zákon č. 96/2005 Sb.

K bodu 1:

Návrh zákona navrhuje označit za veřejné funkcionáře rovněž členy zastupitelstev krajů, zastupitelstva hlavního města Prahy a zastupitelstev měst s rozšířenou působností. Obce (fakticky města) s rozšířenou působností taxativně stanoví zákon.

K bodu 2 a 3:

Návrh zákona doplňuje ustanovení, na jehož základě veřejný funkcionář nesmí využívat svého postavení, pravomoci nebo informací získaných při výkonu své funkce k získání neoprávněných výhod pro sebe nebo jinou osobu. V § 2 odst. 1 písm. b) se doplňuje zákaz veřejným funkcionářům osobně po dobu výkonu své funkce jednat za sebe nebo jinou osobu též vůči kraji či městu, právnické osobě, jejímž zakladatel je kraj či město, nebo obchodní společnosti, v níž má kraj či město majetkovou účast.

K bodu 4:

Návrh zákona zakazuje poskytovat uvolněnému členovi zastupitelstva kraje či města odměnu za výkon funkce člena řídícího, dozorčího nebo kontrolního orgánu právnické osoby, jejímž zřizovatelem je kraj či město, nebo v němž má kraj či město většinovou majetkovou účast nebo většinový podíl na hlasovacích právech. Tato odměna nesmí být poskytnuta ani po skončení mandátu uvolněného člena zastupitelstva kraje či města.

K bodu 5:

Návrh zákona předpokládá povinnost činit oznámení veřejného funkcionáře o osobním prospěchu též v průběhu jednání krajského orgánu či orgánu města, v jehož rámci veřejný činitel vystoupí v rozpravě, předloží návrh nebo hlasuje. Vypouští se slovo ústavní pro nadbytečnost, neboť každý ústavní orgán je orgánem státním.

K bodům 6 až 12:

Návrh zákona rozšiřuje věcnou a osobní působnost ustanovení o kraje či města a členy jejich zastupitelstev. V bodu 8 se upřesňuje charakteristika příjmu na příjem po odečtu výdajů, tedy zisk, jenž je základem daně dle zvláštního zákona (např. zákon o dani z příjmů).

K  bodu 13:

Návrh zákona zavádí legislativní zkratku „příslušný výbor“, jímž je míněn mandátový a imunitní výbor příslušné komory Parlamentu a kontrolní výbor příslušného zastupitelstva kraje či města.

K bodům 14 až 21:

Jde o úpravu textu v souvislosti se zavedením legislativní zkratky (viz bod 13) a doplněním bodu 5.

K bodu 22:

Návrh zákona stanoví minimální počet tří členů zastupitelstva kraje či města k podání podnětu, na jehož základě zahájí kontrolní výbor zastupitelstva kraje či města řízení o návrhu na rozhodnutí, zda veřejný funkcionář jednal v rozporu se svým čestným prohlášením nebo řízení o návrhu na rozhodnutí, že veřejný funkcionář čestné prohlášení neučinil, ačkoliv jej učinit měl.

K bodům 23 až 31, 33 a 34:

Návrh zákona novelizuje ustanovení zákona o střetu zájmů tak, aby mohla být příslušná řízení podle něj a procesní ustanovení, jež obsahuje, aplikovatelná i ve věci střetu zájmů na úrovni krajské samosprávy či samosprávy města.

K bodu 32:

Nově se zařazuje úprava, podle které bude možné rozhodnutím o tom, zda veřejný funkcionář jednal v rozporu se svým čestným prohlášením, resp. rozhodnutí o tom, zda veřejný funkcionář čestné prohlášení neučinil, ač jej učinit měl, uložit rovněž pokutu, která by kromě veřejného vyhlášení příslušného rozhodnutí měla být sankcí za neplnění povinností stanovených zákonem. Zároveň se stanoví maximální výše této pokuty.

K bodu 35:

Zařazují se nové odstavce určující, do kterých rozpočtů poplyne výnos z pokut, a upravující správu pokut. Přitom rozpočtové určení pokut je odvislé od toho, který orgán pokutu uložil a je v souladu s právní úpravou obsaženou v zákoně o krajích, resp. v zákoně o obcích (pokud jde o města).

K bodu 36:

Návrh zákona založí pravomoc kontrolních výborů zastupitelstev krajů či měst, aby mohly svým usnesením vydat doporučené vzory oznámení o činnostech, oznámení o příjmech a darech a oznámení o nemovitém majetku.

K čl. II:

Jednoznačně se stanoví, za které období poprvé podají čestná prohlášení členové zastupitelstev krajů s měst, na které bude nově vztažena působnost zákona. Rozlišuje se povinnost podat oznámení o činnostech, které je třeba podat do 30 dnů od účinnosti zákona, a oznámení o příjmech a darech a oznámení o nabytí nemovitého majetku, která členové zastupitelstev budou podávat až za rok 2005, a to do konce června 2006 (tj. ve stejné lhůtě jako senátoři a poslanci, na které se zákon vztahoval i dosud).

K čl. III:

Účinnost zákona se stanoví od 1. ledna 2005, což zajišťuje dostatečnou dobu pro to, aby se s ním jeho adresáti seznámili.

Miloslav Kala, v.r. Jan Kasal, v.r.

Svatopluk Karásek, v.r. Antonín Seďa, v.r.

Vlastimil Ostrý, v.r. Antonín Sýkora, v.r.

Bohuslav Sobotka, v.r. Jan Grůza, v.r.

Zdeněk Koudelka, v.r. Jiří Hanuš, v.r.

Miroslav Kapoun, v.r. Ludvík Hovorka, v.r.

Ladislav Šustr, v.r. Petr Ibl, v.r.

Petr Rafaj, v.r.

Zákon č. 238/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, s vyznačením navrhovaných změn:

238/1992 Sb.

Zákon České národní rady ze dne 14. dubna 1992

o některých opatřeních souvisejících s ochranou veřejného zájmu a o neslučitelnosti některých funkcí (zákon o střetu zájmů)

Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:

ČÁST PRVNÍ

STŘET ZÁJMŮ

§ 1

Společná ustanovení

(1) Veřejnými funkcionáři se pro účely tohoto zákona rozumějí poslanci a senátoři, členové vlády a vedoucí ústředních správních úřadů, v jejichž čele není člen vlády,1) (dále jen "veřejný funkcionář").

(1) Veřejnými funkcionáři se pro účely tohoto zákona rozumějí poslanci a senátoři, členové vlády a vedoucí ústředních správních úřadů, v jejich čele není člen vlády¹⁾, a členové zastupitelstev krajů, zastupitelstva hlavního města Prahy a zastupitelstev obcí s rozšířenou působností (dále jen „zastupitelstvo kraje či města“).

(2) Střetem veřejného zájmu se zájmem osobním se rozumí takové jednání, popřípadě opomenutí veřejného funkcionáře, které ohrožuje důvěru v jeho nestrannost nebo při němž veřejný funkcionář zneužívá svého postavení k získání neoprávněného prospěchu pro sebe nebo jinou fyzickou či právnickou osobu.

------------------------------------------------------------------

1) § 2 odst. 1 zákona ČNR č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

1) § 2 odst. 1 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní

správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

nadpis vypuštěn

§ 2

(1) Veřejný funkcionář nesmí využívat svého postavení, pravomoci nebo informací získaných při výkonu své funkce k získání neoprávněných výhod pro sebe nebo jinou osobu, zejména za tím účelem nesmí:

a) osobně po dobu výkonu své funkce jednat za sebe nebo jinou osobu vůči státu, státní nebo převážně státem spravované právnické osobě v obchodních záležitostech,

a) osobně po dobu výkonu své funkce jednat za sebe nebo jinou osobu v obchodních záležitostech vůči státu, státní nebo převážně státem spravované právnické osobě, jde-li o poslance či senátora,

b) osobně po dobu výkonu své funkce jednat za sebe nebo jinou osobu v obchodních záležitostech vůči kraji, hlavnímu městu Praze nebo obci s rozšířenou působností (dále jen „kraj či město), jakož i právnické osobě, jejímž zakladatelem je kraj či město, nebo obchodní společnosti, v níž má kraj či město majetkovou účast, jde-li o zastupitele, který je členem zastupitelstva tohoto kraje či města,

b) c) odvolávat se na svou funkci v záležitostech, které souvisejí s výkonem jeho soukromé činnosti, včetně jeho povolání, zaměstnání nebo podnikání,

c) d) umožnit uvedení svého jména nebo vyobrazení k reklamním účelům za úplatu nebo za jiný majetkový prospěch.

(2) Člen vlády a vedoucí ústředního správního úřadu, v jehož čele není člen vlády, nesmí:

a) provozovat nebo vykonávat podnikatelskou nebo jinou samostatnou výdělečnou činnost,

b) být členem řídicího, dozorčího nebo kontrolního orgánu právnické osoby, jejímž předmětem činnosti je podnikání, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak,

c) být výdělečně činný v pracovněprávním, služebním či obdobném poměru, nejde-li o poměr, v němž působí jako veřejný funkcionář.

(3) Omezení uvedené v odstavci 2 se nevztahuje na správu vlastního majetku a na činnost vědeckou, pedagogickou, publicistickou, literární, uměleckou nebo sportovní, nejde-li o vlastní podnikání v těchto oborech.

(4) Veřejní funkcionáři uvedení v odstavci 2 musí činnosti tam uvedené zanechat v nejbližší možné době ode dne, kdy začali vykonávat svou funkci.

(5) Poslanci a senátorovi nenáleží odměna za výkon funkce člena řídícího, dozorčího nebo kontrolního orgánu právnické osoby, jejímž předmětem činnosti je podnikání a v níž má stát, Fond národního majetku České republiky anebo obě tyto osoby většinovou majetkovou účast nebo většinový podíl na hlasovacích právech.1a) 1b) Tato odměna nesmí být poskytnuta ani po zániku mandátu poslance a senátora.

(6) Uvolněnému členovi zastupitelstva kraje či města nenáleží odměna za výkon funkce člena řídícího, dozorčího nebo kontrolního orgánu právnické osoby, jejímž zřizovatelem je tento kraj či město, nebo v níž má tento kraj či město většinovou majetkovou účast nebo většinový podíl na hlasovacích právech.^1a) Tato odměna nesmí být poskytnuta ani po skončení mandátu uvolněného člena zastupitelstva kraje či města.

------------------------------------------------------------------

1a) 1b) § 66a obchodního zákoníku.

Čestné prohlášení

§ 3

Čestným prohlášením se rozumí oznámení o osobním prospěchu, oznámení o činnostech, oznámení o příjmech a darech a oznámení o nemovitém majetku.

§ 4

Oznámení o osobním prospěchu

Veřejný funkcionář v průběhu jednání ústavního nebo státního státního nebo krajského či městského orgánu, ve kterém vystoupí v rozpravě, předloží návrh nebo hlasuje, je povinen před schválením nebo rozhodnutím ve věci oznámit svůj poměr, nebo pokud je mu znám, poměr manžela, dětí,

rodičů, sourozenců, druha nebo družky k projednávané věci, jestliže se zřetelem k výsledku projednání věci by mohl jemu nebo takové osobě vzniknout osobní prospěch nebo má-li on nebo taková osoba na věci osobní zájem; to neplatí, jde-li jinak o prospěchnebo zájem obecně zřejmý.

§ 5

Oznámení o činnostech

(1) Poslanec a senátor Poslanec, senátor a člen zastupitelstva kraje či města je povinen oznámit, zda on sám nebo manžel

a) provozuje podnikatelskou nebo jinou samostatnou výdělečnou činnost podle zvláštního předpisu, s výjimkou správy vlastního majetku a činnosti vědecké, pedagogické, publicistické, literární, umělecké nebo sportovní, nejde-li o vlastní podnikání v těchto oborech,

b) je členem řídicího, dozorčího nebo kontrolního orgánu právnické osoby zřízené za účelem podnikání,

c) vykonává výdělečnou činnost v pracovním, služebním či obdobném poměru, nejde-li o poměr, v němž působí jako veřejný funkcionář.

Tyto údaje uvede poslanec a senátor poslanec, senátor a člen zastupitelstva kraje či města odděleně za sebe a za manžela.

(2) Člen vlády a vedoucí ústředního správního úřadu, v jehož čele není člen vlády, je povinen učinit oznámení podle odstavce 1 za manžela.

(3) Písemné oznámení o činnosti podle odstavců 1 a 2 doručí senátor předsedovi Poslanecké sněmovny a poslanec, člen vlády a vedoucí ústředního správního úřadu, v jehož čele není člen vlády, předsedovi Senátu bez zbytečného průtahu, nejpozději však do 30 dnů po zahájení či ukončení této činnosti. První oznámení o činnosti doručí do 30 dnů od zahájení výkonu veřejné funkce. Předseda příslušné komory předá oznámení mandátovému a imunitnímu výboru komory, jejímž předsedou je.

(3) Písemné oznámení o činnosti podle odstavců 1 a 2 doručí senátor předsedovi Poslanecké sněmovny, poslanec, člen vlády a vedoucí ústředního správního úřadu, v jehož čele není člen vlády, předsedovi Senátu, a člen zastupitelstva kraje či města kontrolnímu výboru téhož zastupitelstva kraje či města bez zbytečného průtahu, nejpozději však do 30 dnů po zahájení nebo ukončení této činnosti. První oznámení o činnosti doručí do 30 dnů od zahájení výkonu veřejné funkce. Předseda příslušné komory Parlamentu předá oznámení mandátovému a imunitnímu výboru komory, jejímž předsedou je.

nadpis vypuštěn

§ 6

Oznámení o příjmech a darech

(1) Veřejný funkcionář je povinen písemně oznámit příjmy a jiné majetkové výhody přijaté v příslušném kalendářním roce za dobu skutečného výkonu veřejné funkce.

(2) Veřejný funkcionář je povinen v přiznání správně a úplně uvést výši, druh a zdroj každého svého peněžního příjmu a daru, s výjimkou příjmů za výkon funkce veřejného funkcionáře, pokud souhrnná hodnota těchto příjmů nebo darů přesáhne za jeden kalendářní rok výši měsíční platové základny poslance.2)

(3) Za peněžitý příjem nebo dar se nepovažuje poskytnutí dopravy, noclehu, stravy a dalších přiměřených požitků při cestách a návštěvách konaných veřejným funkcionářem v zájmu státu nebo kraje či města. Za peněžitý příjem se považuje příjem, který je základem daně podle zvláštního zákona.

(4) Písemné oznámení o příjmech a darech podle odstavce 1 doručí senátor předsedovi Poslanecké sněmovny a poslanec, člen vlády a vedoucí ústředního správního úřadu, v jehož čele není člen vlády, předsedovi Senátu nejpozději do konce června následujícího roku.

(4) Písemné oznámení o příjmech a darech podle odstavce 1 doručí nejpozději do konce června následujícího roku

a) senátor předsedovi Poslanecké sněmovny,

b) poslanec, člen vlády a vedoucí ústředního správního úřadu, v jehož čele není člen vlády, předsedovi Senátu,

c) člen zastupitelstva kraje či města kontrolnímu výboru téhož zastupitelstva kraje či města.

------------------------------------------------------------------

2) § 3 odst. 3 a § 8 zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců.

§ 7

Oznámení o nemovitém majetku

(1) Veřejný funkcionář je povinen do konce června každého následujícího roku po dobu výkonu své funkce písemně oznámit, zda za uplynulý kalendářní rok nabyl vlastnická nebo další věcná práva k nemovitému majetku.

(2) Písemné oznámení o nemovitém majetku podle odstavce 1 doručí senátor předsedovi Poslanecké sněmovny a poslanec, člen vlády a vedoucí ústředního správního úřadu, v jehož čele není člen vlády, předsedovi Senátu.

(2) Písemné oznámení o nemovitém majetku podle odstavce 1 doručí

a) senátor předsedovi Poslanecké sněmovny,

b) poslanec, člen vlády a vedoucí ústředního správního úřadu, v jehož čele není člen vlády, předsedovi Senátu,

c) člen zastupitelstva kraje či města kontrolnímu výboru téhož zastupitelstva kraje či města .

(3) Veřejný funkcionář postupuje obdobně, pokud jde o nemovitý majetek manžela. Písemné oznámení podává odděleně za sebe a za manžela.

(4) Předseda příslušné komory Parlamentu oznámení o nemovitém majetku podle odstavců 1 až 3 předá mandátovému a imunitnímu výboru komory, jejímž předsedou je.

§ 8

Informace z oznámení o činnostech, oznámení o příjmech a darech a oznámení

o nemovitém majetku

(1) Evidenci oznámení o činnostech podle § 5, oznámení o příjmech a darech podle § 6 a oznámení o nemovitém majetku podle § 7 a o skutečnostech podle odstavce 4 vede a jejich úschovu zajišťuje mandátový a imunitní výbor příslušné komory Parlamentu nebo kontrolní výbor zastupitelstva kraje či města (dále jen „příslušný výbor“).

(2) Každý občan má právo na základě písemné žádosti nahlédnout do evidence vedené podle odstavce 1, jen pokud jde o veřejného funkcionáře. Toto právo v sobě zahrnuje právo nahlížet do všech uložených listin a právo pořizovat si z nich výpisy a opisy.

(3) Písemná žádost podle odstavce 2 musí obsahovat jméno, příjmení, rodné číslo a bydliště žadatele. Podává se mandátovému a imunitnímu výboru příslušné komory Parlamentu.

(3) Písemná žádost podle odstavce 2 se podává příslušnému výboru a musí obsahovat jméno, příjmení, rodné číslo a bydliště žadatele.

(4) Mandátový a imunitní Příslušný výbor ověří totožnost žadatele, pokud jde o jeho jméno, rodné číslo a bydliště. Bez tohoto ověření nelze umožnit nahlédnout do evidence podle odstavce 2.

(5) Výpis a opis podle odstavce 2 mandátový a imunitní příslušný výbor ani jiné orgány neověřují a tyto listiny nemají charakter veřejných listin.

(6) Každý má právo písemně uvést do evidence podle odstavce 1 skutečnosti, které dosvědčují nepravdivost nebo neúplnost oznámení o činnostech, oznámení o příjmech a darech a oznámení o nemovitém majetku jednotlivých veřejných funkcionářů. Tato listina musí obsahovat jméno, příjmení, datum narození, případně rodné číslo a bydliště pisatele, jinak se k ní nepřihlíží.

(7) Osobami oprávněnými nahlížet do listin podle odstavce 6 jsou poslanci a senátoři poslanci, senátoři a členové zastupitelstev krajů či měst.

§ 9

Zneužití informací získaných z oznámení o činnosti, oznámení o příjmech a darech

a oznámení o nemovitém majetku

(1) Údaje uvedené v oznámení o činnostech, oznámení o příjmech a darech a oznámení o nemovitém majetku nesmějí být použity k jiné než publicistické činnosti, která je určena blíže neurčitému okruhu osob, a pro přímé či nepřímé žádosti o podporu nebo příspěvek, zejména na politickou nebo dobročinnou činnost. Tyto údaje nesmí být zneužity zejména nepravdivou, neúplnou či jinak zkreslenou interpretací.

(2) Za škodu vzniklou veřejnému funkcionáři nebo osobě blízké, která vznikla zneužitím informací získaných z oznámení o činnostech, oznámení o příjmech a darech či oznámení o nemovitém majetku, odpovídá též ten, kdo do evidence podle § 8 nahlédl. Ten se zprostí odpovědnosti zcela, popřípadě zčásti, jestliže prokáže, že škoda vznikla zcela nebo zčásti bez jeho zavinění.

§ 10

Kontrola oznámení o činnostech, oznámení o příjmech a darech a oznámení

o nemovitém majetku

(1) Mandátový a imunitní výbor příslušné komory Parlamentu Příslušný výbor po zahájení řízení podle § 11 odst. 3 je oprávněn přezkoumávat, zda údaje v oznámení o činnostech, oznámení o příjmech a darech a oznámení o nemovitém majetku jsou uvedeny pravdivě a úplně, a to i za součinnosti příslušných daňových a finančních orgánů. Za tím účelem je mandátový a imunitní příslušný výbor zejména oprávněn požadovat od uvedených orgánů potřebné informace a vysvětlení, popřípadě požadovat na těchto orgánech ověření, zda příslušné údaje v oznámení o činnostech, oznámení o příjmech a darech nebo oznámení o nemovitém majetku odpovídají údajům v jejich dokumentaci.

(2) Členové mandátového a imunitního příslušného výboru jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dověděli při výkonu činnosti podle odstavce 1.

(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 platí i v řízení o návrhu na rozhodnutí, že veřejný funkcionář čestné prohlášení neučinil, ačkoliv jej učinit měl.

§ 11

Řízení

(1) Řízení o návrhu na rozhodnutí, zda veřejný funkcionář jednal v rozporu se svým čestným prohlášením, a řízení o návrhu na rozhodnutí, že veřejný funkcionář čestné prohlášení neučinil, ačkoliv jej učinit měl, provádí příslušný mandátový a imunitní výbor k podnětu nejméně deseti poslanců nebo pěti senátorů poslanců, pěti senátorů nebo tří členů zastupitelstva kraje či města.

(2) Podnět se podává tomu mandátovému a imunitnímu výboru, který je příslušný k řízení o něm. Mandátový a imunitní výbor Poslanecké sněmovny je příslušný k řízení o podnětu směřujícímu proti senátorovi. Směřuje-li podnět proti poslanci, členovi vlády nebo vedoucímu ústředního správního úřadu, v jehož čele není člen vlády, je příslušný k řízení mandátový a imunitní výbor Senátu. Směřuje-li podnět proti senátorovi, který je současně členem vlády nebo vedoucím ústředního správního úřadu, v jehož čele není člen vlády, je příslušný k řízení mandátový a imunitní výbor Senátu. Směřuje-li podnět proti členovi zastupitelstva kraje či města, je příslušný k řízení kontrolní výbor zastupitelstva kraje či města. Podnět musí být doložen hodnověrnými skutečnostmi, kterých se poslanci nebo senátoři poslanci, senátoři nebo členové zastupitelstev krajů či měst dovolávají.

(3) Příslušný mandátový a imunitní výbor posoudí obsah skutečností uvedených v podnětu, a nasvědčuje-li obsah podnětu tomu, že veřejný funkcionář jednal v rozporu se svým čestným prohlášením nebo čestné prohlášení neučinil, ačkoliv jej učinit měl, zahájí řízení; jinak podnět odmítne. Rozhodnutí o zahájení řízení i o odmítnutí podnětu je konečné.

(4) Po zahájení řízení příslušný mandátový a imunitní výbor podnět projedná v neveřejném jednání. Veřejnému funkcionáři, proti němuž podnět směřuje, bude poskytnuta možnost, aby se na jednání mandátového a imunitního příslušného výboru vyjádřil a obhájil. Směřuje-li podnět proti členovi vlády nebo vedoucímu ústředního správního úřadu, v jehož čele není člen vlády, vyžádá si mandátový a imunitní výbor Senátu stanovisko vlády. Členové mandátového a imunitního příslušného výboru a další osoby, které se jeho jednání zúčastní, jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se při jednání dozvědí.

(5) Jestliže se veřejný funkcionář před hlasováním o návrhu usnesení podle odstavce 6 vzdá své funkce nebo z ní odstoupí, mandátový a imunitní příslušný výbor řízení zastaví. Toto rozhodnutí je konečné.

(6) Po projednání podnětu mandátový a imunitní příslušný výbor rozhodne usnesením zpravidla nejpozději do 30 dnů od zahájení řízení a doručí je neprodleně veřejnému funkcionáři, proti němuž podnět směřoval, tomu, kdo podal podnět, a předsedovi příslušné komory Parlamentu, hejtmanovi nebo starostovi. Obsahem rozhodnutí je výrok, že veřejný funkcionář, proti němuž podnět směřoval, jednal v rozporu se svým čestným prohlášením nebo čestné prohlášení neučinil, ačkoliv jej učinit měl, a v čem je podstata tohoto jednání. Pokud rozhodnutí obsahuje výrok o tom, že veřejný funkcionář jednal v rozporu se svý čestným prohlášením nebo čestné prohlášení neučinil, ačkoliv jej učinit měl, lze veřejnému funkcionáři témto rozhodnutím zároveň uložit pokutu, a to až do výše 30 000 Kč. Rozhodnutí musí být odůvodněno. Toto rozhodnutí je konečné.

(7) Rozhodnutí podle odstavce 6 musí být přijato třípětinovou většinou všech členů mandátového a imunitního příslušného výboru; jinak se má za to, že se podnět proti veřejnému funkcionáři zamítá.

(8) Předseda příslušné komory Parlamentu na její nejbližší schůzi veřejně vyhlásí rozhodnutí mandátového a imunitního výboru podle odstavce 6 i s jeho odůvodněním. Stejným způsobem vyhlásí, že podnět proti veřejnému funkcionáři byl zamítnut. Týká-li se rozhodnutí mandátového a imunitního výboru předsedy příslušné komory, veřejné vyhlášení učiní místopředseda příslušné komory.

(8) Předseda příslušné komory Parlamentu, hejtman či starosta na nejbližší schůzi příslušné komory Parlamentu nebo zastupitelstva kraje či města veřejně vyhlásí rozhodnutí příslušného výboru podle odstavce 6 i s jeho odůvodněním. Stejným způsobem vyhlásí, že podnět proti veřejnému funkcionáři byl zamítnut. Týká-li se rozhodnutí příslušného výboru předsedy příslušné komory Parlamentu, hejtmana nebo starosty, veřejné vyhlášení učiní místopředseda příslušné komory Parlamentu nebo náměstek hejtmana či místostarosta.

(9) Pokuty uložené mandátovým a imunitním výborem Poslanecké sněmovny Parlamentu nebo mandátovým a imunitním výborem Senátu vybírá a vymáhá finanční úřad pro Prahu 1. Při vybírání a vymáhání pokut se postupuje podle zvláštního zákona o správě daní; výnos z těchto pokut je příjmem státního rozpočtu.

(10) Pokuty uložené kontrolním výborem zastupitelstva kraje či města vybírá a vymáhá příslušný kraj či město. Při vybírání a vymáhání pokut se postupuje podle zvláštního zákona o správě daní; výnos z těchto pokut je příjmem rozpočtu tohoto kraje či města.

nadpis vypuštěn

§ 12

Vzory písemností

Mandátový a imunitní výbor příslušné komory Parlamentu Příslušný výbor může svým usnesením vydat doporučené vzory oznámení o činnostech, oznámení o příjmech a darech a oznámení o nemovitém majetku.

ČÁST DRUHÁ

NESLUČITELNOST FUNKCÍ

§ 12a

(1) S funkcí poslance nebo senátora jsou neslučitelné funkce3) vykonávané v pracovním nebo služebním poměru

a) k ministerstvu nebo jinému správnímu úřadu, pokud jde o funkce jmenované nebo o funkce, v nichž se při výkonu státní správy rozhoduje,

b) ke státnímu zastupitelství nebo soudu, Armádě České republiky, Policii České republiky, Vězeňské službě České republiky, Bezpečnostní informační službě, Nejvyššímu kontrolnímu úřadu, Kanceláři prezidenta republiky, Kanceláři Poslanecké sněmovny, Kanceláři Senátu, Úřadu vlády České republiky, státním fondům, Fondu národního majetku České republiky a Pozemkovému fondu České republiky, nejde-li o funkce pomocného nebo obslužného charakteru.

(2) Zaměstnanec vykonávající funkci v pracovním nebo služebním poměru k subjektům uvedeným v odstavci 1, který byl zvolen poslancem nebo senátorem, je ode dne složení slibu4) po dobu trvání mandátu uvolněn od výkonu práv a povinností, které

z jeho pracovního nebo služebního poměru vyplývají.

------------------------------------------------------------------

3) Čl. 22 odst. 1 ústavního zákona ČNR č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky.

4) Čl. 23 ústavního zákona ČNR č. 1/1993 Sb.

§ 13

zrušen

§ 14

zrušen

§ 15

zrušen

nadpis vypuštěn

§ 16

zrušen

§ 17

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 7. června 1992.

Burešová v.r.

Pithart v.r.