zákon č. 91/2024 Sb.

důvodové zprávy.

g) Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí České republiky, dále sociální dopady, včetně dopadů na rodiny a dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, a dopady na životní prostředí.

 státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty

Pozitivní

Přínosy na straně veřejného sektoru je třeba spatřovat zejména v podobě snížení celkové administrativní zátěže, a to zejména s ohledem na redukci agendy vydávání listinných dokladů; tyto úspory budou však plně využity pro zajištění vyšší míry kontrolní činnosti Policie České republiky, a to jak v podobě kontrolní činnosti ve smyslu kontrolního řádu, tak ale i např. dohledu nad dodržováním zákazu požívání alkoholu při nakládání s municí, kontrolu dodržování pravidel pro přepravu munice apod.

Negativní

Ve srovnání se stávajícím stavem vzniknou dodatečné náklady na straně veřejných rozpočtů.

A)

V případě činností vykonávaných doposud příslušníky a zaměstnanci Policie České republiky na úseku zbraní, střeliva a munice, včetně činností spojených s oběhem a evidencí oprávnění a výkonem kontroly nedojde k zásadním změnám.

V případě personálního zajištění agend spojených s realizací navrhované nové právní úpravy bude toto řešeno v rámci pravidelné systemizace Policie České republiky.

V souvislosti s náklady spojenými na úpravu centrálního registru zbraní (dále jen „CRZ“) předkladatel návrhu zákona o munici upozorňuje na skutečnost, že byly zvažovány dvě varianty řešení realizace těchtoúprav – jednak šlo o zajištění příslušných programátorských úprav dodavatelsky nebo s pronájmem tzv. mandays programátorů, kdy by šlo o náklady v řádu desítek nebo stovek miliónů Kč; nakonec bylo ale rozhodnuto o zajištění úprav CRZ coby tzv. in-house služby v rámci správce CRZ, přičemž v rámci této varianty řešení jsou celkové náklady úprav CRZ kalkulovány jako výrazně nižší.

V dané souvislosti je však třeba důrazně připomenout, že náklady spojené s rozšířením funkcionalit CRZ s ohledem na navrhovanou novou právní úpravu v oblasti zbraní a střeliva zároveň pokrývají i náklady identifikované z pohledu návrhu zákona o munici.

Tyto náklady (financování) v předmětné oblasti budou řešeny v rámci výdajových limitů rozpočtové kapitoly ministerstva.

K tomu blíže důvodová zpráva k návrhu nového zákona o zbraních a střelivu.

B)

Dalšími nároky na veřejné rozpočty bude zejména zamýšlená restrukturalizace správních poplatků v rámci event. doprovodné změny zákona o správních poplatcích. V této souvislosti lze však odůvodnění těchto nákladů (resp. redukce příjmů) plně odůvodnit jednak bezpečnostními hledisky a jednak zájmem na účinném využívání nástrojů e-Governmentu ze strany veřejnosti.

 podnikatelské prostředí České republiky

Pozitivní

Návrh zákona o munici v řadě ohledů odbourává dosavadní administrativní povinnosti a rovněž zásadně zjednodušuje a rozšiřuje možnosti právně relevantní komunikace se správními orgány na úseku munice. Vedle toho je třeba upozornit na dílčí pozitivní dopady návrhu na veřejnost a na podnikatelské prostředí zejména v těchto ohledech

- rozšíření institutu pozastavení oprávnění na úkor současného takřka bezvýjimečného odnímání oprávnění,

- jednoznačnější vymezení práv a povinností adresátů navrhované právní úpravy,

- nastavení přechodných ustanovení v maximální míře ve prospěch zachování dosud existujících práv a oprávnění.

Negativní

Vzhledem k tomu, že z principiálního hlediska nedochází k zásadním koncepčním změnám stávajícího právního režimu nakládání s municí, nebyly identifikovány žádné negativní dopady na podnikatelskou komunitu v oblasti munice. Zvýšení a zpřesnění kvalifikačních předpokladů pro získání a držení muniční licence je, podle názoru předkladatele, jak v zájmu samotných podnikatelů, tak i státu a všech jeho občanů.

Výše uvedené změny jsou zároveň výrazně podpořeny pozitivními dopady na straně vnitřního pořádku a bezpečnosti a ve svém důsledku lze tak očekávat i jejich pozitivní dopad na veřejný prostor jako takový, jakož i na celkové podmínky podnikatelského prostředí v České republice.

● sociální dopady

Navrhovaná úprava nemá kvantifikovatelné, resp. konkrétně identifikovatelné sociální dopady, a to včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména na osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením (nejde-li o osoby trpící specifickými chorobami a vadami, které by měly být zarnuty do podmínek vylučujících zdravotní způsobilost pro účely získání/držení muničního opravnění; některá tato omezení mají nicméně bezprostření vztah k zajištění bezpečeného nakládání s municí a jsou ve vztahu k tomuto cíli, jakož i k obecnějšímu účelu navrhované právní úpravy, jímž je ochrana života, zdraví a majetku a bezpečnosti, plně v souladu s principem proporcionality) anebo na národnostní menšiny.

● životní prostředí

Navrhovaná nová právní úprava nakládání s municí je provázána mj. se zákonem o prevenci závažných havárií a přispívá tak pozitivně k zachovávání příznivého životního prostředí.

h) Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně osobních údajů a soukromí (DPIA).

Úvodem je třeba poznamenat, že návrh zákona o munici nevytváří podmínky pro zpracovávání dalších osobních údajů nad rámec stávající právní úpravy. Vychází tedy z dosavadních poznatků a potřeb povinných subjektů a plně respektuje práva subjektů údajů.

Návrh zákona o munici důsledně dbá na ochranu soukromí a osobních údajů a v případech, kdy by mohlo dojít k jakékoli interferenci navrhované právní úpravy s těmito zájmy, zakotvuje (na úrovni zákonné právní úpravy) jednoznačné požadavky stanovující jak oprávnění tak i limity využívání údajů o osobách nakládajících s municí, resp. majících určitá oprávnění podle návrhu zákona o munici. Jde zejména o tyto případy:

- omezení doby pro zpracovávání údajů o osobách, jichž se řízení, resp. oprávnění podle navrhovaného zákona týkají,

- striktní pravidla pro využití oprávnění zadržet a zajistit munici a střelivo/výbušninu (nalezené při pyrotechnickém průzkumu),

- regulaci oprávnění na využití, resp. výdaj údajů z CRZ (podmíněn souhlasem subjektu údajů, resp. vymezen ve vztahu k zákonu o informačních systémech veřejné správy),

- omezení zásahu do soukromí osoby na případy předpokládané kontrolním řádem, resp. představující důvody pro aplikaci institutů zadržení a zajištění munice,

- vedení CRZ v souladu s požadavky zákona o informačních systémech veřejné správy, a to včetně požadavku na důsledné logování využívání údajů z daného informačního systému.

Osobní údaje budou v případě návrhu zákona o munici zpracovávány orgány veřejné moci v těchto případech:

a) rozhodování o vydání, pozastavení a odnětí muničního oprávnění a muniční licence ve správním řízení,

b) prokazování odborné způsobilosti žadatele o vydání vyššího muničního průkazu,

c) prověření podmínek muničního oprávnění a muniční licence alespoň jednou za 5 let,

d) identifikace osoby zajišťující přepravu munice, pokud nejde o držitele obecné muniční licence,

e) rozhodování o pozastavení povolení nebo odnětí povolení k provozování střelnice pro munici, trhací jámy pro ničení munice nebo zvláštního muničního zařízení,

f) fyzickém zadržení munice, střeliva, výbušniny nebo souvisejícího dokladu nebo listiny,

g) rozhodování o zajištění munice, a s ní souvisejícího dokladu nebo listiny,

h) postup krajského ředitelství Policie České republiky po vydání rozhodnutí o pozastavení muniční licence nebo zániku muniční licence vůči povinným osobám,

i) postup krajského ředitelství Policie České republiky v případě smrti, prohlášení za mrtvého nebo zániku osoby oprávněné nakládat s municí,

j) rozhodování o tom, zda výrobek určitého typu je municí nebo zda jde o munici určitého druhu,

k) rozhodování příslušného orgánu o propadnutí nebo zabrání munice,

l) vedení údajů o držitelích muničního oprávnění nebo muniční licence v CRZ,

m) vydání kontrolního průkazu příslušníkovi nebo zaměstnanci Policejního prezidia České republiky,

n) realizace oprávnění Policie České republiky/příslušníka Policie České republiky při ukládání nápravných opatření a výkonu dalších povinností a oprávnění podle návrhu zákona (například zastavování vozidel přepravujících munici),

o) ukládání správních trestů v rámci řízení o přestupcích.

Osobní údaje budou v případě návrhu zákona o munici zpracovávány podnikateli v oblasti munice v těchto případech:

a) ustanovení muničáře držitelem muniční licence,

b) vedení evidence o provedených školeních osob vykonávajících konkrétní činnosti při nakládání s municí nebo při pyrotechnickém průzkumu,

c) přístup držitele muniční licence do CRZ za účelem zápisu nebo výmazu osoby do tohoto informačního systému a ověření oprávnění osoby k nakládání s municí.

Co se týče subjektů osobních údajů, půjde o osobní údaje

 žadatelů o vydání a držitelů muničních oprávnění,

 fyzických osob „stojících na straně“ žadatelů o vydání a držitelů muniční licence (včetně případů, kdy žadatelem o vydání nebo držitelem muniční licence je podnikající fyzická osoba),

 dalších zaměstnanců držitelů muničních licencí, kteří nejsou držiteli muničního oprávnění,

 fyzických osob (například nálezců munice, případně střeliva a výbušnin) z řad veřejnosti,

 osob zajišťujících přepravu munice, případně jejich zaměstnanců,

 přestupců, případně oznamovatelů protiprávního jednání,

 příslušníků a zaměstnanců Policejního prezidia České republiky a příslušníků Policie České republiky, kterým jsou svěřeny povinnosti a oprávnění podle návrhu zákona.

Povinnými subjekty, kterými bude převážně Policie České republiky, případně ministerstvo a dále pak další ústřední orgány státní správy podle návrhu zákona budou zpravidla správci těchto údajů ve smyslu obecného nařízení o ochraně osobních údajů [(EU) 2016/679], a ponesou tedy řadu souvisejících povinností, které se týkají zejména následujících oblastí:

- poskytnutí přístupu k údajům a zajištění jejich důvěrnosti,

- uchovávání údajů včetně místa pro uchovávání údajů,

- realizace práv subjektů údajů.

S výjimkou zpracování osobních údajů:

- fyzických osob, které nalezly munici a neporušily povinnosti stanovené návrhem zákona,

- fyzických osob (včetně osob jednajících za právnické osoby), vůči kterým budou realizována jiná bezprostřední opatření Policie České republiky v souvislosti s plněním jejích úkolů,

a

- osobních údajů osob „stojících na straně“ držitelů muničních licencí (zejména dalších zaměstnanců držitelů muničních licencí, kteří nejsou držiteli muničního oprávnění a vykonávají konkrétní práce ve prospěch držitele muniční licence)

budou osobní údaje subjektů údajů zpracovávány vždy v rámci správního řízení a za využití neveřejného informačního systému veřejné správy CRZ. To platí jak pro případy správního řízení o žádosti (například řízení o vydání muničního oprávnění), tak i pro případy správního řízení vedeného z moci úřední – typicky řízení o přestupcích (tedy se souhlasem, tak i nesouhlasem subjektu údajů ve smyslu obecného nařízení o ochraně osobních údajů).

Povinné subjekty podle návrhu zákona (zejména Policie České republiky) budou správci osobních údajů, přičemž pro ně budou platit pravidla ochrany osobních údajů v rámci zpracování osobních údajů (tj. zejména přijetí, zpracování a vyřízení přijaté žádosti, oznámení nebo řízení vedeného z moci úřední).

Žadatel/oznamovatel (protiprávního jednání) může podle návrhu oznámení podat svým jménem. V této souvislosti je třeba pamatovat na základní zásady ochrany osobních údajů (a s tím související povinnosti správce osobních údajů), které je třeba mít na zřeteli na všech úrovních a ve všech fázích procesu zpracování osobních údajů; těmito zásadami podle čl. 5 odst. 1 GDPR jsou:

(1) zákonnost, korektnost, transparentnost – v souladu s touto zásadou je třeba stanovit alespoň jeden právní důvod zpracování a činit tak vůči žadateli/oznamovateli (subjektu údajů) transparentně; důležité je jej informovat o všech skutečnostech rozhodných pro zpracování osobních údajů (tzv. informační povinnost při podání žádosti nebo oznámení);

(2) omezení účelu – v souladu s touto zásadou musí být osobní údaje shromažďovány pouze pro určitý a legitimní účel definovaný návrhem zákona o munici,

(3) minimalizace údajů – v souladu s touto zásadou musí být získávané osobní údaje přiměřené a relevantní ve vztahu k účelu, pro který jsou zpracovávány podle návrhu zákona o munici, (4) přesnost – v souladu s touto zásadou je již dnes zaveden bezpečný systém identifikace žadatele/oznamovatele/přestupce (viz § 37, 45 a 46 a ustanovení související správního řádu),

(5) omezení uložení - ve vazbě na čl. 4 odst. 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/555 ze dne 24. března 2021 o kontrole nabývání a držení zbraní (kodifikované znění) se specifickým způsobem upravuje doba uchovávání osobních údajů; v případě těchto údajů se pak zakotvuje pravidlo, že předmětné údaje se v CRZ uchovávají po stejnou dobu jako v případě dosavadního zákona o zbraních (tj. 30 let), avšak její počátek je určen okamžikem, kdy zanikla daná povinnost takové údaje v CRZ evidovat (např. zanikla platnost daného oprávnění).

(6) integrita a důvěrnost – v souladu s touto zásadou je již dnes zavedeno technické a organizační zabezpečení osobních údajů v rámci CRZ a dále pak v rámci spisové a archivní služby povinných osob.

Promítnutí výše uvedených zásad zpracování osobních údajů do činnosti orgánů veřejné

moci

Ad 1)

Zásadním věcným důvodem pro zpracování osobních údajů dotčených osob orgány veřejné moci je rozhodování o právech, povinnostech a oprávněných zájmech těchto subjektů údajů. Typicky se jedná o vedení správního řízení v souvislosti s vydáním, pozastavením, nebo odnětím muničního oprávnění a muniční licence, případně o řízení o přestupku. Zde je rovněž nutno připomenout i zásady správního řízení podle správního řádu (například zásada materiální pravdy), které ukládají, mimo jiné, správnímu orgánu vést správní řízení s jasně identifikovanou osobou (viz např. výše zmíněné náležitosti podání). Takovou osobu je navíc správní orgán povinen informovat/poučit o všech (zamýšlených) podniknutých krocích, což nelze realizovat bez jednoznačné identifikace osoby (účastníka řízení).

Generálním právním důvodem pro takové zpracování osobních údajů je naplnění dikce Hlavy III zákona o zpracování osobních údajů, konkrétně ustanovení § 24 odst. 1 (zajišťování bezpečnosti České republiky a zajišťování vnitřní bezpečnosti). Nakládání s municí (případně s jinými komoditami podle návrhu zákona) představuje možné riziko právě ve vztahu k bezpečnosti České republiky, protože zneužití munice může mít zásadní dopad na stávající společenské vztahy. Proto musí být všechny subjekty (jejich osobní údaje) podílející se na plnění povinností (oprávnění) podle návrhu zákona o munici jednoznačně identifikovány a evidovány. Součástí tohoto procesu je i prověření jejich kvalifikačních předpokladů pro výkon konkrétních činností v oblasti munice.

Ad 2)

Účel zpracování osobních údajů je jednoznačně stanoven už samotným předmětem návrhu zákona. Nakládání s tak potenciálně nebezpečnou komoditou, jakou je munice (případně střelivo a výbušniny nalezené při pyrotechnickém průzkumu) musí být svěřen pouze omezenému okruhu osob, které splňují nadstandardní kvalifikační předpoklady (bezúhonnost, spolehlivost, zdravotní způsobilost apod.) a nepředstavují nebezpečí vůči vnitřním i vnějším zájmům České republiky. Za tímto účelem bylo zvoleno i řešení, kdy předmětné osobní údaje budou vedeny v CRZ, což je, jak uvedeno výše neveřejný informační systém veřejné správy spravovaný Policií České republiky.

Ad 3)

Rozsah zpracovávaných osobních údajů musí odpovídat účelu návrhu zákona, tedy stanovení odpovídajících podmínek pro bezpečné nakládání s municí z pohledu lidského faktoru. Z tohoto důvodu byly stanoveny takové kvalifikační předpoklady těchto osob, které se jeví být dostatečnou zárukou pro bezproblémové a bezpečný výkon činností v oblasti munice.

Proto byly jako zásadní kvalifikační předpoklady fyzických (právnických) osob:

a) místo pobytu na území České republiky,

b) plná svéprávnost,

c) zdravotní způsobilost,

d) trestně právní zachovalost,

e) přestupková zachovalost,

f) odborná způsobilost.

Tomuto rozsahu kvalifikačních předpokladů pak odpovídá rozsah zpracování osobních údajů povinných osob. Podrobnosti k jednotlivým kvalifikačním předpokladům pak obsahuje zvláštní část důvodové zprávy (zejména § 12 až § 21).

Ad 4)

V rámci myslitelných probíhajících správních řízení podle návrhu zákona o munici platí bez výjimky předpisy správního práva. Přitom správní řád definuje pravidla přístupu správního orgánu k účastníkovi řízení, a to jak ve smyslu procesním, tak i věcném. Zde je nutno odkázat zejména na § 45 odst. 2 a § 46 v kontextu s § 27 až § 36 správního řádu. Z tohoto důvodu jsou tedy již ve fázi komunikace povinného subjektu se subjektem osobních údajů eliminovány situace, které by, z pohledu subjektu údajů šly k jeho tíži.

Ad 5)

Jak je již konstatováno výše, doba uložení osobních údajů odpovídá požadavkům ve vazbě na čl. 4 odst. 5 směrnice Rady EU o kontrole nabývání a držení zbraní, odpovídá době jejich uložení stanovené dosavadním zákonem o zbraních a koresponduje i s dikcí nového zákona o zbraních a střelivu. Cílem tohoto přístupu je možnost řádné a nepřetržité identifikace všech osob, které vykonávají činnosti v oblasti munice, a to především z důvodu možného adresného vynucování povinností stanovených návrhem zákona o munici, řádného prošetření případných bezpečnostních incidentů ve spojitosti s nakládáním s municí a celkově bezproblémovým zajištěním vnitřní (vnější) bezpečnosti České republiky.

Ad 6)

Nedotknutelnost a důvěrnost osobních údajů zpracovávaných orgány veřejné moci podle návrhu zákona o munici je zaručena zásadami i faktickým vedením konkrétních správních řízení, jakož i uložením osobních údajů v neveřejném zabezpečeném informačním systému veřejné správy CRZ. Tyto osobní údaje nelze, v duchu návrhu zákona o munici, navíc sdílet s jinými osobami než s příslušnými orgány veřejné moci v konkrétních případech (trestní řízení, správní řízení). Jedinými soukromoprávními subjekty oprávněnými vstupovat do CRZ jsou držitelé muničních licencí, avšak vždy se jedná o pouze o případy stanovené návrhem zákona o munici v § 62 a § 73. Bez této možnosti nelze zaručit bezpečné nakládání s municí.

Promítnutí výše uvedených zásad zpracování osobních údajů do činnosti držitelů muničních

licencí

Ad 1)

Zásadním věcným důvodem pro zpracování osobních údajů dotčených osob držiteli muničních licencí je zajištění odpovídajícího plnění úkolů při nakládání s municí v rámci činnosti držitele muniční licence osobami k tomu způsobilými podle návrhu zákona o munici, jakož i zajištění toho, že munice není předána, resp. převedena na k tomu nezpůsobilou osobu. Zajištění toho, že s municí nakládají jen k tomu oprávněné osoby, a to i v rámci transferů mezi soukromoprávními subjekty, je ostatně ústředním motivem právní úpravy v oblasti munice. V opačném případě by se podnikatel v oblasti munice vystavil reálnému nebezpečí ohrožení legality svého podnikání neoprávněnými/nezpůsobilými osobami a v širším kontextu i možnému ohrožení vnitřní (vnější) bezpečnosti České republiky, které by logicky šlo k jeho tíži v případě vzniku skutečného bezpečnostního incidentu.

Nicméně ze strany podnikatelů v oboru zbraní a střeliva se pro zpracování osobních údajů uplatní primárně požadavky nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679, přičemž účel zpracovávání osobních údajů zde bude prakticky vždy dán přímo požadavky zákona o munici.

Ad 2)

Účel zpracování osobních údajů je jednoznačně stanoven už samotným předmětem návrhu zákona. Nakládání s tak potenciálně nebezpečnou komoditou, jakou je munice (případně střelivo a výbušniny nalezené při pyrotechnickém průzkumu) musí být svěřen pouze omezenému okruhu osob, které splňují nadstandardní kvalifikační předpoklady (bezúhonnost, spolehlivost, zdravotní způsobilost, odborná způsobilost apod.) a nepředstavují riziko pro samotného podnikatele, natož pro zájmy tohoto státu. Přitom se nejedná pouze o držitele muničních oprávnění, ale i o osoby v pracovněprávním nebo obdobném vztahu k držiteli muniční licence. Z pohledu výkonu konkrétních činností při nakládání s municí ve prospěch držitele muniční licence se jeví jako zásadní i odborná způsobilost držitelů muničních oprávnění, která musí být pravidelně obnovována formou školení zajišťovaných podnikatelem.

Ad 3) a 4)

Rozsah a přesnost zpracovávaných osobních údajů musí odpovídat účelu návrhu zákona, tedy stanovení odpovídajících podmínek pro bezpečný výkon konkrétních prací fyzické osoby při nakládání s municí. Podnikatel v oboru munice musí disponovat, alespoň v minimálním rozsahu informacemi (osobními údaji) o osobách, které jsou vůči němu v pracovněprávním nebo obdobném vztahu a které korespondují s požadavky speciálních zákonů na vznik, změnu případně skončení pracovního poměru nebo obdobného vztahu s konkrétní osobou.

Ad 5)

Doba uložení osobních údajů držitelem muniční licence je vázána na dobu existence pracovněprávního nebo obdobného vztahu konkrétní osoby vůči držiteli muniční licence. Vedle toho platí, že orgány veřejné moci uchovávají předmětné osobní údaje v CRZ po stanovenou dobu.

Ad 6

Nedotknutelnost a důvěrnost osobních údajů zpracovávaných držiteli muniční licence o svých zaměstnancích je zaručena předpisy pracovního, občanského a trestního práva.

i) Zhodnocení korupčních rizik (CIA).

Vydávání muničních oprávnění a muničních licencí v duchu navrhované nové právní úpravy bude probíhat podle zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů. Případné sankce (ukládání správních trestů) se pak bude řídit i zákonem č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich může na straně dotčených správních orgánů představovat korupční riziko.

Případná korupční rizika spojená s vedením správních řízení jsou minimalizována zejména díky tomu, že návrh zákona jednoznačně stanoví, jaké vstupní předpoklady musí žadatel o vydání muničního oprávnění nebo muniční licence splňovat. Pokud tyto předpoklady splní, má nárok na vydání rozhodnutí bez dalších podmínek. Dále pak samotné postupy správního orgánu se budou řídit podle správního řádu. Je zaručena také víceinstančnost správního řízení, soudní přezkum a důsledná kontrola dotčených správních orgánů ze strany orgánů veřejné moci.

V případě podezření z páchání trestné činnosti je možné podat na Policii České republiky nebo na státním zastupitelství trestní oznámení; u podezření z přestupku je možné podat podnět k příslušnému správnímu orgánu.

1. Přiměřenost

Předkládaný návrh zákona je koncipován tak, aby prostor správního uvážení krajského ředitelství Policie České republiky v řízení o vydání muničního oprávnění nebo muniční licence nebyl rozšiřován za účelem možného korupčního jednání.

2. Efektivita

Návrh zákona vychází z praktických poznatků předkladatele shromažďovaných od roku 2002. Lze proto důvodně očekávat, že nová navrhovaná právní úprava povede k dosažení kýžených cílů.

3. Odpovědnost

Předkládaný návrh zákona do určité míry rozšiřuje stávající působnost orgánů veřejné správy, zejména Policie České republiky a ministerstva. Kompetence v této oblasti jsou svěřeny dotčeným subjektům při současném dodržování příslušných zásad právního řádu tak, aby byl zajištěn jejich řádný výkon.

4. Opravné prostředky

Rozhodnutí a postupy podle předkládaného návrhu zákona o munici podléhají standardnímu přezkumu v systému řádných, mimořádných i dozorčích prostředků. Nelze opomíjet ani možnost soudního přezkumu rozhodnutí správního orgánu. Stran poučení adresáta úkonu o možnosti podat opravný prostředek se uplatňuje standardní úprava obsažená ve správním řádu, resp. v jiných právních předpisech, přičemž návrh neobsahuje vlastní úpravu předmětné oblasti.

5. Kontrolní mechanismy

V upravované oblasti už v současné době existují funkční systémy přezkoumávání vydaných rozhodnutí i postupů příslušných orgánů. I v případě nově založené právní úpravy se uplatní důsledné kontrolní mechanismy. Půjde zejména o standardní systém přezkumu správních rozhodnutí, o přezkum stížností na nevhodné chování úředních osob nebo proti postupu správního orgánu, a to ve všech případech, kdy zákon neposkytuje jiný prostředek ochrany.

j) Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu.

Navrhovaná úprava nakládání s municí je jedním ze základních předpokladů efektivního fungování bezpečnostního systému státu, a tím přispívá k vysoké úrovni vnitřního pořádku v České republice.

Návrh zákona má proto pozitivní dopady na bezpečnost a obranu státu.

Předkládaný návrh zákona o munici přispívá k oblasti bezpečnosti a obrany státu zejména v těchto oblastech:

- zajištění základního předpokladu bezpečného nakládání s municí v civilní sféře v podobě regulace přístupu k munici a k zajištění efektivního rámce posuzování způsobilosti k nakládání s municí,

- důsledné vymezení munice, která je předmětem návrhu zákona,

- zabezpečení přiměřených podmínek fungování střelnic pro munici a dalších zařízení coby základní infrastruktury, v jejímž rámci dochází ke specifickým způsobům nakládání s municí,

- zajištění podmínek pro bezpečné skladování munice a její přepravu,

- zajištění oprávnění Policie České republiky pro preventivní zadržení, resp. zajištění munice (nalezeného střeliva nebo výbušniny v rámci pyrotechnického průzkumu) v případě, kdy byť i jen hrozí jejich zneužití pro protiprávní jednání.

Úvodem je třeba uvést, že řadu dalších informací ke konkrétním ustanovením zvláštní části důvodové zprávy obsahují i obdobná ustanovení návrhu nového zákona o zbraních a střelivu. V dané souvislosti nelze zcela opominout ani důvodovou zprávu k zákonu č. 229/2016 Sb.

ČÁST PRVNÍ - ÚVODNÍ USTANOVENÍ

K § 1

K odst. 1

Vzhledem k vyčlenění právní úpravy munice z doposud obecného režimu zákona o zbraních je nutno nově vymezit předmět nového zákona o munici. Návrh zákona o munici pokrývá tři základní regulované oblasti.

Předně se jedná o nakládání s municí. Pojem „nakládání“ je návrhem zákona o munici vymezen [viz § 7 písm. a)]. Z praktického hlediska nakládání s municí, v podmínkách návrhu zákona o munici, zahrnuje zejména:

a) jakékoli fyzické zacházení s municí držitelem muniční licence, případně jeho zaměstnanci, kteří disponují základním muničním oprávněním, muničním oprávněním k provádění pyrotechnického průzkumu nebo disponují zbrojním oprávněním vydaným podle zákona o zbraních a střelivu, případně jsou držiteli vyššího muničního oprávnění; z praktického/technického hlediska se jedná především o vývoj, výrobu, delaboraci, označení delaborované munice, znehodnocení munice, výrobu řezů, přemísťování, skladování, převoz, hromadění, ničení, střelbu munice a další zpracování samotné munice i některých jejích komponent obsahujících aktivní muniční náplň; s tím souvisí i bezprostřední dohled nad osobou, která zmíněné činnosti vykonává (např. ze strany podnikatele, resp. stanovené osoby – muničáře), a

b) právní jednání spojené s municí, upravuje-li jej výslovně návrh zákona o munici; jedná se o aplikaci jednotlivých právních institutů, stejně jako je tomu u jiných věcí (vlastnictví, převod a přechod vlastnického práva, držba, směna, nákup, prodej, atd.), byť s ohledem na speciální charakter munice do určité míry regulovanou návrhem zákona o munici.

Návrh zákona o munici dále upravuje pravidla zacházení s neaktivním muničním předmětem zejména za účelem zabránění zneužití těchto věcí ze strany potenciálních narušitelů veřejného pořádku a bezpečnosti.

A konečně, stejně, jako je tomu i dnes, nový zákon o munici upravuje pyrotechnický průzkum, kdy předmětná problematika zahrnuje zajištění pyrotechnického průzkumu držitelem muniční licence a výkon konkrétních činností jeho zaměstnanců - držitelů příslušného muničního oprávnění k provádění pyrotechnického průzkumu. Konkrétně jde o vyhledávání schváleným postupem, identifikaci a případnou nezbytnou manipulaci s nevybuchlou municí nalezenou při pyrotechnickém průzkumu, případně střelivem podle návrhu nového zákona o zbraních a střelivu a výbušninami při pyrotechnickém průzkumu, avšak v případě manipulace s těmito věcmi pouze za účelem bezprostřední eliminace ohrožení života, zdraví, případně majetku. Na prvním místě je vždy označení míst nálezů, resp. oznamovací povinnost nálezů ve prospěch Policie České republiky a jejích specializovaných útvarů.

Pyrotechnický průzkum je zcela integrální součástí nového zákona o munici, přičemž vychází ze současné právní úpravy dané oblasti. Podrobné vymezení činností sem spadajících je provedeno v § 6 návrhu zákona o munici.

Na rozdíl od navrhovaného nového zákona o zbraních a střelivu není návrh zákona o munici implementačním předpisem ve vztahu ke směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/555 ze dne 24. března 2021 o kontrole nabývání a držení zbraní (kodifikované znění).

Přesto, zejména v oblasti některých procesních otázek, návrh zákona o munici, z praktických důvodů, odkazuje na navrhovaný nový zákon o zbraních a střelivu. Je zbytečné, aby právní režim v některých oblastech nakládání s municí byl duplicitní a v jiných naopak rozdílný od právního režimu nakládání se zbraněmi a střelivem, neboť se jedná o příbuzné, nikoliv však stejné oblasti regulace. Konkrétně lze zmínit zejména problematiky některých kvalifikačních předpokladů držitelů muničních oprávnění a muničních licencí, vývozu, dovozu, tranzitu munice, preventivních opatření orgánů veřejné moci, práci s informacemi a vedení a správu informačních systémů.

K odst. 2

Výkon státní správy v oblasti munice spadající do působnosti návrhu zákona o munici bude vykonávat několik orgánů veřejné moci. Tím nejdůležitějším je však Policie České republiky, zejména její krajská ředitelství a Policejní prezidium České republiky.

Policie České republiky povede jak drtivou většinu správních řízení na úseku munice, tak bude odpovídat za provádění kontrol, jakož i za přijímání a realizaci specifických preventivních i sankčních opatření sloužících k vynucování navrhované nové právní úpravy.

K § 2

Toto ustanovení vymezuje vztah nového zákona o munici k munici, která je ve vlastnictví/užívání tzv. vyňatých veřejnoprávních institucí.

Vyňatými veřejnoprávními institucemi se, obdobně, jako je tomu v případě § 2 navrhovaného nového zákona o zbraních a střelivu, rozumí:

a) ministerstvo,

b) Ministerstvo obrany,

c) ozbrojené síly České republiky (Armáda České republiky, Vojenská kancelář prezidenta republiky, Hradní stráž),

d) bezpečnostní sbor České republiky (včetně Policie České republiky, Vojenské policie a zpravodajských služeb),

e) Český báňský úřad,

f) Správa státních hmotných rezerv a

g) Český úřad pro zkoušení zbraní a střeliva.

Jedná se o ústřední orgány státní správy a další subjekty, v jejichž působnosti je i nakládání s municí. Ve všech případech se jedná zásadně pouze o orgány veřejné moci České republiky.

Samozřejmě na nakládání s municí v rámci výkonu působnosti zmíněných institucí se návrh zákona o munici nepoužije vůbec, pokud není stanoveno jinak. To je právě případ stanovený v odstavci 2. Je bezpodmínečně nutné, aby za běžných okolností/obvyklých podmínek (tedy v době, kdy např. není vyhlášen některý z krizových stavů) při specifickém nakládání s municí byly dodržovány postupy a pravidla stanovená provozními řády specializovaných zařízení, kde takové činnosti probíhají, neboť ochrana života, zdraví osob a majetku je, v daném oboru lidské činnosti, absolutně prioritní. V této souvislosti připomínáme, že střelbou a odpalováním munice se rozumí střelba munice z příslušných zbraní a odpalovacích zařízení nebo její přivádění k činnosti (obvykle výbuchu), pro kterou byla konstruována.

Samozřejmě však platí, že pokud vyňatý držitel předá, převede, prodá atd. munici, kterou vlastní nebo drží jinému subjektu, osobě, instituci, které nejsou vyňatým držitelem, použije se právní úprava navržená tímto zákonem v plném rozsahu.

K § 3

K odst. 1

Jednoznačně je upraven vztah návrhu zákona o munici k výbušninám. Zakotvuje se základní princip právní úpravy této oblasti, podle kterého návrh zákona o munici nenahrazuje právní úpravu v oblasti výbušnin.

Stanoví se jednoduché základní kritérium spočívající v konstatování, že výbušnina se bude řídit režimem návrhu zákona o munici pouze v případech, kdy je součástí munice (zejména aktivní muniční náplň) a dále tehdy, pokud dojde k jejímu nálezu při pyrotechnického průzkumu.

Pokud se výbušnina bude nacházet mimo munici (např. po provedení delaborace „ostré“ munice), bude se na ni nadále plně vztahovat právní režim zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů. Stejně tak po jejím nalezení (půjde o výbušninu, která není umístěna v munici, ale vyskytuje se samostatně, tj. v určitém obalu nebo bez něj v zemi - typicky náložky)

při pyrotechnickém průzkumu ve smyslu návrhu zákona o munici, resp. předání oprávněnému subjektu (orgánu státu) opět nastoupí právní režim cit. zákona.

Návrh zákona o munici tedy, v tomto směru, odstraňuje určité aplikační nedostatky stávající právní úpravy.

K odst. 2

Rovněž se vymezuje vztah návrhu zákona o munici k munici, která je součástí sbírky nebo obdobného souboru nebo kulturní památkou ve správě nevyňaté veřejnoprávní instituce podle § 119 návrhu nového zákona o zbraních a střelivu.

Nevyňatou veřejnoprávní institucí podle cit. ustanovení nového zákona o zbraních a střelivu se rozumí

a) Česká národní banka,

b) územní samosprávný celek,

c) organizační složka státu nebo právnická osoba veřejného práva, které nejsou vyňatými veřejnoprávními institucemi, a

d) příspěvková organizace, jejímž zřizovatelem je vyňatá veřejnoprávní instituce nebo nevyňatá veřejnoprávní instituce uvedená v písmeni a) až c).

K tomu blíže viz komentář k § 119 nového zákona o zbraních a střelivu.

Jedná se o analogické k ustanovení k § 121 odst. 1 návrhu nového zákona o zbraních a střelivu.

K § 4

K odst. 1

Předmětné ustanovení představuje stěžejní právní i faktické východisko navrhované nové právní úpravy v oblasti munice.

Prvotním kritériem pro zařazení určité věci do režimu návrhu zákona o munici je její aktuální technický stav.

Stanoví totiž, co se rozumí municí ve smyslu návrhu zákona. Jedná se o obdobný pojem zavedený v právním řádu České republiky zejména ve stávajícím zákoně o zbraních. Odpovídá i technickým normám i zavedenému pojmosloví v odborné literatuře.

K odst. 2

Aby mohlo dojít k nové základní kategorizaci munice z technického hlediska (ostrá/aktivní x neaktivní muniční předmět), je třeba stanovit, co se rozumí aktivní muniční náplní. Toto ustanovení bylo inspirováno řadou odborných podkladů za současného respektování nezbytnosti zachovat, z důvodu budoucí aplikační praxe, dostatečnou míru obecnosti právní formulace.

Vzhledem k nově zavedenému pojmu munice je tedy nutno stanovit kritéria, podle kterých se na konkrétní munici nahlíží jako na munici ve smyslu návrhu zákona o munici. K tomu, aby se jednalo o munici v duchu předchozí věty, musí takový výrobek jako celek nebo jeho část obsahovat aktivní muniční náplň.

Aktivní muniční náplň je obsažena buď v části munice, která obvykle slouží k vystřelení, odpálení nebo vymrštění (vržení) střely z příslušného zařízení (hlaveň, šachta, kontejner, závěsník atd.) – typicky nábojnice, nebo v samotné střele (pumě, hlavici atd.).

K odst. 3 a 4

Tato ustanovení definují, které výrobky konkrétně spadají do kategorie munice, a to jak z technického hlediska, tak i s ohledem na aspekty jejich použití. Na rozdíl od dosavadního zákona o zbraních bylo, z věcného (technického) hlediska, přijato řešení, které lépe odpovídá současnému i budoucímu (předpokládanému) vývoji technologií v oblasti munice.

Na rozdíl od dosavadního zákona o zbraních, který v příloze č. 2 vymezuje druhy a skupiny munice mj. podle konstrukce a určení, se jednoznačně stanoví, které věci se považují za munici podle návrhu zákona. Stručně řečeno, municí podle tohoto ustanovení se z pohledu její „nebezpečnosti“ rozumí jak tzv. „ostrá“ munice, tj. munice připravená k tomu, aby byla použita k jejímu původnímu účelu – především vyvolání destrukce, dezintegrace atd. stanoveného rozsahu, tak i munice, kdy pouze její část obsahuje aktivní muniční náplň – typicky zkušební munice, která například slouží k provedení technických zkoušek spojených se stanovením rychlosti hoření, účinnosti nového typu střelného prachu, kdy munice obsahuje střelu vyrobenou z inertního materiálu nebo tormentační munice, která se používá především k ověření pevnosti hlavní apod.

Aniž by došlo k přehodnocení stávajícího rozsahu skupin munice, byly některé konkrétní kategorie munice zobecněny, tak aby lépe pokrývaly věci sem spadající, opět s ohledem na aktuální stav a budoucí vývoj tohoto odvětví. Z formálně právního hlediska tedy nebude nutno při každé příležitosti spojené s technickým „pokrokem“ v oblasti munice měnit či doplňovat předmětné ustanovení.

Dále, díky úpravě jednotlivých položek [viz např. písm. a)] a stanovení konkrétní hraniční ráže mezi střelivem a municí došlo k jednoznačnému oddělení právních režimů nakládání s municí s právním režimem nakládání se střelivem podle nového zákona o zbraních a střelivu, což doposud způsobovalo určité aplikační potíže.

K § 5

S ohledem na nové vymezení obsahu pojmu munice, kdy za munici ve smyslu nové právní úpravy je nadále, z technického hlediska považována munice obsahující, byť i částečně aktivní muniční náplň, je třeba jednoznačně vymezit i „postavení“ nevybuchlé munice. Proto bylo přistoupeno, s ohledem na srozumitelnost navrhované nové právní úpravy i k zavedení definice nevybuchlé munice, která bude obvykle spojena s prováděním pyrotechnického průzkumu.

Důvodem pro takový přístup je skutečnost, že s nevybuchlou municí nemusí přijít do styku pouze její nálezce, ale například i její vlastník, pokud se tato dostane (dočasně) mimo jeho kontrolu (například při střelbě munice na příslušné střelnici). Je tak pokryt výrazně širší okruh situací připadajících v úvahu ve vztahu munici, včetně možných případů různých mimořádných situací s ní spojených.

K § 6

Zde je provedeno vymezení činností spadajících pod pyrotechnický průzkum, který je jednou z činností, které tvoří nový samostatný systém v oblasti nové právní úpravy munice. Pokud při pyrotechnickém průzkumu dojde k nálezu střeliva ve smyslu nového zákona o zbraních a střelivu nebo prosté výbušiny, vztahuje se i na tyto nalezené věci výhradně režim návrhu zákona o munici.

Jde tedy opět o nástroj jednoznačné identifikace právního režimu nakládání s těmito věcmi (samozřejmě vedle munice), který přispěje k odstranění možných aplikačních problémů, jakož i možného budoucího rizika vzniku pozitivních nebo negativních kompetenčních sporů.

K § 7

K písm. a)

K tomu viz komentář u § 1 návrhu zákona.

K písm. b)

Aby návrh zákona byl kompletně srozumitelný, definuje se i právní režim zakázané munice, který plně respektuje právní úpravu obsaženou v dosavadním zákoně o zbraních. Východiskem pro řešení otázek spojených se zakázanou municí je primární použití mezinárodní smlouvy, jejichž příkladný výčet je uveden v poznámce pod čarou.

Zde je namístě připomenout i dikci § 59, ve kterém jsou stanoveny nástroje pro určení toho, zda určitý výrobek je či není municí, resp. zda jde o munici určitého typu včetně případné zakázané munice. Posouzení předmětné otázky spadá do působnosti zde uvedených ústředních orgánů státní správy.

K písm. c)

S ohledem na nové vymezení definice munice podle návrhu zákona bylo přistoupeno i k definování tzv. neaktivního muničního předmětu, který na první pohled sice vypadá jako munice, a přesto jí není, neboť aktuálně neobsahuje aktivní muniční náplň. Může se například jednat o předměty, které v minulosti třeba nikdy neobsahovaly aktivní muniční náplň, přesto že byly vyrobeny z částí komponentů munice (např. předfragmentovaný plášť)

– viz upomínkové předměty v podobě obranného ručního granátu F 1 a které tedy nejsou použitelné ke splnění obvyklého účelu munice.

Pro zacházení s neaktivním muničním předmětem platí pravidla vymezená v § 10.

K písm. d)

Zde se vymezuje základní kritérium, podle kterého může být stavba užívána jako muniční skladiště.

K písm. e)

Stejně jako v případě navrhovaného nového zákona o zbraních a střelivu se prvoinstančním správním orgánem Policie České republiky, který vykonává většinu působnosti podle tohoto zákona, rozumí krajské ředitelství.

V případě místa pobytu, tj. termínu užívaného v návrhu zákona zejména ve vztahu ke splnění podmínek pro vydání muničního oprávnění a muniční licence, jakož i určení příslušnosti Policie České republiky k výkonu svých povinností a oprávnění, byl stanoven jeho obsah s přihlédnutím k § 18 odst. 1 písm. d) zákona o základních registrech.

K § 8

Při identifikaci nedostatků stávající právní úpravy v oblasti munice bylo zjištěno, že ne vždy je zcela jasný adresát určitých oprávnění podle Hlavy III dosavadního zákona o zbraních.

Z tohoto důvodu a s ohledem na nezbytnost zachování právní jistoty všech dotčených adresátů návrhu zákona o munici, bylo přistoupeno k vymezení obecných oprávnění, která jsou určující pro další ustanovení navrhované právní úpravy.

Je zde deklarováno, kdo, případně v jakém rozsahu smí jako zaměstnanec držitele muniční licence provádět konkrétní činnosti při nakládání s municí a při pyrotechnickém průzkumu a kdo, případně v jakém rozsahu smí nakládat s municí a zajišťovat pyrotechnický průzkum coby podnikatel v oboru (držitel muniční licence).

K § 9

Při identifikaci nedostatků stávající právní úpravy v oblasti munice bylo dále zjištěno, že ne vždy je zcela jasný adresát určitých povinností podle Hlavy III dosavadního zákona o zbraních.

Z tohoto důvodu tedy bylo přistoupeno ke stanovení základních povinností, kterými se musí řídit každý, kdo přijde do styku s municí, což platí i pro případy nálezů munice, střeliva nebo výbušniny při pyrotechnickém průzkumu.

Tyto základní povinnosti jsou stěžejním předpokladem maximální možné míry prevence/eliminace vzniku mimořádných situací, ohrožení života a zdraví osob, majetku, vnitřního pořádku a bezpečnosti i dalších možných souvisejících celospolečenských škod.

Co se týče povinnosti zdržet se výkonu činnosti při nakládání s municí a při pyrotechnickém průzkumu, pokud je schopnost osoby k této činnosti snížena v důsledku nemoci nebo úrazu předkladatel návrhu zákona uvádí, že v takovém případě nastupuje pracovněprávní úprava.

V této souvislosti je třeba připomenout, že munice není nošena na veřejnosti a je s ní zacházeno v zásadě jen v uzavřených prostorech. V rámci pyrotechnického průzkumu pak zase není s municí v zásadě manipulováno (je primárně pouze vyhledávána).

Zde stanovené obecné povinnosti slouží jako základ při koncipování speciálních (dalších) povinností u konkrétních subjektů podle návrhu zákona o munici. Porušení těchto jakož i dalších zásadních povinností podle návrhu zákona o munici podléhá sankcím (správním trestům) podle § 70.

K § 10

Nově se stanoví okruh osob, které jsou oprávněny zacházet s neaktivním muničním předmětem. Zacházením se rozumí především nabývání do vlastnictví a „používání“ těchto již vyrobených věcí, včetně situací, kdy je lze mít viditelně u sebe na veřejnosti přístupném místě.

V rámci „podnikající fyzické osoby“ je tedy oprávněn s neaktivním muničním předmětem zacházet sám podnikatel a jeho zaměstnanci splňující podmínku z první části věty (plně svéprávná fyzická osoba 18 let stará), u právnické osoby tato osoba a dále kdokoliv, kdo splňuje rovněž podmínku podle první části věty.

I v tomto případě je třeba pamatovat na ochranu bezpečnosti a veřejného pořádku, neboť případné zneužití neaktivního muničního předmětu může mít dalekosáhlé dopady i na kvalifikační předpoklady žadatelů/držitelů muničních oprávnění a muničních licencí, jakož i založit postih kohokoliv, kdo v rozporu s návrhem zákona o munici nosí neaktivní muniční předmět viditelně na veřejnosti. Proto byla navržena tato právní úprava.

ČÁST DRUHÁ - MUNIČNÍ OPRÁVNĚNÍ

K § 11

Z hlediska příbuznosti právní úpravy v oblasti zbraní a v oblasti munice, jakož i s přihlédnutím k nezbytnosti co možná nejvíce navázat na stávající právní úpravu v oblasti munice, se zavádějí muniční oprávnění, která jsou základním předpokladem pro výkon konkrétních činností při nakládání s municí fyzickými osobami (zaměstnanci), ve prospěch držitele muniční licence (obvykle podnikatele).

Fakticky jde o obdobu stávajících oprávnění resp. muničních průkazů.

I jejich rozdělení podle věcného hlediska odpovídá stávající právní úpravě.

K rozsahu oprávnění držitele základního muničního oprávnění předkladatel návrhu zákona uvádí, že tento zaměstnanec držitele muniční licence bude vykonávat zejména práce spojené s přemísťováním nebo ukládáním munice, a to jak v rámci výrobního zařízení, tak i případně mimo něj (například naložení munice za účelem jejího převozu od výrobce ke spotřebiteli, převoz munice do míst, kde je tato odpalována nebo ničena, atp.). Půjde tedy o činnost směřovanou především k již hotovým výrobkům, které jsou municí. V žádném případě nepůjde o výkon jakýchkoliv odborných činností, které návrh zákona o munici svěřuje držiteli vyššího muničního oprávnění. Činnost držitele základního muničního oprávnění pak bude podléhat kontrole držitele muniční licence, resp. jím určené osoby – muničáře.

Naopak držitel vyššího muničního oprávnění bude provádět veškeré myslitelné konkrétní činnosti při nakládání s municí, kterými jsou zejména vývoj, výroba, delaborace, znehodnocení munice, výroba řezů, přemísťování, skladování, převoz, hromadění, ničení, střelba munice a další zpracování samotné munice i některých jejích komponent obsahujících aktivní muniční náplň.

K § 12

Návrh zákona o munici rovněž jednoznačněji, a to prostřednictvím pojmu „podmínky muničního oprávnění“ definuje kvalifikační předpoklady pro získání muničního oprávnění a vyzdvihuje skutečnost, že tyto podmínky musejí být splněny po celou dobu, kdy je určitá osoba držitelem muničního oprávnění (v případě odborné způsobilosti je splnění této podmínky ověřováno jen v rámci řízení o žádosti, naopak ostatní podmínky muničního oprávnění jsou i následně periodicky ověřovány, resp. jejich splnění je vyžadováno průběžně).

Muniční oprávnění se bude vydávat na dobu neurčitou, přičemž jeho držitel musí stále splňovat jeho podmínky. Zárukou odborného růstu zaměstnanců držitele muničního oprávnění pak budou pravidelná a povinná školení organizovaná případně i zajišťovaná držitelem muniční licence ve smyslu § 31 návrhu zákona o munici.

Pokud žadatel o vydání muničního oprávnění nebude splňovat jeho podmínky, krajské ředitelství Policie České republiky žádost zamítne podle § 51 odst. 3 správního řádu.

Na druhou stranu, pokud žadatel o vydání muničního oprávnění splňuje podmínky pro jeho vydání, musí mu být takové oprávnění vydáno jako správní rozhodnutí. Jiná varianta neexistuje.

Takový postup správního orgánu (krajské ředitelství Policie České republiky) je zárukou dodržení zásad právního řádu České republiky, jakož i konkrétně zásad správního řízení obsažených v § 2 až § 8 správního řádu.

Namísto explicitní úpravy možnosti přerušit řízení o žádosti o vydání muničního průkazu v dosavadním zákoně o zbraních se v navrhované právní úpravě ponechává řešení příslušných případů na obecné úpravě správního řízení podle § 57 a 64 správního řádu. Toto řešení je obecněji použitelné i v jiných adekvátních případech, např. pokud by byl současně přezkoumáván posudek o zdravotní způsobilosti žadatele podle zákona o specifických zdravotních službách.

Mimo samotných podmínek muničního oprávnění v návrhu zákona o munici pak bude standardně ještě stanovena podmínka uhrazení správního poplatku při podání žádosti o vydání muničního oprávnění. Tento poplatek bude jednotný a bude, s ohledem na charakter muničního oprávnění jednorázový.

Změnu zákona o správních poplatcích bude obsahovat samostatný doprovodný (změnový) zákon.

K § 13

Předně platí, že režim posuzování zdravotní způsobilosti povinných osob podle návrhu zákona o munici se primárně řídí zákonem o specifických zdravotních službách.

Rovněž se stanoví, kdy a jak musí povinná osoba předložit posudek o své zdravotní způsobilosti.

Nově je upraven obecný požadavek předkládání lékařského posudku, případně znaleckého posudku, jímž je prokazováno splnění podmínky zdravotní způsobilosti, vždy na období 5 let s jedinou výjimkou. Tou budou případy, kdy existuje reálný předpoklad, že aktuální zdravotní stav může například prudce degradovat, a tudíž není možné dodržet uvedenou 5 letou lhůtu. Tento požadavek platí pro oba druhy muničních oprávnění.

Stejně jako u dosavadního zákona o zbraních se tedy stanoví, jak, kdo, kdy a čím určí, že žadatel o vydání muničního průkazu (držitel muničního průkazu) je zdravotně způsobilý. Rovněž tak se stanoví případy, kdy dotčená osoba není zdravotně způsobilá, resp. prostředky/nástroje k takovému zjištění.

Návrh zákona o munici tedy částečně vychází ze způsobu prokazování zdravotní způsobilosti podle stávajícího zákona o zbraních, z hlediska formálního ale je nová právní úprava výrazně úspornější, neboť předkladatel odstranil řadu duplicit, které dosavadní zákon o zbraních obsahoval ve vztahu ke zdravotnické legislativě. Jak již bylo uvedeno výše, při posuzování zdravotní způsobilosti se tak bude nadále vycházet primárně ze zákona o specifických zdravotních službách, přičemž návrh zákona o munici nově upravuje pouze některá specifika posuzování zdravotní způsobilosti pro potřeby nakládání s municí.

Z důvodu zajištění bezpečného výkonu činností při nakládání s municí nebo při pyrotechnickém průzkumu ze strany oprávněných osob se návrhem zákona umožňuje provést mimořádnou „kontrolu“ zdravotního stavu formou vydání mimořádného lékařského posudku pro dotčenou osobu v případě, že krajské ředitelství Policie České republiky získá z vlastní činnosti nebo na základě podnětu kohokoliv podezření, že u držitele muničního oprávnění došlo ke změně jeho zdravotního stavu. Jde o důležitou pojistku kvalifikovaného výkonu činností v oblasti munice.

Rozšiřuje se i oprávnění Policie České republiky nařídit přezkoumání zdravotní způsobilosti držitele muničního oprávnění v dalších případech. Nově je v odůvodněných případech krajské ředitelství Policie České republiky oprávněno určit poskytovatele zdravotních služeb, který lékařský posudek vydá, a to např. i tehdy, pokud je dáno podezření, že se taková osoba snaží ovlivnit nestrannost posouzení své zdravotní způsobilosti nebo tuto způsobilost nelze jinak ověřit.

Zmocňovací ustanovení pak stanoví podrobnosti obsahu prováděcího nařízení vlády.

K § 14

Nově návrh zákona v rámci zdravotní způsobilosti rovněž zohledňuje fakt, zda bylo dané osobě uloženo v rámci trestního řízení ochranné léčení, zabezpečovací detence, u níž bylo v minulosti zastaveno trestní stíhání nebo řízení o odpovědnosti za přestupek pro nepříčetnost, či byl nařízen pobyt ve zdravotním ústavu i bez souhlasu dotčené osoby ve stanovených případech.

Zdravotní způsobilost lze i v takovýchto případech následně prokázat, ale vyžaduje se k tomu předložení (vedle standardního posudku registrujícího poskytovatele zdravotních služeb) též znaleckého posudku z příslušného oboru zdravotnictví osvědčujícího způsobilost takové osoby. Tento znalecký posudek musí být z podstaty věci zpracován znalcem v oboru zdravotnictví, a to konkrétně z odvětví věcně odpovídajícímu důvodům, pro které bylo ochranné léčení, zabezpečovací detence atd. uloženy.

Vzhledem k tomu, že neexistuje žádná evidence osob hospitalizovaných ve zdravotním zařízení poskytovatele zdravotních služeb bez svého souhlasu podle zákona o zdravotních službách z důvodu, že ohrožovala bezprostředně a závažným způsobem sebe nebo své okolí a jevila známky duševní poruchy nebo touto poruchou trpěla, bude Policie České republiky nucena čerpat takové poznatky jednak ze své běžné činnosti, jednak, s ohledem na návrhem zákona o munici nově zakotvenou povinnost poskytovatele zdravotních služeb, u kterého je nebo byla taková osoba hospitalizována, anebo soudu, jemuž byla hospitalizace takové osoby oznámena, nastavit formálně technické parametry pro takovou součinnost.

K § 15

V tomto případě se zachovávají instituty dosavadní právní úpravy vztahující se k oprávnění kteréhokoli ošetřujícího lékaře ověřit si u Policie České republiky, zda je určitá osoba držitelem muničního oprávnění, pokud nabude podezření, že taková osoba nesplňuje příslušné požadavky na zdravotní způsobilost.

S tím se pojí i odpovídající oznamovací povinnost ošetřujícího lékaře ve prospěch jakéhokoliv útvaru Policie České republiky uvedená v odstavci 1.

K § 16

K odst. 1

Výrazně přesněji a důsledněji je koncipována podmínka bezúhonnosti žadatele o vydání a držitele muničního oprávnění, potažmo fyzických osob stojících na straně žadatele o vydání a držitele muniční licence (viz § 29). Dále dochází ke zjednodušení právní úpravy a je navržen i zcela nový striktní přístup ve vztahu k trestným činům, které jsou z pohledu nakládání s municí nejrizikovější. Zde je namístě konstatování, že z důvodu eliminace obdobných bezpečnostních rizik v oblasti zbraní a střeliva, jakož i munice, byly použity stejné, případně přiměřeně odlišné právní konstrukce.

Doživotní nemožnost získání muničního oprávnění je dána u trestných činů, za něž trestní zákoník umožňuje uložit výjimečný trest. Není rozhodné, zda v konkrétním případě byl výjimečný trest skutečně uložen, zákon předpokládá uplatnění uvedeného principu již v okamžiku pravomocného odsouzení za trestný čin, za který takový trest uložit lze. V tomto ohledu je třeba vždy rovněž rozlišovat i konkrétní právní úpravu trestního zákoníku, přičemž v potaz je brána kvalifikovaná skutková podstata trestného činu, nikoli její skutková podstata základní.

Dále půjde o případy, kdy za úmyslný nebo nedbalostní trestný čin byly osobě uloženy tresty odnětí svobody ve stanovené délce, a od vykonání trestu, jeho promlčení, prominutí, od vykonání trestu, jeho promlčení atd. neuplynula stanovená lhůta.

Návrh zákona o munici pamatuje i na případy, kdy v trestním řízení budou uloženy i jiné druhy trestu než ty, které jsou v návrhu výslovně zmíněny [například zákaz činnosti – viz odst. 1 písm. b) bod 5.].

K odst. 2

V případech, kdy byl trestný čin spáchán násilím, za použití pohrůžky násilí nebo jiné těžké újmy nebo ve spojitosti se zbraní, střelivem ve smyslu zákona o zbraních, municí nebo výbušninou, zákon nově prodlužuje o jednu třetinu dobu, po kterou není odsouzený považován za bezúhonného, resp. stanovuje ve všech případech její minimální výměru na 10 let.

K odst. 3

Explicitně je zakotveno kritérium posouzení vlivu cizozemského odsouzení na bezúhonnost podle tuzemské právní úpravy, tak aby na bezúhonnost držitele muničního oprávnění nemělo vliv odsouzení v jiném státě za takový kriminální čin, který podle tuzemského trestního zákoníku kupř. není vůbec považován za trestný čin. Při posouzení vlivu cizozemského odsouzení na bezúhonnost je rovněž třeba posoudit, zda spáchání daného skutku lze považovat za rizikové i z pohledu České republiky.

K odst. 4

Předmětné ustanovení odkazuje na způsob posuzování bezúhonnosti ve vztahu k zahlazení odsouzení a k dalším případům. To souvisí s prokazováním bezúhonnosti, které se ve většině případů děje prostřednictvím opisu z evidence Rejstříku trestů.

K § 17

K odst. 1

Z hlediska posuzování spolehlivosti se důsledněji upravuje otázka tzv. odklonů v rámci trestního řízení.

V potaz se bere i nadměrné požívání alkoholu nebo zneužívání jiné návykové látky. V tomto směru bude Policie České republiky vycházet z poznatků ze své vlastní činnosti, ze součinnosti s dalšími orgány veřejné moci (zejména s obecní policií) a dále z informačních systémů veřejné správy, pokud tyto budou obsahovat relevantní informace. Nezastupitelné místo má i komunikace s příslušnými lékaři (viz výše).

V rámci přestupkové spolehlivosti je zachován princip, že nikoli potrestání za kterýkoli z uvedených přestupků vede ke ztrátě způsobilosti pro získání, resp. držení muničního oprávnění, ale vyžaduje se spáchání alespoň dvou z uvedených přestupků za období 3 let, a ve svém souhrnu musí spáchání těchto přestupků indikovat, že danou osobu je třeba považovat za rizikovou z hlediska nakládání s municí v kontextu možného narušení vnitřního (veřejného) pořádku a bezpečnosti.

Návrh zákona o munici obsahuje i výčet přestupků, které mají vazbu na institut spolehlivosti žadatele o vydání nebo držitele muničního oprávnění. Jedná se o přestupky, z nichž většina je evidována v evidenci přestupků vedené Rejstříkem trestů, v souladu se zákonem o Rejstříku trestů.

Nově se rovněž zohledňuje i fakt, že dané osobě byl uložen (v době posuzování spolehlivosti) správním orgánem správní trest zákazu činnosti v oblasti munice.

K odst. 2

Jako součást podmínky spolehlivosti v případě muničního oprávnění se stanoví i případy, za nichž se muniční oprávnění nevydá zejména z bezpečnostních důvodů, a to i tehdy, kdy tyto důvody nastaly mimo území České republiky. V této souvislosti se bude vždy jednat o fyzické osoby – žadatele o vydání muničního oprávnění (případně fyzické osoby stojící na straně žadatele o vydání muniční licence).

Smyslem tohoto ustanovení je nevpustit „závadové“ fyzické osoby k výkonu konkrétních prací při nakládání s municí, případně k nakládání s municí na straně držitele muniční licence.

Zde je nutno připomenout, že „splnění“ těchto podmínek je i důvodem pro zajištění munice podle § 53, a to zejména ve vztahu k osobám, které nakládají s municí a souvisejícími doklady či listinami, což budou primárně držitelé muniční licence. Jde o jeden z případů praktického naplnění požadavku na zvýšení bezpečnosti procesu nakládání s municí.

K § 18

Toto ustanovení upravuje způsoby prokazování bezúhonnosti a spolehlivosti podle návrhu zákona o munici, kdy primárním zdrojem informací bude evidence Rejstříku trestů. V případě bezúhonnosti půjde o opis z evidence Rejstříku trestů.

Návrh zákona o munici rovněž upravuje technickou a formální stránku procesu získávání opisu z evidence Rejstříku trestů, stejnopisu rozhodnutí, které má vliv na splnění podmínky bezúhonnosti.

Rovněž se stanoví postup krajského ředitelství Policie České republiky v případě, že se držitel muničního oprávnění nebo žadatel o jeho vydání v posledních 10 letech nepřetržitě 18 měsíců zdržoval mimo území České republiky. V případě, že se jednalo o členský stát nebo o Spojené království Velké Británie a Severního Irska, dokladem prokazujícím bezúhonnost je opis z evidence Rejstříku trestů zejména s ohledem na skutečnost, že údaje o odsouzení českých občanů soudy členských států Evropské unie a Spojeného království Velké Británie a Severního Irska jsou až na výjimky součástí zvláštní části opisu z evidence Rejstříku trestů (§ 10 odst. 5 ve spojení s § 4a odst. 1 zákona o Rejstříku trestů). Dále krajské ředitelství Policie České republiky může požádat prostřednictvím Rejstříku trestů jiný členský stát EU nebo Spojené království Velké Británie a Severního Irska o informace o pravomocných odsouzeních fyzické osoby za trestné činy a o navazujících údajích zapsaných v evidenci tohoto státu o těchto odsouzeních (§ 16g odst. 1 zákona o Rejstříku trestů).

Aby si krajské ředitelství Policie České republiky mohlo vyžádat informace o odsouzení soudy těchto států též u osob, které nejsou občany České republiky, je zapotřebí, aby v žádosti bylo uvedeno, ze kterých konkrétních států je potřeba o zaslání informací požádat, neboť postupem podle § 16g odst. 1 zákona o Rejstříku trestů se žádají o poskytnutí informací jednotlivé státy individuálně a není zapotřebí nadbytečně žádat o poskytnutí informací plošně všechny státy. Zavádí se proto pravidlo, podle kterého je žadatel/držitel muničního oprávnění, který není občanem České republiky, povinen krajské ředitelství Policie České republiky vyrozumět o tom, ve kterých státech, které jsou členskými státy Evropské unie nebo Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska, se v uplynulých 10 letech zdržoval nepřetržitě déle než 18 měsíců, aby krajské ředitelství Policie České republiky požádalo o zaslání informací pouze z těchto států (viz odst. 4).

Aby mohla být ve správním řízení vedeném krajským ředitelstvím Policie České republiky o vydání muničního oprávnění, resp. při prověřování splnění podmínek držitele muničního oprávnění dodržena zásada materiální pravdy, je tento útvar Policie České republiky oprávněn vyžádat si předložení opisu pravomocného rozhodnutí soudu cizího státu od žadatele o vydání muničního oprávnění nebo držitele muničního oprávnění, u kterého tento zákon splnění podmínky bezúhonnosti vyžaduje. Krajské ředitelství Policie České republiky si současně může vyžádat i úředně ověřený překlad odsuzujícího rozhodnutí. Smyslem takového postupu je posouzení všech aspektů spáchaného protiprávního jednání, a to i s ohledem na principy tuzemské právní úpravy. V této souvislosti je třeba poznamenat, že nepředložení požadovaných rozhodnutí zakládá nesplnění kvalifikačního předpokladu/ztrátu bezúhonnosti žadatele o vydání muničního oprávnění, resp. jeho držitele.

V dalších ustanoveních se upravují způsoby prokazování spolehlivosti v ostatních případech (přestupková zachovalost, správní trest zákazu činnosti). Základním dokladem prokazujícím spolehlivost žadatele o vydání muničního oprávnění nebo držitele muničního oprávnění je opis z evidence přestupků vedené Rejstříkem trestů, případně i čestné prohlášení.

K § 19

Kvalifikační předpoklad odborné způsobilosti nemusí splňovat všechny osoby (zaměstnanci) „stojící na straně držitele muniční licence“.

Předně půjde o zaměstnance, kteří již dnes pro držitele muničních licencí vykonávají práce spojené například s likvidací komponentů munice neobsahujících aktivní náplně, s plášti munice rovněž bez aktivních muničních náplní například za účelem jejich odvozu do sběrných surovin apod., jednak i o držitele základního muničního oprávnění, který neprovádí sofistikované činnosti spojené například s delaborací (ostré) munice atp. V případě těchto držitelů muničních průkazů je stanovena i nižší věková hranice – 18 let (viz § 12).

Naopak podmínka odborné způsobilosti je základním předpokladem k získání (a držení) vyššího muničního průkazu, neboť u tohoto zaměstnance (event. i samotného držitele obecné muniční licence, který je fyzickou osobou) se předpokládá výkon sofistikovaných činností v oblasti munice (činnost muničáře a veškeré další činnosti včetně odpalování, střelby a ničení munice).

Stejně tak u držitele muničního průkazu k provádění pyrotechnického průzkumu je odborná způsobilost nezbytná z důvodu toho, že taková osoba vyhledává, identifikuje a případně i manipuluje s municí, střelivem nebo výbušninou.

Co se týče složení zkušební komise k provedení zkoušky odborné způsobilosti povinných osob, vychází předkladatel návrhu zákona z dosavadního stavu, tedy že zákon nestanoví počet jejích členů. Případné podrobnosti v tomto směru stanoví interní akt řízení ministerstva, stejně jako je tomu dnes.

K § 20

Předkladatel návrhu zákona o munici považuje za nezbytné stanovit základní obsah a rozsah zkoušky odborné způsobilosti zákonem a dílčí úpravy předmětné problematiky, včetně stanovení kritérií pro hodnocení výsledků žadatele o vydání muničního oprávnění při zkoušce odborné způsobilosti, svěřit prováděcímu nařízení vlády (viz odstavec 4).

Samotný obsah zkoušky odborné způsobilosti žadatele o vydání vyššího muničního oprávnění byl převzat, v modifikované podobě, z dosavadního zákona o zbraních a zahrnuje všechny požadované oblasti, které mají vazbu na problematiku munice. Sem mj. spadá i ověření právních předpisů upravujících nakládání se zbraní a střelivem, a to právě z důvodu určité příbuznosti problematik a vzájemného přesahu zejména některých procesních otázek.

Obsahová náplň zkoušky žadatele o vydání muničního průkazu k provádění pyrotechnického průzkumu je pak, oproti zkoušce žadatele o vydání vyššího muničního oprávnění, obohacena i o praktickou část, která je nezbytná pro získání a následné ověření dostatečných odborných znalostí i manuálních dovedností spojených s touto, nepochybně, vysoce rizikovou činností. Je třeba si uvědomit, že držitel tohoto druhu muničního průkazu může přijít do fyzického kontaktu s věcmi, pocházejícími z období až před 100 lety na straně jedné a s věcmi, které jsou výsledky posledního vývoje a použití v daném oboru, na straně druhé. Proto je nutno klást důraz i na praktickou část zkoušky.

K § 21

K odst. 1

Vzhledem k tomu, že nově se i odborná způsobilost prokazuje v rámci správního řízení o žádosti, návrh zákona o munici stanoví i organizačně technický postup v rámci tohoto řízení. Ke zkoušce odborné způsobilosti je připuštěn pouze žadatel, který splňuje ostatní podmínky muničního oprávnění. Tím je vyloučeno, aby se na zkoušku odborné způsobilosti dostavila osoba, která by jinak nemohla získat muniční oprávnění, protože je například zdravotně nezpůsobilá nebo není bezúhonná.

K odst. 2 až 4

Zde je stanoven samotný mechanismus průběhu zkoušky odborné způsobilosti. Upravuje se základní kritérium pro svolání zkušební komise ministerstva, vycházející z minimálního počtu žadatelů o vydání příslušného muničního oprávnění, jakož i postup stanovení termínu k vykonání předmětné zkoušky v případě nedosažení minimálního limitu počtu žadatelů. Tím se naplňuje právo žadatele na vykonání zkoušky.

Rovněž se upravují postupy ministerstva v případě, že se žadatel o vydání muničního oprávnění nedostaví bez omluvy ke zkoušce, jakož i způsob zaznamenání výsledku zkoušky.

V dané souvislosti je nutno uvést, že v rámci ověřování odborné způsobilosti žadatele o vydání muničního oprávnění se plně využije správní řízení o žádosti, které povede krajské ředitelství Policie České republiky podle místa pobytu této fyzické osoby. Ministerstvo bude pouze organizovat a provádět samotnou zkoušku (za účasti zákonem stanovených osob z jednotlivých resortů a institucí – zkušebních komisařů), vyznačovat výsledky zkoušek v CRZ a v případě nedostavení se na zkoušku bez dostatečné omluvy oznamovat tuto skutečnost krajskému ředitelství Policie České republiky.

K § 22

Ačkoli musí být podmínky muničního oprávnění splněny po celou dobu od jeho vydání, návrh zákona o munici pro efektivní výkon dohledu nad splněním těchto podmínek ukládá krajskému ředitelství Policie České republiky prověřit cíleně jejich splnění alespoň jednou za 5 let (s výjimkou odborné způsobilosti, která bude ověřována pouze jednou; o další profesní rozvoj svých zaměstnanců bude dbát držitel příslušné muniční licence v rámci zajištění pravidelných školení). Návrh zákona o munici však současně neklade překážky tomu, aby v případě nutnosti či i v rámci prevence bylo toto prověření prováděno častěji.

Dané opatření je mj. zárukou tohoto že citlivé činnosti v oblasti munice nebude vykonávat nezpůsobilá, a tedy sama sobě i svému okolí potencionálně nebezpečná osoba.

K § 23

S cílem zajistit ochranu vnitřního pořádku nebo bezpečnosti návrh zákona o munici zavádí v případě všech oprávnění týkajících se dané problematiky možnost jejich pozastavení coby prvního kroku v případě zjištění rizika ovlivňujícího potenciálně takové oprávnění.

Pozastavit muniční oprávnění lze v případě, že krajské ředitelství Policie České republiky má pochybnost o trvání zdravotní způsobilosti držitele muničního průkazu (např. v případě uplynutí platnosti posudku o zdravotní způsobilosti, nedostavení se posuzované osoby - pacienta - k lékařskému vyšetření apod.).

Rozhodnutí o pozastavení muničního oprávnění lze vydat jak s konkrétní dobou, na kterou je muniční oprávnění pozastaveno (pokud je možné s ohledem na konkrétní okolnosti daného případu považovat časově omezené pozastavení za vhodné), ale častější bude zřejmě časově neohraničené rozhodnutí o pozastavení muničního oprávnění.

Vzhledem k tomu, o jak závažné případy se může jednat, rovněž pak s ohledem na zásadní preventivní bezpečnostní dopad pozastavení muničního oprávnění a rizikům s tímto postupem spojeným se stanoví, že

a) rozhodnutí o pozastavení muničního oprávnění může být prvním úkonem v řízení a dále, že

b) se vylučuje odkladný účinek odvolání proti takovému rozhodnutí.

V prvním případě jde zejména o nástroj předcházení bezpečnostním rizikům, která by, v důsledku možného vzniku časové prodlevy spojené s běžným postupem správního orgánu v řízení, mohla způsobit nedozírné újmy/škody na lidských životech a majetku. Proto je třeba, v takových případech, jednat rychle a pružně.

Návrh vychází z předpokladu, že munice, nalezená munice, střelivo a výbušnina v rámci pyrotechnického průzkumu představují komoditu, která je svojí povahou tak nebezpečná, že dokáže způsobit fatálně ohrozit běžný chod společnosti. V případě vzniku mimořádné události spojené například s výbuchem munice způsobeným neodborným provedením konkrétních činností při nakládání s ní je pak třeba, ze strany státu a jeho složek, jakož i ze strany územních samosprávných celků a konkrétních osob vyvinout často neúměrné úsilí a vynaložit značné finanční a jiné prostředky k eliminaci škod způsobených takovým jevem. Přitom sanace dotčeného prostoru, zmírnění újmy dotčených osob je obvykle i velmi časově náročná a nadměrně zatěžující pro všechny zúčastněné osoby.

Jedině rychlý „zásah“ do práv držitele muničního oprávnění, který není částečně nebo zcela způsobilý vykonávat konkrétní činnosti v oblasti upravené návrhem zákona, může představovat (samozřejmě vedle dalších prostředků) nástroj účinné ochrany společnosti před vznikem „krizových“ situací.

Ze stejných důvodů bylo přistoupeno i k vyloučení odkladného účinku případného odvolání proti rozhodnutí o pozastavení muničního oprávnění. Obdobně je třeba přistupovat i k institutu pozastavení u dalších oprávnění v rámci navrhované nové právní úpravy (např. muniční licence atd.).

To samé samozřejmě platí i pro munici, střelivo podle nového zákona o zbraních a střelivu a výbušniny nalezené při pyrotechnickém průzkumu. Nejenom člověk sám, z pozice nezúčastněné osoby, držitele muničního oprávnění nebo firma z pohledu držitele muniční licence mohou představovat v daném případě rizikový faktor.

Rizikovou může být i samotná munice v procesu její výroby, úprav, ničení, přepravy, uskladnění a dalších úkonů. Samotnou kapitolu pak představují nalezené střelivo podle nového zákona o zbraních a střelivu a výbušniny při pyrotechnickém průzkumu.

K § 24

Odnětí muničního oprávnění provádí rozhodnutím krajské ředitelství Policie České republiky v případě, že držitel muničního oprávnění pozbude některou z podmínek muničního oprávnění podle § 12 písm. a), c) nebo e) návrhu zákona o munici. V případě podmínky zdravotní způsobilosti je rámec důvodů pro odnětí muničního oprávnění upraven detailněji, a to s ohledem jak na obecnou právní úpravu obsaženou v zákoně o specifických zdravotních službách, tak i s ohledem na specifická oprávnění krajského ředitelství Policie České republiky v této oblasti.

S přihlédnutím k bezpečnostním rizikům spojeným s důvody svědčícími pro odnětí muničního oprávnění je i v tomto případě vyloučen odkladný účinek případného odvolání proti rozhodnutí o odnětí muničního oprávnění (k tomu viz § 23).

K § 25

Obecně se upravují důvody zániku muničního oprávnění. Z praktického bezpečnostního hlediska bude nejvýznamnějším případem zániku muničního oprávnění nepochybně den nabytí právní moci rozhodnutí o jeho odnětí vydaného krajským ředitelstvím Policie České republiky.

K § 26

S odkazem na obecné základní povinnosti každého ve vztahu k předmětu návrhu zákona o munici se v tomto ustanovení stanoví specifické povinnosti svědčící výhradně držitelům muničního oprávnění při výkonu činností při pyrotechnickém průzkumu.

Na rozdíl od držitelů základního a vyššího muničního oprávnění, jejichž povinnosti jsou obsaženy v § 9 návrhu zákona o munici, je nutno, v případě „civilních pyrotechniků“ podrobněji upravit jejich pravidla konání na inkriminovaných místech nálezů munice, střeliva, případně výbušniny v souvislosti s pyrotechnickým průzkumem.

K uvedeným povinnostem je třeba uvést, že na prvním místě je vždy ochrana života a zdraví všech dotčených osob. Proto držitel tohoto muničního oprávnění musí přednostně zajistit jejich bezpečí stanoveným způsobem a poté neprodleně oznámit nález inkriminovaných věcí jakémukoliv útvaru nebo příslušníkovi Policie České republiky (v případě vojenských újezdů Vojenské policii) za účelem přijetí okamžitých a efektivních opatření k eliminaci nebezpečí.

ČÁST TŘETÍ - MUNIČNÍ LICENCE

K § 27

Návrh zákona o munici jednoznačně stanoví, komu může být muniční licence vydána.

Stejně, jako je tomu dnes, muniční licence se v rámci návrhu zákona o munici rozlišují pouze na 2 druhy.

Prvním druhem je muniční licence obecná, jejíž obsahová náplň je vymezena zejména ustanoveními upravujícími povinnosti držitele této licence – jedná se zejména o § 31 (povinnost předložit k žádosti o vydání muniční licence vnitřní pravidla, ze kterých mj. plyne náplň jeho činnosti), § 30 (Odborná způsobilost), § 32 (Další povinnosti držitele muniční licence).

Stejně je tomu u druhé licence – muniční licence k zajištění pyrotechnického průzkumu.

Lze konstatovat, že v rámci dosavadní aplikační praxe a identifikace nedostatků dosavadního zákona o zbraních, předcházejících tomuto legislativnímu procesu nebyly v této části Hlavy III, shledány žádné důvody pro změnu druhů muničních licencí ani důvody pro zásadní změny jejich obsahových náplní.

K § 28

Nově se též v případě žadatelů o vydání muniční licence, resp. jejích držitelů vyžaduje splnění podmínek odborné způsobilosti, bezúhonnosti a spolehlivosti.

Smyslem pojmu „držení“ je v tomto případě konstatování, že i po vydání muniční licence musí její držitel neustále splňovat podmínky pro její vydání/udělení. V opačném případě o muniční licenci „přijde“.

K pojmu „místo způsobilé k nakládání …“ [viz písm. c)] uvádíme, že takové místo musí splňovat stavebně technické, požární, případně další bezpečnostní kritéria stanovená tímto nebo jiným zákonem. Formulace je použita stejná jako u návrhu nového zákona o zbraních – viz § 39 odst. 1 písm. c).

Rozsah požadavků na odbornou způsobilost se odlišuje pro jednotlivé druhy muniční licence. Podmínku bezúhonnosti a spolehlivosti zákon nově vyžaduje vůči žadatelům o vydání muniční licence, resp. vůči držitelům muničních licencí zcela obdobně jako v případě muničních oprávnění, samozřejmě s přihlédnutím k tomu, že držitelem muniční licence může být i právnická osoba.

Obdobně jako v případě podmínek muničního oprávnění zákon předpokládá, že:

a) podmínky muniční licence musejí být splněny po celou dobu od jejího vydání (tedy po dobu neurčitou), a

b) podmínky muniční licence nesplňuje osoba, vůči které jsou uplatněna sankční opatření podle zákona o provádění mezinárodních sankcí nebo podle sankčního zákona.

K § 29

Splnění podmínek bezúhonnosti a spolehlivosti vyžaduje návrh zákona o munici v obdobném rozsahu jako je tomu v novém zákoně o zbraních a střelivu, případně jako je tomu u podmínek muničního oprávnění, a to jak vůči držiteli muniční licence samotnému (bez ohledu na povahu jeho právní osobnosti), tak ale i vůči členům jeho statutárního orgánu, odpovědnému zástupci a případně též zástupci právnické osoby, která je členem statutárního orgánu.

V případech, v nichž se to jeví jako vhodné, je správní orgán oprávněn posoudit též bezúhonnost a spolehlivost skutečného majitele žadatele o vydání/držitele muniční licence. Tím se naplňují cíle čtvrté AML směrnice.

K § 30

Jak již bylo uvedeno výše, nově se též, v případě žadatelů o vydání muniční licence, resp. jejích držitelů vyžaduje i splnění podmínky odborné způsobilosti. Ta se splní, pokud je sám žadatel o vydání obecné muniční licence nebo její držitel (podnikající fyzická osoba) odborně způsobilý, tedy je sám muničářem, nebo muničáře ustanovil. Návrh zákona o munici rovněž stanoví, kdo může být muničářem (z pohledu jeho vztahu k žadateli/držiteli muniční licence) a jaká musí splňovat kritéria - viz odstavec 2 tohoto ustanovení.

V odstavci 3 se řeší odborná způsobilost žadatele/držitele muniční licence k zajištění pyrotechnického průzkumu.

K § 31

Žadatelům o vydání muniční licence, resp. jejím držitelům se nově, v rámci jejich vnitřních poměrů, ukládá povinnost upravit nakládání s municí a zajišťování pyrotechnického průzkumu v rozsahu jejich potřeb a možností, ve vnitřních pravidlech. Na druhé straně ale vnitřní pravidla nesmí být v rozporu s jednoznačně zákonem stanovenými povinnostmi a zákazy. Krajské ředitelství Policie České republiky bude mít vždy oprávnění požadovat odpovídající doplnění či rozšíření vnitřních pravidel tak, aby byla garantována nezbytná úroveň ochrany vnitřního/veřejného pořádku a bezpečnosti a aby vnitřní pravidla odpovídala stanoveným požadavkům podle návrhu zákona o munici. K vnitřním pravidlům držitele muniční licence se okamžikem jejich předložení krajskému ředitelství Policie České republiky váže povinnost držitele muniční licence zajistit a kontrolovat jejich dodržování. Porušení této povinnosti, kterou je Policejní prezidium České republiky oprávněno v rámci výkonu kontroly i kontrolovat, může představovat spáchání přestupku držitelem muniční licence.

Stejně jako je tomu i u některých jiných ustanovení návrhu tohoto zákona bylo toto upraveno v rámci předchozího legislativního procesu. Zde uvedený pojem „vnitřní pravidla“ se sice nekryje s úpravou návrhu nového zákona o zbraních a střelivu, ale vzhledem k tomu, že materie obou norem je odlišná, není to na škodu věci.

Důvodem pro odlišné pojetí tohoto ustanovení z věcného hlediska je samotný předmět regulace i existence jiných druhů oprávnění k nakládání s municí (muniční licence).

K § 32

K odst. 1

V tomto ustanovení jsou podrobně stanoveny další povinnosti (vedle základních povinností podle § 9) držitelů muničních licencí obou druhů.

Stejně jako v případě dalších povinností držitele muničního oprávnění, i tyto povinnosti reflektují specifika jednotlivých činností spojených s oblastí munice podle předmětu navrhované právní úpravy.

K odst. 2

V případě, že držitel obecné muniční licence bude disponovat pouze jednou provozovnou, ustanoví jednoho muničáře (pokud tuto funkci nebude vykonávat sám – viz výše).

Pokud bude držitel obecné muniční licence nakládat s municí ve dvou a více provozovnách, ustanoví muničáře pro každou provozovnu, kde se nakládá s municí. Muničář přitom musí být přítomen v provozovně vždy, kdy se zde nakládá s municí.

K § 33

I v případě držitele muniční licence se zachovává pravidlo, podle kterého krajské ředitelství Policie České republiky alespoň jednou za 5 let ověří, že daná osoba, subjekt, instituce nadále splňuje podmínky, za nichž byla muniční licence vydána. Lhůta 5 let je stanovena toliko jako maximální a v praxi bude docházet k podstatně častějšímu prověřování podmínek muniční licence, a to zejména v souvislosti s výkonem kontroly ze strany Policejního prezidia České republiky. Rovněž by se mělo v čím dál větší míře, podobně jako v případě přezkumu podmínek muničního oprávnění, jednat o fakticky kontinuální přehled o splnění podmínek muniční licence jejím držitelem, a to i včetně využití služeb dalších informačních systémů veřejné správy.

K § 34

Stejně jako v případě muničních oprávnění podle návrhu zákona o munici se též v případě muničních licencí stanoví, za účelem ochrany vnitřního pořádku nebo bezpečnosti jako první, operativněji využitelné, oprávnění krajského ředitelství Policie České republiky pro reakci na určité (taxativně vymezené) problematické stavy na straně držitele muniční licence – tj. oprávnění pozastavit muniční licence.

Přerušením výkonu činnosti držitele muniční licence [viz odst. 1 písm. c)] se rozumí faktické nevykonávání nakládání s municí. Důvody pro takovou „nečinnost“ mohou být jak straně držitele muniční licence, tak na straně jiných osob, které jsou s ním v závazkovém právním vztahu nebo může jít o důvody celospolečenské, vyplývající například z plnění závazků České republiky vyplývajících z mezinárodních smluv nebo z opatření orgánů EU apod.

Taxativní výčet takových důvodů nelze, s ohledem na šíři záběru, uvést.

Mezi důvody na straně držitele muniční licence spadají zejména:

- modernizace zařízení určených k nakládání s municí nebo modernizace provozovny (stavební nebo jiné úpravy provozovny),

- nutnost přijetí nových např. bezpečnostních opatření s odkazem na změnu stavebních, požárních, bezpečnostních předpisů, dlouhodobá nemoc zaměstnanců,

- neschopnost zajistit odbyt vlastních „výrobků“, dočasná neexistence poptávky po pracích jím poskytovaných apod.

Mezi důvody na straně osob, které jsou k držiteli muniční licence v závazkovém právním vztahu, spadají zejména:

- dočasná platební neschopnost,

- dočasné omezení poptávky po produktech poskytovaných držitelem muniční licence, apod.

Podstatné však u tohoto ustanovení je, že krajské ředitelství Policie České republiky není povinno vždy pozastavit muniční licenci, ale jde pouze o možnost.

K § 35

Jedním z klíčových důvodů zániku muniční licence je její odnětí krajským ředitelstvím Policie České republiky. K odnětí muniční licence dojde, pokud její držitel přestal splňovat podmínky pro její vydání, resp. držení (podmínky muniční licence).

K § 36

Zde jsou vymezeny obecné (v kontextu návrhu zákona o munici) důvody pro zánik muniční licence spolu se stanovením rozhodného okamžiku takového zániku.

K povinnosti osob podle odstavce 2 návrhu tohoto ustanovení předkladatel uvádí, že na rozdíl od dokumentace držitele obecné muniční licence, která je všechna uložena v CRZ, u dokumentace vzniklé při pyrotechnickém průzkumu tomu tak není.

Proto se zavádí povinnost pro chování každého, kdo s takovou dokumentací přijde do styku po zániku muniční licence k zajištění pyrotechnického průzkumu.

Zároveň se, ve vztahu k odstavcům 2 a 3 tohoto ustanovení, zavádí i odpovídající skutkové podstaty přestupků v § 70.

ČÁST ČTVRTÁ - EVIDENCE A ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ O NAKLÁDÁNÍ S MUNICÍ A O PYROTECHNICKÉM PRŮZKUMU

K § 37

Toto ustanovení částečně zahrnuje některé stávající povinnosti držitele muniční licence rozptýlené v jednotlivých ustanoveních dosavadního zákona o zbraních, jednak je reakcí na stanovení některých nových povinností návrhem zákona o munici v souvislosti s vedením příslušných evidencí držitelem muniční licence.

Jedná se o zpracování informací, které jsou zásadní jak pro samotný bezpečný výkon činností při nakládání s municí a při pyrotechnickém průzkumu z pohledu držitele muniční licence a jeho zaměstnanců, tak i pro následné vyhodnocení činnosti držitele muniční licence včetně kontroly prováděné Policejním prezidiem České republiky.

Zmocňovací ustanovení potom stanoví parametry prováděcího nařízení vlády.

K § 38

Zde se stanoví základní pravidla zabezpečení munice a zajištění bezpečnosti muničního skladiště. Rozhodující část této materie však bude stanovena v prováděcím nařízení vlády, které bude vycházet z příslušného vojenského standardu (založeném na standardu NATO). Ve hře je i úprava této problematiky v rámci rekodifikace stavebního práva.

V dané souvislosti se svěřuje v návrhu zákona o munici krajskému ředitelství Policie České republiky možnost odchýlit se od určitých standardů zajištění bezpečnosti munice. Rovněž tak se upravují i další specifické případy, související s jinými obory práva, resp. posouzení klasifikace munice z hlediska její nebezpečnosti a snášenlivosti.

V případě zvláštní provozní potřeby držitele muniční licence půjde například o situace, kdy z důvodu momentálního nedostatku místa, poruchy zabezpečovacího zařízení v muničním skladišti, momentálního nedostatku odborně způsobilých zaměstnanců atd. bude nucen munici uskladnit náhradním způsobem, ovšem za stanovení jiného způsobu zajištění munice Policií České republiky.

V kontextu s navrhovanou dikcí odstavce 3, pokud držitel obecné muniční licence nebude schopen zajistit bezpečnost munice jiným způsobem, nastoupí použití § 52 návrhu zákona (zadržení munice).

K § 39

Stejně jako v dosavadním zákoně o zbraních zde jsou stanoveny modifikované podmínky pro zpracování a předložení dokumentace muničního skladiště, která obsahuje i zabezpečení munice a způsob zajištění bezpečnosti muničního skladiště za účelem preventivního předcházení možné škody/újmy na životech, zdraví a majetku a která je součástí vnitřních pravidel.

K § 40

Předně je třeba uvést, že problematiku tranzitu, dovozu a vývozu munice do, přes a z České republiky upravuje zejména zákon o zahraničním obchodu s vojenským materiálem.

Namísto dvoustupňového (fakticky zdvojeného) povolování přeshraničního pohybu munice podle dosavadní právní úpravy, odstraňuje návrh zákona o munici fázi povolení přepravy munice podnikatelem v oboru zbraní a střeliva (munice) a namísto toho klade zásadní důraz na hlášení fyzické přepravy munice po území České republiky. Nově se toto hlášení bude dotýkat všech subjektů (nejen tedy podnikatelů v oboru munice), které budou munici ve stanovených případech po území České republiky přepravovat.

Návrh zákona dále počítá s tím, že jeho režimu bude vždy (tedy i včetně přepravy) podléhat jakékoliv množství munice. Důvodem pro takový přístup je fakt, že na rozdíl od palných zbraní a střeliva (kde je pro přepravu v režimu navrhovaného nového zákona o zbraních stanoven limitní počet zbraní a střeliva zakládající splnění adekvátních povinností odpovědnými osobami) představuje mnohem nebezpečnější a co do následků případné neodborné manipulace nebo neoprávněného nakládání s ní mnohem účinnější komoditu (z pohledu fatálních dopadů na život, zdraví osob, majetek apod.), která může závažným způsobem ohrozit vnitřní pořádek a bezpečnost České republiky.

K § 41

Osobou oprávněnou zajišťovat přepravu munice se rozumí především držitel obecné muniční licence, resp. osoby stojící na jeho straně a disponující zejména přístupem do CRZ (např. držitel vyššího muničního oprávnění), subjekty podle zákona o zahraničním obchodu s vojenským materiálem, jakož i další osoby takto označené v CRZ, případně odesílatel munice.

K § 42

Obdobně jako v případě dosavadní právní úpravy se stanoví povinnosti týkající se samotného provádění přepravy munice, která vždy podléhá hlášení.

Stanoví se náležitosti hlášení přepravy ve vztahu k Policejnímu prezidiu České republiky včetně lhůt a informací zapisovaných do CRZ. Nedílnou součástí tohoto ustanovení je, s odkazem na dikci zákona o zahraničním obchodu s vojenským materiálem a s odkazem na mezinárodní smlouvy, kterými je České republika vázána i ustanovení řešící souhlasy jiných států s přepravou munice přes své území.

K § 43

V případě přepravy jakéhokoliv množství munice (viz výše) se upřesňuje formální stránka takové přepravy a dále i povinnost vybavení vozidla on-line zařízením pro sledování jeho pohybu v rámci silniční přepravy.

Rovněž tak jsou eliminována rizika vzniku mimořádné situace v důsledku dopravní nehody nebo jiného způsobu ohrožení bezpečnosti nebo plynulosti provozu na pozemních komunikacích, prostřednictvím hlásné služby Policie České republiky.

K § 44

Stejně jako v případě dosavadního zákona o zbraních se stanoví povinnost zabezpečit přepravovanou munici v souladu s minimálními personálními a technickými podmínkami stanovenými prováděcím právním předpisem (nařízení vlády).

K § 45

Vzhledem k důrazu, který nová právní úprava oproti dosavadní klade na ohlášení faktické fyzické přepravy, je třeba stanovit dostatečně efektivní oprávnění Policie České republiky zabránit případné nebezpečné nebo protiprávně prováděné přepravě munice. Analogická právní úprava v dosavadním zákoně o zbraních nebyla zakotvena a její absenci lze považovat za jeho významný nedostatek. Zejména v případě nezbytnosti dodržení mezinárodních závazků České republiky nebo jejích zahraničně-politických, resp. bezpečnostních zájmů lze předpokládat, že Policie České republiky bude do prováděné přepravy ingerovat primárně na základě požadavku Ministerstva zahraničních věcí nebo zpravodajských služeb. V úvahu však připadá i např. nezbytnost vynucení stanoveného zákazu vývozu munice do určitých zemí apod.

K § 46

Předmětné ustanovení zakotvuje povinnosti držitele obecné muniční licence při specifických způsobech nakládání s municí, zejména z bezpečnostních hledisek, což předpokládá zachovávat technologický postup předem navržený pro jednotlivé technické operace s municí a uložený v CRZ za účelem jeho posouzení i následného možného vyhodnocení.

Vzhledem k tomu, že v těchto případech nemusí jít vždy o známý druh/typ munice, resp. o takovou munici, jejíž dokumentace je známa, byla zpracována nebo je dostupná, stanoví se držiteli obecné muniční licence povinnost zpracovat rámcový technologický postup. Tedy postup respektující obecné podmínky a přístupy k výkonu takových specifických činností.

Z hlediska zjednodušení předmětné agendy se režim kontrolní znehodnocovací značky pro označení delaborované munice kompletně přejímá z nového zákona o zbraních a střelivu s tím, že její vzor upraví prováděcí nařízení vlády.

K § 47

V případě odpalování, střelby a ničení munice se, v modifikované podobě oproti dosavadnímu zákonu o zbraních, přebírá schvalovací proces pro střelnice pro munici, trhací jámy a zvláštní zařízení pro odpalování, střelbu nebo ničení munice, v nichž může být munice odpalována, střílena nebo ničena. Rovněž se stanoví, na kterých z těchto míst může být konkrétní činnost prováděna (odpalování, střelba, resp. ničení munice).

Zvláštní zařízení pro odpalování, střelbu nebo ničení munice je primárně přístroj nebo soustava přístrojů, která se využívá k odpalování či střelbě. Může být vedle ničení využíváno například také k výzkumným, vývojovým nebo výukovým účelům a z tohoto důvodu může být vybaveno potřebnými měřicími přístroji. V současnosti existují 4 taková zařízení.

Podrobnosti o jejich technickém vybavení, technických a bezpečnostních předpokladech obsahuje zejména nařízení vlády č. 218/2017 Sb. ze dne 10. července 2017, o minimálních technických požadavcích na střelnici pro munici, trhací jámu pro ničení munice a zvláštní zařízení pro odpalování, střelbu nebo ničení munice a o povinných náležitostech jejich provozního řádu, které bude, po přijetí návrhu zákona o munici odpovídajícím způsobem modifikováno, případně bude vydáno nové nařízení vlády.

Slova „k tomu určenému“ fakticky znamenají, že takové zařízení zvládne všechny způsoby nakládání s municí, tedy i její ničení, a to za stejných, zejména bezpečnostních, podmínek, jako je tomu u střelnice pro munici nebo u trhací jámy.

Rovněž tak je třeba zmínit podmínky povolení provozování výše zmíněných míst ze strany krajského ředitelství Policie České republiky.

V celém procesu povolovacího řízení hrají obvykle roli i předpisy stavebního práva, jakož i dotčené správní orgány působící na úseku báňské správy.

Z pohledu výkonu kontroly je nezbytné, aby předmětná místa měla, ve smyslu navrhované nové právní úpravy, povahu provozovny. V opačném případě by bylo těžké dovodit právní titul k provedení příslušné kontroly.

K § 48

Toto ustanovení upravuje základní obsahové náležitosti provozního řádu střelnice a dalších míst, kde je, ve smyslu návrhu zákona o munici, nakládáno zvláštními způsoby s municí, přičemž se zohledňují specifika těchto jednotlivých míst. Provozní řád představuje nedílnou součást vnitřních pravidel držitele muniční licence. Provozní řád se zpracovává pro každou provozovnu držitele muniční licence zvlášť, protože každá provozovna může mít svá specifika.

Termín „používaná výbušnina“ není v rozporu s předmětem navrhované nové právní úpravy. Jde o reakci na stávající nařízení vlády č. 218/2017 Sb., o minimálních technických požadavcích na střelnici pro munici, trhací jámu pro ničení munice a zvláštní zařízení pro odpalování, střelbu nebo ničení munice a o povinných náležitostech jejich provozního řádu kdy tato výbušnina je používána jako prostředek/nástroj k ničení munice.

Podrobnosti povinných obsahových náležitostí provozního řádu střelnice pro munici, trhací jámy pro ničení munice nebo zvláštního muničního zařízení stanoví vláda svým nařízením.

K § 49

Rovněž v případě střelnic pro munici, trhacích jam a zvláštních zařízení, v nichž může být munice odpalována, střílena nebo ničena, je zakotven postup pozastavení povolení jejich provozování, přičemž oproti dosavadnímu zákonu o zbraních jsou jednak jednoznačněji vymezeny důvody pro pozastavení tohoto povolení a jednak je explicitně upravena právní úprava návazného postupu krajského ředitelství Policie České republiky, pokud jde o situaci, kdy nejsou odstraněny závady, které následně vedou k pozastavení provozu střelnice.

K § 50

Předmětné ustanovení řeší situaci, kdy provozovatel střelnice pro munici, trhací jámy a zvláštního zařízení, v nichž může být munice odpalována, střílena nebo ničena, přestane být držitelem obecné muniční licence nebo není nadále schopen/oprávněn užívat příslušná místa k výkonu své odborné činnosti anebo nerespektuje požadavky krajského ředitelství Policie České republiky ve stanovené lhůtě odstranit závady na „své straně“, které předtím vedly k pozastavení povolení k jejich provozování.

Z hlediska přiměřenosti lhůty stanovené krajským ředitelstvím Policie České republiky vždy půjde o dodatečnou lhůtu k odstranění nedostatků. Důvod je pragmatický – s ohledem na počet těchto zařízení by výpadek i jednoho z nich mohl ohrozit bezpečnou střelbu, odpalování, ničení munice, což by mohlo mít nedozírné dopady.

K § 51

Zde se upravují obecné důvody pro zánik povolení provozovat střelnice pro munici, trhací jámy a zvláštní zařízení pro odpalování, střelbu nebo ničení munice, v nichž může být munice odpalována, střílena nebo ničena.

V případě důvodu spočívajícího ve změně provozovatele těchto míst se zohledňuje fakt, že podle návrhu zákona o munici by nově měl být obvykle povolován jen provoz střelnice, která je již povolena. Krajské ředitelství Policie České republiky tak nebude běžně posuzovat způsobilost střelnice a dalších míst podle návrhu zákona o munici k provozu, ale vesměs způsobilost jejího provozovatele takové místo provozovat.

ČÁST PÁTÁ - PREVENTIVNÍ OPATŘENÍ, ODSTRANĚNÍ MUNICE NEBO VÝBUŠNINY NALEZENÉ PŘI PYROTECHNICKÉM PRŮZKUMU A POSTUP V PŘÍPADĚ POZASTAVENÍ NEBO ZÁNIKU MUNIČNÍ LICENCE

K § 52 až § 54

Návrh zákona o munici v tomto ustanovení zachovává osvědčený institut dosavadního zákona o zbraních v podobě oprávnění zadržet munici, případně též související doklady a listiny a nalezenou munici, střelivo nebo výbušniny v rámci pyrotechnického průzkumu, pokud je to nezbytné k tomu, aby se jejímu držiteli zabránilo v porušování zákona o munici nebo aby se případně zabránilo jinému ohrožení života nebo zdraví.

Souvisejícím dokladem může být zejména doklad vydávaný podle návrhu zákona o munici (např. písemné potvrzení ohlášení přepravy v listinné podobě, které musí doprovázet přepravovanou munici až do místa jejího určení), ale může jít též o jiný relevantní doklad vydávaný podle jiného právního předpisu, pokud se v daném případě vztahuje k nakládání se zadržovanou municí. Jinou související listinou mohou být např. technické či nákladní listy nebo skladová dokumentace munice.

Možnost zadržení munice anebo souvisejícího dokladu nebo listiny je oprávněním policejního typu, které se realizuje ve faktické rovině, nikoli v rámci správního řízení. Zadržení tedy není výsledkem správního rozhodnutí.

Nadále je jako standardní institut upravena vedle oprávnění zadržet munici nebo též související doklad či listinu také možnost jejich zajištění správním rozhodnutím krajského ředitelství Policie České republiky. Zákon taxativně uvádí důvody pro rozhodnutí o zajištění, přičemž se jedná o specifický druh předběžného opatření, pro které zákon stanoví současně důraznější prostředky jeho exekuce. Obecně je důvodem pro zajištění jednak situace, kdy má být s držitelem munice vedeno určité řízení (ať již sankční povahy nebo řízení o pozastavení či odnětí jeho oprávnění nakládat s municí) nebo pokud nastaly další situace taxativně vymezené v § 53 odst. 1.

Při zadržení i zajištění munice se počítá s možností vymoci jejich vydání též prostřednictvím vstupu policisty do obydlí a nově též, v případě zajištění, s možností přesvědčit se, zda daná osoba nemá munici u sebe. Pokud důvody, pro které byla munice nebo související doklady či listiny zadrženy nebo zajištěny, pominuly, krajské ředitelství Policie České republiky je bezodkladně vrátí jejich oprávněnému držiteli (ten nemusí být totožný s osobou, které vůči které zadržení či zajištění směřovaly).

V těchto případech, zejména s ohledem na povahu protiprávního jednání, které k zadržení či zajištění vedlo, ale rovněž také s ohledem na nákladnost jejich provedení (kupř. v případech zadržení či zajištění značného množství munice, specifického vysoce nebezpečného/nestabilního druhu munice), krajské ředitelství Policie České republiky odpovědné osobě vždy uloží náhradu mimořádných nákladů na realizaci zadržení či zajištění a s tím spojených nestandardních doprovodných technických opatření, zahrnujících (bez ohledu na posloupnost kroků) zejména naložení, přemístění, vykládku, uložení munice v jiném muničním skladišti nebo na jiném určeném místě, a to za využití příslušné speciální techniky a speciálně vyškolených a vycvičených osob, personální zajištění, zabezpečení přepravy a ověření faktického technického stavu munice, náklady na PHM a amortizaci specializované techniky Policie České republiky atd.

S ohledem na důvody aplikace tohoto ustanovení je tedy spravedlivé, aby mimořádné náklady nesla osoba odpovědná za vznik této situace.

Naopak při odstranění munice/výbušniny podle následujícího ustanovení návrhu zákona o munici (§ 55) se jedná o zničení munice nebo výbušniny. Střelivo v tomto směru podléhá režimu nového zákona o zbraních a střelivu, a nikoliv návrhu zákona o munici. Zde na rozdíl od situace podle § 54 absentuje v řadě případů protiprávní jednání - minimálně se tato záležitost týká některých případů zajištění munice, protože technický stav (např. degradaci) munice/výbušniny osoba vždy neovlivní. Proto se při odstranění munice/výbušniny ponechává případné stanovení úhrady mimořádných nákladů na uvážení krajského ředitelství Policie České republiky.

K § 55

Institut odstranění munice ve smyslu návrhu zákona je krajním řešením, ke kterému může Policie České republiky přistoupit v momentě, kdy se zadrženou nebo zajištěnou municí není možno naložit jiným způsobem, než jak upravuje návrh zákona o munici a která je v takovém technickém stavu, že může ohrožovat bezpečnost osob a majetku. Dalším případem je nalezená munice a výbušniny ve smyslu návrhu zákona o munici, a to zejména v případě, kdy jejich stav, případně způsob uložení neumožňuje bezpečně s nimi nadále manipulovat.

V těchto případech, pokud důvody pro odstranění munice jsou spojeny s jejím zadržením nebo zajištěním, je možno uložit úhradu nákladů s těmito úkony spojenou. K tomu blíže i důvodová zpráva k § 52 až 54.

K § 56

Jednoznačně se vymezuje postup pro případy, kdy dosavadní držitel (vlastník) munice pozbude příslušné oprávnění s ní nakládat, resp. je-li mu takové oprávnění pozastaveno. Stejně tak se pamatuje na případy, kdy s municí nakládá namísto osoby podle věty první, v době, kdy nastaly okolnosti znemožňující nakládání s municí, osoba jiná, aniž by byla držitelem obecné muniční licence.

Takové osoby jsou povinny do 10 pracovních dnů mimo jiné předat munici krajskému ředitelství Policie České republiky nebo jejich převzetí Policií České republiky umožnit.

Následně může dosavadní držitel munice postupovat jedním ze dvou způsobů, které návrh zákona o munici zákon explicitně uvádí. Může požádat krajské ředitelství Policie České republiky o předání munice jiné oprávněné osobě nakládat s municí podle návrhu zákona o munici nebo si požádat o (opětovné) vydání nezbytných oprávnění (např. pokud mezitím opět začal splňovat podmínku spolehlivosti či zdravotní způsobilosti nebo obnovil svůj pobyt na území České republiky).

Pokud dosavadní držitel munice nepostupuje jedním z taxativně uvedených důvodů (nebo nedojde-li eventuálně k jiné změně situace – např. pokud tento dosavadní držitel munice mezitím zemře), tj. nejpozději do 12 měsíců ode dne pozastavení nebo zániku obecné muniční licence nepožádá o předání munice držiteli obecné muniční licence nebo mu nebude vydána obecná muniční licence, připadne munice do vlastnictví státu. Jde o preventivní bezpečnostní opatření, které cílí na zamezení zneužití munice bez „oprávněného vlastníka“.

K § 57

V tomto ustanovení se obecně se upravují principy sdílení informací o propadnuté nebo zabrané munici nebo o uložených zákazech činnosti v trestním nebo správním řízení spočívajících při nakládání s municí.

ČÁST ŠESTÁ – INFORMAČNÍ SYSTÉMY A STÁTNÍ SPRÁVA

K § 58

S odkazem (nejenom) na ČÁST DEVÁTOU nového zákona o zbraních a střelivu toto ustanovení zakotvuje, jaké informace budou, z pohledu návrhu zákona o munici zpracovávány, v příslušném modulu CRZ.

Jde o informace, které se týkají osob, resp. úkonů majících vazbu na nakládání s municí a pyrotechnický průzkum, a to jak z hlediska právního řádu České republiky, tak i zahraničních právních režimů (např. přeprava munice).

Ustanovení vymezuje rovněž zmocnění pro zpracovávání konkrétních osobních údajů v CRZ. Tyto údaje budou do CRZ čerpány většinou z jiných informačních systémů, zejména ze základních registrů, evidence obyvatel či informačního systému cizinců.

Z technického hlediska budou podrobnosti o způsobu zápisu a vedení dotčených údajů upraveny prováděcím nařízením vlády.

K odst. 1 písm. i) předkladatel návrhu zákona uvádí, že „jinými skutečnostmi významnými pro výkon státní správy…“ se rozumí zejména specifické rozlišovací prvky mezi jednotlivými druhy/kusy munice spadající do jedné kategoriemi munice, značky, kterými je munice označena, a přitom se třeba nejedná o značky uvedené v mezinárodních smlouvách, kterými je Česká republika vázána, technické defekty mající vliv na bezpečné používání munice apod.

K § 59

V tomto ustanovení se upravuje číselník munice coby základní nástroj vymezení struktury CRZ z hlediska munice v něm evidované. Rovněž se stanoví příslušnost Policie České republiky pro vkládání a změnu stávajících položek.

V pochybnostech týkajících se vložení nových údajů do číselníku munice, jakož i v případě pochybností, zda v konkrétním případě jde o munici nebo zakázanou munici, se stanoví postup, jak dospět ke kýženému závěru. Jako optimální forma postupu ministerstva byla zvolena opatření obecné povahy (opatření obecné povahy o určení munice nebo opatření obecné povahy o klasifikaci munice) podle ČÁSTI ŠESTÉ správního řádu.

V případě vyjádření příslušných institucí se nejedná se o závazné stanovisko ve smyslu § 149 správního řádu. Jde pouze o vyjádření ve smyslu části čtvrté cit. zákona. Finální rozhodnutí je vždy na ministerstvu, i kdyby se názory jednotlivých institucí rozcházely.

K dikci odstavce 5 je třeba uvést, že cílem navrhované právní úpravy je zamezení získání citlivých technických informací o konkrétní munici nepovolanými osobami.

V posledním odstavci je pak upraven mechanismus stanovení rozsahu údajů zapisovaných v číselníku munice.

K § 60

V případě údajů vedených v CRZ ve vztahu k munici se stanoví, mj. i s přihlédnutím ke lhůtám podle navrhovaného nového zákona o zbraních a střelivu, lhůta 30 let pro jejich uchování. Tato lhůta začíná běžet dnem, kdy zanikla daná povinnost takové údaje v CRZ evidovat (např. zaniklo dané oprávnění).

Dále se pak upravuje povinnost správce CRZ zajistit výmaz osobních údajů vybraných osob s odkazem na respektování právní úpravy na úseku osobních údajů.

K § 61

Obdobně, jako je tomu u navrhovaného nového zákona o zbraních a střelivu, se obecně upravuje mechanismus přístupu a zapisování údajů do CRZ ze strany držitele muniční licence a osob „stojících na jeho straně“, jakož i postup správce CRZ při zřízení takového přístupu.

Zároveň se v § 74 upravuje mechanismus přístupu dotčených osob k informacím o jejich oprávněních v oblasti munice, který nadále bude umožněn buď formou výpisů od vyjmenovaných subjektů nebo přístupem do CRZ prostřednictvím portálu veřejné správy. Je žádoucí, aby přístup do centrálního registru zbraní měl, vedle držitele muniční licence zejména držitel muničního oprávnění tak, aby mohl přistupovat k údajům o svém zápise v daném informačním systému.

K § 62

Toto ustanovení je generálním zmocněním držitele muniční licence k zápisu a výmazu osob do CRZ, přičemž je taxativně určeno, kdo může být do tohoto informačního systému zapsán, jakož i okolnosti rozhodné pro výmaz takových údajů o konkrétní osobě. Zároveň se díky CRZ vytváří mj. i informační prostředek pro držitele muniční licence, spočívající v možnosti získat údaje o tom, že např. jeho zaměstnanec má pozastaveno muniční oprávnění nebo přestal být držitelem muničního oprávnění, a tedy po určitou dobu (nadále) nemůže pro něj vykonávat stanovené konkrétní práce spojené s nakládáním s municí.

Úroveň zabezpečení tohoto přístupu je ponechána na stejné úrovni, jako je tomu v případě dosavadního zákona o zbraních, přičemž tato právní úprava a z ní vycházející praxe se dlouhodobě osvědčila.

K § 63

Návrh zákona o munici zde uvádí přehled orgánů vykonávajících státní správu v mezích jejich působnosti, přičemž konkrétní úkoly při výkonu státní správy těmto orgánům veřejné moci vymezují příslušná ustanovení návrhu nové právní úpravy. Konkrétně v případě Policie České republiky vymezují její příslušnost k výkonu státní správy podrobněji následující ustanovení zákona.

V posledním odstavci je zakotveno specifické postavení Ministerstva obrany podle navrhované nové právní úpravy v oblasti munice. Co se týče kontrolní činnosti vykonávané tímto ústředním orgánem státní správy, bude se tato řídit kontrolním řádem.

K § 64

Místní příslušnost krajského ředitelství Policie České republiky je nadále v některých případech určena podle místa pobytu (podnikající) fyzické osoby, resp. podle sídla právnické osoby. Jde zejména o případy žádostí o vydání muničního oprávnění nebo muniční licence. V ostatních případech je stanovena jeho místní příslušnost podle místa zkoušky odborné způsobilosti žadatele o vydání vyššího muničního průkazu, umístění střelnice pro munici, trhací jámy pro ničení munice nebo zvláštního zařízení určeného ke specifickým způsobům nakládání s municí nebo podle místa nálezu munice, střeliva nebo výbušniny v případě provádění pyrotechnického průzkumu.

V pochybnostech týkajících se místní příslušnosti útvarů Policie České republiky se použije ustanovení § 11 správního řádu.

K § 65

Policejní prezidium České republiky vykonává v prvé řadě působnost nadřízeného správního orgánu ve vztahu ke krajskému ředitelství Policie České republiky (nadřízeným správním orgánem ve vztahu k Policejnímu prezidiu České republiky je pak ministerstvo);

plní však také přímo některé úkoly, pokud tak stanoví návrh zákona o munici (zejména kontrola dodržování povinností stanovených návrhem zákona o munici).

K § 66

Kontrolním orgánem podle návrhu zákona o munici bude v předmětné oblasti pouze Policejní prezidium České republiky. Jedná se o převzetí stávající právní úpravy, neboť tato se v praxi osvědčila. Policejní prezidium České republiky je odpovídajícím způsobem personálně a odborně vybaveno a je tedy zárukou kvalitního výkonu této činnosti. Kontrolní činnost Policejního prezidia České republiky se řídí kontrolním řádem.

Plán kontrolní činnosti je koordinačním nástrojem kontrolní činnosti Policejního prezidia České republiky s kontrolní činností dalších orgánů veřejné moci zejména na úseku výbušnin a prevence závažných havárií.

Sám plán pak nevylučuje provedení kontroly i mimo jeho záběr, tj. zejména za situace, kdy například krajské ředitelství Policie České republiky nebo jiný orgán či osoba zjistí nedostatky při nakládání s municí na straně držitele muniční licence nebo jiné pochybení.

V daném ustanovení se rovněž stanoví technické a organizační podmínky pro výkon kontrolní činnosti Policejního prezidia České republiky i vůči subjektům, které jsou, ve smyslu návrhu zákona o munici oprávněny nakládat s municí, resp. vůči okruhu osob, které přicházejí s municí do styku z řady důvodů – jedná se obdobnou úpravu obsaženou již v dosavadním zákoně o zbraních.

K § 67

Předmětné ustanovení řeší prokazování pověření kontrolorů z Policejního prezidia České republiky ke kontrole prostřednictvím kontrolního průkazu. Existence kontrolního průkazu umožňuje v souladu s § 4 odst. 3 písm. b) kontrolního řádu výrazně jednodušší a operativnější zahájení kontroly.

Podle názoru předkladatele není namístě, aby každý příslušník nebo zaměstnanec Policie České republiky zařazený k výkonu služby nebo práce v Policejním prezidiu České republiky byl automaticky držitelem kontrolnímu průkazu, když není osobou způsobilou provádět kontrolu ve specifické oblasti munice.

K § 68

Policejní prezidium České republiky jako výhradní kontrolní orgán v oblasti munice je oprávněno v rámci kontroly nebo i bez jejího provedení uložit kontrolované/jiné osobě opatření k nápravě s cílem zajištění bezpečnosti osob, majetku nebo veřejného pořádku. Pokud kontrolovaná osoba nesplní podmínky rozhodnutí o nařízení opatření k nápravě, představuje taková absence jednání (ať již úmyslná či nedbalostní) přestupek dotčené (i kontrolované) osoby (potažmo – byla-li vůči ní kontrola zahájena – též osoby, která byla kontrolována v souvislosti s činností původně kontrolované osoby).

Aby nemohlo dojít k situaci, kdy na místě kontroly nebude k dispozici „oprávněná“ osoba, stanoví se, že ústně vyhlášené rozhodnutí je plnohodnotně závazné pro účastníka řízení, přičemž postačí, aby takový postup kontrolního orgánu směřoval vůči jakékoliv fyzické osobě, která „stojí na jeho straně“. Dále jsou pak upraveny formální náležitosti zaznamenání ústně vyhlášeného rozhodnutí.

Právě za účelem zajištění bezpečnosti osob, majetku nebo veřejného pořádku je možno přistoupit i k takovému řešení, že Policejní prezidium České republiky v případě hrozícího nebezpečí z prodlení samo přijme příslušná opatření, přičemž jeho náklady uhradí ten, kdo měl konat a nekonal.

Inspirací pro toto ustanovení se stal § 295 a 296 nového stavebního zákon (zákon č. 283/2021 Sb.).

K § 69

Vzhledem k tomu, že § 117a zákona o Policii České republiky stanoví, že: „Na kontrolní činnost prováděnou policií se kontrolní řád nevztahuje, nestanoví-li jiný právní předpis jinak.“, je nezbytné zakotvit použití kontrolního řádu Policejním prezidiem České republiky v rámci postupu podle návrhu zákona o munici výslovně.

ČÁST SEDMÁ - PŘESTUPKY

K § 70 a 71

Stávající rozsah skutkových podstat přestupků (nejenom) v „oblasti munice“ představuje určitou překážku efektivního vynucování povinností podle dosavadního zákona o zbraních. Při zpracování návrhu zákona o munici předkladatel důkladně posoudil danou problematiku a dospěl k závěru, že rozsah protiprávních jednání (mimo jiné i s ohledem na výraznou elektronizaci výkonu státní správy na daném úseku) je nutno zúžit a pojmout tak, aby došlo k účinnému postihu těch nejzásadnějších situací, které mohou ohrozit bezproblémový režim při nakládání s municí, zacházení s neaktivním muničním předmětem a při pyrotechnickém průzkumu, resp. vyloučit/omezit případné neoprávněné aktivity a postupy kohokoliv zejména ve vztahu k munici.

Dotčená ustanovení proto obsahují úpravu přestupků kohokoliv, kdo neoprávněně nakládá s municí ve smyslu návrhu zákona, osob zajišťujících přepravu munice, dále držitelů muničních oprávnění a muničních licencí ve specifických případech, které nelze postihnout za porušení základních povinností a rovněž i jiných zúčastněných osob.

Sankcemi (výší správního trestu pokuty) je diferencována závažnost protiprávního jednání, přičemž některá drobná protiprávní jednání, u nichž je zanedbatelná společenská nebezpečnost, nejsou za přestupky považovány. Výše konkrétních pokut byla stanovena odvozeně od pravidel zakotvených zejména v § 37 a § 38 zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich.

Při stanovení výše pokut bylo přihlédnuto zejména ke společenské nebezpečnosti přestupků páchaných na úseku munice, kdy tuto komoditu je nutno považovat, zejména z hlediska technického za věci, které mohou způsobit mnohem závažnější následek, než je tomu u jiných přestupků. Nakládání s municí, které není v souladu s právními a technickými předpisy může způsobit svým fatální dopady na životy, zdraví osob a jejich majetku, což se, bohužel v minulosti prokázalo i v České republice. Z tohoto důvodu musí stát pozorně dbát na dodržování všech pravidel spojených s tímto procesem a účinně je vynucovat, a to i prostřednictvím vysokých pokut.

Vedle nebo současně se správním trestem pokuty za protiprávní jednání je v některých závažných případech možno uložit nebo se uloží zákaz činnosti za účelem vyloučení takové osoby z působení v oblasti nakládání s municí.

Předmětná ustanovení jsou v souladu s novou koncepcí správního trestání zavedenou zákonem o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich a předpisy souvisejícími.

S ohledem na specifický předmět navrhované právní úpravy, s přihlédnutím k dosavadním, nikoliv pozitivním zkušenostem předkladatele návrhu zákona s proběhlými a probíhajícími správními řízeními v oblasti zbraní, střeliva, munice, zahraničního obchodu s vojenským materiálem a zbožím dvojího užití, dospěl tento k závěru, že v nezkráceném správním řízení bude přestupky podle návrhu zákona o munici nadále projednávat Policejní prezidium České republiky. Jde o útvar Policie České republiky, který je po stránce personální a odborné dobře vybaven k plnění úkolů i na úseku správního trestání. Dalším důvodem je výkon kontroly Policejním prezidiem České republiky podle návrhu zákona. Kontrolní orgán tak může efektivně reagovat na případné nedostatky zjištěné při výkonu kontroly a sankcionovat osoby, které porušily některé povinnosti nebo nedodržely zákazy stanovené navrhovanou právní úpravou.

V případě ukládání správních trestů pokuty příkazem na místě ale platí, že přestupky podle návrhu zákona o munici je oprávněn projednat jakýkoliv příslušník Policie České republiky.

Vzhledem k charakteru případných protiprávních jednání, jejichž společenská nebezpečnost je obecně vysoká i s ohledem na možný vznik značných škod na životě, zdraví osob a majetku a s přihlédnutím k nezbytnosti krajských ředitelství Policie České republiky posoudit objektivně kvalifikační předpoklady žadatelů o vydání muničních oprávnění/licencí a jejich držitelů (spolehlivost) budou pravomocná rozhodnutí o přestupku zapisována do evidence přestupků vedené Rejstříkem trestů.

ČÁST OSMÁ - USTANOVENÍ SPOLEČNÁ A PŘECHODNÁ

K § 72

S ohledem na charakter věcí, které jsou předmětem návrhu zákona o munici, neexistuje jiná možnost, než zakotvení práva státu na vlastnictví nalezené munice a dalších věcí. Jedině stát spolu se svými specializovanými institucemi a s přihlédnutím k jeho roli při zajištění vnitřního pořádku a bezpečnosti je zárukou toho, že nalezená munice nezpůsobí fatální ohrožení života a zdraví osob, jakož i soukromého i veřejného majetku.

Předmětné ustanovení se v plném rozsahu týká i k zakázané munice nalezené jak při pyrotechnickém průzkum, tak i při jakékoliv jiné lidské činnosti.

K § 73

Návrh zákona o munici na jedné straně odstraňuje povinnost prokazovat existenci určitého oprávnění pouze prostřednictvím listinného dokladu, u nějž je navíc jen značně nedokonale a nepřímo zaručeno, že jeho obsah odpovídá po určité době od jeho vydání reálnému stavu, na straně druhé ale zachovává/ukládá povinnost určitým osobám prověřit způsobilost jiných (například obchodních partnerů) nakládat s municí.

Jde o legitimní požadavek spojený zejména s principem bezpečného nakládání s municí za všech okolností. Prakticky pak návrh zákona nově zavádí prokazování existence daného oprávnění v mnohem užší vazbě na jeho evidenci v CRZ, čímž se zajišťuje daleko aktuálnější a efektivnější ověření daného oprávnění.

K § 74

Pro oprávnění, u nichž není nadále vyžadována existence fyzického listinného dokladu, resp. předkládání daného rozhodnutí v listinné podobě (kontrola existence daného oprávnění probíhá primárně prostřednictvím CRZ) se nadále předpokládá zjednodušený způsob jejich vydání v případě, je-li plně vyhověno žádosti. V takovém případě krajské ředitelství Policie České republiky toliko zapíše příslušné oprávnění do CRZ a žadatele o tom vyrozumí, přičemž již zápisem daného oprávnění do CRZ je toto oprávnění pravomocné.

Řízení o zápisu práva do CRZ končí nabytím právní moci rozhodnutí o přiznání práva, což je okamžik, kdy je údaj fyzicky zapsán do CRZ. V tento moment řízení končí. K vyrozumění žadatele viz nový odst. 3 obdobně jako je tomu u § 150 návrhu nového zákona o zbraních a střelivu.

Způsob vydání dokladu prokazujícího oprávnění při nakládání s municí a při pyrotechnickém průzkumu, resp. jeho zpřístupnění upravuje odstavec 4. Jde o obdobu zbrojního listu podle § 149 nového zákona o zbraních a střelivu.

K tomu blíže i důvodová zpráva k § 61.

K § 75

V souladu se směrnicí 2015/1535 a s § 5 nařízení vlády č. 339/2002 Sb., o postupech při poskytování informací v oblasti technických předpisů, technických dokumentů a technických norem, ve znění pozdějších předpisů, je uvedena skutečnost oznámení návrhu zákona o munici coby technického předpisu.

Návrh zákona o munici byl oznámen k technické notifikaci dne 8. září 2022. Ve stanoveném termínu, tedy do 9. prosince 2022 nebyly orgány Evropské unie uplatněny žádné připomínky.

K § 76

Za účelem zachování kontinuity výkonu stávajících činností v oblasti munice a možnosti bezproblémového (zejména z časového hlediska) zavedení ustanovení nového zákona o munici do praxe, byla navržena odpovídající právní úprava přechodných ustanovení.

K § 76 odst. 1 písm. b) návrhu zákona o munici předkladatel uvádí, že s ohledem na skutečnost, že značná část HLAVY III stávajícího zákona o zbraních, byť v modifikované, resp. rozšířené formě byla převzata do nového zákona o munici, jeví se jako vhodné dokončit započatá řízení v (muničních) věcech (s výjimkou přestupků), podle návrhu nového zákona o munici. Jde zejména o to, aby v případě vedení započatých správních řízení o žádosti bylo možno rozhodnout již na základě nových, doplněných a komplexních podkladů, které nebyly vyžadovány v rámci předchozí právní úpravy.

Tím se naplňují cíle navrhované nové právní úpravy v oblasti munice.

S ohledem na charakter předmětu nové regulace a s tím související potřebu okamžitého nastavení mechanismů sloužících k předcházení a eliminaci případných negativních dopadů neodborného nebo nesprávného postupu osob, které se pohybují „v oblasti munice“ se stanoví, že veškerá řízení (s výjimkou řízení o přestupku) zahájená přede dnem účinnosti nového zákona o munici se dokončí již podle nové právní úpravy, přičemž správní orgány poskytnou všem dotčeným osobám maximální součinnost. To v praxi bude znamenat, že například k tíži žadatele o vydání muničního oprávnění/licence nebude přičteno opatření novým zákonem o munici stanovených dalších dokladů prokazujících určité skutečnosti.

Předkladatel návrhu zákona o munici rovněž zastává názor, že nelze efektivně vynucovat novou právní úpravu, když část jejích nových adresátů získala svá oprávnění podle předchozí právní úpravy, přičemž právě tyto nedostatky byly jedním z důvodů zpracování nového zákona o munici.

ČÁST DEVÁTÁ - ÚČINNOST

K § 77

Stejně jako v případě navrhovaného nového zákona o zbraních a střelivu, nový zákon o munici nabývá účinnosti k prvnímu dni kalendářního roku 2026, a to tak, aby bylo efektivně možné vynucovat navrženou novou právní úpravu včetně některých přechodných ustanovení.

Rovněž tak je třeba vzít v potaz nezbytnost přípravy několika velmi složitých a rozsáhlých prováděcích předpisů (nařízení vlády), které musejí být podrobeny běžnému legislativnímu procesu, přičemž některé z nich budou technickým předpisem, což předpokládá také proces notifikace.

Dalším důvodem je i nezbytnost přípravy technického zázemí CRZ, spočívající zejména ve zřízení nových/rozšíření stávajících modulů tohoto informačního systému a jejich propojení s ostatními informačními systémy veřejné správy za účelem výměny informací podle návrhu zákona.

V Praze dne 24. května 2023

Předseda vlády:

prof. PhDr. Petr Fiala, Ph.D., LL.M.

podepsáno elektronicky

1. místopředseda vlády a ministr vnitra:

Mgr. Bc. Vít Rakušan

podepsáno elektronicky