č. 217/2005 Sb., zákona č. 228/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 553/2005 Sb., zákona č. 48/2006 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 130/2006 Sb., zákona č. 136/2006 Sb., zákona č. 138/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 215/2006 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 227/2006 Sb., zákona č. 235/2006 Sb., zákona č. 312/2006 Sb., zákona č. 575/2006 Sb., zákona č. 106/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 374/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 38/2008 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 140/2008 Sb., zákona č. 182/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 296/2008 Sb., zákona č. 297/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 309/2008 Sb., zákona č. 312/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 9/2009 Sb., zákona č. 141/2009 Sb., zákona č. 197/2009 Sb., zákona č. 206/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 301/2009 Sb., zákona č. 346/2009 Sb., zákona č. 420/2009 Sb., zákona č. 132/2010 Sb., zákona č. 148/2010 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 343/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 30/2011 Sb., zákona č. 105/2011 Sb., zákona č. 133/2011 Sb., zákona č. 134/2011 Sb., zákona č. 152/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 245/2011 Sb., zákona č. 249/2011 Sb., zákona č. 255/2011 Sb., zákona č. 262/2011 Sb., zákona č. 300/2011 Sb., zákona č. 308/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 344/2011 Sb., zákona č. 349/2011 Sb., zákona č. 350/2011 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 472/2011 Sb., zákona č. 19/2012 Sb., zákona č. 37/2012 Sb., zákona č. 53/2012 Sb., zákona č. 119/2012 Sb., zákona č. 169/2012 Sb., zákona č. 172/2012 Sb., zákona č. 202/2012 Sb., zákona č. 221/2012 Sb., zákona č. 225/2012 Sb., zákona č. 274/2012 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 359/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 428/2012 Sb., zákona č. 496/2012 Sb., zákona č. 502/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 50/2013 Sb., zákona č. 69/2013 Sb., zákona č. 102/2013 Sb., zákona č. 170/2013 Sb., zákona č. 185/2013 Sb., zákona č. 186/2013 Sb., zákona č. 232/2013 Sb., zákona č. 239/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 257/2013 Sb., zákona č. 273/2013 Sb., zákona č. 279/2013 Sb., zákona č. 281/2013 Sb., zákona č. 306/2013 Sb., zákona č. 313/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 101/2014 Sb., zákona č. 127/2014 Sb., zákona č. 187/2014 Sb., zákona č. 249/2014 Sb., zákona č. 257/2014 Sb., zákona č. 259/2014 Sb., zákona č. 264/2014 Sb., zákona č. 268/2014 Sb., zákona č. 331/2014 Sb., zákona č. 81/2015 Sb., zákona č. 103/2015 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 206/2015 Sb., zákona č. 224/2015 Sb., zákona č. 268/2015 Sb., zákona č. 314/2015 Sb., zákona č. 318/2015 Sb., zákona č. 113/2016 Sb., zákona č. 126/2016 Sb., zákona č. 137/2016 Sb., zákona č. 148/2016 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 229/2016 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 258/2016 Sb., zákona č. 264/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 319/2016 Sb., zákona č. 324/2016 Sb., zákona č. 369/2016 Sb., zákona č. 63/2017 Sb., zákona č. 170/2017 Sb., zákona č. 194/2017 Sb., zákona č. 195/2017 Sb., zákona č. 199/2017 Sb., zákona č. 202/2017 Sb., zákona č. 204/2017 Sb., zákona č. 206/2017 Sb., zákona č. 222/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 251/2017 Sb., zákona č. 261/2017 Sb., zákona č. 289/2017 Sb., zákona č. 295/2017 Sb., zákona č. 299/2017 Sb., zákona č. 302/2017 Sb., zákona č. 304/2017 Sb., zákona č. 371/2017 Sb., zákona č. 90/2018 Sb., zákona č. 171/2018 Sb., zákona č. 193/2018 Sb., zákona č. 286/2018 Sb., zákona č. 307/2018 Sb., zákona č. 135/2019 Sb., zákona č. 176/2019 Sb., zákona č. 209/2019 Sb., zákona č. 255/2019 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 279/2019 Sb., zákona č. 364/2019 Sb., zákona č. 368/2019 Sb., zákona č. 369/2019 Sb., zákona č. 12/2020 Sb., zákona č. 115/2020 Sb., zákona č. 117/2020 Sb., zákona č. 119/2020 Sb., zákona č. 334/2020 Sb., zákona 336/2020 Sb., zákona č. 337/2020 Sb., zákona č. 501/2020 Sb., zákona č. 524/2020 Sb., zákona č. 543/2020 Sb., zákona č. 13/2021 Sb., zákona č. 14/2021 Sb., zákona č. 90/2021 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 270/2021 Sb., zákona č. 274/2021 Sb., zákona č. 284/2021 Sb., zákona č. 300/2021 Sb., zákona č. 362/2021 Sb., zákona č. 366/2021 Sb., zákona č. 371/2021 Sb., zákona č. 374/2021 Sb., zákona č. 426/2021 Sb. a zákona č. …/2022 Sb., se mění takto:
1. V položce 65 bodě 1 se doplňují písmena f) až h), která znějí:
„f) povolení k činnosti ústřední protistrany Kč 200 000
g) povolení k činnosti systémově významného obchodníka Kč 100 000
h) povolení k činnosti pobočky zahraničního systémově významného obchodníka
Kč 100 000“.
2. V položce 65 bodě 2 písm. b) se za číslo „1“ vkládají slova „nebo 2“.
3. V položce 65 bodě 2 písm. c) se číslo „2“ nahrazuje číslem „4“.
4. V položce 65 bodě 2 písm. d) se slova „nebo 4“ zrušují.
5. V položce 65 bodě 3 se písmeno a) zrušuje a zároveň se zrušuje označení písmene b).
6. V položce 65 bod 4 zní:
„4. Přijetí žádosti o povolení
a) k činnosti směnárníka Kč 10 000
b) k činnosti zpracovatele tuzemských bankovek a mincí Kč 10 000
c) k činnosti poskytovatele služby dynamické směny měn Kč 10 000
d) k činnosti poskytovatele služeb skupinového financování Kč 20 000
e) k činnosti poskytovatele služeb hlášení údajů Kč 100 000“.
7. V položce 65 bodě 5 písm. f) se slova „nebo 4“ zrušují a číslo „2“ se nahrazuje číslem
„4“.
8. V položce 65 bodě 5 písm. g) se slova „nebo 4“ zrušují a za číslo „1“ se vkládají slova
„nebo 2“.
9. V položce 65 bodě 5 písm. h) se číslo „2“ nahrazuje číslem „4“ a za číslo „1“ se vkládají
slova „nebo 2“.
10. V položce 65 bodě 5 se doplňují písmena l) až n), která znějí:
„l) povolení k činnosti ústřední protistrany Kč 70 000
m) povolení k provozování vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání
Kč 35 000
n) povolení k činnosti poskytovatele služeb hlášení údajů Kč 35 000“.
11. V položce 65 bodě 6 se částka „Kč 35 000“ nahrazuje částkou „Kč 10 000“.
12. V položce 65 bodě 7 se doplňuje písmeno k), které zní:
„k) povolení k činnosti poskytovatele služeb skupinového financování Kč 10 000“.
13. V položce 65 bodě 9 se doplňují písmena t) a u), která znějí:
„t) udělení souhlasu s podstatnou změnou podle § 314 zákona o investičních společnostech a investičních fondech Kč 5 000
u) zápis zahraničního investičního fondu do seznamu podle § 597 zákona o investičních společnostech a investičních fondech Kč 10 000“.
14. V položce 66 bodě 1 se doplňuje písmeno k), které zní:
„k) předchozího souhlasu k nabytí nebo zvýšení kvalifikované účasti na ústřední protistraně nebo k tomu, aby se staly osobami ovládajícími protistranu Kč 20 000“.
15. V položce 66 bodě 2 se písmeno b) zrušuje.
Dosavadní písmena c) až i) se označují jako písmena b) až h).
16. V položce 66 bodě 2 se písmeno d) zrušuje.
Dosavadní písmena e) až h) se označují jako písmena d) až g).
17. V položce 66 bodě 9 písm. a) se za slovo „papíru“ vkládají slova „včetně základního
prospektu cenného papíru“ a částka „Kč 10 000“ se nahrazuje částkou „Kč 15 000“.
18. V položce 66 bodě 9 písm. c) se slovo „zúžení“ nahrazuje slovy „neuvedení informací v“.
19. V položce 66 bodě 9 se doplňují písmena r) až u), která znějí:
„r) o schválení unijního prospektu pro růst Kč 10 000
s) o schválení zjednodušeného prospektu pro sekundární emise Kč 10 000
t) o schválení registračního dokumentu včetně univerzálního registračního dokumentu
Kč 10 000
u) o schválení popisu cenných papírů a shrnutí prospektu Kč 5 000“.
20. V položce 66 se doplňuje bod 10, který zní:
„10. Obnovení zápisu zahraničního investičního fondu do seznamu podle § 597 zákona o investičních společnostech a investičních fondech Kč 10 000“.
21. Na konci položky 66 se doplňuje poznámka, která zní: „Poznámka
Poplatek za obnovení zápisu zahraničního investičního fondu do seznamu podle § 597 zákona o investičních společnostech a investičních fondech je splatný vždy nejpozději ve lhůtě 30 dnů přede dnem ukončení platnosti zápisu.“.
ČÁST SEDMÁ
Změna insolvenčního zákona
Čl. VIII
Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon),
ve znění zákona č. 312/2006 Sb., zákona č. 108/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 458/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 163/2009 Sb., zákona č. 217/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 241/2010 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 260/2010 Sb., zákona č. 409/2010 Sb., zákona č. 69/2011 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 466/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 334/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 45/2013 Sb., zákona č. 185/2013 Sb., zákona č. 294/2013 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 64/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 291/2017 Sb., zákona č. 182/2018 Sb., zákona č. 307/2018 Sb., zákona č. 31/2019 Sb., zákona č. 80/2019 Sb., zákona č. 230/2019 Sb., zákona č. 119/2020 Sb., zákona č. 191/2020 Sb., zákona č. 460/2020 Sb., zákona č. 527/2020 Sb., zákona č. 588/2020 Sb., zákona č. 261/2021 Sb. a zákona č. 298/2021 Sb., se mění takto:
1. V § 358 se odstavec 1 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 2.
2. V § 375 odstavec 4 zní:
„(4) Doručí-li podle § 32b odst. 8 zákona o dluhopisech nucený správce krytých bloků insolvenčnímu soudu vyčíslení pohledávek vlastníků krytých dluhopisů a věřitelů pohledávek odpovídajících souvisejícím dluhům podle § 31a odst. 3 zákona o dluhopisech, pohlíží se tímto doručením na tyto pohledávky jako na přihlášené. Vlastník krytého dluhopisu a věřitel pohledávky odpovídající souvisejícímu dluhu podle § 31a odst. 3 zákona o dluhopisech mohou postupem podle § 32b odst. 8 zákona o dluhopisech přihlásit svou pohledávku i kdykoli ve lhůtě 1 roku ode dne uplynutí lhůty k přihlašování pohledávek. Pohledávku z krytého dluhopisu v rozsahu, ve kterém přestala být součástí krytého bloku po provedení snížení jejich jmenovité hodnoty postupem podle § 32e odst. 1 nebo 4 zákona o dluhopisech, a pohledávku odpovídající souvisejícímu dluhu podle § 31a odst. 3 zákona o dluhopisech, která přestala být součástí krytého bloku v rozsahu jejího snížení postupem podle § 32e odst. 1 nebo 4 zákona o dluhopisech, může příslušný vlastník krytého dluhopisu, příslušný věřitel pohledávky odpovídající souvisejícímu dluhu podle § 31a odst. 3 zákona o dluhopisech nebo nucený správce krytých bloků přihlásit kdykoli po dobu trvání insolvenčního řízení emitenta krytých dluhopisů.“.
ČÁST OSMÁ
Změna zákona o činnosti institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění
Čl. IX
Zákon č. 340/2006 Sb., o činnosti institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění,
ve znění zákona č. 248/2008 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 260/2011 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 336/2014 Sb., zákona č. 205/2015 Sb., zákona č. 304/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 180/2018 Sb. a zákona č. 165/2019 Sb., se mění takto:
1)
1. V § 1 odst. 1 se za slovo „unie“ vkládají slova „, zároveň navazuje na přímo použitelný
3)
předpis Evropské unie“. Poznámka pod čarou č. 3 zní:
3) „Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2088 ze dne 27. listopadu 2019 o zveřejňování informací souvisejících s udržitelností v odvětví finančních služeb, v platném znění.“. CELEX: 32019R2088
2. V § 10a se doplňuje nový odstavec 11, který zní:
„(11) Instituce se sídlem v České republice zveřejní na svých internetových stránkách informace podle čl. 3 odst. 1, čl. 4 odst. 1 až 4, čl. 5 odst. 1, čl. 10 odst. 1 a čl. 12 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2088.“. CELEX: 32019R2088
3. V § 10ac se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno g), které
zní: „g) politika odměňování zahrnuje informace podle čl. 5 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2088.“. CELEX: 32019R2088
4. V § 10ae se doplňuje odstavec 5, který zní::
„(5) Instituce se sídlem v České republice při své činnosti zohlední cíl, kterým je zajištění spravedlivého rozložení rizik a přínosů mezi generacemi.“. CELEX: 32016L2341
5. V § 10ca odst. 1 se na konci textu věty první doplňují slova „a podle přímo použitelných
předpisů Evropské unie“. CELEX: 32019R2088
ČÁST DEVÁTÁ
Změna zákona o auditorech
Čl. X
Zákon č. 93/2009 Sb., o auditorech a o změně některých zákonů (zákon o auditorech),
ve znění zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 52/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 334/2014 Sb., zákona č. 221/2015 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 299/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 94/2018 Sb., zákona č. 367/2019 Sb., zákona č. 33/2020 Sb., zákona č. 527/2020 Sb. a zákona č. 261/2021 Sb., se mění takto:
1. V § 20 odst. 1 se na konci písmene f) doplňují slova „, nebo § 20ba“.
2. V § 20b se na konci písmene a) doplňují slova „nebo přímo použitelným předpisem
Evropské unie“.
3. Za § 20b se vkládá nový § 20ba, který včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 26 zní:
„§ 20ba
Požadavky na ověření výroční finanční zprávy emitenta vyhotovujícího výroční finanční zprávu v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím jednotný
elektronický formát pro podávání zpráv
(1) Na ověření výroční finanční zprávy emitenta, který vyhotovuje výroční finanční zprávu v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím jednotný
26)
elektronický formát pro podávání zpráv, se obdobně použijí ustanovení tohoto zákona upravující ověření výroční zprávy a konsolidované výroční zprávy; požadavky na ověření výroční zprávy a konsolidované výroční zprávy tím nejsou dotčeny. (2) Ověřuje-li auditor výroční finanční zprávu emitenta, který vyhotovuje výroční finanční zprávu v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím jednotný
26)
elektronický formát pro podávání zpráv, auditor se také vyjádří, zda použité značkování je v souladu s právními předpisy nebo přímo použitelnými předpisy Evropské unie. ________________
26) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/815 ze dne 17. prosince 2018, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/109/ES, pokud jde o regulační technické normy specifikace jednotného elektronického formátu pro podávání zpráv, v platném znění.“.
ČÁST DESÁTÁ
Změna zákona o pojišťovnictví
Čl. XI
Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění zákona č. 409/2010 Sb., zákona
č. 188/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 99/2013 Sb., zákona č. 228/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 304/2016 Sb., zákona č. 368/2016 Sb., zákona č. 56/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 171/2018 Sb., zákona č. 307/2018 Sb., zákona č. 49/2020 Sb., zákona č. 527/2020 Sb. a zákona č. 261/2021 Sb., se mění takto:
1. V § 1 odst. 1 se slova „použitelný předpis“ nahrazují slovy „použitelné předpisy“.
2. V poznámce pod čarou č. 1 se věta desátá nahrazuje větou „Směrnice Evropského
parlamentu a Rady 2009/138/ES ze dne 25. listopadu 2009 o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II), ve znění směrnic Evropského parlamentu a Rady 2011/89/EU, 2012/23/EU, 2013/58/EU, 2014/51/EU, (EU) 2016/2341, (EU) 2018/843, (EU) 2019/2177 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2402“.
3. Na konci textu poznámky pod čarou č. 40 se doplňují slova „, v platném znění“
a na samostatné řádky se doplňují věty „Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2088 ze dne 27. listopadu 2019 o zveřejňování informací souvisejících s udržitelností v odvětví finančních služeb, v platném znění.“ „Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 ze dne 18. června 2020 o zřízení rámce pro usnadnění udržitelných investic a o změně nařízení (EU) 2019/2088.“ „Přímo použitelné předpisy Evropské unie, kterými se provádějí nebo v přenesené pravomoci doplňují předpisy Evropské unie uvedené v poznámce pod čarou č. 1, nebo kterými se provádějí nebo v přenesené pravomoci doplňuji přímo použitelné předpisy Evropské unie uvedené v této poznámce pod čarou.“. CELEX: 32019R2088
32020R0852
4. V § 3 odst. 1 se na konci textu písmene l) doplňují slova „; zajišťovací činností se rozumí
i uzavírání zajišťovacích smluv s institucemi zaměstnaneckého penzijního pojištění se sídlem v členských státech Evropské unie, kterým bylo uděleno povolení k činnosti provozování zaměstnaneckého penzijního pojištění v souladu s právem Evropské unie“. CELEX: 32016L2341
5. V § 3 odst. 2 písmeno g) zní:
„g) pojistným kmenem souhrn závazků pojišťovny vyplývajících z pojistných smluv, včetně závazků z bezdůvodného obohacení nebo z protiprávních činů souvisejících s těmito smlouvami,“.
6. V § 3 odst. 2 písmeno i) zní:
„i) kmenem zajišťovacích smluv souhrn závazků zajišťovny vyplývajících ze zajišťovacích smluv, včetně závazků z bezdůvodného obohacení nebo z protiprávních činů souvisejících s těmito smlouvami,“.
7. V § 7 odst. 1 se na konci písmene c) slovo „a“ nahrazuje čárkou.
8. V § 7 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje slovem „a“ a doplňuje se písmeno e), které
zní: „e) systém odměňování osob podle § 8.“.
9. § 8 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 43 zní:
„§ 8
Odměňování
(1) Tuzemská pojišťovna a tuzemská zajišťovna uplatňují účinný systém odměňování osob podle čl. 258 odst. 1 písm. l), čl. 275 a čl. 294 odst. 1 písm. c) nařízení Komise v přenesené
43)
pravomoci (EU) 2015/35. (2) Písemnou koncepci systému odměňování a její změny schvaluje statutární orgán pojišťovny nebo zajišťovny. (3) Systém odměňování podle odstavce 1 zahrnuje informace o jeho souladu se začleňováním rizik týkajících se udržitelnosti podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2088, které tuzemská pojišťovna a tuzemská zajišťovna uveřejní na svých internetových stránkách. ________________
43) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/35 ze dne 10. října 2014, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solvency II), v platném znění.“. CELEX: 32019R2088
10. V § 77 se na konci odstavce 4 doplňuje věta „Česká národní banka může v souvislosti
s rozhodnutím o této žádosti požádat Evropský orgán dohledu o technickou pomoc.“. CELEX: 32019L2177
11. V § 90a odst. 2 větě první se za slovo „kolegiu“ vkládají slova „a Evropskému orgánu
dohledu“ a na konci odstavce 2 se doplňuje věta „Česká národní banka může v souvislosti s rozhodnutím o této žádosti požádat Evropský orgán dohledu o technickou pomoc.“. CELEX: 32019L2177
12. V § 90a odst. 5 se slova „Nebude-li o žádosti podle odstavce 1 rozhodnuto ve lhůtě podle
odstavce 2 a nerozhoduje-li ve věci Evropský orgán dohledu nebo nepřijme-li rozhodnutí navrhované podle přímo použitelného předpisu Evropské unie“ nahrazují slovy „Pokud Evropský orgán dohledu nepřijme rozhodnutí podle čl. 19 odst. 3 nařízení (EU) č. 1094/2010 do jednoho měsíce ode dne přijetí žádosti podle odstavce 3“. CELEX: 32019L2177
13. V § 91b odst. 4 větě první se slova „rozhodnutí navrhované podle přímo použitelného
předpisu Evropské unie“ nahrazují slovy „tento orgán dohledu rozhodnutí podle čl. 19 odst. 3 nařízení (EU) č. 1094/2010 do jednoho měsíce ode dne přijetí žádosti podle odstavce 3“. CELEX: 32019L2177
14. V § 95 odst. 1 větě první se za slovo „zákonem“ vkládají slova „, přímo použitelným
předpisem Evropské unie, kterým se řídí činnost pojišťovny nebo zajišťovny,“. CELEX: 32019R2088
32020R0852
15. V § 105b se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4) Na převod pojistného kmene podle odstavce 1 se nepoužije ustanovení občanského zákoníku o převzetí majetku, o potřebě souhlasu věřitele a osoby, která poskytla zajištění dluhu, s převzetím dluhu, o potřebě souhlasu postoupené strany s postoupením smlouvy a o jejím právu zabránit osvobození postupitele od jeho povinností.“.
16. V § 109a se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní:
„(5) Česká národní banka
a) žádá a informuje v souladu s čl. 35 odst. 1 nařízení (EU) č. 1094/2010 Evropský orgán dohledu o přijetí žádosti týkající se používání nebo změny interního modelu a
b) poskytuje Evropskému orgánu dohledu informace nezbytné pro řádné fungování platformy pro spolupráci podle čl. 152b směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2177, a to bez zbytečného odkladu po obdržení žádosti tohoto orgánu dohledu.“. Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 6. CELEX: 32019L2177
17. Za § 109a se vkládá nový § 109aa, který zní:
„§ 109aa
(1) Má-li Česká národní banka udělit povolení tuzemské pojišťovně nebo tuzemské zajišťovně a vyplývá-li z předloženého obchodního plánu, že část jejich činností bude vykonávána na základě svobody dočasně poskytovat služby nebo na základě práva zřizovat pobočky v jiném členském státě a že tyto činnosti budou mít pravděpodobně dopad na trh hostitelského členského státu, oznámí tuto skutečnost Evropskému orgánu dohledu a orgánu dohledu příslušného hostitelského členského státu. (2) Česká národní banka oznámí Evropskému orgánu dohledu a orgánu dohledu příslušného hostitelského členského státu také případy, kdy zjistí zhoršující se finanční situaci nebo jiná vznikající rizika vyplývající ze skutečnosti, že tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna vykonává činnosti na základě volného pohybu služeb nebo svobody usazování, jež mohou mít přeshraniční účinky. (3) Česká národní banka jako orgán dohledu hostitelského členského státu může příslušnému orgánu dohledu domovského členského státu oznámit, že má vážné a důvodné obavy ohledně ochrany spotřebitelů. Tyto záležitosti může Česká národní banka postoupit Evropskému orgánu dohledu a požádat ho o pomoc v případě, že není shoda mezi orgány dohledu na řešení dané situace. (4) Oznámení podle odstavců 1 až 3 musí být dostatečně podrobná, aby umožňovala řádné posouzení.“. CELEX: 32019L2177
18. V § 113 odst. 1 větě první se za slovo „zákonem“ vkládají slova „, přímo použitelným
předpisem Evropské unie, kterým se řídí činnost pojišťovny nebo zajišťovny,“. CELEX: 32019R2088
32020R0852
19. § 121 včetně nadpisu zní:
„§ 121
Společná ustanovení
(1) Přestupky podle tohoto zákona projednává Česká národní banka. (2) Česká národní banka bez zbytečného odkladu uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup pravomocné rozhodnutí o správním trestu uloženém podle § 119 nebo 120. (3) Česká národní banka uveřejní rozhodnutí podle odstavce 2 bez uvedení identifikačních údajů o pokutované osobě, pokud by uveřejnění
a) bylo vůči dotčené fyzické osobě na základě předchozího posouzení shledáno jako zjevně nepřiměřené,
b) ohrozilo stabilitu finančního trhu,
c) ohrozilo probíhající trestní řízení, nebo
d) způsobilo dotčené osobě nepřiměřenou újmu.
(4) Rozhodnutí podle odstavce 2 musí být uveřejněno nejméně po dobu 5 let.“.
20. V § 126 odst. 3 se slova „a pro potřeby správního nebo soudního řízení“ nahrazují slovy
„, v soudním řízení po vyhlášení úpadku nebo likvidace pojišťovny nebo zajišťovny nebo v soudním řízení vedeném v souvislosti s rozhodnutím nebo výkonem dohledu nad činností pojišťovny nebo zajišťovny, anebo v obdobném mezinárodním řízení“.
ČÁST JEDENÁCTÁ
Změna zákona o finančním zajištění
Čl. XII
V § 21 zákona č. 408/2010 Sb., o finančním zajištění, ve znění zákona č. 375/2015 Sb.,
se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Odstavec 1 se dále neuplatní pro účinky úkonů spojených s uplatněním opatření podle hlavy V kapitoly III oddílu 3 nebo hlavy V kapitoly IV nařízení
8)
Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/23.“. Poznámka pod čarou č. 8 zní:
8) „Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/23 ze dne 16. prosince 2020 o rámci pro ozdravné postupy a řešení krize ústředních protistran a o změně nařízení (EU) č. 1095/2010, (EU) č. 648/2012, (EU) č. 600/2014, (EU) č. 806/2014 a (EU) 2015/2365 a směrnic 2002/47/ES, 2004/25/ES, 2007/36/ES, 2014/59/EU a (EU) 2017/1132.“. CELEX: 32021R0023
ČÁST DVANÁCTÁ
Změna zákona o doplňkovém penzijním spoření
Čl. XIII
Zákon č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření, ve znění zákona
č. 399/2012 Sb., zákona č. 403/2012 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 296/2017 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 119/2020 Sb. a zákona č. 261/2021 Sb., se mění takto:
1. V § 1 se na konci odstavce 1 doplňují slova „a zároveň navazuje na přímo použitelné
9)
předpisy Evropské unie“. Poznámka pod čarou č. 9 zní:
9) „Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2088 ze dne 27. listopadu 2019 o zveřejňování informací souvisejících s udržitelností v odvětví finančních služeb, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 ze dne 18. června 2020 o zřízení rámce pro usnadnění udržitelných investic a o změně nařízení (EU) 2019/2088.“. CELEX: 32019R2088
32020R0852
2. Za § 18 se vkládají nové § 18a a 18b, které znějí:
„§ 18a
(1) Penzijní společnost využívá k plnění svých povinností stanovených právním předpisem údaje
a) ze základního registru obyvatel,
b) z informačního systému evidence obyvatel a
c) z informačního systému cizinců. (2) Využívanými údaji podle odstavce 1 písm. a) jsou
a) jméno, popřípadě jména, příjmení,
b) adresa místa pobytu,
c) datum, místo a okres narození a u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,
d) datum úmrtí; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil,
e) státní občanství a
f) čísla a druhy identifikačních dokladů. (3) Využívanými údaji podle odstavce 1 písm. b) jsou
a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,
b) datum narození,
c) pohlaví,
d) místo a okres narození a u subjektu údajů, který se narodil v cizině, místo a stát, kde se narodil,
e) státní občanství,
f) adresa místa trvalého pobytu,
g) počátek trvalého pobytu, popřípadě datum zrušení údaje o místu trvalého pobytu nebo datum ukončení trvalého pobytu na území České republiky,
h) datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o schválení smlouvy o nápomoci nebo zastoupení členem domácnosti včetně čísla jednacího a označení soudu, který smlouvu nebo zastoupení schválil, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o omezení svéprávnosti včetně čísla jednacího a označení soudu, který o omezení svéprávnosti rozhodl, jméno, popřípadě jména, příjmení a rodné číslo opatrovníka, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o zrušení omezení svéprávnosti, datum odvolání podpůrce soudem a datum zániku zastoupení členem domácnosti,
i) datum úmrtí a
j) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil. (4) Využívanými údaji podle odstavce 1 písm. c) jsou
a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,
b) datum narození,
c) pohlaví,
d) místo a stát, kde se cizinec narodil; v případě, že se narodil na území, místo a okres narození,
e) státní občanství, popřípadě státní příslušnost,
f) druh a adresa místa pobytu na území, je-li tímto místem sídlo správního orgánu, rovněž údaj o tom, že se jedná o adresu úřadu, popřípadě adresa, na kterou mají být doručovány písemnosti podle jiného právního předpisu,
g) počátek pobytu, popřípadě datum ukončení pobytu na území,
h) datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o omezení svéprávnosti včetně čísla jednacího a označení soudu, který rozhodl o omezení svéprávnosti,
i) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí mimo území, stát, ve kterém k úmrtí došlo, popřípadě datum úmrtí a
j) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil.
§ 18b
(1) Penzijní společnosti jsou oprávněny zřídit a spravovat informační systém, který jim umožňuje využívat údaje vedené v informačním systému veřejné správy, včetně údajů vedených v základním registru (dále jen „systém pro využívání údajů“). Nezřídila-li penzijní společnost systém pro využívání údajů, může využívat uvedené údaje prostřednictvím systému pro využívání údajů zřízeného a spravovaného v rámci své finanční skupiny jiným subjektem. (2) Systém pro využívání údajů musí umožnit dálkové a nepřetržité vyhodnocování záznamů o poskytnutí a využití údajů pro potřeby evidenční ochrany údajů podle jiných právních předpisů. (3) Ustanovení zákona o základních registrech upravující registraci orgánu veřejné moci pro výkon agendy se pro penzijní společnost nebo jiný subjekt použijí obdobně.“.
3. V § 22 odstavec 2 zní:
„(2) V žádosti o výplatu těchto dávek účastník určí dobu nebo výši splátek a to tak, aby předpokládaná doba výplaty těchto dávek trvala nejméně 3 roky, nebo nejméně 2 roky v případě dávky splňující podmínky podle odstavce 4. V žádosti o dávku splňující podmínky podle odstavce 4 účastník uvede zdravotní pojišťovnu, u které je pojištěn podle zákona upravujícího veřejné zdravotní pojištění. Účastník sdělí bez zbytečného odkladu penzijní společnosti změnu zdravotní pojišťovny, pokud k ní dojde během doby výplaty dávky podle odstavce 4. Penzijní společnost zahájí výplatu splátek nejpozději do konce kalendářního měsíce bezprostředně následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém byla žádost o výplatu předložena, pokud se účastník a penzijní společnost nedohodnou jinak. Lhůta pro zahájení výplaty splátek se prodlužuje nejdéle o 2 měsíce z důvodu nutnosti ověřit nárok účastníka na zahájení výplaty těchto dávek. Penzijní společnost je povinna informovat účastníka o tomto prodloužení a jeho důvodech v konkrétním případě.“.
4. V § 23 odst. 4 se za větu první vkládají věty „Lhůta pro úhradu jednorázového pojistného
podle odstavce 4 se prodlužuje nejdéle o 2 měsíce z důvodu nutnosti ověřit nárok účastníka na zahájení výplaty této dávky. Penzijní společnost je povinna informovat účastníka o tomto prodloužení a jeho důvodech v konkrétním případě.“.
5. V § 49 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní:
„c) zásady odměňování zaměstnanců, vedoucích osob a jiných osob, pomocí kterých vykonává své činnosti,“. Dosavadní písmena c) a d) se označují jako písmena d) a e).
6. V § 141 odst. 1 větě první a v § 142 odst. 1 se za slovo „zákonem,“ vkládají slova
„přímo použitelným předpisem Evropské unie,“. CELEX: 32019R2088
7. V § 160 odst. 3 se za písmeno d) vkládá nové písmeno e), které zní:
„e) nepřijme ve stanovené lhůtě opatření podle § 142 odst. 1 nebo 2,“. Dosavadní písmena e) až g) se označuji jako f) až h).
ČÁST TŘINÁCTÁ
Změna zákona o investičních společnostech a investičních fondech
Čl. XIV
Zákon č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, ve znění
zákona č. 336/2014 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 148/2016 Sb., zákona č. 368/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 204/2017 Sb., zákona č. 33/2020 Sb. a zákona č. 119/2020 Sb., se mění takto:
1. V poznámce pod čarou č. 1 větě druhé se slova „a 2013/14/EU“ nahrazují slovy
„, 2011/61/EU, 2013/14/EU, 2014/91/EU, (EU) 2019/1160 a (EU) 2019/2162 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2402“ a ve větě páté se slova „směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/14/EU“ nahrazují slovy „směrnic Evropského parlamentu a Rady 2013/14/EU, 2014/65/EU, (EU) 2016/2341 a (EU) 2019/1160 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2402“. CELEX: 32019L1160
2. Poznámka pod čarou č. 2 zní:
2) „Nařízení Komise (EU) č. 583/2010 ze dne 1. července 2010, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES, pokud jde o klíčové informace pro investory a podmínky, které je třeba splnit při poskytování klíčových informací pro investory nebo prospektu na jiném trvalém nosiči, než je papír, nebo prostřednictvím internetových stránek.
Nařízení Komise (EU) č. 584/2010 ze dne 1. července 2010, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES, pokud jde o formu a obsah standardního oznámení a osvědčení SKIPCP, využívání elektronické komunikace mezi příslušnými orgány pro účely oznamování a postupy pro ověřování na místě a šetření a výměnu informací mezi příslušnými orgány. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 231/2013 ze dne 19. prosince 2012, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU, pokud jde o výjimky, obecné podmínky provozování činnosti, depozitáře, pákový efekt, transparentnost a dohled, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 345/2013 ze dne 17. dubna 2013 o evropských fondech rizikového kapitálu, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 346/2013 ze dne 17. dubna 2013 o evropských fondech sociálního podnikání, v platném znění. Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 447/2013 ze dne 15. května 2013, kterým se stanoví postup pro správce alternativních investičních fondů, kteří se rozhodnou, že se na ně bude vztahovat směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU. Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 448/2013 ze dne 15. května 2013, kterým se stanoví postup pro určení referenčního členského státu mimounijního správce alternativních investičních fondů podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 438/2016 ze dne 17. prosince 2015, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES, pokud jde o povinnosti depozitářů, v platném znění. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 694/2014 ze dne 17. prosince 2013, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2011/61/EU, pokud jde o regulační technické normy určující typy správců alternativních investičních fondů. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/760 ze dne 29. dubna 2015 o evropských fondech dlouhodobých investic. Čl. 13 a 14 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2365 ze dne 25. listopadu 2015 o transparentnosti obchodů zajišťujících financování a opětovného použití a o změně nařízení (EU) č. 648/2012. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1131 ze dne 14. června 2017 o fondech peněžního trhu, v platném znění. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2018/480 ze dne 4. prosince 2017, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/760, pokud jde o regulační technické normy týkající se finančních derivátových nástrojů, které slouží výhradně pro účely zajištění, dostatečně dlouhé doby trvání evropských fondů dlouhodobých investic, kritérií pro hodnocení trhu z hlediska potenciálních kupců a pro ocenění aktiv určených k prodeji a typů a náležitostí zařízení pro neprofesionální investory. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/820 ze dne 4. února 2019, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 345/2013, pokud jde o střety zájmů v oblasti evropských fondů rizikového kapitálu. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1156 ze dne 20. června 2019 o usnadnění přeshraniční distribuce fondů kolektivního investování a o změně nařízení (EU) č. 345/2013, (EU) č. 346/2013 a (EU) č. 1286/2014.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2088 ze dne 27. listopadu 2019 o zveřejňování informací souvisejících s udržitelností v odvětví finančních služeb, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 ze dne 18. června 2020 o zřízení rámce pro usnadnění udržitelných investic a o změně nařízení (EU) 2019/2088.“. CELEX: 32019R0820
32019R1156 32019R2088 32020R0852
3. V § 2a závěrečné části ustanovení, § 15 odst. 1, § 480 odst. 2 a 3, § 513 odst. 1 písm. a)
a odst. 2 a 3, § 598 odst. 2 a v § 637 odst. 2 se text „f)“ nahrazuje textem „e)“.
4. V § 9 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Tato právnická osoba může zmocnit i více
fyzických osob, aby ji v orgánu zastupovaly.“.
5. V § 29 odst. 4 se vkládá za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní:
„c) splaceného příplatku mimo základní kapitál,“. Dosavadní písmena c) až e) se označují jako písmena d) až f).
6. V § 30 odst. 1 se slova „součtu jedné čtvrtiny správních nákladů a jedné čtvrtiny odpisů
dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku vykázaných v předchozím účetním období, s přihlédnutím ke změnám v rozsahu své činnosti“ nahrazují slovy „částky podle
20)
čl. 13 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2033“. Poznámka pod čarou č. 20 zní:
20) „Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2033 ze dne 27. listopadu 2019 o obezřetnostních požadavcích na investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 1093/2010, (EU) č. 575/2013, (EU) č. 600/2014 a (EU) č. 806/2014.“. CELEX: 32019L2034
7. V § 33 odst. 1 se na konci písmene a) doplňuje slovo „a“ a písmeno b) se zrušuje.
Dosavadní písmeno c) se označuje jako písmeno b). CELEX: 32019L2034
8. Na konci textu poznámek pod čarou č. 7 a 9 se doplňuje text „, v platném znění“.
9. V § 220 odst. 1 se na konci písmene k) slovo „a“ zrušuje a za písmeno k) se vkládá nové
písmeno l), které včetně poznámek pod čarou č. 21 a 22 zní: „l) údaje týkající se rizik udržitelnosti podle čl. 6 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu
21)
a Rady (EU) 2019/2088a údaje podle čl. 5 až 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady
22)
(EU) 2020/852a ________________
21) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2088, v platném znění.
22) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852.“. CELEX: 32019R2088
32020R0852
Dosavadní písmeno l) se označuje jako písmeno m).
10. V § 220 se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4) Nejsou-li rizika týkající se udržitelnosti relevantní, musí údaje podle odstavce 1 písm. l) obsahovat vysvětlení důvodů pro takový závěr.“. CELEX: 32019R2088
11. V § 225 odstavec 3 zní:
„(3) Statut speciálního fondu lze investorovi poskytnout na nosiči informací, který nemá listinnou podobu, jestliže
a) jeho poskytnutí na tomto nosiči informací je přiměřené okolnostem, za nichž se uskutečňuje nebo má uskutečnit obchod mezi obhospodařovatelem, popřípadě administrátorem, speciálního fondu a investorem, a
b) investor si při volbě mezi listinnou podobou a nosičem informací, který nemá listinnou podobu, výslovně zvolil tento nosič informací.“.
12. V § 225 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:
„(4) Statut speciálního fondu lze investorovi poskytnout pouze na internetových stránkách speciálního fondu, jestliže
a) je jejich poskytnutí na internetových stránkách přiměřené okolnostem, za nichž se uskutečňuje nebo má uskutečnit obchod mezi obhospodařovatelem, popřípadě administrátorem, speciálního fondu a investorem,
b) s jejich poskytnutím pouze na internetových stránkách udělil investor souhlas,
c) investorovi byla elektronicky sdělena adresa internetových stránek včetně údaje, kde na nich může investor příslušný statut nalézt, a
d) investor má kdykoliv možnost využívat statut po dobu přiměřenou jeho účelu.“. Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5.
13. V § 230 se odstavec 2 zrušuje.
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2.
14. V § 232 odstavec 3 zní:
„(3) Pro podmínky, za kterých lze sdělení klíčových informací speciálního fondu namísto v listinné podobě poskytnout investorovi na nosiči informací, který nemá listinnou podobu, nebo pouze na internetových stránkách tohoto fondu, se § 225 odst. 3 a 4 použijí obdobně.“.
15. V § 234 odst. 1 se na konci písmene i) slovo „a“ zrušuje a za písmeno i) se vkládá nové
písmeno j), které zní: „j) údaje týkající se prosazování environmentálních nebo sociálních vlastností a udržitelných
21)
investic podle čl. 11 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2088a údaje
22)
podle čl. 5 až 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852a“. CELEX: 32019R2088
32020R0852
Dosavadní písmeno j) se označuje jako písmeno k).
16. V § 234 se doplňuje odstavec 8, který zní:
„(8) Má-li být uveřejněna výroční finanční zpráva speciálního fondu podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu, nemusí výroční zpráva obsahovat informace, které jsou součástí výroční finanční zprávy. Není-li výroční zpráva součástí výroční finanční zprávy, uveřejní se spolu s výroční finanční zprávou.“. CELEX: 32011L0061
17. V § 241 odst. 1 se na konci písmene t) slovo „a“ zrušuje.
18. V § 241 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje slovem „, a“ a doplňuje se písmeno v),
které zní: „v) údaje týkající se rizik udržitelnosti podle čl. 6 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu
21)
a Rady (EU) 2019/2088a údaje podle čl. 5 až 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady
22)
(EU) 2020/852.“. CELEX: 32019R2088
32020R0852
19. V § 241 se doplňuje odstavec 6, který zní:
„(6) Nejsou-li rizika týkající se udržitelnosti relevantní, musí údaje podle odstavce 1 písm. v) obsahovat vysvětlení důvodů pro takový závěr.“. CELEX: 32019R2088
20. § 242 se zrušuje.
CELEX: 32019L1160
21. V § 272 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „mít smluvně nabytý“ nahrazují slovy
„smluvně nabýt“.
22. V § 291 odst. 1 se za slovo „limit“ vkládá čárka a slova „a 5“ se nahrazují slovy „, 6 a 8“.
CELEX: 32011L0061
23. Za § 297 se vkládají nové § 297a až 297c, které včetně nadpisů znějí:
„§ 297a
Předběžné nabízení investic
(1) Předběžným nabízením investic je činnost obhospodařovatele oprávněného přesáhnout rozhodný limit se sídlem v členském státě nebo jeho zástupce spočívající v poskytování informací o investičních strategiích nebo investičních představách osobám uvedeným v § 2a odst. 1 nebo 2 zákona o podnikání na kapitálovém trhu a osobám, které jsou podle zákona o podnikání na kapitálovém trhu nebo podle práva jiného členského státu považovány ve vztahu k investicím do daného fondu za zákazníka, který je profesionálním zákazníkem s bydlištěm nebo sídlem v členském státě, jejímž cílem je prověřit zájem těchto osob o speciální fond, fond kvalifikovaných investorů nebo o srovnatelný zahraniční investiční fond, jehož domovským státem je členský stát, nebo o jeho podfond nebo srovnatelné zahraniční zařízení, jestliže
a) tento fond nebo jeho podfond nebyl dosud vytvořen, nebo
b) tento fond nebo jeho podfond byl vytvořen, ale ve vztahu k nabízení investic do tohoto fondu nebo podfondu 1. nebyla podána žádost o zápis do seznamu podle § 309, nebylo učiněno oznámení podle § 312 odst. 1 ani obhospodařovatel obhospodařovatel tohoto fondu neobdržel sdělení orgánu dohledu jiného členského státu, ve kterém má sídlo, srovnatelné se sdělením České národní banky podle § 313 odst. 3, jde-li o nabízení investorům s bydlištěm nebo sídlem v České republice, nebo 2. nebylo učiněno oznámení podle § 312 odst. 1 nebo srovnatelné oznámení podle práva jiného členského státu, jde-li o nabízení investorům s bydlištěm nebo sídlem v tomto jiném členském státě. (2) O předběžné nabízení investic podle odstavce 1 se nejedná, pokud je tato činnost nabízením investic do investičního fondu nebo do zahraničního investičního fondu.
§ 297b
(1) Předběžné nabízení investic lze v České republice vykonávat, pokud informace sdělené potenciálním investorům
a) nejsou dostatečné k tomu, aby investorům umožnily zavázat se k nabytí podílů na konkrétním investičním fondu,
b) nepředstavují upisovací formuláře nebo podobné dokumenty ve formě návrhu nebo v konečné podobě nebo
c) nepředstavují statut, společenskou smlouvu, sdělení klíčových informací, prospekt nebo obdobné dokumenty v konečné podobě, které se vyhotovují při vzniku investičního fondu či při nabízení investičního fondu, který nebyl dosud zřízen. (2) Je-li v rámci předběžného nabízení podle odstavce 1 poskytnut návrh prospektu nebo dokumentů souvisejících s nabízením investičního fondu, nesmí takový dokument obsahovat informace, které by ve svém souhrnu umožnily investorům učinit investiční rozhodnutí, a musí jasně stanovit, že
a) nepředstavuje nabídku ani výzvu k upisování podílů na investičním fondu a
b) nelze na informace, které jsou v něm obsažené, spoléhat, neboť jsou neúplné a mohou podléhat změně. (3) Obhospodařovatel oprávněný přesáhnout rozhodný limit nemusí oznámit České národní bance obsah ani adresáty předběžného nabízení ani splnit před vykonáním předběžného nabízení jakékoli další podmínky nebo požadavky kromě těch, které jsou uvedeny v odstavcích 1, 2 a 4 až 8 a v § 297c. (4) Obhospodařovatel zajistí, aby investoři nenabývali podíly v investičním fondu prostřednictvím předběžného nabízení a aby investoři kontaktovaní v rámci předběžného nabízení mohli získat podíly v daném investičním fondu pouze v rámci nabízení investic podle tohoto zákona. (5) Upsání cenných papírů a zaknihovaných cenných papírů investorům vydávaných fondem podle odstavce 1, který je uvedený v informacích poskytnutých v souvislosti s předběžným nabízením nebo zřízeného na základě předběžného nabízení ve lhůtě 18 měsíců poté, co obhospodařovatel zahájil předběžné nabízení, se považuje za výsledek nabízení a ustanovení tohoto zákona o oznamování nabízení investic do těchto fondů se použijí obdobně. (6) Třetí osoba smí předběžně nabízet investice jménem obhospodařovatele na účet investičního fondu, pokud
a) má povolení k činnosti obchodníka s cennými papíry nebo evropského obchodníka s cennými papíry,
b) má povolení k obhospodařování investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu,
c) tak činí jako banka nebo zahraniční banka, nebo
d) tak činí jako vázaný zástupce osoby podle písmena a), b) nebo c). (7) Pro třetí osobu předběžně nabízející investice podle odstavce 6 se odstavce 1 až 5 a 8 a § 297c použijí obdobně. (8) Obhospodařovatel investičního fondu podle odstavce 1 vede o průběhu předběžného nabízení záznamy.
§ 297c
(1) Obhospodařovatel do 2 týdnů poté, co zahájil předběžné nabízení investic v České republice nebo v členském státě, tuto skutečnost písemně oznámí České národní bance. (2) V oznámení podle odstavce 1 uvede obhospodařovatel
a) údaje o tom, ve kterých členských státech je nebo bylo předběžné nabízení investic vykonáváno a po jakou dobu,
b) stručný popis předběžného nabízení investic včetně informací o představených investičních strategiích či představ o investování a
c) seznam investičních fondů a jejich podfondů, jež jsou nebo byly předmětem předběžného nabízení investic. (3) Česká národní banka neprodleně informuje o oznámení podle odstavce 1 orgány dohledu členských států, v nichž obhospodařovatel vykonává nebo vykonával předběžné nabízení investic. (4) Na žádost orgánu dohledu jiného členského státu, v němž obhospodařovatel vykonává nebo vykonával předběžné nabízení investic, sdělí Česká národní banka další informace týkající se předběžného nabízení investic na území tohoto jiného členského státu.“. CELEX: 32019L1160
24. V § 302 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Oznámení podle odstavce 1 obsahuje také
potřebné údaje, včetně adresy pro doručování ve věci peněžitých plnění uložených orgánem jiného členského státu, ve kterém mají být investice veřejně nabízeny, a informací o způsobu plnění úkolů podle § 306.“. CELEX: 32019L1160
25. V § 302 se doplňují nové odstavce 7 až 9, které znějí:
„(7) V případě změny informací v oznámení podle odstavce 1 oznámí obhospodařovatel dotčeného standardního fondu tuto změnu písemně jak České národní bance, tak orgánu dohledu jiného členského státu, ve kterém mají být investice veřejně nabízeny, nejpozději jeden měsíc před provedením uvedené změny. (8) Pokud v důsledku změny podle odstavce 7 již dotčený standardní fond není v souladu s právními předpisy, oznámí Česká národní banka tomuto fondu a orgánu dohledu jiného členského státu, ve kterém mají být investice dotčeného fondu veřejně nabízeny, do 15 pracovních dnů od obdržení veškerých dokumentů podle odstavce 7, že uvedenou změnu nesmí provést. (9) Pokud byla změna podle odstavce 7 provedena po předání informace podle odstavce 8 a v důsledku této změny již dotčený standardní fond není v souladu s právními předpisy, přijme Česká národní banka veškerá vhodná opatření, včetně výslovného zákazu nabízení dotčeného standardního fondu, pokud je to nezbytné, a bez zbytečného odkladu tuto skutečnost včetně přijatých opatření oznámí orgánu dohledu jiného členského státu, ve kterém mají být investice do tohoto standardního fondu veřejně nabízeny.“. CELEX: 32019L1160
26. Za § 304 se vkládá nový § 304a, který zní:
„§ 304a
(1) Účinky oznámení podle § 302 odst. 1 zanikají doručením písemného oznámení obhospodařovatele standardního fondu České národní bance o zániku účinků oznámení podle § 302 odst. 1 vůči jinému členskému státu, které obsahuje údaje o splnění těchto podmínek:
a) po dobu nejméně 30 pracovních dnů byla zveřejněna jednotná nabídka na odkup všech cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů vydávaných tímto standardním fondem určená přímo nebo nepřímo všem vlastníkům těchto cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů se sídlem nebo bydlištěm v dotčeném členském státě, a to bez jakýchkoliv srážek, přirážek nebo úplat,
b) úmysl zrušit opatření zavedená za účelem veřejného nabízení investic do tohoto standardního fondu v dotčeném členském státě byl zveřejněn alespoň elektronicky ve veřejném sdělovacím prostředku, který je běžně používán pro veřejné nabízení investic do standardních fondů nebo zahraničních investičních fondů srovnatelných se standardním fondem v dotčeném členském státě a který je vhodný pro typického investora investujícího do takovýchto fondů, a
c) veškeré závazky ze smluv, které umožňují veřejné nabízení investic do tohoto standardního fondu v daném členském státě, budou nejpozději ke dni zániku účinků oznámení podle § 302 odst. 1 ukončeny nebo změněny tak, aby toto veřejné nabízení již nebylo po tomto dni možné. (2) Informace zveřejněné podle odstavce 1 písm. a) a b) musí obsahovat popis důsledků pro vlastníky cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů vydávaných tímto standardním fondem, pokud nepřijmou nabídku na odkup, a musí být zveřejněny v úředním jazyce dotčeného členského státu nebo v jazyce, ve kterém lze předkládat dokumenty orgánu dohledu dotčeného členského státu. (3) Česká národní banka do 15 pracovních dní ode dne, kdy obdržela oznámení podle odstavce 1, které má předepsané náležitosti a netrpí vadami, odešle toto oznámení orgánu dohledu dotčeného členského státu a evropskému orgánu dohledu. Česká národní banka sdělí obhospodařovateli dotčeného standardního fondu bez zbytečného odkladu, že oznámení podle odstavce 1 odeslala. (4) Po zániku účinků oznámení podle § 302 odst. 1 nesmí být investice do dotčeného standardního fondu v dotčeném členském státě veřejně nabízeny. (5) Po zániku účinků oznámení podle § 302 odst. 1 musí být vlastníkům cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů vydávaných dotčeným standardním fondem, kteří mají sídlo nebo bydliště v dotčeném členském státě, poskytnuty aktuální dokumenty podle § 304 odst. 1 písm. a) až d) a údaje podle § 304 odst. 1 písm. e) prostřednictvím prostředku komunikace na dálku v úředním jazyce dotčeného členského státu nebo v jazyce, ve kterém lze předkládat dokumenty orgánu dohledu dotčeného členského státu. (6) Dokumenty a údaje podle odstavce 5 musí být zaslány i České národní bance. Česká národní banka zašle tyto dokumenty a údaje orgánu dohledu dotčeného členského státu.“. CELEX: 32019L1160
27. V § 305 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3) Zakazuje se veřejně nabízet v České republice investice do zahraničního investičního fondu srovnatelného se standardním fondem ode dne, kdy obhospodařovatel tohoto fondu obdrží sdělení orgánu dohledu jiného členského státu, který je domovským státem tohoto fondu, srovnatelné se sdělením České národní banky podle § 304a odst. 3 věty třetí.“. CELEX: 32019L1160
28. § 306 zní:
„§ 306
(1) Jsou-li v České republice veřejně nabízeny investice do zahraničního investičního fondu srovnatelného se standardním fondem, musí být v České republice zajištěn způsob
a) provádění pokynů týkajících se vydávání, upisování a odkupování cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů vydávaných tímto fondem v České republice a provádění souvisejících plateb v souladu s podmínkami obsaženými v dokumentech podle § 307,
b) poskytování informací investorům o způsobu, jakým mohou být pokyny podle písmene a) prováděny, a o rozdělování a vyplácení podílů na zisku a jiných výnosů z majetku tohoto fondu v České republice,
c) stanovení vhodných postupů a opatření, jež zajistí řádné projednání stížností investora a odstranění veškerých omezení pro investory při uplatňování jejich práv,
d) zpřístupňování informací a dokumentů investorům ke kontrole a k získání kopií, za obdobných podmínek, jako podle § 307,
e) poskytování informací investorům týkajících se úkolů, které osoby plní, na trvalém nosiči informací, a
f) působení kontaktního místa pro komunikaci s příslušnými orgány. (2) Činnosti podle odstavce 1 lze zajišťovat elektronickým nebo jiným způsobem umožňujícím dálkový přístup. (3) Činnosti podle odstavce 1 musí být zajištěny zahraničním investičním fondem srovnatelným se standardním fondem podle odstavce 1 nebo bankou, zahraniční bankou s pobočkou v České republice, obchodníkem s cennými papíry nebo osobou podle § 24 odst. 5 nebo § 28 odst. 1 zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu samostatně nebo společně na základě dohody v písemné formě. (4) Dohoda podle odstavce 3 stanoví
a) které z úkolů podle odstavce 1 neprovádí zahraniční investiční fond srovnatelný se standardním fondem a
b) že zahraniční investiční fond srovnatelný se standardním fondem předá veškeré relevantní informace a dokumenty protistraně dohody. (5) Činnosti podle odstavce 1 musí být zajištěny
a) v českém jazyce, nebo
b) v jazyce, jehož použití pro tyto účely Česká národní banka stanoví vyhláškou.“. CELEX: 32019L1160
29. V § 312 odst. 2 písm. f) se slovo „a“ zrušuje.
30. V § 312 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena h) a i), která
znějí: „h) nezbytné údaje, včetně adresy pro doručování ve věci peněžitých plnění uložených orgánem dohledu hostitelského členského státu a
i) údaje o tom, jakým způsobem jsou zajišťovány činnosti podle § 315a.“. CELEX: 32019L1160
31. § 314 zní:
„§ 314
(1) Jsou-li v jiném členském státě nabízeny investice podle § 311, oznamovatel oznámí České národní bance a příslušnému orgánu dohledu hostitelského státu každou změnu ve skutečnostech oznámených podle § 312 nejpozději 1 měsíc přede dnem jejího provedení. (2) Nemůže-li oznamovatel pro překážku, která nastala nezávisle na jeho vůli, lhůtu podle odstavce 1 dodržet, oznámí změnu bez zbytečného odkladu poté, kdy tato překážka pomine. (3) Česká národní banka rozhodne do 15 pracovních dnů ode dne, kdy jí došlo oznámení podle odstavce 1, že odmítá sdělit orgánu dohledu hostitelského státu změnu podle odstavce 1, jestliže oznamovatel neplní nebo s ohledem na plánovanou změnu nelze očekávat, že nadále bude plnit povinnosti uložené obhospodařovateli oprávněnému přesáhnout rozhodný limit tímto zákonem, na základě tohoto zákona nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie vydaným na základě směrnice Evropského parlamentu a Rady upravující správce alternativních
6)
investičních fondů. (4) Česká národní banka bez zbytečného odkladu informuje příslušný orgán dohledu hostitelského státu o každé změně oznámené podle odstavce 1, včetně toho, že se jedná o případ podle odstavce 3.“. CELEX: 32019L1160
32. Za § 314 se vkládá nový § 314a, který včetně poznámky pod čarou č. 23 zní:
„§ 314a
(1) Účinky oznámení podle § 312 odst. 1 zanikají doručením písemného oznámení obhospodařovatele dotčeného investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu České národní bance o zániku účinků oznámení podle § 302 odst. 1 vůči jinému členskému státu, které obsahuje údaje o splnění těchto podmínek:
a) po dobu nejméně 30 pracovních dnů byla zveřejněna jednotná nabídka na odkup všech cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů vydávaných tímto investičním fondem nebo zahraničním investičním fondem určená přímo nebo nepřímo všem vlastníkům těchto cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů se sídlem nebo bydlištěm v dotčeném členském státě, a to bez jakýchkoliv srážek, přirážek nebo úplat; to neplatí pro investiční fond nebo zahraniční investiční fond, který je uzavřeným alternativním investičním fondem
23)
podle nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 694/2014nebo evropským fondem dlouhodobých investic podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího
18)
evropské fondy dlouhodobých investic,
b) úmysl zrušit opatření zavedená za účelem nabízení investic do tohoto investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu v dotčeném členském státě byl zveřejněn alespoň elektronicky ve veřejném sdělovacím prostředku, který je běžně používán pro nabízení investic do speciálních fondů, do fondů kvalifikovaných investorů nebo do srovnatelných zahraničních investičních fondů srovnatelných v dotčeném členském státě a který je vhodný pro typického investora investujícího do takovýchto fondů, a
c) veškeré závazky ze smluv, které umožňují nabízení investic do dotčeného investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu v daném členském státě, budou nejpozději ke dni zániku účinků oznámení podle § 312 odst. 1 ukončeny nebo změněny tak, aby toto nabízení již nebylo po tomto dni možné. (2) Informace zveřejněné podle odstavce 1 písm. a) a b) musí obsahovat popis důsledků pro vlastníky cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů vydávaných tímto investičním fondem nebo zahraničním investičním fondem, pokud nepřijmou nabídku na odkup, a musí být zveřejněny v úředním jazyce dotčeného členského státu nebo v jazyce, ve kterém lze předkládat dokumenty orgánu dohledu dotčeného členského státu. (3) Česká národní banka do 15 pracovních dní ode dne, kdy obdržela oznámení podle odstavce 1, které má předepsané náležitosti a netrpí vadami, odešle toto oznámení orgánu dohledu dotčeného členského státu a evropskému orgánu dohledu. Česká národní banka sdělí obhospodařovateli dotčeného investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu bez zbytečného odkladu, že oznámení podle odstavce 1 odeslala. (4) Po zániku účinků oznámení podle § 312 odst. 1 nesmí být investice do dotčeného standardního fondu v dotčeném členském státě nabízeny. (5) Po zániku účinků oznámení podle § 312 odst. 1 musí být vlastníkům cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů vydávaných dotčeným standardním fondem, kteří mají sídlo nebo bydliště v dotčeném členském státě, poskytnuty aktuální dokumenty podle § 304 odst. 1 písm. a) až d) a údaje podle § 304 odst. 1 písm. e) prostřednictvím prostředku komunikace na dálku v úředním jazyce dotčeného členského státu nebo v jazyce, ve kterém lze předkládat dokumenty orgánu dohledu dotčeného členského státu. (6) Dokumenty a údaje podle odstavce 5 musí být zaslány i České národní bance. Česká národní banka zašle tyto dokumenty a údaje orgánu dohledu dotčeného členského státu. ________________
23) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 694/2014 ze dne 17. prosince 2013, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2011/61/EU, pokud jde o regulační technické normy určující typy správců alternativních investičních fondů.“. CELEX: 32019L1160
33. Za § 315 se vkládá nový § 315a, který zní:
„§ 315a
(1) Jsou-li v České republice veřejně nabízeny investice jiným než kvalifikovaným investorům do zahraničního investičního fondu srovnatelného se speciálním fondem, musí být v České republice zajištěn způsob
a) provádění pokynů týkajících se vydávání, upisování a odkupování cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů vydávaných tímto fondem v České republice a provádění souvisejících plateb v souladu s podmínkami obsaženými v dokumentech podle § 307,
b) poskytování informací investorům o způsobu, jakým mohou být pokyny podle písmene a) prováděny, a o rozdělování a vyplácení podílů na zisku a jiných výnosů z majetku tohoto fondu v České republice,
c) stanovení vhodných postupů a opatření, jež zajistí řádné projednání stížností investora a odstranění veškerých omezení pro investory při uplatňování jejich práv,
d) zpřístupňování informací a dokumentů investorům ke kontrole a k získání kopií, za podmínek obdobných podmínkám podle § 241,
e) poskytování informací investorům týkajících se úkolů, které osoby plní, na trvalém nosiči informací,
f) působení kontaktního místa pro komunikaci s příslušnými orgány. (2) Činnosti podle odstavce 1 lze zajišťovat elektronickým nebo jiným způsobem umožňujícím dálkový přístup. (3) Činnosti podle odstavce 1 musí být zajištěny obhospodařovatelem zahraničního investičního fondu srovnatelného se speciálním fondem podle odstavce 1 nebo bankou, zahraniční bankou s pobočkou v České republice, obchodníkem s cennými papíry nebo osobou podle § 24 odst. 5 nebo podle § 28 odst. 1 zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu samostatně nebo společně na základě dohody v písemné formě. (4) Dohoda podle odstavce 3 stanoví,
a) které z úkolů podle odstavce 1 neprovádí obhospodařovatel zahraničního investičního fondu srovnatelného se speciálním fondem a
b) že obhospodařovatel zahraničního investičního fondu srovnatelný se speciálním fondem předá veškeré relevantní informace a dokumenty protistraně dohody. (5) Činnosti podle odstavce 1 musí být zajištěny
a) v českém jazyce, nebo
b) v jazyce, jehož použití pro tyto účely Česká národní banka stanoví vyhláškou.“. CELEX: 32019L1160
34. V § 329 odst. 6 se slova „2 měsíců ode dne, kdy jí došlo oznámení podle § 328 odst. 1,
že“ nahrazují slovy „15 pracovních dnů ode dne, kdy jí došlo oznámení podle § 328 odst. 1, že obhospodařovatel nesmí takovou změnu provést a že Česká národní banka“. CELEX: 32019L1160
35. V § 331 odst. 3 se slova „2 měsíců“ nahrazují slovy „15 pracovních dnů“ a slova
„nepovažuje-li tuto změnu za vhodnou z důvodu organizační struktury nebo finanční situace oznamovatele“ se nahrazují slovy „jestliže oznamovatel neplní nebo s ohledem na plánovanou změnu nelze očekávat, že nadále bude plnit povinnosti uložené obhospodařovateli oprávněnému obhospodařovat standardní fondy nebo zahraniční investiční fondy srovnatelné se standardním fondem tímto zákonem, na základě tohoto zákona nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie vydaným na základě směrnice Evropského parlamentu a Rady upravující koordinaci v oblasti kolektivního
4)
investování“. CELEX: 32019L1160
36. V § 331 odst. 4 se slova „2 měsíců“ nahrazují slovy „15 pracovních dnů“.
CELEX: 32019L1160
37. V § 361 odstavec 2 zní:
„(2) Investiční fond uvedený v § 9 odst. 1 se zrušuje s likvidací a jeho likvidátora jmenuje Česká národní banka, jestliže byl jeho obhospodařovatel zrušen s likvidací, nebo mu zaniklo oprávnění obhospodařovat tento fond, a Česká národní banka nerozhodla do 3 měsíců ode dne, kdy příslušný orgán obhospodařovatele rozhodl o jeho zrušení s likvidací, nebo ode dne, kdy mu zaniklo oprávnění obhospodařovat tento fond, o převodu obhospodařování tohoto fondu na jiného obhospodařovatele podle § 541.“.
38. V § 361 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3) Investiční fond uvedený v § 9 odst. 1 se zrušuje s likvidací a jeho likvidátora jmenuje Česká národní banka, jestliže nemá déle než 3 měsíce obhospodařovatele oprávněného k obhospodařování tohoto investičního fondu.“.
39. V § 375 písm. c) se za slovo „banka“ vkládají slova „do 3 měsíců ode dne zániku
oprávnění obhospodařovatele podílového fondu tento fond obhospodařovat“.
40. V nadpisu § 461 se doplňují slova „nebo v jiném členském státě“.
41. V § 461 odst. 3 větě první a odst. 4 se za slovo „republice“ vkládají slova „nebo v jiném
členském státě“.
42. V § 534 se za písmeno j) vkládá nové písmeno k), které zní:
„k) obhospodařovatel a administrátor zahraničního investičního fondu, a to v rozsahu, v jakém jsou nebo byly investice do tohoto fondu nabízeny v České republice a v jakém nepodléhá dohledu orgánu dohledu domovského členského státu,“. Dosavadní písmena k) a l) se označují jako písmena l) a m). CELEX: 32019L1160
43. V § 598 se doplňuje odstavec 5, který zní:
„(5) Zápis zahraničního investičního fondu do seznamu vedeného Českou národní bankou podle § 597 trvá do konce kalendářního roku následujícího po kalendářním roce, ve kterém byl zápis proveden. Zápis zahraničního investičního fondu do seznamu vedeného Českou národní bankou podle § 597 se obnoví vždy o dalších 12 měsíců zaplacením správního poplatku. Česká národní banka potvrdí zahraničnímu investičnímu fondu zaplacení správního poplatku bez zbytečného odkladu. Česká národní banka provede výmaz zahraničního investičního fondu ze seznamu vedeného Českou národní bankou podle § 597 uplynutím doby platnosti zápisu.“.
44. V § 599 odst. 1 písm. a) a v § 604 odst. 1 písm. a) se slova „č. 438/2016, v platném znění,
nebo“ nahrazují slovy „č. 438/2016, v platném znění,“ a za slova „2017/1131, v platném znění“ se vkládají slova „, podle čl. 3 až 13 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU)
21)
2019/2088, nebo podle čl. 5 až 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU)
22)
2020/852“. CELEX: 32019R2088
32020R0852
45. V § 605 odst. 5 se slova „242 nebo 243“ nahrazují slovy „243 nebo čl. 4 nařízení
Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1156“. CELEX: 32019L1160
32019R1156
46. V § 610 odst. 2 se slova „a zahraniční osoba s povolením podle § 481 uvedená v § 29
odst. 1 písm. c)“ nahrazují slovy „, samosprávný investiční fond uvedený v § 29 odst. 2 písm. a) nebo b) a zahraniční osoba s povolením podle § 481 uvedená v § 29 odst. 1 písm. c) nebo § 29 odst. 2 písm. c)“.
47. V § 614 odst. 1 písm. j) a v § 618 odst. 1 písm. j) se za slovo „podle“ vkládají slova „§ 467
odst. 4 nebo“.
48. V § 614 odst. 1 a v § 618 odst. 1 se na konci písmene n) slovo „nebo“ zrušuje.
49. V § 614 a v § 618 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje slovem „, nebo“ a doplňuje se
písmeno p), které zní: „p) předběžně nabídne investici do fondu kvalifikovaných investorů, do speciálního fondu nebo do srovnatelného zahraničního investičního fondu v rozporu s § 297a až 297c, čl. 4a nařízení
7)
Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 345/2013nebo čl. 4a nařízení Evropského
9)
parlamentu a Rady (EU) č. 346/2013.“. CELEX: 32019L1160
32019R1156
Čl. XV
Přechodné ustanovení
Zápis zahraničního investičního fondu do seznamu vedeného Českou národní bankou podle § 597 zákona č. 240/2013 Sb., ve znění zákona č. 336/2014 Sb., který byl v tomto seznamu zapsán přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, trvá do 31. prosince 2023.
ČÁST ČTRNÁCTÁ
Změna zákona o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci
svěřenských fondů
Čl. XVI
V § 66 písm. c) zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických
a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů, ve znění zákona č. 460/2016 Sb. a zákona č. 33/2020 Sb., se za slovo „zprávy“ vkládají slova „nebo výroční finanční zprávy“.
ČÁST PATNÁCTÁ
Změna zákona o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu
Čl. XVII
Zákon č. 374/2015 Sb., o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu,
ve znění zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 182/2018 Sb., zákona č. 307/2018 Sb., zákona č. 111/2019 Sb. a zákona č. 298/2021 Sb., se mění takto:
1. V § 2 odst. 1 písm. b) se slova „2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU)
č. 575/2013, která má povinnost mít minimální počáteční kapitál alespoň 730 000“
32)
nahrazují slovy „22 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2033, která má povinnost mít minimální počáteční kapitál alespoň 750 000“. Poznámka pod čarou č. 32 zní:
32) „Nařízení Evropského Parlamentu a Rady (EU) 2019/2033 ze dne 27. listopadu 2019 o obezřetnostních požadavcích na investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 1093/2010, (EU) č. 575/2013, (EU) č. 600/2014 a (EU) č. 806/2014, v platném znění.“. CELEX: 32019L2034
2. V § 3 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který včetně
poznámky pod čarou č. 33 zní: „(2) Osoba podle odstavce 1, které bylo uděleno povolení podle čl. 14 nařízení
33)
Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012, není povinnou osobou podle tohoto zákona. ________________
33) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 ze dne 4. července 2012 o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů, v platném znění.“.
CELEX: 32021R0023
3. V § 23 odstavec 2 včetně poznámky pod čarou č. 34 zní:
„(2) Instituce navrhne ve lhůtě 2 týdnů ode dne doručení oznámení podle odstavce 1 České národní bance opatření, která povedou ke splnění minimálního požadavku nebo vnitřního minimálního požadavku a splnění kombinované kapitálové rezervy, a časový harmonogram pro jejich uplatnění zohledňující důvody vzniku podstatných překážek způsobilosti k řešení krize, jestliže tyto podstatné překážky jsou důsledkem toho, že instituce
a) splňuje kombinovanou kapitálovou rezervu nad rámec požadavků na kapitál podle
32)
1. čl. 11 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2033, a požadavku na kapitál uloženého jí v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování nebo prostřednictvím opatření k nápravě k řešení jiných rizik než rizika nadměrné páky
6)
podle jiného právního předpisu, ale nesplňuje kombinovanou kapitálovou rezervu nad rámec minimálního požadavku nebo vnitřního minimálního požadavku určeného v procentech v poměru k celkovému objemu rizikové expozice, jedná-li se o instituci, která je osobou podle čl. 4 odst. 1 bodu 22 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU)
32)
2019/2033a nevztahují se na ni požadavky nařízení Evropského parlamentu a Rady
34)
(EU) č. 575/2013, nebo
34)
2. čl. 92 odst. 1 písm. a) až c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a požadavku na kapitál uloženého jí v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování nebo prostřednictvím opatření k nápravě k řešení jiných rizik než rizika nadměrné páky
6)
podle jiného právního předpisu, ale nesplňuje kombinovanou kapitálovou rezervu nad rámec minimálního požadavku nebo vnitřního minimálního požadavku určeného v procentech v poměru k celkovému objemu rizikové expozice, nejedná-li se o instituci podle bodu 1, nebo
b) nesplňuje požadavek na kapitál a způsobilé závazky podle čl. 92a a 494 nařízení Evropského
34)
parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, minimální požadavek nebo vnitřní minimální požadavek. ________________
34) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a o změně nařízení (EU) č. 648/2012, v platném znění.“. CELEX: 32019L2034
4. V § 26a odstavec 1 zní:
„(1) Povinná osoba, která má povinnost splňovat kombinovanou kapitálovou rezervu, neprodleně oznámí České národní bance, že
a) splňuje kombinovanou kapitálovou rezervu nad rámec požadavků na kapitál podle
32)
1. čl. 11 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2033a požadavků na kapitál uložených jí v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování nebo prostřednictvím opatření k nápravě k řešení jiných rizik než rizika nadměrné páky
6)
podle jiného právního předpisu, jedná-li se o instituci, která je osobou podle čl. 4 odst. 1
32)
bodu 22 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2033a nevztahují se na ni
34)
požadavky nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, nebo
34)
2. čl. 92 odst. 1 písm. a) až c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a požadavků na kapitál uložených jí v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování nebo prostřednictvím opatření k nápravě k řešení jiných rizik než rizika nadměrné páky
6)
podle jiného právního předpisu, nejedná-li se o instituci podle bodu 1, a
b) nesplňuje kombinovanou kapitálovou rezervu nad rámec minimálního požadavku nebo vnitřního minimálního požadavku určeného v procentech v poměru k celkovému objemu rizikové expozice.“. CELEX: 32019L2034
5. V § 64 odst. 4 větě první se za číslo „575/2013“ vkládají slova „, rozhodnutí o uložení
povinnosti podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu udržovat kapitál nad minimální úroveň požadavku na kapitál podle čl. 11 nařízení Evropského parlamentu
32)
a Rady (EU) 2019/2033“. CELEX: 32019L2034
6. V § 125 se doplňuje odstavec 6, který zní:
„(6) Instituci, která je osobou podle čl. 4 odst. 1 bodu 22 nařízení Evropského
32)
parlamentu a Rady (EU) 2019/2033a na kterou se nevztahují požadavky nařízení Evropského
34)
parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, se celkový objem rizikové expozice podle odstavce 2 písm. a) určí jako součin požadavku na kapitál podle čl. 11 odst. 1 nařízení Evropského
32)
parlamentu a Rady (EU) 2019/2033a koeficientu 12,5.“. CELEX: 32019L2034
7. V § 127a se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3) Instituci, která je osobou podle čl. 4 odst. 1 bodu 22 nařízení Evropského
32)
parlamentu a Rady (EU) 2019/2033a na kterou se nevztahují požadavky nařízení Evropského
34)
parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, se celkový objem rizikové expozice podle odstavce 1 písm. a) a odstavce 2 písm. a) určí jako součin požadavku na kapitál podle čl. 11 odst. 1 nařízení
32)
Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2033a koeficientu 12,5.“. CELEX: 32019L2034
8. V § 128b se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:
„(4) Instituci, která je osobou podle čl. 4 odst. 1 bodu 22 nařízení Evropského
32)
parlamentu a Rady (EU) 2019/2033a na kterou se nevztahují požadavky nařízení Evropského
34)
parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, nelze uložit požadavek na podřízenost vyšší než
a) 8 % kapitálu a závazků osoby podléhající řešení krize a
b) součet 1. dvojnásobku výše požadavku na kapitál podle čl. 11 odst. 1 nařízení Evropského
32)
parlamentu a Rady (EU) 2019/2033, 2. dvojnásobku výše požadavku na kapitál uloženého osobě podléhající řešení krize v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování nebo prostřednictvím opatření k nápravě podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu a 3. výše kombinované kapitálové rezervy.“. Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5. CELEX: 32019L2034
9. V § 129a odstavec 1 zní:
„(1) Česká národní banka určí instituci se sídlem na území České republiky, která není členem evropské finanční skupiny, minimální požadavek podle § 127a odst. 1 písm. a) jako součet částky
a) pro úhradu ztráty instituce, která odpovídá požadavku na kapitál uloženého instituci v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování nebo prostřednictvím opatření
6)
k nápravě podle jiného právního předpisua požadavku na kapitál podle
32)
1. čl. 11 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2033, jedná-li se o instituci, která je osobou podle čl. 4 odst. 1 bodu 22 nařízení Evropského parlamentu
32)
a Rady (EU) 2019/2033a na kterou se nevztahují požadavky nařízení Evropského
34)
parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, nebo
34)
2. čl. 92 odst. 1 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, nejedná-li se o instituci podle bodu 1, a
b) k rekapitalizaci, která umožní instituci, aby po uplatnění opatření k řešení krize, které provádí upřednostňovanou strategii řešení krize, plnila požadavek na kapitál uložený instituci v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování nebo prostřednictvím opatření
6)
k nápravě podle jiného právního předpisua současně požadavek na kapitál podle
32)
1. čl. 11 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2033, jedná-li se o instituci, která je osobou podle čl. 4 odst. 1 bodu 22 nařízení Evropského parlamentu
32)
a Rady (EU) 2019/2033a na kterou se nevztahují požadavky nařízení Evropského
34)
parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, nebo
34)
2. čl. 92 odst. 1 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, nejedná-li se o instituci podle bodu 1.“. CELEX: 32019L2034
10. V § 129c se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3) Instituci, která je osobou podle čl. 4 odst. 1 bodu 22 nařízení Evropského
32)
parlamentu a Rady (EU) 2019/2033a na kterou se nevztahují požadavky nařízení Evropského
34)
parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, se celkový objem rizikové expozice podle odstavce 1 a 2 určí jako součin požadavku na kapitál podle čl. 11 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu
32)
a Rady (EU) 2019/2033a koeficientu 12,5.“. CELEX: 32019L2034
11. V § 131 odstavec 1 zní:
„(1) Instituci, která je členem evropské finanční skupiny a není osobou podléhající řešení krize, Česká národní banka určí vnitřní minimální požadavek podle § 127a odst. 2 písm. a) jako součet částky
a) pro úhradu ztráty instituce, která odpovídá požadavku na kapitál uloženého instituci v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování nebo prostřednictvím opatření
6)
k nápravě podle jiného právního předpisua požadavku na kapitál podle
32)
1. čl. 11 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2033, jedná-li se o instituci, která je osobou podle čl. 4 odst. 1 bodu 22 nařízení Evropského parlamentu
32)
a Rady (EU) 2019/2033a na kterou se nevztahují požadavky nařízení Evropského
34)
parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, nebo
34)
2. čl. 92 odst. 1 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, nejedná-li se o instituci podle bodu 1, a
b) k rekapitalizaci, která umožní instituci, aby po odpisu a konverzi kapitálových nástrojů a vnitroskupinových způsobilých závazků nebo po uplatnění opatření k řešení krize na úrovni skupiny pro řešení krize, plnila požadavek na kapitál uložený instituci v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování nebo prostřednictvím opatření
6)
k nápravě podle jiného právního předpisua současně požadavek na kapitál podle
32)
1. čl. 11 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2033, jedná-li se o instituci, která je osobou podle čl. 4 odst. 1 bodu 22 nařízení Evropského parlamentu
32)
a Rady (EU) 2019/2033a na kterou se nevztahují požadavky nařízení Evropského
34)
parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, nebo
34)
2. čl. 92 odst. 1 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, nejedná-li se o instituci podle bodu 1.“. CELEX: 32019L2034
12. V § 132a se za odstavec 5 vkládá nový odstavec 6, který zní:
„(6) Česká národní banka nepožádá podle odstavce 5 o urovnání sporu ohledně vnitřního minimálního požadavku člena skupiny podléhající řešení krize, který je institucí, která
32)
je osobou podle čl. 4 odst. 1 bodu 22 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2033 a na kterou se nevztahují požadavky nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU)
34)
č. 575/2013, splňuje-li vnitřní minimální požadavek určený dotčeným orgánem příslušným k řešení krize podmínky podle § 131 a neliší se od minimálního požadavku o více než 2 % součinu požadavku na kapitál podle čl. 11 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU)
32)
2019/2033a koeficientu 12,5.“. Dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 7. CELEX: 32019L2034
13. V § 137 odst. 1 se vkládá nové písmeno e) zní:
„e) pravomoc uložit povinnost udržovat kapitál nad rámec požadavku podle čl. 11 nařízení
32)
Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2033, jedná-li se o instituci, která je osobou
32)
podle čl. 4 odst. 1 bodu 22 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2033 a na kterou se nevztahují požadavky nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU)
34)
č. 575/2013,“. Dosavadní písmena e) a f) se označují jako písmena f) a g). CELEX: 32019L2034
14. Na konci přílohy č. 4 se na samostatný řádek doplňuje věta „Instituci, která je osobou
32)
podle čl. 4 odst. 1 bodu 22 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2033 a na kterou se nevztahují požadavky nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU)
34)
č. 575/2013, se celkový objem rizikové expozice určí jako součin požadavku na kapitál
32)
podle čl. 11 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2033a koeficientu 12,5.“. CELEX: 32019L2034
ČÁST ŠESTNÁCTÁ
Změna zákona o spotřebitelském úvěru
Čl. XVIII
V § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, se věta druhá
nahrazuje větou „Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu.“. CELEX: 62018CJ0679
ČÁST SEDMNÁCTÁ
Změna zákona o distribuci pojištění a zajištění
Čl. XIX
Zákon č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění, ve znění zákona
č. 119/2020 Sb. a zákona č. 524/2020 Sb., se mění takto:
1. V poznámce pod čarou č. 1 se na konci textu věty druhé doplňují slova „, ve znění
směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/411 a nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/1935“. CELEX: 32019R1935
2. V § 13 odst. 1 se částka „1 250 000 EUR“ nahrazuje částkou „1 300 380 EUR“, částka
„1 850 000 EUR“ se nahrazuje částkou „1 924 560 EUR“ a za slova „předpis Evropské unie“ se vkládají slova „vydaný na základě směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/97“. CELEX: 32019R1935
3. V § 48 se doplňuje odstavec 6, který včetně poznámky pod čarou č. 7 zní:
„(6) Další požadavky na pravidla odměňování u rezervotvorného pojištění stanoví čl. 5
7)
nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2088. ________________
7) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2088 ze dne 27. listopadu 2019 o zveřejňování informací souvisejících s udržitelností v odvětví finančních služeb, v platném znění.“.
CELEX: 32019R2088
4. Poznámka pod čarou č. 4 zní:
4) „Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/2358 ze dne 21. září 2017, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/97, pokud jde o požadavky na dohled nad produktem a jeho řízení vztahující se na pojišťovny a distributory pojištění, v platném znění.“.
5. V § 54 odst. 3 písm. a) se částka „18 750 EUR“ nahrazuje slovy „19 510 EUR, nestanoví-
li přímo použitelný předpis Evropské unie vydaný na základě směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/97 jinak“. CELEX: 32019R1935
6. V § 108 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 10 000 000 Kč.“.
7. V § 114 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který včetně poznámky pod čarou č. 8
zní: „(2) Samostatný zprostředkovatel, vázaný zástupce nebo pojišťovací zprostředkovatel s domovským členským státem jiným, než je Česká republika, kteří zaměstnávají alespoň 3 zaměstnance, nebo pojišťovna se dopustí přestupku tím, že nesplní některou z povinností podle čl. 3 až 13 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2088 nebo čl. 5 až 7
8)
nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852. ________________
8) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 ze dne 18. června 2020 o zřízení rámce pro usnadnění udržitelných investic a o změně nařízení (EU) 2019/2088.“. CELEX: 32019R2088
32020R0852
Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.
8. V § 114 odst. 3 úvodní části ustanovení se slova „podle odstavce 1“ zrušují.
9. V § 114 odst. 3 se na konci textu písmene b) doplňují slova „, nebo podle odstavce 2“.
ČÁST OSMNÁCTÁ
ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ
Čl. XX
Zrušují se:
1. Nařízení vlády č. 190/2011 Sb., kterým se stanoví limity některých částek v eurech, pokud
jde o úpravu veřejné nabídky investičních cenných papírů, prospektu cenného papíru a informačních povinností emitenta některých investičních cenných papírů a dalších osob.
2. Nařízení vlády č. 242/2013 Sb., o sdělení klíčových informací speciálního fondu
a o způsobu poskytování sdělení a statutu speciálního fondu v jiné než listinné podobě.
ČÁST DEVATENÁCTÁ
ÚČINNOST
Čl. XXI
Tento zákon nabývá účinnosti třicátým dnem po dni jeho vyhlášení.
DŮVODOVÁ ZPRÁVA
Návrh zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti finančního trhu zejména v souvislosti s implementací předpisů Evropské unie týkajících se unie kapitálových trhů
1. Zhodnocení platného právního stavu
Stávající právní stav je třeba přizpůsobit několika novým evropským předpisům, které souvisí
s dokončením projektu Evropské unie (dále jen „EU“) s názvem unie kapitálových trhů
(Capital Markets Union, CMU), jehož cílem je integrovat kapitálové trhy členských států EU. V rámci tohoto projektu byly přijaty následující předpisy, které je třeba implementovat do právního řádu:
nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1156 ze dne 20. června 2019 o usnadnění přeshraniční distribuce fondů kolektivního investování a o změně nařízení
(EU) č. 345/2013, (EU) č. 346/2013 a (EU) č. 1286/2014 (dále jen „nařízení CBDF“),
směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1160 ze dne 20. června 2019, kterou se mění směrnice 2009/65/ES a 2011/61/EU, pokud jde o přeshraniční distribuci
subjektů kolektivního investování (dále jen „směrnice CBDF“),
nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/1935 ze dne 13. května 2019, kterým se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/97, pokud jde o regulační technické normy, jimiž se přizpůsobují základní částky v eurech pro pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu povolání a pro finanční kapacitu zprostředkovatelů pojištění a zajištění,
nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2033 ze dne 27. listopadu 2019 o obezřetnostních požadavcích na investiční podniky a o změně nařízení (EU)
č. 1093/2010, (EU) č. 575/2013, (EU) č. 600/2014 a (EU) č. 806/2014 (dále jen „IFR“),
směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2034 ze dne 27. listopadu 2019 o obezřetnostním dohledu nad investičními podniky a o změně směrnic 2002/87/ES,
2009/65/ES, 2011/61/EU, 2013/36/EU, 2014/59/EU a 2014/65/EU (dále jen „IFD“),
nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2160 ze dne 27. listopadu 2019, kterým se mění nařízení (EU) č. 575/2013, pokud jde o expozice v krytých dluhopisech,
směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2162 ze dne 27. listopadu 2019, o vydávání krytých dluhopisů a veřejném dohledu nad krytými dluhopisy a o změně
směrnic 2009/65/ES a 2014/59/EU (dále jen „CBD“),
nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2088 ze dne 27. listopadu 2019 o zveřejňování informací souvisejících s udržitelností v odvětví finančních služeb (dále
jen „nařízení SFDR“),
nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2089 ze dne 27. listopadu 2019, kterým se mění nařízení (EU) 2016/1011, pokud jde o referenční hodnoty EU pro transformaci hospodářství spjatou s klimatem, referenční hodnoty EU navázané na Pařížskou dohodu a zveřejňování informací týkajících se udržitelnosti pro referenční hodnoty,
nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2115 ze dne 27. listopadu 2019, kterým se mění směrnice 2014/65/EU a nařízení (EU) č. 596/2014 a (EU) 2017/1129, pokud jde o podporu využívání trhů pro růst malých a středních podniků, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2175 ze dne 18. prosince 2019, kterým se mění nařízení (EU) č. 1093/2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), nařízení (EU) č. 1094/2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění), nařízení (EU) č. 1095/2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy), nařízení (EU) č. 600/2014 o trzích finančních nástrojů, nařízení (EU) 2016/1011 o indexech, které jsou používány jako referenční hodnoty ve finančních nástrojích a finančních smlouvách nebo k měření výkonnosti investičních fondů, a nařízení (EU) 2015/847 o informacích doprovázejících převody peněžních prostředků,
směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2177 ze dne 18. prosince 2019, kterou se mění směrnice 2009/138/ES o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II), směrnice 2014/65/EU o trzích finančních nástrojů a směrnice (EU) 2015/849 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu,
nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 ze dne 18. června 2020 o zřízení rámce pro usnadnění udržitelných investic a o změně nařízení (EU) 2019/2088
(dále jen „nařízení o taxonomii“),
nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/1503 ze dne 7. října 2020 o evropských poskytovatelích služeb skupinového financování pro podniky a o změně
nařízení (EU) č. 2017/1129 a směrnice 2019/1937 (dále jen „nařízení o skupinovém financování“),
směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/1504 ze dne 7. října 2020, kterou se mění směrnice 2014/65/EU o trzích finančních nástrojů,
nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/23 ze dne 16. prosince 2020 o rámci pro ozdravné postupy a řešení krize ústředních protistran a o změně nařízení (EU) č. 1095/2010, (EU) č. 648/2012, (EU) č. 600/2014, (EU) č. 806/2014 a (EU) 2015/2365 a směrnic 2002/47/ES, 2004/25/ES, 2007/36/ES, 2014/59/EU a (EU) 2017/1132 (dále
jen „nařízení CCPRR“),
nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/337 ze dne 16. února 2021, kterým se mění nařízení (EU) 2017/1129, pokud jde o unijní prospekt pro oživení a cílené změny pro finanční zprostředkovatele, a směrnice 2004/109/ES, pokud jde o používání jednotného elektronického formátu pro podávání zpráv v souvislosti s výročními finančními zprávami, s cílem podpořit oživení po krizi způsobené onemocněním COVID-19 a
směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/338 ze dne 16. února 2021, kterou se mění směrnice 2014/65/EU, pokud jde o požadavky na informace, řízení produktů a limity pozic, a směrnice 2013/36/EU a (EU) 2019/878, pokud jde o použití těchto směrnic v případě investičních podniků, s cílem napomoci oživení po krizi způsobené
onemocněním COVID-19 (dále jen „MiFID COVID“).
Současně se upřesňuje transpozice/implementace ve vztahu k těmto předpisům:
směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/25/ES ze dne 21. dubna 2004 o nabídkách převzetí,
směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/109/ES ze dne 15. prosince 2004 o harmonizaci požadavků na průhlednost týkajících se informací o emitentech, jejichž cenné papíry jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu, a o změně směrnice
2001/34/ES (dále jen „transparenční směrnice“),
směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES ze dne 13. července 2009 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP),
směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU ze dne 8. června 2011 o správcích alternativních investičních fondů a o změně směrnic 2003/41/ES a 2009/65/ES
a nařízení (ES) č. 1060/2009 a (EU) č. 1095/2010 (dále jen „AIFMD“),
nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 ze dne 4. července 2012 o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů,
směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU ze dne 26. června 2013 o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků, o změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES a o zrušení směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS,
směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky, o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES,
směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/50/EU ze dne 22. října 2013, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/109/ES o harmonizaci požadavků na průhlednost týkajících se informací o emitentech, jejichž cenné papíry jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/71/ES o prospektu, který má být zveřejněn při veřejné nabídce nebo přijetí cenných papírů k obchodování a směrnice Komise 2007/14/ES, kterou se stanoví prováděcí pravidla k některým ustanovením směrnice 2004/109/ES,
směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně směrnic 2002/92/ES a 2011/61/EU ve znění směrnice
Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1034 (dále jen „MiFID II“),
směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/95/EU ze dne 22. října 2014, kterou se mění směrnice 2013/34/EU, pokud jde o uvádění nefinančních informací a informací týkajících se rozmanitosti některými velkými podniky a skupinami,
směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2341 ze dne 14. prosince 2016 o činnostech institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění (IZPP) a dohledu nad nimi
(přepracované znění) (dále jen „směrnice IORP“) a
směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/878 ze dne 20. května 2019, kterou se mění směrnice 2013/36/EU, pokud jde o osvobozené subjekty, finanční holdingové společnosti, smíšené finanční holdingové společnosti, odměňování, opatření a pravomoci v oblasti dohledu a opatření na zachování kapitálu. Návrh zákona rovněž zohledňuje tyto prováděcí EU předpisy:
směrnice Komise 2007/14/ES ze dne 8. března 2007 kterou se stanoví prováděcí pravidla k některým ustanovením směrnice 2004/109/ES o harmonizaci požadavků na průhlednost týkajících se informací o emitentech, jejichž cenné papíry jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu,
nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/761 ze dne 17. prosince 2014, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/109/ES, pokud jde o některé regulační technické normy týkající se významných účastí, prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/824 ze dne 25. května 2016, kterým se stanoví prováděcí technické normy, pokud jde o obsah a formát popisu fungování mnohostranných obchodních systémů a organizovaných obchodních systémů a oznámení Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU o trzích finančních nástrojů,
nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/565 ze dne 25. dubna 2016, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU, pokud jde o organizační požadavky a provozní podmínky investičních podniků a o vymezení pojmů pro účely zmíněné směrnice,
nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/566 ze dne 18. května 2016, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU o trzích finančních nástrojů, pokud jde o regulační technické normy pro poměr mezi neprovedenými pokyny a obchody s cílem zabránit vytváření podmínek narušujících řádné fungování trhu,
nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/568 ze dne 24. května 2016, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU o trzích finančních nástrojů, pokud jde o regulační technické normy pro přijímání finančních nástrojů k obchodování na regulovaných trzích,
nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/569 ze dne 24. května 2016, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU o trzích finančních nástrojů, pokud jde o regulační technické normy pro pozastavení obchodování s finančními nástroji a jejich stažení z obchodování,
nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/570 ze dne 26. května 2016, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU o trzích finančních nástrojů, pokud jde o regulační technické normy pro určení trhu významného z hlediska likvidity ve vztahu k oznamování dočasného zastavení obchodování,
nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/573 ze dne 6. června 2016, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU o trzích finančních nástrojů, pokud jde o regulační technické normy pro požadavky na zajištění spravedlivých a nediskriminačních služeb společného umístění a struktur poplatků,
nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/574 ze dne 7. června 2016, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU, pokud jde o regulační technické normy týkající se míry přesnosti obchodních hodin,
nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/575 ze dne 8. června 2016, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU o trzích finančních nástrojů, pokud jde o regulační technické normy týkající se údajů o kvalitě provádění obchodů, které mají zveřejňovat místa provádění,
nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/578 ze dne 13. června 2016, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU o trzích finančních nástrojů, pokud jde o regulační technické normy stanovující požadavky na dohody o tvorbě trhu a režimy tvorby trhu,
nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/584 ze dne 14. července 2016, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU, pokud jde o regulační technické normy upřesňující organizační požadavky na obchodní systémy,
nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/588 ze dne 14. července 2016, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU, pokud jde o regulační technické normy týkající se režimu kroků kotace pro akcie, cenné papíry nahrazující jiné cenné papíry a fondy obchodované v obchodním systému,
nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/589 ze dne 19. července 2016, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU, pokud jde o regulační technické normy upřesňující organizační požadavky na investiční podniky zabývající se algoritmickým obchodováním,
nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/591 ze dne 1. prosince 2016, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU, pokud jde o regulační technické normy pro uplatňování limitů pozic na komoditní deriváty,
nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/592 ze dne 1. prosince 2016, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU, pokud jde o regulační technické normy upřesňující kritéria k určení toho, kdy je činnost považována za doplňkovou k hlavní podnikatelské činnosti,
směrnice Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/593 ze dne 7. dubna 2016 kterou se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU, pokud jde o ochranu finančních nástrojů a peněžních prostředků patřících zákazníkům, povinnosti při řízení produktů a pravidla vztahující se na poskytování nebo přijímání poplatků, provizí nebo jiných peněžních či nepeněžních výhod,
prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/953 ze dne 6. června 2017, kterým se stanoví prováděcí technické normy, pokud jde o formát a harmonogram zpráv o pozicích podávaných investiční podniky a organizátory trhu provozujícími obchodní systém podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU o trzích finančních nástrojů,
prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/1005 ze dne 15. června 2017, kterým se stanoví prováděcí technické normy, pokud jde o formát a lhůty pro oznámení a zveřejnění pozastavení obchodování s finančními nástroji a jejich stažení z obchodování podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU o trzích finančních nástrojů,
nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/1018 ze dne 29. června 2016, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU o trzích finančních nástrojů, pokud jde o regulační technické normy upřesňující informace, jež mají oznamovat investiční podniky, organizátoři trhu a úvěrové instituce,
prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/1093 ze dne 20. června 2017, kterým se stanoví prováděcí technické normy, pokud jde o formát zpráv o pozicích investičních podniků a organizátorů trhu,
nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/1943 ze dne 14. července 2016, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU, pokud jde o regulační technické normy týkající se informací a požadavků pro účely povolování investičních podniků,
prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/1945 ze dne 19. června 2017, kterým se stanoví prováděcí technické normy, pokud jde o oznámení podávaná a přijímaná žádajícími a povolenými investičními podniky podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU,
nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/1946 ze dne 11. července 2017, kterým se doplňují směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES a 2014/65/EU, pokud jde o regulační technické normy ke stanovení seznamu všech informací, které mají být zahrnuty navrhovanými nabyvateli do oznámení navrhovaného nabytí kvalifikované účasti v investičním podniku,
prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/2382 ze dne 14. prosince 2017, kterým se stanoví prováděcí technické normy, pokud jde o standardní formuláře, šablony a postupy pro předávání informací v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU,
nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/1833 ze dne 14. července 2021, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU upřesněním kritérií k určení toho, kdy má být na úrovni skupiny určitá činnost považována za doplňkovou k hlavní podnikatelské činnosti. Je proto třeba provést implementaci právních norem týkajících se následujících problematik:
revize kapitálových požadavků na obchodníky s cennými papíry (dále jen „OCP“),
harmonizace právní úpravy krytých dluhopisů,
úpravy přeshraničního nabízení investičních fondů,
podpora růstu trhu malých a středních podniků (SME Growth Market),
zakotvení právní úpravy transparence v oblasti tzv. financování udržitelnosti,
harmonizace a zjednodušení přeshraničního poskytování služeb skupinového financování (tzv. crowdfunding). Kromě toho je potřeba v zákoně č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních
fondech, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZISIF“) reagovat na novelu zákona
č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích),
ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZOK“) zákonem č. 33/2020 Sb., která v § 46 odst. 3
ZOK zavedla povinnost, aby právnická osoba byla v orgánu jiné právnické osoby zastoupena jedinou fyzickou osobou. V současnosti je z § 154 odst. 5 ZISIF dovozováno, že obhospodařovatel může být zastoupen více fyzickými osobami a cílem navrhované úpravy je zachovat tento stávající právní stav. Dále v zákoně č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním
spoření, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDPS“) se navrhuje umožnit penzijním
společnostem přístup do základních registrů z důvodu kontroly poskytování státních příspěvků. S ohledem na přijetí nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/815 ze dne 17. prosince 2018, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/109/ES, pokud jde o regulační technické normy specifikace jednotného elektronického formátu
pro podávání zpráv, v platném znění (dále jen „nařízení ESEF“) se navrhuje revidovat
transpozici čl. 4 a 5 transparenční směrnice, a to včetně odkazů na čl. 10 směrnice o nabídkách převzetí (2004/25/ES) a čl. 20 účetní směrnice (2013/34/EU).
Revize kapitálových požadavků na OCP
V českém právním řádu jsou upraveny kapitálové požadavky na nebankovní OCP v zákoně č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen
„ZPKT“) a dále v zákoně č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZoB“), jestliže se jedná o OCP, kteří jsou bankou (tj. banky, které poskytují investiční služby).
Evropské požadavky vyplývající z evropského práva jsou zakotveny následovně. Stávající kapitálové požadavky na OCP jsou upraveny v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce
a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (dále jen „CRR“) a dále ve směrnici
Evropského Parlamentu a Rady č. 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky, o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES (dále jen
„CRD“). OCP podléhají tedy obezřetnostním pravidlům, která jsou obsažena v CRD a CRR,
ale také pravidlům, která regulují jejich činnost, co se týče požadavků, za nichž mohou OCP poskytovat investorům investiční služby. Tyto požadavky vyplývají ze směrnice MiFID II.
Harmonizace právní úpravy krytých dluhopisů
Právní úprava krytých dluhopisů je v českém právním řádu obsažena v zákoně č. 190/2004 Sb.,
o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZoDluh“). Jednalo se doposud o národní
úpravu, která nebyla dotčena transpozicí, neboť na půdě evropského práva regulace krytých dluhopisů, dosud chyběla. Nyní však byla vydána směrnice CBD, a to v režimu minimální harmonizace a obsahující celou řadu diskrecí pro odchylnou národní úpravu. Stávající právní úprava v ZoDluh (zejména po novele č. 307/2018 Sb.), je však již z cca 80 % s evropskou směrnicí CBD v souladu, neboť Ministerstvo financí ČR se při přípravě legislativního návrhu předmětné novely řídilo obdobně jako Evropská komise doporučeními Evropského orgánu pro bankovnictví (EBA). Až do vydání CBD harmonizovaná úprava krytých dluhopisů v právu EU chyběla. Kryté dluhopisy byly podle dřívější úpravy na evropské úrovni definovány pro účely toho, do čeho mohou investovat standardní fondy podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES ze dne 13. července 2009 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP)
(dále jen „UCITS“), což však nevyhovuje snaze o komplexní vymezení definice krytých
dluhopisů a politice unie kapitálových trhů. V souvislosti s novou úpravou bylo třeba novelizovat i zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon),
ve znění pozdějších předpisů (dále jen „InsZ“), aby se držitelé krytých dluhopisů mohli
dodatečně přihlašovat do insolvenčního řízení.
Úprava přeshraničního nabízení fondů kolektivního investování
Stávající právní úprava přeshraniční distribuce fondů kolektivního investování již je obsažena v ZISIF a dále v zákoně č. 15/1998 Sb., o dohledu v oblasti kapitálového trhu a o změně
a doplnění dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDKT“). S ohledem
na roztříštěnost právních řádů a snahy o usnadnění přeshraniční distribuce těchto fondů byla přijata evropská úprava, která je předmětem implementace tohoto návrhu zákona.
Podpora trhů pro růst malých a středních podniků
Stávající právní úprava trhů pro růst malých a středních podniků je upravena v § 73b a 73c ZPKT a jedná se o transpozici MiFID II. Tato transpoziční právní úprava se omezuje pouze na definici trhu malých a středních podniků, který je mnohostranným obchodním systémem splňujícím dodatečné požadavky. Další podpora vyplývá z evropských nařízení. Podpora trhů pro růst malých a středních podniků spočívá mimo jiné ve vyhotovení tzv. prospektu pro růst (SME growth prospectus), který nezatěžuje malé a střední podniky přílišnou administrativní náročností, což plyne přímo z čl. 15 nařízení Evropského Parlamentu a Rady (EU) č. 2017/1129 o prospektu, který má být uveřejněn při veřejné nabídce nebo přijetí cenných papírů k obchodování na regulovaném trhu, a o zrušení
směrnice 2003/71/ES (dále jen „nařízení o prospektu“).
Další podpora trhů pro růst malých a středních podniků spočívá v úlevě s ohledem na rozsah zveřejňovaných informací ve vztahu ke zneužití trhu. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014 ze dne 16. dubna 2014 o zneužívání trhu a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/6/ES a směrnic Komise 2003/124/ES, 2003/125/ES a 2004/72/ES
(dále jen „nařízení o zneužívání trhu“) umožňuje obchodním systémům, které provozují trh
malých a středních podniků, umístit vnitřní informace na webových stránkách obchodního systému namísto na webových stránkách emitenta, nebo umožňuje emitentům kotovaným na trhu malých a středních podniků vypracovávat seznamy zasvěcených osob pouze na žádost příslušného vnitrostátního orgánu. Určitý stimul, který má sloužit k podpoře trhu malých a středních podniků přináší rovněž nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 909/2014 o zlepšení vypořádání obchodů s cennými papíry v Evropské unii a centrálních depozitářích cenných papírů a o změně směrnic
98/26/ES a 2014/65/EU a nařízení (EU) č. 236/2012 (dále jen „CSDR“). Toto nařízení povoluje
trhům pro růst malých a středních podniků možnost uplatnit postup náhradní koupě až po uplynutí patnácti dnů od provedení obchodu v porovnání se čtyřmi dny u likvidních cenných papírů a až sedmi dnů u ostatních nelikvidních cenných papírů, a to s cílem zohlednit likviditu těchto trhů a umožnit zejména činnost tvůrců trhu na méně likvidních trzích.
Právní úprava tzv. financování udržitelnosti
Právní úprava tzv. financování udržitelnosti není v českém právním řádu zakotvena, resp. národní právní úpravu je třeba přizpůsobit evropskému přímo použitelnému nařízení. Zejména jde o nařízení SFDR a nařízení o taxonomii.
Harmonizace právní úpravy poskytování služeb skupinového financování
(tzv. crowdfunding)
Právní úprava poskytování služeb skupinového financování není v českém právním řádu upravena, resp. národní právní úpravu je třeba přizpůsobit evropskému přímo použitelnému nařízení.
Posílení pravomocí evropských orgánů dohledu
Dále je třeba český právní řád přizpůsobit evropským právním předpisům z legislativních návrhů revidujících evropský systém dohledu nad finančním trhem (tzv. ESA‘s review), konkrétně směrnice 2019/2177/EU ze dne 18. prosince 2019 mění směrnici 2009/138/ES o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II), směrnici 2014/65/EU o trzích finančních nástrojů a směrnici 2015/849/EU o předcházení využívání
finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu (dále jen „směrnice o ESAs“).
Tato úprava zahrnuje mj. revizi směrnice MiFID II a směrnice 2009/138/ES ze dne 25. listopadu 2009 o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu, ve znění
pozdějších předpisů (dále jen „Solvency II“).
Změny plynoucí z MiFID COVID
Směrnice MiFID COVID reaguje primárně na současnou pandemii, kdy je potřeba více komunikovat na dálku (s využitím elektronických prostředků). Také se reaguje na Brexit a jeho dopady na trhy s komoditními deriváty, kdy je potřeba zajistit soběstačnost EU ve vztahu k zemědělským a dalším důležitým komoditám. Za účelem podpory malých a středních podniků ve vztahu k jejich přístupu na kapitálové trhy se upravují výjimky pro výzkum poskytovaný ve vztahu k těmto podnikům (definovaným přes velikost tržní kapitalizace). Také se snižuje ochrana poskytovaná profesionálním zákazníkům a způsobilým protistranám, která se během pandemie ukázala jako zbytečně zatěžující, a to jak pro tyto zákazníky, tak i pro obchodníky s cennými papíry. Dočasně se pozastavuje jedna z reportovacích povinnost ve vztahu k best execution v § 73l ZPKT, kdy bude následně posouzeno, zda by nemělo dojít k trvalému zrušení této povinnosti (viz změnu navrženou v § 204d). Provádí se i další změny, například ve vztahu k dluhopisům s klauzulí make whole clause (doložka o právu na předčasné splacení) nebo ve vztahu k výměně investičních nástrojů (switching).
Změny plynoucí z nařízení CCPRR
Cílem nařízení CCPRR je zajistit, aby ústřední protistrany stanovily opatření umožňující ozdravení v případě finančních problémů, aby byly zachovány zásadní funkce ústřední protistrany, která je v krizové situaci, nebo jí krizová situace hrozí, a současně ukončeny zbývající činnosti prostřednictvím běžného úpadkového řízení a aby byla zachována finanční stabilita a zabránilo se významným nepříznivým důsledkům pro finanční systém. Rámec pro ozdravné postupy a řešení krize dále posiluje připravenost ústředních protistran na případnou krizovou situaci. Kromě toho je orgánům příslušným k řešení krize poskytován dostatečných rozsah pravomocí k řešení hrozících či nastalých krizových situací ústředních protistran.
Další změny plynoucí z práva EU
Rovněž je třeba český právní řád přizpůsobit s ohledem na změnu směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/97 ze dne 20. ledna 2016 o distribuci pojištění. Také je třeba promítnout změnu v zákoně č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších
předpisů (dále jen „ZSÚ“) v souvislosti s rozsudkem Soudního dvora EU. Podle § 87 zákona
musí neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru z důvodu vady posouzení úvěruschopnosti spotřebitel namítnout. Toto ustanovení je však dle judikátu ve věci C-679/18 OPR Finance Soudního dvora EU v rozporu s evropskými požadavky. V zákoně o auditorech se vedle legislativně-technických změn navrhuje explicitně doplnit zákonnou úpravu o rozsah ověření značkování (mark-up) konsolidované účetní závěrky, popř. dalších částí výroční finanční zprávy. Důvodem je, aby byly nadále plněny požadavky směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků, o změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES a o zrušení směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS vztahující se k ověření výroční zprávy, neboť ta bude nově součástí výroční finanční zprávy emitenta a dále byla posílena právní jistota uživatelů práva v oblasti rozsahu ověřování.
2. Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy
Návrhem zákona se zejména upravují požadavky na řídicí a kontrolní systém OCP, aby se lépe odlišily požadavky směrnice MiFID II (2014/65/EU) a IFD (2019/2034), protože požadavky směrnice IFD se uplatní jen na velké nebo propojené OCP. Směrnice o obezřetnostním dohledu nad investičními podniky (IFD) vyjma dalších změn zužuje osobní působnost dosavadní směrnice o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky (CRD). Z názvu této směrnice se tak nově vypouští charakteristický rys, že se vztahuje i na investiční podniky. Nově tedy jde pouze o směrnici o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi. Související nařízení o obezřetnostních požadavcích na investiční podniky (IFR) ve stejném duchu mění rozsah osobní působnosti a název původního nařízení o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky (CRR), kdy se opět vypouští vztáhnutí tohoto nařízení na investiční podniky a zároveň mimo jiné zásadně mění definice instituce a úvěrové instituce. Úvěrovou institucí (v tuzemském právním řádu bankou nebo spořitelním a úvěrním družstvem) se již nově nerozumí pouze ten, kdo přijímá vklady nebo jiné splatné peněžní prostředky od veřejnosti a poskytuje úvěry na vlastní účet a má k tomu licenci, nýbrž i tzv. „Class 1“ investiční podnik (OCP), tj. ten, jehož činnost spočívá ve výkonu obchodování na vlastní účet nebo upisování finančních nástrojů nebo umisťování finančních nástrojů na základě pevného závazku převzetí, pokud
i) celková hodnota konsolidovaných aktiv podniku činí alespoň 30 miliard EUR,
ii) celková hodnota aktiv podniku je nižší než 30 miliard EUR a podnik je součástí skupiny, v níž celková hodnota konsolidovaných aktiv všech podniků ve skupině, jež mají jednotlivě celková aktiva nižší než 30 miliard EUR a které vykonávají obchodování na vlastní účet nebo upisování finančních nástrojů nebo umisťování finančních nástrojů na základě pevného závazku převzetí, činí alespoň 30 miliard EUR, nebo
iii) celková hodnota aktiv podniku je nižší než 30 miliard EUR a podnik je součástí skupiny, v níž celková hodnota konsolidovaných aktiv všech podniků ve skupině, které vykonávají obchodování na vlastní účet nebo upisování finančních nástrojů nebo umisťování finančních nástrojů na základě pevného závazku převzetí, činí alespoň 30 miliard EUR, pokud tak orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě po konzultaci s kolegiem orgánů dohledu rozhodne v zájmu řešení možných rizik obcházení pravidel a možných rizik pro finanční stabilitu EU. Institucí se pak oproti dosavadnímu stavu již nerozumí úvěrová instituce nebo investiční podnik, nýbrž nově pouze úvěrová instituce nebo tzv. „Class 1“ investiční podnik, jenž má povinnost získat licenci úvěrové instituce do 27. prosince 2020. V návaznosti na výše uvedené zásadní změny evropské obezřetnostní regulace je proto nezbytné provést navazující změny i v zákoně o bankách, jenž dosud ve své části osmé „Dohled na konsolidovaném základě“ obsahoval právě i dohled nad skupinami investičních podniků, respektive skupinami charakterizovanými ovládající rolí investičního podniku, a to včetně těch, které prahovými hodnotami nedosahovaly definice „Class 1“ investičního podniku. Pro investiční podniky per se s výjimkou „Class 1“ investičního podniku, který je nově úvěrovou institucí, a dohled, nad nímž je tak konzumován ustanoveními o dohledu nad bankami, je však dohled na konsolidovaném základě atrahován právě do směrnice IFD a logicky tak bude upraven v ZPKT. Z těchto důvodů proto na příslušných místech ZoB dochází k úpravám ustanovení zmiňujících OCP, stejně jako k dalším adekvátním změnám.
V oblasti krytých dluhopisů nabyla v České republice (dále jen „ČR“) v lednu 2019 účinnosti
novela, která již v zásadě plní požadavky nové směrnice, je nutné provést jen drobné nezbytné úpravy, jako je zavedení pravidel pro likviditu a informování investorů. V oblasti přeshraničního nabízení investičních fondů se zejména upravuje otázka předběžného nabízení (pre-marketing) investičních fondů před jejich vznikem nebo před skutečným nabízením. Z důvodu přijetí nařízení SFDR je nutno upravit řadu sektorových zákonů, protože toto nařízení požaduje, aby se při jeho uplatňování využívaly dohledové nástroje plynoucí ze sektorových směrnic, které byly transponovány do různých zákonů. V návaznosti na adaptaci nařízení o skupinovém financování se řeší primárně otázka dohledu a sankcí. V českém právu se také vypouští úprava poskytovatelů služeb hlášení údajů, protože tato úprava se přesouvá ze směrnice do nařízení a nově bude tyto subjekty dohlížet Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA).
V zákoně č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZoPoj“)
se mění výpočet koeficientu volatility a posilují se pravomoci Evropského orgánu dohledu
pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění (dále jen „EIOPA“). Předmětem
předloženého návrhu zákona je implementace směrnice o ESAs, tj. promítnutí změn do příslušných zákonů.
Ve vztahu ke směrnici Solvency II se jedná o úpravu umožňující dohledovým orgánům schvalujícím interní modely výpočtu solventnostního kapitálového požadavku využít technické pomoci orgánu EIOPA. Dále se jedná o změnu limitu rozpětí pro příslušný stát při výpočtu koeficientu volatility. Cílem je zmírnění výkyvů výnosového rozpětí dluhopisů daného státu. Nárůst přeshraničních pojišťovacích činností vyžaduje posílení uplatňování práva EU, to vyžaduje intenzivnější výměnu informací a spolupráci mezi orgány dohledu a orgánem EIOPA. Konkrétně se jedná o požadavky na oznamování v případě významné přeshraniční pojišťovací činnosti nebo krizové situace a stanovení podmínek pro zřizování platforem pro spolupráci těchto orgánů. Pro posouzení významnosti těchto přeshraničních pojišťovacích činností by se měla použít výše hrubého ročního výnosu z předepsaného pojistného v hostitelském členském státě v porovnání s celkovým ročním hrubým výnosem pojišťovny z předepsaného pojistného a dopad na ochranu pojistníka v hostitelském členském státě, v případě volného pohybu služeb pak vliv činnosti příslušné pojišťovny na trh hostitelského členského státu. Platformy pro spolupráci mají sloužit jako účinný nástroj k dosažení intenzivnější a včasné spolupráce mezi orgány dohledu s cílem posílení ochrany spotřebitele. Jejich zřizování však nemá mít vliv na rozhodnutí týkající se povolení a dohledu, která zůstávají i nadále v pravomoci orgánů dohledu domovských členských států. Orgán EIOPA by měl zřídit a koordinovat platformy pro spolupráci, především existuje-li reálné riziko, že by se pojistitel s významnou přeshraniční činností mohl ocitnout ve finančních potížích k újmě pojistníků a třetích osob. V oblasti distribuce pojištění se mění částky pojistného krytí pro povinné pojištění zprostředkovatelů pojištění a výše minimální finanční kapacity zprostředkovatelů při přijímání pojistného. V ZSÚ se provádí změna v souvislosti s rozsudkem Soudního dvora EU C-679/18 OPR Finance, vypouští se úprava vyžadující aktivní námitku neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru z důvodu vady posouzení úvěruschopnosti ze strany spotřebitele.
3. Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy v jejím celku
Navrhovaná právní úprava je nezbytná z důvodu potřeby implementace evropských právních předpisů. Nesplněním této povinnosti se ČR vystavuje riziku zahájení o nesplnění povinnosti ze strany Evropské komise, tzv. infringementu, a následně také finančním sankcím. K dosažení splnění povinnosti je nutná změna právní úpravy, pouhými nelegislativními kroky nelze cíle dosáhnout. Splněním implementační povinnosti bude rovněž posílena konkurenceschopnost českého kapitálového trhu ve vztahu nejen k vyspělým západoevropským úpravám, ale také k úpravám sousedních států a ostatních států v regionu střední a východní Evropy. Dále je vhodné reagovat na některé identifikované nedostatky české národní úpravy, která neplyne ze směrnic EU.
4. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky
Návrh zákona je v souladu s Ústavou založeným ústavním pořádkem ČR. Ústavní pořádek ČR neobsahuje specifické právní normy dopadající na oblast kapitálového trhu. Návrh zákona přihlíží zejména k čl. 98 odst. 1 Ústavy, podle kterého lze do činnosti České národní banky
(dále jen „ČNB“) zasahovat pouze na základě zákona. Návrh zákona respektuje obecné zásady
ústavního pořádku ČR, např. zásady vyplývající z pojmu demokratického právního státu (čl. 1 Ústavy) a zásadu enumerativnosti veřejnoprávních pretenzí (čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod). Dále se zohledňuje to, že vlastnictví zavazuje a že co není zakázáno, je dovoleno.
5. Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie nebo obecnými právními zásadami práva Evropské unie
Návrh zákona je plně v souladu se závazky, které pro ČR vyplývají z jejího členství v EU. Zejména se reaguje na nově přijaté předpisy EU uvedené v bodě 1 obecné části důvodové zprávy. Také se reaguje na prováděcí nařízení a nařízení v přenesené působnosti uvedené v příloze obecné části důvodové zprávy. Návrh zákona respektuje evropskou právní úpravu, a to i tehdy, pokud se nejedná o transpozici a jde tedy o tzv. národní úpravu. Návrh zákona je v souladu s judikaturou Soudního dvora EU a obecnými právními zásadami práva EU, se zásadou rovného zacházení, nediskriminace a právní jistoty. S ohledem na rozhodnutí Soudního dvora EU ve věci C-679/18 OPR Finance je navrhována úprava v ZSÚ. Návrh zákona zohledňuje tyto EU předpisy (uvedené rovněž v bodě 1):
nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1156 ze dne 20. června 2019 o usnadnění přeshraniční distribuce fondů kolektivního investování a o změně nařízení
(EU) č. 345/2013, (EU) č. 346/2013 a (EU) č. 1286/2014 („nařízení CBDF“),
směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1160 ze dne 20. června 2019, kterou se mění směrnice 2009/65/ES a 2011/61/EU, pokud jde o přeshraniční distribuci
subjektů kolektivního investování („směrnice CBDF“),
nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/1935 ze dne 13. května 2019, kterým se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/97, pokud jde o regulační technické normy, jimiž se přizpůsobují základní částky v eurech pro pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu povolání a pro finanční kapacitu zprostředkovatelů pojištění a zajištění,
nařízení Evropského Parlamentu a Rady (EU) 2019/2033 ze dne 27. listopadu 2019 o obezřetnostních požadavcích na investiční podniky a o změně nařízení (EU)
č. 1093/2010, (EU) č. 575/2013, (EU) č. 600/2014 a (EU) č. 806/2014 („IFR“),
směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2034 ze dne 27. listopadu 2019 o obezřetnostním dohledu nad investičními podniky a o změně směrnic 2002/87/ES,
2009/65/ES, 2011/61/EU, 2013/36/EU, 2014/59/EU a 2014/65/EU („IFD“),
nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2160 ze dne 27. listopadu 2019, kterým se mění nařízení (EU) č. 575/2013, pokud jde o expozice v krytých dluhopisech,
směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2162 ze dne 27. listopadu 2019, o vydávání krytých dluhopisů a veřejném dohledu nad krytými dluhopisy a o změně
směrnic 2009/65/ES a 2014/59/EU („CBD“),
nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2088 ze dne 27. listopadu 2019 o zveřejňování informací souvisejících s udržitelností v odvětví finančních služeb
(„nařízení SFDR“),
nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2089 ze dne 27. listopadu 2019, kterým se mění nařízení (EU) 2016/1011, pokud jde o referenční hodnoty EU pro transformaci hospodářství spjatou s klimatem, referenční hodnoty EU navázané na Pařížskou dohodu a zveřejňování informací týkajících se udržitelnosti pro referenční hodnoty,
nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2115 ze dne 27. listopadu 2019, kterým se mění směrnice 2014/65/EU a nařízení (EU) č. 596/2014 a (EU) 2017/1129, pokud jde o podporu využívání trhů pro růst malých a středních podniků, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2175 ze dne 18. prosince 2019, kterým se mění nařízení (EU) č. 1093/2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), nařízení (EU) č. 1094/2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění), nařízení (EU) č. 1095/2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy), nařízení (EU) č. 600/2014 o trzích finančních nástrojů, nařízení (EU) 2016/1011 o indexech, které jsou používány jako referenční hodnoty ve finančních nástrojích a finančních smlouvách nebo k měření výkonnosti investičních fondů, a nařízení (EU) 2015/847 o informacích doprovázejících převody peněžních prostředků,
směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2177 ze dne 18. prosince 2019, kterou se mění směrnice 2009/138/ES o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II), směrnice 2014/65/EU o trzích finančních nástrojů a směrnice (EU) 2015/849 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu,
nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 ze dne 18. června 2020 o zřízení rámce pro usnadnění udržitelných investic a o změně nařízení (EU) 2019/2088
(„nařízení o taxonomii“),
nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/1503 ze dne 7. října 2020 o evropských poskytovatelích služeb skupinového financování pro podniky a o změně
nařízení (EU) č. 2017/1129 a směrnice 2019/1937 („nařízení o skupinovém financování“),
směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/1504 ze dne 7. října 2020, kterou se mění směrnice 2014/65/EU o trzích finančních nástrojů,
nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/23 ze dne 16. prosince 2020 o rámci pro ozdravné postupy a řešení krize ústředních protistran a o změně nařízení (EU) č. 1095/2010, (EU) č. 648/2012, (EU) č. 600/2014, (EU) č. 806/2014 a (EU) 2015/2365 a směrnic 2002/47/ES, 2004/25/ES, 2007/36/ES, 2014/59/EU a (EU) 2017/1132
(„nařízení CCPRR“),
nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/337 ze dne 16. února 2021, kterým se mění nařízení (EU) 2017/1129, pokud jde o unijní prospekt pro oživení a cílené změny pro finanční zprostředkovatele, a směrnice 2004/109/ES, pokud jde o používání jednotného elektronického formátu pro podávání zpráv v souvislosti s výročními finančními zprávami, s cílem podpořit oživení po krizi způsobené onemocněním COVID-19 a
směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/338 ze dne 16. února 2021, kterou se mění směrnice 2014/65/EU, pokud jde o požadavky na informace, řízení produktů a limity pozic, a směrnice 2013/36/EU a (EU) 2019/878, pokud jde o použití těchto směrnic v případě investičních podniků, s cílem napomoci oživení po krizi způsobené
onemocněním COVID-19 („MiFID COVID“).
směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/25/ES ze dne 21. dubna 2004 o nabídkách převzetí,
směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/109/ES ze dne 15. prosince 2004 o harmonizaci požadavků na průhlednost týkajících se informací o emitentech, jejichž cenné papíry jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu, a o změně směrnice
2001/34/ES („transparenční směrnice“),
směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES ze dne 13. července 2009 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP),
směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU ze dne 8. června 2011 o správcích alternativních investičních fondů a o změně směrnic 2003/41/ES a 2009/65/ES
a nařízení (ES) č. 1060/2009 a (EU) č. 1095/2010 („AIFMD“),
nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 ze dne 4. července 2012 o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů,
směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU ze dne 26. června 2013 o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků, o změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES a o zrušení směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS,
směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky, o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES,
směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/50/EU ze dne 22. října 2013, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/109/ES o harmonizaci požadavků na průhlednost týkajících se informací o emitentech, jejichž cenné papíry jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/71/ES o prospektu, který má být zveřejněn při veřejné nabídce nebo přijetí cenných papírů k obchodování a směrnice Komise 2007/14/ES, kterou se stanoví prováděcí pravidla k některým ustanovením směrnice 2004/109/ES,
směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně směrnic 2002/92/ES a 2011/61/EU ve znění směrnice
Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1034 („MiFID II“),
směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/95/EU ze dne 22. října 2014, kterou se mění směrnice 2013/34/EU, pokud jde o uvádění nefinančních informací a informací týkajících se rozmanitosti některými velkými podniky a skupinami,
směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2341 ze dne 14. prosince 2016 o činnostech institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění (IZPP) a dohledu nad nimi
(přepracované znění) („směrnice IORP“) a
směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/878 ze dne 20. května 2019, kterou se mění směrnice 2013/36/EU, pokud jde o osvobozené subjekty, finanční holdingové společnosti, smíšené finanční holdingové společnosti, odměňování, opatření a pravomoci v oblasti dohledu a opatření na zachování kapitálu.
směrnice Komise 2007/14/ES ze dne 8. března 2007 kterou se stanoví prováděcí pravidla k některým ustanovením směrnice 2004/109/ES o harmonizaci požadavků na průhlednost týkajících se informací o emitentech, jejichž cenné papíry jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu,
nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/761 ze dne 17. prosince 2014, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/109/ES, pokud jde o některé regulační technické normy týkající se významných účastí,
prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/824 ze dne 25. května 2016, kterým se stanoví prováděcí technické normy, pokud jde o obsah a formát popisu fungování mnohostranných obchodních systémů a organizovaných obchodních systémů a oznámení Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU o trzích finančních nástrojů,
nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/565 ze dne 25. dubna 2016, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU, pokud jde o organizační požadavky a provozní podmínky investičních podniků a o vymezení pojmů pro účely zmíněné směrnice,
nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/566 ze dne 18. května 2016, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU o trzích finančních nástrojů, pokud jde o regulační technické normy pro poměr mezi neprovedenými pokyny a obchody s cílem zabránit vytváření podmínek narušujících řádné fungování trhu,
nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/568 ze dne 24. května 2016, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU o trzích finančních nástrojů, pokud jde o regulační technické normy pro přijímání finančních nástrojů k obchodování na regulovaných trzích,
nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/569 ze dne 24. května 2016, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU o trzích finančních nástrojů, pokud jde o regulační technické normy pro pozastavení obchodování s finančními nástroji a jejich stažení z obchodování,
nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/570 ze dne 26. května 2016, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU o trzích finančních nástrojů, pokud jde o regulační technické normy pro určení trhu významného z hlediska likvidity ve vztahu k oznamování dočasného zastavení obchodování,
nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/573 ze dne 6. června 2016, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU o trzích finančních nástrojů, pokud jde o regulační technické normy pro požadavky na zajištění spravedlivých a nediskriminačních služeb společného umístění a struktur poplatků,
nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/574 ze dne 7. června 2016, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU, pokud jde o regulační technické normy týkající se míry přesnosti obchodních hodin,
nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/575 ze dne 8. června 2016, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU o trzích finančních nástrojů, pokud jde o regulační technické normy týkající se údajů o kvalitě provádění obchodů, které mají zveřejňovat místa provádění,
nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/578 ze dne 13. června 2016, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU o trzích finančních nástrojů, pokud jde o regulační technické normy stanovující požadavky na dohody o tvorbě trhu a režimy tvorby trhu,
nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/584 ze dne 14. července 2016, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU, pokud jde o regulační technické normy upřesňující organizační požadavky na obchodní systémy,
nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/588 ze dne 14. července 2016, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU, pokud jde o regulační technické normy týkající se režimu kroků kotace pro akcie, cenné papíry nahrazující jiné cenné papíry a fondy obchodované v obchodním systému,
nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/589 ze dne 19. července 2016, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU, pokud jde o regulační technické normy upřesňující organizační požadavky na investiční podniky zabývající se algoritmickým obchodováním,
nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/591 ze dne 1. prosince 2016, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU, pokud jde o regulační technické normy pro uplatňování limitů pozic na komoditní deriváty,
nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/592 ze dne 1. prosince 2016, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU, pokud jde o regulační technické normy upřesňující kritéria k určení toho, kdy je činnost považována za doplňkovou k hlavní podnikatelské činnosti,
směrnice Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/593 ze dne 7. dubna 2016 kterou se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU, pokud jde o ochranu finančních nástrojů a peněžních prostředků patřících zákazníkům, povinnosti při řízení produktů a pravidla vztahující se na poskytování nebo přijímání poplatků, provizí nebo jiných peněžních či nepeněžních výhod,
prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/953 ze dne 6. června 2017, kterým se stanoví prováděcí technické normy, pokud jde o formát a harmonogram zpráv o pozicích podávaných investiční podniky a organizátory trhu provozujícími obchodní systém podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU o trzích finančních nástrojů,
prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/1005 ze dne 15. června 2017, kterým se stanoví prováděcí technické normy, pokud jde o formát a lhůty pro oznámení a zveřejnění pozastavení obchodování s finančními nástroji a jejich stažení z obchodování podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU o trzích finančních nástrojů,
nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/1018 ze dne 29. června 2016, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU o trzích finančních nástrojů, pokud jde o regulační technické normy upřesňující informace, jež mají oznamovat investiční podniky, organizátoři trhu a úvěrové instituce,
prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/1093 ze dne 20. června 2017, kterým se stanoví prováděcí technické normy, pokud jde o formát zpráv o pozicích investičních podniků a organizátorů trhu,
nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/1943 ze dne 14. července 2016, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU, pokud jde o regulační technické normy týkající se informací a požadavků pro účely povolování investičních podniků,
prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/1945 ze dne 19. června 2017, kterým se stanoví prováděcí technické normy, pokud jde o oznámení podávaná a přijímaná žádajícími a povolenými investičními podniky podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU,
nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/1946 ze dne 11. července 2017, kterým se doplňují směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES a 2014/65/EU, pokud jde o regulační technické normy ke stanovení seznamu všech informací, které mají být zahrnuty navrhovanými nabyvateli do oznámení navrhovaného nabytí kvalifikované účasti v investičním podniku,
prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/2382 ze dne 14. prosince 2017, kterým se stanoví prováděcí technické normy, pokud jde o standardní formuláře, šablony a postupy pro předávání informací v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU,
nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/1833 ze dne 14. července 2021, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU upřesněním kritérií k určení toho, kdy má být na úrovni skupiny určitá činnost považována za doplňkovou k hlavní podnikatelské činnosti.
6. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána
Návrh zákona je v souladu s Dohodou o Evropském hospodářském prostoru, jakožto i s ostatním primárním a sekundárním právem EU. Případné zásahy v oblasti lidských práv novela zákona nepředpokládá.
7. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty a na podnikatelské prostředí České republiky
V návaznosti na implementaci předpisů EU prováděnou tímto návrhem zákona se neočekávají dopady na státní rozpočet ani ostatní veřejné rozpočty. Lze očekávat mírné dopady na rozpočet ČNB z důvodu potřeby navýšení personálních kapacit v souvislosti s novou agendou, například licencováním crowdfundingových platforem nebo ve vztahu k databázím nutným pro usnadnění přeshraničního nabízení fondů kolektivního investování. Nicméně ve vztahu k ČNB se zavádí některé nové správní poplatky a jiné se navyšují, čili by tím mělo dojít ke kompenzaci případných vyšších nákladů. Očekává se pozitivní dopad na podnikatelské prostředí zejména díky snížení administrativní zátěže a zlepšení přístupu k financování. Zvýšení zátěže budou představovat povinnosti v oblasti transparence financování udržitelnosti, nicméně povinnosti plynou primárně z přímo závazného nařízení Evropské unie.
8. Zhodnocení sociálních dopadů navrhované právní úpravy
Sociální dopady nebyly identifikovány.
9. Zhodnocení dopadů navrhované právní úpravy na životní prostředí
Návrh zákona předpokládá pozitivní dopady na životní prostředí v dlouhodobějším horizontu zejména v souvislosti se zakotvením právní úpravy tzv. financování udržitelnosti.
10. Zhodnocení současného stavu a dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace
Návrh zákona není v rozporu se zákazem diskriminace, ani není v rozporu s principem rovnosti mužů a žen. Např. pravidla ve vztahu k odměňování OCP posilují princip rovnosti mužů a žen.
11. Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů (DPIA)
Zpracování osobních údajů se dotýká návrh zákona v části druhé (§ 26 zákona o dohledu v oblasti kapitálového trhu), v oblasti ochrany a předávání důvěrných informací získaných v souvislosti s výkonem dohledu nad kapitálovým trhem. Předkládaný návrh zákona je v této otázce transpoziční a transpozice nejde nad evropskou právní úpravu. Návrh zákona nepřináší v oblasti předávání důvěrných informací kvalitativně nové zásahy do ochrany soukromí či osobních údajů, neboť v této věci navazuje a doplňuje stávající právní úpravu, rovněž z velké části transpozičního původu. V této věci se jedná spíše o legislativní cestou zdůraznění možnosti existující již dnes – předat vymezeným osobám důvěrné informace.
Dále zpracovávání osobních údajů obsahuje návrh nových ustanovení § 30d ZoDluh, týkajících se povolovacího řízení pro krycí blok pro emitenta (část čtvrtá návrhu zákona). Návrh zákona v této části rovněž nezasahuje excesivním způsobem do ochrany soukromí či osobních údajů. Změny, které oproti dosavadní právní úpravě návrh zákona přináší v procesu povolovacího řízení, zapadají do stávajícího rámce povolovacích řízení vedených Českou národní bankou. Správní činnost a postupy ČNB lze hodnotit jako dlouhodobě ustálené a transparentní, včetně náležitého zacházení s osobními údaji, které je ČNB povinna či oprávněna zpracovávat a uchovávat. Předkladateli není znám případ, kdy by hlediska z ochrany osobních údajů správní činnost ČNB vedla k jakémukoli porušování příslušných práv, tím méně pak systematickému. Orgán dohledu je navíc již dnes vázán povinností mlčenlivosti (§ 50 zákona o České národní bance). V části páté návrhu zákona se zpracování osobních údajů dotýká nová materie zřizování výborů (§ 10aa ZPKT). Tato právní úprava je transpozičního charakteru, a plně respektuje zásadu přiměřenosti a zpracování osobních údajů zakládá pouze z důvodu, že je tak vyžadováno právem Evropské unie a činí tak v rozsahu nezbytném a přiměřeném sledovanému cíli. Dále je zpracování osobních údajů obsaženo v nové úpravě dohledu, který vykonává Česká národní banka podle ZPKT. Navrhované změny zákona jsou transpozičního původu a plně zapadají do rámce výkonu dohledu, který již dnes ČNB provádí, tedy včetně ochrany osobních údajů dohlížených subjektů a jiných subjektů v oblasti kapitálového trhu. Úpravu dotýkající se zpracování osobních údajů obsahuje návrh zákona v části osmé týkající se novelizace ZDPS v ustanoveních umožňujícím penzijním společnostem využívat vybrané údaje ze základních registrů. Rozsah využívaných údajů je nezbytný pro zajištění všech povinností penzijní společnosti, které se týkají nároků účastníků na státní příspěvek. Tato úprava se navrhuje v souvislosti s omezením používání rodného čísla, které v současné době hraje klíčovou roli pro identifikaci účastníků penzijního připojištění a doplňkového penzijního spoření. Penzijní společnosti budou moci využívat údaje jen za stanoveným účelem. Již v současnosti penzijní společnosti zpracovávají osobní údaje účastníků a dochází k ověřování skutečností pro nárok na státní příspěvek. S umožněním přístupu do základních registrů dojde k nastavení nového postupu při identifikaci v situaci omezení používání rodného čísla a komunikaci s Ministerstvem financí ČR při žádání státního příspěvku pro účastníky penzijního připojištění a doplňkového penzijního spoření. Předkládaný návrh respektuje zásadu přiměřenosti a zpracování osobních údajů upravuje pouze v případech, kdy je tak nezbytně nutné k řádnému plnění povinností stanovených zákonem. Připravit se na změny v souvislosti s omezením používání rodného čísla je zásadní co nejdříve tak, aby nedocházelo k problematickým situacím v identifikaci zájemců a účastníků systému a bylo zajištěno správné žádání Ministerstva financí ČR o státní příspěvek pro účastníky. Návrh zákona, s výjimkou novelizace ZDPS, žádným způsobem nemění dosavadní praxi v této oblasti a nezakládá nové požadavky na zpracování osobních údajů. Navržená právní úprava respektuje dosavadní právní rámec ochrany a zpracování osobních údajů a jeho jednotlivé parametry, které jsou jak orgány státu, tak jednotlivé osoby povinni v rámci své činnosti dodržovat již v současnosti. Návrh zákona není v rozporu s Úmluvou o ochraně osob se zřetelem na automatizované zpracování osobních dat (vyhlášené pod č. 115/2001 Sb. m. s.), ani se zákonem č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů. Návrh zákona není v rozporu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů).
12. Zhodnocení korupčních rizik
Navrhovaná právní úprava byla posuzovaná v souladu se schválenou vládní metodikou na hodnocení korupčních rizik (CIA – Corrupt Impact Assessment). V rámci postupu CIA (vč. jejich skrytých forem) zpracovatelé návrhu dospěli k závěru, že právní úprava žádným způsobem neusnadňuje korupční jednání a ani neznesnadňuje jeho odhalování. Navrhovaná právní úprava nepředpokládá vznik nových ani změnu existujících korupčních rizik.
13. Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu
Návrh zákona nemá žádné dopady na bezpečnost nebo obranu státu.
14. Zhodnocení souladu návrhu se zásadami pro tvorbu digitálně přívětivé legislativy
Předkladatel ctí požadavky na vytváření tzv. „digitálně přívětivé legislativy“ – tedy takové legislativy, která umožní rozvoj digitální agendy a která zároveň ale nebude diskriminovat potřeby těch, kteří mají z jakéhokoliv důvodu s elektronickou komunikací problémy. Návrh zákona respektuje zásady digitálně přívětivé legislativy, což se projevuje např. v ZPKT ve vztahu k nahrazení písemné podoby elektronickou, což se ukazuje jako potřebné nejen kvůli pandemii COVID-19. Návrh zákona překážky ve vztahu k digitálně přívětivé legislativě nevytváří.
15. NÁVRH, ABY POSLANECKÁ SNĚMOVNA VYSLOVILA S NÁVRHEM ZÁKONA SOUHLAS JIŽ V PRVNÍM ČTENÍ
Poslanecká sněmovna nestihla ve volebním období 2017 - 2021 projednat vládní návrh této novely a z toho důvodu je novela opětovně předkládána. S ohledem na již zahájená řízení o nesplnění povinnosti ze strany Evropské komise, kdy jedno z nich je již ve fázi odůvodněného stanoviska, se navrhuje schválit vládní návrh zákona již v prvním čtení. Soudní dvůr EU může již v rozsudku, kterým se konstatuje nesplnění povinnosti členského státu notifikovat transpozici, rozhodnout o uložení pokuty. Zároveň se ČR z důvodu prodlení s transpozicí vystavuje riziku individuálních žalob. Proto je žádoucí, aby Poslanecká sněmovna vyslovila s návrhem zákona souhlas již v prvním čtení.
Zkratky Seznam zkratek právních předpisů
AIFMD směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU ze dne
8. června 2011 o správcích alternativních investičních fondů a o změně směrnic 2003/41/ES a 2009/65/ES a nařízení (ES) č. 1060/2009 a (EU) č. 1095/2010, ve znění pozdějších předpisů
CBD směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2162 ze dne
27. listopadu 2019, o vydávání krytých dluhopisů a veřejném dohledu nad krytými dluhopisy a o změně směrnic 2009/65/ES a 2014/59/EU
CRD směrnice Evropského Parlamentu a Rady č. 2013/36/EU ze dne
26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi, o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES, ve znění pozdějších předpisů
CRR nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne
26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a o změně nařízení (EU) č. 648/2012, ve znění pozdějších předpisů
CSDR nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 909/2014
o zlepšení vypořádání obchodů s cennými papíry v Evropské unii a centrálních depozitářích cenných papírů a o změně směrnic 98/26/ES a 2014/65/EU a nařízení (EU) č. 236/2012, ve znění pozdějších předpisů
DA nařízenínařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/565 ze dne k MiFID II25. dubna 2016, kterým se doplňuje směrnice Evropského
parlamentu a Rady 2014/65/EU, pokud jde o organizační požadavky a provozní podmínky investičních podniků a o vymezení pojmů pro účely zmíněné směrnice, v platném znění
IFD směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2034 ze dne
27. listopadu 2019 o obezřetnostním dohledu nad investičními podniky a o změně směrnic 2002/87/ES, 2009/65/ES, 2011/61/EU, 2013/36/EU, 2014/59/EU a 2014/65/EU
IFR nařízení Evropského Parlamentu a Rady (EU) 2019/2033 ze dne
27. listopadu 2019 o obezřetnostních požadavcích na investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 1093/2010, (EU) č. 575/2013, (EU) č. 600/2014 a (EU) č. 806/2014
InsZ zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení
(insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů
MiFID COVID směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/338 ze dne
16. února 2021, kterou se mění směrnice 2014/65/EU, pokud jde o požadavky na informace, řízení produktů a limity pozic, a směrnice 2013/36/EU a (EU) 2019/878, pokud jde o použití těchto směrnic v případě investičních podniků, s cílem napomoci oživení po krizi způsobené onemocněním COVID-19
MiFID II směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2014/65/EU ze dne
15. května 2014, o trzích finančních nástrojů a o změně směrnic 2002/92/ES a 2011/61/EU, ve znění pozdějších předpisů
MiFIR nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014 ze dne
15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně nařízení (EU) č. 648/2012, ve znění pozdějších předpisů
nařízení CBDF nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1156 ze dne
20. června 2019 o usnadnění přeshraniční distribuce fondů kolektivního investování a o změně nařízení (EU) č. 345/2013, (EU) č. 346/2013 a (EU) č. 1286/2014
nařízení CCPRR nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/23 ze dne
16. prosince 2020 o rámci pro ozdravné postupy a řešení krize ústředních protistran a o změně nařízení (EU) č. 1095/2010, (EU) č. 648/2012, (EU) č. 600/2014, (EU) č. 806/2014 a (EU) 2015/2365 a směrnic 2002/47/ES, 2004/25/ES, 2007/36/ES, 2014/59/EU a (EU) 2017/1132
nařízení ESEF nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/815 ze dne
17. prosince 2018, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/109/ES, pokud jde o regulační technické normy specifikace jednotného elektronického formátu pro podávání zpráv, v platném znění
nařízenínařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/1503 ze dne o skupinovém7. října 2020 o evropských poskytovatelích služeb skupinového financovánífinancování pro podniky a o změně nařízení (EU) č. 2017/1129
a směrnice 2019/1937
nařízení o EIOPA nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1094/2010, ze dne
24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/79/ES, ve znění pozdější předpisů
nařízení o prospektu nařízení Evropského Parlamentu a Rady (EU) č. 2017/1129
o prospektu, který má být uveřejněn při veřejné nabídce nebo přijetí cenných papírů k obchodování na regulovaném trhu, a o zrušení směrnice 2003/71/ES, ve znění pozdější předpisů
nařízení o taxonomii nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 ze dne
18. června 2020 o zřízení rámce pro usnadnění udržitelných investic a o změně nařízení (EU) 2019/2088
nařízení PRIIPS nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1286/2014 ze dne
26. listopadu 2014 o sděleních klíčových informací týkajících se strukturovaných retailových investičních produktů a pojistných produktů s investiční složkou, ve znění pozdějších předpisů
nařízení SFDR nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2088 ze dne
27. listopadu 2019 o zveřejňování informací souvisejících s udržitelností v odvětví finančních služeb
nařízenínařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014 ze dne o zneužívání trhu16. dubna 2014 o zneužívání trhu a o zrušení směrnice Evropského
parlamentu a Rady 2003/6/ES a směrnic Komise 2003/124/ES, 2003/125/ES a 2004/72/ES, ve znění pozdější předpisů
směrnice CBDF směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1160 ze dne
20. června 2019, kterou se mění směrnice 2009/65/ES a 2011/61/EU, pokud jde o přeshraniční distribuci subjektů kolektivního investování
směrnice IORP směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2341 ze dne
14. prosince 2016 o činnostech institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění (IZPP) a dohledu nad nimi (přepracované znění)
směrnice o ESAs směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2177 ze dne
18. prosince 2019 mění směrnici 2009/138/ES o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II), směrnici 2014/65/EU o trzích finančních nástrojů a směrnici 2015/849/EU o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu
Solvency II směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES ze dne
25. listopadu 2009 o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu, ve znění pozdějších předpisů
transparenčníSměrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/109/ES ze dne směrnice15. prosince 2004 o harmonizaci požadavků na průhlednost
týkajících se informací o emitentech, jejichž cenné papíry jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu, a o změně směrnice 2001/34/ES, ve znění pozdějších předpisů
UCITS směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES ze dne
13. července 2009 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP), ve znění pozdějších předpisů
vyhláškavyhláška č. 163/2014 Sb., o výkonu činnosti bank, spořitelních o obezřetnostia úvěrních družstev a obchodníků s cennými papíry, ve znění
pozdějších předpisů
ZDKT zákon č. 15/1998 Sb., o dohledu v oblasti kapitálového trhu
a o změně a doplnění dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů
ZDPS zákon č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření, ve znění
pozdějších předpisů
ZDPZ zákon č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění, ve znění
pozdějších předpisů
ZISIF zákon č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních
fondech, ve znění pozdějších předpisů
ZoB zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů
ZoDluh zákon č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů
ZOK zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech
(zákon o obchodních korporacích), ve znění pozdějších předpisů
ZoPoj zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších
předpisů
ZoSP zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších
předpisů
ZPKT zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění
pozdějších předpisů
ZSÚ zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších
předpisů
Seznam ostatních zkratek
ČNB Česká národní banka
ČR Česká republika
EIOPA Evropský orgán dohledu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké
penzijní pojištění (European Insurance and Occupational Pensions Authority)
EU Evropská unie
EUR Euro
EK Evropská komise
ESEF jednotný elektronický formát (European Single Electronic
Format)
Kč koruna česká
OCP obchodník s cennými papíry
Přehled prováděcích nařízení a nařízení v přenesené pravomoci k ZoB a ZSÚD
K CRD:
Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 524/2014 ze dne 12. března 2014, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU, pokud jde o regulační technické normy upřesňující informace, které si vzájemně poskytují příslušné orgány domovského a hostitelského členského státu. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 527/2014 ze dne 12. března 2014, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2013/36/EU, pokud jde o regulační technické normy, jimiž se stanoví kategorie nástrojů, které odpovídajícím způsobem odrážejí dlouhodobou úvěrovou kvalitu instituce a jsou vhodné k použití pro účely pohyblivé složky odměny. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 530/2014 ze dne 12. března 2014, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU, pokud jde o regulační technické normy upřesňující významné expozice a limity pro interní přístupy ke specifickému riziku v obchodním portfoliu. Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 620/2014 ze dne 4. června 2014, kterým se stanoví prováděcí technické normy, pokud jde o výměnu informací mezi příslušnými orgány domovského a hostitelského členského státu podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU. Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 650/2014 ze dne 4. června 2014, kterým se stanoví prováděcí technické normy, pokud jde o formát, strukturu, obsah a datum každoročního zveřejnění informací, které mají příslušné orgány zveřejnit podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU, v platném znění; změnu provedlo prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/912 ze dne 28. května 2019, kterým se mění prováděcí nařízení (EU) č. 650/2014, kterým se stanoví prováděcí technické normy, pokud jde o formát, strukturu, obsah a datum každoročního zveřejnění informací, které mají příslušné orgány zveřejnit podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU. Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 710/2014 ze dne 23. června 2014, kterým se stanoví prováděcí technické normy, pokud jde o podmínky uplatňování postupu společného rozhodování o požadavcích obezřetnosti pro konkrétní instituce podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU. Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 926/2014 ze dne 27. srpna 2014, kterým se stanoví prováděcí technické normy pro standardní formuláře, šablony a postupy pro oznamování v souvislosti s výkonem práva na usazování a volným pohybem služeb v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1151/2014 ze dne 4. června 2014, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU, pokud jde o regulační technické normy týkající se informací, jež mají být oznamovány při výkonu práva usazování a volného pohybu služeb. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1152/2014 ze dne 4. června 2014, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU, pokud jde o regulační technické normy pro určování zeměpisné oblasti rozhodných úvěrových expozic pro výpočet individuální sazby proticyklické kapitálové rezervy.
Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1222/2014 ze dne 8. října 2014, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU, pokud jde o regulační technické normy pro upřesnění metodiky určování globálních systémově významných institucí a vymezení podkategorií globálních systémově významných institucí, v platném znění; změnu provedlo nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/1608 ze dne 17. května 2016, kterým se mění nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 1222/2014, pokud jde o regulační technické normy pro upřesnění metodiky určování globálních systémově významných institucí a vymezení podkategorií globálních systémově významných institucí; nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/539 ze dne 11. února 2021, kterým se mění nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 1222/2014, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU, pokud jde o regulační technické normy pro upřesnění metodiky určování globálních systémově významných institucí a vymezení podkategorií globálních systémově významných institucí. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/98 ze dne 16. října 2015, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU, pokud jde o regulační technické normy k upřesnění obecných podmínek pro fungování kolegií orgánů dohledu. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/99 ze dne 16. října 2015, kterým se stanoví prováděcí technické normy, pokud jde o stanovení běžného fungování kolegií orgánů dohledu podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/861 ze dne 18. února 2016, kterým se opravuje nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 528/2014, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, pokud jde o regulační technické normy pro rizika opcí jiná než rizika delta v rámci standardizovaného přístupu k tržním rizikům, a kterým se opravuje nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 604/2014, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU, pokud jde o regulační technické normy týkající se kvalitativních a vhodných kvantitativních kritérií k určení kategorií zaměstnanců, jejichž pracovní činnosti mají podstatný vliv na rizikový profil instituce. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/1608 ze dne 17. května 2016, kterým se mění nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 1222/2014, pokud jde o regulační technické normy pro upřesnění metodiky určování globálních systémově významných institucí a vymezení podkategorií globálních systémově významných institucí. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/2070 ze dne 14. září 2016, kterým se stanoví prováděcí technické normy o šablonách, definicích a řešeních v oblasti informačních technologií, které mají instituce používat při podávání zpráv Evropskému orgánu pro bankovnictví a příslušným orgánům podle čl. 78 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU, v platném znění; změnu provedlo prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/1486 ze dne 10. července 2017, kterým se mění prováděcí nařízení (EU) 2016/2070, pokud jde o srovnávací portfolia a o pokyny k podávání zpráv; prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/688 ze dne 23. března 2018, kterým se mění prováděcí nařízení (EU) 2016/2070, pokud jde o srovnávací portfolia a šablony a pokyny k podávání zpráv; prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/439 ze dne 15. února 2019, kterým se mění prováděcí nařízení (EU) 2016/2070, pokud jde o srovnávací portfolia, šablony pro podávání zpráv a pokyny k podávání zpráv, které se mají v Unii používat při podávání zpráv podle čl. 78 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU; prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/1971 ze dne 13. září 2021, kterým se mění prováděcí nařízení (EU) 2016/2070, kterým se stanoví prováděcí technické normy o šablonách, definicích a řešeních v oblasti informačních technologií, které mají instituce používat při podávání zpráv Evropskému orgánu pro bankovnictví a příslušným orgánům podle čl. 78 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/180 ze dne 24. října 2016, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU, pokud jde o regulační technické normy upravující standardy pro posuzování srovnávacích portfolií a postupy ke sdílení těchto posouzení. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/461 ze dne 16. března 2017, kterým se stanoví prováděcí technické normy, pokud jde o společné postupy, formuláře a šablony sloužící konzultačnímu procesu mezi dotčenými příslušnými orgány pro účely navrhovaného nabytí kvalifikovaných účastí v úvěrových institucích podle článku 24 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/1486 ze dne 10. července 2017, kterým se mění prováděcí nařízení (EU) 2016/2070, pokud jde o srovnávací portfolia a o pokyny k podávání zpráv. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/688 ze dne 23. března 2018, kterým se mění prováděcí nařízení (EU) 2016/2070, pokud jde o srovnávací portfolia a šablony a pokyny k podávání zpráv. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/439 ze dne 15. února 2019, kterým se mění prováděcí nařízení (EU) 2016/2070, pokud jde o srovnávací portfolia, šablony pro podávání zpráv a pokyny k podávání zpráv, které se mají v Unii používat při podávání zpráv podle čl. 78 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/912 ze dne 28. května 2019, kterým se mění prováděcí nařízení (EU) č. 650/2014, kterým se stanoví prováděcí technické normy, pokud jde o formát, strukturu, obsah a datum každoročního zveřejnění informací, které mají příslušné orgány zveřejnit podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/539 ze dne 11. února 2021, kterým se mění nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 1222/2014, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU, pokud jde o regulační technické normy pro upřesnění metodiky určování globálních systémově významných institucí a vymezení podkategorií globálních systémově významných institucí. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/923 ze dne 25. března 2021, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU, pokud jde o regulační technické normy, které stanoví kritéria vymezující manažerskou odpovědnost, kontrolní funkce, významné obchodní jednotky a podstatný vliv na rizikový profil významné obchodní jednotky, a které stanoví kritéria pro určení pracovníků nebo kategorií pracovníků, jejichž pracovní činnosti mají vliv na rizikový profil instituce, který je srovnatelně podstatný jako u pracovníků nebo kategorií pracovníků uvedených v čl. 92 odst. 3 uvedené směrnice. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/1971 ze dne 13. září 2021, kterým se mění prováděcí nařízení (EU) 2016/2070, kterým se stanoví prováděcí technické normy o šablonách, definicích a řešeních v oblasti informačních technologií, které mají instituce používat při podávání zpráv Evropskému orgánu pro bankovnictví a příslušným orgánům podle čl. 78 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU.
K CRR:
Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 183/2014 ze dne 20. prosince 2013, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky, pokud jde o regulační technické normy pro upřesnění výpočtu specifických a obecných úprav o úvěrové riziko. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 241/2014, pokud jde o odpočet aktiv v podobě softwaru od položek kmenového kapitálu tier 1, v platném znění; změnu provedlo nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/488 ze dne 4. září 2014, kterým se mění nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 241/2014, pokud jde o kapitálové požadavky na podniky založené na fixních režijních nákladech; nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/850 ze dne 30. ledna 2015, kterým se mění nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 241/2014, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, pokud jde o regulační technické normy pro kapitálové požadavky na instituce; nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/923 ze dne 11. března 2015, kterým se mění nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 241/2014, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, pokud jde o regulační technické normy pro kapitálové požadavky na instituce; nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/2176 ze dne 12. listopadu 2020, kterým se mění nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 241/2014, pokud jde o odpočet aktiv v podobě softwaru od položek kmenového kapitálu tier 1. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 342/2014 ze dne 21. ledna 2014, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/87/ES a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, pokud jde o regulační technické normy pro používání metod výpočtu požadavků na kapitálovou přiměřenost u finančních konglomerátů. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 523/2014 ze dne 12. března 2014, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, pokud jde o regulační technické normy určující, co představuje úzkou spojitost mezi hodnotou krytých dluhopisů určité instituce a hodnotou aktiv této instituce. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 525/2014 ze dne 12. března 2014, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, pokud jde o regulační technické normy definující termín „trh“. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 526/2014 ze dne 12. března 2014, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, pokud jde o regulační technické normy pro vymezení zástupného indikátoru rozpětí a omezeného počtu malých portfolií pro účely rizika úvěrové úpravy v ocenění. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 528/2014 ze dne 12. března 2014, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, pokud jde o regulační technické normy pro rizika opcí jiná než rizika delta v rámci standardizovaného přístupu k tržním rizikům, v platném znění; změnu provedlo nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/861 ze dne 18. února 2016, kterým se opravuje nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 528/2014, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, pokud jde o regulační technické normy pro rizika opcí jiná než rizika delta v rámci standardizovaného přístupu k tržním rizikům, a kterým se opravuje nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 604/2014, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU, pokud jde o regulační technické normy týkající se kvalitativních a vhodných kvantitativních kritérií k určení kategorií zaměstnanců, jejichž pracovní činnosti mají podstatný vliv na rizikový profil instituce. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 529/2014 ze dne 12. března 2014, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, pokud jde o regulační technické normy pro posuzování podstatnosti rozšíření a změn přístupu založeného na interním ratingu a pokročilého přístupu k měření, v platném znění; změnu provedlo nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/942 ze dne 4. března 2015, kterým se mění nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 529/2014, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, pokud jde o regulační technické normy pro posouzení, jak podstatné jsou rozšíření a změny interních přístupů při výpočtu kapitálových požadavků k tržnímu riziku. Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 591/2014 ze dne 3. června 2014 o prodloužení přechodných období týkajících se kapitálových požadavků pro expozice vůči ústředním protistranám v nařízeních Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a (EU) č. 648/2012. Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 602/2014 ze dne 4. června 2014, kterým se stanoví prováděcí technické normy pro usnadnění sbližování postupů dohledu, pokud jde o uplatňování dodatečných rizikových vah podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 625/2014 ze dne 13. března 2014, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 prostřednictvím regulačních technických norem blíže určujících požadavky na instituce, které jsou investory, sponzory, původními věřiteli a původci, v souvislosti s expozicemi vůči převedenému úvěrovému riziku, v platném znění; změnu provedlo nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/1798 ze dne 2. července 2015, kterým se opravuje nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 625/2014, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 prostřednictvím regulačních technických norem blíže určujících požadavky na instituce, které jsou investory, sponzory, původními věřiteli a původci, v souvislosti s expozicemi vůči převedenému úvěrovému riziku. Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 945/2014 ze dne 4. září 2014, kterým se stanoví prováděcí technické normy, pokud jde o relevantní vhodně diverzifikované indexy podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, v platném znění; změnu provedlo prováděcí nařízení Komise (EU) 2020/125 ze dne 29. ledna 2020, kterým se mění prováděcí nařízení (EU) č. 945/2014, kterým se stanoví prováděcí technické normy, pokud jde o relevantní vhodně diverzifikované indexy podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1187/2014 ze dne 2. října 2014, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, pokud jde o regulační technické normy pro určování celkové expozice vůči klientovi nebo ekonomicky spjaté skupině klientů v případě transakcí s podkladovými aktivy. Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 1317/2014 ze dne 11. prosince 2014 o prodloužení přechodných období týkajících se kapitálových požadavků pro expozice vůči ústředním protistranám v nařízeních Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a (EU) č. 648/2012. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/61 ze dne 10. října 2014, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, pokud jde o požadavek na úvěrové instituce týkající se krytí likvidity, v platném znění; změnu provedlo nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2018/1620 ze dne 13. července 2018, kterým se mění nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/61, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, pokud jde o požadavek na úvěrové instituce týkající se krytí likvidity. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/62 ze dne 10. října 2014, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, pokud jde o pákový poměr. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/233 ze dne 13. února 2015, kterým se stanoví prováděcí technické normy, pokud jde o měny, ve kterých existuje velmi úzká definice způsobilosti pro centrální banku podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/488 ze dne 4. září 2014, kterým se mění nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 241/2014, pokud jde o kapitálové požadavky na podniky založené na fixních režijních nákladech. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/585 ze dne 18. prosince 2014, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, pokud jde o regulační technické normy vymezující období krytí rizika marží. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/850 ze dne 30. ledna 2015, kterým se mění nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 241/2014, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, pokud jde o regulační technické normy pro kapitálové požadavky na instituce. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/923 ze dne 11. března 2015, kterým se mění nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 241/2014, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, pokud jde o regulační technické normy pro kapitálové požadavky na instituce. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/942 ze dne 4. března 2015, kterým se mění nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 529/2014, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, pokud jde o regulační technické normy pro posouzení, jak podstatné jsou rozšíření a změny interních přístupů při výpočtu kapitálových požadavků k tržnímu riziku. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/1556 ze dne 11. června 2015, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, pokud jde o regulační technické normy pro přechodné zacházení s akciovými expozicemi v rámci přístupu IRB. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/2197 ze dne 27. listopadu 2015, kterým se stanoví prováděcí technické normy, pokud jde o silně korelované měny, v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, v platném znění, změnu provedlo prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/1580 ze dne 19. října 2018, kterým se mění prováděcí nařízení (EU) 2015/2197, kterým se stanoví prováděcí technické normy, pokud jde o silně korelované měny, v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013; prováděcí Nařízení Komise (EU) 2019/2091 ze dne 28. listopadu 2019, kterým se mění prováděcí nařízení (EU) 2015/2197, pokud jde o silně korelované měny, v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013; prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/249 ze dne 17. února 2021, kterým se mění prováděcí nařízení (EU) 2015/2197, pokud jde o silně korelované měny, v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/2344 ze dne 15. prosince 2015, kterým se stanoví prováděcí technické normy, pokud jde o měny s omezeními dostupnosti likvidních aktiv v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/100 ze dne 16. října 2015, kterým se stanoví prováděcí technické normy, jimiž se specifikuje postup společného rozhodování, pokud jde o žádost o některá obezřetnostní svolení podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.
Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2016/101 ze dne 26. října 2015, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, pokud jde o regulační technické normy ohledně obezřetného oceňování podle čl. 105 odst. 14 nařízení (EU) č. 575/2013, v platném znění; změnu provedlo nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/866 ze dne 28. května 2020, kterým se mění nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2016/101, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, pokud jde o regulační technické normy ohledně obezřetného oceňování podle čl. 105 odst. 14 nařízení (EU) č. 575/2013. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/709 ze dne 26. ledna 2016, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, pokud jde o regulační technické normy, kterými se stanoví podmínky pro použití odchylek týkajících se měn s omezeními dostupnosti likvidních aktiv. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/861 ze dne 18. února 2016, kterým se opravuje nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 528/2014, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, pokud jde o regulační technické normy pro rizika opcí jiná než rizika delta v rámci standardizovaného přístupu k tržním rizikům, a kterým se opravuje nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 604/2014, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU, pokud jde o regulační technické normy týkající se kvalitativních a vhodných kvantitativních kritérií k určení kategorií zaměstnanců, jejichž pracovní činnosti mají podstatný vliv na rizikový profil instituce. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/892 ze dne 7. června 2016 o prodloužení přechodných období týkajících se kapitálových požadavků pro expozice vůči ústředním protistranám stanovených v nařízeních Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a (EU) č. 648/2012. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/1646 ze dne 13. září 2016, kterým se stanoví prováděcí technické normy, pokud jde o hlavní indexy a uznané burzy v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/1799 ze dne 7. října 2016, kterým se stanoví prováděcí technické normy, pokud jde o přiřazování úvěrových hodnocení od externích ratingových agentur pro účely úvěrového rizika dle čl. 136 odst. 1 a 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, v platném znění, změnu provedlo Prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/634 ze dne 24. dubna 2018, kterým se mění prováděcí nařízení (EU) 2016/1799, pokud jde o tabulky upřesňující přiřazování hodnocení úvěrových rizik od externích ratingových agentur ke stupňům úvěrové kvality stanoveným v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013; Prováděcí Nařízení Komise (EU) 2019/2028 ze dne 29. listopadu 2019, kterým se mění prováděcí nařízení (EU) 2016/1799, pokud jde o tabulky upřesňující přiřazování hodnocení úvěrových rizik od externích ratingových agentur ke stupňům úvěrové kvality stanoveným v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/1801 ze dne 11. října 2016, kterým se stanoví prováděcí technické normy, pokud jde o přiřazování úvěrových hodnocení od externích ratingových agentur pro účely sekuritizace v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/2227 ze dne 9. prosince 2016 o prodloužení přechodných období týkajících se kapitálových požadavků pro expozice vůči ústředním protistranám stanovených v nařízeních Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a (EU) č. 648/2012. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/72 ze dne 23. září 2016, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, pokud jde o regulační technické normy upřesňující podmínky pro povolení výjimky týkající se údajů. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/208 ze dne 31. října 2016, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, pokud jde o regulační technické normy pro dodatečný odtok likvidity odpovídající potřebám kolaterálu, který je výsledkem dopadu nepříznivého tržního scénáře na derivátové transakce instituce. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/954 ze dne 6. června 2017 o prodloužení přechodných období týkajících se kapitálových požadavků pro expozice vůči ústředním protistranám stanovených v nařízeních Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a (EU) č. 648/2012. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/1230 ze dne 31. května 2017, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, pokud jde o regulační technické normy, jimiž se upřesňují další objektivní kritéria pro uplatnění preferenční sazby odtoku nebo přítoku likvidity na nevyčerpané přeshraniční úvěrové nebo likviditní přísliby ve skupině či institucionálním systému ochrany. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/2188 ze dne 11. srpna 2017, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, pokud jde o upuštění od/výjimku z kapitálových požadavků u některých krytých dluhopisů. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/2241 ze dne 6. prosince 2017 o prodloužení přechodných období týkajících se kapitálových požadavků pro expozice vůči ústředním protistranám stanovených v nařízeních Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a (EU) č. 648/2012. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2018/171 ze dne 19. října 2017, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, pokud jde o regulační technické normy pro limit podstatnosti úvěrového závazku po splatnosti. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2018/405 ze dne 21. listopadu 2017, kterým se opravují některá jazyková znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2018/728 ze dne 24. ledna 2018, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, pokud jde o regulační technické normy pro stanovení postupů, jimiž by se operace s nefinančními smluvními stranami usazenými ve třetí zemi vyňaly z kapitálových požadavků pro riziko CVA. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/815 ze dne 1. června 2018 o prodloužení přechodných období týkajících se kapitálových požadavků pro expozice vůči ústředním protistranám stanovených v nařízeních Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a (EU) č. 648/2012. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2018/959 ze dne 14. března 2018, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, pokud jde o regulační technické normy pro upřesnění metodiky hodnocení, v jejímž rámci mohou příslušné orgány institucím povolit použití pokročilých přístupů k měření operačního rizika. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2018/1620 ze dne 13. července 2018, kterým se mění nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/61, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, pokud jde o požadavek na úvěrové instituce týkající se krytí likvidity. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/1889 ze dne 4. prosince 2018 o prodloužení přechodných období týkajících se kapitálových požadavků pro expozice vůči ústředním protistranám stanovených v nařízeních Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a (EU) č. 648/2012. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/866 ze dne 28. května 2020, kterým se mění nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2016/101, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, pokud jde o regulační technické normy ohledně obezřetného oceňování podle čl. 105 odst. 14 nařízení (EU) č. 575/2013.
Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/2176 ze dne 12. listopadu 2020, kterým se mění nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 241/2014, pokud jde o odpočet aktiv v podobě softwaru od položek kmenového kapitálu tier 1. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/424 ze dne 17. prosince 2019, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, pokud jde o alternativní standardizovaný přístup k tržnímu riziku. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/451 ze dne 17. prosince 2020, kterým se stanoví prováděcí technické normy pro uplatňování nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, pokud jde o podávání zpráv institucí pro účely dohledu, a kterým se zrušuje prováděcí nařízení (EU) č. 680/2014. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/453 ze dne 15. března 2021, kterým se stanoví prováděcí technické normy pro uplatňování nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, pokud jde o zvláštní požadavky na podávání zpráv pro tržní riziko. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/598 ze dne 14. prosince 2020, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, pokud jde o regulační technické normy pro přidělování rizikových vah specializovaným úvěrovým expozicím. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/637 ze dne 15. března 2021, kterým se stanoví prováděcí technické normy, pokud jde o způsob, jakým instituce zveřejňují informace uvedené v části osmé hlavách II a III nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, a zrušuje prováděcí nařízení Komise (EU) č. 1423/2013, nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/1555, prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/200 a nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/2295, v platném znění; změnu provedlo prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/1018 ze dne 22. června 2021, kterým se mění prováděcí technické normy stanovené v prováděcím nařízení (EU) 2021/637, pokud jde o zpřístupňování informací o ukazatelích globálního systémového významu, a zrušuje prováděcí nařízení (EU) č. 1030/2014. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/763 ze dne 23. dubna 2021, kterým se stanoví prováděcí technické normy pro uplatňování nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU s ohledem na podávání zpráv pro účely dohledu a zveřejňování minimálních požadavků na kapitál a způsobilé závazky. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/930 ze dne 1. března 2021, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, pokud jde o regulační technické normy vymezující povahu, závažnost a trvání hospodářského poklesu uvedeného v čl. 181 odst. 1 písm. b) a v čl. 182 odst. 1 písm. b) téhož nařízení. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/931 ze dne 1. března 2021, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, pokud jde o regulační technické normy, které stanoví způsob identifikace derivátových transakcí s jedním nebo více než jedním významným rizikovým faktorem pro účely čl. 277 odst. 5, vzorec pro výpočet dohledové delty kupních a prodejních opcí přiřazených ke kategorii úrokového rizika a způsob určení toho, zda je transakce dlouhou nebo krátkou pozicí v primárním rizikovém faktoru nebo v nejvýznamnějším rizikovém faktoru v dané kategorii rizika pro účely čl. 279a odst. 3 písm.
a) a b) ve standardizovaném přístupu k úvěrovému riziku protistrany. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/1018 ze dne 22. června 2021, kterým se mění prováděcí technické normy stanovené v prováděcím nařízení (EU) 2021/637, pokud jde o zpřístupňování informací o ukazatelích globálního systémového významu, a zrušuje prováděcí nařízení (EU) č. 1030/2014. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/1043 ze dne 24. června 2021 o prodloužení přechodných ustanovení týkajících se kapitálových požadavků pro expozice vůči ústředním protistranám stanovených v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.
Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/2005 ze dne 16. listopadu 2021, kterým se stanoví prováděcí technické normy, jimiž se mění prováděcí nařízení (EU) 2016/1799, pokud jde o tabulky upřesňující přiřazování hodnocení úvěrových rizik od externích ratingových agentur ke stupňům úvěrové kvality stanoveným v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.
K nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2402 ze dne 12. prosince 2017, kterým se stanoví obecný rámec pro sekuritizaci a vytváří se zvláštní rámec pro jednoduchou, transparentní a standardizovanou sekuritizaci a kterým se mění směrnice 2009/65/ES, 2009/138/ES, 2011/61/EU a nařízení (ES) č. 1060/2009 a (EU)
č. 648/2012:
Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/885 ze dne 5. února 2019, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2402, pokud jde o regulační technické normy upřesňující informace, které musí být poskytnuty příslušnému orgánu v žádosti o povolení třetí strany posuzující soulad s kritérii pro STS sekuritizace. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/1851 ze dne 28. května 2019, kterým se doplňuje nařízení (EU) 2017/2402 Evropského parlamentu a Rady, pokud jde o regulační technické normy týkající se homogenity podkladových expozic v sekuritizaci. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/1224 ze dne 16. října 2019, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2402, pokud jde o regulační technické normy upřesňující informace a podrobnosti o sekuritizaci, které má poskytnout původce, sponzor a sekuritizační jednotka. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/1226 ze dne 12. listopadu 2019, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2402 a kterým se stanoví regulační technické normy upřesňující informace, které mají být poskytnuty v souladu s požadavky na oznámení STS sekuritizace. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2020/1228 ze dne 29. listopadu 2019, kterým se stanoví prováděcí technické normy, pokud jde o formát žádosti o registraci jakožto registr sekuritizací nebo o rozšíření registrace registru obchodních údajů podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2402. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/1229 ze dne 29. listopadu 2019, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2402, pokud jde o regulační technické normy týkající se provozních norem registrů sekuritizací pro shromažďování, seskupování, porovnávání a ověřování údajů, přístup k údajům a ověřování úplnosti a správnosti. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/1230 ze dne 29. listopadu 2019, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2402, pokud jde o regulační technické normy upřesňující podrobnosti žádosti o registraci registru sekuritizací a podrobnosti zjednodušené žádosti o rozšíření registrace registru obchodních údajů. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/1732 ze dne 18. září 2020, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2402, pokud jde o poplatky účtované Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy registrům sekuritizací.
Přehled prováděcích nařízení, nařízení v přenesené pravomoci a rozhodnutí Evropské
komise v přenesené pravomoci k ZoPoj
K Solvency II:
Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/35 ze dne 10. října 2014, kterým se doplňuje směrnice Solventnost II, v platném znění; změnu provedlo nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/467 ze dne 30. září 2015, kterým se mění nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/35, pokud jde o výpočet regulatorních kapitálových požadavků pro několik tříd aktiv pojišťoven a zajišťoven; nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/981 ze dne 8. března 2019, kterým se mění nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/35, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II); nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/442 ze dne 17. prosince 2019, kterým se opravuje nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/35, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II); nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/1256 ze dne 21. dubna 2021, kterým se mění nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/35, pokud jde o začlenění rizik týkajících se udržitelnosti do oblasti řízení a kontroly pojišťoven a zajišťoven. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/2303 ze dne 28. července 2015, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/87/ES, pokud jde o regulační technické normy upřesňující definice a koordinující doplňkový dozor nad koncentrací rizik a transakcemi uvnitř skupiny. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/460 ze dne 19. března 2015, kterým se stanoví prováděcí technické normy, pokud jde o postup pro schvalování interního modelu v souladu se směrnicí Solventnost II. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/461 ze dne 19. března 2015, kterým se stanoví prováděcí technické normy, pokud jde o postup společného rozhodování o žádosti o používání skupinového interního modelu v souladu se směrnicí Solventnost II. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/462 ze dne 19. března 2015, kterým se stanoví prováděcí technické normy, pokud jde o postupy pro povolení orgánů dohledu ke zřízení zvláštních účelových jednotek, pro spolupráci a výměnu informací mezi orgány dohledu v souvislosti se zvláštními účelovými jednotkami, jakož i pro stanovení formátů a tabulek pro informace, které mají zvláštní účelové jednotky podávat v souladu se směrnicí Solventnost II. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/498 ze dne 24. března 2015, kterým se stanoví prováděcí technické normy, pokud jde o postup schválení použití parametrů specifických pro pojišťovny nebo zajišťovny ze strany orgánu dohledu v souladu se směrnicí Solventnost II. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/499 ze dne 24. března 2015, kterým se stanoví prováděcí technické normy, pokud jde o postupy, které mají být použity pro udělování schválení ze strany orgánů dohledu k použití položek doplňkového kapitálu v souladu se směrnicí Solventnost II. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/500 ze dne ze dne 24. března 2015, kterým se stanoví prováděcí technické normy, pokud jde o postupy, které mají být použity pro schvalování žádosti o uplatnění vyrovnávací úpravy ze strany orgánů dohledu v souladu se směrnicí Solventnost II. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/2011 ze dne 11. listopadu 2015, kterým se stanoví prováděcí technické normy, pokud jde o seznamy regionálních vlád a místních orgánů, u kterých se s expozicemi zachází jako s expozicemi vůči centrální vládě v souladu se směrnicí Solventnost II.
Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/2012 ze dne 11. listopadu 2015, kterým se stanoví prováděcí technické normy, pokud jde o postupy pro rozhodování o uložení, výpočtu a zrušení navýšení kapitálového požadavku v souladu se směrnicí Solventnost II. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/2013 ze dne 11. listopadu 2015, kterým se stanoví prováděcí technické normy, pokud jde o standardní odchylky u systémů vyrovnávání zdravotních rizik v souladu se směrnicí Solventnost II. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/2014 ze dne 11. listopadu 2015, kterým se stanoví prováděcí technické normy, pokud jde o postupy a šablony pro předkládání informací orgánu dohledu nad skupinou a pro výměnu informací mezi orgány dohledu podle směrnice Solventnost II. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/2015 ze dne 11. listopadu 2015, kterým se stanoví prováděcí technické normy týkající se postupů pro posuzování externích úvěrových hodnocení v souladu se směrnicí Solventnost II. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/2016 ze dne 11. listopadu 2015, kterým se stanoví prováděcí technické normy, pokud jde o akciový index pro symetrickou úpravu standardního akciového kapitálového požadavku v souladu se směrnicí Solventnost II. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/2017 ze dne 11. listopadu 2015, kterým se stanoví prováděcí technické normy, pokud jde o upravené faktory k výpočtu kapitálového požadavku k měnovému riziku v případě měn vázaných na euro v souladu se směrnicí Solventnost II. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/2450 ze dne 2. prosince 2015, kterým se stanoví prováděcí technické normy, pokud jde o šablony pro předkládání informací orgánům dohledu podle směrnice Solventnost II, v platném znění; změnu provedlo prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/1868 ze dne 20. října 2016, kterým se mění a opravuje prováděcí nařízení (EU) 2015/2450, kterým se stanoví prováděcí technické normy, pokud jde o šablony pro předkládání informací orgánům dohledu podle směrnice Solventnost II. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/2451 ze dne 2. prosince 2015, kterým se stanoví prováděcí technické normy, pokud jde o šablony a struktury zveřejňování specifických informací orgány dohledu v souladu se směrnicí Solventnost II. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/2452 ze dne 2. prosince 2015, kterým se stanoví prováděcí technické normy, pokud jde o postupy, formáty a šablony ve zprávě o solventnosti a finanční situaci v souladu se směrnicí Solventnost II. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/165 ze dne 5. února 2016, kterým se stanoví technické informace pro výpočet technických rezerv a primárního kapitálu pro vykazování s referenčními daty od 1. ledna do 30. března 2016 v souladu se směrnicí Solventnost II. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/1376 ze dne 8. srpna 2016, kterým se stanoví technické informace pro výpočet technických rezerv a primárního kapitálu pro vykazování s referenčními daty od 30. června do 29. září 2016 v souladu se směrnicí Solventnost II. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/1630 ze dne 9. září 2016, kterým se stanoví prováděcí technické normy, pokud jde o postupy k uplatnění přechodného opatření na podmodul akciového rizika v souladu se směrnicí Solventnost II. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/1800 ze dne 11. října 2016, kterým se stanoví prováděcí technické normy, pokud jde o přidělování úvěrových hodnocení od externích ratingových agentur podle stupnice úvěrového hodnocení v souladu se směrnicí Solventnost II. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/1976 ze dne 10. listopadu 2016, kterým se stanoví technické informace pro výpočet technických rezerv a primárního kapitálu pro vykazování s referenčními daty od 30. září do 30. prosince 2016 v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu.
Rozhodnutí Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/1602 ze dne 5. června 2015 o rovnocennosti solventnostních a obezřetnostních režimů pro pojišťovny a zajišťovny platných ve Švýcarsku na základě čl. 172 odst. 2, čl. 227 odst. 4 a čl. 260 odst. 3 směrnice Solventnost II. Rozhodnutí Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/2290 ze dne 5. června 2015 o prozatímní rovnocennosti solventnostních režimů platných v Austrálii, Brazílii, Kanadě, Mexiku a Spojených státech amerických, které platí pro pojišťovny a zajišťovny se sídlem v těchto zemích, v platném znění; změnu provedlo rozhodnutí Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/309 ze dne 26. listopadu 2015 o rovnocennosti režimu dohledu nad pojišťovnami a zajišťovnami platného na Bermudách s režimem stanoveným ve směrnici Solventnost II a o změně rozhodnutí
Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/2290 (dále jen „rozhodnutí Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/309“).
Rozhodnutí Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/309. Rozhodnutí Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/310 ze dne 26. listopadu 2015 o rovnocennosti solventnostního režimu pro pojišťovny a zajišťovny platného v Japonsku s režimem stanoveným ve směrnici Solventnost II.
Přehled prováděcích nařízení a nařízení v přenesené pravomoci k ZPKT
K transparenční směrnici:
Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 310/2012 ze dne 21. prosince 2011, kterým se mění nařízení Komise (ES) č. 1569/2007, kterým se zavádí mechanismus pro určení rovnocennosti účetních standardů používaných emitenty cenných papírů ze třetích zemí v souladu se směrnicemi Evropského parlamentu a Rady 2003/71/ES a 2004/109/ES. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/761 ze dne 17. prosince 2014, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/109/ES, pokud jde o některé regulační technické normy týkající se významných účastí. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/1605 ze dne 12. června 2015, kterým se mění nařízení (ES) č. 1569/2007, kterým se zavádí mechanismus pro určení rovnocennosti účetních standardů používaných emitenty cenných papírů ze třetích zemí v souladu se směrnicemi Evropského parlamentu a Rady 2003/71/ES a 2004/109/ES. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/1437 ze dne 19. května 2016, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/109/ES, pokud jde o regulační technické normy týkající se přístupu k regulovaným informacím na úrovni Unie. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/815 ze dne 17. prosince 2018, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/109/ES, pokud jde o regulační technické normy specifikace jednotného elektronického formátu pro podávání zpráv, v platném znění; změnu provedlo nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/2100 ze dne 30. září 2019, kterým se mění nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/815, pokud jde o aktualizace taxonomie, jež má být použita pro jednotný elektronický formát pro podávání zpráv; nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/1989 ze dne 6. listopadu 2020, kterým se mění nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/815, pokud jde o aktualizaci taxonomie stanovené v regulačních technických normách pro jednotný elektronický formát pro podávání zpráv provedenou v roce 2020.
K MiFID II:
Prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/824 ze dne 25. května 2016, kterým se stanoví prováděcí technické normy, pokud jde o obsah a formát popisu fungování mnohostranných obchodních systémů a organizovaných obchodních systémů a oznámení Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU o trzích finančních nástrojů. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/565 ze dne 25. dubna 2016, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU, pokud jde o organizační požadavky a provozní podmínky investičních podniků a o vymezení pojmů pro účely zmíněné směrnice, v platném znění; změnu provedlo nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/1011 ze dne 13. prosince 2018, kterým se mění nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/565, pokud jde o některé registrační podmínky s cílem podpořit využívání trhů pro růst malých a středních podniků pro účely směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU; nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/2294 ze dne 28. srpna 2017, kterým se mění nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/565, pokud jde o upřesnění definice systematických internalizátorů pro účely směrnice 2014/65/EU. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/566 ze dne 18. května 2016, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU o trzích finančních nástrojů, pokud jde o regulační technické normy pro poměr mezi neprovedenými pokyny a obchody s cílem zabránit vytváření podmínek narušujících řádné fungování trhu. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/568 ze dne 24. května 2016, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU o trzích finančních nástrojů, pokud jde o regulační technické normy pro přijímání finančních nástrojů k obchodování na regulovaných trzích. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/569 ze dne 24. května 2016, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU o trzích finančních nástrojů, pokud jde o regulační technické normy pro pozastavení obchodování s finančními nástroji a jejich stažení z obchodování. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/570 ze dne 26. května 2016, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU o trzích finančních nástrojů, pokud jde o regulační technické normy pro určení trhu významného z hlediska likvidity ve vztahu k oznamování dočasného zastavení obchodování. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/571 ze dne 2. června 2016, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU, pokud jde o regulační technické normy týkající se povolování, organizačních požadavků a uveřejňování obchodů pro poskytovatele služeb hlášení údajů, v platném znění; změnu provedlo nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2018/63 ze dne 26. září 2017 o změně nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/571, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU, pokud jde o regulační technické normy týkající se povolování, organizačních požadavků a uveřejňování obchodů pro poskytovatele služeb hlášení údajů. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/573 ze dne 6. června 2016, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU o trzích finančních nástrojů, pokud jde o regulační technické normy pro požadavky na zajištění spravedlivých a nediskriminačních služeb společného umístění a struktur poplatků. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/574 ze dne 7. června 2016, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU, pokud jde o regulační technické normy týkající se míry přesnosti obchodních hodin. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/575 ze dne 8. června 2016, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU o trzích finančních nástrojů, pokud jde o regulační technické normy týkající se údajů o kvalitě provádění obchodů, které mají zveřejňovat místa provádění, v platném znění. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/576 ze dne 8. června 2016, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU, pokud jde o regulační technické normy týkající se každoročního zveřejňování informací o totožnosti míst provádění a kvalitě provádění investičními podniky, v platném znění. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/578 ze dne 13. června 2016, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU o trzích finančních nástrojů, pokud jde o regulační technické normy stanovující požadavky na dohody o tvorbě trhu a režimy tvorby trhu. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/584 ze dne 14. července 2016, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU, pokud jde o regulační technické normy upřesňující organizační požadavky na obchodní systémy. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/586 ze dne 14. července 2016, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU, pokud jde o regulační technické normy pro výměnu informací mezi příslušnými orgány v rámci spolupráce při činnostech dohledu, kontrole na místě a vyšetřování. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/588 ze dne 14. července 2016, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU, pokud jde o regulační technické normy týkající se režimu kroků kotace pro akcie, cenné papíry nahrazující jiné cenné papíry a fondy obchodované v obchodním systému, v platném znění. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/589 ze dne 19. července 2016, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU, pokud jde o regulační technické normy upřesňující organizační požadavky na investiční podniky zabývající se algoritmickým obchodováním. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/591 ze dne 1. prosince 2016, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU, pokud jde o regulační technické normy pro uplatňování limitů pozic na komoditní deriváty. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/953 ze dne 6. června 2017, kterým se stanoví prováděcí technické normy, pokud jde o formát a harmonogram zpráv o pozicích podávaných investiční podniky a organizátory trhu provozujícími obchodní systém podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU o trzích finančních nástrojů. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/980 ze dne 7. června 2017, kterým se stanoví prováděcí technické normy, pokud jde o standardní formuláře, šablony a postupy pro spolupráci při dohledu, kontrole na místě a vyšetřování a pro výměnu informací mezi příslušnými orgány v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/981 ze dne 7. června 2017, kterým se stanoví prováděcí technické normy, pokud jde o standardní formuláře, šablony a postupy pro konzultace s ostatními příslušnými orgány před udělením povolení v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/988 ze dne 6. června 2017, kterým se stanoví prováděcí technické normy, pokud jde o standardní formuláře, šablony a postupy pro ujednání o spolupráci s ohledem na obchodní systém, jehož činnost má značný význam v hostitelském členském státě. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/1005 ze dne 15. června 2017, kterým se stanoví prováděcí technické normy, pokud jde o formát a lhůty pro oznámení a zveřejnění pozastavení obchodování s finančními nástroji a jejich stažení z obchodování podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU o trzích finančních nástrojů. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/1018 ze dne 29. června 2016, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU o trzích finančních nástrojů, pokud jde o regulační technické normy upřesňující informace, jež mají oznamovat investiční podniky, organizátoři trhu a úvěrové instituce. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/1093 ze dne 20. června 2017, kterým se stanoví prováděcí technické normy, pokud jde o formát zpráv o pozicích investičních podniků a organizátorů trhu. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/1110 ze dne 22. června 2017, kterým se stanoví prováděcí technické normy, pokud jde o standardní formuláře, šablony a postupy pro udělování povolení poskytovatelům služeb hlášení údajů a související oznámení podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU o trzích finančních nástrojů. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/1111 ze dne 22. června 2017, kterým se stanoví prováděcí technické normy, pokud jde o postupy a formuláře pro předkládání informací o sankcích a opatřeních v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/1943 ze dne 14. července 2016, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU, pokud jde o regulační technické normy týkající se informací a požadavků pro účely povolování investičních podniků. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/1944 ze dne 13. června 2017, kterým se stanoví prováděcí technické normy pro standardní formuláře, šablony a postupy pro konzultační proces mezi příslušnými orgány v souvislosti s oznámením o navrhovaném nabytí kvalifikované účasti v investičním podniku v souladu se směrnicemi Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES a 2014/65/EU. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/1945 ze dne 19. června 2017, kterým se stanoví prováděcí technické normy, pokud jde o oznámení podávaná a přijímaná žádajícími a povolenými investičními podniky podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/1946 ze dne 11. července 2017, kterým se doplňují směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES a 2014/65/EU, pokud jde o regulační technické normy ke stanovení seznamu všech informací, které mají být zahrnuty navrhovanými nabyvateli do oznámení navrhovaného nabytí kvalifikované účasti v investičním podniku. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/2382 ze dne 14. prosince 2017, kterým se stanoví prováděcí technické normy, pokud jde o standardní formuláře, šablony a postupy pro předávání informací v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/1868 ze dne 28. srpna 2019, kterým se mění nařízení (EU) č. 1031/2010 za účelem sladění dražeb povolenek s pravidly EU ETS na období let 2021 až 2030 a s klasifikací povolenek jako finančních nástrojů podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/1833 ze dne 14. července 2021, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU upřesněním kritérií k určení toho, kdy má být na úrovni skupiny určitá činnost považována za doplňkovou k hlavní podnikatelské činnosti.
K IFD:
Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/2153 ze dne 6. srpna 2021, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2034, pokud jde o regulační technické normy, kterými se stanoví kritéria, za nichž se na určité investiční podniky vztahují požadavky nařízení (EU) č. 575/2013. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/2154 ze dne 13. srpna 2021, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2034, pokud jde o regulační technické normy, jimiž se upřesňují vhodná kritéria pro určení kategorií pracovníků, jejichž pracovní činnosti mají podstatný dopad na rizikový profil investičního podniku nebo aktiv, která spravuje. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/2155 ze dne 13. srpna 2021, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2034, pokud jde o regulační technické normy, jimiž se upřesňují třídy nástrojů, které odpovídajícím způsobem odrážejí úvěrovou kvalitu investičního podniku při jeho trvání a možné alternativní způsoby, jež jsou vhodné k použití pro účely pohyblivé složky odměny.
K nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1060/2009 ze dne 16. září 2009
o ratingových agenturách, v platném znění:
Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 272/2012 ze dne 7. února 2012, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1060/2009 s ohledem na poplatky účtované Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy ratingovým agenturám. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 447/2012 ze dne 21. března 2012, kterým se doplňuje nařízení (ES) č. 1060/2009 Evropského parlamentu a Rady o ratingových agenturách stanovením regulačních technických standardů pro posuzování souladu metodik pro vydávání ratingů. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 449/2012 ze dne 21. března 2012, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1060/2009, pokud jde o regulační technické normy týkající se informací v souvislosti s registrací a certifikací ratingových agentur. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 946/2012 ze dne 12. července 2012, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1060/2009, pokud jde o procesní pravidla týkající se pokut ukládaných ratingovým agenturám Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy, včetně pravidel týkajících se práva na obhajobu a ustanovení o lhůtách. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/1 ze dne 30. září 2014, kterým se doplňuje nařízení (ES) č. 1060/2009 Evropského parlamentu a Rady, pokud jde o regulační technické normy pro pravidelné výkazy poplatků účtovaných ratingovými agenturami předkládané Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy pro účely průběžného dohledu. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/2 ze dne 30. září 2014, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1060/2009, pokud jde o regulační technické normy pro předkládání informací, které ratingové agentury poskytují Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/3 ze dne 30. září 2014, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1060/2009, pokud jde o regulační technické normy pro požadavky na zveřejňování informací o strukturovaných finančních nástrojích.
K nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 236/2012 ze dne 14. března 2012 o prodeji na krátko a některých aspektech swapů úvěrového selhání, v platném znění:
Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 826/2012 ze dne 29. června 2012, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 236/2012, pokud jde o regulační technické normy týkající se požadavků na oznamování a zveřejňování, pokud jde o čisté krátké pozice, podrobností ohledně informací o čistých krátkých pozicích, které mají být poskytovány Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy a způsobu výpočtu obratu k určení akcií, na něž se vztahují výjimky. Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 827/2012 ze dne 29. června 2012, kterým se stanoví prováděcí technické normy, pokud jde o způsoby zveřejňování čistých pozic v akciích a formát informací, které mají být poskytovány Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy v souvislosti s čistými krátkými pozicemi, typy dohod, ujednání a opatření, jež odpovídajícím způsobem zajišťují, že akcie nebo nástroje financování státního dluhu jsou k dispozici pro vypořádání, a data a období pro stanovení hlavního systému akcií podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 236/2012 o prodeji na krátko a některých aspektech swapů úvěrového selhání, v platném znění. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 918/2012 ze dne 5. července 2012, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 236/2012 o prodeji na krátko a některých aspektech swapů úvěrového selhání, pokud jde o definice, výpočet čistých krátkých pozic, kryté swapy úvěrového selhání na státní dluhopisy, prahové hodnoty pro oznamovací povinnost, prahové hodnoty pro likviditu v případě pro pozastavení přijatých omezení, významný pokles hodnoty finančních nástrojů a nepříznivé události, v platném znění; změnu provedlo nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/97 ze dne 17. října 2014, kterým se opravuje nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 918/2012, pokud jde o oznamování významných čistých krátkých pozic ve státních dluhopisech.
Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 919/2012 ze dne 5. července 2012, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 236/2012 o prodeji na krátko a některých aspektech swapů úvěrového selhání, pokud jde o způsob výpočtu poklesu hodnoty likvidních akcií a jiných finančních nástrojů.
K nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 ze dne 4. července 2012 o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů, v platném
znění:
Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 1247/2012 ze dne 19. prosince 2012, kterým se stanoví prováděcí technické normy, pokud jde o formát a četnost vykazování obchodů do registrů obchodních údajů podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů, v platném znění; změnu provedlo prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/105 ze dne 19. října 2016, kterým se mění prováděcí nařízení (EU) č. 1247/2012, kterým se stanoví prováděcí technické normy, pokud jde o formát a četnost vykazování obchodů do registrů obchodních údajů podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů; prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/363 - plná citace níže. Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 1248/2012 ze dne 19. prosince 2012, kterým se stanoví prováděcí technické normy, pokud jde o formát žádosti o registraci registrů obchodních údajů podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů. Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 1249/2012 ze dne 19. prosince 2012, kterým se stanoví prováděcí technické normy, pokud jde o formát záznamů, které mají ústřední protistrany uchovávat podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 148/2013 ze dne 19. prosince 2012, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů, pokud jde o regulační technické normy týkající se minimálních údajů, které mají být vykázány do registrů obchodních údajů, v platném znění; změnu provedlo nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/104 ze dne 19. října 2016, kterým se mění nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 148/2013, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů, pokud jde o regulační technické normy týkající se minimálních údajů, které mají být vykázány do registrů obchodních údajů. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 149/2013 ze dne 19. prosince 2012, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 s ohledem na regulační technické normy týkající se ujednání o nepřímém clearingu, povinnosti clearingu, veřejného rejstříku, přístupu k obchodnímu systému, nefinančních smluvních stran a technik zmírňování rizika pro OTC derivátové smlouvy, u nichž ústřední protistrana neprovádí clearing, v platném znění; změnu provedlo nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/2155 ze dne 22. září 2017, kterým se mění nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 149/2013, pokud jde o regulační technické normy týkající se ujednání o nepřímém clearingu. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 150/2013 ze dne 19. prosince 2012, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů, pokud jde o regulační technické normy blíže určující náležitosti žádosti o registraci registru obchodních údajů. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 151/2013 ze dne 19. prosince 2012, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů, pokud jde o regulační technické normy, které blíže určují údaje, jež mají registry obchodních údajů zveřejnit a zpřístupnit, a provozní normy, které umožní agregovat a porovnávat údaje a přistupovat k těmto údajům, v platném znění; změnu provedlo nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/1800 ze dne 29. června 2017, kterým se mění nařízení přenesené pravomoci (EU) č. 151/2013, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 152/2013 ze dne 19. prosince 2012, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012, pokud jde o regulační technické normy pro kapitálové požadavky na ústřední protistrany. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 153/2013 ze dne 19. prosince 2012, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 ze dne 4. července 2012, pokud jde o regulační technické normy týkající se požadavků na ústřední protistrany, v platném znění. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 876/2013 ze dne 28. května 2013, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012, pokud jde o regulační technické normy týkající se kolegií pro ústřední protistrany. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1003/2013 ze dne 12. července 2013, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012, pokud jde o poplatky účtované Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy registrům obchodních údajů. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 285/2014 ze dne 13. února 2014, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012, pokud jde o regulační technické normy týkající se smluv s přímým, podstatným a předvídatelným vlivem v Unii a předcházení vyhýbání se pravidlům a povinnostem. Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 484/2014 ze dne 12. května 2014, kterým se stanoví prováděcí technické normy, pokud jde o hypotetický kapitál centrální protistrany podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 667/2014 ze dne 13. března 2014, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012, pokud jde o procesní pravidla týkající se sankcí ukládaných registrům obchodních údajů Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy, včetně pravidel týkajících se práva na obhajobu a ustanovení o lhůtách. Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 1317/2014 ze dne 11. prosince 2014 o prodloužení přechodných období týkajících se kapitálových požadavků pro expozice vůči ústředním protistranám v nařízeních Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a (EU) č. 648/2012. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/2205 ze dne 6. srpna 2015, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012, pokud jde o regulační technické normy pro povinnost clearingu, v platném znění; změnu provedlo nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/396 ze dne 19. prosince 2018, kterým se mění nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/2205, nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2016/592 a nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2016/1178, kterými se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012, pokud jde o den, kdy povinnost clearingu nabývá u určitých druhů smluv účinnosti; nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/565 ze dne 28. března 2019, kterým se mění nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/2205, nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2016/592 a nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2016/1178, kterými se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012, pokud jde o den, kdy povinnost clearingu nabývá u určitých druhů smluv účinnosti; nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/447 - plná citace viz níže. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/592 ze dne 1. března 2016, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012, pokud jde o regulační technické normy pro povinnost clearingu, v platném znění; změnu provedlo nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/396; nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/565. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/892 ze dne 7. června 2016 o prodloužení přechodných období týkajících se kapitálových požadavků pro expozice vůči ústředním protistranám stanovených v nařízeních Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a (EU) č. 648/2012. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/1178 ze dne 10. června 2016, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012, pokud jde o regulační technické normy pro povinnost clearingu, v platném znění; změnu provedlo nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/396; nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/565; nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/447. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/2251 ze dne 4. října 2016, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů, pokud jde o regulační technické normy pro techniky zmírňování rizika u OTC derivátových smluv, jejichž clearing neprovádí ústřední protistrana, v platném znění; změnu provedlo nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/397 ze dne 19. prosince 2018,
kterým se mění nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2016/2251, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012, pokud jde o datum, do kterého mohou smluvní strany nadále používat své postupy řízení rizik u některých OTC derivátových smluv, jejichž clearing neprovádí ústřední protistrana;
nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/564 ze dne 28. března 2019, kterým
se mění nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2016/2251, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012, pokud jde o datum, do kterého mohou smluvní strany nadále používat své postupy řízení rizik u některých OTC derivátových smluv, jejichž clearing neprovádí ústřední protistrana.
Prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/2227 ze dne 9. prosince 2016 o prodloužení přechodných období týkajících se kapitálových požadavků pro expozice vůči ústředním protistranám stanovených v nařízeních Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a (EU) č. 648/2012. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/323 ze dne 20. ledna 2017, kterým se opravuje nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2016/2251, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů, pokud jde o regulační technické normy pro techniky zmírňování rizika u OTC derivátových smluv, jejichž clearing neprovádí ústřední protistrana. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/954 ze dne 6. června 2017 o prodloužení přechodných období týkajících se kapitálových požadavků pro expozice vůči ústředním protistranám stanovených v nařízeních Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a (EU) č. 648/2012. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/2241 ze dne 6. prosince 2017 o prodloužení přechodných období týkajících se kapitálových požadavků pro expozice vůči ústředním protistranám stanovených v nařízeních Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a (EU) č. 648/2012.
Prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/815 ze dne 1. června 2018 o prodloužení přechodných období týkajících se kapitálových požadavků pro expozice vůči ústředním protistranám stanovených v nařízeních Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a (EU) č. 648/2012. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/1889 ze dne 4. prosince 2018 o prodloužení přechodných období týkajících se kapitálových požadavků pro expozice vůči ústředním protistranám stanovených v nařízeních Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a (EU) č. 648/2012. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/447 ze dne 16. prosince 2019, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012, pokud jde o regulační technické normy upřesňující kritéria pro stanovení ujednání, která náležitě snižují úvěrové riziko protistrany spojené s krytými dluhopisy a sekuritizacemi, a o změně nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/2205 a (EU) 2016/1178. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/1302 ze dne 14. července 2020, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012, pokud jde o poplatky účtované Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy ústředním protistranám usazeným v třetích zemích. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/1303 ze dne 14. července 2020, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012, pokud jde o kritéria, která by orgán ESMA měl vzít v úvahu, aby mohl rozhodnout, zda ústřední protistrana usazená v třetí zemi je, nebo se pravděpodobně stane systémově významnou pro finanční stabilitu Unie nebo jednoho či více jejích členských států. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/1304 ze dne 14. července 2020, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012, pokud jde o minimální prvky, jež má orgán ESMA posoudit při posuzování žádostí ústředních protistran z třetích zemí o srovnatelný soulad, a způsoby a podmínky tohoto posuzování.
Změny nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 ze dne 4. července 2012 o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů akty
v přenesené pravomoci:
Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1002/2013 ze dne 12. července 2013, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů, pokud jde o seznam subjektů vyňatých z působnosti uvedeného nařízení. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/1515 ze dne 5. června 2015, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012, pokud jde o prodloužení přechodných období týkajících se složek penzijního systému. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/610 ze dne 20. prosince 2016, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012, pokud jde o prodloužení přechodných období týkajících se složek penzijního systému. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/979 ze dne 2. března 2017, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů, pokud jde o seznam subjektů vyňatých z působnosti uvedeného nařízení. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/460 ze dne 30. ledna 2019, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012, pokud jde o seznam subjektů vyňatých z působnosti uvedeného nařízení.
K MAR:
Prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/347 ze dne 10. března 2016, kterým se stanoví prováděcí technické normy, pokud jde o přesný formát seznamů zasvěcených osob a pro aktualizaci těchto seznamů v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/378 ze dne 11. března 2016, kterým se stanoví prováděcí technické normy, pokud jde o časové rozvržení, formát a vzor pro podávání oznámení příslušným orgánům podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/522 ze dne 17. prosince 2015, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014, pokud jde o výjimku pro některé veřejné orgány a centrální banky třetích zemí, ukazatele manipulace s trhem, prahové hodnoty pro zveřejnění, příslušný orgán pro oznamování odložení zveřejnění, povolování obchodů během uzavřeného období a druhy obchodů osob s řídicí pravomocí podléhající oznamovací povinnosti, v platném znění; změnu provedlo nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/461 ze dne 30. ledna 2019, kterým se mění nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2016/522, pokud jde o výjimku z oblasti působnosti nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014 pro britskou centrální banku (Bank of England) a úřad pro správu dluhu Spojeného království (United Kingdom Debt Management Office). Prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/523 ze dne 10. března 2016, kterým se stanoví prováděcí technické normy, pokud jde o formát a vzor pro oznamování a zveřejňování obchodů osob s řídicí pravomocí v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/908 ze dne 26. února 2016, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014, pokud jde o stanovení regulačních technických norem týkajících se kritérií, postupu a požadavků pro zavedení uznávaného tržního postupu a požadavků na jeho zachování, ukončení nebo změnu podmínek jeho uznání. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/909 ze dne 1. března 2016, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014, pokud jde o regulační technické normy pro obsah oznámení, která mají být předkládána příslušným orgánům, a sestavování, zveřejňování a vedení seznamu oznámení. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/957 ze dne 9. března 2016, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014, pokud jde o regulační technické normy pro vhodná opatření, systémy a postupy a rovněž vzory oznámení, které se mají používat k prevenci, odhalování a oznamování zneužívání trhu či podezřelých pokynů nebo obchodů. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/958 ze dne 9. března 2016, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014, pokud jde o regulační technické normy, kterými se stanoví technická opatření pro objektivní předkládání investičních doporučení nebo jiných informací doporučujících či navrhujících investiční strategii a pro uveřejňování konkrétních zájmů nebo upozorňování na střety zájmů, v platném znění. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/959 ze dne 17. května 2016, kterým se stanoví prováděcí technické normy pro sondování trhu, pokud jde o systémy a vzory oznámení, které mají používat účastníci trhu zpřístupňující vnitřní informace, a o formát záznamů v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/960 ze dne 17. května 2016, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014, pokud jde o regulační technické normy pro vhodná opatření, systémy a postupy pro účastníky trhu zpřístupňující vnitřní informace, kteří provádějí sondování trhu.
Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/1052 ze dne 8. března 2016, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014, pokud jde o regulační technické normy pro podmínky vztahující se na programy zpětného odkupu a stabilizační opatření. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/1055 ze dne 29. června 2016, kterým se stanoví prováděcí technické normy, pokud jde o technické prostředky pro vhodné zveřejňování vnitřních informací a odklad zveřejnění vnitřních informací v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/1158 ze dne 29. června 2017, kterým se stanoví prováděcí technické normy, pokud jde o postupy a formuláře pro výměnu informací příslušných orgánů s Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy podle článku 33 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/292 ze dne 26. února 2018, kterým se stanoví prováděcí technické normy, pokud jde o postupy a formuláře pro výměnu informací a pomoc mezi příslušnými orgány podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014 o zneužívání trhu. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2020/1406 ze dne 2. října 2020, kterým se stanoví prováděcí technické normy, pokud jde o postupy a formuláře pro výměnu informací a spolupráci mezi příslušnými orgány, orgánem ESMA, Komisí a dalšími subjekty podle čl. 24 odst. 2 a článku 25 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014 o zneužívání trhu.
K MiFIR:
Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/2020 ze dne 26. května 2016, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014 o trzích finančních nástrojů, pokud jde o regulační technické normy pro kritéria k určení toho, zda by deriváty podléhající povinnosti clearingu měly podléhat obchodní povinnosti. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/2021 ze dne 2. června 2016, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014 o trzích finančních nástrojů, pokud jde o regulační technické normy přístupu ve vztahu k referenčním hodnotám. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/2022 ze dne 14. července 2016, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014, pokud jde o regulační technické normy týkající se informací v souvislosti s registrací podniků ze třetích zemí a formátu informací, které mají být poskytnuty zákazníkům. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/567 ze dne 18. května 2016, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014, pokud jde o definice, transparentnost, kompresi portfolia a dohledová opatření v oblasti zásahů u produktů a pozic, v platném znění. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/572 ze dne 2. června 2016, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014 o trzích finančních nástrojů, pokud jde o regulační technické normy upřesňující nabízené předobchodní a poobchodní údaje a úroveň členění údajů. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/577 ze dne 13. června 2016, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014 o trzích finančních nástrojů, pokud jde o regulační technické normy týkající se mechanismu objemového stropu a poskytování informací pro účely transparentnosti a jiných výpočtů. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/579 ze dne 13. června 2016, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014 o trzích finančních nástrojů, pokud jde o regulační technické normy týkající se derivátových smluv s přímým, podstatným a předvídatelným dopadem v Unii a předcházení vyhýbání se pravidlům a povinnostem. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/580 ze dne 24. června 2016, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014, pokud jde o regulační technické normy pro uchovávání příslušných údajů o pokynech týkajících se finančních nástrojů. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/581 ze dne 24. června 2016, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014, pokud jde o regulační technické normy týkající se přístupu ke clearingu prostřednictvím obchodních systémů a ústředních protistran. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/582 ze dne 29. června 2016, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014, pokud jde o regulační technické normy upřesňující povinnost provádět clearing derivátů obchodovaných na regulovaných trzích a lhůty k přijímání obchodů ke clearingu. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/583 ze dne 14. července 2016, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014 o trzích finančních nástrojů, pokud jde o regulační technické normy týkající se požadavků na transparentnost pro obchodní systémy a investiční podniky v souvislosti s dluhopisy, strukturovanými finančními produkty, povolenkami na emise a deriváty. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/585 ze dne 14. července 2016, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014, pokud jde o regulační technické normy pro standardy a formáty referenčních údajů o finančním nástroji a technická opatření ve vztahu k mechanismům, které mají Evropský orgán pro cenné papíry a trhy a příslušné orgány vytvořit. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/587 ze dne 14. července 2016, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014 o trzích finančních nástrojů, pokud jde o regulační technické normy týkající se požadavků na transparentnost pro obchodní systémy a investiční podniky v souvislosti s akciemi, cennými papíry nahrazujícími jiné cenné papíry, fondy obchodovanými v obchodním systému, certifikáty a jinými podobnými finančními nástroji a regulační technické normy týkající se povinnosti provádět obchody s určitými akciemi v obchodním systému nebo prostřednictvím systematického internalizátora, v platném znění. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/590 ze dne 28. července 2016, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014, pokud jde o regulační technické normy pro hlášení obchodů příslušným orgánům. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/1799 ze dne 12. června 2017, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014, pokud jde o vynětí některých centrálních bank třetích zemí z požadavků předobchodní a poobchodní transparentnosti při výkonu měnové politiky, politiky směnných kurzů a politiky finanční stability, v platném znění; změnu provedlo nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/462 ze dne 30. ledna 2019, kterým se mění nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/1799, pokud jde o výjimku z požadavků na předobchodní a poobchodní transparentnost podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014 pro britskou centrální banku (Bank of England); nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/1000 ze dne 14. března 2019, kterým se mění nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/1799, pokud jde o výjimku z požadavků na předobchodní a poobchodní transparentnost podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014 pro Čínskou lidovou banku. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/2154 ze dne 22. září 2017, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014, pokud jde o regulační technické normy pro ujednání o nepřímém clearingu. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/2194 ze dne 14. srpna 2017, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014 o trzích finančních nástrojů, pokud jde o souborné pokyny. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/2417 ze dne 17. listopadu 2017, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014 o trzích finančních nástrojů, pokud jde o regulační technické normy pro obchodní povinnost ve vztahu k určitým derivátům.
K CSDR:
Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/389 ze dne 11. listopadu 2016, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 909/2014, pokud jde o parametry pro výpočet peněžitých sankcí za selhání vypořádání a činnosti centrálních depozitářů v hostitelských členských státech. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/390 ze dne 11. listopadu 2016, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 909/2014, pokud jde o regulační technické normy pro určité obezřetnostní požadavky na centrální depozitáře cenných papírů a určené úvěrové instituce poskytující bankovní doplňkové služby. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/391 ze dne 11. listopadu 2016, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 909/2014, pokud jde o regulační technické normy dále upřesňující obsah zpráv o internalizovaném vypořádání. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/392 ze dne 11. listopadu 2016, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 909/2014, pokud jde o regulační technické normy v oblasti povolování, dohledu a provozních požadavků kladených na centrální depozitáře cenných papírů. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/393 ze dne 11. listopadu 2016, kterým se stanoví prováděcí technické normy, pokud jde o vzory a postupy pro podávání zpráv a předávání informací o internalizovaném vypořádání podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 909/2014. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/394 ze dne 11. listopadu 2016, kterým se stanoví prováděcí technické normy pro standardní formuláře, vzory a postupy pro povolování, prověřování a vyhodnocování centrálních depozitářů cenných papírů, pro spolupráci orgánů domovského a hostitelského členského státu, pro konzultaci orgánů, které se podílejí na udělování povolení poskytovat bankovní doplňkové služby, postupy zajištění přístupu, na nichž se podílejí centrální depozitáři cenných papírů, a prováděcí technické normy pro formát evidence, kterou musejí centrální depozitáři cenných papírů vést podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 909/2014. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2018/1229 ze dne 25. května 2018, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 909/2014, pokud jde o regulační technické normy pro zajištění disciplíny při vypořádání, v platném znění; změnu provedlo nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/1212 ze dne 8. května 2020, kterým
se mění nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2018/1229, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 909/2014, pokud jde o regulační technické normy pro zajištění disciplíny při vypořádání.
K nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1286/2014 ze dne 26. listopadu 2014 o sděleních klíčových informací týkajících se strukturovaných retailových investičních
produktů a pojistných produktů s investiční složkou, v platném znění:
Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/1904 ze dne 14. července 2016, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1286/2014, pokud jde o zásahy u produktů. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/653 ze dne 8. března 2017, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1286/2014 o sděleních klíčových informací týkajících se strukturovaných retailových investičních produktů a pojistných produktů s investiční složkou stanovením regulačních technických norem týkajících se prezentace, obsahu, kontroly a úpravy sdělení klíčových informací a podmínek pro splnění požadavků na poskytnutí těchto sdělení, v platném znění; změnu provedlo nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/1866 ze dne 3. července 2019,
kterým se mění nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/653 za účelem uvedení přechodného ustanovení pro tvůrce strukturovaných retailových investičních produktů a pojistných produktů s investiční složkou nabízející podílové jednotky fondů uvedené v článku 32 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1286/2014 jako možnosti podkladových investic do souladu s prodlouženou výjimkou podle uvedeného článku.
K nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2365 ze dne 25. listopadu 2015 o transparentnosti obchodů zajišťujících financování a opětovného použití a o změně
nařízení (EU) č. 648/2012, v platném znění:
Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/356 ze dne 13. prosince 2018, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2365, pokud jde o regulační technické normy blíže určující podrobné údaje o obchodech zajišťujících financování (SFT), jež mají být oznamovány registrům obchodních údajů. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/357 ze dne 13. prosince 2018, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2365, pokud jde o regulační technické normy pro přístup k podrobným údajům o obchodech zajišťujících financování (SFT) vedeným v registrech obchodních údajů. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/358 ze dne 13. prosince 2018, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2365, pokud jde o regulační technické normy pro shromažďování, ověřování, seskupování, porovnávání a zveřejňování údajů o obchodech zajišťujících financování registry obchodních údajů. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/359 ze dne 13. prosince 2018, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2365, pokud jde o regulační technické normy blíže určující náležitosti žádosti o registraci a žádosti o rozšíření registrace registru obchodních údajů. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/360 ze dne 13. prosince 2018, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2365, pokud jde o poplatky účtované Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy registrům obchodních údajů. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/363 ze dne 13. prosince 2018, kterým se stanoví prováděcí technické normy, pokud jde o formát a četnost zpráv s podrobnými údaji o obchodech zajišťujících financování (SFT) registrům obchodních údajů v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2365, a kterým se mění prováděcí nařízení Komise (EU) č. 1247/2012, pokud jde o použití kódů pro vykazování při vykazování derivátových smluv. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/364 ze dne 13. prosince 2018, kterým se stanoví prováděcí technické normy, pokud jde o formát žádosti o registraci a žádosti o rozšíření registrace registrů obchodních údajů v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2365. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/365 ze dne 13. prosince 2018, kterým se stanoví prováděcí technické normy, pokud jde o postupy a formuláře pro výměnu informací o sankcích, opatřeních a vyšetřováních v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2365.
Změna nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2365 ze dne 25. listopadu 2015 o transparentnosti obchodů zajišťujících financování a opětovného použití a
o změně nařízení (EU) č. 648/2012, akty v přenesené pravomoci:
Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/463 ze dne 30. ledna 2019, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2365, pokud jde o seznam osvobozených subjektů.
K nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1011 ze dne 8. června 2016 o indexech, které jsou používány jako referenční hodnoty ve finančních nástrojích a finančních smlouvách nebo k měření výkonnosti investičních fondů, a o změně směrnic
2008/48/ES a 2014/17/EU a nařízení (EU) č. 596/2014, v platném znění:
Prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/1368 ze dne 11. srpna 2016, kterým se stanoví seznam referenčních hodnot s kritickým významem používaných na finančních trzích podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2016/1011, v platném znění; změnu provedlo prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/1147 ze dne 28. června 2017, kterým se mění prováděcí nařízení (EU) 2016/1368, kterým se stanoví seznam referenčních hodnot s kritickým významem používaných na finančních trzích podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1011; prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/2446 ze dne 19. prosince 2017, kterým se mění prováděcí nařízení (EU) 2016/1368, kterým se stanoví seznam referenčních hodnot s kritickým významem používaných na finančních trzích podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1011; prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/1557 ze dne 17. října 2018, kterým se mění prováděcí nařízení (EU) 2016/1368, kterým se stanoví seznam referenčních hodnot s kritickým významem používaných na finančních trzích podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1011; prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/482 ze dne 22. března 2019, kterým se mění prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/1368, kterým se stanoví seznam referenčních hodnot s kritickým významem používaných na finančních trzích podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1011. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2018/64 ze dne 29. září 2017, kterým se doplňuje nařízení (EU) 2016/1011 Evropského parlamentu a Rady, pokud jde o upřesnění, jak se mají kritéria uvedená v čl. 20 odst. 1 písm. c) bodě iii) použít pro posouzení toho, zda by určité skutečnosti měly za následek významný a nepříznivý dopad na integritu trhů, finanční stabilitu, spotřebitele, reálnou ekonomiku nebo na financování domácností a podniků v jednom nebo více členských státech. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2018/65 ze dne 29. září 2017, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1011, pokud jde o specifikaci technických prvků definic stanovených v čl. 3 odst. 1 uvedeného nařízení. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2018/66 ze dne 29. září 2017, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1011, pokud jde o upřesnění, jak má být posuzována nominální hodnota finančních nástrojů jiných než derivátů, jmenovitá hodnota derivátů a čistá hodnota aktiv investičních fondů. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2018/67 ze dne 3. října 2017, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1011, pokud jde o stanovení podmínek pro posouzení dopadu ukončení poskytování stávající referenční hodnoty nebo změny stávající referenční hodnoty. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/1105 ze dne 8. srpna 2018, kterým se stanoví prováděcí technické normy, pokud jde o postupy a formuláře pro poskytování informací příslušnými orgány orgánu ESMA podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1011. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/1106 ze dne 8. srpna 2018, kterým se stanoví prováděcí technické normy, pokud jde o vzory prohlášení o shodě, která zveřejňují a zachovávají administrátoři referenčních hodnot se značným významem a referenčních hodnot bez značného významu podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1011. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2018/1637 ze dne 13. července 2018, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1011, pokud jde o regulační technické normy pro postupy a charakteristiky útvaru dozoru. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2018/1638 ze dne 13. července 2018, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1011, pokud jde o regulační technické normy, které blíže stanoví, jak zajistit vhodnost a ověřitelnost vstupních údajů, a vnitřní postupy pro dohled a ověřování, jejichž zavedení musí administrátor referenční hodnoty s kritickým nebo značným významem zajistit u dodavatele, pokud jsou vstupní údaje dodávány z útvaru poskytujícího služby přímo klientům. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2018/1639 ze dne 13. července 2018, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1011, pokud jde o regulační technické normy blíže upřesňující prvky kodexu chování, který vypracují administrátoři referenčních hodnot založených na vstupních údajích dodavatelů. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2018/1640 ze dne 13. července 2018, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1011, pokud jde o regulační technické normy blíže upřesňující požadavky na správu, řízení a kontrolu pro dohlížené dodavatele. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2018/1641 ze dne 13. července 2018, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1011, pokud jde o regulační technické normy, které blíže stanoví další informace, jež musí poskytovat administrátoři referenčních hodnot s kritickým nebo značným významem a které se týkají metodiky používané k určení referenční hodnoty, vnitřního přezkumu a schvalování metodiky a postupů provádění podstatných změn metodiky. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2018/1642 ze dne 13. července 2018, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1011, pokud jde o regulační technické normy blíže upřesňující kritéria, jež mají příslušné orgány zvážit při posuzování, zda by administrátoři referenčních hodnot se značným významem měli uplatňovat určité požadavky. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2018/1643 ze dne 13. července 2018, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1011, pokud jde o regulační technické normy blíže upřesňující obsah prohlášení o referenční hodnotě, které je povinen zveřejňovat administrátor referenční hodnoty, a případy, kdy je nutné tohoto prohlášení aktualizovat. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2018/1644 ze dne 13. července 2018, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1011, pokud jde o regulační technické normy, a které stanoví minimální obsah mechanismů spolupráce s příslušnými orgány třetích zemí, jejichž právní rámec a postupy dohledu byly uznány jako rovnocenné. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2018/1645 ze dne 13. července 2018, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1011, pokud jde o regulační technické normy pro formu a obsah žádosti o uznání předkládané příslušnému orgánu referenčního členského státu a informací předkládaných v oznámení Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy (ESMA). Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2018/1646 ze dne 13. července 2018, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1011, pokud jde o regulační technické normy pro informace, které mají být poskytnuty v žádosti o povolení k činnosti a v žádosti o registraci.
K nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1129 ze dne 14. června 2017 o prospektu, který má být uveřejněn při veřejné nabídce nebo přijetí cenných papírů k obchodování na regulovaném trhu, a o zrušení směrnice 2003/71/ES, v platném znění:
Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/979 ze dne 14. března 2019, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1129, pokud jde o regulační technické normy pro klíčové finanční informace ve shrnutí prospektu, zveřejňování a klasifikaci prospektů, propagační sdělení týkající se cenných papírů, dodatky prospektu a oznamovací portál, a zrušuje nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 382/2014 a nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/301, v platném znění; změnu provedlo nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/1272 ze dne 4. června 2020, kterým se mění a opravuje nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/979, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1129, pokud jde o regulační technické normy pro klíčové finanční informace ve shrnutí prospektu, zveřejňování a klasifikaci prospektů, propagační sdělení týkající se cenných papírů, dodatky prospektu a oznamovací portál. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/980 ze dne 14. března 2019, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1129, pokud jde o formát, obsah, kontrolu a schválení prospektu, který má být uveřejněn při veřejné nabídce cenných papírů nebo jejich přijetí k obchodování na regulovaném trhu, a zrušuje nařízení Komise (ES) č. 809/2004, v platném znění; změnu provedlo nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/1273 ze dne 4. června 2020, kterým se mění a opravuje nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/980, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1129, pokud jde o formát, obsah, kontrolu a schválení prospektu, který má být uveřejněn při veřejné nabídce cenných papírů nebo jejich přijetí k obchodování na regulovaném trhu.
K nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2402 ze dne 12. prosince 2017, kterým se stanoví obecný rámec pro sekuritizaci a vytváří se zvláštní rámec pro jednoduchou, transparentní a standardizovanou sekuritizaci a kterým se mění směrnice 2009/65/ES, 2009/138/ES, 2011/61/EU a nařízení (ES) č. 1060/2009 a (EU) č. 648/2012:
Viz výše přehled u ZoB.
K části první, čl. I Změna zákona o bankách
K bodům 1 až 3 (§ 1 odst. 1 a poznámky pod čarou č. 1 a 27):
Změna poznámek pod čarou reflektuje změnu názvu směrnice CRD a nařízení CRR. Dále se v návaznosti na adaptaci nařízení SFDR a nařízení o taxonomii se rozšiřuje výčet přímo použitelných předpisů EU v poznámce pod čarou č. 27. V této souvislosti také dochází k legislativně-technické změně v § 1 odst. 1. Účastníkem finančního trhu je pro účely nařízení SFDR [srov. čl. 2 odst. 1 písm. f)] mimo jiné poskytovatel panevropského osobního penzijního produktu (PEPP), jímž může být banka na základě čl. 2 odst. 15 nařízení o PEPP (2019/1238). V případě, že je banka poskytovatelem vkladového PEPP a nedodrží požadavky na zásady odměňování, které jsou stanoveny v čl. 5 nařízení SFDR, je ČNB oprávněna uložit jí opatření k nápravě zjištěného nedostatku, resp. uložit pokutu za spáchání přestupku podle zákona o bankách. Dále se do poznámky pod čarou č. 27 doplňuje také nařízení o sekuritizaci (2017/2402), které je adaptováno např. v § 25f. Do poznámky pod čarou č. 27 se vkládá ustanovení, které upřesňuje, že přímo použitelné předpisy podle této poznámky pod čarou zahrnují i přímo použitelné předpisy vydané ke směrnicím uvedeným v poznámce pod čarou č. 1 a k nařízením EU uvedeným v poznámce pod čarou č. 27.
K bodům 4 a 5 (§ 1 odst. 3):
Reaguje se na přesun úpravy poskytovatelů služeb hlášení údajů ze směrnice MiFID II do nařízení MiFIR.
K bodu 6 (zrušení § 3c):
Reaguje se na IFR.
K bodu 7 (nový § 5p):
Navrhuje se doplnění nového § 5p, jehož podstatou je zavedení možnosti zahraničních bank a oprávněných finančních institucí poskytovat na území České republiky investiční služby bez nutnosti zřízení pobočky, pokud jsou tyto služby poskytované profesionálním zákazníkům definovaným v ZPKT). Výše uvedená možnost je již v současnosti upravena pro nebankovní poskytovatele investičních služeb ze zemí Evropské unie, a to v § 25 odst. 1 ZPKT. Netýká se však v souladu s 25 odst. 3 ZPKT poskytovatelů, kteří postupují podle zákona o bankách. Pro nebankovní subjekty z jiných než členských států Evropské unie je pak obdobná možnost při splnění definovaných podmínek zavedena tímto zákonem, konkrétně doplněním § 28 odst. 2 ZPKT. Z věcného hlediska reaguje tímto způsobem právní úprava na skutečnost, že v případě určitých zákazníků jsou požadavky na zvýšenou ochranu neopodstatněné a zároveň komplikují dostupnost služeb. Ve vztahu k subjektům ze třetích zemí pak zavedení této výjimky navíc představuje využití diskrece podle unijního práva (čl. 46 odst. 4 poslední pododstavec MiFIR). Vzhledem ke skutečnosti, že pro odlišný postup při nabízení investičních služeb profesionálním zákazníkům zahraničními bankami, resp. oprávněnými finančními institucemi (definovanými v § 5c odst. 1) není věcný důvod, navrhuje se doplnění obsahově shodné právní úpravy i do zákona o bankách. V rámci systematiky zákona o bankách nové ustanovení zavádí výjimku ze zásady uvedené v § 1 odst. 6, podle které zahraniční banka z jiného než členského státu Evropské unie vykonává bankovní činnosti na území České republiky prostřednictvím své pobočky a v rozsahu udělené licence, a dále ze zásady uvedené v § 5a odst. 1 a § 5c odst. 2, podle které banka z členského státu Evropské unie nebo oprávněná finanční instituce vykonává na území České republiky činnost bez založení pobočky pouze tehdy, není-li výkon této činnosti trvalý. K předmětnému poskytování investičních služeb bankou z jiného než členského státu Evropské unie nebude z povahy věci nutné udělení licence České národní banky (banka nevykonává činnost prostřednictvím pobočky).
K bodu 8 (poznámka pod čarou č. 41)
Odkaz na nařízení (EU) 2017/2402 v poznámce pod čarou č. 41 je doplněn s dovětkem „v platném znění“ vzhledem k jeho pozdějším novelizacím.
K bodu 9 (§ 26 odst. 1)
ČNB je oprávněna na základě navrhované změny v § 26 odst. 1 uložit opatření k nápravě nejen podle nařízení CRR (575/2013), ale také v případě porušení jiného přímo použitelného předpisu EU. Opatření k nápravě tedy může být uloženo také v případě, že banka jako poskytovatel PEPP (viz čl. 2 odst. 15 nařízení o PEPP) poruší povinnosti upravené v čl. 5 nařízení SFDR. Jedná se o povinnost zahrnout do zásad odměňování, které je banka povinna vytvářet a udržovat jako součást řídicího a kontrolního systému, informace o jejich souladu se začleňováním rizik týkajících se udržitelnosti.
K bodům 10 až 28 [§ 26c odst. 2 až 4, § 26c odst. 6 až 8, § 26d odst. 1, § 26d odst. 4, § 26e odst. 3 a 4, § 26f odst. 1 a 3, § 26g odst. 2 a 8, § 26i odst. 1, § 26j odst. 1, § 26k odst. 1, § 26l odst. 2, § 26l odst. 4 písm. d) a § 26n odst. 3]:
Upravuje se konsolidovaný dohled tak, aby v ZoB zůstala zachována úprava plynoucí ze směrnice CRD a v ZPKT bude nově úprava plynoucí ze směrnice IFD. Vypouští se odkazy na OCP, kteří budou nově upraveni v ZPKT (pokud skupina nezahrnuje úvěrovou instituci). OCP, kteří se budou řídit směrnicí CRD a nařízením CRR (Class 1 a Class 1 mínus), se podle § 5 odst. 3 a 4 ZPKT mají pro účely dohledu nad nimi považovat za banku.
K bodu 29 (§ 36 odst. 7)
Ustanovení § 36 odst. 7 nezakládá s ohledem na obecnou úpravu v § 195 občanského zákoníku pravomoc ČNB na určení odměny likvidátora. Tu tak musí určit soud při zohlednění pravidel ve vyhlášce ČNB. Určování odměny soudem namísto ČNB však není efektivní, neboť lze předpokládat, že soud nebude mít informace pro řádné určení odměny a bude stejně plně spoléhat na ČNB (která je s likvidátorem, jehož do funkce sama navrhla, v blízkém kontaktu a má zákonné možnosti vyžadovat konkrétní informace o postupu likvidace i možnost podat návrh na odvolání likvidátora), nebo dojde k duplicitě práce, pokud dozor nad likvidací vykonává ČNB i soud. Navíc je nejisté, v jakých lhůtách bude soud rozhodovat. Věcně pak není důvod, aby soudy byly touto agendou zatěžovány. Naopak na tomto místě není třeba obdobně upravovat „určení“ výše náhrady hotových výdajů, neboť se nejedná o aktivní určení, ale o pouhý „vypočet“ (a v tomto ohledu náhradu hotových výdajů nezmiňuje ani § 195 občanského zákoníku). Z těchto důvodů se navrhuje doplnění věty, jejíž obdoba byla již dříve obsažena v § 13 odst. 8 zákona o spořitelních a úvěrních družstvech, ve znění platném do 30. září 2020. Z důvodu harmonizace je stejná úprava navržena do zákona o bankách i zákona o spořitelních a úvěrních družstvech. Touto změnou bude najisto postaveno, že odměnu likvidátora a způsob její výplaty určuje přímo ČNB, a to v mezích pravidel stanovených vyhláškou ČNB (jde tak o speciální úpravu vůči občanskému zákoníku).
K bodům 30 až 36 [§ 36d zrušení odstavce 3, § 36d odst. 6 písm. a) a b), § 36d odst. 7, § 36e odst. 2 písm. a) a f), § 38d odst. 1 písm. c) a § 38d odst. 2 písm. c)]:
Změny v § 36d reagují na provedené úpravy v § 26g v souvislosti s úpravou konsolidovaného dohledu, k níž dochází v návaznosti na transpozici směrnice IFD (2019/2034). Navrhovanou změnou v § 36e dochází k rozšíření skutkové podstaty přestupku banky za nedodržení požadavků na její řídicí a kontrolní systém. ČNB je nově oprávněna uložit pokutu za spáchání přestupku také tehdy, pokud banka jako poskytovatel vkladového PEPP (viz čl. 2 odst. 15 nařízení o PEPP) poruší povinnosti upravené v čl. 5 nařízení SFDR. Jedná se o povinnost účastníka finančního trhu, jímž je banka jako poskytovatel PEPP podle čl. 2 odst. 1 písm. f) nařízení SFDR, zahrnout do zásad odměňování, které je banka povinna vytvářet a udržovat jako součást řídicího a kontrolního systému, informace o jejich souladu se začleňováním rizik týkajících se udržitelnosti. Sankcí za spáchání tohoto přestupku je pokuta podle § 36e odst. 6 písm. e) a f). Dochází také k legislativně-technickému upřesnění v § 36e odst. 2 písm. f) spočívajícímu v přečíslování odkazu na poznámku pod čarou č. 41. V § 38d se jedná o legislativně- technické upřesnění odkazu na dohody uzavírané podle § 26c odst. 6 pro účely vykázání transpozice čl. 1 odst. 37 směrnice CRD5 (2019/878), kterým se mění čl. 111 odst. 7 směrnice CRD (2013/36/EU).
K části druhé, čl. II Změna zákona o spořitelních a úvěrních družstvech
K bodům 1 a 2 (poznámky pod čarou č. 1 a 38):
Změna poznámek pod čarou reflektuje změnu názvu směrnice CRD a nařízení CRR.
K bodu 3 (§ 13 odst. 9): K bodu 4 (poznámka pod čarou č. 50):
Odkaz na nařízení (EU) 2017/2402 v poznámce pod čarou č. 50 je doplněn s dovětkem „v platném znění“ vzhledem k jeho pozdějším novelizacím.
K části třetí, čl. III Změna zákona o dohledu v oblasti kapitálového trhu
K bodu 1 (poznámka pod čarou č. 40):
Do poznámky pod čarou č. 40 se vkládá odkaz na čl. 22 odst. 1 první pododstavec IFD ve vztahu k whistleblowingu, který je ve vztahu k ČNB upraven v ZDKT.
K bodu 2 (změna poznámky pod čarou č. 41):
Aby bylo zřejmé, že tímto zákonem se řídí i dohled nad poskytovateli služeb skupinového financování (crowdfunding), doplňuje se odkaz na nařízení o skupinovém financování do poznámky pod čarou č. 41.
K bodům 3 až 5 (§ 9b):
Do právní úpravy přestupků se vkládá nový přestupek za porušení povinnosti stanovené v novém § 27 ZDKT. Tento nový přestupek zahrnuje také zaměstnance a spolupracovníky ČNB, ale dopadá také na jakékoli jiné osoby, které získají informace podle § 27.
K bodu 6 (§ 13 odst. 5):
Touto změnou se transponuje čl. 1 odst. 3 směrnice CBDF, kterým se zrušuje čl. 91 odst. 3 UCITS. Zveřejňování vnitrostátních předpisů týkajících se požadavků na nabízení investičních fondů bude nově upravovat čl. 5 a 6 nařízení CBDF.
K bodu 7 (poznámka pod čarou č. 43):
Do poznámky pod čarou č. 43, která vyjmenovává nařízení EU, jejichž porušení je možné oznámit ČNB prostřednictvím jejího mechanismu hlášení (whistleblowing), se vkládá nařízení IFR.
K bodu 8 (poznámka pod čarou č. 33):
Sjednocují se odkazy na nařízení EU v souladu s Legislativními pravidly vlády.
K bodu 9 [§ 26 odst. 2 písm. l)]:
V souladu s čl. 15 odst. 6 IFD se rozšiřuje okruh subjektů, kterým je možné předat důvěrné informace, o Evropský systém centrálních bank a o orgány dohledu nad platebními a zúčtovacími systémy.
K bodu 10 (§ 26 odst. 3):
V souladu s čl. 15 odst. 5 IFD se do zákona vkládá možnost poskytnout důvěrné informace také Evropské komisi, pokud jsou tyto informace nezbytné pro výkon jejích pravomocí.
K bodu 11 (§ 26 odst. 4):
V souladu s čl. 15 odst. 4 IFD se upravuje pravomoc ČNB stanovit při poskytnutí důvěrné informace režim dalšího nakládání s takovou informací.
K bodům 12 a 13 [§ 26 odst. 9 nová písmena f) a g)]:
Do ustanovení, které upravuje poskytování důvěrných informací ze strany ČNB na základě dohody, se v souladu s čl. 16 IFD doplňuje orgán vykonávající dohled nad osobami činnými na trzích s emisními povolenkami (za účelem zajištění konsolidovaného přehledu finančních a spotových trhů) a orgán vykonávající dohled nad osobami činnými na trzích se zemědělskými komoditními deriváty (rovněž za účelem zajištění konsolidovaného přehledu finančních a spotových trhů). Na spotovém trhu se obchoduje přímo s komoditou (popř. emisní povolenkou), zatímco na finančních trzích se obchoduje s deriváty na tato podkladová aktiva.
K bodu 14 (§ 27):
V souladu s čl. 15 odst. 3 IFD se upravuje režim použití důvěrných informací a stanovuje se, že použít takovou informaci je dovoleno pouze k účelům uvedeným poskytujícím orgánem dohledu a k účelům, které pro danou osobu vyplývají přímo ze zákona upravujícího její činnost (např. zákony upravující činnost ministerstev a jiných orgánů státní správy).
K části čtvrté, čl. IV Změna zákona o dluhopisech
K bodu 1 (§ 1 a poznámka pod čarou č. 5):
Do § 1 ZoDluh upravujícího působnost zákona o dluhopisech se s ohledem na novelu transpozičního charakteru doplňuje odkaz na směrnici CBD.
K bodu 2 (§ 15 odst. 3):
S ohledem na to, že pod pojmem „úrok“ se v souladu s občanským zákoníkem míní pouze kladný úrok, je navrhováno problematiku tzv. „záporných úroků“ vyřešit, jelikož není stávajícím ustanovením nijak řešena. Emitenta není třeba pro tento atypický případ specificky chránit - situaci si případně může upravit v emisních podmínkách.
K bodu 3 (§ 28 zrušení odstavce 3):
Ustanovení se přesouvá do § 31 odst. 6 ZoDluh tak, aby § 28 obsahoval jen definice a nikoli povinnosti. Cílem je lepší systematika zákona a snazší odkazování například u přestupků. Navíc se toto ustanovení v § 31 odst. 6 ZoDluh doplňuje o nové požadavky plynoucí z čl. 6 odst. 2 a 6 CBD.
K bodu 4 (§ 28a odst. 1):
Stanoví se pravidlo s ohledem na zásadu nominální hodnoty pro výpočet nákladových nebo výnosových úroků. Jedná se o nový požadavek plynoucí z čl. 15 odst. 6 CBD.
K bodu 5 [§ 28a odst. 1 písm. b)]:
Legislativně-technická změna.
K bodu 6 (§ 28a odst. 4):
Nezajištěné pohledávky v selhání dle čl. 178 CRR nemohou být podle čl. 15 odst. 4 CBD součástí krytí, a to bez ohledu na to, zda jde o pohledávky z hypotečních úvěrů či o jiné pohledávky. Změna souvisí i s § 28aa odst. 4 ZoDluh, kde je obdobné pravidlo ve vztahu k likviditní rezervě a je vhodné, aby tato pravidla byla věcně v souladu.
K bodu 7 (§ 28a nový odstavec 5):
Souvisejícími dluhy jsou rovněž náklady na správu či náklady za výkon činnosti (v případě, že emitent čelí insolvenčnímu řízení), ať už náklady nuceného správce či jiných osob. Tyto náklady mají být zahrnuty do souhrnné hodnoty všech dluhů. ČR využila uvedenou diskreci v čl. 15 odst. 3 druhý pododstavec CBD a stanovila paušální výpočet předpokládaných nákladů (ve výši 1 % z hodnoty emise) zejména proto, že výše nákladů není předem známa a je žádoucí, aby byl stanoven jednotný postup při jejím stanovení a nemohlo docházet ke zneužití těchto nákladů jejich stanovením v nepřiměřené výši (a tedy k poškození investorů).
K bodu 8 (nový § 28aa a § 28ab):
K § 28aa: Za účelem zajištění včasného splacení závazků bude krycí portfolio podle čl. 16 CBD povinně obsahovat likviditní rezervu, čímž se vyřeší riziko nedostatku likvidity, které může vzniknout z nesouladu splatnosti hypotečních úvěrů a dluhů z krytých dluhopisů (typicky je splatnost hypotečního úvěru 20 let, ale splatnost krytých dluhopisů jen 7 let). Likviditní rezerva krycího portfolia se odlišuje od obecných požadavků na likviditu uložených úvěrovým institucím, nicméně aktuálně dochází ke zdvojení požadavků, což by měla v blízké budoucnosti řešit revize nařízení LCR (2015/61) a prozatím je v odstavci 5 využita nabízená diskrece. Dodržování tohoto požadavku na povinné zavedení likviditní rezervy krycího portfolia bude dohlížet orgán dohledu (ČNB). Krycí portfolio bude muset trvale obsahovat likviditní rezervu složenou z likvidních aktiv, která jsou k dispozici pro krytí tzv. čistého odtoku likvidity (vymezený v odstavci 2 dle čl. 3 bodu 16 CBD) po dobu 180 dnů (cca 6 měsíců). Jedná se o požadavek směrnice CBD, který není diskrečního charakteru. Taxativním výčtem je v odstavci 3 stanoveno z jakých druhů aktiv může být likviditní rezerva složena. Pro lepší srozumitelnost a aplikovatelnost nových pravidel obsahuje odstavec 6 odkaz na vymezení v CRR. K § 28ab: České kryté dluhopisy (hypoteční zástavní listy) jsou zpravidla vydávány bez možnosti prodloužení splatnosti a dle mezinárodní terminologie jsou tzv. hard bullet. ČR se rozhodla využít diskreci v čl. 17 CBD a zavést do českého právního řádu tzv. struktury prodloužitelných splatností (standardní jsou „soft bullet“ a „conditional pass-through“ - CPT), které běžně fungují v některých členských státech. Struktury prodloužitelné splatnosti mohou umožnit prodloužit splatnost dluhopisů o určitou dobu. Cílem prodloužení doby splatnosti je řešení rizika likvidity. Povolí-li členské státy využití těchto struktur prodloužitelných splatností, musejí stanovit pravidla, která zajistí, že investoři nebudou vystavováni přílišným rizikům. Prodloužení splatnosti nebude moci být stanoveno na základě libovůle emitenta, ale splatnost bude moci být prodloužena pouze na základě rozhodné události, která bude stanovena objektivně právním předpisem. Nadto musí emisní podmínky přesně specifikovat, za jakých okolností k prodloužení splatnosti dojde. V případě insolvence nebo rezoluce nesmí mít prodloužení splatnosti vliv na pořadí investorů.
K bodu 9 (§ 28b odst. 2):
Ve vztahu k veřejnoprávním zástavním listům, které jsou zajištěny úvěrem vůči veřejnému podniku nebo úvěrem, za který ručí veřejný podnik[viz § 31 odst. 2 písm. b) a c) a odst. 9 ZoDluh], se s ohledem na požadavky čl. 6 odst. 4 CBD stanoví nejméně desetiprocentní míra přezajištění (overcollateralisation, OC), oproti běžným 2 % (viz § 28a odst. 1 ZoDluh).
K bodům 10 až 13 (nadpis § 28c, § 28c odst. 1 a 2):
Podle čl. 27 CBD jsou označení „evropský krytý dluhopis“ a „evropský krytý dluhopis (prémiový)“ nově chráněnou evropskou značkou (označení jsou chráněna ve všech jazycích
EU) a mohou být používány pouze pro kryté dluhopisy splňující požadavky směrnice CBD, resp. její transpozice v ZoDluh. Prémiové kryté dluhopisy navíc musí splňovat i požadavky podle čl. 129 CRR (současně se jim nad rámec práva EU ponechává i možnost využívat označení „CRR“).
K bodu 14 (nové znění § 28d):
Podle požadavků čl. 14 CBD se doplňuje ustanovení, které v zájmu zvýšení transparentnosti ukládá emitentům krytých dluhopisů povinnost informovat investory do těchto dluhopisů o svých krytých blocích. Odstavec 2 obsahuje minimální výčet informačních povinností. Stávající ustanovení o monitorovi krytého bloku (stávající § 28d ZoDluh) se vypouští, neboť se jeví jako vhodnější, aby jeho úprava byla ponechána na emisních podmínkách a nevznikaly pochyby, zda jde o monitora podle diskrece ve směrnici CBD či nikoli. I v současné době se jedná o ustanovení dispozitivní, které bylo zaváděno zejména za tím účelem, že se očekávalo ve směrnici CBD povinné ustanovení tohoto monitora (kontrolora) a bylo žádoucí mít již zakotvenou alespoň základní úpravu tohoto institutu. Evropská úprava umožňuje členským státům využít diskreci a monitora krycího portfolia ustanovit jako povinného, pak ale musí splňovat další podrobnější požadavky, které čl. 13 CBD upravuje jen v obecných rysech. Pro tuto chvíli se jeví jako nežádoucí stanovit monitora jako povinného. Současně by bylo zbytečně zatěžující upravovat podrobná pravidla pro institut, který je dobrovolný (dispozitivní). Proto se jeví jako nejvhodnější řešení institut monitora v ZoDluh zrušit a jeho případné ustanovení ponechat plně na emisních podmínkách, obdobně jako v případě struktur prodloužitelné splatnosti podle čl. 17 CBD (tj. soft-bullet a conditional pass-through). Mělo by totiž platit pravidlo, že co zákon nezakazuje, je dovoleno. Je ale vhodné, aby emitent při využití těchto dobrovolných institutů v emisních podmínkách přihlédl k požadavkům směrnice CBD, která bude novým tržním standardem v EU.
K bodu 15 (§ 29 nový odstavec 4):
S ohledem na požadavky čl. 6 odst. 5 CBD jsou stanoveny požadavky na osobu (odhadce, soudního znalce či jinou osobu), která má stanovit zástavní hodnotu zastavené nemovitosti. Konkrétně jde o požadavky na odbornost a nezávislost této osoby a řádné zdokumentování procesu ocenění.
K bodu 16 (§ 30 odst. 1):
Opravuje se chybný odkaz.
K bodu 17 (§ 30d nové odstavce 3 až 5):
Nově je s ohledem na čl. 19 CBD z důvodu ochrany investorů do krytých dluhopisů navrhováno, aby emitent disponoval ke každému krytému bloku (covered bond programme)
povolením od orgánu dohledu (ČNB). Povolení je vydáváno v rámci správního řízení, kdy odstavec 4 stanoví náležitosti žádosti (resp. licenčních požadavků). Odstavec 5 pak v souladu s čl. 23 odst. 1 CBD v taxativním výčtu stanoví, za jakých okolností může být toto povolení odňato.
K bodům 18 až 25 (§ 31 odst. 1, § 31 odst. 2 písm. b) až d), § 31 odst. 3, poznámka pod čarou č. 8, § 31 odst. 4 písm. c), § 31 odst. 4 písm. e), § 31 odst. 6 až 8):
S ohledem na evropské požadavky (zejména čl. 6 CBD) se upřesňují tzv. způsobilá krycí aktiva, která lze zapsat do rejstříku krycích aktiv. Obecně platí, že tato aktiva musí být vysoce kvalitní. Doplňuje se odkaz na nové odstavce v čl. 129 CRR doplněné nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2160. S ohledem na to, že ve výčtu povolených aktiv podle evropské směrnice chybí pohledávky vůči uvedeným mezinárodním organizacím, tato stávající národní úprava se vypouští, respektive nahrazuje pohledávkami vůči veřejným podnikům [viz změny v odstavci 1 písm. b) a c)]. V odstavci 1 písm. d) se v souladu s čl. 15 odst. 4 CBD doplňuje odkaz i na jiná likvidní aktiva podle nového § 28aa ZoDluh. V odstavci 3 se doplňují nové požadavky na deriváty podle čl. 11 CBD. V té souvislosti se rovněž vkládá odkaz na poznámku pod čarou. Dále se v odstavci 6 stanoví podle čl. 6 odst. 6 CBD, že fyzické kolaterály musí být pojištěny proti riziku poškození (viz též změnu v § 28 odst. 3 ZoDluh). V odstavci 7 se upravuje využitá diskrece podle čl. 9 CBD, kdy finančním kolaterálem je předmět finančního zajištění podle § 5 zákona č. 408/2010 Sb., o finančním zajištění, ve znění pozdějších předpisů. Rovněž se v odstavci 8 stanoví podle čl. 6 odst. 4 požadavky na veřejný podnik (viz též změnu v § 28b odst. 2 ZoDluh).
K bodu 26 [§ 31a odst. 4 zrušení písmene c)]:
Zrušení předmětného ustanovení souvisí s vypuštěním právní úpravy institutu monitora krytého bloku.
K bodu 27 (§ 32 odst. 2):
Zákon zakotvuje povinnost součinnosti emitenta vůči nucenému správci, a to neprodleně po jeho jmenování.
K bodu 28 (§ 32 odst. 5):
Legislativně-technická změna.
K bodům 29 a 30 [§32 a odst. 1 a § 32a odst. 1 zrušení písmene e)]:
Současné znění způsobuje překryv pravomocí ČNB ve vztahu k rezoluci emitenta krytých dluhopisů, proto se navrhuje vypustit. V případě rezoluce tak nedochází ke jmenování nuceného správce krytých bloků.
K bodu 31 (§ 32b odst. 3):
Legislativně-technická změna.
K bodům 32 a 33 (§ 32b odst. 6 a 7):
S ohledem na čl. 20 odst. 4 CBD se mezi subjekty k povinné výměně informací v případě jmenování nuceného správce řadí i ČNB.
K bodu 34 (§ 32b odst. 8):
S ohledem na určité rovné postavení vlastníků dluhopisů a věřitelů pohledávek odpovídajících souvisejícím dluhům se doplňuje povinnost nuceného správce vyčíslit pohledávky i těmto věřitelům pohledávek. Neučiní-li tak, mají i tyto osoby právo přihlásit v insolvenčním řízení pohledávky v rozsahu, které nejsou kryty krycím portfoliem. Související změna se provádí i v § 375 odst. 4 InsZ.
K bodu 35 (§ 32d odst. 4):
Legislativně-technická změna spočívající v přesunu tohoto ustanovení do § 32e odst. 1.
K bodu 36 (nadpis § 32e):
Legislativně-technická změna.
K bodu 37 (§ 32e odst. 1):
Pohledávky vlastníků krytých dluhopisů, které byly řádně přihlášeny v insolvenčním řízení emitenta, by neměly zaniknout pro účely jejich uspokojování v takovém řízení, ale neměly by již být součástí krytého bloku, který je předlužen.
K bodu 38 (§ 32e odst. 4):
Navrhuje se odstranit povinnost provést poměrné snížení dluhů před samotným zpeněžením, neboť ne vždy bude v praxi žádoucí, aby nucený správce nejdříve provedl poměrné snížení dluhů, s nímž se na základě aktuálně platného a účinného znění ZoDluh pojí rovněž snížení nebo zánik pohledávek z krytých dluhopisů, tedy i těch, které právě pro nedostatečnost jejich krytí ze strany krycího portfolia vlastníci krytých dluhopisů přihlásili v rámci insolvenčního řízení emitenta (ať již sami, či skrze nuceného správce).
K bodu 39 (§ 32e odst. 8):
Navržená změna odpovídá zakotvení pravidel pro zpeněžení krycích aktiv v § 32f.
K bodu 40 (nový § 32f):
Navrhuje se zakotvit pravidla pro zpeněžení vybraných krycích aktiv. Ta může zpeněžit nucený správce pouze se souhlasem centrální banky na základě rozhodnutí vlastníků krytých dluhopisů.
K bodu 41 (nový díl 3, nové § 32g až 32j):
S ohledem na ochranu investorů do krytých dluhopisů je v souladu s požadavky směrnice CBD navrhován veřejný dohled nad krytými dluhopisy (§ 32g podle čl. 18 CBD). Stávající právní úprava krytých dluhopisů umožňuje za nesplnění některých povinností uložit přestupek, k jehož projednání je příslušná ČNB, což znamená, že i stávající právní úprava a její vynucování podléhá dohledu. V tomto ohledu se tedy nejedná o věcnou změnu, ale pouze o výslovnou formální úpravu. V rámci výkonu je ČNB oprávněna ukládat opatření k nápravě nebo sankce za přestupky (§ 32h podle čl. 23 CBD). S ohledem na přeshraniční prvek je v souladu s evropskými předpisy navržena rovněž spolupráce národních orgánů dohledu navzájem i ve vztahu k evropským orgánům dohledu (§ 32i odst. 1 podle čl. 25 CBD) a informační povinnosti ČNB (§ 32i odst. 1 podle čl. 8, čl. 13 odst. 4, čl. 16 odst. 4, čl. 17 odst. 2, čl. 18 odst. 2, čl. 24 odst. 9 a čl. 26 odst. 3 CBD). V rámci požadavků na transparentnost je ČNB v § 32i podle čl. 26 CBD uložena povinnost publikovat na svých internetových stránkách seznam emitentů s povolením pro krytý blok a seznam krytých dluhopisů s chráněným evropským označením. S ohledem na odstranění přeshraničních bariér má ČNB rovněž povinnost publikovat na svých internetových stránkách právní předpisy, které upravují problematiku krytých dluhopisů v ČR. Rovněž se doplňují odkazy na poznámky pod čarou.
K bodům 42 a 43 [§ 40 odst. 1 písm. a) a nové písmeno b)]:
S ohledem na doplnění nových povinností a na požadavky čl. 23 CBD se upravují přestupky za porušení povinnosti držet likviditní rezervu, poskytovat informace investorům a mít povolení pro krytý blok.
K části čtvrté, čl. V, Přechodná ustanovení
S ohledem na skutečnost, že 4. ledna 2019 nabyla v ČR účinnosti novela ZoDluh č. 307/2018 Sb., která již v zásadě obsahovala požadavky nové evropské směrnice CBD, jeví se jako žádoucí, aby se kryté dluhopisy vydané po tomto datu považovaly za kryté dluhopisy podle navrhovaného znění. K tomu se nevyžaduje změna emisních podmínek, za předpokladu, že bude jejich emitent plnit všechny nové zákonné požadavky. Rovněž je navrhováno, aby se totéž vztahovalo na emise vydané před 4. lednem 2019 za předpokladu, že emitent emisní podmínky změnil, aby odpovídaly požadavkům zákona, ve znění novely č. 307/2018 Sb. To platí i s ohledem na navyšované emise za taxativně stanovených podmínek podle čl. 30 CBD. Rovněž se specifikují podmínky pro navyšované emise, které musí plnit taxativně vymezené požadavky.
K části páté, čl. VI Změna zákona o podnikání na kapitálovém trhu
K bodům 1 až 3 (poznámka pod čarou č. 1):
Zrušuje se odkaz na směrnici CRD a zároveň se do této poznámky pod čarou vkládá odkaz na IFD. Aktualizuje se seznam novel MiFID II, zejména s ohledem na IFD, nařízení o skupinovém financování a směrnice o ESAs. Do poznámky pod čarou č. 1 se doplňuje odkaz na směrnici MiFID COVID, jako novely MiFID II.
K bodu 4 (poznámka pod čarou č. 2):
Do poznámky pod čarou č. 2 se vkládá ustanovení, které upřesňuje, že přímo použitelné předpisy podle této poznámky pod čarou zahrnují i přímo použitelné předpisy vydané ke směrnicím uvedeným v poznámce pod čarou č. 1 a k nařízením uvedeným v poznámce pod čarou č. 2. Vzhledem k obrovskému množství těchto předpisů není však žádoucí uvádět je jmenovitě všechny v této poznámce pod čarou, neboť by vlastní text zákona byl nepřehledný. Lze tak odkázat na zdroj právních informací, kterým je pro oblast evropského zákonodárství Úřední věstník EU (https://eur-lex.europa.eu), kdy lze po zadání příslušného předpisu [směrnice nebo nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU)] na levé straně v nabídce „Informace o dokumentu“ nalézt prováděcí předpisy pomocí volby „Vybrat všechny dokumenty založené na tomto dokumentu“, „Vybrat všechny prováděcí akty zakládající se na tomto dokumentu“ nebo „Vybrat všechny akty v přenesené pravomoci, které se zakládají na tomto dokumentu“. Seznamy těchto předpisů lze rovněž nalézt na webových stránkách Ministerstva financí (https://www.mfcr.cz/cs/soukromy-sektor/kapitalovy-trh/pravni-ramce) nebo ČNB (https://www.cnb.cz/cs/dohled-financni-trh/legislativni-zakladna/). Informativní seznam těchto předpisů ke dni 15. prosince 2020 je rovněž uveden v příloze obecné části této důvodové zprávy. Současně se napříč ZPKT doplňují odkazy na prováděcí nařízení k MiFID II (a jiným směrnicím EU), aby bylo možno jejich porušení trestat jako porušení zákona a současně se tím usnadňuje orientace uživatelů v aplikovatelných předpisech. Vzhledem k častým novelizacím nařízení Evropské unie v oblasti kapitálového trhu, se v této poznámce pod čarou nově nařízení uvádějí nikoli s vyjmenovanými veškerými novelami, ale s dodatkem „v platném znění“, který je obsahově totožný, aniž by vyžadoval neustálou novelizaci. Vzhledem k tomu, že tato poznámka pod čarou upravuje seznam právních předpisů, na něž navazuje ZPKT, se tímto novelizačním bodem rovněž vkládá nařízení IFR, nařízení SFDR a nařízení o skupinovém financování. Odstraňuje se odkaz na nařízení CRR. Do poznámky pod čarou č. 2 a do § 1 odst. 3 se doplňují odkazy na nová nařízení EU, tj. nařízení CCPRR a nařízení o taxonomii.
K bodu 5 [§ 1 odst. 3 zrušení písmene d)]:
Protože se na OCP nově použije nařízení IFR namísto nařízení CRR, vypouští se odkaz na nařízení CRR.
K bodům 6 až 8 [§ 1 odst. 3 nová písmena l) až p) a poznámky pod čarou č. 42, 43, 49, 51, 52, 53, 60 až 63, 66 a 72 až 76]:
Do výčtu předpisů se doplňují další přímo použitelné předpisy Evropské unie, které novela ZPKT adaptuje, a to nařízení IFR, nařízení SFDR a nařízení o skupinovém financování. Nařízení o skupinovém financování upravuje poskytování služeb crowdfundingovými platformami v případě, kdy financování poptávají podniky, a dopadá na poskytování úvěrového a investičního crowdfundingu. Zároveň se doplňují poznámky pod čarou č. 68 až 70 specifikující nově zahrnuté přímo použitelné právní předpisy Evropské unie.
K bodu 9 [§ 2 odst. 1 nové znění písmene i)]:
V návaznosti na čl. 3 odst. 1 bodu 18 IFD se mění definice počátečního kapitálu.
K bodu 10 [(§ 2 odst. 1 písm. l)]:
V návaznosti na čl. 3 odst. 1 bodu 23 IFD se mění definice vedoucího orgánu.
K bodům 11 a 12 [§ 2 odst. 1 nové písmeno z)]:
V § 2 odst. 1 se doplňuje nová definice, která je použita na více místech v ZPKT a je vhodné ji vymezit pro účely celého zákona ve vymezení pojmů. Konkrétně jde o pojem „doložka o právu na předčasné splacení“ (make whole clause) podle nového bodu 44a v čl. 4 odst. 1 MiFID II (ve znění MiFID COVID). Doložka o právu na předčasné splacení znamená, že při předčasném splacení zaplatí emitent investorům i všechny budoucí výnosy, a to dle jejich čisté současné hodnoty (net present value), tedy zúročené bezrizikovou úrokovou mírou.
K bodu 13 [§ 2 odst. 2 písm. b)]:
Přesouvá se legislativní zkratka, která byla doposud obsažena ve zrušovaných ustanoveních (§ 16 odst. 4 ZPKT). Vkládá se na místo prvního výskytu.
K bodu 14 (poznámka pod čarou 65):
Legislativně-technická změna.
K bodu 15 (§ 2 nový odstavec 3, poznámka pod čarou č. 77):
Doplňují se definice ze směrnice IFD. Nově tak budou v zákoně vymezeny pojmy finanční instituce (čl. 3 odst. 1 bod 11 IFD), investiční holdingová osoba (čl. 3 odst. 1 bod 21 IFD), skupina OCP (čl. 3 odst. 1 bod 20 IFD), smíšená finanční holdingová osoba (čl. 3 odst. 1 bod 25 IFD), evropský mateřský investiční podnik (čl. 3 odst. 1 bod 31 IFD), evropská investiční holdingová osoba (čl. 3 odst. 1 bod 32 IFD), evropská smíšená finanční holdingová osoba (čl. 3 odst. 1 bod 33 IFD), dodržování skupinového kapitálového testu (čl. 3 odst. 1 bod 8 IFD), orgán dohledu nad skupinou (čl. 3 odst. 1 bod 15 IFD), smíšená holdingová osoba (čl. 3 odst. 1 bod 9 a 26 IFD), kontrolující osoba (čl. 3 odst. 1 bod 28 IFD), kontrolovaná osoba (čl. 3 odst. 1 bod 29 IFD), skupina (čl. 3 odst. 1 bod 13 IFD) a systémové riziko (čl. 3 odst. 1 bod 30 IFD). O novém vymezení lze hovořit i přesto, že řada pojmů již byla vymezena v § 2 odst. 6 ZPKT (ve znění Sněmovního tisku 903), nicméně v důsledku vynětí OCP z působnosti bankovní regulace a vytvoření vlastních pravidel (nařízení IFR a směrnice IFD) bylo třeba definice změnit. Většina pojmů je vymezena odkazem na související nařízení IFR.
K bodu 16 (§ 2 nový odstavec 7 a zrušení stávajícího odstavce 6, po přečíslování 7, poznámka pod čarou č. 78):
Do ZPKT se doplňuje odkaz na čl. 3, 9, 18, 19 a 20 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/565 ze dne 25. dubna 2016, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU, pokud jde o organizační požadavky a provozní podmínky investičních
podniků a o vymezení pojmů pro účely zmíněné směrnice (dále jen „DA nařízení k MiFID II“), protože tyto články upřesňují některé definice uvedené v § 2 ZPKT. Stanovuje
se tak s cílem usnadnit adresátům této normy orientaci v právních předpisech v oblasti kapitálového trhu a usnadnit aplikaci nařízení Evropské komise, které provádí směrnici EU.
K bodu 17 (§ 2d odst. 4):
Pro zjednodušení formulací se zavádí legislativní zkratka „způsobilá protistrana“, která odpovídá stávajícímu nadpisu § 2d.
K bodu 18 (§ 2d nový odstavec 5):
Do ZPKT se doplňuje odkaz na čl. 61 a 71 DA nařízení k MiFID II, které se týkají způsobilé protistrany. Stanovuje se tak s cílem usnadnit adresátům této normy orientaci v právních předpisech v oblasti kapitálového trhu a usnadnit aplikaci nařízení Evropské komise, které provádí směrnici EU.
K bodu 19 (§ 3 nový odstavec 7):
Do ZPKT se doplňuje odkaz na čl. 5, 7, 8, 10 a 11 DA nařízení k MiFID II, které upravují podrobnosti vymezení investičních nástrojů. Stanovuje se tak s cílem usnadnit adresátům této normy orientaci v právních předpisech v oblasti kapitálového trhu a usnadnit aplikaci nařízení Evropské komise, které provádí směrnici EU.
K bodům 20 až 23 (§ 4b odst. 1):
V § 4b se zavádí legislativní zkratka „převážně obchodní skupina“ dle nového bodu 65 v čl. 4 odst. 1 MiFID II (ve znění MiFID COVID) a provádí se další změny plynoucí z MiFID COVID [změna čl. 2 odst. 1 písm. j) MiFID II] ve vztahu k vymezení tzv. doplňkové činnosti (ancillary business test). Tato změna je zejména důležitá pro energetické společnosti. Tyto osoby již nemusí České národní bance hlásit každý rok, že splňují pravidla pro tuto výjimku. Také došlo ke změně zmocnění pro Evropskou komisi pro vydání prováděcího nařízení, které bude z tohoto důvodu revidováno (do 31. července 2021), nicméně toto není potřeba v transpozici reflektovat (změna čl. 2 odst. 4 MiFID II). Poskytovatel služeb skupinového financování (crowdfundingu) může v rámci své činnosti poskytovat služby, které mohou být materiálně posuzovány jako přijímání a předávání pokynů týkajících se investičních nástrojů a umisťování investičních nástrojů bez závazku jejich upsání. Jsou-li tyto služby vykonávány v návaznosti na činnost crowdfundingové platformy, neměl by být její provozovatel povinen získat k poskytování těchto hlavních investičních služeb povolení k činnosti OCP a postačí mu povolení podle nařízení o skupinovém financování.
K bodu 24 (§ 4b nové odstavce 4 a 5, poznámka pod čarou č. 79):
Do ZPKT se doplňuje odkaz na čl. 4 DA nařízení k MiFID II a na čl. 1 až 5 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/592, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU, pokud jde o regulační technické normy upřesňující kritéria k určení toho, kdy je činnost považována za doplňkovou k hlavní podnikatelské činnosti, protože tato nařízení Evropské komise upřesňují některé výjimky upravené v § 4b ZPKT. Stanovuje se tak s cílem usnadnit adresátům této normy orientaci v právních předpisech v oblasti kapitálového trhu a usnadnit aplikaci nařízení Evropské komise, které provádí směrnici EU.
K bodu 25 (§ 5 zrušení odstavce 2):
Z důvodu vynětí OCP ze směrnice CRD a nařízení CRR se nově již nerozlišuje investiční podnik podle směrnice MiFID II a investiční podnik podle směrnice CRD (resp. směrnice IFD), kdy směrnice IFD odkazuje na definici ve směrnici MiFID II. Současně se ruší (nebo nahrazují) zde vyjmenovaná ustanovení, která byla transpozicí směrnice CRD a uvolněné místo se využívá pro transpozici směrnice IFD.
K bodu 26 (§ 5 odst. 2, dříve odst. 3):
Z důvodu zrušení odstavce 2 (a výčtu ustanovení tam uvedeného) se odkaz na odstavec 2 nahrazuje odkazem na ustanovení, která jsou transpozicí IFD, protože ta se na banku poskytující investiční služby nepoužijí. V ostatním (zejména ve vztahu k transpozici MiFID II) se i banka poskytující investiční služby musí řídit ZPKT. Jedná se o transpozici zejména čl. 1 odst. 3 směrnice MiFID II.
K bodu 27 (§ 5 nové odstavce 3 a 4):
Na OCP „Class 1“ (aktiva nad 30 mld. EUR) se má povinně vztahovat směrnice CRD a nařízení CRR (namísto směrnice IFD a nařízení IFR). Na OCP „Class 1 mínus“ (aktiva nad 5 mld. EUR, resp. 15 mld. EUR) lze dle nařízení IFR vztáhnout úpravu dle směrnice CRD a nařízení CRR (namísto směrnice IFD a nařízení IFR). Jako nejvhodnější legislativní řešení se v tomto ohledu jeví hledět na ně pro účely ZoB jako na banku. Ustanovení ZPKT, v nichž je transponována směrnice IFD se na takového OCP nepoužijí. Jedná se o transpozici čl. 2 odst. 2 a čl. 5 odst. 3 IFD a reakci na změnu definice úvěrové instituce v CRR.
K bodu 28 (nový § 5a, poznámka pod čarou č. 80):
Do ZPKT se zavádí pravomoc ČNB vztáhnout na OCP „Class 1 mínus“, který obchoduje s investičními nástroji na vlastní účet nebo upisuje či umisťuje investiční nástroje se závazkem jejich upsání, při splnění určitých podmínek požadavky ZoB a nařízení CRR. V případě, že tak učiní, podléhá daný OCP z hlediska plnění obezřetnostních požadavků dohledu podle ZoB. Stejně jako může ČNB rozhodnout o tom, že na OCP, jenž splňuje stanovené podmínky, bankovní regulaci vztáhne, je zmocněna ho z této regulace rovněž vyjmout, pokud již nejsou splněny rozhodné podmínky. Jestliže OCP v rámci stanovených podmínek přestane splňovat prahovou hodnotu 5 mld. EUR, rozhodnutí České národní banky pozbývá právních účinků. Jedná se o transpozici čl. 5 IFD. Odstavec 4 odkazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie, kterým se doplňuje čl. 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2034 – tím se myslí nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/2153 ze dne 6. srpna 2021, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2034, pokud jde o regulační technické normy, kterými se stanoví kritéria, za nichž se na určité investiční podniky vztahují požadavky nařízení (EU) č. 575/2013.
K bodu 29 [§ 6 odst. 1 písm. d)]:
Pojem „vlastní kapitál“ se nahrazuje pojmem „kapitál“ a doplňuje se odkaz na nařízení IFR.
K bodu 30 (§ 6 odst. 2):
Změna v souvislosti s transpozicí směrnice o ESAs s ohledem na přesun úpravy poskytovatelů služeb hlášení údajů ze směrnice MiFID II do nařízení MiFIR.
K bodu 31 (nový § 6b až 6e, poznámka pod čarou 81):
Transponuje se čl. 8a směrnice CRD a upravuje se situace, kdy OCP „Class 1“ překročí hranici 30 mld. EUR a měl by získat povolení podle CRD. Po dobu řízení o žádosti může tento OCP oprávněně podnikat dle stávajícího povolení k činnosti OCP. Rovněž pobočky zahraničních OCP „Class 1“ by měly postupovat podle CRD a nikoli podle MiFID II, proto se odkazuje na obdobné použití ZoB.
K bodu 32 (§ 7 nové odstavce 6 a 7, poznámky pod čarou č. 82 a 83):
Do ZPKT se doplňuje odkaz na čl. 1 až 10 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/1943 ze dne 14. července 2016, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU, pokud jde o regulační technické normy týkající se informací a požadavků pro účely povolování investičních podniků a na čl. 1 až 6 prováděcího nařízení Komise (EU) 2017/1945, ze dne 19. června 2017, kterým se stanoví prováděcí technické normy, pokud jde o oznámení podávaná a přijímaná žádajícími a povolenými investičními podniky podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU, protože tato nařízení Evropské komise upravují podrobnosti žádostí o povolení k činnosti OCP. Stanovuje se tak s cílem usnadnit adresátům této normy orientaci v právních předpisech v oblasti kapitálového trhu a usnadnit aplikaci nařízení Evropské komise, které provádí směrnici EU.
K bodu 33 (nové znění § 8a):
S ohledem na novou úpravu počátečního kapitálu OCP v čl. 9 IFD se i v ZPKT upravují požadavky na počáteční kapitál pro jednotlivé kategorie OCP, které jsou odstupňovány dle povahy poskytovaných investičních služeb. Složení počátečního kapitálu vyplývá z čl. 11 IFD a čl. čl. 15 MiFID II (ve znění IFD).
K bodu 34 (nové znění § 9a):
Jde o transpozici čl. 24 IFD a upravují se systémy kontrolující adekvátnost kapitálu OCP (v anglickém jazyce „Internal capital adequacy assessment process“ neboli ICAAP). Současně se zavádí legislativní zkratky „malý a nepropojený OCP“ (tj. „Class 3“) a „velký nebo propojený OCP“ (tj. „Class 2“) s ohledem na to, zda OCP splňuje či nikoli požadavky podle čl. 12 IFR. Některé požadavky směrnice IFD a nařízení IFR se totiž vztahují jen k OCP typu „Class 2“, zejména většina požadavků na řídicí a kontrolní systém (nově „systémy správy a řízení“). Nicméně organizační požadavky podle MiFID II (dříve součástí řídicího a kontrolního systému) platí i pro OCP „Class 3“ a měly by se tak vztahovat i na investiční zprostředkovatele (viz změnu v § 32 ZPKT).
K bodu 35 (zrušení § 9aj až § 9b a poznámek pod čarou č. 68 až 70):
Ruší se úprava kapitálových polštářů (capital buffers), protože tato již pro OCP platit nebude. Související úprava zůstává jen ve směrnici CRD a nařízení CRR a do směrnice IFD a nařízení IFR nebyla převzata. Ustanovení se tak pro OCP ruší bez náhrady, nicméně obdobná ustanovení zůstanou i nadále aplikovatelná na banky a kampeličky podle ZoB a zákona o spořitelních a úvěrních družstvech. Změny plynou zejména z toho, že OCP již nebudou považováni za instituce podle směrnice CRD a nařízení CRR, jde tedy o implementaci změny definice „instituce“ v právu EU.
K bodům 36 a 37 (§ 10 odst. 2):
Pojem „statutární ředitel“ se v § 10 nahrazuje pojmem „generální ředitel“ (CEO).
K bodům 38 až 41 (nadpis § 10a a § 10a odst. 1 a 3):
Ustanovení se uvádí do souladu s požadavky nařízení Evropské komise. Zavádí se do zákona odkaz na čl. 5 prováděcího nařízení Komise (EU) 2017/1945 ze dne 19. června 2017, kterým se stanoví prováděcí technické normy, pokud jde o oznámení podávaná a přijímaná žádajícími a povolenými investičními podniky podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU (viz též změnu v § 7 ZPKT), protože toto ustanovení upřesňuje požadavky na oznamování změn ve složení vedoucího orgánu. Stanovuje se tak s cílem usnadnit adresátům této normy orientaci v právních předpisech v oblasti kapitálového trhu a usnadnit aplikaci nařízení Evropské komise, které provádí směrnici EU.
K bodu 42 (nový § 10aa):
Dosavadní úprava výborů se přesouvá z § 12g ZPKT a vyhlášky č. 163/2014 Sb., o výkonu činnosti bank, spořitelních a úvěrních družstev a obchodníků s cennými papíry, ve znění
pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška o obezřetnosti“). Z důvodu lepší systematiky se výbor
pro jmenování upravuje v § 10aa ZPKT, výbor pro rizika v § 12g ZPKT a výbor pro odměňování v § 12m ZPKT. Kromě přesunu úpravy z vyhlášky do zákona nedochází k výrazným věcným změnám. V případě výboru pro jmenování se jedná o transpozici čl. 9 MiFID II, který odkazuje na čl. 88 CRD (fakticky ale jde o transpozici MiFID, nikoli o transpozici CRD, proto se tato úprava na OCP i nadále uplatní). V současné době je výbor pro jmenování upraven zejména v bodech 11 až 15 přílohy 2 vyhlášky o obezřetnosti. Podle § 15 odst. 5 vyhlášky o obezřetnosti dnes platí, že „pro účely zřizování výborů pro jmenování, pro rizika a pro odměňování se považuje postavení povinné osoby za významné, pokud podíl povinné osoby na celkové bilanční sumě všech povinných osob na daném trhu dosahuje nebo přesahuje 5 %“. I nově se navrhuje, aby kritérium významnosti bylo pro povinnost zřízení výborů upraveno jednotně. Výbor pro rizika musí podle § 12g ZPKT zřídit jen OCP, který splňuje kritéria podle § 12l odst. 6 písm. a) ZPKT (a současně musí jít podle § 12aa ZPKT o OCP „Class 2“), tj. aktiva v hodnotě přesahující 100 mil. EUR. Toto kritérium platí i pro zřízení výboru pro odměňování podle § 12m ZPKT. Je tedy otázkou, zda by se toto kritérium nemělo uplatnit i ve vztahu k výboru pro jmenování, ačkoli v tomto případě nejde o transpozici směrnice IFD, ale o transpozici směrnice MiFID II. Právo EU ale ve vztahu k výboru pro jmenování nestanovuje žádná vodítka pro určení kritéria významnosti. Je ale vhodnější je stanovit absolutní částkou než relativní sumou navíc odvozenou od velikosti jiných subjektů, resp. celkové velikosti relevantního trhu.
K bodu 43 (§ 10b odst. 5, poznámka pod čarou č. 84):
Do ZPKT se doplňuje odkaz na čl. 2 až 13 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/1946 ze dne 11. července 2017, kterým se doplňují směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES a 2014/65/EU, pokud jde o regulační technické normy ke stanovení seznamu všech informací, které mají být zahrnuty navrhovanými nabyvateli do oznámení navrhovaného nabytí kvalifikované účasti v investičním podniku, protože toto nařízení Evropské komise upravuje podrobněji požadavky na oznamování kvalifikovaných účastí. Stanovuje se tak s cílem usnadnit adresátům této normy orientaci v právních předpisech v oblasti kapitálového trhu a usnadnit aplikaci nařízení Evropské komise, které provádí směrnici EU.
K bodu 44 (nový oddíl 1, nový § 11a):
Řízení střetů zájmů je základním motivem pro organizační požadavky podle směrnice MiFID II, proto je vhodné tuto úpravu provést v samostatném paragrafu, resp. oddíle. Jde o transpozici čl. 23 MiFID II, kdy se do ZPKT přesouvá i úprava z § 25a vyhlášky o obezřetnosti.
K bodu 45 (nový nadpis oddílu 2):
Jedná se o legislativně technickou změnu, kterou se upřesňuje terminologie ZPKT s ohledem na terminologii směrnice MiFID II.
K bodu 46 (nové znění § 12 a 12a):
K § 12: Stanovuje se povinnost řídicího orgánu OCP , aby zavedl, dohlížel a uplatňoval náležité systémy správy a řízení (dle dřívější terminologie „řídicí a kontrolní systém“). Zároveň se zde specifikují požadavky na tyto systémy. Jedná se zejména o transpozici čl. 9 MiFID II, který částečně odkazuje na čl. 88 CRD. K § 12a: Provádí se nová transpozice čl. 16 MiFID II s tím, že částečně je transpozice provedena i v § 12ba, 12bb a 17 ZPKT. Používá se terminologie směrnice MiFID II, a hovoří se tedy o „organizačních požadavcích“ (dříve součást řídicího a kontrolního systému). Do ZPKT se doplňuje odkaz na čl. 21 až 29 a čl. 33 až 42 DA nařízení k MiFID II, které upravují podrobnosti těchto organizačních požadavků. Stanovuje se tak s cílem usnadnit adresátům této normy orientaci v právních předpisech v oblasti kapitálového trhu a usnadnit aplikaci nařízení Evropské komise, které provádí směrnici EU, včetně toho, že porušení těchto nařízení Evropské komise bude možno trestat jako porušení zákona (to lze asi dovodit již nyní, nicméně je vhodnější toto postavit najisto).
K bodu 47 (nové § 12aa až 12ae):
K § 12aa: Tento novelizační bod stanoví výjimky pro malého a nepropojeného OCP a představuje transpozici čl. 25 IFD. Rovněž je určeno, kdy OCP plní pravidla i na konsolidovaném základě. Ve vztahu k řízení rizik jde i o transpozici čl. 29 odst. 3 IFD. K § 12ab: Stanoví se požadavky pro spolehlivé systémy správy a řízení a provádí se transpozice čl. 26 IFD. Podrobnosti vymezí i obecné pokyny EBA. K § 12ac: Specifikuje se zde úloha řídicího orgánu při řízení rizik a provádí se transpozice čl. 28 IFD. K § 12ad: Stanoví se požadavky na řízení rizik a transponuje se čl. 29 IFD. Podrobnosti vymezí nařízení Evropské komise, které bude teprve přijato. Ve vztahu k OCP „Class 3“ viz též § 12aa odst. 1 ZPKT. Významné zdroje rizik OCP zahrnují i změnu závazků vůči dávkově definovaným penzijním programům. Jedná se o Dávkově definovaný penzijní systém (defined benefit), který předem definuje určitým způsobem výši dávek, které účastníci mají pobírat, a odtud se pak stanoví potřebná výše finančních nákladů, tedy i výše vyžadovaných příspěvků. Také systém penzijního připojištění v České republice je podle zákona sice příspěvkově definovaný, ale dovoluje výjimku spočívající v tom, že v případě invalidní penze může být použit dávkově definovaný přístup. Je ale nutno brát v potaz, že pracovníci OCP se nemusí účastnit jen českého systému, ale mohou využívat i PEPP či IORP. K § 12ae: Stanoví se požadavky na povinné pojištění malého a nepropojeného OCP.
K bodu 48 (zrušení § 12b):
Ruší se stávající § 12b ZPKT, který upravoval řídicí a kontrolní systém na konsolidovaném základě a materiálně se přesouvá do § 12aa odst. 5 ZPKT.
K bodu 49 (§ 12ba nový odstavec 7):
V § 12ba a 15b se v souladu s MiFID COVID (nový čl. 16a MiFID II) stanovuje, že pravidla pro řízení produktů (product governance) se nevztahují na způsobilé protistrany a na dluhopisy s doložkou „make whole clause“. Úprava se vztahuje i na depozitní certifikáty (depositary receipts), které jsou ekvivalentem takových dluhopisů (a jsou tedy s nimi rovnocenné).
K bodu 50 (§ 12d odst. 2):
Sjednocuje se terminologie, kdy byl pojem „řídicí a kontrolní systém“ nahrazen pojmem „systémy správy a řízení“, aniž by docházelo k věcné změně.
K bodu 51 (§ 12d nový odstavec 8):
Do ZPKT se doplňuje odkaz na čl. 30 až 32 DA nařízení k MiFID II, kde jsou upraveny další požadavky na outsourcing. Stanovuje se tak s cílem usnadnit adresátům této normy orientaci v právních předpisech v oblasti kapitálového trhu a usnadnit aplikaci nařízení Evropské komise, které provádí směrnici EU.
K bodu 52 (§ 12e nové znění odstavce 3):
Stávající znění, které je transpozicí čl. 8 směrnice Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/593 ze dne 7. dubna 2016 kterou se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU, pokud jde o ochranu finančních nástrojů a peněžních prostředků patřících zákazníkům, povinnosti při řízení produktů a pravidla vztahující se na poskytování nebo přijímání poplatků, provizí nebo jiných peněžních či nepeněžních výhod. Ustanovení se upřesňuje tak, aby byla zřejmá odpovědnost auditora, kterému v případě porušení tohoto ustanovení hrozí kárné řízení podle zákona o auditorech na návrh ČNB.
K bodu 53 (nové znění § 12f až 12h):
K § 12f: Ruší se zmocnění na vyhlášku ve vztahu k systémům správy a řízení (a organizačním požadavkům), protože úprava je obsažena plně v ZPKT, případně v nařízeních Evropské komise a obecných pokynech EBA a ESMA. Nově by se tak vyhláška o obezřetnosti již neměla na OCP (a investiční zprostředkovatele) vztahovat a bude nutno ji v tomto ohledu novelizovat, zejména její § 4. K § 12g: Upravuje se povinnost zřídit výbor pro rizika, která byla dříve upravena v § 12g odst. 1 písm. a) ZPKT. Povinnost se vztahuje jen na OCP, jehož hodnota aktiv přesahuje 100 mil. EUR, neuplatní se tak již kritérium významnosti podle § 15 odst. 5 vyhlášky o obezřetnosti. Ustanovení představuje transpozici čl. 28 IFD a materiálně odpovídá bodům 6 až 10 přílohy 2 vyhlášky o obezřetnosti. K § 12h: Upravuje se stávající povinnost ČNB obsažená ve stejném ustanovení i dříve shromažďovat informace o odměňování. OCP je potom v tomto ustanovení stanovena odpovídající informační povinnost vůči ČNB. Ustanovení představuje transpozici čl. 34 IFD.
K bodu 54 (§ 12i odst. 1):
Do ZPKT se na základě požadavku čl. 22 odst. 2 IFD vkládá možnost zavést mechanismus k hlášení porušení nebo hrozícího porušení předpisů ze strany sociálních partnerů OCP.
K bodu 55 (nové znění § 12j):
Tento novelizační bod stanoví zásady odměňování, které je OCP povinen zohlednit při vytváření a uplatňování svých zásad odměňování pro jednotlivé kategorie pracovníků. S výjimkou odstavce 3 představuje ustanovení transpozici čl. 30 IFD. Rovněž se zavádí odkaz na nařízení Evropské komise, které bude vydáno k provedení čl. 30 IFD. Stanovuje se tak s cílem usnadnit adresátům této normy orientaci v právních předpisech v oblasti kapitálového trhu a usnadnit aplikaci nařízení Evropské komise, které provádí směrnici EU. Odstavec 3 odkazuje na přímo použitelný předpis, kterým se doplňuje čl. 30 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2034 - tím se myslí nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/2154 ze dne 13. srpna 2021, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2034, pokud jde o regulační technické normy, jimiž se upřesňují vhodná kritéria pro určení kategorií pracovníků, jejichž pracovní činnosti mají podstatný dopad na rizikový profil investičního podniku nebo aktiv, která spravuje.
K bodu 56 (nové § 12k až 12m):
K § 12k: Stanovují se omezení týkající se odměňování pracovníků, která je OCP povinen dodržovat, pokud využívá mimořádnou veřejnou finanční podporu podle zákona o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu. Ustanovení představuje transpozici čl. 31 IFD. K § 12l: Stanovují se požadavky na pohyblivou složku odměny, kterou OCP vyplatí jednotlivým kategoriím pracovníků. Ustanovení představuje transpozici čl. 32 IFD. Rovněž se zavádí odkaz na nařízení Evropské komise, které bude vydáno k provedení čl. 32 IFD. Stanovuje se tak s cílem usnadnit adresátům této normy orientaci v právních předpisech v oblasti kapitálového trhu a usnadnit aplikaci nařízení Evropské komise, které provádí směrnici EU. Odstavec 7 odkazuje na přímo použitelný předpis, kterým se doplňuje čl. 32 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2034 - tím se myslí nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/2155 ze dne 13. srpna 2021, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2034, pokud jde o regulační technické normy, jimiž se upřesňují třídy nástrojů, které odpovídajícím způsobem odrážejí úvěrovou kvalitu investičního podniku při jeho trvání a možné alternativní způsoby, jež jsou vhodné k použití pro účely pohyblivé složky odměny. K § 12m: Tímto novelizačním bodem se v § 12m zavádí povinnost OCP, jehož hodnota rozvahových a podrozvahových aktiv je v průběhu čtyřletého období bezprostředně předcházejícího danému účetnímu období v průměru vyšší než částka odpovídající 100 mil. EUR, zřídit výbor pro odměňování. Dále jsou v tomto ustanovení specifikovány požadavky, které musí tento výbor splňovat, jakož i jeho odpovědnost. Ustanovení představuje transpozici čl. 33 IFD.
K bodu 57 [§ 15 odst. 3 větě první, § 15k odst. 1 písm. b) a § 15n odst. 4]:
V důsledku přesunu úpravy řízení střetů zájmů do § 11a ZPKT se opravují odkazy.
K bodům 58 a 59 (§ 15 nový odstavec 8 a § 15a nový odstavec 6):
Do ZPKT se doplňují na DA nařízení k MiFID II, konkrétně na čl. 58, 64, 65 a čl. 67 až 69 (§ 15 ZPKT), čl. 44 (§ 15a ZPKT), čl. 53 (§ 15c ZPKT), čl. 45 až 52 (§ 15d ZPKT), čl. 59 až 63 (§ 15g ZPKT), čl. 54 a 55 (§ 15h ZPKT), čl. 55 a 56 (§ 15i ZPKT) a čl. 64 a 66 (§ 15l ZPKT), protože tato ustanovení upřesňují pravidla jednání OCP ze zákazníky. Stanovuje se tak s cílem usnadnit adresátům této normy orientaci v právních předpisech v oblasti kapitálového trhu a usnadnit aplikaci nařízení Evropské komise, které provádí směrnici EU, včetně toho, že porušení těchto nařízení Evropské komise bude možno trestat jako porušení zákona (to lze asi dovodit již nyní, nicméně je vhodnější toto postavit najisto).
K bodu 60 (§ 15b nový odstavec 4):
V § 15b se v souladu s MiFID COVID (nový čl. 16a MiFID II) stanovuje, že pravidla pro řízení produktů (product governance) se nevztahují na způsobilé protistrany a na dluhopisy s doložkou „make whole clause“. Úprava se vztahuje i na depozitní certifikáty (depositary receipts), které jsou ekvivalentem takových dluhopisů (a jsou tedy s nimi rovnocenné).
K bodu 61 (§ 15c odst. 5):
V § 15c odst. 5 se provádí legislativně technická změna.
K bodu 62 (§ 15c nový odstavec 6):
Do ZPKT se doplňují na DA nařízení k MiFID II, konkrétně na čl. 58, 64, 65 a čl. 67 až 69 (§ 15 ZPKT), čl. 44 (§ 15a ZPKT), čl. 53 (§ 15c ZPKT), čl. 45 až 52 (§ 15d ZPKT), čl. 59 až 63 (§ 15g ZPKT), čl. 54 a 55 (§ 15h ZPKT), čl. 55 a 56 (§ 15i ZPKT) a čl. 64 a 66 (§ 15l ZPKT), protože tato ustanovení upřesňují pravidla jednání OCP ze zákazníky.
K bodu 63 (§ nový § 15ca):
V § 15ca se dle nového odstavce 9a v čl. 24 MiFID II (ve znění MiFID COVID) doplňuje nový výjimka pro výzkum (který je považován za povolenou pobídku) ve vztahu k podnikům s malou a střední tržní kapitalizací (méně než 1 mld. € - to se posuzuje za období 36 měsíců před poskytnutím výzkumu). Další výjimky, kdy je výzkum považován za povolenou pobídku jsou již dnes obsaženy v § 17 a 18 vyhlášky České národní banky č. 308/2017 Sb., o podrobnější úpravě některých pravidel při poskytování investičních služeb. Reaguje se primárně na situaci, kdy dochází k spojení úplaty za výzkum a za provádění pokynů (execution). Související změna se provádí i v § 15e odst. 1, kde se doplňuje odkaz na tento nový paragraf.
K bodu 64 (§ 15d odst. 1):
V § 15d se dle MiFID COVID stanovuje, že informace o úplatách a nákladech (cost and charges) se podle nového článku 29a (odst. 1) MiFID II (ve znění MiFID COVID) profesionálním zákazníkům poskytují jen ve vztahu k individuálnímu portfolio managementu a ve vztahu k investičnímu poradenství.
K bodu 65 (§ 15d nový odstavec 7):
Do ZPKT se doplňují na DA nařízení k MiFID II, konkrétně na čl. 58, 64, 65 a čl. 67 až 69 (§ 15 ZPKT), čl. 44 (§ 15a ZPKT), čl. 53 (§ 15c ZPKT), čl. 45 až 52 (§ 15d ZPKT), čl. 59 až 63 (§ 15g ZPKT), čl. 54 a 55 (§ 15h ZPKT), čl. 55 a 56 (§ 15i ZPKT) a čl. 64 a 66 (§ 15l ZPKT), protože tato ustanovení upřesňují pravidla jednání OCP ze zákazníky.
K bodu 66 (nový § 15da):
Doplňuje se nový § 15da, který v souladu s MiFID COVID (nový odstavec 5a v čl. 24 MiFID
II) upravuje poskytování informací elektronicky (tj. jinak než v listinné podobě). Vyšší ochrana je i nadále poskytováno drobným investorům, kteří mohou vyžadovat poskytování informací v listinné podobě, a to bezúplatně (zdarma). Profesionální zákazníci a způsobilé protistrany nemohou listinnou podobu požadovat a informace jsou jim vždy poskytovány elektronicky. Pojem „elektronická podoba“ se vymezuje podle dle nového bodu 62a v čl. 4 odst. 1 MiFID II (ve znění MiFID COVID).
K bodu 67 (§ 15e odst. 1):
V § 15e odst. 1 se doplňuje odkaz na nový § 15ba.
K bodu 68 (§ 15e nové odstavce 5 a 6):
V § 15e odst. 5 se podle nového článku 29a (odst. 2) MiFID II (ve znění MiFID COVID) poskytuje úleva ve vztahu k profesionálním zákazníkům (konkrétně jim nemusí být poskytováno prohlášení o vhodnosti - suitability statement), kteří však mají možnost opt-inu, tedy požadovat plnění i těchto povinností. V § 15e odst. 6 se upravuje (obdobně dle dnešního § 15e odst. 4) dle nových pododstavců v čl. 24 odst. 4 MiFID II (ve znění MiFID COVID) situace, kdy je smlouva o koupi a prodeji investičního nástroje uzavírána na dálku a poskytování informací (o nákladech) před uzavřením této smlouvy může ohrozit včasnou koupi nebo prodej investičního nástroje (jehož cena může být značně volatilní, jak se ukázalo i v důsledku pandemie COVID). Oproti § 15e odst. 4 se ale stanovuje, že musí být zákazníkovi nabídnuta možnost poskytnout informace telefonicky.
K bodu 69 (§ 15g nové odstavce 5 a 6):
V § 15g se doplňuje výjimka (jako nový odstavec 5) z plnění pravidel ve vztahu k profesionálním zákazníkům, kteří ale mají možnost plnění povinností požadovat (opt-in) - zde se konkrétně jedná o informace o investičních službách a o pravidelné hodnocení vhodnosti, a to podle nového čl. 29a (odst. 2) MiFID II (ve znění MiFID COVID). Do ZPKT se doplňují na DA nařízení k MiFID II, konkrétně na čl. 58, 64, 65 a čl. 67 až 69 (§ 15 ZPKT), čl. 44 (§ 15a ZPKT), čl. 53 (§ 15c ZPKT), čl. 45 až 52 (§ 15d ZPKT), čl. 59 až 63 (§ 15g ZPKT), čl. 54 a 55 (§ 15h ZPKT), čl. 55 a 56 (§ 15i ZPKT) a čl. 64 a 66 (§ 15l ZPKT), protože tato ustanovení upřesňují pravidla jednání OCP ze zákazníky.
K bodu 70 (§ 15h nové odstavce 4 až 8):
V § 15h (provádění testu vhodnosti) se dle MiFID COVID v odstavcích 4 a 5 doplňují nová pravidla dle nového pododstavce v čl. 25 odst. 2 MiFID II (ve znění MiFID COVID) ve vztahu k výměně investičních nástrojů (transformace portfolia, kdy dochází k prodeji části portfolia za účelem koupě jiných nástrojů). V odstavci 6 se vymezuje pojem „výměna investičního nástroje“ (switching) dle nového bodu 8a v čl. 4 odst. 1 MiFID II (ve znění MiFID COVID). V odstavci 7 se pak doplňuje výjimka z plnění těchto pravidel (původních i nových) ve vztahu k profesionálním zákazníkům, kteří ale mají možnost opt-inu, a to podle nového čl. 29a (odst. 2) MiFID II (ve znění MiFID COVID). Do ZPKT se doplňují na DA nařízení k MiFID II, konkrétně na čl. 58, 64, 65 a čl. 67 až 69 (§ 15 ZPKT), čl. 44 (§ 15a ZPKT), čl. 53 (§ 15c ZPKT), čl. 45 až 52 (§ 15d ZPKT), čl. 59 až 63 (§ 15g ZPKT), čl. 54 a 55 (§ 15h ZPKT), čl. 55 a 56 (§ 15i ZPKT) a čl. 64 a 66 (§ 15l ZPKT), protože tato ustanovení upřesňují pravidla jednání OCP ze zákazníky.
K bodům 71 a 72 (§ 15i nový odstavec 6 a § 15l nové odstavce 7 a 8):
Do ZPKT se doplňují na DA nařízení k MiFID II, konkrétně na čl. 58, 64, 65 a čl. 67 až 69 (§ 15 ZPKT), čl. 44 (§ 15a ZPKT), čl. 53 (§ 15c ZPKT), čl. 45 až 52 (§ 15d ZPKT), čl. 59 až 63 (§ 15g ZPKT), čl. 54 a 55 (§ 15h ZPKT), čl. 55 a 56 (§ 15i ZPKT) a čl. 64 a 66 (§ 15l ZPKT), protože tato ustanovení upřesňují pravidla jednání OCP ze zákazníky.
K bodu 73 (§ 15n nový odstavec 6 a poznámka pod čarou č. 85):
Do ZPKT se doplňuje odkaz na čl. 3 a 4 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/576 ze dne 8. června 2016, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU, pokud jde o regulační technické normy týkající se každoročního zveřejňování informací o totožnosti míst provádění a kvalitě provádění investičními podniky, kde jsou upraveny podrobnosti pravidel best execution. K tomuto nařízení bylo 13. září 2017 vydáno korigendum. Stanovuje se tak s cílem usnadnit adresátům této normy orientaci v právních předpisech v oblasti kapitálového trhu a usnadnit aplikaci nařízení Evropské komise, které provádí směrnici EU, včetně toho, že porušení těchto nařízení Evropské komise bude možno trestat jako porušení zákona (to lze asi dovodit již nyní, nicméně je vhodnější toto postavit najisto).
K bodům 74 a 75 (§ 15o nový odstavec 2 a § 15r nový odstavec 6):
Do ZPKT se doplňují na DA nařízení k MiFID II, konkrétně na čl. 67 až 70 (§ 15o ZPKT) a čl. 66 (§ 15r ZPKT), kde jsou upraveny podrobnosti těchto pravidel jednání OCP se zákazníky. Stanovuje se tak s cílem usnadnit adresátům této normy orientaci v právních předpisech v oblasti kapitálového trhu a usnadnit aplikaci nařízení Evropské komise, které provádí směrnici EU, včetně toho, že porušení těchto nařízení Evropské komise bude možno trestat jako porušení zákona (to lze asi dovodit již nyní, nicméně je vhodnější toto postavit najisto).
K bodu 76 (§ 16 nové znění odstavce 4):
Jsou odstraňovány povinnosti, které souvisely se zahrnutím do rámce CRD/CRR. Prováděcím předpisem k § 16 odst. 4 písm. g), h), i) byla vyhláška č. 163/2014 Sb., avšak s aplikací nového obezřetnostního rámce IFD/IFR, se tato ustanovení na OCP již dále nepoužijí. Novelou ZPKT se zrušují výrazy „konsolidační celek“ a „odpovědná osoba ve skupině smíšené holdingové osoby“.
K bodu 77 (nové znění § 16a a 16b):
K § 16a: Ruší se stávající úprava, protože se jednalo o transpozici směrnice CRD. Nově jde o adaptaci na čl. 52 nařízení IFR. Jedná se o povinnost pro OCP s aktivy v hodnotě vyšší než 100 mil. EUR informovat veřejnost o své investiční politice. Rovněž se zavádí odkaz na nařízení Evropské komise, které bude vydáno k čl. 52 IFR. Stanovuje se tak s cílem usnadnit adresátům této normy orientaci v právních předpisech v oblasti kapitálového trhu a usnadnit aplikaci nařízení Evropské komise, které provádí směrnici EU, včetně toho, že porušení těchto nařízení Evropské komise bude možno trestat jako porušení zákona. K § 16b: Ruší se stávající ustanovení, které bylo národní úpravou, která neplynula z práva EU. Materiálně se sem přesouvá úprava z § 16a odst. 4 a 5 ZPKT a jde nově o transpozici čl. 27 IFD (dříve se jednalo o transpozici CRD). Jedná se o tzv. country by country reporting.
K bodu 78 (zrušení § 16d a 16e):
Ruší se ustanovení, která byla transpozicí CRD a která materiálně patřilo spíše do § 198a ZPKT, kde jsou upraveny povinnosti ČNB uveřejňovat některé informace.
K bodům 79 a 80 (§ 17 odst. 8 a § 17a odst. 4):
Do ZPKT se doplňují na DA nařízení k MiFID II, konkrétně na čl. 35, 43, 56, 58 a čl. 72 až 76 (§ 17 ZPKT) a čl. 12 až 17 (§ 17a ZPKT), protože tato ustanovení obsahují podrobnější požadavky na uchovávání záznamů (record keeping) a na definici systematického internalizátora. Stanovuje se tak s cílem usnadnit adresátům této normy orientaci v právních předpisech v oblasti kapitálového trhu a usnadnit aplikaci nařízení Evropské komise, které provádí směrnici EU, včetně toho, že porušení těchto nařízení Evropské komise bude možno trestat jako porušení zákona (to lze asi dovodit již nyní, nicméně je vhodnější toto postavit najisto).
K bodu 81 (§ 17c nový odstavec 3 a poznámka pod čarou č. 86):
Do ZPKT se doplňuje odkaz na čl. 1 až 28 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/589 ze dne 19. července 2016, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU, pokud jde o regulační technické normy upřesňující organizační požadavky na investiční podniky zabývající se algoritmickým obchodováním, protože toto nařízení Evropské komise upravuje podrobnější požadavky na algoritmické obchodování (§ 17c až 17j ZPKT). Stanovuje se tak s cílem usnadnit adresátům této normy orientaci v právních předpisech v oblasti kapitálového trhu a usnadnit aplikaci nařízení Evropské komise, které provádí směrnici EU, včetně toho, že porušení těchto nařízení Evropské komise bude možno trestat jako porušení zákona (to lze asi dovodit již nyní, nicméně je vhodnější toto postavit najisto).
K bodu 82 (§ 17f nový odstavec 3 a poznámka pod čarou č. 87):
Do ZPKT se doplňuje odkaz na čl. 1 až 7 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/578 ze dne 13. června 2016, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU o trzích finančních nástrojů, pokud jde o regulační technické normy stanovující požadavky na dohody o tvorbě trhu a režimy tvorby trhu, protože toto nařízení Evropské komise upravuje podrobnější požadavky na tvůrce trhu (market maker). Stanoví se tak s cílem usnadnit adresátům této normy orientaci v právních předpisech v oblasti kapitálového trhu.
K bodu 83 (§ 18 odst. 3):
Legislativně technická změna. Odstraňuje se odkaz na neexistující paragraf.
K bodu 84 (§ 19 odst. 5):
Protože neexistuje zřejmý důvod omezení fúzí OCP, navrhuje se požadavek na fúze pouze s jiným OCP se sídlem v ČR vypustit. Obdobný zákaz se nevyskytuje ani v sektoru bank, pojišťoven či investičních společností. I při vypuštění paušálního omezení v § 19 odst. 5 věta první ZPKT by navíc fúze nadále podléhala povolení ČNB podle § 19 odst. 1 ZPKT.
K bodu 85 (§ 21 nové odstavce 9 a 10, poznámky po čarou č. 88 a 89):
Ve vztahu k notifikaci se do ZPKT doplňují odkazy na čl. 2 a čl. 12 až 20 prováděcího nařízení Komise (EU) 2017/2382 ze dne 14. prosince 2017, kterým se stanoví prováděcí technické normy, pokud jde o standardní formuláře, šablony a postupy pro předávání informací v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU a na čl. 6 a 7 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/1018 ze dne 29. června 2016, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU o trzích finančních nástrojů, pokud jde o regulační technické normy upřesňující informace, jež mají oznamovat investiční podniky, organizátoři trhu a úvěrové instituce, protože tato dvě nařízení Evropské komise upravují podrobnosti notifikace (s pobočkou). K oběma nařízením bylo vydáno korigendum, a to k nařízení 2017/2382 dne 20. prosince 2017 a k nařízení 2017/1018 dne 10. listopadu 2017. Stanovuje se tak s cílem usnadnit adresátům této normy orientaci v právních předpisech v oblasti kapitálového trhu a usnadnit aplikaci nařízení Evropské komise, které provádí směrnici EU.
K bodu 86 (§ 22 nové odstavce 7 a 8):
Do ZPKT se doplňuje odkaz na čl. 2 až 7 prováděcího nařízení Komise (EU) 2017/2382 ze dne 14. prosince 2017, kterým se stanoví prováděcí technické normy, pokud jde o standardní formuláře, šablony a postupy pro předávání informací v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU a na čl. 3 a 4 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/1018 ze dne 29. června 2016, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU o trzích finančních nástrojů, pokud jde o regulační technické normy upřesňující informace, jež mají oznamovat investiční podniky, organizátoři trhu a úvěrové instituce, protože tato dvě nařízení Evropské komise upravují podrobnosti notifikace (bez pobočky). Stanovuje se tak s cílem usnadnit adresátům této normy orientaci v právních předpisech v oblasti kapitálového trhu a usnadnit aplikaci nařízení Evropské komise, které provádí směrnici EU.
K bodu 87 (zrušení § 24a a 24b):
Zrušuje se bez náhrady úprava významné pobočky v § 24 a 24b ZPKT, protože se jednalo o transpozici směrnice CRD, která nebyla do směrnice IFD materiálně převzata (příslušná úprava v ZoB je i nadále zachována).
K bodu 88 (§ 25a):
Úprava § 25a se rozšiřuje na všechny obchodní systémy.
K bodu 89 (zrušení § 27):
Ruší se i § 27 ZPKT, nicméně materiálně je mezinárodní spolupráce orgánů dohledu zachována v § 149g až 149l ZPKT, kam systematicky lépe patří. Protože je úprava ve směrnici IFD věcně velmi podobná úpravě ve směrnici MiFID II, není nutno v v § 149g až 149l ZPKT provádět velké změny.
K bodům 90 a 91 (§ 28 odst. 2 a 3 a poznámka pod čarou č. 90):
S ohledem na Brexit se v § 28 odst. 2 a 3 mění úprava poboček ze třetích zemí.
K bodu 92 (§ 28b odst. 5):
Provádí se transpozice čl. 41 odst. 3 MiFID II ve znění dle IFD. Do ZPKT se tak vkládají informační povinnosti, které musí plnit zahraniční osoba podle § 28 odst. 1.
K bodu 93 (§ 32 nové znění odstavce 2):
S ohledem na transpozici IFD a úpravy v § 11a a násl. ZPKT pro OCP (včetně nové transpozice čl. 9, 16 a 23 MiFID II) se pro investiční zprostředkovatele upravují související odkazy tak, aby plnil obdobné povinnosti jako OCP „Class 3“ (malý a nepropojený OCP) s tím, že povinnosti podle MiFID II musí plnit i nadále všichni OCP, tedy i investiční zprostředkovatel.
K bodu 94 (§ 38 odst. 5):
V návaznosti na transpozici směrnice o ESAs, kdy se úprava poskytovatelů služeb hlášení údajů přesouvá ze směrnice MiFID II do nařízení MiFIR se provádí i úprava ve vztahu k organizátorovi regulovaného trhu.
K bodu 95 (§ 49 nový odstavec 2):
Do ZPKT se doplňuje odkaz na čl. 81 a 82 DA nařízení k MiFID II, protože v těchto ustanoveních jsou specifikovány mimořádné situace podle § 49 ZPKT. Stanovuje se tak s cílem usnadnit adresátům této normy orientaci v právních předpisech v oblasti kapitálového trhu a usnadnit aplikaci nařízení Evropské komise, které provádí směrnici EU.
K bodu 96 (§ 50a nový odstavec 4 a poznámka pod čarou č. 91):
Do ZPKT se doplňuje odkaz na čl. 1 a 23 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/584 ze dne 14. července 2016, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU, pokud jde o regulační technické normy upřesňující organizační požadavky na obchodní systémy, protože toto nařízení Evropské komise upravuje podrobnosti systémů organizátora regulovaného trhu, který připouští algoritmické obchodování. Stanovuje se tak s cílem usnadnit adresátům této normy orientaci v právních předpisech v oblasti kapitálového trhu a usnadnit aplikaci nařízení Evropské komise, které provádí směrnici EU.
K bodu 97 (§ 50b nový odstavec 5 a poznámka pod čarou č. 92):
Do ZPKT se doplňuje odkaz na čl. 1 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/570 ze dne 26. května 2016, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU o trzích finančních nástrojů, pokud jde o regulační technické normy pro určení trhu významného z hlediska likvidity ve vztahu k oznamování dočasného zastavení obchodování, protože v tomto ustanovení je určeno, kdy je trh významný z hlediska likvidity. Stanovuje se tak s cílem usnadnit adresátům této normy orientaci v právních předpisech v oblasti kapitálového trhu a usnadnit aplikaci nařízení Evropské komise, které provádí směrnici EU. Podrobnosti upravují rovněž obecné pokyny Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy vydané podle čl. 48 odst. 13 MiFID II.
K bodu 98 (§ 50c nové odstavce 5 a 6 a poznámky pod čarou č. 93 a 94):
Do ZPKT se doplňuje odkaz na čl. 1 až 3 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/566 ze dne 18. května 2016, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU o trzích finančních nástrojů, pokud jde o regulační technické normy pro poměr mezi neprovedenými pokyny a obchody s cílem zabránit vytváření podmínek narušujících řádné fungování trhu a na čl. 1 a 2 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/573 ze dne 6. června 2016, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU o trzích finančních nástrojů, pokud jde o regulační technické normy pro požadavky na zajištění spravedlivých a nediskriminačních služeb společného umístění a struktur poplatků, kdy tato nařízení Evropské komise specifikují podmínky pro poměr neprovedených pokynů a pro úplatu za umístění infrastruktury (co-location) u algoritmického obchodování. Stanovuje se tak s cílem usnadnit adresátům této normy orientaci v právních předpisech v oblasti kapitálového trhu a usnadnit aplikaci nařízení Evropské komise, které provádí směrnici EU.
K bodu 99 (§ 50e nový odstavec 3):
Do ZPKT se doplňuje odkaz na čl. 3 až 5 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/573 ze dne 6. června 2016, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU o trzích finančních nástrojů, pokud jde o regulační technické normy pro požadavky na zajištění spravedlivých a nediskriminačních služeb společného umístění a struktur poplatků, kde jsou upraveny podrobnější požadavky na úplaty. Stanovuje se tak s cílem usnadnit adresátům této normy orientaci v právních předpisech v oblasti kapitálového trhu a usnadnit aplikaci nařízení Evropské komise, které provádí směrnici EU.
K bodu 100 (§ 50f odst. 1):
Jedná se legislativně legislativně-technickou opravu s ohledem na doplnění nového odstavce 4.
K bodu 101 (§ 50f odst. 1 nová věta):
Jedná o transpozici čl. 49 odst. 1 MiFID II ve znění IFD. Navrhuje se účinnost dnem po dni vyhlášení, protože transpoziční lhůta uplynula 26. března 2020 (tedy necelé 4 měsíce od publikace v Úředním věstníku EU).
K bodu 102 (§ 50f nový odstavec 4 a poznámka pod čarou č. 95):
Do ZPKT se doplňuje odkaz na čl. 1 až 5 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/588 ze dne 14. července 2016, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU, pokud jde o regulační technické normy týkající se režimu kroků kotace pro akcie, cenné papíry nahrazující jiné cenné papíry a fondy obchodované v obchodním systému, protože toto nařízení Evropské komise upravuje podrobnější požadavky na kroky kotace. Stanovuje se tak s cílem usnadnit adresátům této normy orientaci v právních předpisech v oblasti kapitálového trhu a usnadnit aplikaci nařízení Evropské komise, které provádí směrnici EU.
K bodu 103 (§ 50g nový odstavec 4):
Do ZPKT se doplňuje odkaz na čl. 1 až 7 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/578 ze dne 13. června 2016, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU o trzích finančních nástrojů, pokud jde o regulační technické normy stanovující požadavky na dohody o tvorbě trhu a režimy tvorby trhu, protože toto nařízení Evropské komise upravuje podrobnější požadavky na tvůrce trhu (market maker, viz též § 17f ZPKT). Stanovuje se tak s cílem usnadnit adresátům této normy orientaci v právních předpisech v oblasti kapitálového trhu a usnadnit aplikaci nařízení Evropské komise, které provádí směrnici EU.
K bodu 104 (§ 56 nový odstavec 8 a poznámka pod čarou č. 96):
Do ZPKT se doplňuje odkaz na čl. 1 až 8 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/568 ze dne 24. května 2016, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU o trzích finančních nástrojů, pokud jde o regulační technické normy pro přijímání finančních nástrojů k obchodování na regulovaných trzích, protože toto nařízení Evropské komise upravuje podrobněji pravidla pro přijetí investičního nástroje k obchodování na regulovaném trhu. Stanovuje se tak s cílem usnadnit adresátům této normy orientaci v právních předpisech v oblasti kapitálového trhu a usnadnit aplikaci nařízení Evropské komise, které provádí směrnici EU.
K bodu 105 (§ 61 nové odstavce 4 až 6 a poznámky pod čarou č. 97 a 98):
Do ZPKT se doplňuje odkaz na čl. 80 DA nařízení k MiFID II (odstavec 4), na čl. 1 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/569 ze dne 24. května 2016, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU o trzích finančních nástrojů, pokud jde o regulační technické normy pro pozastavení obchodování s finančními nástroji a jejich stažení z obchodování (odstavec 5) a na čl. 1 až 6 prováděcího nařízení Komise (EU) 2017/1005 ze dne 15. června 2017, kterým se stanoví prováděcí technické normy, pokud jde o formát a lhůty pro oznámení a zveřejnění pozastavení obchodování s finančními nástroji a jejich stažení z obchodování podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU o trzích finančních nástrojů (odstavec 6), protože v těchto nařízeních Evropské komise jsou upraveny podrobnosti k § 61 ZPKT. Stanovuje se tak s cílem usnadnit adresátům této normy orientaci v právních předpisech v oblasti kapitálového trhu a usnadnit aplikaci nařízení Evropské komise, které provádí směrnici EU.
K bodu 106 (§ 69 nové odstavce 11 až 13 a poznámka pod čarou č. 99):
Do ZPKT se doplňuje odkaz na čl. 2 a čl. 8 až 11 prováděcího nařízení Komise (EU) 2017/2382 ze dne 14. prosince 2017, kterým se stanoví prováděcí technické normy, pokud jde o standardní formuláře, šablony a postupy pro předávání informací v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU (odstavec 11), na čl. 5 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/1018 ze dne 29. června 2016, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU o trzích finančních nástrojů, pokud jde o regulační technické normy upřesňující informace, jež mají oznamovat investiční podniky, organizátoři trhu a úvěrové instituce (odstavec 12) a na čl. 1 až 9 prováděcího nařízení Komise (EU) 2016/824 ze dne 25. května 2016, kterým se stanoví prováděcí technické normy, pokud jde o obsah a formát popisu fungování mnohostranných obchodních systémů a organizovaných obchodních systémů a oznámení Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU o trzích finančních nástrojů (odstavec 13), protože v těchto nařízeních Evropské komise jsou upraveny podrobnosti k § 69 odst. 9 a 10 ZPKT. Stanovuje se tak s cílem usnadnit adresátům této normy orientaci v právních předpisech v oblasti kapitálového trhu a usnadnit aplikaci nařízení Evropské komise, které provádí směrnici EU.
K bodům 107 a 108 (§ 71 nový odstavec 6 a § 73b nový odstavec 5):
Do ZPKT se doplňuje odkaz na čl. 81 a 82 (§ 71 ZPKT) a na čl. 78 a 79 DA nařízení k MiFID II, protože zde jsou podrobněji upraveny požadavky na mimořádné situace a na trh pro růst malých a středních podniků. Stanovuje se tak s cílem usnadnit adresátům této normy orientaci v právních předpisech v oblasti kapitálového trhu a usnadnit aplikaci nařízení Evropské komise, které provádí směrnici EU.
K bodu 109 (§ 73e nové odstavce 7 až 9):
Do ZPKT se doplňuje odkaz na čl. 1 až 9 prováděcího nařízení Komise (EU) 2016/824 ze dne 25. května 2016, kterým se stanoví prováděcí technické normy, pokud jde o obsah a formát popisu fungování mnohostranných obchodních systémů a organizovaných obchodních systémů a oznámení Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU o trzích finančních nástrojů (odstavec 7, viz též § 69 odst. 13 ZPKT), na čl. 5 prováděcího nařízení Komise (EU) 2017/2382 ze dne 14. prosince 2017, kterým se stanoví prováděcí technické normy, pokud jde o standardní formuláře, šablony a postupy pro předávání informací v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU (odstavec 8, viz též § 69 odst. 11 ZPKT) a na čl. 5 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/1018 ze dne 29. června 2016, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU o trzích finančních nástrojů, pokud jde o regulační technické normy upřesňující informace, jež mají oznamovat investiční podniky, organizátoři trhu a úvěrové instituce (odstavec 9, viz též § 69 odst. 12 ZPKT), protože v těchto nařízeních Evropské komise jsou upraveny podrobnosti k § 73e odst. 4 a 5 ZPKT. Stanovuje se tak s cílem usnadnit adresátům této normy orientaci v právních předpisech v oblasti kapitálového trhu a usnadnit aplikaci nařízení Evropské komise, které provádí směrnici EU.
K bodu 110 (§ 73j nový odstavec 2 a poznámka pod čarou č. 100):
Do ZPKT se doplňuje odkaz na čl. 1 až 4 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/574 ze dne 7. června 2016, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU, pokud jde o regulační technické normy týkající se míry přesnosti obchodních hodin, protože toto nařízení Evropské komise stanovuje podrobnější požadavky na synchronizaci obchodních hodin. Stanovuje se tak s cílem usnadnit adresátům této normy orientaci v právních předpisech v oblasti kapitálového trhu a usnadnit aplikaci nařízení Evropské komise, které provádí směrnici EU.
K bodu 111 (§ 73l nový odstavec 4 a poznámka pod čarou č. 101):
Do ZPKT se doplňuje odkaz na čl. 3 až 11 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/575 ze dne 8. června 2016, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU o trzích finančních nástrojů, pokud jde o regulační technické normy týkající se údajů o kvalitě provádění obchodů, které mají zveřejňovat místa provádění, protože toto nařízení Evropské komise upravuje podrobněji pravidla o kvalitě best execution. K tomuto nařízení bylo 18. října 2017 publikováno korigendum. Stanovuje se tak s cílem usnadnit adresátům této normy orientaci v právních předpisech v oblasti kapitálového trhu a usnadnit aplikaci nařízení Evropské komise, které provádí směrnici EU.
K bodům 112 až 114 (zrušení § 74 až 77 a 79 až 81, změny § 78):
V souladu s požadavkem směrnice o ESAs se ze ZPKT odstraňuje právní úprava poskytovatelů služeb hlášení údajů, která se přesouvá ze směrnice MiFID II do nařízení MiFIR. S ohledem na směrnici MiFID COVID (nové znění odstavce 2 v čl. 72 MiFID II) se pro poskytovatele služeb hlášení údajů, kteří mají povolení České národní banky, zachovává povinnost mít zaveden whistleblowing. Pojem „poskytovatel služeb hlášení údajů“ není definován českou legislativou, ale nařízením MIFIR.
K bodu 115 (nová část osmá, nové § 90h až 90j):
Činnost poskytovatele služeb skupinového financování (tj. crowdfundingu) je primárně upravena v nařízení o skupinovém financování. ZPKT upravuje pouze některé dílčí otázky, jako například otázku, kdo má zajistit řádný obsah klíčového dokumentu pro investory (tzv. KIID) a klíčového dokumentu pro investory na úrovni platformy. Vlastník projektu je definován v čl. 2 odst. 1 písm. h) nařízení o skupinovém financování jako „jakákoli fyzická či právnická osoba, která usiluje o financování prostřednictvím platformy skupinového financování“.
K bodu 116 (nová část desátá, nové § 115a až 115h):
Do ZPKT se vkládá nová část desátá (§ 115a až 115h), která upravuje některé otázky týkající se ústředních protistran plynoucí z nařízení CCPRR. V § 115a dochází k přesunu z § 192b, § 115b určuje, kdo za ústřední protistranu plní povinnost podle čl. 70 odst. 1 nařízení CCPRR, § 115c reaguje na čl. 90 nařízení CCPRR, § 115d na čl. 91, § 115e na čl. 92 odst. 1, § 115f na čl. 92 odst. 2 až 5, § 115g na čl. 74 odst. 4 písm. b) a § 115h na čl. 59 nařízení CCPRR.
K bodům 117 až 121 (změny v § 118, včetně zrušení poznámek pod čarou č. 12b a 12d, změna poznámky pod čarou č. 67, nové znění § 119 a změny § 119c):
Transparenční směrnice upravuje oznamovací povinnosti emitentů a významných akcionářů ve vztahu ke kótovaným cenným papírům. Současné znění ZPKT nebylo terminologicky s transparenční směrnicí v souladu. Cílem navrhované úpravy je dát znění ZPKT do souladu s touto směrnicí, aby nemohlo dojít k problémům především s aplikací jednotného evropského elektronického formátu (tzv. „ESEF“), se kterým se vážou nové povinnosti na emitenty cenných papírů. Zejména se pojem „výroční zpráva“ (a pololetní zpráva) nahrazuje pojmem „výroční finanční zpráva“ (a pololetní finanční zpráva). Pojem „výroční zpráva“ dle zákona o účetnictví má být ekvivalentem pojmu „zpráva vedení“, který má být zaveden novým zákonem o účetnictví. Současně je potřeba vyloučit aplikaci § 21 odst. 5 zákona o účetnictví, protože účetní závěrka nemá být součástí zprávy vedení. Pokud zpráva auditora není součástí výroční finanční zprávy, uveřejní se současně s ní. Dále se provádí zejména nová transpozice čl. 4 a 5 transparenční směrnice, ale i čl. 10 směrnice o nabídkách převzetí (2004/25/ES) a čl. 20 účetní směrnice (2013/34/EU), které upravují podrobnosti zprávy o corporate governance. V České republice je v tuto chvíli aktuální Kodex správy a řízení společností ČR 2018, který nahradil původní kodex z roku 2004. V § 119c se odkaz na zrušená ustanovení zákona nahrazuje odkazem na nařízení o prospektu. Transparenční směrnice v čl. 8 odst. 1 písm. b), čl. 18 odst. 3 a 20 odst. 6 v souvislosti s tam stanovenými výjimkami obsahuje limit jmenovité hodnoty dluhového investičního nástroje alespoň 100 000 EUR. Tato ustanovení se proto implementují do § 119c odst. 1 písm. b), § 120c odst. 2 a § 127c odst. 4. Návrh zákona rovněž implementuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/337 ze dne 16. února 2021, kterým se mění nařízení (EU) 2017/1129, pokud jde o unijní prospekt pro oživení a cílené změny pro finanční zprostředkovatele, a směrnice 2004/109/ES, pokud jde o používání jednotného elektronického formátu pro podávání zpráv v souvislosti s výročními finančními zprávami, s cílem podpořit oživení po krizi způsobené onemocněním COVID-19. V případě úpravy finanční výroční zprávy v jednotném elektronickém formátu (čl. 4 odst. 7 směrnice 2004/109, která je měněna výše uvedeným nařízením 2021/337) ČR diskreci tam uvedenou nevyužila.
K bodu 122 (§ 121b a § 123):
Opravují se odkazy.
K bodům 123 a 124 (§ 121m):
V § 121m se vypouští odkaz na statutárního ředitele, který již není potřebný.
K bodu 125 (§ 121r):
Ustanovení § 121r ZPKT se zrušuje pro nadbytečnost, protože ustanovení týkající se odměňování (vyplývající z doporučení Evropské komise) byla zrušena, protože tuto úpravu fakticky přebrala směrnice o akcionářských právech.
K bodům 126 až 130 [§ 122 nový odstavec 9 a 10, poznámka pod čarou č. 102, § 122a odst. 3 písm. b), § 122a nový odstavec 7, § 122c odst. 2 písm. b) a § 122c nový odstavec 5]:
Do ZPKT se doplňuje odkaz na čl. 2 až 6 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/761 ze dne 17. prosince 2014, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/109/ES, pokud jde o některé regulační technické normy týkající se významných účastí. Stanovuje se tak s cílem usnadnit adresátům této normy orientaci v právních předpisech v oblasti kapitálového trhu a usnadnit aplikaci nařízení Evropské komise, které provádí směrnici EU. Prováděná směrnice hovoří o pomyslné hodnotě (notional amount), ji prováděcí nařízení pak upřesňuje, že má být brána v potaz reálná (tržní) hodnota. To je potřebné zejména v případě, kdy jde o akcie bez jmenovité hodnoty (kusové akcie), případně v situaci, kdy emitent vydal akcie s různými hlasovacími právy (podíl na hlasovacích právech by pak měl zohlednit podíl na různých emisích akcií). Pokud není k dispozici ani jmenovitá ani tržní hodnota, je potřeba využít účetní hodnotu.
K bodu 131 (označení hlavy VII):
Legislativně-technická změna.
K bodům 132 a 133 (§ 129b odst. 2 a § 133 odst. 2):
S ohledem na využití diskrece uvedené v čl. 39 MiFID II, kdy OCP se sídlem mimo EU může poskytovat investiční služby pouze prostřednictvím pobočky na základě povolení uděleného ČNB (§ 28 ZPKT) se navrhuje odpovídajícím způsobem reflektovat tuto změnu ve vymezení zahraničních osob účastnících se pojištění Garančního fondu OCP (§ 133 odst. 2 ZPKT) a okruh povinných osob k poskytování informací podle § 129b ZPKT.
K bodům 134 až 147 (§ 134a, 134b, 134c, 134e a 134f):
V souladu se směrnicí MiFID COVID se v § 134a až 134f upravují pravidla pro limity na komoditní deriváty. Související změny se provádí i v § 149g a 149h. Změny v § 134a plynou z nového znění čl. 57 odst. 1 a 4 MiFID II, změny v § 134b a 149g plynou z čl. 57 odst. 6 MiFID II, změny v § 134c z čl. 57 odst. 8 MiFID II a změny v § 134e z čl. 58 odst. 1 a 2 MiFID II. V dosavadním novelizačním bodu 112 se upravuje číslování nového odstavce (s ohledem na provedené změny tímto PN). V § 134f se doplňuje zmocnění pro ČNB. Do § 134a se doplňuje odkaz na čl. 2 až 21 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/591 ze dne 1. prosince 2016, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU, pokud jde o regulační technické normy pro uplatňování limitů pozic na komoditní deriváty, protože toto nařízení Evropské komise upravuje podrobněji požadavky podle § 134a až 134d ZPKT. Stanovuje se tak s cílem usnadnit adresátům této normy orientaci v právních předpisech v oblasti kapitálového trhu a usnadnit aplikaci nařízení Evropské komise, které provádí směrnici EU. Do 134e se doplňuje odkaz na čl. 1 prováděcího nařízení Komise (EU) 2017/953 ze dne 6. června 2017, kterým se stanoví prováděcí technické normy, pokud jde o formát a harmonogram zpráv o pozicích podávaných investiční podniky a organizátory trhu provozujícími obchodní systém podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU o trzích finančních nástrojů, na čl. 1 až 3 prováděcího nařízení Komise (EU) 2017/1093 ze dne 20. června 2017, kterým se stanoví prováděcí technické normy, pokud jde o formát zpráv o pozicích investičních podniků a organizátorů trhu a na čl. 83 DA nařízení k MiFID II. Stanovuje se tak s cílem usnadnit adresátům této normy orientaci v právních předpisech v oblasti kapitálového trhu a usnadnit aplikaci nařízení Evropské komise, které provádí směrnici EU.
K bodu 148 [§ 135 odst. 1 nové znění písmene i)]:
Nahrazuje se zastřešující pojem poskytovatel služeb hlášení údajů pojmy schválený systém pro uveřejňování informací a schválený mechanismus pro hlášení obchodů, neboť pod dohled ČNB napříště mohou spadnout pouze tyto osoby, jak vyplývá z čl. 1 odst. 3 směrnice o ESAs.
K bodu 149 [§ 135 odst. 1 nová písmena r) a s)]:
Tímto novelizačním bodem se pod dohled ČNB podřazují investiční holdingová osoba a smíšená finanční holdingová osoba, a to v souladu s požadavky čl. 4 odst. 2 IFD.
K bodu 150 [§ 135 odst. 1 nová písmena zd) a ze)]:
Poskytovatelé služeb skupinového financování se nově stanovují jako osoby podléhající dohledu ČNB. V § 135 se doplňuje, že dohledu ČNB podléhají i osoby podle nařízení CCPRR (viz čl. 3 odst. 1).
K bodu 151 (nové znění § 135a až 135c, poznámka pod čarou č. 106):
Ke zrušení stávajících § 135a až 135c: Ve vztahu k OCP se ruší transpozice CRD v důsledku přijetí odpovídající úpravy ve směrnici IFD a nařízení IFR. K § 135a: Tímto novelizačním bodem se do zákona transponuje čl. 36 IFD, který upravuje další dohledové pravomoci nad OCP. Dále se do zákona vkládá odkaz na nařízení Evropské komise, které bude vydáno k provedení článku 36 IFD. K § 135b: Jedná se o transpozici čl. 37 IFD, který upravuje režim pravidelného přezkumu používání interních modelů podle čl. 22 IFR ze strany OCP. Pro přezkum bere Česká národní banka v potaz analýzu Evropského orgánu pro bankovnictví týkající se interních modelů u evropských obchodníků s cennými papíry a způsobu, jakým evropští obchodníci s cennými papíry využívající interní modely zacházejí s podobnými riziky nebo expozicemi a dále bere v potaz obecné pokyny Evropského orgánu pro bankovnictví vypracované za účelem podpory konzistentních, efektivních a účinných postupů dohledu na základě této analýzy s referenčními hodnotami týkajícími se toho, jak mají evropští obchodníci s cennými papíry interní modely používat, a jak mají být tyto interní modely uplatňovány na podobná rizika či expozice. K § 135c: Tento novelizační bod v souladu s požadavkem vyplývajícím z čl. 43 IFD upravuje spolupráci uvnitř ČNB.
K bodům 152 a 153 (zrušení § 135d, zrušení § 135f až 135i a poznámky pod čarou č. 71):
Ve vztahu k OCP se ruší transpozice CRD v důsledku přijetí odpovídající úpravy ve směrnici IFD a nařízení IFR.
K bodům 154 a 155 [§ 136 odst. 1 písm. m)]:
ČNB může uložit poskytovateli služeb skupinového financování v případě porušení ZPKT, rozhodnutí vydaného podle tohoto ZPKT nebo nařízení EU některé z opatření vyjmenovaných v čl. 30 odst. 2 písm. a) až e) a g) až i) a čl. 39 odst. 2 písm. a) až c) nařízení o skupinovém financování. Jedná se například o zveřejnění oznámení s informací o porušení povinností poskytovatele služeb skupinového financování. V § 136 se doplňují opatření podle čl. 82 odst. 2 písm. a) až c) nařízení CCPRR.
K bodu 156 [§ 136 odst. 1 písm. s)]:
Upravuje se odkaz s ohledem na změnu systematiky zákona.
K bodům 157 až 159 (§ 136 nové znění odstavců 2 a 5 a zrušení odstavce 6):
Ve vztahu k OCP se ruší transpozice CRD v důsledku přijetí odpovídající úpravy ve směrnici IFD a nařízení IFR. Do zákona se na základě požadavků čl. 39 odst. 2 a čl. 44 IFD vkládají ustanovení upravující další pravomoci ČNB při dohledu nad OCP.
K bodu 160 (§ 137a až 137c):
Tento novelizační bod je transpozicí čl. 40 až 42 IFD. V § 137a ZPKT se jedná se o transpozici čl. 40 IFD a zároveň se zde rozvádí úprava § 136 odst. 2 ZPKT (v novém znění) týkající se možnosti ČNB uložit OCP dodatečný kapitálový požadavek. Dále se do zákona vkládá odkaz na nařízení Evropské komise, které bude vydáno k provedení článku 40 IFD. V § 137b ZPKT se jedná se o transpoziční ustanovení na základě čl. 41 IFD, které do českého zákona zavádí pravomoc ČNB jakožto orgánu dohledu uložit OCP další kapitálové požadavky a jejich výši kontrolovat. § 137c ZPKT je transpozicí čl. 42 IFD a rozvádí § 136aa odst. 1 písm. k), tedy stanoví zvláštní požadavky na likviditu OCP. Zároveň se do zákona vkládá odkaz na nařízení Evropské komise, které bude vydáno k provedení článku 42 IFD.
K bodu 161 (§ 149g):
V § 149g a 149h se provádějí změny související s limity na komoditní deriváty [§ 134a až 134e
- viz výše).
K bodu 162 (§ 149g odst. 7):
Do ZPKT se doplňuje odkaz na čl. 90 DA nařízení k MiFID II, protože zde je blíže vymezena činnost podstatného významu. Stanovuje se tak s cílem usnadnit adresátům této normy orientaci v právních předpisech v oblasti kapitálového trhu a usnadnit aplikaci nařízení Evropské komise, které provádí směrnici EU.
K bodu 163 (§ 149ga a 149gb):
Do ZPKT se zavádí podrobná úprava spolupráce ČNB a zahraničních orgánů dohledu (§ 149ga ZPKT) a rovněž spolupráci v rámci Evropského systému finančního dohledu (§ 149gb ZPKT). Tyto požadavky vyplývají z čl. 7 a 13 IFD.
K bodu 164 (§149h):
V § 149g a 149h se provádějí změny související s limity na komoditní deriváty [§ 134a až 134e
- viz výše). V § 149h se reflektuje změna vymezení derivátů zemědělských komodit v bodu 59 v čl. 4 odst. 1 MiFID II (ve znění MiFID COVID).
K bodu 165 (§ 149m odst. 1):
Do ustanovení, které sběrným způsobem upravuje informační povinnosti ČR (ČNB) ve vztahu k Evropské komisi se vkládá odkaz na IFD tak, aby ČNB informovala Evropskou komisi ve všech případech, kdy je tak stanoveno v IFD, tedy podle čl. 4 odst. 1 a čl. 46 odst. 6 IFD.
K bodu 166 (§ 149m odst. 2 a poznámka pod čarou č. 59):
Novelizační bod do zákona vkládá informační povinnost uloženou ČNB informovat zahraniční orgány dohledu a vyjmenované nadnárodní orgány v případech, kdy tak stanoví směrnice MiFID II nebo směrnice IFD. Jedná se o transpozici čl. 4 odst. 1, čl. 5 odst. 5, čl. 21 první pododstavec první věta, čl. 45 odst. 1 první pododstavec, čl. 46 odst. 6 IFD a o transpozici směrnice MiFID II.
K bodu 167 (hlava II a poznámka pod čarou č. 108):
K § 150: Dochází k určení ČNB jako orgánu dohledu nad skupinou OCP a stanovení podmínek, kdy se ČNB rozhodne, že tuto úlohu zastávat nebude, nebo kdy ji naopak zastávat bude, aniž by k tomu byla povinna. Jde o transpozici čl. 46 IFD. K § 151: Stanoví se informační povinnosti centrální banky vůči vymezeným orgánům, a to s ohledem na naléhavé situace v rámci dohledu na konsolidovaném základě. K § 152: Dochází ke zmocnění ČNB ve funkci orgánu dohledu nad skupinou OCP k sestavení kolegia orgánů dohledu. Dále jsou v tomto ustanovení specifikovány povinnosti, které musí toto kolegium splňovat, jakož i jeho složení nebo způsob jeho řízení či přijímání rozhodnutí. Vyjasněna je též úloha orgánu EBA. Jde o transpozici čl. 48 IFD. K § 153: Jsou specifikovány požadavky kladené na ČNB při spolupráci v rámci kolegia orgánů dohledu, ať už je jeho zřizovatelem nebo řadovým členem. Zároveň je zde vyjasněna úloha orgánu EBA, pokud spolupráce s jiným příslušným orgánem dohledu nefunguje. Na základě tohoto ustanovení vzniká také ČNB ex-ante konzultační povinnost ve vztahu k jiným příslušným orgánům dohledu. Ustanovení představuje transpozici čl. 49 IFD. K § 154: Stanoví se povinnosti a pravomoci ČNB týkající se ověření informací o osobách se sídlem nebo bydlištěm v jiném členském státě EU. Jde o transpozici čl. 50 IFD. K § 155: Skupinový kapitálový test se vztahuje na investiční holdingovou osobu a smíšenou finanční holdingovou osobu. Jde o transpozici čl. 51 IFD. K § 155a: Jsou specifikovány požadavky na členy vedoucího orgánu investiční holdingové osoby nebo smíšené finanční holdingové osoby. Jde o transpozici čl. 52 IFD. K § 155b: Jsou stanoveny pravomoci ČNB v případě smíšené holdingové osoby. Jde o transpozici čl. 53 IFD.
K § 155c: ČNB se zmocňuje k posouzení rovnocennosti dohledu státu, který není členským státem EU, a k přijetí vhodných technik dohledu v případě, že rovnocenný dohled uplatňován není. V souvislosti s tím se ČNB stanovuje povinnost oznámit přijatá opatření zúčastněným příslušným orgánům dohledu, orgánu EBA a Evropské komisi. Ustanovení představuje transpozici čl. 55 IFD.
K bodu 168 [§ 158 odst. 1 písm. a)]:
Reaguje se na změnu terminologie v § 118 ZPKT.
K bodu 169 (nový § 158a):
Do § 158a, 163a a 185 se doplňují sankce za porušení nařízení CCPRR a příslušných ustanovení ZPKT - viz čl. 81 odst. 2 a čl. 82 odst. 1 a odst. 2 písm. d), e) a f) nařízení CCPRR.
K bodu 170 (nový § 161c):
Vkládají se nové skutkové podstaty přestupků spočívající v porušení povinností vyplývajících z nařízení o skupinovém financování. Fyzická osoba se může dopustit přestupku tím, že poruší čl. 23 odst. 7 nařízení o skupinovém financování. Toto ustanovení stanovuje některé požadavky na obsah a formu dokumentu s klíčovými informacemi pro investory. Pachatelem tohoto přestupku může být vlastník projektu. Dalšími přestupky, které může fyzická osoba spáchat, je neposkytnutí součinnosti ČNB při výkonu dohledu nebo poskytování služeb skupinového financování bez oprávnění. Výše sankcí za tyto přestupky je stanovena v návaznosti na čl. 39 nařízení o skupinovém financování.
K bodu 171 (nový § 163a):
Do § 158a, 163a a 185 se doplňují sankce za porušení nařízení CCPRR a příslušných ustanovení ZPKT - viz čl. 81 odst. 2 a čl. 82 odst. 1 a odst. 2 písm. d), e) a f) nařízení CCPRR.
K bodům 172 až 183 (§ 164 odst. 1, 2 a 5, § 165 odst. 2 a § 166 odst. 1):
V souladu s tím, že se ze zákona vypouští úprava, která plynula ze směrnice CRD, se rovněž přestupky navazují na novou úpravu vyplývající z požadavků IFD. Ve vztahu k investičním zprostředkovatelům se reaguje na změnu § 32 ZPKT a úpravu odkazů na § 11a a násl. ZPKT. Reaguje se i na změnu provedenou v § 12e ZPKT.
K bodům 184 až 186 (§ 169):
Novelizační bod ze zákona vypouští úpravu přestupků a sankcí za ně týkající se poskytovatelů služeb hlášení údajů, neboť tato se nově podřazuje pod nařízení MiFIR (§ 178 ZPKT). V § 169 se zachová přestupek ve vztahu k whistleblowingu pro poskytovatele služeb hlášení údajů.
K bodům 187 a 188 [§ 172 odst. 1 písm. a) a b)]:
V návaznosti na změny provedené v § 118 ZPKT se upravuje terminologie přestupků.
K bodu 189 (§ 173):
Do zákona se vkládá úprava přestupků a sankcí za ně pro investiční holdingové osoby, smíšené finanční holdingová osoby a smíšené holdingové osoby. Povinnost stanovit pro tyto osoby pokuty (jakožto procenta z obratu a dvojnásobku neoprávněného prospěchu) vyplývá z čl. 18 odst. 2 a čl. 54 IFD. Jedná se tedy částečně o transpozici této směrnice, ovšem maximální výše pokuty je zde upravena národní úpravou ve výši 10 000 000 Kč.
K bodům 190 a 191 (§ 174 odst. 4 a 5):
V § 174 se doplňují přestupky podle nových nařízení EU.
K bodům 192 a 193 (nadpis § 175 a § 175):
Toto ustanovení se upravuje tak, aby odkazovalo nikoli na CRR, ale na IFR.
K bodu 194 (§ 184 a 185):
Vkládají se nové skutkové podstaty přestupků spočívající v porušení povinností vyplývajících z nařízení o skupinovém financování. Právnická osoba se může dopustit přestupku tím, že poruší některý z uvedených článků. Pachatelem přestupků bude zejména poskytovatel služeb skupinového financování. Dalšími přestupky, které může právnická osoba spáchat, je neposkytnutí součinnosti ČNB při výkonu dohledu nebo poskytování služeb skupinového financování bez oprávnění. Výše sankcí za tyto přestupky je stanovena v návaznosti na čl. 39 nařízení o skupinovém financování. Právnická osoba může porušit i další ustanovení nařízení o skupinovém financování, které nejsou ve výčtu uvedeny, jako například porušení povinností plynoucích z článku 10 odst. 3 nebo 4 nařízení o skupinovém financování (povinnost mít uděleno povolení k poskytování investičních služeb nebo platebních služeb, jsou-li poskytovatelem služeb skupinového financování poskytovány). Porušení těchto povinností je ale již postihováno ZPKT nebo zákonem o platebním styku. Do § 158a, 163a a 185 se doplňují sankce za porušení nařízení CCPRR a příslušných ustanovení ZPKT - viz čl. 81 odst. 2 a čl. 82 odst. 1 a odst. 2 písm. d), e) a f) nařízení CCPRR.
K bodům 195 až 198 [§ 192a odst. 1 zrušení písmen d) a e) a nová písmena k), l) a m) nový § 192b a § 193]:
Toto ustanovení se upravuje tak, aby navazovalo nikoli na CRR, ale na IFR (tj. vypouští se odkazy na CRR). ČNB se určuje jako příslušný orgán podle IFR (jak požadují čl. 4 odst. 1 bod 7 IFR a čl. 3 odst. 1 bod 5 a čl. 4 odst. 1 IFD) a podle nařízení o skupinovém financování. V § 192a se stanovuje, že příslušným orgánem podle nařízení CCPRR (viz čl. 3 odst. 1) je v ČR Česká národní banka a v § 192b, že příslušným ministerstvem je Ministerstvo financí (viz čl. 3 odst. 8 nařízení CCPRR). V § 193 se vylučuje aplikace odstavce 3 (s ohledem na čl. 89 nařízení CCPRR).
K bodům 199 až 202 (§ 198a):
Ustanovení je mimo jiné i transpozicí čl. 57 odst. 1 písm. a) IFD. Upřesňuje se, že ČNB nemusí uveřejňovat nařízení EU. Doplňuje se odkaz na opatření obecné povahy (které ČNB využívá k využití diskrecí pro orgán dohledu) a na jiná opatření než jsou opatření k nápravě. Zrušení písmene e) je legislativně technickou změnou. Rozhodnutí se uveřejňují podle § 14 ZDKT, navíc odkaz na § 136 odst. 1 písm. m) ZPKT není dostatečně přesný a odkaz na § 164 odst. 3 ZPKT věcně neodpovídá. Písmeno bylo doplněno novelou č. 148/2016 Sb. v návaznosti na adaptaci nařízení CSDR.
K bodu 203 (§ 199 odst. 2):
V § 199 se upravuje zmocňovací ustanovení vzhledem k přesunu textu z původního § 192b do § 115a a vložení nového zmocnění do § 134f.
K bodům 204 a 205 (§ 199 zrušení odst. 4, doplnění stávajícího odst. 5):
Zrušení odst. 4 souvisí se zrušením nařízení vlády č. 190/2011 Sb., které se zrušuje tímto návrhem zákona. Směrnice o transparentnosti v čl. 8 odst. 1 písm. b), čl. 18 odst. 3 a 20 odst. 6 v souvislosti s tam stanovenými výjimkami obsahuje limit jmenovité hodnoty dluhového investičního nástroje alespoň 100 000 EUR. Tato ustanovení byla implementována do ZPKT [§ 119c odst. 1 písm. b), § 120c odst. 2, § 127c odst. 4]. Tento limit je shodný s některými limity uvedenými v již zrušené směrnici Evropského parlamentu a Rady 2003/71/ES ze dne 4. listopadu 2003 o prospektu, který má být zveřejněn při veřejné nabídce nebo přijetí cenných papírů k obchodování, rovněž implementované do ZPKT. V době implementace bylo rozhodnuto o přijetí nařízení vlády, které upravovalo příslušný limit a ZPKT odkazoval na „stanovený limit v eurech“. Jedná se o nařízení vlády č. 190/2011 Sb., kterým se stanoví limity některých částek v eurech, pokud jde o úpravu veřejné nabídky investičních cenných papírů, prospektu cenného papíru a informačních povinností emitenta některých investičních cenných papírů a dalších osob. Směrnice o prospektu však byla nahrazena nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1129 ze dne 14. června 2017 o prospektu, který má být uveřejněn při veřejné nabídce nebo přijetí cenných papírů k obchodování na regulovaném trhu, příslušná ustanovení ZPKT odkazující na limit stanovený v eurech byla novelou provedenou zákonem č. 119/2020 Sb. zrušena a nelze je nařízením vlády dále provádět. S ohledem na to se zrušuje obsoletní § 199 odst. 4 ZPKT. Ve stávajícím odst. 5 (nově 4) se s ohledem na implementaci předpisů IFD/IFR zužuje v ZPKT oprávnění ČNB vydat opatření obecné povahy pro investiční podniky a nikoliv úvěrové instituce.
K bodu 206 (nový § 204d):
V novém § 204d se stanovuje dočasná výjimka z plnění povinností podle § 73l, v souladu se směrnicí MiFID COVID (nové pododstavce v čl. 27 odst. 3 a 6 MiFID II).
K části šesté, čl. VII Změna zákona o správních poplatcích
K bodům 1 až 21 (položka 65, 66):
Doplňují se poplatky ve vztahu k nařízením EU. Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích,
ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZoSP“) neupravuje poplatky za udělení či změnu
povolení pro některé typy subjektů upravené ZPKT. To se týká např. povolení k činnosti ústřední protistrany (central counterparty, CCP), svoji povahou připomíná povolení k činnosti centrálního depozitáře, navrhujeme tedy poplatky ve stejné výši. U poskytovatele služeb hlášení údajů předpokládáme nižší náročnost licenčního procesu, proto navrhujeme výši poplatku shodnou s provozovatelem vypořádacího systému. Navrhuje se snížit poplatek u řízení o schválení pravidel vypořádacího systému. Změny jsou obvykle prováděny z důvodu změnu právní úpravy, nepovažujeme za vhodné za to účtovat tak vysoký správní poplatek. Nicméně považuje se za vhodné určitý poplatek ponechat, neboť schválení je spojenost určitou administrativní náročností. Dále se navrhuje zrušit poplatek u předchozích souhlasů k výkonu funkce vedoucí osoby organizátora regulovaného trhu a centrálního depozitáře. Tyto osoby již ČNB neschvaluje. Navrhuje se doplnění a upřesnění dosavadní právní úpravy správních poplatků v souvislosti s nedávnými změnami právních předpisů v oblasti schválení prospektu cenného papíru. V oblasti prospektu se navrhuje provést změny s ohledem na nutnost zohlednit nové typy schvalovaných dokumentů, které do oblasti kapitálového trhu přineslo nařízení o prospektu. Nařízení o prospektu zakotvuje nové formy prospektu (konkrétně zjednodušený prospekt pro sekundární emise a unijní prospekt pro růst) a znění ZoSP by tento stav mělo reflektovat. K novým formám prospektu lze doplnit, že i když všechny „formy“ prospektu považuje bod 24 preambule nařízení o prospektu v zásadě za totožné, činí tak výslovně jen pro účely nařízení o prospektu a je otázkou, zda toto ustanovení lze bez dalšího použít také v případě právní úpravy obsažené v ZoSP. Má se za to, že různé formy prospektu s různou mírou složitosti pro nabízejícího (a potenciálně tedy i schvalovatele) je třeba odlišit také různou výší správního poplatku. Dále se reaguje na potřebu promítnout fakt, že výše správních poplatků za schválení prospektu nebyla od doby nabytí účinnosti ZoSP (2004) změněna (určitá změna proběhla pouze v případě dodatku prospektu a zúžení prospektu). Novelizaci daného ustanovení ZoSP se navrhuje využít i k úpravě výše poplatků. Byla provedena rešerše správních poplatků přijímaných za schválení prospektů ve státech EU, z níž vyplývá, že co do výše poplatku za schválení jsou poplatky v ČR výrazně nejnižší. V návaznosti na směrnici CBDF a nařízení CBDF se upravuje udržovací poplatek pro zápis zahraničních investičních fondů v seznamech vedených ČNB, a to na roční bázi. Viz též změnu § 598 odst. 4 ZISIF. V ostatním se postup správního orgánu a poplatníka při vybírání a placení správního poplatku řídí obecnou úpravou v ZoSP (viz zejména § 5 ZoSP). Evropská právní úprava poplatky vybírané členskými státy konkrétně neupravuje(ani s ohledem na domácí fondy, ani pro případ přeshraničního nabízení investičních fondů z jiného členského státu). Směrnice AIFMD (2011/61/EU) i směrnice UCITS (2009/65/EU) stanoví, že v případě přeshraničního nabízení investic do investičních fondů na základě tzv. evropského pasu dodržují správci právní předpisy upravující nabízení investic hostitelského členského státu (čl. 32 odst. 5 směrnice AIFMD a čl. 91 a násl. směrnice UCITS). Zároveň však obě směrnice v uvedených ustanoveních uvádí, že hostitelský členský stát nesmí stanovit dodatečné požadavky či podmínky pro přeshraniční nabízení investičních fondů, než které vyplývají z těchto směrnic. Zároveň byla 12. července 2019 zveřejněna v Úředním věstníku EU nařízení CBDF a směrnice CBDF, které výslovně předpokládají možnou existenci poplatků za přeshraniční nabízení investičních fondů a stanoví v tomto ohledu základní principy (poplatky musí být přiměřené skutečným nákladům dohledového orgánu pro výkon dohledu nad přeshraničním nabízením investičních fondů, dohledové orgány musí zajistit jejich transparentnost, atd.). V současné době česká právní úprava požaduje vůči českým a zahraničním investičním fondům poplatek v následujících situacích:
Skutečnost Ustanovení Poplatek
Přijetí žádosti o povolení samosprávnéhoPoložka 65 bod 2 písm. j)100 000 investičního fondu kolektivního investovánípřílohy ZoSPKč
Přijetí žádosti o povolení samosprávnéhoPoložka 65 bod 2 písm. v)50 000 Kč investičního fondu kvalifikovanýchpřílohy ZoSP investorů
Přijetí žádosti o změnu v povoleníPoložka 65 bod 7 písm. c)35 000 Kč samosprávného investičního fondupřílohy ZoSP
Přijetí žádosti o zápis standardního fonduPoložka 65 bod 9 písm. h)20 000 Kč nebo údajů o podfondu do seznamu ČNBpřílohy ZoSP
Přijetí žádosti o zápis investičního fonduPoložka 65 bod 9 písm. g)2 000 Kč s právní osobností, který není samosprávnýmpřílohy ZoSP
Ale např. s nimi výslovně počítá v notifikačním formuláři pro UCITS fondy v příloze I, část B nařízení Komise (EU) č. 584/2010 ze dne 1. července 2010, kterým se provádí směrnice EP a Rady 2009/65/ES, pokud jde o formu a obsah standardního oznámení a osvědčení SKIPCP, využívání elektronické komunikace mezi příslušnými orgány pro účely oznamování a postupy pro ověřování na místě a šetření a výměnu informací mezi příslušnými orgány.
investičním fondem, na seznam vedený ČNB
Přijetí žádosti o posouzení srovnatelnostiPoložka 66 bod 9 písm. q)5 000 Kč zahraničního investičního fondu sepřílohy ZoSP speciálním fondem
S ohledem na požadavky v jiných členských státech EU uvádíme, že na internetových stránkách jednotlivých orgánů dohledu je téměř nemožné informace o poplatcích za notifikaci dohledat. Níže tedy uvádíme informace z Německa, které jsou rozepsány v „guidances“ BaFIN (orgán dohledu)(poplatková struktura je relativně složitá, níže je uvedeno alespoň zhruba představení druhů relevantních poplatků):
- notifikace zahraničního UCITS (podfondu UCITS) – 380 EUR
- denotifikace zahraničního UCITS (podfondu UCITS) – 280 EUR
- notifikace zahraničního AIF (podfondu AIF) k nabízení kvalifikovaným investorům – 435 EUR
- notifikace zahraničního AIF (podfondu AIF) k nabízení veřejnosti – 1 545 EUR K ostatním členským státům odkazujeme na přehledný a vyčerpávající materiál advokátní
3 4
kanceláře CMS k fondům UCITSa k fondům podle AIFMD). Stručná informace o těchto poplatcích je uvedena v tabulce níže.
ČlenskýUCITS AIF stát
Notifikační poplatek Průběžný poplatek
AT 1 100 EUR (+ 220600 EUR ročně (+ 200Stejné jako UCITS
EUR za druhý a každýza druhý a každý další další podfond)podfond)
BE - 2 055 EUR za každýVariabilní roční poplatek
(pod)fond ročně375 až 3 000 EUR ročně
BU - 225 EUR za každý fond-
ročně
HR - 1 860 EUR ročně (+ 660-
EUR za druhý a každý další podfond)
CY 800 EUR 1 000 EUR ročně / 2 000-
EUR ročně v případě fondu s podfondy
DK 750 EUR (za2 400 EUR ročně 670 EUR ročně za
notifikaci nabízení,(pod)fond ale i další notifikace
https://www.bafin.de/EN/Aufsicht/KVGenInvestmentfonds/ErlaubnisVertrieb/Vertrieb/Vertrieb_node_en.html https://cms.law/en/int/publication/cms-guide-to-passporting-ucits2; https://cms.law/en/int/expert-guides/cms- expert-guide-to-passporting-ucits https://cms.law/en/int/expert-guides/cms-expert-guide-to-passporting-aif
změn)
EE - - -
FI 1 600 EUR (+ 200- Variabilní jednorázový
EUR za každý dalšípoplatek fond stejného správce)
FR 2 000 EUR za každý2 000 EUR ročně Stejné jako UCITS
(pod)fond
EL 1 024 EUR za každýVýpočet podle aktiv, ne-
(pod)fondméně než 1 024 EUR za každý (pod)fond ročně
HU - - -
IE - - -
LT 1 422 EUR (+ 4261 422 EUR ročně 1 422 EUR (+ 426 EUR
EUR za každouza každou změnu) + 1 209 změnu)EUR při notifikaci Variabilní roční poplatek
LUX 2 650 EUR / 5 000- Stejné jako UCITS
EUR (v případě fondu s více podfondy)
MT 2 500 EUR (+ 4503 000 EUR ročně (+ 500Stejné jako UCITS
EUR za každýEUR za každý podfond) podfond)
NE - - -
NO - - -
PL 4 500 EUR - Stejné jako UCITS
PT - - -
RO - 1 100 EUR ročně Variabilní roční poplatek
(1 000 až 3 300 EUR)
SK - Výpočet podle aktiv, neVariabilní roční poplatek
méně než 1 000 EUR ročně
SI 200 EUR za každý800 EUR za každý210 EUR za (pod)fond
(pod)fond(pod)fond ročněpři notifikaci a dále jednou ročně
ES 1 000 EUR 2 500 EUR ročně 2 500 EUR při notifikaci
a 3 000 EUR ročně
SW - - -
Z výše uvedené tabulky tedy vyplývá, že i v zahraničí je běžné, aby investiční fondy podléhaly poplatkové povinnosti a to nejen fondy tuzemské, ale i zahraniční notifikované fondy. Vstupní poplatky jsou zároveň běžné i v jiných sektorech a odpovídají mj. nákladům na činnost související s licenčním řízením. Navrhuje se tedy návrh zavést vstupní poplatky, a to jak pro všechny druhy tuzemských fondů (v současné době některé druhy podílových fondů poplatku nepodléhají), tak i pro nabízení fondů zahraničních v ČR. K zajištění souladu s nařízením o přeshraniční distribuci investičních fondů musí být tyto poplatky přiměřené nákladům souvisejícím s výkonem dohledové činnosti.
K části sedmé, čl. VIII
Změna zákona o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon)
K bodu 1 (§ 358 odst. 1):
Stávající zákonná textace je v rozporu s nařízením o prospektu, který tuto výjimku nezná.
K bodu 2 (§ 375 odst. 4):
Změna souvisí se změnou v § 32b odst. 8 ZoDluh, kterou je třeba promítnout i v InsZ. Držitelé krytých dluhopisů se neúčastní insolvenčního řízení, neboť se jejich pohledávky uspokojují z krytých bloků. Kryté bloky obsahují kryté dluhopisy (hypoteční zástavní listy) a pohledávky držitelů krytých dluhopisů se uspokojují z průběžného výnosu. Výnos tvoří postupné splátky hypoték – dokud dlužníci hypoték řádně splácí, vše probíhá zcela bezproblémově. Pokud ovšem dojde ke krizi na hypotečním trhu – propad ceny nemovitostí, razantní zhoršení platební morálky dlužníků aj. – je nucený správce krytých bloků nucen přistoupit ke snížení nominální výše dluhopisů. Toto zhoršení stavu krytých bloků je nezávislé na finančním zdraví banky (naopak se odvíjí od bonity klientů). Problém spočívá v tom, že toto zhoršení může nastat po řadě let od zahájení insolvenčního řízení, kdy už držitelé krytých dluhopisů nemohou ty části, které bez jejich souhlasu a z rozhodnutí nuceného správce se souhlasem ČNB přestaly být kryté, dodatečně přihlásit do insolvenčního řízení. Jejich právo přitom existovalo už před zahájením insolvenčního řízení. Tato změna je navrhována, aby onu diskrepanci narovnala. Rovněž je skutečností, že ratingové agentury vnímají dosavadní úpravu jako problematickou a s ohledem na to snižují rating.
K části osmé, čl. IX
Změna zákona o činnosti institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění
K bodům 1 až 5 [§ 1 odst. 1, poznámka pod čarou č. 3, § 10a odst. 11, § 10ac odst. 3 písm. g), § 10ae odst. 5 a § 10ca odst. 1]:
Nařízení SFDR a nařízení o taxonomii stanovují harmonizovaná pravidla týkající se transparentnosti, pokud jde o začleňování rizik týkajících se udržitelnosti a zohledňování nepříznivých dopadů na udržitelnost do postupů účastníků finančního trhu a finančních poradců a o poskytování informací souvisejících s udržitelností ve vztahu k finančním produktům a stanoví kritéria pro určení toho, zda se hospodářská činnost kvalifikuje jako environmentálně udržitelná, a to pro účely stanovení míry, do jaké je investice environmentálně udržitelná. Účastníky finančního trhu pro účely nařízení jsou mj. též instituce zaměstnaneckého penzijní pojištění [viz čl. 2 odst. 1 písm. c) nařízení SFDR]. Proto se doplňuje také ustanovení o rozsahu dohledu, kdy dohledový orgán musí vykonávat dohled i nad plněním povinností daných subjektů podle přímo použitelných předpisů Evropské unie, které na ně dopadají. V současné době jsou to výše uvedená nařízení. V daném případě se však jedná pouze o formální provedení adaptace českého právního řádu na přímo použitelné předpisy EU, neboť v praxi se podle zákona č. 340/2006 Sb. instituce zaměstnaneckého penzijního pojištění nesmí na území České republiky usazovat. Oblast přeshraničního působení institucí zaměstnaneckého penzijní pojištění z jiných členských států EU nebo jiných států, které jsou smluvní stranou dohody o EHP, pak není třeba v kontextu uvedených nařízení speciálně nijak upravovat, neboť v takovém případě je příslušným orgánem vykonávajícím související dohledové pravomoci, včetně přijímání opatření správní a finanční povahy, domovský (zahraniční) dohledový orgán. V § 10ae se jedná o nezbytnou úpravu pro řádnou transpozici čl. 7 směrnice IORP (2016/2341).
K části deváté, čl. X Změna zákona o auditorech
K bodu 1 [§ 20 odst. 1 písm. f)]:
Jedná se o legislativně technickou úpravu, která reaguje na nově navrhovaný § 20ba. Najisto se stanoví, že vyjádření auditora ve vztahu k vyhotovené výroční finanční zprávě emitenta v souladu nařízením ESEF, je nedílnou součástí zprávy auditora o povinném auditu, přičemž pro účely tohoto ustanovení není určující, podle jakého auditorského standardu bude auditor postupovat.
K bodu 2 [§ 20b písm. a)]:
Jedná se o legislativně technickou úpravu. V souladu s obdobnými částmi tohoto zákona se najisto stanoví, že soulad není prověřován pouze ve vztahu k právnímu řádu České republiky, ale i přímo použitelným předpisům EU, například s nařízením ESEF.
K bodu 3 (nový § 20ba, poznámka pod čarou č. 26):
Navrhuje se explicitně doplnit zákon o auditorech o rozsah ověření značkování (mark-up) konsolidované účetní závěrky, popř. dalších částí výroční finanční zprávy a právní fikcí upravit ověřování výroční finanční zprávy emitentů, přičemž rozsah ověření takové zprávy zůstane shodný s původním rozsahem ověření výroční zprávy. Značkování (též tagging) umožňuje opatřit dokument poznámkami (tagy) vhodnými pro strojové zpracování, které „přeloží“ pojmosloví podle mezinárodních účetních standardů (IFRS) do jednotného jazyka s využitím zavedených zkratek. K tomu je využit programovací jazyk Inline XBRL (též iXBRL), který umožňuje vkládat XBRL tagy do hypertextového dokumentu HTML. Důvodem je, aby byly nadále plněny požadavky směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků, o změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES a o zrušení směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS vztahující se k ověření výroční zprávy, neboť ta bude nově součástí výroční finanční zprávy emitenta a dále byla posílena právní jistota uživatelů práva v oblasti rozsahu ověřování. Zároveň je vhodné příslušná ustanovení navrhnout citlivě s ohledem na očekávané rozšíření povinnosti aplikace nařízení ESEF, resp. rozšíření povinnosti značkování účetních závěrek emitenty, kteří nejsou konsolidujícími účetními jednotkami (tj. i na „individuální“ účetní závěrky) nebo pokud by byla v rámci České republiky vytvářena samostatná dodatečná taxonomie vztahující se k výroční finanční zprávě v souladu s čl. 5 nařízení ESEF resp. pokud emitenti budou značkovat i jiné části konsolidované účetní závěrky v souladu s článkem 4 nařízení ESEF. Postup auditora při ověření značkování tak jak je navrhováno v nově vkládaném § 20ba vychází z ustanovení § 18 zákona o auditorech. Vycházíme-li ze skutečnosti, že na značkování účetní závěrky resp. výroční zprávy nebo jiného dokumentu nelze v souladu s ustanovením A10 Aplikační a vysvětlující části Mezinárodního auditorského standardu ISA 720 Povinnosti auditora týkající se ostatních informací pohlížet jako na ostatní informace podle definice uvedené v tomto standardu, je nezbytné v souladu s Mezinárodním rámcem pro ověřovací zakázky pohlížet na takové ověření jako na ověřovací zakázku, která není auditem ani prověrkou historických finančních informací. Při ověření značkování se použijí příslušná ustanovení Mezinárodního standardu pro ověřovací zakázky ISAE 3000. V rámci zakázky poskytující přiměřenou jistotu podle ISAE 3000 auditor provádí postupy, jejichž cílem je získat důkazní informace o tom, že značkování konsolidované účetní závěrky je v souladu s nařízením ESEF. U zakázky poskytující přiměřenou jistotu je auditor povinen:
- seznámit se se značkováním, s nařízením ESEF a rovněž s vnitřním kontrolním systémem společnosti relevantním pro proces značkování, jež je předmětem zakázky;
- získat dostatečné a vhodné důkazní informace o tom, zda vnitřní kontroly relevantní pro proces značkování účinně fungují, a to v případě, že při vyhodnocení rizika významné (materiální) nesprávnosti vychází z předpokladu, že tyto vnitřní kontroly účinně fungují, resp. když dostatečné a vhodné důkazní informace lze získat jedině provedením testů kontrol, nikoli jinými postupy;
- sesouhlasit označkované informace s auditorem ověřenou konsolidovanou účetní závěrkou;
- posoudit, zda značkování konsolidované účetní závěrky, tak jak ji (s použitím formátu XBRL) provedl emitent, je úplné;
- posoudit, zda emitent použil z taxonomie ESEF vhodné prvky formátu iXBRL a zda v případech, kdy v této taxonomii vhodné prvky neexistovaly, vytvořil vhodné rozšiřující prvky;
- posoudit, jakým způsobem emitent případné rozšiřující prvky ukotvil. S ohledem na ustanovení § 20, se navrhuje, aby auditor své vyjádření uvedl ve zprávě auditora o povinném auditu. Vzhledem ke skutečnosti, že § 118 ZPKT stanoví, že výroční zpráva je nedílnou součástí výroční finanční zprávy, která zároveň obsahuje předmětnou účetní závěrku, popř. zprávu o vztazích, uplatní se požadavek na ověření vždy nyní pouze jednou a to ve vztahu k výroční finanční zprávě, neb jí nelze bez všech jejích částí považovat za sestavenou v souladu se zákonem.
K části desáté, čl. XI Změna zákona o pojišťovnictví
K bodům 1 až 3 (§ 1 a poznámky pod čarou č. 1 a 40):
V souladu s požadavky EU se aktualizují příslušné poznámky pod čarou. Účastníkem finančního trhu je pro účely nařízení SFDR a nařízení o taxonomii je, mimo jiné, také pojišťovna, která poskytuje pojistné produkty s investiční složkou. Přitom se jedná o pojišťovnu, která má povolení v souladu s článkem 18 směrnice Solventnost II (2009/138/ES) a není malou, tzv. nízkonákladovou pojišťovnu podle čl. 4 směrnice Solventnost II. Pojistným produktem je produkt s investiční složkou ve smyslu čl. 4 bodu 2 nařízení PRIIPS (1286/2014) nebo produkt, který je poskytnutý profesionálnímu investorovi a který nabízí určitou hodnotu odkupného nebo hodnotu v době splatnosti, jež jsou zcela nebo zčásti vystaveny, přímo či nepřímo, tržním výkyvům. Obdobně jako v zákonu o bankách se doplňuje poznámka pod čarou odkazující na značně rozvětvenou a neustále se rozšiřující úpravu formou prováděcích nařízení a nařízení v přenesené působnosti. Pro představu uvádíme jejich stávající přehled. Nařízení v přenesené působnosti, prováděcí nařízení a rozhodnutí vydávané Evropskou komisí s vazbou na směrnici Solventnost II - viz přílohu obecné části důvodové zprávy.
K bodu 4 (§ 3 odst. 1):
V § 3 odst. 1 se zpřesňuje vymezení zajišťovací činnosti v návaznosti na změnu provedenou čl. 63 směrnice IORP. Tato směrnice v článku 28 odst. 2 písm. f) považuje za jeden z mechanismů na ochranu důchodových dávek také pojištění či zajištění ze strany podniku, na který se vztahuje směrnice Solventnost II. Stávající znění zákona takovou činnost nepovažuje za zajišťovací činnost. Proto se navrhuje její doplnění.
K bodům 5 a 6 (§ 3 odst. 2):
V § 3 odst. 2 písm. g) a i) se mění definice pojistného kmene a kmene zajišťovacích smluv. Změna spočívá v rozšíření definic tak, aby zahrnovaly všechna práva a povinnosti vyplývající i z těch pojistných a zajišťovacích smluv, jejichž platnost může být účastníkem pojištění nebo soudem zpochybněna. Pojištění je samo o sobě závazek, avšak v případě předání kmene musejí být zahrnuty nejen závazky z jednání, tj. platně uzavřených pojistných smluv, ale i závazky z deliktů (náhrada škody) nebo závazek z jiných právních důvodů (bezdůvodné obohacení), jde-li o neplatnou pojistnou smlouvu, přičemž na počátku bylo vždy jednání, které neslo znaky pojistné smlouvy.
K bodům 7 až 9 (§ 7 a 8):
Článek 5 nařízení SFDR požaduje, aby účastníci finančního trhu zahrnuli do svých systémů odměňování informace o jeho souladu se začleňováním rizik týkajících se udržitelnosti. Vzhledem k tomu, že směrnice Solventnost II neobsahuje žádné povinnosti týkající se systému odměňování, navrhuje se tento systém začlenit v souladu s nařízením 2015/35/EU [čl. 251 odst. písm. l), čl. 275 a 294 odst. 1 písm. c)] jako součást řídícího a kontrolního systému. Jeho účelem je především motivovat osoby, které skutečně řídí pojišťovnu nebo zajišťovnu nebo mají jiné klíčové funkce a ostatních kategorií zaměstnanců, jejichž pracovní činnosti mají podstatný vliv na rizikový profil pojišťovny nebo zajišťovny, k řádnému a účinnému řízení společnosti.
K bodu 10 (§ 77 odst. 4):
Navrhovaná změna se váže k čl. 2 odst. 2 směrnice o ESAs, kterou dochází k úpravě čl. 112 Solvency II, který se týká schvalování úplných a částečných interních modelů pro výpočet solventnostního kapitálového požadavku. Podstatou je zavedení povinnosti orgánů dohledu informovat orgán EIOPA o žádostech týkajících se používání nebo změny těchto interních modelů a současně umožnění těmto orgánům požádat orgán EIOPA o technickou pomoc při jejich schvalování. Technickou pomocí se rozumí zejména expertní posouzení věci, pomoc při stanovení metod a způsobu výpočtů, použitých dat, posouzení možných dopadů včetně modelování možných způsobů budoucího vývoje atp. Úprava reaguje na čl. 35 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1094/2010, ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/79/ES,
ve znění pozdějších předpisů (dál jen „nařízení o EIOPA“), týkající se předávání informací
od příslušných orgánů členských států orgánu EIOPA, který zní takto: „Příslušné orgány členských států poskytnou orgánu pro pojišťovnictví na jeho žádost veškeré informace nezbytné pro plnění jeho povinností stanovených tímto nařízením, za předpokladu, že mají zákonný přístup k příslušným informacím, a pokud tato žádost o informace je nezbytná vzhledem k povaze dotyčné povinnosti.“.
K bodům 11 a 12 (§ 90a odst. 2 a 5):
Touto změnou se implementuje čl. 2 odst. 4 směrnice o ESAs měnící čl. 231 Solvency II, který se týká schválení skupinového interního modelu. Změna spočívá v rozšíření povinnosti orgánu dohledu nad skupinou informovat o úplné žádosti nejen ostatní orgány v kolegiu, ale i orgán EIOPA. Současně se orgánům dohledu v kolegiu umožňuje požádat orgán EIOPA o technickou pomoc (viz odůvodnění k § 77 odst. 4) při schvalování takové žádosti. V takovém případě platí, že nepřijme-li orgán EIOPA rozhodnutí v souladu s čl. 19 nařízení o EIOPA, které se týká urovnávání sporů mezi příslušnými orgány dohledu v případě přeshraničních situací, rozhodne v dané věci orgán dohledu nad skupinou.
K bodu 13 (§ 91b odst. 4):
Jedná se o změny v souvislosti s transpozicí čl. 2 odst. 5 směrnice o ESAs, kterým se mění čl. 237 odst. 3 Solvency II, kdy platí, že pokud orgán EIOPA nepřijme rozhodnutí v souladu s čl. 19 odst. 3 nařízení o EIOPA, přijme konečné rozhodnutí orgán dohledu nad skupinou.
K bodu 14 (§ 95 odst. 1):
Změna má umožnit ČNB ukládat opatření k nápravě a sankce za porušení i těch povinností stanovených přímo použitelnými předpisy EU, které nejsou přímo navázány na povinnosti ukládané směrnicí Solventnost II. Příkladem jsou nařízení SFDR a nařízení o taxonomii. Ta ukládají účastníkům finančního trhu řadu povinností včetně zveřejňování informací na webových stránkách. ČNB jako dohledový orgán tak musí mít odpovídající pravomoc kontrolovat dodržování takto stanovených povinností včetně ukládání sankcí [§ 120 odst. 2 písm. i)].
K bodu 15 (§ 105b odst. 4):
Z § 103 odst. 6 zákona o pojišťovnictví vyplývá, že ČNB při schvalování převodu pojistného kmene posuzuje otázku záruky splnitelnosti závazků z pojistných smluv, zatímco občanský zákoník by na základě principu solidarity uvaloval povinnosti na pojišťovnu, která podle zvláštního zákona dlužníkem není a s aktivy reprezentujícími technickou rezervu určenou na předmět sporu již nedisponuje, neboť jsou součástí příslušenství pojistného kmene. Návrh změny tak explicitně stanoví, které z ustanovení jiných právních předpisů se nemá aplikovat při převodu pojistného kmene. Obdobné výjimky jsou obsaženy i v jiných právních předpisech jako např. zákon o doplňkovém penzijním spoření, správní řád, zákon o spotřebitelském úvěru atp. Návrh směřuje pouze na převody pojistného kmene res. kmene zajišťovacích smluv, mezi pojistiteli, resp. zajistiteli, regulovanými zákonem o pojišťovnictví a nikoli obecně na všechny pojistitele či zajistitele, na které pak bezezbytku dopadá občanský zákoník jako celek včetně ustanovení o převzetí majetku (§ 1893, 1888, 1895 a 1899 o.z.).
K bodům 16 a 17 (§ 109a nový odstavec 5 a nový § 109aa):
Směrnicí o ESAs se do směrnice Solvency II vkládá v hlavě I kapitole VIII nový oddíl 2A, který zavádí tzv. platformy pro spolupráci. Cílem je posílit výměnu informací a prohloubit spolupráci příslušných orgánů dohledu v případech, kdy pojišťovna nebo zajišťovna vykonává nebo má v úmyslu vykonávat činnosti na základě svobody dočasně poskytovat služby nebo na základě práva usazení (zřízení pobočky), a pokud by tato činnost mohla mít významný dopad na trh hostitelského členského státu. Platformy pro spolupráci může zřídit orgán EIOPA, a to jak z vlastního podnětu, tak i na žádost jednoho nebo více orgánů dohledu, zejména pokud taková činnost pojišťovny vytváří rizika relevantní pro trh hostitelského členského státu nebo, pokud dochází ke zhoršení finanční situace dané pojišťovny nebo zajišťovny. S tím je spojena i vyšší míra výměny informací mezi jednotlivými orgány dohledu a mezi těmito orgány a orgánem EIOPA. Právními předpisy uvedenými v § 109aa odst. 4 ZoPOJ se má na mysli především směrnice Solventnost II v platném znění a na ni navazující prováděcí předpisy EU.
K bodu 18 (§ 113 odst. 1):
Změna má umožnit ČNB ukládat opatření k nápravě a sankce za porušení i těch povinností stanovených přímo použitelnými předpisy EU, které nejsou přímo navázány na povinnosti ukládané směrnicí Solventnost II. Příkladem jsou nařízení SFDR a nařízení o taxonomii. Ta ukládají účastníkům finančního trhu řadu povinností včetně zveřejňování informací na webových stránkách. ČNB jako dohledový orgán tak musí mít odpovídající pravomoc kontrolovat dodržování takto stanovených povinností včetně ukládání sankcí [§ 120 odst. 2 písm. i)].
K bodu 19 (§ 121):
Obdobně jako v § 36j ZoB, se ČNB stanoví povinnost publikace pravomocných rozhodnutí o uloženém správním trestu. Nejde tak o každé přestupkové řízení, ale pouze o taková, která skončí uložením správního trestu. Samotná směrnice Solventnost II tuto publikační povinnost sice neobsahuje, avšak byla v posledních několika letech zavedena jako výsledek působení evropského práva v mnohých sektorech finančních činností a oblastech finančního trhu. Její význam lze spatřovat zejména v prevenci, kdy je odborné i široké veřejnosti demonstrováno, že porušení povinností v oblasti pojišťovnictví je stíháno a sankcionováno. Současně s tím vypovídá o sankcionované osobě, že porušuje zákon, a to způsobem, který vedl ke správnímu trestu. Uveřejňování rozhodnutí o uložených správních trestech tak představuje výjimku z povinnosti mlčenlivosti. Uveřejnění způsobem umožňujícím dálkový přístup představuje přístup do informačního systému prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací, tj. s využitím internetu, kdy lze informaci získat z veřejně přístupných internetových stránek ČNB. Uveřejněná pravomocná rozhodnutí o uloženém správním trestu jsou publikována v plném rozsahu, tedy s uvedením plné identifikace pachatele přestupku. V zákoně taxativně stanovených případech se umožňuje identifikační údaje o pachateli vynechat. ČNB bude při posuzování, zda jsou důvody pro neuveřejnění osobních údajů pachatele, všechny individuální okolnosti daného případu, např. míru závažnosti porušení povinnosti, zda se jedná o opakované porušení povinnosti nebo dosud nebylo v souvislosti s daným porušením uloženo opatření k nápravě, resp. nebyl uložen správní trest, okolnosti a následky porušení povinnosti atd. V zájmu dotčených osob tak bude existenci takových důvodů ČNB prokázat a domáhat se vynechání identifikačních údajů. Zvolená minimální doba uveřejnění byla převzata ze zákona o bankách (viz čl. 68 odst. 3 směrnice CRD IV). Lze ji považovat za rozumný kompromis mezi veřejným zájmem na přístupu k informacím a ochranou osoby, ke které se dané informace vztahují.
K bodu 20 (§ 126 odst. 3):
Jedná se o zpřesnění implementace článku 64 třetího pododstavce směrnice Solvency II, který členským státům ukládá povinnost zajistit, aby všechny osoby, které pracují nebo pracovaly pro orgány dohledu, jakož i auditoři nebo experti jednající jménem uvedených orgánů, byli povinni zachovávat profesní tajemství. Výjimkou jsou případy, na které se vztahuje trestní právo a také případy, kdy je na pojišťovnu nebo zajišťovnu vyhlášen konkurs nebo u ní byla nařízena nucená likvidace. V takovém případě mohou být v občanskoprávním nebo obchodním řízení sdělovány důvěrné informace, které se netýkají třetích osob zapojených do pokusů pojišťovnu nebo zajišťovnu zachránit. Stávající text je v tomto ohledu širší, než požaduje směrnice.
K části jedenácté, čl. XII Změna zákona o finančním zajištění:
Adaptace čl. 89 nařízení CCPRR vyžaduje provedení změny i v zákoně o finančním zajištění. Je nutné vyloučit použití § 21 odst. 1 na úkony spojené s uplatněním opatření k řešení krize ústředních protistran.
K části dvanácté, čl. XIII Změna zákona o doplňkovém penzijním spoření
K bodu 1 (§ 1 odst. 1 a poznámka pod čarou č. 9):
Z nařízení SFDR plyne, že povinnosti v něm uvedené dopadají i na penzijní společnosti. Penzijní společnost je totiž tvůrcem penzijního produktu. Podle nařízení SFDR musí členské státy zajistit, že určené dohledové orgány mají pravomoc sledovat dodržování požadavků stanovených v tomto nařízení. Z tohoto důvodu je třeba adaptovat i právní úpravu doplňkového penzijního spoření. Účastníkem finančního trhu pro účely nařízení SFDR je mj. také tvůrce penzijních produktů, přičemž penzijním produktem se rozumí produkt podle čl. 2 odst. 2 písm. e) nařízení PRIIPS, tedy takový, jehož hlavním účelem uznaným vnitrostátním právem je poskytovat investorům příjem v důchodu a jež investora opravňuje k získání určitých výhod. Nařízení SFDR tedy dopadá i na tuzemské penzijní společnosti.
K bodu 2 (nové § 18a a 18b):
Pro výkon státního dozoru nad dodržováním povinností penzijních společností v souvislosti s poskytováním a vracením státního příspěvku (§ 15 a 156 ZDPS), je otázka jednoznačné identifikace jednotlivých fyzických osob zásadní. Klíčovou roli při identifikaci účastníků penzijního připojištění a doplňkového penzijního spoření sehrává rodné číslo. Podle současného stanoviska Ministerstva vnitra ČR, které je pověřeno koordinací výkonu veřejné správy, včetně jejího výkonu elektronickými prostředky, tzv. eGovernmentem, nebude rodné číslo nahrazeno jiným jednoznačným a neměnným identifikátorem fyzické osoby. Vzhledem k tomu je důležité umožnit penzijním společnostem využívat jako soukromoprávní uživatel údajů podle zákona č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění pozdějších předpisů, vybrané údaje ze základního registru obyvatel, z informačního systému evidence obyvatel, z informačního systému cizinců. Rozsah využívaných údajů je nezbytný pro zajištění všech povinností penzijní společnosti, které se týkají nároků účastníků na státní příspěvek. Ten je vymezen v § 13 a 14 ZDPS. Připravit se na změny v souvislosti s omezením používání rodného čísla je zásadní co nejdříve tak, aby nedocházelo k problematickým situacím v identifikaci zájemců a účastníků systému a bylo zajištěno správné žádání Ministerstva financí ČR o státní příspěvek pro účastníky.
K bodu 3 (§ 22 odst. 2):
V praxi opakovaně nastávají případy, kdy účastníci penzijního připojištění žádají o převod prostředků z transformovaného fondu do účastnických fondů penzijní společnosti podle § 191 ZoDPS a současně požadují, aby jim byla ihned po vzniku doplňkového penzijního spoření zahájena výplata dávky z doplňkového penzijního spoření v podobě tzv. předdůchodu podle § 22 ZoDPS. Přitom však účastníci nesdělí penzijní společnosti, že jsou současně účastni penzijního připojištění u jiné penzijní společnosti – mají přerušené a nevypořádané penzijní připojištění. Penzijní společnost, se kterou takový účastník uzavírá smlouvu o doplňkovém penzijním spoření, však tuto skutečnost, v jejímž důsledku je smlouva o doplňkovém penzijním spoření neplatně uzavřená, v mnoha případech odhalí až poté, kdy již zahájila výplatu tzv. předdůchodu (a zároveň zahájení výplaty této dávky v souladu s § 22 odst. 5 oznámila zdravotní pojišťovně a České správě sociálního zabezpečení). Penzijní společnosti se tak mohou dostat do situace, kdy musí revokovat oznámení zahájení výplaty tzv. předdůchodu zdravotní pojišťovně a České správě sociálního zabezpečení a nést další důsledky neoprávněně přiznané dávky doplňkového penzijního spoření. Uvedeným situacím je možno předejít prodloužením lhůty pro zahájení výplaty splátek podle odstavce 2 v odůvodněných případech až o 2 měsíce za účelem předchozího získání potřebných údajů z informačního systému doplňkového penzijního spoření. Nastavení informačního systému vychází z režimu žádání o státní příspěvek zpětně po uplynutí kalendářního čtvrtletí a předběžné získání informací, které penzijní společnost v tomto případě potřebuje, neumožňuje. Uvedené prodloužení lhůty tak eliminuje možnost neoprávněně zahájené výplaty tzv. předdůchodu, zároveň se díky němu penzijní společnosti nedostanou do prodlení se zahájením výplaty splátek. V praxi se možné prodloužení lhůty pro zahájení výplaty splátek dotýká pouze užšího okruhu účastníků doplňkového penzijního spoření (např. účastníků penzijního připojištění převádějících prostředky z transformovaného fondu do účastnických fondů v prvních 2 měsících kalendářního čtvrtletí, a to za předpokladu, že se s danou penzijní společností na základě smluvního ujednání nedohodnou na zahájení výplaty splátek jinak).
K bodu 4 (§ 23 odst. 4):
Obdobně jako u navrhované úpravy v § 22 i v tomto případě prodloužení lhůty až o 2 měsíce eliminuje možnost neoprávněně zahájené výplaty dávky, zároveň se díky němu penzijní společnosti nedostanou do prodlení s úhradou jednorázového pojistného pro doživotní penzi nebo pro penzi na přesně stanovenou dobu s přesně stanovenou výší důchodu na účet pojišťovny uvedený v pojistné smlouvě (z důvodu předchozího ověřování nároku účastníka na základě údajů z informačního systému doplňkového penzijního spoření)
K bodům 5 a 6 [§ 49 písm. c), § 141 odst. 1 věta první a § 142 odst. 1]:
Článek 5 nařízení SFDR požaduje, aby účastníci finančního trhu zahrnuli do svých systémů odměňování informace o jeho souladu se začleňováním rizik týkajících se udržitelnosti. Z nařízení SFDR plyne, že povinnosti v něm uvedené dopadají i na penzijní společnosti. Penzijní společnost je totiž tvůrcem penzijního produktu. Podle nařízení SFDR musí členské státy zajistit, že určené dohledové orgány mají pravomoc sledovat dodržování požadavků stanovených v tomto nařízení. Z tohoto důvodu je třeba adaptovat i právní úpravu doplňkového penzijního spoření. Proto se doplňuje také ustanovení o rozsahu dohledu, kdy dohledový orgán, Česká národní banka, musí vykonávat dohled i nad plněním povinností daných subjektů podle přímo použitelných předpisů Evropské unie, které na ně dopadají. V současné době je to výše uvedené nařízení SFDR, které bylo novelizováno nařízením o taxonomii.
K bodu 7 [§ 160 odst. 3 písm. e)]:
Doplňuje se chybějící přestupek.
K části třinácté, čl. XIV
Změna zákona o investičních společnostech a investičních fondech
K bodu 1 (poznámka pod čarou č. 1):
Reaguje se na nové směrnice EU.
K bodu 2 (poznámka pod čarou č. 2):
Reaguje se na nová nařízení EU.
K bodu 3 (§ 2a, § 15 odst. 1, § 480 odst. 2 a 3, § 513 odst. 1 až 3, § 598 odst. 2, § 637 odst. 2):
Legislativně-technické změny.
K bodu 4 (§ 9 odst. 2):
Investičním fondům se jako výjimka z pravidla podle § 46 odst. 3 ZOK (po novele zákonem č. 33/2020 Sb.) umožňuje, aby právnická osoba byla zastoupena více fyzickými osobami, a to z důvodu potřeby zajištění zastupitelnosti.
K bodu 5 [(§ 29 odst. 4 písm. c)]:
Příplatek mimo základní kapitál je běžně využívaný institut ZOK (srov. § 162 a 163 ZOK), není věcný důvod jej z definice počátečního kapitálu vylučovat. Navíc v ustanovení § 29 odst. 4 ZISIF je transponovaný čl. 4 odst. 1 AIFMD: „počátečním kapitálem“ finanční prostředky uvedené v čl. 57 prvním pododstavci písm. a) a b) směrnice 2006/48/ES. Podle směrnice 2006/48/ES byla nahrazena směrnicí 2013/36/EU a dle této (čl. 163) se místo ustanovení směrnice 2006/48/ES aplikuje čl. 26 odst. 1 písm. a) až e) nařízení CRR. Podle čl. 26 odst. 1 písm. a) CRR jsou položky kmenového kapitálu tier 1 kapitálové nástroje, jsou-li splněny podmínky stanovené v článku 28 nebo v příslušných případech v článku 29. V čl. 28 odst. 1 písm. c) CRR se uvádí, že jde o kapitálové nástroje, pokud je „lze považovat za kapitál ve smyslu článku 22 směrnice 86/635/EHS“. Článek 22 směrnice 86/635/EHS: Pasiva, položka 9
– Základní kapitál: „Tato položka zahrnuje bez ohledu na konkrétní označení všechny částky, které jsou na základě právní formy předmětné instituce považovány ve smyslu vnitrostátních právních předpisů za vlastní kapitál“.
K bodu 6 (§ 30 odst. 1):
Reaguje se na nařízení IFR a upravuje se minimální výše kapitálu odkazem na IFR, věcně však ke změně nedochází.
K bodu 7 [§ 33 odst. 1 zrušení písmene b)]:
Právo EU nevyžaduje, aby investiční společnosti poskytující investiční služby držely kapitálové požadavky obdobně jako obchodníci s cennými papíry, proto se navrhuje tuto národní úpravu zrušit.
K bodu 8 (poznámky pod čarou č. 7 a 9):
Legislativně – technická úprava poznámek po čarou.
K bodu 9 (§ 220 odst. 1 písm. l), poznámka pod čarou 21):
Doplňuje se odkaz na nařízení EU týkající se transparentnosti v oblasti udržitelnosti.
K bodu 10 (§ 220 nový odstavec 4):
Doplňují se požadavky na statut investičního fondu podle nařízení SFDR.
K bodům 11 až 14 (§ 225 odst. 3 a 4, § 230 odst. 2 a § 232 odst. 3):
S ohledem na konec přechodnému období v nařízení PRIIPS se zrušuje nařízení vlády č. 242/2013 Sb., které by bylo v rozporu s nařízením PRIIPS, a jeho § 21 a 22 se přesouvají do zákona. Současně se ruší zmocnění pro toto nařízení vlády.
K bodu 15 [§ 234 odst. 1 nové písmeno j)]:
Doplňují se požadavky na výroční zprávu investičního fondu podle nařízení SFDR.
K bodu 16 (§ 234 odst. 8):
Upřesňuje se transpozice směrnic EU v tom směru, že výroční zpráva investičního fondu podle ZISIF nemusí již obsahovat informace, které obsahuje výroční finanční zpráva podle ZPKT.
K bodům 17 až 19 (§ 241 odst. 1 písm. t), nové písmeno v) a nový odstavec 6):
Doplňují se požadavky na informování investorů podle nařízení SFDR.
K bodu 20 (zrušení § 242):
Touto změnou se transponuje čl. 1 odst. 2 směrnice CBDF, kterým se zrušuje čl. 77 UCITS, protože zveřejňování propagačních sdělení týkajících se požadavků na nabízení bude nově upravovat čl. 4 nařízení CBDF.
K bodu 21 (§ 272):
Zdůrazňuje se aktivní role investora při okamžiku, kdy se stává kvalifikovaným investorem, protože jen pro tu platí podmínky dále uvedené. Toto by mělo platit již dle stávající úpravy, nicméně úprava se provádí za účelem vyloučení případných pochybností.
K bodu 22 (§ 291 odst. 1):
Doplňují se požadavky na výroční zprávu investičního fondu podle nařízení SFDR a současně se provádí oprava odkazu.
K bodu 23 (nové § 297a až 297c):
Touto změnou se transponuje čl. 2 odst. 1 a 2 směrnice CBDF, kterými se vkládá v čl. 4 odst. 1 směrnice AIFMD nové písmeno aea) a zároveň vytváří zcela nový čl. 30a AIFMD. Nová úprava řeší případy, kdy správce alternativního investičního fondu, který si přeje prověřit zájem investorů o konkrétní představu o investicích nebo investiční strategii, se potýká s rozdílným přístupem k předběžnému nabízení (pre-marketing) v jednotlivých vnitrostátních právních řádech. Definice předběžného nabízení a podmínky, za nichž je povoleno, se v jednotlivých členských státech, v nichž je povoleno, značně liší a v některých členských státech žádný pojem předběžného nabízení vůbec neexistuje. Proto byla vytvořena jednotná definice pojmu předběžného nabízení a stanoveny podmínky, za kterých může správce unijního alternativního investičního fondu předběžné nabízení vykonávat.
K bodům 24 a 25 (§ 302 odst. 2 a nové odstavce 7 až 9):
Touto změnou se transponuje čl. 1 odst. 5 směrnice CBDF, kterým se mění čl. 93 UCITS. Cílem nové úpravy je sladit mezi členskými státy a vyjasnit nejasné procesní postupy pro oznamování změn týkajících se nabízení investic do standardního fondu veřejně nabízeny v jiném členském státě.
K bodům 26 a 27 (nový § 304a a § 305 nový odstavec 3):
Touto změnou se transponuje čl. 1 odst. 6 směrnice CBDF, kterým se vkládá do směrnice UCITS nový článek 93a. Nová úprava řeší dosavadní problém neexistence jasných a jednotných podmínek pro ukončení nabízení podílových jednotek nebo akcií investičních fondů. Tyto podmínky by měly vyvážit na jedné straně možnost subjektů kolektivního investování nebo jejich správců ukončit opatření, která přijali za účelem nabízení investic, při naplnění stanovených podmínek a na druhé straně zájmy investorů v těchto subjektech.
K bodu 28 (nové znění § 306):
Touto změnou se transponuje čl. 1 odst. 4 směrnice CBDF, kterým se nahrazuje čl. 92 UCITS. Původní ustanovení směrnice UCITS, jež od investičních fondů požadují zajistit zařízení ve prospěch investorů, jak byla provedena v některých vnitrostátních právních systémech, se ukázala být těžkopádná. Kromě toho investoři místní zařízení jen zřídka využívají tak, jak bylo zamýšleno v uvedené směrnici. Upřednostňovaný způsob kontaktů se posunul k přímé interakci mezi investory a správci fondu, a to buď elektronicky, nebo telefonicky, přičemž platby a odkupy se provádějí prostřednictvím jiných kanálů. Zatímco tato místní zařízení slouží v současnosti pro administrativní účely, jako je přeshraniční vymáhání regulačních poplatků, měly by být tyto otázky řešeny jinak, mimo jiné spoluprací mezi příslušnými orgány. Proto jsou nově stanovena pravidla, která zmodernizují a upřesní požadavky, pokud jde o zajištění zařízení pro neprofesionální investory, a členské státy by neměly vyžadovat jejich místní fyzickou přítomnost za účelem zajištění těchto zařízení. Dále by tato pravidla měla investorům zajistit přístup k informacím, na něž mají nárok.
K bodům 29 a 30 [§ 312 odst. 2 písm. f), § 312 odst. 2 nová písmena h) a i)]:
Touto změnou se transponuje čl. 2 odst. 8 směrnice CBDF, kterým se doplňuje Příloha IV AIFMD, aby bylo zajištěno řádné zdokumentování předběžného nabízení.
K bodu 31 (nový § 314):
Touto změnou se transponuje čl. 2 odst. 3 směrnice CBDF, kterým se nahrazují pododstavce v čl. 32 odst. 7 směrnice AIFMD, jejichž cílem je vyjasnit nejasné procesní postupy pro oznamování změn týkajících se alternativních investičních fondů příslušným orgánům členských států.
K bodu 32 (nový § 314a):
Touto změnou se transponuje čl. 2 odst. 4 směrnice CBDF, kterým se vkládá nový čl. 32a směrnice AIFMD, jehož cílem je vyjasnit nejasné procesní postupy pro oznamování změn týkajících se alternativních investičních fondů příslušným orgánům členských států. Nová úprava řeší dosavadní problém neexistence jasných a jednotných podmínek pro ukončení nabízení podílových jednotek nebo akcií alternativních investičních fondů. Tyto podmínky by měly vyvážit na jedné straně možnost subjektů kolektivního investování nebo jejich správců ukončit opatření, která přijali za účelem nabízení investic, při naplnění stanovených podmínek a na druhé straně zájmy investorů v těchto subjektech.
K bodu 33 (nový § 315a):
Touto změnou se transponuje čl. 2 odst. 6 směrnice CBDF, kterým se vkládá nový čl. 43a AIFMD. Původní ustanovení směrnice AIFMD, jež od investičních fondů požadují zajistit zařízení ve prospěch investorů, jak byla provedena v některých vnitrostátních právních systémech, se ukázala být těžkopádná. Kromě toho investoři místní zařízení jen zřídka využívají tak, jak bylo zamýšleno v uvedené směrnici. Upřednostňovaný způsob kontaktů se posunul k přímé interakci mezi investory a správci fondu, a to buď elektronicky, nebo telefonicky, přičemž platby a odkupy se provádějí prostřednictvím jiných kanálů. Zatímco tato místní zařízení slouží v současnosti pro administrativní účely, jako je přeshraniční vymáhání regulačních poplatků, měly by být tyto otázky řešeny jinak, mimo jiné spoluprací mezi příslušnými orgány. Proto jsou nově stanovena pravidla, která zmodernizují a upřesní požadavky, pokud jde o zajištění zařízení pro neprofesionální investory, a členské státy by neměly vyžadovat jejich místní fyzickou přítomnost za účelem zajištění těchto zařízení. Dále by tato pravidla měla investorům zajistit přístup k informacím, na něž mají nárok.
K bodu 34 (§ 329 odst. 6):
Touto změnou se transponuje čl. 2 odst. 5 směrnice CBDF, kterým se mění čl. 33 odst. 6 druhý a třetí pododstavec AIFMD. Cílem nové úpravy je sladit mezi členskými státy a vyjasnit nejasné procesní postupy pro oznamování změn týkajících se nabízení investic do standardního fondu veřejně nabízeny v jiném členském státě.
K bodům 35 a 36 (§ 331 nové odstavce 3 a 4):
Touto změnou se transponuje čl. 1 odst. 1 směrnice CBDF, kterým se přidávají nové pododstavce čl. 17 odst. 8 UCITS, jejichž cílem je vyjasnit nejasné procesní postupy pro oznamování změn týkajících se investiční fondů příslušným orgánům členských států.
K bodům 37 a 38 (§ 361 odst. 2 a 3):
Vyjasňují se některé dosud neřešené postupy jmenování likvidátora při zrušení s likvidací investičního fondu podle § 9 odst. 1.
K bodu 39 [(§ 375 písm. c)]:
V písmeni c) se doplňuje lhůta 3 měsíců, a to z důvodů právní jistoty. V § 375 písm. b) ZISIF se upravuje situace, kdy obhospodařovatel podílového fondu byl zrušen s likvidací, zde zákon stanoví lhůtu 3 měsíce pro rozhodnutí ČNB o převodu obhospodařování tohoto fondu na jiného obhospodařovatele, pokud ČNB nerozhodne, jde podílový fond do likvidace. V § 375 písm. c) ZISIF upravuje situace, kdy zaniklo oprávnění obhospodařovatele podílového fondu fond obhospodařovat. ČNB zde ale na rozdíl od výše uvedeného nemá stanovenu žádnou lhůtu pro rozhodnutí ČNB o převodu obhospodařování tohoto fondu na jiného obhospodařovatele (a platí obecný režim podle správního řádu, která je neúměrně kratší, ale především není předem jednoznačně stanovený).
K bodům 40 a 41 (nadpis § 461, § 461 odst. 3):
Rozšiřuje se oznamovací povinnost obhospodařovatele investičního fondu vůči ČNB ve vztahu k veřejné nabídce rovněž v ostatních státech EU.
K bodu 42 [§ 534 nové písmeno k)]:
Rozšiřuje se oznamovací povinnost obhospodařovatele investičního fondu vůči ČNB ve vztahu k veřejné nabídce rovněž v ostatních státech EU.
K bodu 43 (§ 598 nový odstavec 5):
V návaznosti na směrnici CBDF a nařízení CBDF se upravuje udržovací poplatek pro zápis zahraničních investičních fondů v seznamech vedených ČNB, a to na roční bázi. Správní poplatek za obnovu zápisu zaplatí zahraniční investiční fond nejpozději ve lhůtě 30 dnů před ukončením platnosti zápisu. Tato lhůta je stanovena s ohledem na zkušenosti orgánu dohledu (ČNB), který by mohl mít v případě lhůty kratší než 30 dnů před ukončením platnosti zápisu potíže s administrací tohoto zápisu. Navržené ustanovení omezuje trvání zápisu na stanovenou dobu a zároveň umožňuje zápis prodloužit zaplacením správního poplatku. Splatnost správního poplatku za prodloužení zápisu je upravena v navazující novele ZoSP v poznámce k položce 66 bodě 10 sazebníku správních poplatků. V ostatním se postup správního orgánu a poplatníka při vybírání a placení správního poplatku řídí obecnou úpravou v ZoSP (viz zejména § 5 ZoSP).
K bodům 44 až 49 [§ 599 odst. 1 písm. a), § 604 odst. 1 písm. a), § 605 odst. 5, § 610 odst. 2, § 614 odst. 1 a § 618 odst. 1]:
V návaznosti na implementaci předpisů EU se upravují související přestupky.
K části třinácté, čl. XV (přechodné ustanovení):
Přechodné ustanovení stanoví v souvislosti s udržovacím poplatkem za notifikaci najisto, že zapsaný zahraniční investiční fond, který byl zapsán přede dnem účinnosti této novely, je v seznamu zapsán až do konce roku 2023, tj. ještě další rok (nabude-li návrh zákona účinnosti dle plánu, tj. ke dni 1. červenci 2022).
K části čtrnácté, čl. XVI
Změna zákona o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci
svěřenských fondů
K § 66 písm. c):
Do ustanovení se přidává nový institut výroční finanční zprávy. Změna souvisí s novelou ustanovení 118 ZPKT a násl.
K části patnácté, čl. XVII
Změna zákona o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu
K bodu 1 [§ 2 odst. 1 písm. b), poznámka pod čarou č. 32]:
V definici instituce se s ohledem na přijetí IFR vymezuje OCP odkazem na nařízení IFR. Institucí je OCP, který má povinnost mít počáteční kapitál podle čl. 9 odst. 1 IFD nejméně 750 tis. EUR.
K bodu 2 [§ 3 odst. 2]:
Vylučuje se použití zákona o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu na řešení krize ústředních protistran (viz čl. 93 nařízení CCPRR).
K bodům 3 a 4 (§ 23 odst. 2, poznámka pod čarou č. 34, § 26a odst. 1):
S ohledem na přijetí IFR dochází ke změnám výpočtu požadavků na kapitál promítnutým v předmětném ustanovení doplněním odkazu na nařízení IFR.
K bodu 5 (§ 64 odst. 4):
S ohledem na přijetí IFR dochází ke změnám výpočtu požadavků na kapitál. Tuto změnu je třeba reflektovat v předmětných ustanoveních doplněním odkazu přímo na nařízení IFR. Požadavek na kapitál nad minimálními požadavky (tzv. Pilíř 2) je OCP, jehož počáteční kapitál je alespoň 750 tis. EUR, ale který není systémově významný (nespadá do tzv. „Class 1“ a neplní kapitálové požadavky podle CRR) ukládán podle ZPKT.
K bodům 6 až 12 a 14 (§ 125 odst. 6, § 127a odst. 3, § 128b odst. 4, § 129a odst. 1, § 129c
S ohledem na přijetí IFR se celkový objem rizikové expozice OCP, jehož počáteční kapitál je alespoň 750 tis. EUR, ale který není systémově významný (nespadá do tzv. „Class 1“ a neplní kapitálové požadavky podle CRR), určí jako součin požadavku na kapitál podle čl. 11 odst. 1 IFR a koeficientu 12,5.
K bodu 13 [§ 137 odst. 1 nové písm. e)]:
V případě porušení MREL může ČNB uložit OCP, jehož počáteční kapitál je alespoň 750 tis. EUR, ale který není systémově významný (nespadá do tzv. „Class 1“ a neplní kapitálové požadavky podle CRR), aby udržoval kapitál nad rámec požadavků podle čl. 11 IFR.
K části šestnácté, čl. XVIII Změna zákona o spotřebitelském úvěru
K § 87 odst. 1 nahrazení věty druhé:
V § 87 odst. 1 se ruší věta druhá, podle níž musí neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru z důvodu vady posouzení úvěruschopnosti navrhnout spotřebitel, a to v promlčecí době 3 let od uzavření smlouvy. Současně se doplňuje, že k neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru, který je poskytnut v rozporu s povinností stanovenou v § 86 odst. 1 větě druhé zákona, soud přihlédne i bez návrhu. Úprava reaguje na rozsudek Soudního dvora EU ve věci C-679/18 OPR Finance, který judikoval, že ustanovení § 87 odst. 1 věty druhé zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, je v rozporu s články 8 a 23 směrnice 2008/48/ES o smlouvách o spotřebitelském úvěru s tím, že uvedené články „musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.“. Evropské, resp. unijní právo přikládá pravidlům na ochranu spotřebitele zásadní význam, přičemž klade důraz na jejich efektivní uplatňování. Povinnost posoudit úvěruschopnost představuje jedno z takových pravidel. Pokud tedy národní právo stanoví pro případ porušení této povinnosti jakoukoliv sankci, resp. soukromoprávní důsledek, je třeba jej aplikovat způsobem, který zajistí naplnění cíle sledovaného evropským právem (účinná ochrana spotřebitele coby slabší smluvní strany). Podle ustálené judikatury SDEU je třeba zajistit, aby porušení unijního práva bylo postihováno podle podobných pravidel jako porušování vnitrostátního práva, stanovené sankce mají být účinné, přiměřené a odrazující, zejména mají být přiměřené závažnosti porušení. Požadovaného výsledku – účinné ochrany spotřebitele před protiprávním jednáním věřitele - lze dosáhnout i za použití obecných pravidel pro posuzování neplatnosti právního jednání podle občanského zákoníku. Neplatnost právního jednání a jeho následky upravuje § 574 an. OZ. Obecně platí, že na právní jednání je třeba pohlížet jako na platné, než jako na neplatné. Podle § 586 OZ dále platí, že „[je- li] neplatnost právního jednání stanovena na ochranu zájmu určité osoby, může vznést námitku neplatnosti jen tato osoba“. Pokud však smysl a účel posuzovaného pravidla přesahuje zájmy konkrétní osoby a má celospolečenský přesah, postup podle § 586 OZ se neuplatní.
Podle judikatury českých soudů představuje povinnost věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele pravidlo zásadního celospolečenského významu. Jak judikoval Nejvyšší soud, „povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve.“ (33 Cdo 2178/2018, Rozhodnutí se týká § 9 zákona 145/2010 Sb., ale vzhledem k obsahu povinnosti jej lze aplikovat i na stávající zákon o spotřebitelském úvěru.) K uvedenému názoru se přiklonil i Ústavní soud ve svém nálezu sp. zn. III. ÚS 4129/18. Postupu, který by byl v souladu se závěry SD EU ve věci C-679/18 OPR Finance, tedy že soudy budou posuzovat plnění povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele z úřední povinnosti a při jejím porušení vyvodí právem předvídané následky i bez návrhu spotřebitele, se lze dobrat již nyní na základě výše uvedené vnitrostátní judikatury. Z důvodu zajištění větší právní jistoty adresátů právní normy a jednotného přístupu soudů k dané problematice se však jeví jako vhodné tento postup v zákoně výslovně upravit. Stanoví se tedy, že soud přihlédne k neplatnosti právního jednání i bez návrhu. Toto však neznamená, že jakékoliv porušení povinnosti automaticky způsobí neplatnost smlovy o spotřebitelském úvěru. I pro posuzování neplatnosti právního jednání v souvislosti s porušením povinnosti stanovené v § 86 odst. 1 větě druhé platí obecná pravidla občanského zákoníku. Pro vyslovení neplatnosti tedy nestačí pouhé jednání v rozporu se zákonem, ale musí být naplněny i další znaky uvedené v § 580 odst. 1 OZ, tedy že následek porušení povinnosti v podobě neplatnosti tohoto jednání vyžaduje smysl a účel zákona. Účelem ustanovení § 86 ZSÚ je zajistit, aby nebyly poskytovány spotřebitelské úvěry osobám, které nebudou schopné je řádně a včas splácet. Za tímto účelem je třeba provést posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, a to na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací a takovým způsobem, aby nebyly důvodné pochybnosti o schopnosti, nebo naopak neschopnosti spotřebitele takový úvěr splácet. Při posuzování splnění této povinnosti, resp. jejího porušení je třeba brát v úvahu veškeré okolnosti konkrétního případu. Ne každé pochybení na straně věřitele by mělo vést k následku v podobě neplatnosti úvěrové smlouvy. Je účelné se v této souvislosti zabývat zejména tím, zda zjištěné pochybení při prověřování úvěruschopnosti vedlo k situaci, kdy byl úvěr poskytnut, ač neměl být poskytnut (tedy v rozporu s povinností stanovenou v § 86 odst. 1 větě druhé ZSÚ), nebo zda by byl úvěr poskytnut i tehdy, pokud by se přihlédlo k údajům, které při posuzování úvěruschopnosti byly pominuty.
K části sedmnácté, čl. XIX Změna zákona o distribuci pojištění a zajištění
K bodu 1 (poznámka pod čarou č. 1):
Upravuje se odkaz na směrnici 2016/97 o distribuci pojištění v aktuálním znění.
K bodům 2 až 5 [§ 13 odst. 1, § 48, poznámka pod čarou č. 4 a § 54 odst. 3 písm. a)]:
Navržená úprava v § 13 a 54 ZDPZ implementuje do právního řádu změnu směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/97 ze dne 20. ledna 2016 o distribuci pojištění (přepracované znění) provedenou nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/1935 ze dne 13. května 2019, kterým se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/97, pokud jde o regulační technické normy, jimiž se přizpůsobují základní částky v eurech pro pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu povolání a pro finanční kapacitu zprostředkovatelů pojištění a zajištění. Základní částky v eurech pro pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu povolání a pro finanční kapacitu zprostředkovatelů pojištění a zajištění jsou podle čl. 10 odst. 7 uvedené směrnice pravidelně přezkoumávány orgánem EIOPA tak, aby byly zohledněny změny v evropském indexu spotřebitelských cen zveřejňovaném Eurostatem. V rámci prvního přezkumu, v období od 1. ledna 2013 do 31. prosince 2017, se evropský index spotřebitelských cen zvýšil o 4,03 %. Výše základních částek předvídaných směrnicí bylo proto třeba odpovídajícím způsobem upravit. V § 13 odst. 1 ZDPZ se stanoví nové, vyšší částky pro limit pojistného plnění z povinného pojištění profesní odpovědnosti pro případ povinnosti samostatného zprostředkovatele nahradit zákazníkovi škodu způsobenou porušením povinností při distribuci pojištění a zajištění, a to z 1 250 000 EUR na 1 300 380 EUR pro jednu pojistnou událost a z 1 850 000 EUR na 1 924 560 EUR pro případ souběhu více pojistných událostí v jednom roce. V § 54 odst. 3 písm. a) ZDPZ se upravuje minimální potřebná výše trvale likvidní finanční jistoty pro přijímání pojistného nebo výplatu pojistného plnění samostatným zprostředkovatelem nebo pojišťovacím zprostředkovatelem s domovským členským státem jiným, než je ČR, z 18 750 EUR na 19 510 EUR. Přezkum částek pro pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu povolání a pro finanční kapacitu zprostředkovatelů pojištění a zajištění má podle čl. 10 směrnice 2016/97 probíhat každých pět let. Upravené částky tak budou pro zprostředkovatele pojištění a zajištění platit do jejich příští revize, která by měla proběhnout v roce 2023. Nová výše těchto částek bude stanovena regulatorní technickou normou navrženou orgánem EIOPA a vydanou jako přímo použitelné nařízení Komise v přenesené pravomoci. V případě těchto nařízení je dána zpravidla velmi krátká lhůta mezi zveřejněním nařízení v Úředním věstníku a jeho účinností. V případě nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/1935 to bylo cca 6 měsíců. Úpravu částek tak vzhledem k takto krátkým lhůtám nelze provést změnou zákona v odpovídají lhůtě, a proto se odkazuje na úpravu přímo obsaženou v budoucím přímo použitelném nařízení Komise. Jedná se o běžný způsob právní úpravy, který je pro adresáta právní normy, pojišťovacího zprostředkovatele, zcela srozumitelný. Podle čl. 5 nařízení SFDR mají pojišťovna a pojišťovací zprostředkovatel povinnost zahrnout do svých zásad odměňování informace o tom, jak jsou jejich zásady odměňování konzistentní se začleňováním rizik týkajících se udržitelnosti. Tyto informace mají být součástí zásad odměňování, které jsou pojišťovna a pojišťovací zprostředkovatel povinni vytvářet a udržovat v souladu se směrnicí IDD (2016/97). V tomto smyslu se tedy doplňuje ustanovení § 48.
K bodu 6 (§ 108 odst. 2):
Doplňuje se pokuta za porušení povinností plynoucích z ustanovení § 4 ZDPZ, který byl novelizován zákonem č. 119/2020 Sb., kterým se mění některé zákony v oblasti regulace podnikání na finančním trhu (s účinností od 1. května 2020).
K bodům 7 až 9 (§ 114):
V návaznosti na adaptaci na nařízení SFDR a nařízení o taxonomii se upravují přestupky za porušení jimi stanovených povinností. Maximální možná výše pokuty, kterou bude možné uložit za tyto přestupky, odpovídá výši pokuty, kterou lze uložit za jiná porušení informačních povinností vyplývajících z evropského práva pro pojistné produkty s investiční složkou.
K části osmnácté, čl. XX Zrušovací ustanovení
Zrušuje se nařízení vlády č. 190/2011 Sb., kterým se stanoví limity některých částek v eurech, pokud jde o úpravu veřejné nabídky investičních cenných papírů, prospektu cenného papíru a informačních povinností emitenta některých investičních cenných papírů a dalších osob. Směrnice o transparentnosti v čl. 8 odst. 1 písm. b), čl. 18 odst. 3 a 20 odst. 6 v souvislosti s tam stanovenými výjimkami obsahuje limit jmenovité hodnoty dluhového investičního nástroje alespoň 100 000 EUR. Tato ustanovení byla implementována do ZPKT [§ 119c odst. 1 písm. b), § 120c odst. 2, § 127c odst. 4]. Tento limit je shodný s některými limity uvedenými v již zrušené směrnici Evropského parlamentu a Rady 2003/71/ES ze dne 4. listopadu 2003 o prospektu, který má být zveřejněn při veřejné nabídce nebo přijetí cenných papírů k obchodování, rovněž implementované do ZPKT. V době implementace bylo rozhodnuto o přijetí nařízení vlády, které upravovalo příslušný limit a ZPKT odkazoval na „stanovený limit v eurech“. Směrnice o prospektu však byla nahrazena nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1129 ze dne 14. června 2017 o prospektu, který má být uveřejněn při veřejné nabídce nebo přijetí cenných papírů k obchodování na regulovaném trhu, příslušná ustanovení ZPKT odkazující na limit stanovený v eurech byla novelou provedenou zákonem č. 119/2020 Sb. zrušena a nelze je nařízením vlády dále provádět. Předkladatele ZPKT k původnímu legislativnímu řešení v nařízení vlády vedla úvaha, že se ve směrnicích stanovené limity budou často měnit a je flexibilnější měnit nařízení vlády než ZPKT. Limity v obou směrnicích se však nikdy nezměnily, a tak nebylo potřeba měnit nařízení vlády. Následně došlo ke zrušení směrnice. S ohledem na to je navrhováno obsoletní nařízení vlády zrušit. S ohledem na změny v § 225, 230 a 232 ZISIF (a s ohledem na nařízení PRIIPS) se ruší nařízení vlády č. 242/2013 Sb.
K části devatenácté, čl. XXI Účinnost
S ohledem na to, že většina transpozičních lhůt již uplynula, navrhuje se účinnost co nejdříve po vyhlášení s tím, že se navrhuje poskytnout alespoň 30 dní legisvakance. Většina transponovaných směrnic je doprovázena přímo použitelnými nařízeními, proto je v naléhavém obecném zájmu, aby transpozice příslušných směrnic nabyla účinnosti co nejdříve, a nikoli k 1. lednu nebo k 1. červenci.
V Praze dne 13. prosince 2021
Předseda vlády:
Ing. Andrej Babiš v.r.
Místopředsedkyně vlády a ministryně financí:
JUDr. Alena Schillerová, Ph.D., v.r.