zbraních pouze dva druhy zbrojního oprávnění.

Obecné zbrojní oprávnění zahrnuje v zásadě oprávnění držitele dosavadního zbrojního průkazu skupiny A, B a C, jakož i oprávnění připravovat se na budoucí povolání zahrnující nakládání se zbraněmi a střelivem, ale i vykonávat takové povolání v případech, nevyžaduje- li zákon explicitně, aby daná osoba byla držitelem rozšířeného zbrojního oprávnění.

Rozšířené zbrojní oprávnění odpovídá zbrojnímu průkazu vydanému pro všechny skupiny podle dosavadního zákona o zbraních. Tento druh zbrojního oprávnění opravňuje svého držitele oproti obecnému zbrojnímu oprávnění též k

- skrytému nošení zbraně podléhající registraci za účelem ochrany života, zdraví a majetku,

- výkonu zaměstnání zahrnujícího nošení zbraně podléhající registraci za účelem obdobným ochraně života, zdraví nebo majetku, nebo provádění dohledu nad osobou, která pro držitele zbrojní licence provádí určité úkoly, aniž by sama byla držitelem zbrojního oprávnění (taková osoba ovšem není oprávněna při této činnosti zbraň svěřovat, přenechávat, převádět, nosit nebo používat ke střelbě),

- výkonu funkce hlavního zbrojíře držitele zbrojní licence skupiny ZL1, popř. ZL3,

- výkonu funkce zkušebního komisaře.

Oba druhy zbrojního oprávnění se rovněž odlišují z hlediska podmínek kladených na žadatele o jejich vydání zejména z hlediska věku a odborné způsobilosti. V případě rozšířeného zbrojního oprávnění vyžaduje zákon dosažení věku 21 let a současně neumožňuje vydat tento druh zbrojního oprávnění mladší osobě, zkouška odborné způsobilosti žadatele o vydání rozšířeného zbrojního oprávnění je rovněž náročnější, a to jak z hlediska její teoretické tak i praktické části.

Nepředpokládá se obligatorní vydávání dokladu prokazujícího, že je daná osoba držitelem zbrojního oprávnění. Zákon nicméně umožňuje vedle prioritní elektronické cesty též několik dalších způsobů prokázání, že je určitá osoba držitelem oprávnění podle tohoto zákona (nejen zbrojního oprávnění).

K § 13

Je zaveden pojem podmínky zbrojního oprávnění, přičemž obsahově vycházejí z podmínek, za nichž bylo podle dosavadní právní úpravy možno vydat zbrojní průkaz. Ve vazbě na směrnici o zbraních se rovněž jednoznačně stanovuje, že rámec posouzení toho, zda je určitá osoba ve spojení s nakládáním se zbraněmi podléhajícími registraci a střelivem rizikem pro veřejný pořádek a bezpečnost, se posuzuje zejména na základě její bezúhonnosti a spolehlivosti.

Zákon rovněž jednoznačněji prostřednictvím pojmu podmínky zbrojního oprávnění vyzdvihuje skutečnost, že tyto podmínky musejí být splněny po celou dobu, kdy je určitá osoba držitelem zbrojního oprávnění (přičemž toliko v případě odborné způsobilosti je splnění této podmínky ověřováno jen v rámci řízení o žádosti, naopak ostatní podmínky zbrojního oprávnění jsou i následně periodicky ověřovány, resp. jejich plnění je vyžadováno kontinuálně).

Mimo samotných podmínek zbrojního oprávnění v zákoně o zbraních pak bude standardně ještě stanovena podmínka uhrazení správního poplatku při podání žádosti o vydání zbrojního oprávnění. Tento poplatek bude jednotný (nebude rozdělen do 3 poplatků, jako je tomu podle dosavadní právní úpravy) a bude rovněž jednorázový (při periodickém prověřování podmínek zbrojního oprávnění již nebudou vybírány správní poplatky, jako tomu bylo podle dosavadní právní úpravy). Změna zákona o správních poplatcích je obsažena v samostatném doprovodném (změnovém) zákoně.

Nově je stanovován obecný požadavek předkládání lékařského posudku, jímž je coby součást podmínek zbrojního oprávnění prokazováno splnění podmínky zdravotní způsobilosti, vždy na období 5 let. Tento požadavek platí pro oba druhy zbrojních oprávnění.

Zákon zahrnuje také v zásadě dosavadní ustanovení § 18 odst. 3 zákona č. 119/2002 Sb., které umožňuje nevydat cizinci (mimo cizinců z EU a členských států NATO a některých dalších osob, které mají k takovým osobám určitý vztah, jakož i osobám, kterým byl v ČR udělen azyl) zbrojní oprávnění ani tehdy, pokud jsou jinak splněny všechny zákonem stanovené podmínky).

K § 14

Pravidla vymezující minimální věkové limity pro vydání zbrojního oprávnění v obecných rysech zachovávají kontinuitu s dosavadní právní úpravou, avšak obsahují některé změny. Oproti dosavadnímu zákonu o zbraních je stanovena jediná snížená věková hranice pro vydání zbrojního oprávnění, a to navíc pouze v případě jediného druhu zbrojního oprávnění. Tímto případem je obecné zbrojní oprávnění, u nějž lze základní věkový limit na úrovni 18 let v odůvodněných případech snížit na 15 let (obdobně jako tomu je v případě zbrojního průkazu skupiny B podle dosavadního zákona o zbraních). Lze upozornit, že ačkoli se v návrhu zákona o zbraních hovoří toliko o „střední škole“, s ohledem na § 7 odst. 3 školského zákona jsou do tohoto pojmu zahrnuty též gymnázia, střední odborné školy i střední odborná učiliště. Naopak v případě rozšířeného zbrojního oprávnění zákon možnost snížení standardní věkové hranice na úrovni 21 let vůbec nepředpokládá (v tomto ohledu zákon následuje logiku normativní konstrukce zbrojního průkazu skupiny E podle dosavadní právní úpravy).

K § 15

Zákon upravuje po věcné stránce způsob prokazování zdravotní způsobilosti obdobně jako dosavadní zákon o zbraních. Z hlediska formálního ale je nová právní úprava výrazně úspornější, neboť zákonodárce odstranil řadu duplicit, které dosavadní zákon o zbraních obsahoval ve vztahu ke zdravotnické legislativě. Při posuzování zdravotní způsobilosti je tak třeba nadále vycházet zejména ze zákona o specifických zdravotních službách, přičemž zákon nově upravuje pouze některá specifika posuzování zdravotní způsobilosti pro potřeby právní úpravy nakládání se zbraněmi.

Zásadní změnou oproti dosavadní právní úpravě je, že nově bude v případě vzniku pochybnosti o zdravotním stavu držitele zbrojního oprávnění žadatelem o vydání lékařského posudku sama policie. Z toho vyplývá též to, že v tomto případě bude právě policie hradit náklady posudkové péče.

Rozšiřuje se oprávnění policie nařídit přezkoumání zdravotní způsobilosti držitele zbrojního oprávnění, u něhož vyvstane konkrétní podezření, že podmínky této způsobilosti již nesplňuje. Nově je v odůvodněných případech krajské ředitelství policie oprávněno určit poskytovatele zdravotních služeb, který posudkovou péči zajistí, a to např. i tehdy, pokud je dáno podezření, že se taková osoba snaží ovlivnit nezávislost posouzení její zdravotní způsobilosti.

K § 16

Nově zákon rovněž zohledňuje v rámci zdravotní způsobilosti též fakt, zda bylo dané osobě uloženo v rámci trestního řízení ochranné léčení či zabezpečovací detence. V případě osob, které právě ochranné léčení nebo zabezpečovací detenci vykonávají, je zdravotní způsobilost vyloučena ex lege. Zdravotní způsobilost lze v takovýchto případech následně (poté, kdy byly ochranné léčení nebo zabezpečovací detence vykonány) prokázat, ale vyžaduje se k tomu předložení (vedle standardního posudku registrujícího poskytovatele zdravotních služeb) též znalecký posudek osvědčujících způsobilost takové osoby. Tyto znalecké posudky musí být z podstaty věci zpracovány znalci v oboru zdravotnictví, a to konkrétně z těch odvětví, která věcně odpovídají důvodům, pro které bylo ochranné léčení, resp. zabezpečovací detence uloženy. Obdobně se postupuje též v případě osoby, která je nebo která byla držena ve zdravotním ústavu bez svého souhlasu podle zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, nebo osoby, u které bylo v minulosti z důvodu nepříčetnosti zastaveno trestní stíhání nebo řízení o odpovědnosti za přestupek.

K § 17

Ošetřující lékař je povinen oznámit policii podezření, že pacient není zdravotně způsobilý podle zákona o zbraních, pokud je mu známo, že je taková osoba držitelem příslušného oprávnění k nakládání se zbraněmi (nemusí se jednat vždy o zbrojní oprávnění, může jít i o oprávnění držitele zapsané autorizace podle § 55). Zachovávají se instituty dosavadní právní úpravy vztahující se k oprávnění kteréhokoli lékaře ověřit si, zda je určitá osoba držitelem zbrojního oprávnění nebo zapsané autorizace, pokud nabude podezření, že taková osoba nesplňuje příslušné požadavky na zdravotní způsobilost; toto ověření by mělo být nově umožněno též prostřednictvím aplikace centrálního registru zbraní.

K § 18

Výrazně nově a důsledněji je koncipována podmínka bezúhonnosti. Jednak je vždy zcela rovnocenně zohledněn požadavek bezúhonnosti jak ve vztahu k fyzické, tak i právnické osobě, jednak dochází ke zjednodušení právní úpravy a jednak je navržen zcela nový striktní přístup ve vztahu k trestným činům, které jsou z pohledu nakládání se zbraní nejrizikovější. I nadále jsou jak kritéria bezúhonnosti, tak i spolehlivosti aplikována stejně vůči všem žadatelům, tedy zejména bez rozlišení trestní (resp. přestupkové) odpovědnosti dospělých osob a mladistvých.

Doživotní nemožnost získání zbrojního oprávnění je dána u trestných činů, za něž trestní zákoník umožňuje uložit výjimečný trest. Není rozhodné, zda v konkrétním případě byl výjimečný trest skutečně uložen, zákon předpokládá uplatnění uvedeného principu již v okamžiku pravomocného odsouzení za trestný čin, za který takový trest uložit lze. V tomto ohledu je třeba vždy rovněž rozlišovat i konkrétní právní úpravu trestního zákoníku, přičemž v některých případech je trestným činem zakládajícím doživotní ztrátu bezúhonnosti toliko kvalifikovaná skutková podstata trestného činu, nikoli její skutková podstata základní (tzn. jde toliko o konkrétní skutkovou podstatu trestného činu podle příslušného odstavce, za který lze výjimečný trest uložit, a nikoli o jakýkoli trestný čin dle příslušného paragrafu). Výjimečný trest může být uložen jen za zvlášť závažný zločin (tj. podle § 14 odst. 3 trestního zákoníku za úmyslný trestný čin, za který trestní zákoník stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí sazby nejméně deset let), u něhož to navíc trestní zákoník ve zvláštní části výslovně dovoluje (viz § 54 odst. 1 trestního zákoníku). Rozhodující pro posouzení, zda daný trestný čin do výčtu spadá či nikoli, je tedy skutečnost, podle jaké právní kvalifikace by byl pachatel uznán vinným ve výroku o vině odsuzujícího rozsudku, nikoli uložený trest. Kvalifikace neznamená podřazení skutku pouze pod určitý „paragraf“, je nutné skutek subsumovat pod konkrétní skutkovou podstatu, tj. základní nebo kvalifikovanou (na základě toho se pak určuje, zda se jedná o zločin nebo přečin, případně zvlášť závažný zločin); tím se pak odlišuje i závažnost spáchaného skutku.

V případech, kdy byl úmyslný trestný čin spáchán násilím, za použití pohrůžky násilí nebo jiné těžké újmy nebo ve spojitosti se zbraní, střelivem, municí nebo výbušninou, zákon nově prodlužuje o jednu třetinu dobu, po kterou není odsouzený považován za bezúhonného, resp. stanovuje ve všech případech její minimální výměru na 10 let.

Explicitně je zakotvováno kritérium posouzení vlivu cizozemského odsouzení na bezúhonnost podle tuzemské právní úpravy, tak aby na bezúhonnost držitele zbrojního oprávnění nemělo vliv odsouzení v jiném státě za takový kriminální čin, který podle tuzemského trestního zákoníku kupř. není vůbec považován za trestný čin. Při posouzení vlivu cizozemského odsouzení na bezúhonnost je třeba posoudit, odpovídá-li čin, za který byl pachatel v zahraničí odsouzen, svými znaky některé ze skutkových podstat trestných činů podle trestních předpisů České republiky, a to konkrétně těch, které jsou relevantní pro posouzení bezúhonnosti podle zákona o zbraních.

K § 19

Z hlediska posuzování spolehlivosti se důsledněji upravuje otázka tzv. odklonů v rámci trestního řízení a nově se explicitně zohledňuje i fakt, že dané osobě byl uložen (v době posuzování spolehlivosti platný) zákaz činnosti spočívající v nakládání se zbraněmi nebo střelivem.

Zákon nově pamatuje též na „jednání mající znaky přestupku“, kterým je jednání naplňující znaky přestupku, kterého se dopustí osoby vyňaté z působnosti zákona o odpovědnosti za přestupky podle § 4 zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich. Takové jednání lze za předpokladu, že se projedná podle zvláštních právních předpisů, zohlednit pro účely posouzení spolehlivosti dané osoby. Jedná se tedy zejména o protiprávní jednání odpovídající přestupku, jehož se dopustil příslušník bezpečnostního sboru nebo osoba podléhající vojenské kázeňské pravomoci, nebo případně též osoba během výkonu vazby, trestu odnětí svobody nebo zabezpečovací detence, a které bylo projednáno podle zvláštního právního předpisu. Pojem „jednání mající znaky přestupku“ rozhodně nelze vykládat tak, že zahrnuje jednání osob standardně spadajících do působnosti zákona č. 250/2016 Sb., které však nebylo projednáno standardním způsobem, nepodařilo se prokázat vinu nebo odpovědnost za takové jednání zanikla.

V rámci přestupkové spolehlivosti je zachován princip, že nikoli potrestání za kterýkoli z uvedených přestupků vede ke ztrátě způsobilosti pro získání, resp. držení zbrojního oprávnění, ale vyžaduje se spáchání alespoň dvou z uvedených přestupků za období 3 let, a ve svém souhrnu musí spáchání těchto přestupků indikovat, že danou osobu je třeba považovat za rizikovou z hlediska nakládání se zbraněmi a střelivem v kontextu veřejného pořádku a bezpečnosti.

Materiální korektiv přestupkové spolehlivosti je formulován tak, aby bylo jednoznačně zřejmé, že je při posuzování spolehlivosti třeba zkoumat konkrétní jednání (skutek), kterým byl přestupek spáchán, a nelze na aspekt „vážného nebezpečí pro vnitřní pořádek a bezpečnost“ usuzovat mechanicky podle skutkových podstat, resp. jejich typové nebezpečnosti/škodlivosti. Zejména nedbalostní jednání kupř. v případě přestupků proti veřejnému pořádku, lze za příčinu „vážného nebezpečí pro vnitřní pořádek a bezpečnost“ považovat pouze ve zcela výjimečných případech.

Mezi důvody zapříčiňujícími, že osoba není považována za spolehlivou, je nově zahrnuto i uložení zákazu činnosti. Tento důvod se ve většině případů bude v zásadě překrývat se ztrátou bezúhonnosti nebo spolehlivosti z jiných důvodů, ale existují i případy, kdy zákaz činnosti bude jediným důvodem ztráty spolehlivosti. Typicky může jít o zákaz činnosti uložený podle zákona č. 14/2021 Sb., který může být uložen až na dobu 7 let, a tedy bude svým trváním značně přesahovat dobu, po kterou by nebyla osoba považována za přestupkově zachovalou. Teoreticky může přicházet v úvahu také uložení takového zákazu činnosti i v rámci přestupkového řízení o přestupku neuvedeného mezi přestupky zohledňovanými podle návrhu při posouzení spolehlivosti. Ke ztrátě spolehlivosti z tohoto důvodu bude docházet i v případech, kdy bude zákaz činnosti uložen v rámci řízení o jediném přestupku (zatímco pro ztrátu přestupkové zachovalosti návrh vyžaduje spáchání alespoň 2 přestupků a splnění dalších podmínek).

K § 20

Odbornou způsobilost prokazuje žadatel o vydání zbrojního oprávnění zkouškou před zkušebním komisařem. Tato zkouška se koná v době, kdy je samotné řízení o vydání zbrojního oprávnění přerušeno. Obsahová náplň zkoušky odborné způsobilosti vychází obdobně z dosavadní právní úpravy, je však nově stanoven rámcový obsah zkoušky pro konkrétní druh zbrojního oprávnění. Žadatel o vydání rozšířeného zbrojního oprávnění musí s ohledem na povahu tohoto druhu zbrojního oprávnění, který zahrnuje rozšířená oprávnění oproti obecnému zbrojnímu oprávnění, prokázat splnění podmínek odborné způsobilosti ve větším rozsahu.

Zákon základní parametry zkoušky odborné způsobilosti stanovuje přímo, úprava některých parametrů zkoušky bude však nadále ponechána podzákonnému právnímu předpisu. Mimo jiné se přímo v zákoně explicitně zakotvuje použití terčů odpovídajících velikostí mezinárodnímu pistolovému terči 50/20 podle pravidel UIT, stanovuje se požadovaný minimální počet zásahů při střelbě a její časový limit nebo se též stanovuje rozsah teoretického testu a minimální požadovaný počet správně zodpovězených otázek. Nově se také přímo v zákoně stanovuje vzdálenost, na kterou žadatelé v rámci praktické části zkoušky střílejí. Všichni žadatelé by též měli nově střílet ze 2 druhů zbraní (krátké kulové i dlouhé kulové zbraně), a to též s ohledem na fakt, že budou coby držitelé zbrojního oprávnění potenciálně oprávněni nakládat jak s dlouhými, tak i s krátkými zbraněmi. Zákon upravuje v zájmu právní jistoty též čas na provedení střelby a počet výstřelů při praktické střelbě na cíl (zde lze podotknout, že se počítá skutečný počet výstřelů a nezapočítávají se např. selhané náboje nebo např. dvojstřely způsobené technickou závadou samonabíjecí zbraně). Ostrá střelba z obou zbraní bude prováděna v celkovém časovém limitu 5 minut (v limitu by měla být prováděna pouze vlastní ostrá střelba, tj. časový interval od povelu zkušebního komisaře, že uchazeč může začít střílet na terč, do okamžiku, kdy je vystřelena poslední hodnocená rána). Při ostré střelbě v rámci zkoušky odborné způsobilosti se nebude provádět střelba s brokovnicí, nicméně není vyloučeno, aby nařízení vlády umožnilo použití brokovnice v rámci praktické části zkoušky odborné způsobilosti v případě demonstrace bezpečné manipulace se zbraní (tj. mimo ostrou střelbu).

Nařízení vlády pak mimo jiné upraví např. způsob provedení střelby (u střelby z dlouhé zbraně by mělo být možné využití opory), využití zbraní s určitým minimálním a maximálním limitem úsťové energie, případně i bližší vymezení konstrukčních řešení zbraní použitých k provedení praktické části zkoušky, možnost využití optických zaměřovacích přístrojů apod.

K § 21

Zákon zavádí v případě všech oprávnění nově možnost jejich pozastavení coby prvního kroku v případě zjištění rizika ovlivňujícího potenciálně platnost takového oprávnění.

Pozastavit platnost zbrojního oprávnění lze jednak v případě, že by bylo jinak možno provést zajištění zbraní držené danou osobou (přitom je nerozhodné, zda k zajištění samotnému vůbec dojde, resp. je-li taková osoba vůbec držitelem zajistitelných zbraní), a jednak v případě, že zákon o specifických zdravotních službách presumuje zdravotní nezpůsobilost posuzované osoby (např. v případě uplynutí platnosti posudku o zdravotní způsobilosti, nedostavení se posuzované osoby k odbornému vyšetření apod.).

Vzhledem k tomu, o jak závažné případy se jedná, rovněž pak s ohledem na zásadní bezpečnostní dopad pozastavení platnosti zbrojního oprávnění a rizikům s tímto postupem spojeným se stanovuje, že vedle vyloučení odkladného účinku může být pozastavení platnosti zbrojního oprávnění též již prvním úkonem v daném řízení.

Rozhodnutí o pozastavení platnosti zbrojního oprávnění lze vydat jak s konkrétní dobou, po kterou je platnost zbrojního oprávnění pozastavena (pokud je možné s ohledem na konkrétní okolnosti daného případu považovat časově omezené pozastavení platnosti za vhodné), ale častější bude zřejmě časově neohraničené rozhodnutí o pozastavení platnosti zbrojního oprávnění.

Pozastavit platnost zbrojního oprávnění lze pouze po dobu existence zákonem stanovených důvodů. V případě, že zaniknou podmínky, pro které byla platnost zbrojního oprávnění pozastavena (např. jeho držitel dodatečně předloží lékařský posudek o své zdravotní způsobilosti), a nebyla-li platnost rozhodnutí o pozastavení již na počátku omezena na určitou konkrétně stanovenou dobu, je třeba takové rozhodnutí bezodkladně zrušit opět rozhodnutím krajského ředitelství policie (vydaným v takovém případě typicky z moci úřední). Analogicky se bude postupovat též v ostatních případech, v nichž navrhovaný zákon o zbraních zavádí institut pozastavení určitého oprávnění, dojde-li k odpadnutí důvodů vedoucích k rozhodnutí o pozastavení daného oprávnění.

K § 22

Odnětí zbrojního oprávnění je realizováno rozhodnutím krajského ředitelství policie v případě, že držitel zbrojního oprávnění pozbude způsobilost jej držet. V případě podmínky zdravotní způsobilosti je rámec důvodů pro odnětí zbrojního oprávnění upraven detailněji, a to s ohledem jak na obecnou právní úpravu obsaženou v zákoně o specifických zdravotních službách, tak i s ohledem na specifické oprávnění krajského ředitelství policie vyzvat v případě důvodné pochybnosti držitele zbrojního oprávnění k podstoupení mimořádné lékařské prohlídky ke zjištění jeho zdravotního stavu.

K § 23

Obecně se upravují důvody pro zánik platnosti zbrojního oprávnění. Z praktického bezpečnostního hlediska bude nejvýznamnějším (ač v celkovém počtu zbrojních oprávnění, jejichž platnost zanikla, nepochybně nikoli nejčastějším) případem zániku platnosti zbrojního oprávnění nepochybně jeho odnětí krajským ředitelstvím policie.

K § 24

Ustanovení vztahující se k zajištění zkoušek odborné způsobilosti žadatelů o vydání zbrojního oprávnění jsou nově uvedeny na svodně na jednom místě. Vzhledem k tomu, že se jedná o „infrastrukturu“, která je plně dedikovaná ověřování právě odborné způsobilosti v případě zbrojních oprávnění, je tato právní úprava současně ponechána v rámci Hlavy týkající se právě zbrojních oprávnění.

Zjištění odborné způsobilosti žadatele o vydání zbrojního oprávnění se provádí v době přerušení řízení o vydání zbrojního oprávnění. K přerušení řízen dochází ex lege. Zkoušky odborné způsobilosti ani komisionální zkouška tedy nejsou prováděny v rámci samotného správního řízení a nejedná se ani o jednání před správním orgánem.

Ke zkoušce odborné způsobilosti je připuštěn pouze žadatel, který splňuje ostatní podmínky zbrojního oprávnění. Tím je zaručeno, že zkoušku, při níž se již nakládá s ostrou zbraní a střelivem, nebude vykonávat osoba, která by jinak nemohla zbrojní oprávnění získat s ohledem na splnění podmínky např. zdravotní způsobilosti či bezúhonnosti.

Jakmile jsou ostatní podmínky zbrojního oprávnění krajským ředitelstvím policie pozitivně zjištěny a tato skutečnost je žadateli oznámena, dochází zápisem této skutečnosti do centrálního registru zbraní k přerušení daného řízení a žadatel má od tohoto okamžiku 12 měsíců na prokázání své odborné způsobilosti, o což se může za podmínek daných zákonem pokusit v rámci 2 „standardních“ pokusů a případně ještě při komisionální zkoušce. Pokud ve lhůtě 12 měsíců žadatel svou odbornou způsobilost neosvědčí, je dán bez ohledu na počet jím vykonaných pokusů o složení zkoušky odborné způsobilosti či komisionální zkoušky důvod pro zamítnutí jeho žádosti. To samozřejmě neomezuje např. možnost využití postupu podle § 41 správního řádu. Důvodem pro zamítnutí žádosti o vydání zbrojního oprávnění je pak na druhé straně bez ohledu na uplynutí celé lhůty 12 měsíců neúspěch žadatele u obou „standardních“ pokusů a u komisionální zkoušky. Pokud dojde k zamítnutí žádosti o vydání zbrojního oprávnění, žadatel není nijak omezován v tom, aby si případně znovu nepožádal o vydání zbrojního oprávnění, přičemž na základě této nové žádosti bude opět mít možnost prokázat odbornou způsobilost při dvou „běžných“ zkouškách a jedné komisionální zkoušce.

Zcela nově je zákonem upravena možnost vykonat po dvou neúspěšných pokusech o složení běžné zkoušky odborné způsobilosti před zkušebním komisařem komisionální zkoušku. Každý pokus o vykonání zkoušky odborné způsobilosti, jakož i komisionální zkouška, se vykonávají v plném rozsahu, tj. jako teoretický test i praktická část zkoušky zahrnující předvedení bezpečné manipulace se zbraní a střelivem i ostrou střelbu na terč.

Ke komisionální zkoušce je připuštěn žadatel, který již vykonal neúspěšně oba pokusy před zkušebním komisařem, ale alespoň jednou splnil požadavek na minimální počet správně zodpovězených otázek v teoretické části takové zkoušky. Pokud žadatel při předcházejících dvou pokusech pokaždé neuspěl již v testu, možnost vykonat komisionální zkoušku nemá. V případě neúspěchu žadatele u komisionální zkoušky již další zkouškový pokus zákon o zbraních žadateli neumožňuje a dochází tedy k zamítnutí žádosti. Pokud chce takto neúspěšný žadatel opětovně usilovat o získání zbrojního oprávnění, musí již podat novou žádost o jeho vydání (a jedná se tedy o zcela nové řízení, které bude provedeno celé znovu).

K § 25

Zcela nově zákon zavádí postup, že ke zkoušce se žadatel přihlašuje u střelnice, na níž je povoleno zkoušky odborné způsobilosti konat a která je zapsána v seznamu uveřejněném ve veřejné části centrálního registru zbraní. Žadatel tak není omezen v tom, kde v rámci České republiky a např. též za jakých cenových podmínek konkrétní střelnice, kterou si zvolí, hodlá zkoušku vykonat. Vzhledem k nutnosti zajistit na střelnici přítomnost dozorového orgánu policie, jsou termíny, které následně střelnice nabízí žadatelům předmětem předchozí dohody mezi střelnicí a krajským ředitelstvím policie.

Krajské ředitelství policie bude muset při určování zkušebních komisařů postupovat pokud možno transparentně (nesmí však docházet např. ke zveřejňování toho, který zkušební komisař bude zajišťovat zkoušku ve kterém termínu na konkrétní střelnici, neboť s tím by byla spojena konkrétní korupční rizika) a na základě rovnosti (nesmí docházet k bezdůvodnému či svévolnému protěžování konkrétních zkušebních komisařů). Konkrétní postup při určování zkušebních komisařů bude posléze vymezen též v interním aktu řízení policie.

K § 26

Zkouška samotná je ale nadále organizována krajským ředitelstvím policie a za její obsah nese odpovědnost policií určený zkušební komisař.

Komisionální zkoušku žadatel vykonává před tříčlennou zkušební komisí určenou z osob zapsaných Ministerstvem vnitra do speciálního seznamu, přičemž u osob, které budou do tohoto seznamu zapsány, se předpokládá podstatná úroveň znalostí z oboru zbraní a střeliva, jakož i hlubokých znalostí příslušné právní úpravy. Komisionální zkoušku organizuje Policejní prezidium.

K § 27

Soubor testových otázek pro účely zkoušek odborné způsobilosti, jakož i komisionálních zkoušek a zkoušek zkušebních komisařů vypracovává Ministerstvo vnitra, které je též s vyznačením správných odpovědí uveřejňuje na svých internetových stránkách. Takto jsou uveřejňovány pouze otázky, nikoli ale „namíchané testy“, na které se naopak vztahuje zákaz jejich šíření. To samozřejmě nevylučuje možnost, aby si např. školící zařízení nebo zájmové weby nesestavovaly z kompletního souboru uveřejněných otázek vlastní cvičební testy. Cílem stanoveného omezení je toliko zabránit tomu, aby si žadatelé mohli opatřit sekvence správných odpovědí pro jednotlivé varianty testů a ty pak u zkoušky jednoduše opsat.

Testové soubory přináší na zkoušku odborné způsobilosti policie a zkušebnímu komisaři je předává pouze na dobu zkoušky a posléze je opět odnáší. Testy tedy nezůstávají ani zkušebnímu komisaři, ani žadatelům.

K § 28

Kodifikuje se dosavadní převažující praxe, kdy krajské ředitelství policie na celý průběh zkoušky dozírá a vždy alespoň z průběhu praktické části zkoušky je pořizován audiovizuální záznam. Ustanovení zákona ovšem nebrání ani pořizování záznamu z celého průběhu zkoušky, a to podle ustanovení kontrolního řádu.

Roli, kterou jinak ve vztahu ke zkouškám odborné způsobilosti plní krajské ředitelství policie, plní při organizaci a kontrole komisionálních zkoušek Policejní prezidium. Dozor nad komisionálními zkouškami je oprávněno vykonávat rovněž Ministerstvo vnitra.

K § 29

Zavádí se protest jako zcela nový prostředek nápravy pro případ, že zkušební komisař postupoval při zkoušce odborné způsobilosti v rozporu se zákonem nebo prováděcími právními předpisy. Protest vznáší žadatel přímo na místě u přítomného dozorového orgánu, který jej ihned posoudí, a buď umožní opakování příslušné části praktické části zkoušky, popř. celou praktickou část, pokud je nezákonným postupem zkušebního komisaře znemožněno provést v souladu s právními předpisy celou praktickou část. Protest, vyjádření k němu i způsob jeho vyřízení se uvádí v protokolu o provedení dozoru, který je v těchto případech zpravidla zpracován přímo na místě konání zkoušky.

K § 30

Zkušební komisař zaznamená výsledky jednotlivých žadatelů do záznamu o výsledcích zkoušky odborné způsobilosti, jehož vzor stanoví vláda nařízením. Výsledek zkoušky na základě tohoto záznamu zapíše kontrolní orgán přímo do centrálního registru zbraní. Obdobně se postupuje v případě komisionální zkoušky, kdy však záznam zpracovává předseda zkušební komise a zápis do centrálního registru zbraní zajišťuje Policejní prezidium.

K § 31

Odměnu zkušebního komisaře nově hradí policie a nikoli žadatel. Obdobné platí rovněž ohledně dalších nákladů na zabezpečení konání komisionální zkoušky. Za účelem úhrady všech těchto nákladů bude současně v zákoně o správních poplatcích adekvátně nastaven správní poplatek za podání žádosti o vydání zbrojního oprávnění.

V případě zkoušek odborné způsobilosti se na žadateli ponechává úhrada nákladů (ceny) za účast na zkoušce na konkrétní žadatelem zvolené zapsané střelnici.

Nově se explicitně stanoví, že zkušební komisař (a v případě komisionální zkoušky též další člen zkušební komise a provozovatel dané zapsané střelnice) nesmí za konání zkoušky požadovat (ani po žadateli, ani po policii či ministerstvu) jiné platby, než které budou přiznány nařízením vlády.

K § 32

Na rozdíl od dosavadní právní úpravy zakotvuje zákon komplexní zmocnění pro vládu určit konkréta obsahu i průběhu zkoušky odborné způsobilosti nařízením. Neměla by tak pokračovat suboptimální situace, kdy byly podle dosavadní právní úpravy jednotlivé aspekty zkoušky odborné způsobilosti upraveny ve dvou různých prováděcích právních předpisech.

Provozovatel střelnice může být do seznamu zapsaných zkouškových střelnic za účelem konání zkoušek odborné způsobilosti zapsán krajským ředitelstvím policie na žádost, a pokud splňuje požadavky dle zákona a prováděcího právního předpisu.

K § 33

Vhledem k zásadní úloze provozovatele střelnice, na níž mají být podle zákona nově pořádány zkoušky odborné způsobilosti, se zakotvují jednoznačná pravidla zápisu takové střelnice do příslušného veřejného seznamu v rámci centrálního registru zbraní. Vzhledem k nutnosti pracovat v aplikaci centrálního registru zbraní se stanovuje podmínka, aby provozovatel zapsané zkouškové střelnice byl držitel zbrojní licence (není rozhodné, které skupiny) nebo, aby se jednalo o nevyňatou veřejnoprávní instituci (v takovém případě bude požadavek na oprávnění zapisovat údaje do centrálního registru zbraní obsažen v souhlasu, který takové nevyňaté veřejnoprávní instituci vydává Policejní prezidium). Vedle toho se rovněž předpokládá, že prováděcí právní předpis upřesní další požadavky na takovou střelnici, a to např. za účelem zajištění, že daná střelnice má k dispozici schválené střeliště v minimální délce umožňující provedení ostré střelby na terč za podmínek předvídaných zákonem, resp. zajištění, že na střelnici bude k dispozici minimální technické a sociální zázemí včetně kupř. místnosti umožňující provedení teoretické části zkoušky odborné způsobilosti (testu).

Vzhledem k tomu, že rozhodnutí o přiznání práva provozovat střelnici jako zapsanou zkouškovou střelnici, a tedy i její zápis do seznamu střelnic, na nichž je možné zkoušky odborné způsobilosti konat, jsou vázány i na fakt, že její provozovatel je držitelem zbrojní licence, je důvodem k odnětí tohoto práva, a tedy i ke zrušení zápisu střelnice rovněž změna jejího provozovatele.

Důvodem pro odnětí práva provozovat střelnici jako zapsanou zkouškovou střelnici je rovněž fakt, že její provozovatel opakovaně neumožní uskutečnění jím rezervované zkoušky nebo Policejním prezidiem určené komisionální zkoušky, nebo naruší její průběh do té míry, že znemožní dosažení jejího účelu. Další důvod pro zrušení zápisu střelnice do seznamu střelnic, na nichž je možné zkoušky odborné způsobilosti konat, může spočívat např. v tom, že provozovatel v rozporu se zákonem nezajistí zbraně pro použití v rámci zkoušky odborné způsobilosti nebo nezajistí další odpovídající vybavení, např. předepsané terče, terčové zařízení, osvětlení apod.

K § 34

Institut zkušebního komisaře a způsob jeho jmenování je do značné míry v nezměněném právním rámci převzat z dosavadního zákona o zbraních. Podmínky, za nichž se může fyzická osoba stát zkušebním komisařem, tedy vycházejí v zásadě z podmínek stanovených v dosavadní právní úpravě. Nově se však mj. výslovně stanovuje, jednak že žadatel o jmenování zkušebním komisařem musí být držitelem rozšířeného zbrojního oprávnění, jednak že žadatel je oprávněn zkoušku v rámci daného řízení (a maximálně v rámci doby 12 měsíců) jednou opakovat, a jednak se „distanční doba“, po kterou od svého předcházejícího odvolání (z kvalifikovaných důvodů) nesmí být žadatel znovu zkušebním komisařem jmenován, prodlužuje na 5 let.

Jak bylo zmíněno, mezi podmínky, za kterých lze zkušebního komisaře jmenovat, je nově doplněna podmínka, že u zkušebního komisaře v posledních 5 letech Ministerstvo vnitra neshledalo důvody pro odvolání. Půjde o případy, kdy sice budou Ministerstvem vnitra shledány důvody pro odvolání zkušebního komisaře, ale k odvolání nebude již moci dojít. Jde v zásadě o situace, kdy ještě před pravomocným odvoláním zkušebního komisaře dojde k zániku platnosti jeho jmenování z jiného důvodu (přičemž v praxi se vyskytují i případy, kdy se zkušební komisař svého jmenování v průběhu řízení o svém odvolání účelově vzdává). Ministerstvo vnitra v takovém případě nově řízení o odvolání zkušebního komisaře dokončí, ale vynese pouze akademický výrok, který však bude představovat překážku pro nové jmenování zkušebního komisaře ve stejném rozsahu, jako kdyby k jeho odvolání skutečně došlo.

K § 35

Oproti dosavadní právní úpravě se stanovuje územní rozsah oprávnění zkušebního komisaře provádět zkoušky odborné způsobilosti, a to pro kraj, kde má zkušební komisař místo pobytu; pro jiné kraje může být zkušební komisař ministerstvem zapsán toliko v odůvodněných případech (např. pobývá-li trvale v jiném kraji, než ve kterém má místo trvalého pobytu) a pouze za předpokladu, že s tím krajské ředitelství policie při zohlednění kapacit zkušebních komisařů, který v rámci jeho územní působnosti působí, vysloví souhlas. Vždy je třeba přitom vycházet z toho, jaké je aktuální místo pobytu zkušebního komisaře, dojde-li tedy k jeho změně, je třeba změnit i kraj, pro který je zkušební komisař zapsán, a to namísto kraje, v němž měl zkušební komisař původně pobyt (pokud by měl být zachován zápis kraje, v němž měl zkušební komisař původně pobyt, bylo by třeba, aby byl takový kraj zapsán stejným postupem, jako když zkušební komisař navrhuje své zapsání pro jiný kraj, tzn. zejména by byl v takovém případě nezbytný souhlas daného krajského ředitelství policie).

K § 36

V případě, že nastanou zákonem specifikované překážky výkonu činnosti zkušebního komisaře, zkušební komisař nesmí tuto činnost vykonávat. K tomuto důsledku dochází přímo ex lege a rozhodnutí o tom se nevyžaduje. Po dobu trvání překážek standardně běží doba platnosti oprávnění zkušebního komisaře a v době jejich trvání může dojít k zániku jeho platnosti z důvodu uběhnutí pětileté doby, na kterou je zkušební komisař jmenován.

Standardně jako v případě jiných oprávnění podle tohoto zákona se rovněž vymezují důvody pro zánik platnosti jeho jmenování zkušebního komisaře, resp. jeho odvolání.

K § 37

Zbrojní licence se v rámci zákona rozlišují pouze na 3 skupiny, jde tedy o výrazné zjednodušení oproti dosavadnímu stavu, kdy podle zákona č. 119/2002 Sb. se rozlišovaly skupiny ve spojité řadě A až J.

Skupina ZL1 je skupinou zbrojní licence určenou zejména pro výkon podnikatelské činnosti v oboru zbraní a střeliva, přičemž rozsah této činnosti zákon taxativně vymezuje způsobem nakládání se zbraněmi nebo střelivem; jde o činnosti zhruba odpovídající vymezení podnikání v oboru zbraní a střeliva podle dosavadního zákona o zbraních, resp. činnostem držitelů zbrojních licencí skupin A až E podle dosavadního zákona o zbraních. Zbrojní licence skupiny ZL1 může být vydána ovšem též pro nepodnikatelské subjekty, které se danou činností zabývají (např. univerzity, výzkumné ústavy apod.).

Skupina ZL2 je určena pro všechny ostatní činnosti, které mohou fyzické podnikající osoby a právnické osoby eventuálně v souvislosti s nakládáním se zbraněmi a střelivem vykonávat; tato skupina zbrojní licence odpovídá rámcově skupinám F až J podle dosavadního zákona o zbraních. Na rozdíl od zbrojních oprávnění, která jsou ve smyslu zákona o zbraních konstruovány hierarchicky (rozšířené zbrojní oprávnění v sobě zahrnuje celé obecné zbrojní oprávnění), jsou zbrojní licence skupin ZL1 a ZL2 „specializační“ (zbrojní licence ani jedné této skupiny v sobě nezahrnuje oprávnění vyhrazená pro druhou skupinu; pokud určitý subjekt hodlá zbraně vyrábět a prodávat a současně např. poskytovat školení a výcvik se zbraní, musí být držitelem obou skupin zbrojní licence). Zbrojní licence skupiny ZL1 a ZL2 je samostatným typem oprávnění, které podmiňuje nakládání se zbraněmi a střelivem v případě právnických a fyzických osob.

Zcela nově se zavádí zbrojní licence skupiny ZL3, coby oprávnění vykonávat v určitém omezeném rozsahu činnosti, resp. jednorázově vykonat činnost, pro kterou se jinak vyžaduje zbrojní licence skupiny ZL1 nebo ZL2. Typicky půjde o případy sběratelů zbraní kategorie R1, kterým bude na základě držení zbrojní licence skupiny ZL3 vydat výjimku kategorie R1 nebo S1. V ostatních případech může být účelem vydání zbrojní licence skupiny ZL3 např. samovýroba zbraně, což byla za dosavadních právních předpisů oblast specificky neupravená (nicméně srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ve věci 8 Tdo 198/2021, které dovodilo, že výroba zbraně je jedním z možných způsobů nabytí vlastnictví ke zbrani).

Zbrojní licence současně nenahrazuje zbrojní oprávnění, které je oprávněním konkrétní fyzické osoby nakládat se zbraněmi a střelivem ve stanoveném rozsahu, a to případně i v rámci činnosti držitele zbrojní licence.

K § 38

Zákon jednoznačně stanovuje, že zbrojní licence skupiny ZL1 nebo ZL2 může být vydána toliko právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě; eventualitu vydání zbrojní licence fyzické osobě (jako v případě zbrojní licence skupiny H v případě dosavadního zákona o zbraních) zákon připouští pouze za konkrétně stanoveným účelem a s možností stanovení dodatečných omezujících podmínek, a to v podobě zbrojní licence skupiny ZL3.

Nově se též v případě žadatelů o vydání zbrojní licence, resp. jejích držitelů vyžaduje splnění podmínek odborné způsobilosti, bezúhonnosti a spolehlivosti. Rozsah požadavků na odbornou způsobilost se odlišuje pro jednotlivé skupiny zbrojní licence. Podmínku bezúhonnosti a spolehlivosti zákon nově vyžaduje vůči žadatelům o vydání zbrojní licence, resp. vůči držitelům zbrojních licencí zcela obdobně jako v případě zbrojních oprávnění.

Obdobně jako v případě podmínek zbrojního oprávnění zákon předpokládá, že podmínky zbrojní licence musejí být splněny po celou dobu platnosti zbrojní licence.

K § 39

Podmínku odborné způsobilosti zákon vyžaduje splnit prostřednictvím osoby hlavního zbrojíře. Do budoucna by tedy odborně způsobilou osobou měla být osoba, která pro držitele zbrojní licence reálně vykonává činnost coby její zaměstnanec, člen nebo osoba v obdobném postavení (resp. může jím být i samotný držitel zbrojní licence, je-li fyzickou osobou), a tento požadavek (který byl dosud součástí podmínek pro vydání koncese podle živnostenského zákona) by tedy nemělo být možné formálně naplnit prostřednictvím osoby, která se reálně na činnosti držitele zbrojní licence nepodílí. Zbrojířem je zaměstnanec či člen držitele zbrojní licence, který plní úkoly vymezené vnitřním předpisem držitele zbrojní licence. Držitel zbrojní licence musí mít vždy ustanoveného právě jednoho hlavního zbrojíře. Zákon naopak nijak neomezuje držitele zbrojní licence v tom, aby si podle svých potřeb ustanovil na základě vnitřního předpisu další zbrojíře, kteří budou zodpovídat za dílčí úkoly v rámci jeho činnosti.

U hlavního zbrojíře držitele zbrojní licence skupiny ZL1 se nově přímo zákonem o zbraních vyžaduje minimální praxe v oboru nakládání se střelnými zbraněmi a střelivem, a to v délce alespoň 5 let. Za uvedenou praxi se bude považovat relevantní praxe, která v rozhodujícím rozsahu bude zahrnovat praktické nakládání se zbraněmi a střelivem. Může se přitom jednat jak o praxi u subjektu, na který se zákon o zbraních vztahuje (např. zastávání funkce zbrojíře u držitele zbrojní licence nebo nevyňaté veřejnoprávní instituce), tak i u vyňaté veřejnoprávní instituce (např. vykonávání funkce zbrojíře či výzbrojáře u některého z bezpečnostních sborů). Stejně tak se může jednat jak o praxi na pozici zaměstnance (např. v roli konstruktéra, instruktora výcviku či zkušebního technika), tak i v rámci absolvování příslušného vzdělávacího programu (např. v rámci středoškolského učebního programu v oboru puškař). Rozhodující přitom bude vždy konkrétní povaha, rozsah a bezprostřednost návaznosti na nakládání se střelnými zbraněmi (dokládající v dostatečné míře a hloubce praktickou zkušenost v této oblasti) a střelivem a případně též odpovědnost nesená v rámci takto posuzované praxe danou osobou.

K § 40

Splnění podmínky bezúhonnosti a spolehlivosti vyžaduje zákon v obdobném rozsahu jako v případě podmínek zbrojního oprávnění, a to jak vůči držiteli zbrojní licence samotnému (bez ohledu na povahu jeho právní osobnosti), tak ale i vůči členům jeho statutárního orgánu, odpovědnému zástupci a případně též každému vedoucímu odštěpného závodu (je-li takový závod současně provozovnou, v níž se nakládá se zbraněmi a střelivem).

V případě uvedeném v § 40 odst. 1 písm. a) je vyžadováno splnění podmínky bezúhonnosti přímo u žadatele, který je fyzickou osobou. Prakticky půjde zejména o žadatele, kteří jsou podnikajícími fyzickými osobami, ale nakládání se zbraněmi v rámci své činnosti budou zajišťovat prostřednictvím jiných osob (vždy alespoň zbrojíře). Naopak v případě žadatelů o vydání zbrojní licence, kteří jsou sami držiteli zbrojního oprávnění, by měla být tato podmínka splněna implicitně.

V případech, v nichž se to jeví jako vhodné, je správní orgán oprávněn posoudit též bezúhonnost a spolehlivost skutečného majitele držitele zbrojní licence (právnické osoby).

K § 41

Držitelům zbrojní licence se nově v rámci jejich vnitřních poměrů umožňuje upravit nakládání se zbraněmi a střelivem podle jejich potřeb ve vnitřním předpise. Na druhé straně ale vnitřní předpis nesmí být v rozporu s jednoznačně zákonem stanovenými povinnostmi a zákazy, musí být zpracován v souladu se zákonnými požadavky. K vnitřnímu předpisu držitele zbrojní licence se okamžikem jeho předložení krajskému ředitelství policie váže povinnost držitele zbrojní licence zajistit a kontrolovat jeho dodržování. Porušení této povinnosti, kterou je krajské ředitelství policie oprávněno v rámci výkonu kontroly i kontrolovat, může představovat spáchání přestupku držitelem zbrojní licence.

K § 42

Vedle obecných povinností zákon stanovuje držiteli zbrojní licence též další specifické povinnosti, a to ve vztahu k jeho dvěma klíčovým konstituantám, a sice vnitřnímu předpisu a zbrojíři.

Konkrétně ve vztahu k držiteli zbrojní licence skupiny ZL3 se stanovuje také povinnost umožnit vstoupit do obydlí za účelem provedení kontroly činnosti držitele zbrojní licence skupiny ZL3. Kontrola bude vždy prováděna právě toliko v těch prostorách, v nichž se bude se zbraněmi a střelivem v rámci činnosti držitele zbrojní licence skupiny ZL3 reálně nakládat; uvedená povinnost se tedy nevztahuje například na situaci, kdy držitel zbrojní licence skupiny ZL3 v obydlí sice se zbraněmi nakládá, ale nikoli v rámci činnosti držitele zbrojní licence skupiny ZL3, ale toliko jako držitel zbrojního oprávnění, zatímco v roli držitele zbrojní licence skupiny ZL3 se zbraněmi nakládá v jiných prostorách (kontrola bude v takovém případě prováděna v těchto jiných prostorách, nikoli v obydlí dané osoby). Stanovení této povinnosti držitele zbrojní licence skupiny ZL3 je nezbytné z důvodu, že zbrojní licenci skupiny ZL3 nelze využívat k podnikatelské činnosti, a naopak podle § 7 zákona č. 255/2012 Sb., kontrolní řád, lze v rámci kontroly vstoupit do obydlí „… jen tehdy, je-li obydlí užívané k podnikání nebo provozování jiné hospodářské činnosti“. Navrhovaná povinnost je navíc do značné míry obdobou dosavadní povinnosti dle § 29 odst. 1 písm. n) zákona č. 119/2002 Sb.

K § 43

Stejně jako v případech jiných oprávnění dle zákona se též v případě zbrojních licencí stanovuje jako první, operativněji využitelné, oprávnění krajského ředitelství policie pro reakci na určité (taxativně vymezené) problematické stavy týkající se držitele zbrojní licence oprávnění pozastavit platnost zbrojní licence. Jakmile však trvání takového stavu pomine (držitel zbrojní licence zákonem předvídaný problém dodatečně napraví), krajské ředitelství policie bez zbytečného odkladu rozhodnutí o pozastavení platnosti zbrojní licence z moci úřední zruší.

K § 44

Jedním z klíčových důvodů zániku platnosti zbrojní licence je její odnětí krajským ředitelstvím policie. K odnětí zbrojní licence dojde, pokud daný subjekt přestal splňovat podmínky pro její vydání, resp. držení (podmínky zbrojní licence).

K § 45

Vymezují se obecné (v kontextu zákona standardní) důvody pro zánik platnosti oprávnění, kterým je v daném případě zbrojní licence.

K § 46

Vydání výjimky kategorie R1, resp. S1 podléhá nejpřísnějšímu posouzení ze strany krajského ředitelství policie, přičemž úroveň tohoto posouzení jde výrazně nad rámec směrnice o zbraních, kdy zákon zejména vůbec nepřipouští eventualitu vydání této výjimky držiteli zbrojního oprávnění, ale toliko subjektům podléhajícím kontrolní působnosti policie, tedy pouze držitelům zbrojní licence.

K § 47

Zákon definuje pro zbraně kategorie R1 a R2, jakož i pro střelivo kategorie S1 a S2 stejný základní okruh tzv. řádných důvodů, které vycházejí ze směrnice o zbraních a podmínek pro nakládání se zbraněmi kategorie A (ve smyslu směrnice), jimž odpovídají zbraně kategorie R1 a R2, resp. střelivo kategorie S1 a S2. Ze stejných řádných důvodů vycházejí též možné důvody pro vydání výjimky pro nakládání s nadlimitními zásobníky podle zákona (tj. fakticky povolení pro zbraně kategorie A7 ve smyslu směrnice). Pokud jde o použitý pojem „objekt mimořádné důležitosti, může se jednat kupř. o objekty důležité pro obranu státu podle zákona o zajišťování obrany ČR, nebo objekty civilní ochrany nebo stavby dotčené požadavky civilní ochrany), ale může jít třeba i o objekty vymezené v mimořádném opatření podle krizového zákona (resp. dtto podle zákona o zajišťování obrany ČR v případě vojenského krizového stavu), ale může jít třeba i o objekty stanovené velitelem zásahu podle zákona o integrovaném záchranném systému.

Zatímco sběratelskou činnost zákon o zbraních nově definuje, z hlediska pojmu „provozování muzea“ je třeba vycházet ze zákona č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, případně z jiných právních předpisů, které provozování muzeí nebo obdobných institucí upravují.

Coby upřesnění vůči čl. 9 odst. 2 a 3 směrnice o zbraních zákon rovněž stanovuje možnost vydání výjimky kategorie R1 nebo S1 též za účelem výzkumu nebo zkoušení zbraní a střeliva. V těchto případech se předpokládá vydávání výjimek zejména držitelům zbrojních licencí, kteří jsou akademickými institucemi, výzkumnými ústavy apod., a to ať už za účelem zkoušení přímo samotných zbraní nebo střeliva nebo jejich využití k výzkumu či zkouškám jiného typu (např. za účelem historického výzkumu nebo zkoušení balisticky odolných materiálů apod.).

K § 48

Výjimky kategorie R2, resp. S2 podléhají zbraně a střelivo, u nichž již samotná směrnice o zbraních zakotvuje širší spektrum výjimek, než je tomu u zbraní, resp. střeliva odpovídajících kategoriím R1, resp. S1. Dodatečnými právními tituly zakládajícími nárok na vydání výjimek kategorie R2 nebo S2 jsou oproti výjimkám kategorie R1 a S2 jednak sportovně střelecká činnost (pro jejíž prokázání zákon zakotvuje v souladu se směrnicí o zbraních dále bližší požadavky a omezuje možnost vydání takové výjimky pouze na zbraně spadající dle směrnice o zbraních do kategorií A6 a A7, srov. čl. 9 odst. 6 směrnice) a jednak činnost spočívající v rekonstruování historických bitev a obdobných událostí (v tomto případě se výjimka bude patrně týkat vesměs expanzních zbraní kategorie R2, tj. včetně samočinných akustických a salutních zbraní).

V případě tzv. sportovních výjimek (čl. 9 odst. 6 směrnice o zbraních), které jsou zohledněny v odst. 1 písm. b) a odst. 2 se počítá zejména s tím, že příslušné výjimky kategorie R2 nebo S2 budou vydávány na základě potvrzení sportovně-střeleckého spolku a obdobné organizace, které bude vydáváno jejich členům. Tyto organizace budou ovšem muset být držiteli zbrojní licence.

K § 49

Za obdobných podmínek jako výjimka kategorie R2 (pro zbraň kategorie R2) lze vydat také výjimku kategorie S2, a to buď standardně pro střelivo kategorie S2 nebo jako výjimku pro nadlimitní zásobníky (a to v rozsahu odpovídajícím kategorii A7 ve smyslu směrnice).

K § 50

Pro povolení kategorie R3, které odpovídá povolení podle čl. 10 směrnice, je stanoven vlastní okruh řádných důvodů (řádné důvody pro vydání povolení pro zbraně této kategorie, která odpovídá kategorii B ve smyslu směrnice o zbraních, tato směrnice konkrétně nestanovuje), které v zásadě odpovídají řádným důvodům podle § 12 odst. 5 dosavadního zákona o zbraních. Pouze s ohledem na legislativní ekonomičnost je rovněž v rámci tohoto ustanovení odkázáno na řádné důvody stanovené pro potřeby výjimek kategorie R1, S1, R2 a S2, které v určitém ohledu představují podmnožinu řádných důvodů stanovených pro povolení kategorie R3.

K § 51

Zakotvují se dodatečné obsahové požadavky na žádosti o jednotlivé druhy výjimek a povolení, pokud v daném případě jdou nad rámec náležitostí podání vymezených obecně správním řádem. Případná povinnost stanovená v odst. 2 se dotýká toliko osob s místem pobytu v jiném členském státě, nikoli však osob s pobytem ve třetí zemi (vedle místa pobytu v České republice).

S ohledem na požadavky čl. 9 odst. 2 směrnice o zbraních jsou stanovena obecná kritéria pro vydání výjimek (tedy „výjimečných povolení“ dle kodifikované směrnice o zbraních) pro nakládání se zbraněmi a střelivem příslušných kategorií; zejména jsou vymezeny požadavky na individuálnost výjimky, její odůvodnění a přezkum eventuálního konfliktu s požadavky na ochranu vnitřního pořádku a bezpečnosti.

K § 52

Pozastavení platnosti vydané výjimky nebo povolení určité kategorie bude vždy právním důsledkem, k němuž bude docházet ex lege, aniž by bylo nutné o něm rozhodovat.

K § 53

Zákon vymezuje v návaznosti na směrnici dva důvody pro odnětí výjimky nebo povolení určité kategorie, přičemž druhý z těchto důvodů se specificky týká pouze povolení kategorie R3. První důvod pro odnětí výjimky nebo povolení určité kategorie standardně spočívá v trvalém odpadnutí daného řádného důvodu, přičemž reálná trvalost překážky ve využití daného důvodu by musela být případně věcně zdůvodněna (zdánlivé či dočasné odpadnutí řádného důvodu např. v podobě přerušení kariéry sportovní střelkyně z důvodu mateřství nebo prostá neaktivita střelce zabývajícího se sportovní střelbou coby zájmovou aktivitou apod. samozřejmě na platnost výjimky nebo povolení vliv nemá). Druhý důvod implementuje čl. 6 odst. 3 směrnice a představuje specifický postup pro případ, že držitel zbraně kategorie R3 bez odpovídajícího oprávnění nakládá s nadlimitním zásobníkem.

K § 54

Zánik platnosti vydané výjimky nebo povolení určité kategorie bude rovněž ve většině případů právním důsledkem, k němuž bude docházet ex lege, aniž by bylo nutné o něm rozhodovat. Odlišně (formou rozhodnutí krajského ředitelství policie) se v tomto ohledu postupuje pouze v případě odnětí výjimky nebo povolení.

K § 55

Pro účely nakládání se zbraněmi kategorie PO se zcela nově zavádí specifický režim tzv. zapsané autorizace, který je sice založen na prověření zákonem stanovených podmínek způsobilosti dané osoby, ale toto prověřování je vymezeno toliko na základní úrovni požadavků požadovaných směrnicí o zbraních. Identické podmínky jsou kladeny též na cizince (vždy též požadavek místa pobytu na území České republiky). Bezúhonnost je prokazována standardně na základě výpisu z Rejstříku trestů (zohledňuje se tedy případně skutečnost, že se na danou osobu podle předpisů trestního práva hledí, jakoby nebyla odsouzena). Fyzické osobě, která žádá o vydání zapsané autorizace a která byla v době 5 let přede dnem podání této žádosti shledána zdravotně nezpůsobilou ve smyslu zákona o zbraních, může být zapsaná autorizace vydána pouze za předpokladu, že svou aktuální zdravotní způsobilost doloží lékařským posudkem, který bude vydán standardním postupem podle § 15 a 16 zákona o zbraních.

Zapsanou autorizaci lze vydat pouze zletilé osobě; pokud chce se zbraní kategorie PO nakládat osoba nezletilá, musí se jednat o držitele (obecného) zbrojního oprávnění, viz § 7 písm. e) bod 3. návrhu.

K § 56

Stejně jako v jiných případech pozastavení platnosti určitého oprávnění podle tohoto zákona o zbraních, též dojde-li v případě pozastavení platnosti zapsané autorizace k odpadnutí důvodů, které k jeho pozastavení vedly, je třeba bezodkladně rozhodnutí o pozastavení zrušit.

K § 57

Standardně jako v případech jiných oprávnění podle zákona je upraven postup odnětí zapsané autorizace. V případě zrušení zápisu jde standardně o rozhodnutí krajského ředitelství policie ve správním řízení. Odnětí zapsané autorizace může rovněž reagovat na zjištění zdravotní nezpůsobilosti zapsané osoby (v případě fyzických osob).

K § 58

Shrnují se důvody, na jejichž základě dochází dle zákona k zániku zapsané autorizace.

K § 59

Zákon na jednom místě koncízně vymezuje oprávnění držitelů zbraní střílet, a to zejména s ohledem na místo, kde lze střelbu provádět. Nově se explicitně zakotvuje podmínka, že v případě, kdy není střelba prováděna na povolené střelnici nebo za podmínek podle jiného zákona, nesmí provádění střelby ohrožovat vedle života, zdraví nebo majetku ani veřejný pořádek.

Jiné právní předpisy mohou předvídat provedení střelby, a budou v takovém případě představovat právní základ pro takovou střelbu, byť obvykle se nadále budou aplikovat rovněž obecné povinnosti vymezené zákonem. Může se jednat zejména o zákon o myslivosti nebo o veterinární zákon anebo sem lze podřadit i střelbu v případě použití zbraně v režimu okolností vylučujících protiprávnost.

Nově se též v souvislosti s rozšířením působnosti zákona o zbraních též na předměty typu výkonných laserových zařízení určených pro bezpečnostní nebo obranné účely nebo na plamenomety stanovuje, že funkční použití těchto zařízení je možné pouze na místech, kde je zajištěno, že nebude ohrožen život, zdraví, majetek nebo veřejný pořádek. Funkčním použitím je přitom nutné rozumět takové použití daného přístroje, k němuž byl zkonstruován (tzn. typicky vyzařování paprsku v případě laseru nebo vymetení hořící zápalné látky v případě plamenometu).

Střelbu munice upravuje zákon o munici, a to i tehdy, když je munice vystřelována ze zbraní, se kterými se nakládá podle zákona o zbraních.

K § 60

Zákon nově provádí explicitní základní klasifikaci střelnic (jejichž provozování podléhá povolení krajského ředitelství policie) podle způsobu provozování a podle jejich fyzické konstrukce. Tato klasifikace je otevřena pro další využití i ze strany dalších právních předpisů (zejména v rámci právní úpravy stavebního práva). Zakotvují se též případy, ve kterých se vyžaduje, aby byl provozovatel střelnice držitelem zbrojní licence (a to zejména s ohledem na nezbytnost práce s centrálním registrem zbraní).

K § 61

Postupem podle zákona o zbraních by mělo být vydáváno povolení provozovat střelnici, a to ve dvou případech. Jednak jde o povolení, které bude navazovat na povolení střelnice z hlediska stavebně-technických požadavků podle stavebního zákona. Druhým typem povolení provozu střelnice bude povolení vydávané v případech, kdy daná střelnice posouzení podle stavebního zákona podléhat nebude. Ve všech těchto případech bude ovšem krajské ředitelství policie standardně posuzovat splnění technických požadavků na bezpečný provoz střelnice.

Vláda stanoví nařízení okruhy případů, kdy žadatel nebude muset k žádosti o povolení provozovat střelnici dokládat vyjádření krajské hygienické stanice z hlediska ochrany před hlukem. Půjde zejména o případy, kdy by takové posouzení bylo neúčelné, např. pokud by šlo o střelnici určenou pouze pro zbraně, u kterých a priori z technických důvodů nebude hrozit vznik významnější hlukové zátěže (např. střelnice určená pro plynové zbraně), nebo střelnici, na které bude provozním řádem připuštěna střelba pouze s tlumiči hluku výstřelu (popř. se stanovením určitých dodatečných parametrů), popř. např. na střelnici zřizované v ochranném pásmu jiného významného zdroje hluku.

Technické a organizační požadavky na střelnice jsou stanoveny v příloze č. 3 k zákonu, a to obdobně jako již je tomu v případě dosavadní právní úpravy.

K § 62

Základní obsahové náležitosti provozního řádu střelnice stanoví přímo zákon. Provozní řád střelnice představuje v určitém ohledu obdobu vnitřního předpisu držitele zbrojní licence.

K § 63

Zákon ukládá provozovateli střelnice další povinnosti nad rámec obecných povinností, a to zejména ve vztahu k jeho provoznímu řádu (obdobně jako činí v případě držitele zbrojní licence ve vztahu k jeho vnitřnímu předpisu) a ve vztahu k výkonnému správci střelnice (podobně jako v případě držitele zbrojní licence ve vztahu k hlavnímu zbrojíři). Nadto ovšem zákon zakotvuje další dvě specifické povinnosti provozovatele střelnice. Provozovatel střelnice je povinen pořizovat (v souladu s provozním řádem střelnice) a uchovávat seznam osob, které na dané střelnici provádějí střelbu (provozní knihu střelnice), a to po zákonem vymezenou dobu.

Dále ovšem zákon zavádí výrazně přísnější požadavek pro případy, kdy je na střelnici prováděna tzv. zážitková střelba. Pokud by mohla mít taková činnost přeshraniční význam (např. v případě pokusů zahraničních antisystémových subjektů získat v České republice prostřednictvím zážitkové střelby elementární výcvik v nakládání se zbraněmi), bude nově zákonem vyžadován zápis základních informací o účastnících takové akce a jimi použitých zbraní přímo do centrálního registru zbraní. Do centrálního registru zbraní nebude muset být zapsán cizinec, který se prokáže oprávněním provést přeshraniční přemístění zbraně (např. tedy evropským zbrojním pasem). To zjednoduší situaci typicky v případě pořádání mezinárodních sportovních soutěží. Takové oprávnění lze současně považovat za souhlas domovského státu dané osoby s tím, aby v zahraničí se zbraněmi a střelivem nakládala.

Obecně je třeba uvést, že u provozovatele střelnice není vyžadováno, aby se jednalo o držitele zbrojní licence, resp. aby měl zřízen přístup do CRZ. To neplatí právě v případě zapsané zkouškové střelnice a v případě střelnice, která hodlá pořádat zážitkové střelby; u těchto subjektů bude disponování přístupem do CRZ vyžadováno a daní provozovatelé tedy budou muset být držiteli zbrojní licence. Naopak kontrola oprávnění nakládat se zbraněmi u návštěvníků střelnice ze strany provozovatele střelnice není zákonnou povinností a provozovatel střelnice musí pouze zaznamenat požadované údaje o dané osobě a použité zbrani v provozní knize střelnice. Existenci oprávnění osoby, která má na střelnici provádět střelbu, bude možné v závislosti na podmínkách konkrétní střelnice ověřit v zásadě všemi postupy, které zákon upravuje ve svém § 146.

K § 64

Obdobně jako je v případě držitele zbrojní licence vymezen institut zbrojíře, je v případě provozovatele střelnice upraven správce střelnice. Pro každou střelnici musí být ustanoven alespoň jeden správce střelnice. Zákon nicméně opět nijak neomezuje možnost provozovatele střelnice ustanovit vícero správců střelnice, kteří budou provozním řádem pověřeni zajišťováním dílčích úkolů v rámci provozu střelnice.

K § 65

Nově se zavádí institut řídícího střelby, kterým bude osoba pověřená správcem střelnice k zajišťování bezpečného nakládání se zbraněmi a střelivem na střelnici. Řídící střelby bude moci poskytovat správci střelnice součinnost zejména v případech větších střeleckých akcí. Na rozdíl od správce střelnice ale nemá řídící střelby oprávnění ukládat osobám na střelnici právně vynutitelné pokyny.

K § 66

Ve vazbě na nový stavební zákon se vymezují podklady, ze kterých má vycházet vymezení případně stanovovaného ochranného pásma střelnice.

Rovněž se stanovuje možnost povolit provozování střelnice ve zjednodušené podobě v případě, že dochází toliko ke změně jejího provozovatele, ale provoz střelnice pokračuje (byť i s maximálním zákonem připuštěným přerušením kontinuálního provozu) v nezměněné podobě.

K § 67

Rovněž v případě střelnic je zakotvován postup pozastavení povolení jejich provozování, přičemž oproti dosavadnímu zákonu o zbraních jsou jednak jednoznačněji vymezeny důvody pro pozastavení tohoto povolení a jednak je dále (§ 68) explicitně upravena právní úprava návazného postupu krajského ředitelství policie, pokud jde o situaci, kdy nejsou závady vedoucí k pozastavení provozu střelnice následně odstraněny.

K § 68

Odnětí povolení provozovat střelnici krajské ředitelství policie odejme jednak v případě, kdy ani v přiměřené lhůtě nejsou odstraněny nedostatky, které vedly k pozastavení jeho platnosti, ale rovněž tehdy, ztratí-li provozovatel střelnice způsobilost střelnici provozovat (tj. ztratí-li svéprávnost, bezúhonnost či spolehlivost).

K § 69

Upravují se obecné důvody pro zánik povolení provozovat střelnici. Pro případ smrti či zániku provozovatele střelnice, který byl podnikatelem, nicméně zákon dále (§ 128) upravuje v návaznosti na živnostenské předpisy možnost dočasně do doby vyřešení nástupnictví pokračovat v provozování střelnice.

K § 70

Povinnost ohlásit nabytí nebo převod zbraně podléhající registraci a požádat o provedení registrace krajské ředitelství policie se v zákoně upravuje v obdobném rozsahu jako v dosavadním zákoně o zbraních. Zachovány jsou rovněž standardní lhůty jak pro ohlášení nabytí, tak i převodu zbraně podléhající registraci, a to v délce 10 pracovních dnů.

Povinnost registrace (resp. ohlášení) se vždy váže k okamžiku, kdy daná osoba začala, resp. přestala s danou zbraní fyzicky nakládat (tzn. fyzicky ji převzala od jiného držitele, nebo ji takovému držiteli fyzicky předala).

K § 71

Zákon zcela nově zavádí instituty hlavního a vedlejšího držitele zbraně. Hlavním držitelem je osoba, na kterou je daná zbraň registrována. Vedlejším držitelem zbraně je pak osoba, kterou hlavní držitel nechal zapsat do centrálního registru zbraní a která splňuje podmínky pro nakládání s danou zbraní (a to případně včetně výjimky nebo povolení příslušné kategorie, jde-li o zbraň kategorie R1, R2 nebo R3). Vedlejší držitel je tak v případě nakládání se zbraní pro níž je do CRZ zapsán považován za jejího oprávněného držitele, jeho práva jsou však užší oproti hlavnímu držiteli; vedlejší držitel zejména není oprávněn nechat zapsat dalšího vedlejšího držitele. Oprávnění nechat zapsat dalšího vedlejšího držitele nelze řetězit a má jej pouze hlavní držitel zbraně. Zákon naopak nijak neomezuje počet možných zapsaných vedlejších držitelů konkrétní zbraně. Vedlejší držitel však nesmí sám jemu přenechanou zbraň ani dále přenechat, ani nesmí sám podat návrh na zápis dalšího vedlejšího držitele; jinými slovy, vedlejší držitel je oprávněn pouze v rámci přenechání zbraň od jejího hlavního držitele převzít a posléze mu ji opět vrátit. Oprávnění vedlejšího držitele jsou též odvozena od oprávnění hlavního držitele, a pokud hlavní držitel pozbude svého oprávnění s danou zbraní nakládat (nebo ji soukromoprávně zcizí), veškerá oprávnění vedlejšího držitele s takovou zbraní nakládat zanikají. Na druhé straně vztah mezi hlavním a vedlejším držitelem neomezuje šíři oprávnění vedlejšího držitele z hlediska způsobu nakládání s danou zbraní, pokud oprávnění takovým způsobem nakládat se zbraní nesouvisí s danou zbraní, ale vyplývá z jeho zákonných oprávnění s určitou zbraní nakládat určitým způsobem (např. i když bude hlavní držitel dané zbraně držitelem obecného oprávnění, je její vedlejší držitel oprávněn ji nosit skrytě za účelem ochrany života, zdraví nebo majetku, je-li sám držitelem rozšířeného zbrojního oprávnění).

Jako vedlejší držitel zbraně nemůže být zapsán držitel zbrojní licence skupiny ZL1, neboť takové osobě lze zbraň přenechat bez dalšího, ale zároveň je tato osoba povinna zapsat takovou skutečnost před předáním takové zbraně, resp. nejpozději při jejím převzetí do CRZ.

K § 72

Ohlášení nabytí, resp. převodu zbraně kategorie PO je obdobou registrace zbraně podléhající registraci, ale oproti tomuto postupu vykazuje jistá specifika. Především se a priori nevyžaduje fyzické předložení zbraně kategorie PO v rámci ohlášení jejího nabytí krajskému ředitelství policie. Policie je nicméně oprávněna si (typicky namátkově) vyžádat fyzické předložení takové zbraně ad hoc.

K § 73

Povinnost registrace a ohlášení zbraně se omezuje v některých případech, typicky tehdy, když se zbraň přenechává držiteli zbrojní licence skupiny ZL1, který o zbraních vede evidenci sám.

Pokud k tomu oprávněná osoba nabude vlastnictví ke zbrani podléhající registraci nebo zbrani kategorie PO na základě jiného právního předpisu upravujícího zahraniční obchod se zbraněmi (zejména zákon č. 38/1994 Sb. a zákon č. 228/2005 Sb.), a to za účelem jejího trvalého vývozu mimo území České republiky, povinnost registrace, resp. ohlášení nabytí zbraně kategorie PO se nepoužije, neboť s danou zbraní se na území ČR nebude vůbec nakládat (s výjimkou striktně omezené lhůty stanovené pro realizaci vývozu dané zbraně mimo území České republiky). Na druhé straně tuzemský subjekt, který danou zbraň vývozci prodal nebo jinak převedl, je povinen plnit ohlašovací (popř. evidenční) povinnosti ve standardním rozsahu, tj. stejně jako kdyby danou zbraň převedl tuzemskému oprávněnému subjektu.

V případě držitele zbrojní licence skupiny ZL1 by byl ve většině případů institut vedlejšího držitele zbraně nadbytečný; zákon však umožňuje, aby u přenechávaných zbraní držitel zbrojní licence nechal osobu, jíž danou zbraň přenechal, zapsat jako vedlejšího držitele zbraně. Půjde zejména o případy přenechání zbraní např. závodnímu střelci (který však není zaměstnancem nebo členem držitele zbrojní licence skupiny ZL1) nebo např. novináři vytvářejícímu o dané zbrani samostatně recenzi. Vedlejšího držitele zbraně v takovém případě zapisuje ke konkrétní své zbrani přímo držitel zbrojní licence skupiny ZL1, přičemž musí sám také ověřit, zda je daná osoba s takovou zbraní oprávněna nakládat, a to včetně kupř. ověření skutečnosti, zda je držitelem příslušné výjimky či povolení v případech, kdy je zákon o zbraních vyžaduje.

K § 74

Oproti dosavadnímu zákonu o zbraních se v jistém ohledu rozšiřuje evidenční povinnost zahrnující zápis do CRZ, a to jak z hlediska věcného rozsahu této povinnosti, tak i z hlediska subjektů, kterých se tato povinnost týká. Nově se zavádí povinnost držitelů zbrojních licencí obou (všech) skupin zapsat do CRZ každého zaměstnance nebo osobu v obdobném postavení (např. agenturního zaměstnance, člena výrobního družstva nebo člena statutárního orgánu apod.), který při této své činnosti pro držitele zbrojní licence nakládá se zbraněmi nebo střelivem držitele zbrojní licence a současně je držitelem zbrojního oprávnění nebo zapsané autorizace. Jedná se o osoby, na které se jinak vztahuje povinnost (konkretizovaná ve vnitřním předpise držitele zbrojní licence) absolvovat pravidelné školení a střelby. Pokud by u této osoby došlo k pozastavení nebo zániku jejího oprávnění, CRZ o tom jejího zaměstnavatele bezodkladně (automatizovaně) informuje. Zabraňuje se tak situaci, kdy by zaměstnanec držitele zbrojní licence svého zaměstnavatele o některé z uvedených skutečností neuvědomil a vykonával by pro něj i nadále činnost, pro kterou by již postrádal příslušné oprávnění. V prvé řadě se tedy jedná o ochranu zájmů samotného držitele zbrojní licence. Povinnosti zápisu zaměstnance nebo osoby v obdobném postavení pak koresponduje rovněž opačná povinnost držitele zbrojní licence provést výmaz zápisu takové osoby, pokud pro něj přestane vykonávat činnost zahrnující nakládání s jeho zbraněmi (nemusí se tedy jednat nutně jen např. o zánik pracovněprávního vztahu mezi danou osobou a držitelem zbrojní licence, ale též kupř. o změnu pracovní náplně, která by nově již nezahrnovala nakládání se zbraněmi či střelivem). Tyto nové povinnosti se však nevztahují k jiným než uvedeným právním vztahům mezi držitelem zbrojní licence a osobou vykonávající pro něj určitou činnost, zejména pak se tyto povinnosti nevztahují na prosté členství ve spolcích (kupř. mysliveckých spolcích či sportovně- střeleckých organizacích), kdy není držiteli zbrojního oprávnění přenechána zbraň držitele zbrojní licence a taková osoba nakládá v rámci svého členství výhradně se svou zbraní.

V souvislosti s předešlou povinností, která nově dopadá též na jiné držitele zbrojních licencí, než jsou toliko podnikatelé v oboru zbraní a střeliva, se rozšiřuje též povinnost evidovat provedená povinná školení a střelby v případě zaměstnanců a osob v obdobném vztahu vůči držiteli zbrojní licence též na držitele zbrojních licencí skupiny ZL2. Obě tyto evidence by měly být provázány prostřednictvím CRZ.

K § 75

Namísto vedení evidence střeliva v CRZ podle dosavadního zákona o zbraních se zavádí zjednodušená povinnost vést tzv. soupis. Soupisem může být jakákoli evidence vedená držitelem zbrojní licence, pokud z ní lze srozumitelným a prokazatelným způsobem zjistit stanovené informace. Soupisem pak může být např. ekonomický informační systém držitele zbrojní licence nebo evidence vedená jím jiným způsobem (ať již v elektronické nebo listinné podobě). Rovněž tyto povinnosti se vztahují k držitelům zbrojních licencí bez rozlišení skupin, a nahrazují tedy dřívější povinnosti vést údaje o střelivu v evidenční, resp. záznamní knize.

Soupis zahrnuje jednak údaje o střelivu kategorie S2, S3 a S4 (včetně aktivních komponent střeliva) a jednak o palných zbraních kategorie NO (včetně polotovarů hlavních částí zbraní podléhajících registraci; naopak plynové zbraně kategorie NO nebo např. součásti zbraní umožňujících samočinnou střelbu není potřeba v soupisu uvádět). Držitel zbrojní licence v případě převodu střeliva nebo palné zbraně kategorie NO zapíše do soupisu rovněž údaje identifikující osobu, které byly dané zbraně nebo střelivo převedeny.

K § 76

Evidencí, která se již vztahuje toliko k držitelům zbrojních licencí skupiny ZL1, je podobně jako v dosavadním zákoně o zbraních evidence zbraní na jednotlivých evidenčních knihách vedených v rámci CRZ. Nově se zdůrazňuje povinnost včasného zápisu převodu (popř. předání k přepravě a v některých případech též přenechání) a převzetí zbraně do CRZ. Zákon nově též explicitně stanovuje jako základní způsob zápisu těchto skutečností jejich zapsání (se současnou kontrolou existence příslušného oprávnění u druhé strany dané transakce) ze strany převádějícího subjektu již před předáním příslušných zbraní či střeliva. Nabývající subjekt je pak povinen dané skutečnosti zapsat do CRZ bez zbytečného odkladu po převzetí příslušných zbraní nebo střeliva. Pouze pro zcela výjimečné případy (rozsáhlé výpadky dodávek elektrické energie či plošnou nedostupnost datových sítí nebo převody na místech bez možnosti datového připojení) ponechává zákon možnost zápis převzetí daných zbraní nebo střeliva učinit nejpozději až do 2 pracovních dnů po uskutečnění transakce. V těchto případech však policie může po držiteli zbrojní licence vyžadovat zdůvodnění tohoto zdržení a případně odklad zápisu vyhodnotit i jako neodůvodněný, a tedy protiprávní.

K § 77

Zachovává se povinnost vyňaté veřejnoprávní instituce oznámit odprodej, darování či jiný převod zbraně podléhající registraci (resp. nově též zbraně kategorie PO) na osobu, která postupuje podle zákona o zbraních. Toto oznámení má být učiněno vůči Policejnímu prezidiu a netýká se případů, kdy jsou zbraně subjektu v působnosti zákona předávány pouze dočasně (např. jako zápůjčka či za účelem opravy). Na druhé straně, i pokud jsou zbraně vyňatou veřejnoprávní institucí např. držiteli zbrojní licence předány pouze na časově omezené období a není tedy dána povinnost oznámení tohoto převodu ze strany vyňaté veřejnoprávní instituce, nejsou tím nijak dotčeny povinnosti držitele zbrojní licence kupř. ve vztahu k vedení evidence těchto zbraní v CRZ.

Nově se rovněž v návaznosti na směrnici o zbraních doplňuje povinnost vyňaté veřejnoprávní instituce zajistit před samotným uskutečněním převodu zbraně nebo její hlavní části její označení předepsanými identifikačními údaji (za předpokladu, že daná zbraň takovými údaji již označena není) a rovněž údajem o státním orgánu (popř. jiné obdobné organizaci), která převod dané zbraně nebo hlavní části zbraně civilnímu subjektu zajišťuje.

K § 78

Institut přenechání zbraně nebo střeliva je převzat z dosavadního zákona o zbraních, nově však zákon tento institut zásadně upřesňuje. Nově se upřesňuje oprávnění přenechat zbraň v určitých případech (např. přenechání zbraně držitelem zbrojní licence jeho zaměstnanci nebo členovi, přenechání zbraně zkušebnímu komisaři nebo přenechání zbraně provozovatelem střelnice). Zcela nově je pak upravena možnost přenechání (obvykle z hlediska občanského práva půjde o zápůjčku) zbraní mezi fyzickými osobami, kde je v případě zbraní kategorie R2 nebo R3 nově umožněno, aby taková zbraň byla přenechána vedlejšímu držiteli takové zbraně. V případě zbraně kategorie R4 se pak umožňuje její přenechání (v případě přenechání jiné oprávněné osobě, která není vedlejším držitelem) toliko na dobu 30 pracovních dnů (zapůjčení je sice možné na 30 dnů opakovaně, ale vždy po uplynutí 30 dnů by měl její držitel minimálně (fyzicky) zkontrolovat stav této zbraně a výslovně zápůjčku prodloužit.

Držitel zbrojní licence skupiny ZL1 (bez ohledu na to, je-li nebo není-li současně i držitelem zbrojní licence skupiny ZL2) je povinen jakékoli předání zbraně od jiné osoby (tj. s výjimkou přenechání osobám, které přímo plní jeho úkoly typicky v pozici zaměstnanců) zaznamenat bezodkladně v CRZ standardně jako její převzetí.

Zbraň kategorie PO nebo zbraň kategorie NO lze přenechat osobě, která dosáhla alespoň věku 18 let a její svéprávnost nebyla omezena; na rozdíl od oprávnění nakládat s takovou zbraní mimo institut přenechání se nevyžaduje též splnění dalších podmínek, kupř. podmínka pobytu na území České republiky v případě zbraní kategorie NO.

V případě plynových (vzduchových) zbraní o s ráží do nejvýše 6,35 mm nebo v případě paintballových zbraní se nově umožňuje jejich přenechání též osobě starší 15 let, pokud s tím vysloví souhlas její zákonný zástupce.

V případě zbraní kategorie PO a NO není však nijak navrženou právní úpravou omezena možnost jejich přenechání též osobě, která je s nimi jinak oprávněna nakládat. Jedná se zejména o možnost přenechání takové zbraně držiteli zbrojního oprávnění, a to i tehdy je-li mladší 18 let.

K § 79

Rovněž institut svěření zbraně nebo střeliva vychází do značné míry z dosavadní právní úpravy, přičemž svěřením se rozumí svěření za dohledu oprávněné osoby. Oprávněnou osobou je v tomto kontextu každá osoba, která je sama oprávněna s danou zbraní a střelivem nakládat, a to ať již sama (tzn. např. jako držitel zbrojního oprávnění a výjimky nebo povolení příslušné kategorie), nebo jako osoba, které byla (nebo by mohla být) daná zbraň v souladu se zákonem přenechána. Tento dohled by měl být v zásadě bezprostřední, tak aby měla dohlížející osoba možnost efektivně zasáhnout v případě, že ten, komu byly zbraň či střelivo přenechány, začne se zbraní nebo střelivem manipulovat tak, že by mohlo dojít k ohrožení života či zdraví (ať již jeho vlastních nebo jiných osob). Bezprostřednost tohoto dohledu bude tedy nutně odviset jak od povahy svěřovaných zbraní a střeliva, tak i od místních podmínek nebo od zkušeností a rozumových a volních vlastností osob, jimž jsou zbraně či střelivo svěřovány. S ohledem na obecné druhové vlastnosti jednotlivých kategorií zbraní se stanovují základní předpoklady a povinnosti ve vztahu k možnosti svěření takových zbraní konkrétním skupinám osob.

Svěření zbraně však (na rozdíl od institutu přenechání zbraně) přímo nesouvisí s institutem hlavního a vedlejšího držitele, resp. svěřit zbraň lze i jiné osobě než vedlejšímu držiteli.

K § 80

Skryté nošení zbraně podléhající registraci se považuje za jedno z nejvyšších oprávnění podle zákona, které svědčí pouze držitelům rozšířeného zbrojního oprávnění. To neplatí, jde-li o skryté nošení zbraně např. coby součásti rekonstrukce historické bitvy (tzn. v rámci představení, kdy daná osoba např. představuje člena odbojové skupiny nosícího skrytě zbraň); tato výjimka ale nezahrnuje případy, pokud by účastník akce, při níž lze nosit zbraň viditelně, chtěl zbraň skrytě nosit pro ochranu života, zdraví nebo majetku, resp. bez faktické vazby na obsah, resp. téma dané akce (k takovému nošení bude vždy oprávněn pouze držitel rozšířeného zbrojního oprávnění).

Za nošení však podobně jako dle dosavadní právní úpravy nebude považováno takové nakládání se zbraní, k němuž dochází v rámci zřetelně ohraničené nemovitosti a s nímž vlastník nebo uživatel této nemovitosti vyslovil s nakládáním. Těmito případy budou např. situace viditelného nakládání se zbraněmi v obchodech se zbraněmi, na zbrojních výstavách, burzách apod.

Obecně se upravuje též otázka, která osoba je oprávněna k nošení zbraní kategorie PO a NO, a to bez ohledu na to, má-li se jednat o nošení viditelné nebo skryté. Právní rámec viditelného nošení zbraně kategorie PO nebo NO je pak upraven obdobně jako v případě zbraní podléhajících registraci.

K § 81

Oproti dosavadní právní úpravě se důsledně upravuje právní rámec viditelného nošení zbraně, ačkoli se fakticky pouze kodifikuje dosavadní obvyklá praxe, jejíž právní rámec byl však doposud nejednoznačný. Nosit viditelně je dovoleno pouze v případech výslovně uvedených akcí (tj. zejména hromadných akcí, ať již by se jednalo kupř. o rekonstrukci bitvy, biatlonový závod či hon) nebo činností (typicky individuálních lovů, či individuálního biatlonového tréninku apod.).

Umožňuje se rovněž zbraň viditelně přepravovat na místo, kde je dovoleno její viditelné nošení, pokud je to s ohledem na místní podmínky obvyklé, resp. lze-li takový způsob přepravy považovat za přiměřený. Za situace splňující tento test místní obvyklosti, resp. přiměřenosti lze patrně považovat kupř. tyto situace:

- přesun reenactorů na místo rekonstrukce historické bitvy, zejména pokud lze takový přesun považovat v podstatě již za součást samotné rekonstrukce,

- přesun lovců na místo lovu, zejména jde-li o přesun z okraje či mimo intravilán obce,

- přesun biatlonového závodníka na lyžích na místo závodu.

Uvedené oprávnění přesunu s viditelně přepravovanou zbraní musí současně ale respektovat další omezení, která mohou být k tomu oprávněnými subjekty stanovena (např. ve formě přepravního řádu). Užití tohoto oprávnění je rovněž vyloučeno, pokud by se jednalo o jeho zneužití (v takovém případě by byla vyloučena jeho přiměřenost); příkladem by mohl být pohyb myslivce se zbraní po intravilánu obce, aniž by se jednalo o pohyb nezbytně nutný pro jeho přesun do či z honitby, nebo evidentně provokativní nošení zbraně.

Na rozdíl od dosavadní právní úpravy se přímo v zákoně o zbraních nezakotvuje oprávnění strážníka obecní policie a zaměstnance České národní banky, který zajišťuje její ostrahu (případně též např. ostrahu přeprav majetkových hodnot České národní banky) nosit zbraň viditelně, a to i v případě činnosti fakticky spočívající v ochraně života, zdraví, majetku nebo veřejného pořádku a bezpečnosti. V případě strážníků bude toto oprávnění prostřednictvím změnového zákona vložena přímo do zákona o obecní policii a v případě České národní banky bude toto oprávnění přiznáno budoucím souhlasem Policejního prezidia, který bude České národní bance coby nevyňaté veřejnoprávní instituci vydán.

K § 82

Oproti dosavadní právní úpravě dochází k zásadnímu zjednodušení právní úpravy veřejného vystavování zbraní a střeliva. Veřejné vystavování je obdobně jako v případě viditelného nošení zbraní ex lege povoleno na akcích, kde se nakládá se zbraněmi, a lze-li takové nakládání se zbraněmi považovat za přiměřené místním podmínkám. Zákon vedle toho rovněž explicitně stanovuje, že veřejné vystavování zbraní je dovoleno na oborových výstavách a veletrzích. Osoba, která zbraně vystavuje, musí být oprávněna s takovými zbraněmi nakládat ve smyslu zákon o zbraních. Současně je tato osoba odpovědná za zabezpečení zbraní a zajištění, že v průběhu vystavování nebude ohrožen život, zdraví, majetek nebo veřejný pořádek. Mimo jiné je tedy třeba zajistit, aby např. nad vystavovanými zbraněmi, které nebudou umístěny kupř. v zabezpečeném výkladci, přímo dohlížel dostatečný počet k tomu způsobilých osob.

K § 83

Zakotvuje se obecné pravidlo povinnosti přiměřeného zabezpečení zbraně nebo střeliva, které se použije pro zbraně a střelivo všech kategorií.

V případě zbraní podléhajících registraci a střeliva kategorie S1, S2 a S3 se dále stanovují technické podmínky jejich zabezpečení, a to analogicky k dosavadní právní úpravě. Nově se explicitně zakotvuje rovněž doposud aplikovaný princip, podle něhož lze počty zbraní a střeliva zabezpečovat po počtech, pro něž je stanoven určitý způsob zabezpečení, a to i přesto, že daný držitel nakládá se zbraněmi či střelivem ve větším počtu, než kterému by odpovídalo zabezpečení stanovené pro určitý menší počet. V tomto případě se povinnost zabezpečení nevztáhne na nadlimitní zásobníky, které jinak sledují režim střeliva kategorie S2, neboť by takový požadavek nebyl v případě předmětů, které samy o sobě nebezpečné nejsou, evidentně v souladu s přiměřenou aplikací příslušných ustanovení zákona (navíc nejde o požadavek směrnice o zbraních).

Zakotvuje se rovněž právní úprava výjimečného odlišného zabezpečení uložených zbraní v některých konkrétních případech, a to zejména tehdy, pokud držitel zbraní vlastní toliko jednu nebo dvě zbraně podléhající registraci, nebo je ukládá pouze dočasně (např. v rámci cesty na sportovně-střelecké závody či lov) anebo jde-li nově o jejich krátkodobé uložení ve vozidle. Výjimečně se rovněž umožňuje jiný způsob zabezpečení zbraní ukládaných např. v rámci rekonstrukce historické bitvy (např. uložení zbraní v rámci rekonstrukce historického vojenského tábora). Všechny tyto případy výjimečného zabezpečení zbraní v konkrétně uvedených případech se dotýkají toliko zbraní podléhajících registraci s výjimkou zbraní kategorie R1 a střeliva kategorie S2 nebo S3. V případech zbraní kategorie PO nebo NO anebo střeliva kategorie S4 je třeba postupovat toliko podle obecné povinnosti zabezpečit zbraně nebo střelivo, a naopak v případě zbraní kategorie R1 nebo střeliva kategorie S1 je toto výjimečné zabezpečení zbraně nebo střeliva vyloučeno (lze ale využít povolení jiného způsobu zabezpečení podle následujícího ustanovení).

V případě zbraně, jejímž držitelem je osoba mladší 18 let, je zákonný zástupce, s ohledem na čl. 5 odst. 1. písm. a) směrnice povinen dohlížet na dodržování pravidel zabezpečení takové zbraně. Zákonný zástupce (pokud sám není osobou oprávněnou s danou zbraní nakládat, tj. není držitelem zbrojního oprávnění, pokud jde o zbraň kategorie R4, nebo vedlejším držitelem takové zbraně, pokud jde o zbraň kategorie R3 nebo R2) není oprávněn s danou zbraní sám nakládat a proto mu přísluší pouze na řádné zabezpečení dohlížet.

K § 84

Oproti dosavadnímu zákonu o zbraních se rozšiřuje možnost povolení jiného způsobu zabezpečení, a to zejména ve výrobních objektech nebo celých areálech (určených pro výrobu, nebo pro využití jako muzea atd.), ale též pro jiné případy, které se mohou v praxi vyskytnout. Na straně žadatele se zavádí rovněž povinnost vypracování projektu jiného způsobu zabezpečení v souladu s náležitostmi stanovenými nařízením vlády.

K § 85

V kontinuitě s právní úpravou zakotvenou zákonem č. 13/2021 Sb. se upravuje požadavek, aby orgány veřejné moci, které vynucují zákaz vstupu do svých prostor se zbraní, zajistily bezpečné uložené daných krátkých zbraní (ovšem typicky jen na dobu jednání, které držitel takové zbraně v prostorách daného orgánu vede).

K § 86

Zcela nově, a rovněž ve vazbě na čl. 4 směrnice o zbraních a prováděcí směrnici Komise č. 2019/68, se zakotvuje povinnost označení zbraní. Nově zaváděné povinnosti se nepoužijí pro zbraně vyrobené, resp. dovezené přede dnem nabytí účinnosti nové právní úpravy. V rámci přechodných ustanovení návrhu zákona o zbraních je ale obsaženo oprávnění policie vyzvat k dodatečnému označení zbraně, resp. ke stanovení požadavku na doznačení hlavní části, je- li „vytěžena“ z evidenčně rozložené zbraně, která byla do té doby evidována v centrálním registru zbraní jako komplet, a daná hlavní část není identifikačními údaji označena.

Povinnost označení se týká jak kompletních zbraní, tak i jednotlivých hlavních částí zbraní. Nedopadá však na jiné regulované součásti zbraní s výjimkou tlumičů hluku výstřelu, které plně následují režim zbraní kategorie R4. Návrh zákona těmito ustanoveními ovšem nenahrazuje povinnosti výrobců a dovozců zbraní a střeliva stanovené zákonem o ověřování střelných zbraní a střeliva.

K § 87

Nesplňuje-li zbraň v nezbytném rozsahu označení identifikačními údaji (např. z toho důvodu, že zbraň stejného typu a se stejným označením je již v CRZ evidována), je policie, pokud takový nesoulad zjistí v rámci kontroly nebo např. při předložení zbraně, oprávněna vyzvat držitele zbraně k zajištění dodatečného označení zbraně, a to v rozsahu pro její individuální identifikaci. Tento postup policie nesměřuje k nahrazení povinnosti označení zbraně ve smyslu předešlého ustanovení, ale toliko k zajištění jedinečnosti označení zbraně v případech, kdy by její individuální identifikace byla zásadně ztížena nebo nemožná. V zásadě se může jednat jak o případ, kdy buď daná zbraň není označena žádnými údaji, je jimi označena jen v naprosto nedostačujícím rozsahu (např. jen obrazovým emblémem výrobce a sériovým číslem, např. „1“), nebo je zbraň označena údaji zcela duplicitními s jinou zbraní (v tomto ohledu by však muselo jít o zcela duplicitní označení, nikoli např. jen o duplicitní výrobní číslo vyznačené však na zbrani jiného výrobce, resp. jiného modelu apod.). V případě, že dochází k rozložení zbraně na její jednotlivé hlavní části a k odpovídající změně v jejich evidenci v CRZ, může policie nařídit provedení dodatečného označení jednotlivých hlavních částí původní zbraně, a to zejména tehdy, nebyly-li tyto hlavní části původně vůbec nebo alespoň v dostatečném rozsahu označeny.

K § 88

Nově je oproti dosavadnímu zákonu o zbraních přistoupeno k problematice ověření zbraně, a to tak, aby nedocházelo k dublování právní úpravy a zejména pak působnosti policie a kontrolních orgánů podle zákona o ověřování zbraní a střeliva. Není-li zbraň platně ověřena, může být policií zakázáno používat takovou zbraň ke střelbě (viz § 125). Údaj o ověření se i nadále v případě zbraní podléhajících registraci a nově též zbraní kategorie PO zapisuje do CRZ, přitom se upřesňuje, kdo je povinen takový zápis do CRZ provést.

Se zápisem do CRZ se počítá rovněž v případě kontrolních značek. Kontrola označení identifikačními údaji je specifický postup zakotvený v § 11a zákona č. 156/2000 Sb., kde je vymezen takto: „Kontrola označení kontrolovaných výrobků identifikačními údaji … je postup, při kterém úřad vyznačením kontrolní značky dokládá, že kontrolované výrobky jsou označeny identifikačními údaji ve stanoveném rozsahu.“ Jde tedy v zásadě jen o kontrolu toho, že na zbrani jsou vyznačeny v požadovaném rozsahu umožňující její individuální identifikaci. V případě, že je zbraň označena správně, ČÚZZS zbraň fyzicky označí značkou. Jedná se o postup relevantní zejména z hlediska vývozu zbraní mimo smluvní státy C.I.P.

K § 89

Zcela nově, a rovněž ve vazbě na čl. 4 směrnice o zbraních se zakotvuje základní rámec pro označení střeliva.

K § 90

Zákon jednoznačně vymezuje, které osoby plnící úkoly v rámci činnosti držitele zbrojní licence jsou oprávněny vykonávat konkrétní činnosti (manipulaci) při nakládání se zbraněmi a střelivem. Obecně platí, že tyto činnosti je oprávněn vykonávat pouze držitel zbrojního oprávnění. S ohledem na specifika činnosti držitele zbrojní licence skupiny ZL1 jsou stanoveny v podobném rozsahu jako v rámci dosavadního zákona o zbraních případy, kdy daný pracovník nemusí být držitelem zbrojního oprávnění, je-li nad ním zajištěn adekvátní dohled a nevykonává-li určité náročnější činnosti, pro které by již držení zbrojního oprávnění bylo nezbytností. V případě činnosti spočívající reálně v zajišťování ochrany života, zdraví nebo majetku nebo obdobné činnosti (např. strážní služba) vyžaduje však zákon, aby daný pracovník byl držitelem rozšířeného zbrojního oprávnění; to platí, ať již se v rámci dané činnosti zbraň ve smyslu zákona nosí, nebo jde např. o zajišťování strážní služby v uzavřeném areálu. Držitelem zbrojního oprávnění konečně nebude muset být ani obsluha dopravního prostředku, kterým jsou zbraně nebo střelivo přepravovány, a to za předpokladu, že tyto zbraně budou zabezpečeny podle příslušného nařízení vlády (které tento způsob zabezpečení diferencuje s ohledem na kategorii, množství a způsob přepravy daných zbraní nebo střeliva).

K § 91

Návrh obecně vymezuje povinnost držitele zbrojní licence zajišťovat pro osoby, které plní jeho úkoly a nakládají přitom s jeho zbraněmi, pravidelné každoroční školení. V případě osob, které musí být při plnění úkolů držitele zbrojní licence držiteli rozšířeného zbrojního oprávnění, nebo pokud nosí zbraň (i v těch případech, kdy není rozšířené zbrojní oprávnění vyžadováno), se stanovuje i povinnost absolvovat v rámci školení praktické střelby.

Zákon zakotvuje výjimky zejména pro osoby, které plní úkoly držitele zbrojní licence pouze krátkodobě. V takovém případě je vyžadováno pouze provedení stručného proškolení z bezpečného nakládání s danou zbraní.

K § 92

Je zaveden pojem nevratné úpravy zbraně, přičemž jde o situace, kdy dochází fyzickou úpravou (tj. nikoli např. jen změnou deklarovaného účelu) hlavní části zbraně ke změně její kategorie nebo ke znemožnění její balistické (individuální) identifikace. Podobně jako v případě § 63 odst. 5 dosavadního zákona o zbraních se v každém takovém případě vyžaduje povolení ze strany krajského ředitelství policie. Případy znehodnocení zbraně nebo zhotovení jejího řezu se nově považují za typy nevratné úpravy zbraně a i v jejich případě se tak primárně vychází z obecné právní úpravy povolování (a následného předkládání krajskému ředitelství policie) stanovenému pro jakoukoli nevratnou úpravu zbraně. Změnu kategorie zbraně potvrzuje (na základě návrhu úpravce) po provedení nevratné úpravy zbraně policie.

Zbraň upravenou postupem nevratné úpravy zbraně je držitel zbrojní licence oprávněn předat vždy pouze osobě, která je oprávněna s výslednou zbraní (resp. zbraní dané kategorie) podle zákona o zbraních nakládat. To bude platit vždy jak v případě nevratné úpravy na zbraň „nižší“ kategorie (tj. např. znehodnocení zbraně podléhající registraci), tak ale i v případech, kdy výsledkem nevratné úpravy zbraně bude vznik zbraně „vyšší“ (resp. přísněji regulované) kategorie (např. zkrácení hlavně u opakovací či samonabíjecí brokovnice pod délku 600 mm). V případě, že nevratnou úpravou zbraně vznikne zbraň vyšší kategorie, s níž lze nakládat pouze na základě výjimky či povolení, držitel zbrojní licence bude oprávněn ji vydat pouze tomu, kdo bude držitelem takové výjimky nebo povolení. To bude platit i v případě, kdy byla zbraň původně k provedení nevratné úpravy držiteli zbrojní licence předána stejnou osobou, které bude vracena po provedení dané nevratné úpravy. Pokud tedy kupř. držitel (vlastník) opakovací či samonabíjecí brokovnice kategorie R4 předá tuto zbraň držiteli zbrojní licence ke zkrácení hlavně, bude držitel zbrojní licence po provedení takové nevratné úpravy zbraně, kterou se z ní stane zbraň kategorie R3, oprávněn vydat pouze za předpokladu, že držitel (vlastník) takové zbraně je i držitelem povolení kategorie R3.

K § 93

Specificky dále upravenými případy nevratných úprav zbraní je jednak znehodnocení a jednak zhotovení řezu zbraně. Pro účely těchto nevratných úprav stanoví vláda nařízením také příslušné značky a podobu certifikátu, které jsou v případě znehodnocování vyžadovány též na úrovni evropského práva. Kontrolní znehodnocovací značka bude nově vymezena přímo v nařízení vlády a nebude přidělována držitelům zbrojních licencí jednotlivě Českým úřadem pro zkoušení zbraní a střeliva.

K § 94

Nevratná úprava zbraně ve formě znehodnocení zbraně je upravena konzistentně s dosavadní praxí, která byla však upravena roztříštěným způsobem a částečně i z hlediska procesního postupu v podzákonných právních předpisech. V případě znehodnocení formou demilitarizace se počítá již toliko s kontrolou znehodnocení ze strany Ministerstva obrany. Technické požadavky na znehodnocení zbraní budou i nadále obsaženy jednak v prováděcím nařízení Komise a v případě ostatních zbraní (na které se prováděcí nařízení Komise nevztahuje) pak v rámci nařízení vlády. Obdobně jako v případě znehodnocení zbraně na území České republiky je nově nutno postupovat též v případě dovozu znehodnocené zbraně (která je ve smyslu směrnice považována za zbraň kategorie C a dle prováděcího nařízení Komise č. 2015/2403 je nutno zajistit její „doznehodnocení“ podle aktuálního unijního standardu, je-li transferována do jiného členského státu). Postupem podle prováděcího nařízení Komise lze v současnosti znehodnocovat též samostatné hlavní části zbraní, které tvoří „příslušenství“ dané zbraně, jde např. o výměnné hlavně. V takovém případě je samostatně znehodnocená hlavní část zapsána do stejného certifikátu jako sama znehodnocená („kompletní“) zbraň.

K § 95

Obdobně jako v případě znehodnocení zbraně je upraven též postup v případě zhotovení řezu zbraně. Rovněž řez zbraně má být dle zákona nově označen kontrolní znehodnocovací značkou.

K § 96

Zákon nově bere explicitně v úvahu aktuální stav ohledně nakládání se střelivem, a to zejména s ohledem na rozšířenost a dostupnost technologie uživatelského přebíjení střeliva, resp. jeho výroby z na trhu dostupných komponentů. Toto ustanovení se však nedotýká omezení stanoveného zákonem hned v úvodních ustanoveních, a sice že se střelivem je oprávněn v rámci podnikatelské činnosti v oboru zbraní a střeliva nakládat toliko držitel zbrojní licence skupiny ZL1. Oprávnění zhotovovat střelivo tak svědčí pouze osobám přebíjejícím střelivo pro vlastní potřebu.

Zachovává se rovněž dosavadní přístup, kdy minimální požadavky na přechovávání aktivních komponent střeliva a některé technicky náročnější způsoby nakládání se střelivem stanoví podzákonný právní předpis.

K § 97

Dočasně přemístit a používat zbraň a střelivo na území České republiky lze mimo podnikatelskou činnost v oboru zbraní a střeliva i nadále buď na základě evropského zbrojního pasu vydávaného jiným členským státem, nebo na základě zbrojního průvodního listu (obdobně jako v případě zbrojního průvodního listu pro tranzit ve smyslu dosavadního zákona o zbraních), který lze vydat v případech, kdy nepřichází v úvahu podniknutí cesty na základě evropského zbrojního pasu.

K § 98

Zachovává se obecná možnost povolit dočasný vstup se zbraní a střelivem na území České republiky na základě zbrojního průvodního listu. V případech, kdy je zbrojní průvodní list vydáván držiteli evropského zbrojního pasu vydávaného jiným členským státem, a to podle čl. 16 odst. 2 směrnice o zbraních, avšak pro účely jdoucí nad rámec čl. 16 odst. 3 směrnice, lze povolení v podobě zbrojního průvodního listu zapsat přímo do tohoto evropského zbrojního pasu. Rovněž se nadále předpokládá možnost vydání zbrojního průvodního listu zastupitelským úřadem České republiky.

K § 99

Držitel zbrojního průvodního listu je oprávněn se zbraní a střelivem, s nimiž na území České republiky přijíždí, nakládat pouze v omezeném rozsahu, a to toliko za účelem a v rozsahu, pro něž byl zbrojní průvodní list vydán. Byly-li ve zbrojním průvodním listu stanoveny orgánem, který jej vydal, případné další podmínky nakládání s příslušnou zbraní či střelivem (např. z hlediska jejího zabezpečení), je držitel zbrojního průvodního listu povinen zajistit jejich dodržování.

K § 100

S ohledem na zkušenosti tuzemských držitelů zbraní v rámci jejich cest mimo území České republiky, a to do zemí, které bezpodmínečně vyžadují předložení povolení dočasného vývozu dané zbraně z území České republiky, se zakotvuje fakultativní možnost vydat na žádost takové povolení, a to právě toliko pro potřeby orgánů státu, do něhož tuzemský držitel např. za účelem účasti na sportovně-střelecké akci nebo provedení lovu se zbraní a střelivem cestuje.

K § 101

Obecně se stanovují práva a povinnosti držitelů evropského zbrojního pasu. Pokud jde o oprávnění a povinnosti těchto osob při nakládání s jimi převáženými zbraněmi na území ČR, hledí se na ně obdobně jako na oprávněné osoby nakládající s danými zbraněmi v rámci jiných oprávnění vydávaných podle zákona o zbraních.

K § 102

Obdobně jako v rámci dosavadního zákona o zbraních jsou upraveny podmínky, za nichž lze evropský zbrojní pas vydat. Je rovněž zachována koncepce souladná se směrnicí o zbraních, kdy lze evropský zbrojní pas vydat toliko osobě, která jednak splňuje obecné podmínky pro jeho vydání a jednak současně žádá o zápis konkrétní zbraně do evropského zbrojního pasu. Jinými slovy, evropský zbrojní pas nelze vydat „blanketně“, tj. bez současného zápisu konkrétní zbraně. Na druhé straně však postačuje, aby daná osoba byla oprávněna se zbraní, jejíž zápis do evropského zbrojního pasu je navrhován, nakládat, podmínkou vydání evropského zbrojního pasu není, aby žadatel byl např. držitelem zbrojního oprávnění.

Nově se umožňuje, aby do evropského zbrojního pasu krajské ředitelství policie zapsalo též jiný předmět, pokud to vyžadují okolnosti cesty žadatele do jiného členského státu. Takovým předmětem může být např. nůž či meč nebo mechanická střelná zbraň, pokud s takovou eventualitou jiný členský stát počítá, resp. cestu s takovou zbraní na své území umožňuje pouze, je-li tento předmět zapsán v evropském zbrojním pase.

Platnost evropského zbrojního pasu činí 5 let a lze ji jednou prodloužit o dalších 5 let. Následně je případně nutné vydat nový evropský zbrojní pas.

K § 103

V souladu s čl. 12 odst. 3 směrnice se upravuje oprávnění držitele evropského zbrojního pasu vydávaného jiným členským státem cestovat za stanovenými účely na území České republiky se zbraní ve zjednodušeném režimu.

Zcela nově se umožňuje, aby vláda na základě vzájemnosti umožnila svým nařízením nošení zbraně za účelem ochrany života, zdraví nebo majetku držiteli evropského zbrojního pasu z členského státu, který obdobné oprávnění poskytne rovněž držitelům evropského zbrojního pasu vydávaného Českou republikou, kteří jsou současně oprávněni za takovým účelem nosit skrytě zbraň na jejím území (tj. jedná se současně o držitele rozšířeného zbrojního oprávnění).

K § 104

Za účelem zajištění právní jistoty se stanovuje, že jak v případě zbrojního průvodního listu, tak i evropského zbrojního pasu bude jejich vzor stanoven nařízením vlády. V případě evropského zbrojního pasu bude jeho vzor stanoven na základě náležitostí uvedených v příloze II směrnice o zbraních, přičemž jako vhodné se z praktického hlediska jeví zvážit možnost jiné podoby evropského zbrojního pasu, než byl vydáván podle dosavadní právní úpravy; takovouto alternativní novou formou by mohlo být zejména vydávání evropského zbrojního pasu v podobě „pasové knížky“. Možnost pouze elektronické podoby evropského zbrojního pasu se doposud na evropské úrovni pouze zvažuje.

K § 105

Obdobně jako v případech jiných oprávnění vydávaných podle zákona o zbraních, též v případě zbrojního průvodního listu a evropského zbrojního pasu se stanovuje oprávnění policie pozastavit jejich platnost, je-li to s ohledem na důvody stanovené prozajištění zbraní nebo střeliva v nich uvedených nezbytné.

K § 106

Detailněji jsou upravovány důvody zániku platnosti zbrojního průvodního listu nebo evropského zbrojního pasu z důvodu jejich odnětí k tomu příslušným krajským ředitelstvím policie. Odejmout lze z povahy věci pouze evropský zbrojní pas vydávaný Českou republikou.

K § 107

Standardně se upravují důvody zániku platnosti zbrojního průvodního listu a evropského zbrojního pasu.

Platnost zbrojního průvodního listu je vázána jednak na účel cesty se zbraní či střelivem na území České republiky, a jednak na určitou maximální dobu, během níž má být jejich držitelem cesta se zbraní a střelivem podniknuta. K zániku platnosti zbrojního průvodního listu tudíž může dojít jak z důvodu vyčerpání (konzumace) jeho účelu, nebo prostým plynutím času, a to i když k uskutečnění cesty nedojde.

K § 108

Zákon odstraňuje oproti dosavadní právní úpravě podvojnost povolování trvalého přeshraničního pohybu zbraní a střeliva, a to ať již jde o trvalé přeshraniční přemístění zbraně nebo střeliva v rámci Evropské unie nebo dovoz na území České republiky ze třetího státu, popř. vývoz zbraně či střeliva do takového státu. Je tedy zrušena fáze povolení přepravy, která v dosavadním zákoně o zbraních navazovala na povolení daného obchodního případu podle zákona o zahraničním obchodu s vojenským materiálem, resp. podle zákona č. 228/2005 Sb. Nově by měly být tyto případy povolovány toliko právě jen z hlediska zahraničního obchodu, tedy v gesci Ministerstva průmyslu a obchodu. Stejný princip by měl podle zákona nahradit rovněž dosavadní právní úpravu zbrojních průvodních listů pro trvalý vývoz, resp. trvalý dovoz zbraní nebo střeliva. Individuální neobchodní trvalý přeshraniční pohyb zbraně či střeliva podle zákona o zbraních nebude na příště možný (s eventuálními výjimkami, které stanoví jiný právní předpis) a bude muset být vždy postupováno podle citovaných licenčních předpisů.

Z hlediska povinností tuzemských účastníků dané transakce (uskutečněné na základě příslušného povolení pro zahraniční obchod v oboru zbraní či střeliva) má dovozce, resp. vývozce stejné povinnosti jako v případě nabytí, resp. převodu stejné zbraně či střeliva na území České republiky (zejména z hlediska jejich evidence, resp. registrace nebo ohlášení jejich převodu). Rovněž případné lhůty pro splnění těchto povinností zůstávají stejné, pouze rozhodnou skutečností pro jejich běh není nabytí (převzetí) nebo převod (předání) dané zbraně, ale její dovoz na, resp. vývoz mimo území České republiky (tj. okamžik vstupu, resp. opuštění tohoto území).

K § 109

S ohledem na ozbrojené doprovody zahraničních oficiálních návštěv osob, jimž jiný stát přiznal statut chráněné osoby, se vymezuje zjednodušený postup, který de facto přebírá stávající postup podle § 51 odst. 3 zákona č. 119/2002 Sb. Zákonodárce explicitně zdůrazňuje nutnost koordinace mezi dotčenými orgány veřejné moci.

K § 110

Nově se vymezuje doposud v praxi citelně chybící pojem osoby zajišťující přepravu. Půjde o osobu, která nese z hlediska zákona o zbraních za přepravu odpovědnost. Nemusí se vždy jednat současně o osobu, která fyzicky dopravu zbraně nebo střeliva zajišťuje, a s ohledem na dvoustrannost většiny transakcí, při nichž jsou zbraně nebo střelivo přepravovány, je někdy komplikované určit, kdo by měl z hlediska veřejného práva za jejich přepravu odpovídat. Zákon za tím účelem zavádí jednoduchý test, podle kterého bude osoba zajišťující přepravou v posledku vždy určitelná.

Na běžné případy, kdy jsou zbraně nebo střelivo přepravovány jejich držiteli kupř. při běžném cestování nebo při cestě do honitby, na střelecké závody atd., fakticky zde stanovovaná ustanovení nedopadnou, a to s ohledem na obvykle nízký počet přepravovaných zbraní. Na druhé straně ale zákon nerozlišuje právní důvod přepravy zbraní, takže i v případě, že např. soukromý držitel bude přepravovat zbraně v počtu větším, než stanoví § 111 zákona, se povinnost hlášení jejich přepravy (popř. sledování přepravy a jejího zabezpečení) standardně uplatní.

K § 111

Namísto dvoustupňového (fakticky zdvojeného) povolování přeshraničního pohybu zbraní a střeliva podle dosavadní právní úpravy, odstraňuje zákon o zbraních fázi povolení přepravy zbraní a střeliva podnikatelem v oboru zbraní a střeliva a namísto toho přesunuje zásadní důraz na hlášení fyzické přepravy zbraní a střeliva po území České republiky. Nově se toto hlášení bude dotýkat všech subjektů (nejen tedy podnikatelů v oboru zbraní a střeliva), které budou zbraně nebo střelivo ve stanovených případech anebo ve stanoveném rozsahu po území České republiky přepravovat.

K § 112

Obdobně jako v případě dosavadní právní úpravy se stanovují povinnosti týkající se samotného provádění přepravy zbraní a střeliva, pokud taková přeprava podléhá hlášení. Rovněž se upřesňuje, že povinnost vybavení vozidla on-line možností sledování jeho pohybu se týká toliko silniční přepravy.

K § 113

Stejně jako v případě dosavadního zákona o zbraních se stanovuje povinnost zabezpečit přepravované zbraně a střelivo v souladu s technickými podmínkami stanovenými prováděcím právním předpisem.

K § 114

Je třeba stanovit dostatečně efektivní oprávnění policie zabránit případné nebezpečné nebo protiprávně prováděné přepravě zbraní či střeliva. Analogická právní úprava byla do dosavadního zákona o zbraních vložena zákonem č. 13/2021 Sb. Zejména v případě nezbytnosti dodržení mezinárodních závazků České republiky nebo její zahraničně- politických, resp. bezpečnostních zájmů lze předpokládat, že policie bude do prováděné přepravy ingerovat primárně na základě požadavku Ministerstva zahraničních věcí nebo zpravodajských služeb. V úvahu však připadá i např. nezbytnost vynucení nově stanoveného zákazu vývozu zbraní či střeliva do určitých zemí apod.

K § 115

Zachovává se princip, že nález zbraně nebo střeliva musí být neprodleně oznámen policii. V případě historických zbraní a neaktivních torz zbraní nacházených v rámci archeologického průzkumu např. na místech někdejších bitev se uvedený princip nepoužije, pokud je zřejmé, že se jedná o zbraň spojenou s danou historickou událostí. Pokud však v rámci archeologického průzkumu dojde k nálezu kupř. dělostřelecké zbraně, je i tak stanovena povinnost přivolat policii, neboť existuje možnost, že v takové zbrani se stále nachází munice (ať již by šlo např. o dělostřelecký náboj v nábojové komoře nalezeného děla nebo o dělostřelecký granát uvízlý ve vývrtu hlavně takového děla), a neodborné nakládání s takovou zbraní by mohlo vést k její explozi.

K § 116

Nalezená nebo puštěná zbraň nebo střelivo se ukládá u policie. V případě zbraní nebo střeliva, které jsou archeologickými nálezy, vymezuje subjekty, které jsou jejich vlastníky jiný právní předpis na úseku státní památkové péče a provádění archeologického průzkumu.

Pokud lze zjistit osobu, které nalezená zbraň náleží podle předpisů soukromého práva, bude jí takové zbraň, resp. střelivo, vrácena, je-li daná osoba oprávněna s takovou zbraní nakládat. Pokud k nakládání s danou zbraní taková osoba oprávněna není, postupuje se podle § 125. Například v případě zbraní nebo střeliva, které jsou skrytými věcmi, svědčí jejich vlastnictví nadále jejich vlastníku (typicky vlastníku nemovitosti, v níž byly ukryty); nicméně i v takovém případě je třeba takový nález oznámit policii, přičemž za standardních podmínek zákona o zbraních může následně dojít k jejich „legalizaci“ obdobně jako v případě zbraní odevzdaných v rámci tzv. amnestie. Tato právní úprava samozřejmě nemá vliv na možnost postihu jednání spočívajícího v samotném zatajení těchto zbraní.

Analogicky jako v případě nalezených zbraní nebo střeliva je třeba postupovat také v případě zbraní nebo střeliva derelinkvovaných. Specifickými, ačkoli v praxi zcela běžnými případy jsou pak situace, kdy vlastník zbraně nebo střeliva, který kupř. pozbude oprávnění s nimi nakládat a je nucen je odevzdat policii do úschovy, o ně již neprojevuje zájem a případně se stane nekontaktovatelným, přičemž takovéto zbraně či střelivo jsou posléze u policie uskladněny 10 a často i více let. S ohledem na ústavní zásadu „vlastnictví zavazuje“ (čl. 11 odst. 3 Listiny základních práva svobod) a specifickou povahu zbraní a střeliva coby předmětu vlastnictví se stanovuje povinnost naložit v podobných případech se zbraněmi a střelivem nejpozději do 12 měsíců ode dne, kdy k jejich převzetí krajské ředitelství policie jejich vlastníka vyzvalo.

K § 117

I pro příště se jako základní (a až na dále popsanou výjimku v podstatě jediný přípustný) způsob ničení zbraní (s výjimkou zbraní kategorie NO) stanovuje úřední zničení zajišťované státem, a to u zbraní, kterému byly bezúplatně ke zničení předány. Ministerstvo vnitra je oprávněno rozhodnout, že ze zbraní předaných k úřednímu zničení budou některé využity pro sbírkové nebo jiné obdobné účely. V případě, že je to v rámci činnosti držitele zbrojní licence skupiny ZL1 nezbytné (např. za účelem destrukčních testů apod.) může krajské ředitelství policie povolit, aby zničení zbraně provedl sám držitel zbrojní licence skupiny ZL1, stanoví mu však s ohledem na povahu účelu, pro který je takové povolení vydáváno, povinnost prokázání, že ke zničení zbraně skutečně došlo (např. umožněním účasti zástupce policie, audiovizuálním záznamem, předáním zbylých částí apod.); současně i stanoví maximální počet zbraní, který lze takto zničit pro konkrétní účel. Lze tedy například povolit, aby držitele zbrojní licence v průběhu technických zkoušek zničil až 10 samonabíjecích pistolí (jejichž zničení bude následně dokládat a samozřejmě bude muset tuto skutečnost uvést i v podobě zápisu do CRZ) pro účely konkrétně vymezených (a to jak časově, tak z hlediska jejich účelu) technických zkoušek. Nelze však například umožnit, aby držitel zbrojní licence pravidelně ničil určité množství zbraní po neomezenou dobu nebo pouze za obecně vymezeným účelem.

Střelivo může být k provedení úředního zničení předáno také, ale v případě střeliva není úřední zničení jediným standardně přípustným způsobem jeho likvidace (ke zničení střeliva je oprávněn v zásadě jakýkoli jeho oprávněný držitel, přičemž je však povinen postupovat podle prováděcího právního předpisu).

K § 118

Zcela nově se zákonem zavádí institut nevyňatých veřejnoprávních institucí, kterými by měly být jednak organizační složky státu a subjekty zřízené zákonem, které nejsou vyňatými veřejnoprávními institucemi, jednak Česká národní banka a jednak územní samosprávné celky. Nevyňatými veřejnoprávními institucemi jsou konečně i příspěvkové organizace, jejichž zřizovatelem je buď vyňatá veřejnoprávní instituce anebo jiná nevyňatá veřejnoprávní instituce. V případě subjektů zřízených zákonem a příspěvkových organizací půjde vesměs o subjekty vykonávající veřejnoprávní působnost nebo poskytující veřejné služby podle jiných právních předpisů (např. veřejné kulturní služby ve smyslu zákona č. 203/2006 Sb., o některých druzích podpory kultury a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, nebo veřejná služba v oblasti televizního vysíláni poskytovaná podle zákona č. 483/1991 Sb., o České televizi, ve znění pozdějších předpisů) anebo poskytující specifické služby důležité např. pro zabezpečování bezpečnosti České republiky. Nevyňaté veřejnoprávní instituce budou sice postupovat standardně podle zákona o zbraních, nicméně Policejní prezidium může v rámci vydání souhlasu s tím, aby v rámci své činnosti tyto instituce nakládaly se zbraněmi a střelivem, stanovit specifické podmínky nakládání se zbraněmi nebo střelivem potřebné pro plnění jejich úkolů stanovených jiným zákonem nebo významných pro zajišťování významných funkcí státu.

K § 119

Souhlas s nakládáním se zbraněmi nebo střelivem (a případně k provozování střelnice) vydává nevyňaté veřejnoprávní instituci Policejní prezidium, přičemž v souhlasu je Policejní prezidium oprávněno stanovit specifické podmínky nakládání se zbraněmi nebo střelivem anebo provozování střelnice tak, aby odpovídaly specifikům činnosti nevyňaté veřejnoprávní instituce. Vydaný souhlas předává Policejní prezidium místně příslušnému krajskému ředitelství policie, které následně zajišťuje „běžnou“ administraci záležitostí nevyňaté veřejnoprávní instituce souvisejících se zákonem o zbraních.

K § 120

V případě zbraní a střeliva, které jsou součástí muzejní sbírky nebo které jsou kulturní památkou, které spravuje nevyňatá veřejnoprávní instituce a které jsou evidovány podle příslušného jiného právního předpisu v centrální evidenci sbírek, resp. v Ústředním seznamu kulturních památek České republiky, postačuje pro evidenci těchto zbraní právě jejich zahrnutí do některé z těchto speciálních evidencí (zejména s ohledem na případy, kdy podle dosavadního zákona o zbraních byla působnost zákona o zbraních na subjekty tyto sbírky spravující v některých případech zcela vyloučena).

K § 121

Pokud samotný zákon o zbraních neupravuje anebo Policejní prezidium v pravomocném souhlase nestanoví pro nakládání se zbraněmi a střelivem jinak, vychází právní rámec nakládání se zbraněmi a střelivem v rámci činnosti nevyňaté veřejnoprávní instituce analogicky z právní úpravy práv a povinností držitele zbrojní licence. Přitom je třeba posoudit, v čem činnost nevyňaté veřejnoprávní instituce fakticky spočívá. Je-li činnost nevyňaté veřejnoprávní instituce obsahově bližší činnosti podnikatele v oboru zbraní a střeliva, použijí se na něj pravidla platná pro držitele zbrojní licence skupiny ZL1. V ostatních případech se primárně vychází z podmínek stanovených zákonem pro nakládání se zbraněmi a střelivem v rámci činnosti držitele zbrojní licence skupiny ZL2. Obdobně se analogicky použijí pravidla stanovená pro provozování střelnice běžným provozovatelem, pokud jde o provozování střelnice nevyňatou veřejnoprávní institucí.

K § 122

Zákon zachovává osvědčený institut dosavadního zákona o zbraních v podobě oprávnění zadržet zbraň a střelivo a případně též související doklady a listiny, pokud je to nezbytné k tomu, aby se jejich držiteli zabránilo v porušování zákona o zbraních nebo aby se případně zabránilo jinému ohrožení života nebo zdraví. Souvisejícím dokladem může být zejména doklad vydávaný podle zákona o zbraních (např. evropský zbrojní pas), ale může jít též o jiný relevantní doklad vydávaný podle jiného právního předpisu, pokud se v daném případě vztahuje k nakládání se zadržovanými zbraněmi či střelivem. Jinou související listinou mohou být např. technické či nákladní listy nebo skladová dokumentace zbraní nebo střeliva.

Možnost zadržení zbraní nebo střeliva anebo souvisejícího dokladu nebo listiny je oprávněním policejního typu, které se realizuje ve faktické rovině, nikoli v rámci správního řízení. Zadržení tedy není výsledkem správního rozhodnutí. Zachovává se rovněž speciální oprávnění zbraň nebo střelivo (nikoli však již doklad či listinu) zadržet v nezbytných případech též formou vynuceného vstupu do obydlí (toto oprávnění bylo zavedeno do dosavadního zákona o zbraních zákonem č. 229/2016 Sb.). V případě listiny lze zadržet i např. cizozemský doklad (např. evropský zbrojní pas vydaný jiným členským státem) nebo i listinu soukromoprávní.

K § 123

Nadále je jako standardní institut upravena vedle oprávnění zadržet zbraň podléhající registraci nebo zbraně kategorie PO nebo střelivo kategorie S1, S2 nebo S3 také možnost jejich zajištění správním rozhodnutím krajského ředitelství policie (v případě zbraní kategorie NO nebo střeliva kategorie NO bude v případě potřeby s ohledem na jejich nižší nebezpečnost postačovat jejich zajištění např. prostřednictvím předběžného opatření v řízení o přestupku apod.). Zákon taxativně uvádí důvody pro rozhodnutí o zajištění, přičemž se jedná o specifický druh předběžného opatření, pro které zákon stanovuje současně důraznější prostředky jeho exekuce. Obecně je důvodem pro zajištění jednak situace, kdy bylo zahájeno trestní stíhání daného držitele zbrojního oprávnění, má-li být vedeno řízení o odnětí jeho oprávnění nebo pokud je dáno odůvodněné podezření, že daná osoba se stala zdravotně nezpůsobilou a současně další možnost, aby nakládala se zbraněmi nebo střelivem může představovat ohrožení života nebo zdraví, ať již jí samotné nebo jiných osob (bezprostředním postupem v případě zjištění takového podezření není zahájení určitého řízení, ale toliko výzva dané osobě, aby podstoupila lékařské vyšetření k vyšetření jejího zdravotního stavu, přičemž právě tato výzva bývá doručena spolu s provedením příslušného preventivního opatření vůči zbraním a střelivu, s nimiž taková osoba nakládá). Nově se doplňuje jako důvod pro zajištění skutečnost, že po držiteli zbraně je vyhlášeno pátrání jako po osobě pohřešované. V současnosti dochází k situacím, kdy je po držiteli vyhlášeno pátrání jako po pohřešovaném a tento stav trvá i několik let, a to případně až do doby jeho prohlášení za mrtvého. Cílem navrhované úpravy je, aby v těchto případech nezůstaly zbraně takovéhoto držitele bez reálného dohledu.

Obdobně jako v případě zadržení se rovněž při zajištění zbraně či střeliva i nadále počítá s možností vymoci jejich vydání též prostřednictvím vstupu policisty do obydlí. Na rozdíl od pouhého zadržení se v případě zajištění, jehož podmínky jsou již formalizovanější a osoba, vůči které rozhodnutí o zajištění směřuje má postavení účastníka řízení, připouští zajištění prostřednictvím vstupu do obydlí též, pokud jde o zajištění souvisejícího dokladu nebo listiny. Rozhodnutí o zajištění musí být řádně a dostatečně odůvodněno, zejména s ohledem na zákonné důvody, pro které k zajištění dochází.

Nově jsou doplňovány některé další důvody pro zajištění zbraně, které vycházejí z praxe, zejména pak s ohledem na recentní bezpečnostní a geopolitickou situaci. Specifickým důvodem pro zajištění zbraně, střeliva či souvisejícího dokladu, budou i případy, které vypočítává § 9 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, (důvody pro odepření vstupu na území České republiky). Tento výčet obsahuje řadu skutečností, z nichž plyne riziko spojené s pobytem takovéhoto cizince na území ČR: Cizinec např. předložil padělané doklady, je v České republice nežádoucí osobou nebo má od jiného členského státu záznam v Schengenském informačním systému. Proto je takovémuto cizinci podle zákona o pobytu cizinců odepírán vstup na území České republiky. Pokud skutečnosti uvedené v § 9 zákona o pobytu cizinců nastanou v době, kdy již cizinec na území ČR pobývá, bude zahájeno řízení o zrušení jeho pobytového oprávnění.

Provázáním § 9 zákona o pobytu cizinců a institutu zajištění, se zabrání situaci, kdy by mohlo být cizinci, jehož dalšího pobývání na území ČR není žádoucí, v souběžně vedeném správním řízení vydáno určité oprávnění k nakládání se zbraní, nebo by bylo dokonce umožněno, aby po určitou dobu takové oprávnění držel.

Naprostou většinu informací, které svědčí o naplnění některé ze skutkových podstat podle § 9 zákona o pobytu cizinců, získává při své činnosti sama Policie ČR. (Policie ČR je správcem zde zmíněných informačních systémů, provádí pobytové kontroly a dále obecně získává při plnění svých úkolů poznatky o osobách). Právě Policie ČR pak např. v rámci rozhodování o žádosti o zbrojní oprávnění bude provádět lustrace žadatele ve svých databázích. Stejně tak i následné pravidelné prověřování podmínek pro příslušná oprávnění je pak podle § 148 návrhu zákona úkolem Policie ČR.

Zajištění je nově možné také na základě indikativního stanoviska příslušného orgánu veřejné moci (typicky v praxi může jít o zpravodajskou službu nebo o Policii ČR), ze kterého důvodně vyplývá, že nakládání se zbraněmi u takové osoby by ohrozilo vnitřní pořádek nebo bezpečnost.

K § 124

Pokud důvody, pro které byly zbraně, střelivo nebo související doklady či listiny zadrženy nebo zajištěny, krajské ředitelství policie je bezodkladně vrátí jejich oprávněnému držiteli (ten nemusí být totožný s osobou, které vůči které zadržení či zajištění směřovaly).

V případech, kdy je takový postup vhodný zejména s ohledem na povahu protiprávního jednání, které k zadržení či zajištění vedlo, ale rovněž také s ohledem na nákladnost jejich provedení (kupř. v případech zadržení či zajištění značného množství zbraní), může krajské ředitelství policie osobě, která za takové protiprávní jednání odpovídá, uložit náhradu nákladů na realizaci zadržení či zajištění.

K § 125

Jednoznačně se vymezuje postup pro případy, kdy dosavadní držitel (vlastník) zbraní nebo střeliva pozbude příslušné oprávnění s nimi nakládat, resp. je-li mu platnost takového oprávnění pozastavena. Taková osoba je povinna do 10 pracovních dnů předat zbraně nebo střelivo krajskému ředitelství policie nebo jejich převzetí policií umožnit. Ve vhodných případech je krajské ředitelství policie oprávněno takové zbraně také zabezpečit proti přístupu neoprávněné osoby na místě jejich dosavadního uložení. Následně může dosavadní držitel zbraní či střeliva postupovat jedním ze způsobů, které zákon předpokládá. Může zejména požádat krajské ředitelství policie o předání zbraní nebo střeliva jiné oprávněné osobě, a to ať již by se jednalo o podnikatele v oboru zbraní a střeliva, který zajistí jejich odprodej, nebo o předání jiné k tomu oprávněné fyzické osobě (např. známému či příbuznému, kteří jsou držiteli zbrojního oprávnění a případně též příslušné výjimky nebo povolení). Rovněž (jsou-li k tomu dány podmínky) může dosavadní držitel zbraní či střeliva požádat o opětovné vydání nezbytných oprávnění (např. pokud mezitím opět začal splňovat podmínku spolehlivosti či zdravotní způsobilosti nebo obnovil svůj pobyt na území České republiky). Konečně může dosavadní držitel zbraně či střeliva požádat o předání odevzdaných zbraní či střeliva k jejich znehodnocení, zhotovení řezu nebo jiné přípustné nevratné úpravě anebo k jejich úřednímu zničení.

Pokud dosavadní držitel zbraní nebo střeliva nepostupuje jedním z taxativně uvedených důvodů (nebo nedojde-li eventuálně k jiné změně situace – např. pokud tento dosavadní držitel zbraně mezitím zemře), připadají zbraně a střelivo, které jsou uschovány u krajského ředitelství policie nebo krajským ředitelstvím policie zabezpečeny na místě jejich dosavadního uložení, do vlastnictví státu. Zákonný postup se v tomto případě podobá postupu v případě domněnky opuštění, kterou zákon o zbraních upravuje ve vztahu ke zbraním, které byly z jiných důvodů uloženy u policie a s nimiž jejich vlastník s nimi příslušným způsobem nenaložil.

K § 126

Zakotvuje se explicitní úprava možnosti přerušit řízení o žádosti o vydání konkrétního oprávnění (typicky zbrojního oprávnění, resp. zbrojní licence), pokud v průběhu řízení o vydání oprávnění podle zákona nastanou podmínky pro pozastavení jeho platnosti. Vedle toho je samozřejmě dále možné postupovat v odpovídajících případech i podle obecné úpravy správního řízení podle § 57 a 64 správního řádu. Toto řešení je i obecněji použitelné i v jiných adekvátních případech, např. pokud by byl současně přezkoumáván posudek o zdravotní způsobilosti žadatele podle zákona o specifických zdravotních službách. Návrh zákona tento postup zakotvuje ovšem v obecné rovině a nejde tak jen o speciální případ předběžné otázky jako je tomu dle § 17 odst. 6 dosavadního zákona o zbraních.

K § 127

Obecně se upravují principy předávání informací o propadnutých či zabraných zbraních a střelivu či o uložených zákazech činnosti spočívající v nakládání se zbraněmi či střelivem. Pokud jde o uložení zbraní a střeliva v průběhu řízení, která takovým rozhodnutím předchází, stanovuje se, že se tyto zbraně ukládají u policie. Je vhodné upozornit, že odlišnou právní úpravu obsahuje zákon č. 279/2003 Sb., o výkonu zajištění majetku a věcí v trestním řízení a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, podle jehož § 9 odst. 3 správu mimo jiné právě zbraní a střeliva zajištěných v trestním řízení vykonává krajské ředitelství policie, v jehož územním obvodu se nachází sídlo soudu, který vede trestní řízení, nicméně tento právní předpis se použije nezávisle na zákoně o zbraních.

K § 128

Zakotvuje se standardní vymezení účelu, správce a údajů vedených v CRZ. Nově se počítá rovněž s tím, že CRZ bude využíván jako páteřní informační systém také pro účely jiných právních předpisů (agend), a to zejména pro potřeby zákona o munici a zákona o nakládání se zbraněmi v některých případech ovlivňujících vnitřní pořádek nebo bezpečnost České republiky (tzv. nadstavbový zákon).

Ustanovení vymezuje rovněž zmocnění pro zpracovávání konkrétních osobních údajů v CRZ. Tyto údaje budou do CRZ čerpány většinou z jiných informačních systémů, zejména ze základních registrů, evidence obyvatel či informačního systému cizinců.

K § 129

Držitel zbrojní licence (který je fyzickou osobou), resp. jím pověřená fyzická osoba přistupuje do CRZ standardně prostřednictvím přístupu s využitím odpovídajícího prostředku pro elektronickou identifikaci.

Přístup do CRZ držiteli zbrojní licence a jím pověřeným osobám umožní policie na základě žádosti držitele zbrojní licence, a to prostřednictvím zřízení příslušného uživatelského účtu a přiřazením odpovídajících uživatelských rolí. Pokud držitel zbrojní licence není povinen v CRZ žádný zápis provádět (jedná se např. o držitele zbrojní licence skupiny ZL2, který nemá žádné zaměstnance), přístup do CRZ nemusí nikdy využít, nicméně i tak bude mít jeho prostřednictvím minimálně náhled na přehled zbraní, které jsou k jeho osobě v CRZ evidovány (resp. registrovány).

K § 130

Ačkoli je CRZ nadále neveřejným informačním systémem veřejné správy, pro konkrétně vymezené údaje, zákon ale nově stanovuje povinnost jejich uveřejnění na internetových stránkách policie. Přístup k těmto údajům by neměl být omezen přihlašovacími údaji nebo jinak omezen a měl by být tedy otevřen široké veřejnosti.

Vedle toho se však vylučuje možnost uveřejnění jiných údajů vedených v CRZ. Tato výluka zahrnuje i nemožnost poskytnout tyto údaje podle zákona o svobodném přístupu k informacím.

K § 131

Upravují se konkrétní postupy při předávání údajů podle předpisů Evropské unie. Ve vazbě na čl. 18 směrnice o zbraních a zejména jeho odst. 4 a na něj navazující technickou legislativu Komise vydávanou v přenesené působnosti (delegated acts) se stanovuje okruh informací, které policie předává jiným členským státům, a to zejména prostřednictvím informačního systému IMI, jehož správcem je Komise. Rovněž se stanovují informační úkoly plněné Ministerstvem vnitra podle čl. 22 odst. 3 směrnice o zbraních.

Speciálně je také vymezena působnost Českého úřadu pro zkoušení zbraní a střeliva vyplývající z prováděcí směrnice Komise 2019/69, která byla doposud vymezena v nařízení vlády č. 203/2021 Sb., o určení národního kontaktního místa pro výměnu informací o souladu poplašných a signalizačních zbraní se stanovenými technickými specifikacemi.

K § 132

Ve vazbě na čl. 4 odst. 5 směrnice o zbraních se specifickým způsobem upravuje doba zpracovávání a možnosti je využívat pro specifické úkoly veřejné správy. Tato omezení vycházející ze směrnice o zbraních se vztahují toliko k údajům odvíjejícím se od nakládání s konkrétní palnou zbraní. V případě ostatních údajů se pak zakotvuje pravidlo, že tyto údaje se v CRZ uchovávají po stejnou dobu jako v předešlém případě (tj. 30 let), avšak její počátek je určen okamžikem, kdy zanikla daná povinnost takové údaje v CRZ evidovat (např. zanikla platnost daného oprávnění). Specifickou výjimku pak představují údaje o neúspěšných žadatelích o vydání zbrojního oprávnění, kteří neuspěli u zkoušky odborné způsobilosti, tyto údaje se vedou v CRZ toliko po dobu 12 měsíců ode dne právní moci zamítavého rozhodnutí o jejich žádosti.

K § 133

Upravuje se číselník zbraní coby základní vymezení struktury CRZ z hlediska druhů a typů zbraní v něm evidovaných. Základním prvkem číselníku zbraní je neměnná položka číselníku zbraní, která je daná určitou kombinací zákonem stanovených třídících kritérií. Novou položku do číselníku zbraní zavádí toliko Policejní prezidium a držitelé zbrojních licencí skupiny ZL1 nebo krajská ředitelství policie pouze přiřazují konkrétní zbraně již v CRZ takto vytvořené položce. V případě, že položka pro konkrétní zbraň v CRZ doposud neexistuje, musí se držitel zbrojní licence skupiny ZL1 nebo krajské ředitelství policie obrátit s požadavkem na doplnění takové položky do číselníku zbraní na Policejní prezidium. Na Policejní prezidium se lze rovněž obrátit v pochybnostech týkajících se číselníku zbraní (např. spor o konkrétní vymezení parametrů nových, resp. navrhovaných položek, nepřesnosti ve vymezení existujících položek, špatné zařazení konkrétní zbraně k položce atd.).

K § 134

Pokud i po eventuálním projednání s Policejním prezidiem (v případě zbraní nebos střeliva zapisovaných do CRZ) přetrvává pochybnost o zařazení zbraně do příslušné kategorie, rozhodne o kategorii na žádost Policejního prezidia nebo jiné osoby, která má na věci právní zájem Český úřad pro zkoušení zbraní a střeliva, a to formou vydání opatření obecné povahy. Český úřad pro zkoušení zbraní a střeliva si v rámci kategorizačního řízení může vyžádat vyjádření Ministerstva vnitra, které se vyjádří k zařazení dané zbraně do kategorie z hlediska své působnosti, tedy primárně z pohledu vnitřního pořádku a bezpečnosti. Výsledkem řízení o vydání opatření obecné povahy pak je určení kategorie dotčené zbraně, a taková zbraň je buď přiřazena existující položce číselníku zbraní, nebo je pro ni vytvořena položka nová.

Český úřad pro zkoušení zbraní a střeliva je příslušný k vydání opatření obecné povahy, nejen jde-li o kategorii zbraně podléhající registraci nebo zbraně kategorie PO, ale též v dalších případech, zejména v případě zbraní kategorie NO, regulovaných součástí zbraně, které nejsou evidovány v CRZ a střeliva (včetně aktivních komponentů střeliva) a případně též v případě pochybnosti, zda je určitý předmět vůbec zbraní nebo střelivem určité kategorie.

K § 135

Zákon uvádí přehled orgánů vykonávajících státní správu v mezích jeho působnosti, přičemž konkrétní úkoly při výkonu státní správy těmto orgánům veřejné moci vymezují příslušná ustanovení zákona. Konkrétně v případě policie vymezují její příslušnost k výkonu státní správy podrobněji následující ustanovení zákona.

K § 136

Místní příslušnost krajského ředitelství policie, kterým je organizační článek krajského ředitelství policie pro výkon státní správy na úseku zbraní a střeliva, je nadále v některých případech určena podle místa pobytu fyzické osoby, resp. podle sídla právnické osoby. Jde zejména o případy žádostí o vydání zbrojního oprávnění či zbrojní licence. V ostatních případech je však buď stanovena místní příslušnost krajského ředitelství policie odchylně od dosavadní právní úpravy (např. v případě střelnic je místně příslušným krajským ředitelstvím policie, v jehož kraji se daná střelnice nachází) anebo je v případě mj. většiny řízení zahajovaných na žádost umožněno učinit dané podání vůči kterémukoli krajskému ředitelství policie.

K § 137

Policejní prezidium vykonává v prvé řadě působnost nadřízeného správního orgánu ve vztahu ke krajskému ředitelství policie (nadřízeným správním orgánem ve vztahu k Policejnímu prezidiu je pak Ministerstvo vnitra).

K § 138

Komplexně se upravuje příslušnost policie k výkonu kontroly plnění povinností podle zákona o zbraních. V případě příslušnosti Policejního prezidia ke kontrole subjektů oprávněných provádět zahraniční obchod se zbraněmi a střelivem se oproti dosavadnímu zákonu vychází se pouze z faktu, zda je daný kontrolovaný subjekt držitelem platného povolení pro provádění zahraničního obchodu s vojenským materiálem podle zákona č. 38/1994 Sb. Zachován je také institut zakotvený do dosavadního zákona o zbraních zákonem č. 229/2016 Sb., a sice oprávnění vykonat kontrolu plnění povinností podle zákona o zbraních též další osobou, pokud její činnost s činností kontrolovaného subjektu souvisí (a fakticky je v praxi často nelze realisticky oddělit, ačkoli třeba je orgánem příslušným ke kontrole druhého subjektu jiný kontrolní orgán, než provádějící aktuální kontrolu).

K § 139

Je stanovena právní úprava vydávání kontrolního průkazu kontrolorům v rámci Policejního prezidia a krajských ředitelství policie, která vychází z možnosti policie vydat kontrolujícím kontrolní průkazy. Režim vydávání kontrolních průkazů vymezí policie vnitřním předpisem.

Existence kontrolního průkazu umožňuje v souladu s § 4 odst. 3 písm. b) kontrolního řádu výrazně jednodušší a operativnější zahájení kontroly.

Navrhované oprávnění vychází též z dosavadní právní úpravy v § 75 odst. 1 zákona č. 119/2002 Sb. Na rozdíl od dosavadní právní úpravy však zákon zmocňuje vládu ke stanovení vzoru kontrolního průkazu.

K § 140

Krajské ředitelství policie nebo Policejní prezidium mohou po zvážení veškerých zjištěných skutečností rozhodnout o nařízení opatření k nápravě, kteréžto spočívá v aktivním konání, a to i bez provedené kontroly. Opatření k nápravě bude ukládáno v případech vážných porušení, kdy bude nutné danému subjektu práv a povinností nařídit konkrétní kroky k zajištění nápravy určitého protiprávního stavu. Bez provedené kontroly bude možné opatření k nápravě nařídit pouze ve zřejmých a bezodkladných případech. Příslušnost krajského ředitelství policie a Policejního prezidia k uložení opatření k nápravě se řídí stejnými pravidly jako jejich příslušnost k provedení kontroly. Uložit opatření k nápravě bude možné toliko standardním rozhodnutím dle správního řádu, které bude odůvodněno jak z hlediska nezbytnosti jeho uložení, tak z hlediska konkrétních nařizovaných opatření a k jejich provedení musí být stanovena adekvátní lhůta. V případě, že je opatření k nápravě vyhlášeno ústně (zejména v řízení na místě), provede se o něm záznam do spisu ve smyslu správního řádu formou písemného potvrzení v protokolu o kontrole. Pokud osoba, které bylo opatření k nápravě nařízeno, odpovídající kroky nepřijme, představuje taková absence jednání (ať již úmyslná či nedbalostní) přestupek (jehož projednání je samostatným řízením nezávislým na eventuálně zároveň probíhající kontrole).

K § 141

Vzhledem k tomu, že § 117a zákona o Policii České republiky stanoví: „Na kontrolní činnost prováděnou policií se kontrolní řád nevztahuje, nestanoví-li jiný právní předpis jinak.“, je s ohledem na povahu zákona o zbraních, který je standardní normou správního práva, nezbytné subsidiární použití kontrolního řádu kontrolními orgány policie v rámci postupu podle zákona o zbraních zakotvit výslovně. Kontrolní řád se následně použije standardním způsobem a v plném rozsahu na postupy policie podle navrhovaného zákona. Ustanovení je obdobou dosavadního ustanovení § 75 odst. 3 zákona č. 119/2002 Sb.

Kontrolní řád se rovněž plně použije na kontrolu vykonávanou podle zákona o zbraních ostatními kontrolními orgány, zejména tedy Ministerstvem vnitra. V těchto případech není nutné použití kontrolního řádu samostatně explicitně stanovovat, neboť jeho použití v těchto případech není jiným právním předpisem nijak omezeno.

Obdobně se podle kontrolního řádu postupuje rovněž v případech dozoru nad průběhem zkoušek odborné způsobilosti.

K § 142

Stanovují se správní tresty za porušení povinností stanovených zákonem o zbraních. Správní tresty jsou odstupňovány jednak tak, aby zohlednily, zda k přestupku došlo v rámci podnikatelské činnosti pachatele nebo mimo ni, a jednak podle závažnosti daného protiprávního jednání.

V případě pachatelů přestupků proti zákonu o zbraních je třeba poukázat na jak kvalitativní, tak i kvantitativní rozdíly mezi nakládáním se zbraněmi a střelivem u individuálních soukromých držitelů, kteří nakládají obvykle s několika málo zbraněmi a většinou řádově stovkami kusů nábojů, a u podnikatelských subjektů, kteří se zbraněmi a střelivem nakládají v řádově větších objemech a navíc je využívají ke generování podnikatelského zisku. Ačkoli lze tedy nepochybně vyzdvihnout, že život nebo zdraví obecně představuje důležitější hodnotu než majetek, je z hlediska vyšších úrovní pokut stanovených pro přestupky, k nimž bude docházet v souvislosti s realizací majetkového prospěchu, nezbytné vzít v úvahu, že se bude prakticky vždy jednat o porušení odlišných ustanovení, resp. typově jiné skutky. Zatímco ohrožení života bude vesměs spojeno s protiprávním jednáním jednotlivce a ohrožení života bude samo mít vždy nedbalostní povahu (jinak by se s ohledem na funkční podstatu střelných zbraní a jejich účinnost prakticky nemohlo jednat pouze o přestupek podle zákona o zbraních), tak snaha o protiprávní dosažení profitu bude obvykle spojena s podnikajícími subjekty a bude prakticky vždy spojena s úmyslným zaviněním. Ačkoli je to na první pohled paradoxní, navrhovaná struktura sankcí dává z hlediska potřeby spravedlivého a efektivního postihu porušení zákona z uvedených důvodů smysl.

Pokud jde o (maximální) výši pokuty za přestupek, je zohledněna rovněž typová závažnost daného jednání, přičemž za kvalifikované se v tomto ohledu považují jednak hrubě protiprávní jednání, kterým byl v souvislosti s nakládáním se zbraněmi a střelivem ohrožen život nebo zdraví, a pak jednání spočívající v opakovaném nesplnění registrační či evidenční povinnosti, anebo nesplnění těchto povinností ve větším rozsahu. V případě přestupku spáchaného v rámci podnikání přestupce je navíc mezi kvalifikovanými okolnostmi uveden další případ spočívající v tom, že daný podnikatel opakované nebo úmyslně uvedl na trh zbraň nebo střelivo v rozporu se zákonem o zbraních (může jít např. o uvedení zbraně či střeliva zařazeného do neodpovídající kategorie).

Zákaz činnosti lze uložit v případech nejzávažnějších přestupků držitele zbrojní licence, přičemž je na správním orgánu zvážit, je-li jeho uložení v dané situaci na místě (uložení zákazu činnosti není však ani v případech připouštějících jeho uložení obligatorní).

Pokud pachatel bez výjimky nebo povolení příslušné kategorie nakládá se zbraní nebo se střelivem za splnění podmínek podle § 48 zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich lze uložit propadnutí věci. Návrh však v tomto ohledu specifickou právní úpravu nezahrnuje a spoléhá na obecné právní předpisy.

K § 143

Přestupky podle zákona projednávají stejně jako v případě dosavadního zákona o zbraních jednak obecní úřady obcí s rozšířenou působností, pokud jde o přestupky fyzických osob, a jednak Policejní prezidium, resp. krajská ředitelství policie, jde-li o přestupky subjektů, které podléhají kontrole, a to s ohledem na rozsah, závažnost a často též složitost a případný mezinárodní prvek daných protiprávních jednání. Policejnímu prezidiu se rovněž přenechává řešení všech přestupků spáchaných v souvislosti s přeshraničním pohybem zbraní a střeliva (ať již dočasným nebo trvalým) a jejich fyzickou přepravou, a to s cílem zamezit pochybnostem o místní příslušnosti k projednání takového přestupku, přičemž vznik takovýchto pochybností lze v souvislosti s těmito přestupky předpokládat častěji než v ostatních případech.

Přestupek kteréhokoli přestupce proti zákonu o zbraních je oprávněn, jsou-li pro to splněny podmínky podle zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, projednat stejně jako podle dosavadního zákona o zbraních příslušník policie též formou příkazu na místě.

S ohledem na nezbytnost posuzování podmínky spolehlivosti jsou přestupky podle zákona o zbraních rovněž zapisovány do evidence přestupků vedené v rámci Rejstříku trestů, a to všechny takové přestupky. Z hlediska konkrétní aplikace zákona o zbraních by výběrové omezení rozsahu přestupků zapisovaných do evidence přestupků bylo problematicky realizovatelné, neboť při posuzování spolehlivosti se na jedné straně vždy v úvahu berou všechny přestupky podle tohoto zákona, ale pro závěr o tom, že daná osoba není spolehlivá, musí být navíc aplikován materiální korektiv podle § 19 písm. d) („pokud jej je třeba s ohledem na povahu činů, jimiž byly takové přestupky nebo jednání spáchány, považovat za vážné nebezpečí pro vnitřní pořádek nebo bezpečnost“). Teprve v tento moment je vyhodnoceno, které ze spáchaných přestupků jsou pro spolehlivost žadatele relevantní, a toto vyhodnocení nelze přenášet na orgán, který přestupky do evidence přestupků zapisuje.

K § 144

Jak pro účely posouzení bezúhonnosti, tak i spolehlivosti se zakotvuje oprávnění krajského ředitelství policie vyžádat si opis z evidence Rejstříku trestů. Oprávnění vyžádat si tento opis v případě posouzení spolehlivosti je nezbytné s ohledem na vliv, který na spolehlivost žadatele nebo držitele zbrojního oprávnění a zbrojní licence, mají tzv. odklony. Obdobně je krajské ředitelství policie oprávněno vyžádat si opis z evidence přestupků vedené Rejstříkem trestů, pokud jde o posouzení spolehlivosti konkrétní osoby.

V případě, že se držitel zbrojního oprávnění nebo žadatel o jeho vydání v posledních 10 letech po dobu delší než nepřetržitě 18 měsíců zdržoval mimo území České republiky ve státu, u kterého nelze získat informace o odsouzeních prostřednictvím automatizované výměny údajů z Rejstříku trestů, je krajské ředitelství policie oprávněno takovou osobu vyzvat, aby předložila doklad obdobný opisu z Rejstříku trestů. Nelze-li takový doklad předložit, předvídá navrhované ustanovení i další postup, přičemž teprve pokud objektivně nelze předložit ani doklad obdobný výpisu z evidence Rejstříku trestů, lze jej nahradit čestným prohlášením žadatele.

K § 145

Ačkoli musí být podmínky zbrojního oprávnění splněny po celou dobu jeho platnosti, zákon pro celkovou robustnost systému dohledu nad splněním těchto podmínek ukládá krajskému ředitelství policie prověřit cíleně jejich splnění alespoň jednou za 5 let. Zákon současně neklade překážky tomu, aby v případě nutnosti či i v rámci prevence bylo toto prověření prováděno častěji. Nově se explicitně zakotvuje požadavek běžně uplatňovaný v praxi, aby držitel zbraní v případě držitele zbrojního oprávnění tyto zbraně krajskému ředitelství policie fyzicky předložil, a to alespoň jednou za 10 let.

V případě držitele zbrojní licence se také zachovává přístup, v rámci něhož krajské ředitelství policie alespoň jednou za 5 let ověří, že daný subjekt nadále splňuje podmínky, za nichž byla zbrojní licence vydána. Lhůta 5 let je stanovena toliko jako maximální a v praxi bude docházet k podstatně častějšímu prověřování podmínek zbrojní licence, a to zejména v souvislosti s výkonem kontroly. Rovněž by se mělo v čím dál větší míře, podobně jako v případě přezkumu podmínek zbrojního oprávnění, jednat o fakticky kontinuální přehled o splnění podmínek zbrojní licence jejím držitelem, a to prostřednictvím avizačních služeb dalších informačních systémů veřejné správy. Systém zákona o zbraních by měl do budoucna plně fungovat v návaznosti na spolehlivé fungování avizačních služeb příslušných informačních systémů veřejně správy. I při fungování těchto služeb by měl být navržený text ustanovení § 145 smysluplný a funkční, a to s ohledem na dikci „nejméně jednou za 5 let“, kdy kontinuální ověřování prostřednictvím automatických systémů by mělo tuto podmínku nepochybně splňovat. Pokud avizační služby ale plně funkční nebudou (přičemž v některých případech dnes funkční nejsou), umožňuje uvedené ustanovení prověření podmínek ze strany policie i jejich cíleným vyhledáním a „manuálním“ ověřením.

Rovněž v případě zapsané autorizace, která v zásadě odpovídá oprávnění dané osoby nakládat se zbraněmi kategorie PO (a případně vykonávat další činnost podle zákona), je stanoven standardní požadavek přezkumu splnění daných podmínek ze strany krajského ředitelství policie a stejně tak i oprávnění policie vyzvat držitele zbraně kategorie PO v periodické lhůtě, která nesmí být kratší než 10 let k fyzickému předložení jím držených zbraní kategorie PO.

K § 146

Zákon odstraňuje povinnost prokazovat existenci oprávnění toliko na základě listinného dokladu, u nějž je navíc jen značně nedokonale a nepřímo zaručeno, že jeho obsah odpovídá po určité době od jeho vydání reálnému stavu. Zákon nově zavádí prokazování existence daného oprávnění v mnohem užší vazbě na jeho aktuální evidenci v CRZ, čímž se zajišťuje daleko aktuálnější a efektivnější ověření daného oprávnění. Na druhé straně zákon jednoznačně rozšiřuje paletu možností prokázání daného oprávnění, která zahrnuje jednak možnost získání zbrojního listu na pracovišti CzechPoint (přičemž k samotnému doložení existence daného oprávnění se vyžaduje předložení zbrojního listu spolu s platným dokladem totožnosti, který slouží ke ztotožnění dané osoby), možnost doložení daného oprávnění v provozovně držitele zbrojní licence nebo na úřadovně krajského ředitelství policie, ale zejména též možnost využití výpisu získaného prostřednictvím Portálu občana. Rovněž je zachována „konzervativní“ metoda prokázání oprávnění formou předložení evropského zbrojního pasu, ve kterém je dotčená zbraň zapsána. Všechny tyto způsoby prokazování oprávnění představují plnohodnotné alternativy. Technická nemožnost ověřit existenci oprávnění držitele dané zbraně v určitém okamžiku (např. z důvodu nefunkčnosti zařízení, se kterým při kontrole „na ulici“ pracuje policista) sama o sobě nezakládá jakoukoli presumpci nedovolenosti držení zbraně dotčenou (kontrolovanou) osobou; existenci daného oprávnění lze navíc ověřit řadou jiných alternativních způsobů.

K § 147

Zavádí se institut zbrojního listu, kterým je ověřený výstup z centrálního registru zbraní coby informačního systému veřejné správy. Zbrojní list obsahuje v zásadě kompletní informaci o osobě, pro níž je vydáván, a může být získán standardním způsobem jednak od krajského ředitelství policie a jednak od kteréhokoli kontaktního místa veřejné správy (CzechPoint). Zbrojní list však může být na žádost vydán i v užším rozsahu, a to např. omezeném jen na uvedení existence zbrojního oprávnění a jedné registrované zbraně. Konkrétní podobu zbrojního listu stanoví vláda nařízením. Zbrojní list se rovněž zpřístupňuje fyzickým osobám v portálu veřejné správy a držitelům zbrojních licencí v centrálním registru zbraní.

Zbrojní list nenahrazuje ty doklady, resp. rozhodnutí, u nichž je zákonem tak jako tak předpokládána obligatorně listinná podoba.

Vydání zbrojního listu v listinné podobě na kontaktním místě veřejné správy podléhá správnímu poplatku jako vydání jiného ověřeného výstupu z informačního systému veřejné správy, tedy podle položky 3 písmene d) přílohy zákona o správních poplatcích.

K § 148

Pro oprávnění, u nichž není nadále vyžadována existence fyzického listinného dokladu, resp. předkládání daného rozhodnutí v listinné podobě (kontrola existence daného oprávnění probíhá primárně prostřednictvím CRZ) se nadále předpokládá zjednodušený způsob jejich vydání v případě, je-li plně vyhověno žádosti. V takovém případě krajské ředitelství policie toliko zapíše příslušné oprávnění do CRZ a žadatele o tom vyrozumí, přičemž již zápisem daného oprávnění do CRZ je toto oprávnění pravomocné.

K § 149

V souladu se směrnicí 2015/1535 a s § 5 nařízení vlády č. 339/2002 Sb., o postupech při poskytování informací v oblasti technických předpisů, technických dokumentů a technických norem, ve znění pozdějších předpisů, je uvedena skutečnost oznámení (notifikace) zákona o zbraních coby technického předpisu.

Návrh byl uvedeným způsoben notifikován dne 8. září 2022, přičemž lhůta pro vyjádření skončila dne 9. prosince 2022. Výsledky notifikace (připomínky Komise) jsou stručně popsány v obecné části důvodové zprávy.

K § 150

Komplexně se vymezují ustanovení upravující přechod od dosavadní právní úpravy do režimu nového zákona o zbraních s cílem maximálně tento přechod usnadnit a vyvarovat se náhlých zvratů v právním postavení adresátů nového zákona oproti jejich postavení podle dosavadního zákona.

Pokud zde zákon zakotvuje vazbu určitého oprávnění (ať už z hlediska jeho trvání nebo vzniku), které se váže ke konkrétní zbrani, na určitý časový okamžik (typicky okamžik nabytí účinnosti zákona), je třeba, aby držitel dané zbraně (nebo regulované součásti) byl schopen předpoklady takového oprávnění prokázat. Velmi snadné to bude v případě zbraní nebo regulovaných součástí, které buď již byly podle dosavadního zákona o zbraních registrovány, nebo které nesou ověřovací značku s příslušným vročením. V ostatních případech bude na jejich držiteli, aby byl schopen dané skutečnosti prokázat (např. fakturou, e-mailovou komunikací, svědeckou výpovědí apod.).

K § 151

Zákon zahrnuje standardní zrušovací ustanovení, a to zejména ve vztahu k samotnému dosavadnímu zákonu o zbraních, jeho novelám a podzákonné právní legislativě vydané k jeho provedení. Další změny souvisejících dosavadních právních předpisů může obsáhnout též doprovodný (změnový) zákon.

K § 152

Navrhuje se, aby zákon nabyl účinnosti k počátku roku 2026. V tomto směru se počítá s dostatečnou legisvakancí nezbytnou zejména pro zajištění úprav centrálního registru zbraní a přípravu prováděcí legislativy.

K Příloze č. 1

Zákon vymezuje druhy zbraní a na základě tohoto rozčlenění pak v příloze č. 2 provádí rozdělení jednotlivých druhů zbraní do konkrétních kategorií. Řada pojmů je vymezena obdobně, jako tomu bylo v dosavadním zákoně o zbraních. Některé specifické či neobvyklé konstrukce zbraní zákon do rozčlenění zbraní podle druhů explicitně nezařazuje (např. salvové zbraně, např. v podobě historické anglické křesadlové nebo perkusní sedmihlavňové námořnické pušky či soudobé pistole Arsenal AF2011A1). V těchto případech se pak použije ustanovení umožňující zařadit zbraň do kategorie na základě její konstrukční blízkosti ke zbrani zde výslovně uvedené (§ 5); například zmíněné salvové zbraně budou zařazeny mezi do konkrétní kategorie podle svého funkčního principu, avšak bez ohledu na funkci „salvy“, zmíněná pistole Arsenal AF2011A1 tak bude stále považována za krátkou kulovou samonabíjecí zbraň, a tedy za zbraň kategorie R3.

Pro zbraně jednoranové, dvouranové nebo víceranové, které nejsou zbraněmi samočinnými, samonabíjecími nebo opakovacími, a naopak jde typicky o zbraně jednoranové nebo s hlavňovým svazkem, se zavádí nový zastřešující pojem „zbraně nabíjené jednotlivě“.

Je zaváděn pojem „neaktivní zbraň“, která zahrnuje 3 samostatné skupiny zbraní, které se staly nevratně neschopnými střelby. Jde o zbraně znehodnocené, zbraně, na nichž byl proveden řez (zejména pro výukové účely), a neaktivní torza zbraní. Neaktivním torzem zbraně je namístě rozumět takovou zbraň, která např. byla ztracena v průběhu válečného konfliktu a následně v půdě zdegenerovala natolik, že její uschopnění ke střelbě je již vyloučeno. Neaktivní torzo zbraně může být současně archeologickým nálezem podle zákona o státní památkové péči.

Pojem nadlimitního zásobníku je definován v bezprostřední vazbě na směrnici o zbraních (srov. její čl. 6 odst. 3 a vymezení kategorie A7). Ustanovení v minimálním rozsahu stanoveném směrnicí o zbraních implementuje ustanovení zahrnující zákaz zbraní užívajících „nadlimitní zásobník“. Přitom je možné uvést, že směrnice zejména nestanovuje (na rozdíl od případu zásobovacího ústrojí samonabíjecích zbraní kategorie C) parametry konstrukce, resp. „úpravy“ nadlimitního zásobníku na zásobník „standardní“, pro změnu nadlimitního zásobníku na zásobník „standardní“ by tak mělo v zásadě postačovat kupř. použití jakéhokoli omezovače kapacity, ať již bude fabricky či podomácku vyrobeného, trvale nebo odstranitelně instalovaný apod. a pro konkrétní posouzení určitého zásobníku by tak vždy měla být rozhodující právě jen aktuální funkční kapacita konkrétního zásobníku.

Střelivo je definováno odchylně od dosavadního zákona, a to prostřednictvím pojmu aktivního komponentu střeliva, který musí náboj nebo nábojka obsahovat, aby se jednalo o střelivo.

Nově je rovněž zaváděn pojem děleného střeliva. Jedná se o standardní technický pojem, který se vztahuje zejména k střelivu nabíjenému do tzv. předovek, popř. zbraní, z nichž je střela vystřelována pomocí samostatné nábojky. Naopak náboj je považován za jednotné střelivo.

Pojem nábojky je nově jednoznačně vázán na vymezení nábojek v systému C.I.P. (Tabulka č. VIII jeho technických specifikací).

Hlavní části zbraně jsou vymezeny v zásadě obdobně jako v dosavadním zákoně. Nově se explicitně stanovuje, že hlavní částí je u složených závěrových systémů jak závorník, tak i nosič závorníku (k tomu srov. též Analýzu směrnice). Přičemž za závěr se vždy považuje nosná část závěru, což znamená, že se za závěr považuje tato nosná část bez dalších součástek závěru. Např. u všech typů blokových závěrů se jedná o blok, u otočných odsuvných válcových závěrů se jedná o tělo závěru s ovládací klikou, u lůžkových závěrů se jedná o lůžko (baskuli), u kluzných závěrů se jedná o tělo závěru, u závěrů zvláštní konstrukce se jedná o součástku uzavírající nábojovou komoru zbraně; naopak další součástky závěru, jako např. vytahovače, úderníky, uzamykací hlavy, úderníkové matice, pojistky apod. nelze pod pojem závěru coby hlavní části zbraně v tomto smyslu podřadit. V případě pojmu „pouzdro zbraně“ jsou zohledněny též závěry Analýzy směrnice, a tímto pojmem by se měly zahrnout též části dělených pouzder závěru, pokud jde o horní a dolní pouzdro závěru (upper/lower receiver zbraní založených na platformě AR15).

Součásti zbraní umožňující samočinnou střelbu zahrnují takové součásti zbraní, které jsou zcela nezbytné pro jejich uzpůsobení pro samočinnou střelbu nebo střelbu funkčně obdobnou (to zejména v případě tzv. bump-fire pažeb). Těmito součástmi by měly být zejména 3 okruhy uvedených součástí. Dynamickými pažbami se rozumí tzv. bump-fire pažby, které umožňují při použití spolu se samonabíjecí zbraní v podstatě simulovat samočinnou střelbu. Dále by mělo jít též o různé adaptéry pro samočinnou střelbu, které jsou obvykle založeny na principu vyřazení funkce přerušovače samonabíjecí zbraně (např. tzv. drop-in sear nebo adaptéry pro pistole Glock). A konečně by se mělo nově jednat také o kompletní odnímatelné spoušťové mechanismy samočinné funkce (jinými slovy odnímatelná samočinná spušťadla umožňující samočinnou střelbu); v tomto případě půjde zejména o kompletní spušťadla automatických zbraní (ať již půjde o spušťadla pro samočinné zbraně kategorie R1 nebo z nich upravené expanzní samočinné zbraně kategorie R2).

Polotovary hlavních částí zbraní jsou vymezeny pouze ve vztahu polotovarům hlavní pro zbraně podléhající registraci. Polotovarem hlavní části zbraně by se měl rozumět takový výrobek, který již lze poměrně jednoduše dokončit do plně či alespoň provizorně funkčního (použitelného) stavu, a lze jej tedy využít např. pro stavbu funkční zbraně nebo pro reaktivaci expanzní zbraně. Pod pojem hlavňového polotovaru zákon explicitně zahrnuje pouze polotovary drážkovaných hlavní, přičemž vývrt určité ráže musí být u takového polotovaru již dokončen (to však nemusí zahrnovat jeho další úpravu např. v podobě tvrdého chromování, nitridace apod.). Polotovar hlavně ale neobsahuje nábojovou komoru, a to ani rozpracovanou. Polotovarem hlavní části zbraně dle zákona rovněž není polotovar hlavně s hladkým vývrtem. Polotovary jiných hlavních částí zbraní do návrhu zahrnuty nejsou, neboť tato problematika je aktuálně na úrovni Evropské unie diskutována v souvislosti s revizí nařízení 2012/258 a lze tedy očekávat, že jiné polotovary hlavních částí zbraní budou do zákona o zbraních začleněny v budoucnu, jakmile bude na evropské úrovni dosaženo harmonizace.

K Příloze č. 2

Kategorie zbraní a střeliva jsou vymezeny v přímé návaznosti na směrnici o zbraních, přičemž tuzemská právní úprava je tradičně přísnější, jak co se týče klasifikace některých zbraní, tak i co se týče zahrnutí některých jiných zbraní, na které se směrnice o zbraních nevztahuje. Tento přístup nelze považovat za „gold-plating“, neboť je explicitně přímo směrnicí připuštěn (čl. 3) a v zásadě jde o standardní přístup ve všech členských státech Evropské unie.

Kategorie R1 v zásadě odpovídá dosavadní nejpřísnější kategorii A (ve smyslu zákona o zbraních) a kategoriím A1 až A3 ve smyslu směrnice o zbraních. Nad rámec směrnice jsou do ní zařazeny rovněž některé další zbraně jako zápalné zbraně a laserové a obdobné vysokoenergetické zbraně spadající pod režim příslušných mezinárodních úmluv. Mezi zbraně zvláště účinné zákon zařazuje povětšinou vojenské zbraně (nebo zbraně určené pro bezpečnostní složky). Jde zejména o zbraně s ráží nejméně 20 mm určené pro střelbu munice; pokud má daná zbraň sice ráži minimálně 20 mm nebo vyšší, ale není určena pro střelbu munice (např. signální zbraně ráže 26,5 mm), nejedná se o zbraň zvláště účinnou.

Mezi tyto zbraně se dále zařazují též bojové plamenomety zakázané mezinárodní smlouvou (jedná se o tzv. zápalné zbraně, nikoli tedy každé zařízení, které na své okolí působí plamenem, např. založené na principu plynového hořáku, letlampy apod.) a laserové a obdobné vysokoenergetické zbraňové systémy.

Kategorie R2 zahrnuje zejména zbraně kategorie A6 až A9 ve smyslu směrnice o zbraních. Zbraně kategorie A7 ve smyslu směrnice zákon řeší odlišně od směrnice a povolení (výjimku kategorie S2) vyžaduje již pro nakládání se samotnými zásobníky daného typu (nadlimitní zásobníky); zákon je tak v tomto ohledu důslednější (a současně technicky adekvátnější), než je tomu v případě směrnice o zbraních, která nejednoznačným způsobem odvozuje kategorii zbraně od vlastností zásobníku. Zákon této nejednoznačnosti (jakož např. i riziku použití nadlimitního zásobníku ve zbrani kategorie R3 nebo R4) čelí tím, že objekty regulace činí již samotné zásobníky s vyšší než stanovenou kapacitou.

Kategorie R3 odpovídá v zásadě vymezení zbraní kategorie B dle dosavadního zákona a dle směrnice o zbraních. Přesněji je vymezen případ brokovnic, které mají sice kapacitu zásobníku či nábojové schránky větší než 3 náboje, ale současně mají hlaveň o délce vyšší než 60 cm. V těchto případech podle dosavadní právní úpravy vyvstávaly v praxi běžně nejasnosti vedoucí k tomu, že ty samé zbraně byly v různých případech registrovány jako zbraně různých kategorií (B nebo C). Návrh jednoznačně stanovuje, že v těchto případech se jedná o zbraně přísnější kategorie (tj. R3). Návrh ve vazbě na evropskou právní úpravu v určitých případech i nadále pracuje s obratem „běžně dostupné nástroje“; na místech, kde je tento obrat použit je třeba jej vykládat (stejně jako za platnosti dosavadního zákona o zbraních) tak, že zahrnuje 1. nástroje (tzn. nikoli stroje), které jsou 2. běžně dostupné na standardním trhu (nejedná se tedy např. o specializované nástroje či přípravky určené specificky pro daný typ zbraně, a to i ačkoli by byly takové nástroje nebo přípravky na trhu dostupné), a konečně, že 3. se k použití takových běžně dostupných nástrojů váže v populaci běžná, resp. průměrná úroveň schopností a dovedností jejich použití (tj. nikoli specializovaná dovednost odborníka na zbrojní techniku).

Kategorie R4 zahrnuje většinu druhů zbraní, které směrnice o zbraních řadí mezi zbraně kategorie C, a to v zásadě s výjimkou zbraní kategorie C6, tedy zbraní znehodnocených postupem podle prováděcího nařízení Komise 2015/2403, které jsou zařazeny s ohledem na svou povahu do kategorie PO.

Nově zaváděná kategorie PO zachovává minimální standard regulace vyžadovaný směrnicí o zbraních pro nakládání se zbraněmi kategorie C (ve smyslu směrnice). Jsou sem zařazeny jednak znehodnocené zbraně odpovídající prováděcímu nařízení Komise 2015/2403 (zbraně kategorie C6 ve smyslu směrnice) a jednak poplašné a signalizační zbraně ve smyslu směrnice (fakticky dosavadní expanzní zbraně dovoleného výrobního provedení). Mezi zbraně kategorie PO jsou nově zařazeny rovněž elektrické paralytické prostředky typu TASER a laserové značkovače a obdobná laserová zařízení, která s ohledem na svou účinnost doposud spadala do skupiny 10 bezpečnostního materiálu podle zákona č. 229/2013 Sb., o nakládání s některými věcmi využitelnými k obranným a bezpečnostním účelům na území České republiky (zákon o nakládání s bezpečnostním materiálem), ve znění pozdějších předpisů, resp. podle Přílohy vyhlášky č. 295/2014 Sb., o členění bezpečnostního materiálu, v níž byla tato zařízení vymezena následujícím způsobem: „Přenosná ruční laserová zařízení, jejichž součástí je laser zařazený do třídy nebezpečnosti 3R, 3B nebo 4 podle ČSN EN 60825- 1 ED (pozn. v současnosti se již jedná o ČSN EN 60825-1 ED3), přičemž tato laserová zařízení mohou být upravena k vytváření nebo zesilování koherentního elektromagnetického záření viditelného pro lidské oko a pomocí nichž lze laserový svazek zacílit na určitý objekt a znemožnit tak plnění jeho úkolu“. V případě těchto laserových zařízení se ovšem bude vždy jednat o zařízení typu „ruční značkovač“, nikoli tedy o lasery, které jsou určeny pro průmyslové účely nebo které jsou součástí průmyslových přístrojů nebo ručního nářadí, a to i tehdy, pokud by daný laser svou třídou nebezpečnosti jinak do uvedeného vymezení bylo možné zařadit.

Kategorie NO zahrnuje většinu zbraní, které jsou zařazeny dosavadním zákonem o zbraních do kategorie D. Jde o zbraně, na které se směrnice o zbraních nevztahuje, a nejsou tedy zařazeny do žádné z jejích kategorií. Mezi zbraně kategorie NO budou tedy spadat zejména historické zbraně, nefunkční torza zbraní či výukové pomůcky v podobě řezů zbraní. V případě plynových zbraní budou mezi zbraně kategorie NO zařazeny plynové zbraně s ráží do 6,35 mm (včetně) a paintballové zbraně (zde bez ohledu na jejich ráži). Naopak některé předměty připomínající svou funkcí plynovou zbraň nebudou i nadále spadat pod režim zákona o zbraních jde např. o hračky, na které se vztahuje režim zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky, ve znění pozdějších předpisů, a nařízení vlády č. 86/2011 Sb., o technických požadavcích na hračky, ve znění pozdějších předpisů (např. „zbraně“ typu Nerf apod.). Stejně tak se i nadále nebudou považovat za plynové zbraně pneumatické průmyslové stroje či přístroje a podobná zařízení.

Historické zbraně jsou vymezeny jak z hlediska časového, tak i z hlediska konstrukce. Přitom platí, že časové hledisko „přebíjí“ ostatní hlediska, a to jak v případě definice určitého druhu zbraně (byla-li daná zbraň zhotovena před daným datem, jedná se vždy o historickou zbraň, a to i tehdy, spadá-li současně s ohledem na svou konstrukci též do jiné skupiny druhů zbraní), tak i z hlediska kategorizace (skutečnost, že se jedná o zbraň historickou, vede ke kategorizaci takové zbraně v rámci kategorie NO i tehdy, jedná-li se konstrukčně o zbraň, která by jinak byla zařazena např. do kategorie R1 (např. tzv. střílející hůl coby zbraň zákeřná), R3 (např. revolver pro jednotné střelivo) nebo R4 (např. opakovací puška pro jednotné střelivo).

Střelivo kategorie S1 odpovídá střelivu kategorie A4 ve smyslu směrnice o zbraních a střelivo kategorie S2 odpovídá přibližně střelivu kategorie A5 ve smyslu směrnice (musí se tedy jednat o speciální konstrukci střely, nikoli např. pouhou poloplášťovou střelu bez dalších konstrukčních prvků směřujících k její zvýšené deformaci nebo fragmentaci; jinak řečeno, v případě střeliva kategorie S2 se nebude jednat o střelivo se střelami vykazujícími jen určité „náznaky“ konstrukce usilující o vyšší ranivý, pokud je takové střelivo podle dosavadního zákona o zbraních zařazeno mezi střelivo pro zbraně kategorie A, B nebo C, které není zakázané, tím je pak vedle běžného poloplášťového střeliva míněno například střelivo se střelami typu „Black Mamba“ apod.). V kontextu zákona pak podmínky nakládání se střelivem kategorie S1 odpovídají podmínkám nakládání se zbraněmi kategorie R1 a podmínky pro nakládání se střelivem kategorie S2 odpovídají podmínkám nakládání se zbraněmi kategorie R2. Střelivo kategorie S3 představuje pak „běžné“ střelivo vesměs pro zbraně podléhající registraci a střelivo kategorie S4 je střelivem pro většinu zbraní kategorie PO a NO. Mezi střelivo kategorie S3 jsou zařazeny rovněž cvičné náboje určené pro simulaci ostré střelby, které jsou na rozdíl od nábojek v zásadě pouze specifickým výrobním provedením standardních („ostrých“) ráží.

V případě aktivních komponentů střeliva se podmínky jejich nakládání řídí stejnými principy, jako je tomu v případě střeliva kategorie S4. Specifickými případy v tomto ohledu jsou pak střely s obsahem aktivní látky, kdy na střely s výbušnou nebo zápalnou náplní se použijí (stejně jako na střelivo takovou střelou osazené) ustanovení o nakládání se střelivem kategorie S1. Obdobně pak na střely se svítící složí (stopovkou) nebo střely konstruované pro zvýšení ranivého účinku se použijí ustanovení o nakládání se střelivem kategorie S2.

K Příloze č. 3

Ze znění zákona č. 119/2002 Sb. ve znění zákona č. 13/2021 Sb. se přebírá počátkem roku 2021 nově vložená příloha vymezující technicko-organizační požadavky na střelnice. Jde v zásadě o poměrně novou právní úpravu, nicméně již se prokázala smysluplnost vložení těchto požadavků formulovaných na dostatečné úrovni obecnosti přímo do zákona. Oproti dosavadnímu znění přílohy č. 3 k zákonu č. 119/2002 Sb. je však vypuštěno rozčlenění ohrožených prostorů na primární a sekundární, na jehož zbytečnost a problematičnost např. ve vztahu k brokovým střelnicím odborná veřejnost upozorňovala. Obdobně nebylo podle dosavadního zákona o zbraních kupř. jasné, jakým způsobem by měly být původní definice ohrožených prostorů uplatňovány kupř. ve vztahu ke střelnicím, u kterých se při zachování odpovídajících technicko-organizačních opatření mezi střelištěm a cílovým prostorem (prostor terčů, dopadiště) nachází též prostor, který není střelnicí. Navrhovaný text zákona v tomto ohledu logicky při definici ohroženého prostoru vychází z ohrožení osob střelbou při dodržení daných technicko-organizačních požadavků.

V Praze dne 24. května 2023

Předseda vlády:

prof. PhDr. Petr Fiala, Ph.D., LL.M.

podepsáno elektronicky

1. místopředseda vlády a ministr vnitra:

Mgr. Bc. Vít Rakušan

podepsáno elektronicky

Tento web používá cookies pro zajištění správné funkčnosti, analýzu návštěvnosti a personalizaci obsahu. Více informací