1. Zhodnocení platného právního stavu
Návrh se předkládá v návaznosti na návrh zákona o posuzování shody stanovených výrobků při jejich dodávání na trh (dále jen „zákon o posuzování shody“).
2. Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy
Na základě Nového legislativního rámce (New legislative framework, NLF) byl připraven a vládou schválen souběžně zákon o posuzování shody. Tento zákon se bude vztahovat na výrobky, pro které na základě nového legislativního rámce byly vydány nové právní předpisy EU. Tento zákon upraví komplexně problematiku subjektů pověřených k výkonu činností posuzování shody - oznámených subjektů. Implementace předpisů EU, operujících s institutem oznámených subjektů, nebude zajištěna prostřednictvím zákona č. 22/1997 Sb. a nařízení vlády vydaného k jeho provedení, ale zákonem o posuzování shody. V takovém případě je třeba, aby zákon č. 22/1997 Sb. neduplikoval ustanovení o oznámených subjektech, ale odkazoval na zákon o posuzování shody. Právní úprava již provedená zákonem č. 22/1997 Sb. a nařízeními vlády vydanými k jeho provedení u oborů výrobků, kde nedošlo ke změně transponovaného předpisu EU podle výše uvedených zásad, nebude převáděna pod zákon o posuzování shody. V každém případě je však nutné nahradit úpravu týkající se oznámených subjektů v zákoně č. 22/1997 Sb., zavedenou kvůli adaptaci na nařízení Evropského Parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011, kterým se stanoví harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh a kterým se zrušuje směrnice Rady 89/106/EHS, odkazem na zákon o posuzování shody. Dalším cílem navrhované úpravy je zavést do zákona č. 22/1997 Sb. v praxi významné dělení českých technických norem na normy původní a převzaté (evropské a mezinárodní), včetně vyjmenování jednotlivých způsobů přejímání. Hlavním důvodem je skutečnost, že náklady na tvorbu a přejímání norem, hrazené ze státního rozpočtu, se v jednotlivých případech liší. Diferenciace norem v zákoně umožní do budoucna vhodnější způsob stanovení těchto poplatků. Konečně je třeba v souvislosti se zákonem o posuzování shody novelizovat ustanovení dvou zákonů, dosud odkazujících na zákon č. 22/1997 Sb. Jedná se o zákon č. 455/1991 Sb., živnostenský zákon, a zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě.
3. Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy
Současně s přijetím zákona o posuzování shody je třeba zákon č. 22/1997 Sb. upravit výše popsaným způsobem. Co se týče druhého cíle návrhu, pokud mají být poplatky za přístup k normám stanoveny v prováděcím předpise podle jejich druhu, je třeba jednotlivé druhy norem podchytit v zákoně.
4. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky
Předkládaný návrh je v plném souladu s ústavním pořádkem České republiky, který stanoví čl. 112 Ústavy ČR, zejména s čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (Státní moc lze uplatňovat jen v případech a v mezích stanovených zákonem, a to způsobem, který zákon stanoví.) a s jejím čl. 4 odst. 1 (Povinnosti mohou být ukládány toliko na základě zákona a v jeho mezích a jen při zachování základních práv a svobod.).
5. Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s právem Evropské unie
Návrh není v rozporu s právními předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie ani obecnými zásadami práva Evropské unie.
6. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami
Navrhovaná právní úprava je v souladu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána.
7. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad
Navrhovaná úprava nemá sama o sobě dopad na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty, ani na podnikatelské prostředí. Širší otázka dopadu zavedení zákona o posuzování shody je řešena v příslušné části závěrečné zprávy RIA k tomuto zákonu.
8. Sociální dopad
Navrhovaná právní úprava nemá sociální dopady.
9. Dopad na životní prostředí
Navrhovaná právní úprava nemá dopady na životní prostředí.
10. Dopad ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů
Navrhovaná právní úprava nemá dopady ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů.
11. Dopad ve vztahu k zákazu diskriminace
Navrhovaná právní úprava, stejně jako platná úprava, nemá dopad ve vztahu k zákazu diskriminace.
12. Zhodnocení korupčních rizik,
Navrhovaná právní úprava nezakládá možnost korupčního jednání.
13. Návrh způsobu projednání v Poslanecké sněmovně
Vláda navrhuje, aby byl návrh zákona schválen dle § 90 odst. 2 jednacího řádu Poslanecké sněmovny, neboť je nutné co nejdříve zajistit možnost provedení notifikace subjektů Evropské komisi dle zákona o posuzování shody. Tím, že tento návrh zákona upravuje doprovodné legislativní změny, je nutné, aby nabyl účinnosti stejně jako zákon o posuzování shody a také aby jejich projednání v legislativním procesu bylo co nejprovázanější.
ČÁST PRVNÍ
K článku I. K bodu 1. Do § 4 zákona, obsahujícího základní ustanovení o českých technických normách, se zavádí rozlišení norem podle způsobu jejich převzetí do soustavy ČSN.
K bodu 2. Informační povinnost Úřadu vůči orgánům EU v oblasti oznámených subjektů přechází pod zákon o posuzování shody.
K bodům 3., 5. a 6. Ustanovení má za cíl stanovit postupy pro minimalizaci dopadů zániku autorizované osoby na hospodářské subjekty, a dále pro rušení certifikátů chybně vydaných takovou osobou (která je již nemůže zrušit sama). Původní ustanovení § 11 odst. 7 se v praxi ukázalo jako nedostatečné; proto se navrhuje úprava odpovídající zákonu o posuzování shody.
K bodu 4. Přímo použitelné prováděcí nařízení Komise č. 920/2013 stanoví požadavky pro notifikované osoby nad rámec příslušných směrnic EU. Tyto požadavky nejsou obsaženy v § 11 zákona ani v nařízeních vlády vydaných na jeho základě, která zmíněné směrnice transponují. V zákoně je tudíž třeba vyjádřit vztah nařízení Komise k § 11.
K bodu 7. V návaznosti na zrušení úpravy procesu pro udělení oprávnění oznámeným subjektům v oblasti stavebních výrobků označených CE v původním § 11b se stanoví, že pro tyto subjekty platí zákon o posuzování shody.
K bodu 8. Lhůta pro podání námitek proti kontrole se prodlužuje z 3 na pro kontrolovanou osobu příznivějších 10 dnů, aby odpovídala lhůtě v zákoně o posuzování shody.
K bodu 9. Jedná se o opravu terminologické inkonsistence v původním znění zákona. Výrobek se v rámci ochranného opatření stahuje z oběhu, nikoliv z distribuce.
K bodům 10. až 12. Sankční ustanovení v oblasti oznámených subjektů přecházejí pod zákon o posuzování shody.
K článku II. Zakotvuje se přechodné ustanovení pro započatá řízení.
ČÁST DRUHÁ
K článku III. V souvislosti s návrhem zákona o posuzování shody se navrhuje změna živnostenského zákona. Činnost oznámených subjektů podle zákona o posuzování shody je obdobou činnosti autorizovaných osob podle zákona č. 22/1997 Sb. Z tohoto důvodu by rovněž měla být uvedena v negativním výčtu živností.
ČÁST TŘETÍ
K článku IV. Vzhledem k tomu, že úprava posuzování shody výbušnin pro civilní použití přechází pod zákon o posuzování shody, je třeba aktualizovat ustanovení zákona č. 61/1988 Sb. o působnosti Českého báňského úřadu v této oblasti.
ČÁST ČTVRTÁ
K článku V. Účinnost zákona je navrhována shodně se zákonem o posuzování shody stanovených výrobků při jejich uvádění na trh. Zákon nabývá účinnosti 15 dnem ode dne vyhlášení ve Sbírce zákonů.
V Praze dne 29. července 2015
Mgr. Bohuslav Sobotka, v. r.
předseda vlády
Ing. Jan Mládek, CSc., v. r.
ministr průmyslu a obchodu