Krajské soudy (Sb. NSS)

30 Af 3/2023

I. Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, neumožňuje ve vztahu k veřejně přístupným účelovým komunikacím povolit jejich zvláštní užívání, které by spočívalo ve zřízení vyhrazeného parkování ve smyslu § 25 odst. 6 písm. c) bodu 4 tohoto zákona. II. Rozhodnutí dle § 7 odst. 1 věty druhé zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, může vést toliko k úpravě nebo omezení veřejného přístupu na účelovou komunikaci (jejího obecného užívání), nesmí však vést k trvalému popření znaků veřejně přístupné účelové komunikace, a to ani v případě, že by se toto popření mělo týkat jen některé části posuzované komunikace.

33 A 9/2024

Jsou-li v kasinu podávány nápoje (například prostřednictvím baru), jde zároveň o provozovnu stravovacích služeb ve smyslu § 2 písm. i) zákona č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek. V takovém případě platí v provozovně úplný (absolutní) zákaz kouření ve všech jejích prostorách. V souladu se smyslem a účelem zákona není dovoleno provozovateli oddělit jednotlivé místnosti jako prostor, kde je kouření dovoleno (kuřárny), a to bez ohledu na to, zda jsou v takovém prostoru přímo podávány nápoje, tedy poskytovány stravovací služby [§ 8 písm. k) uvedeného zákona].

48 A 10/2023

Cizinec, o jehož žádosti o vydání zaměstnanecké karty dosud nebylo rozhodnuto [§ 169t odst. 7 písm. a) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců], a jenž tedy není držitelem zaměstnanecké karty ve smyslu § 42g odst. 7 uvedeného zákona, může v průběhu řízení o žádosti změnit zaměstnavatele nebo pracovní pozici postupem podle § 41 odst. 8 správního řádu. Správní orgán takto změnu obsahu podání povolit může, hrozí-li podateli vážná újma (§ 41 odst. 8 věta druhá před středníkem správního řádu), nebo ji povolit musí, prokáže-li žadatel, že příčinou jeho žádosti jsou závažné důvody, které nastaly bez jeho zavinění (§ 41 odst. 8 věta třetí ve spojení s § 41 odst. 4 správního řádu). Prokáže-li tedy žadatel o vydání zaměstnanecké karty, že o změnu zaměstnavatele nebo pracovní pozice žádá ze závažných důvodů, které nastaly bez jeho zavinění, ministerstvo vnitra změnu obsahu žádosti povolí.

30 A 81/2023

Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, neumožňuje povinnému subjektu odmítnout žádost o informace jen proto, že žadatel se chce seznámit s nepravomocným správním rozhodnutím. Nejedná se o novou informaci, která vznikla při přípravě rozhodnutí povinného subjektu [§ 11 odst. 1 písm. b) tohoto zákona].

31 A 18/2023

Důvodem změny stupně zdravotní způsobilosti vojáka v přezkumném řízení dle § 29 odst. 1 zákona č. 585/2004 Sb., o branné povinnosti a jejím zajišťování, může být výlučně závažná změna zdravotního stavu, nikoliv jiný náhled přezkumné komise na klasifikaci již dříve posouzeného a nijak nezměněného zdravotního stavu vojáka.

30 A 93/2023

K založení věcné působnosti Energetického regulačního úřadu [§ 17 odst. 7 písm. e) bod 1 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon] postačuje, když zákazník, který je v postavení spotřebitele nebo je fyzickou osobou podnikající, ve svém návrhu žádá, aby úřad uložil držiteli licence povinnost, která je podle návrhového tvrzení obsažena ve smlouvě o dodávce nebo distribuci plynu, elektřiny nebo tepelné energie. Otázka, zda taková povinnost ze smlouvy skutečně vyplývá, je až předmětem samotného věcného posouzení návrhu. Energetický regulační úřad může ve svém rozhodnutí uložit držiteli licence povinnost provést vyúčtování dodávky či distribuce plynu, elektřiny nebo tepelné energie i tehdy, když držitel licence tyto služby zákazníkovi již vyúčtoval, ale za nesprávnou cenu.

14 A 99/2023

Dlouhodobé vízum do třetí země není překážkou pro udělení dočasné ochrany osobě ukrajinské státní příslušnosti podle § 4 odst. 1 zákona č. 65/2022 Sb., o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace. Nejde o jinou závažnou překážku pobytu cizince na území ve smyslu § 56 odst. 1 písm. j) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky.

61 Ad 10/2023

I. Jestliže rodič, který o dítě osobně pečoval v největším rozsahu, zemře po dosažení zletilosti dítěte, druhému z rodičů nárok na zvýšení procentní výměry starobního důchodu o výchovné (§ 32 odst. 4 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění) nevzniká. II. Správní orgány vycházejí při posuzování nároku na výchovné (§ 32 odst. 4 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění) z obsahu čestného prohlášení pouze za předpokladu, že o pravdivosti jeho obsahu nejsou důvodné pochybnosti. V opačném případě je na žadateli, aby svá tvrzení prokázal.

25 A 119/2022

Pro naplnění podmínky možnosti vyvlastnění podle § 170 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, je nutno respektovat přesně tu plochu, která byla územně plánovací dokumentací pro veřejně prospěšnou stavbu vymezena. Výjimku představují plochy nezbytné k zajištění výstavby veřejně prospěšné stavby řádného užívání pro stanovený účel [§ 170 odst. 1 písm. a) uvedeného zákona], případně vytvoření podmínek pro nezbytný přístup, řádné užívání stavby nebo příjezd k pozemku nebo stavbě (§ 170 odst. 2 téhož zákona). Hodlá-li správní orgán z takové nezbytnosti při svém rozhodnutí vycházet, musí provést ve svém rozhodnutí jasnou, srozumitelnou a přezkoumatelnou úvahu, která ho k závěru o nezbytnosti vedla. V ostatních případech je souhlas vlastníka s umístěním veřejně prospěšné stavby na jeho pozemku podle § 184a odst. 1 a 3 citovaného zákona nutný.

55 A 50/2022

Důkazem pro domněnku, že státní příslušník třetí země by v zemi pobýval za jiným účelem, než pro který žádá o přijetí podle čl. 20 odst. 2 písm. f) směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/801 o podmínkách vstupu a pobytu státních příslušníků třetích zemí za účelem výzkumu, studia, stáže, dobrovolnické služby, programů výměnných pobytů žáků či vzdělávacích projektů a činnosti au-pair, může být za určitých výjimečných okolností i obsah pohovoru provedeného s cizincem na zastupitelském úřadu České republiky. Tak tomu bude tehdy, pokud již ze samotného průběhu pohovoru a ze skutečností sdělených cizincem je zcela zjevné, že studijní účel pobytu nebude naplněn.

62 Af 7/2023

I. Je-li námitkami zpochybňováno vysvětlení zadávací dokumentace bez současného prodloužení lhůty pro podání žádostí o účast (eventuálně nabídek) v zadávacím řízení v rozporu s § 99 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, uplatní se lhůta pro podání námitek stanovená v § 242 odst. 2 téhož zákona. II. Rozhodne-li se zadavatel stanovit algoritmus či kritéria pro dovození mimořádně nízké nabídkové ceny podle § 113 odst. 2 písm. a) či b) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, nezbavuje jej to povinnosti posoudit nabídky z pohledu mimořádně nízké nabídkové ceny ve vztahu k předmětu veřejné zakázky i nad rámec takto stanoveného algoritmu či kritérií. III. Není bez dalšího porušením zásad, na kterých je zákon č. 34/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, vystavěn (§ 6), zahájí-li zadavatel zadávací řízení v situaci, kdy otázku financování předmětu plnění veřejné zakázky nemá ještě postavenu najisto nebo ještě nedisponuje veškerými veřejnoprávními povoleními k realizaci plnění (kupř. stavebním povolením).

47 A 35/2022

Vyzve-li policista v rámci šetření přestupku před zahájením správního řízení účastníka nehody k poskytnutí kamerového záznamu z jeho vozidla, aniž by ho dle § 13 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, poučil o právu odepřít poskytnutí tohoto důkazu za podmínek, za kterých je oprávněn odepřít výpověď, poruší tím zásadu zákazu sebeobviňování.

11 A 86/2023

Pro účely odborné justiční zkoušky se doba výkonu funkce vyššího soudního úředníka, kterou vykonal předtím, než získal vysokoškolské vzdělání řádným ukončením studia v magisterském studijním programu v oblasti práva na vysoké škole v České republice, započítává do právní praxe dle § 110 odst. 3 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů.

42 Ad 3/2023

I. Z principu teritoriality systémů sociálního zabezpečení plyne, že doby důchodového pojištění získané v různých státech nelze pro účely dávek důchodového pojištění bez dalšího sčítat. Takový postup musí výslovně umožňovat právní předpis Evropské unie [zejména nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení] či mezinárodní smlouva o koordinaci systémů sociálního zabezpečení. Bez výslovné opory v takové mezinárodní smlouvě nebo právním předpise nelze ani přihlížet k dobám pojištění získaným ve třetím státě, tj. státě, který není stranou mezinárodní smlouvy, resp. členským státem Evropské unie. II. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení ani Smlouva o sociálním zabezpečení mezi Českou republikou a Spojenými státy americkými (č. 85/2008 Sb. m. s.) neumožňují přihlížet k dobám pojištění získaným ve třetím státě. III. V případě, že pojištěnec splňuje podmínky nároku na výplatu dílčích důchodů podle několika mezinárodních smluv či mezinárodní smlouvy a právního předpisu Evropské unie, které neumožňují vzájemné sčítání dob pojištění, vyplácí se mu ten dílčí důchod, který je vyšší (§ 58 odst. 1 věta první zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění).

43 A 91/2022

I. Pokud určitý zvuk naměřený v určitou dobu na určitém místě přesahuje limity stanovené pro tuto dobu a toto místo nařízením č. 272/2011 Sb., o ochraně před nepříznivými účinky hluku a vibrací, a současně se nejedná o některou z výjimek stanovených § 30 odst. 2 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, pak je tento zvuk vždy hlukem, u něhož se předpokládá negativní vliv na lidské zdraví. II. Je úkolem osoby provozující zdroj hluku, nikoli hygienické stanice, navrhnout opatření (§ 10 odst. 2 zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole) k předcházení vzniku nadlimitního hluku. III. Hlukové limity (nařízení č. 272/2011 Sb., o ochraně před nepříznivým účinky hluky a vibrací) je třeba dodržovat bez ohledu na to, v jaké funkční ploše (podle územního plánu) se nachází zdroj hluku či chráněný venkovní prostor.

62 A 79/2023

Hodnocení chování žáka střední školy na konci prvního nebo druhého pololetí ani přezkoumání jeho výsledků dle § 69 odst. 10 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání, nezasahují do práv žáka, a jsou proto ze soudního přezkumu vyloučeny.

43 A 68/2022

I. „Přidaná hodnota záměru“ není zákonným kritériem pro posuzování naplnění podmínek pro odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu, jde-li o půdu nacházející se v plochách vymezených územním plánem jako zastavitelné (§ 4 odst. 1, 3 a 5 zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu). II. Pojem „záměr, který přesahuje území obce“ (§ 4 odst. 2 zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu) je třeba vykládat čistě prostorově, tedy tak, že jde o záměr umístěný na území dvou a více obcí, nikoli tak, že jde o záměr, který svým významem přesahuje území jedné obce. III. Z principu kontinuity závazných stanovisek plyne, že dotčené orgány jsou vázány svým stanoviskem vydaným v předchozích etapách povolování záměru. Měnit je mohou pouze za podmínek uvedených v § 4 odst. 4 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu. Je přitom nerozhodné, zda v jednotlivých fázích vydává závazné stanovisko tentýž či odlišný dotčený orgán chránící stejný veřejný zájem.

10 Ad 2/2023

I. Pravomocně neskončené řízení o žádosti o změnu výše a podmínek úhrady léčivého přípravku podle § 39i odst. 1 písm. b) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, netvoří bez dalšího překážku litispendence II. Řízení o žádosti o změnu výše a podmínek úhrady léčivého přípravku podle § 39i odst. 1 písm. b) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, v níž jeden žadatel požaduje pouze změnu výše úhrady u již schválené léčebné indikace (a nikoli rozšíření úhrady na novou léčebnou indikaci), netvoří překážku litispendence

54 A 28/2022

I. Vlastnictví plavidla trvale zakotveného či vyvázaného u pozemku břehu vodního toku (např. tzv. hausbótu) nezakládá účast ve společném územním a stavebním řízení podle § 94k písm. e) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu. II. Hausbót ani jakékoliv jiné plavidlo ve smyslu § 9 zákona č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, třebaže je dlouhodobě situováno na jediném místě a je užíváno obdobně jako stavba, nepředstavuje stavbu ve smyslu § 2 odst. 3 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, dokud není trvale vytaženo na souš nebo trvalým způsobem spojeno s pozemkem (pak by se již jednalo o výrobek plnící funkci stavby, a tedy stavbu). Zákon o vnitrozemské plavbě a jeho prováděcí vyhláška (č. 223/1995 Sb., o způsobilosti plavidel k provozu na vnitrozemských vodních cestách) totiž představují speciální veřejnoprávní úpravu plavidel, a to včetně plovoucích zařízení jakožto plavidel postrádajících vlastní pohon a zařízení pro ovládání, která vylučuje použití stavebněprávní regulace.

30 A 31/2023

Právní vztah založený na osvědčené existenci pohledávky žadatele o poskytnutí údajů z registru silničních vozidel za osobou, která je vlastníkem (provozovatelem) vozidla, jehož registrační značku žadatel v žádosti označí, je právním zájmem odůvodňujícím poskytnutí údajů z tohoto registru (jméno, příjmení, datum narození a místo trvalého pobytu vlastníka či provozovatele vozidla) ve smyslu § 5 odst. 7 písm. a) zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích.

59 Ad 11/2022

Ustanovení § 48 odst. 2 písm. d) zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování, je třeba vyložit tak, že každý poskytovatel zdravotních služeb, tj. i poskytovatel ambulantní péče, je oprávněn ukončit péči o pacienta z důvodu, že pacient se neřídí vnitřním řádem poskytovatele a jeho chování není způsobeno zdravotním stavem. Lze tak učinit tehdy, pokud poskytovatel takový vnitřní řád přijal, seznámil s ním pacienta [§ 46 odst. 1 písm. a) uvedeného zákona] a ukončením péče nedojde k bezprostřednímu ohrožení života nebo vážnému poškození zdraví pacienta (§ 48 odst. 2 in fine

63 A 4/2023

Rozhodnutí o předběžné náhradní péči o týrané zvíře (§ 28c zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týraní) není rozhodnutím předběžné povahy ve smyslu § 70 písm. b) s. ř. s., a proto na něj kompetenční výluka nedopadá.

62 Af 25/2022

II. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže je oprávněn k přezkumu nabídky a nabídkové ceny v souvislosti s určením správné výše kauce

43 A 108/2022

I. Správní žaloba proti sdělení podle § 42g odst. 9 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, je opravným prostředkem podle čl. 8 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/98/EU. Povinností vnitrostátního orgánu je proto ve sdělení uvést poučení o možnosti podat opravný prostředek (správní žalobu) a lhůtu pro jeho podání. II. Důsledkem chybějícího poučení o opravném prostředku proti sdělení podle § 42g odst. 9 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, je prodloužení běžné (třicetidenní) lhůty pro podání žaloby (podle § 172 odst. 1 téhož zákona) na lhůtu tříměsíční.

60 A 76/2021

Veřejná vysoká škola je na základě analogické aplikace § 4 odst. 6 vyhlášky č. 3/2015 Sb., o některých dokladech o vzdělání, povinna vydat na žádost svému absolventovi vysokoškolský diplom a jeho dodatek [jakožto doklady o absolvování studia ve smyslu § 57 odst. 1 písm. c) a f) zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách] obsahující aktuální osobní údaje absolventa, pokud k jejich změně došlo v důsledku prodělané změny pohlaví.

18 Ad 7/2022

I. Pro závěr, že se osoba dopustila přestupku podle § 103 odst. 1 písm. a) zákona č. 378/2007 Sb., o léčivech, neboť ze třetí země dovezla léčivé přípravky bez povolení podle § 62 odst. 1 nebo § 77 odst. 1 písm. i) uvedeného zákona, nepostačuje, že se sídlo dodavatele (fakturujícího) nachází ve třetí zemi (zde Švýcarsku). Je nutné zkoumat především fyzické přemístění zboží ze třetí země a jeho uvedení na trh členského státu EU. Pokud byly léčivé přípravky do České republiky fyzicky přepraveny z jiného členského státu EU, nelze bez dalšího dokazování ohledně jejich fyzického pohybu tvrdit, že byly dovezeny ze třetí země. II. Povolení k dovozu léčivých přípravků není vyžadováno ani k pořízení léčivých přípravků ze třetí země (zde z Ruska), pokud jsou léčivé přípravky získány v celním režimu tranzitu a ještě v rámci tohoto celního režimu (tj. před jejich uvedením do volného oběhu) jsou dodány jinému subjektu, jenž je následně uvede na trh. V takovém případě se totiž nejedná o dovoz, a tedy ani uvedení léčivých přípravků na trh ve smyslu § 3a odst. 10 zákona č. 378/2007 Sb., o léčivech.

62 Az 5/2023

Jestliže žadatel o udělení mezinárodní ochrany zajištěný v zařízení pro zajištění cizinců požádá o opětovné posouzení důvodů zajištění podle § 46a odst. 10 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, je třeba o jeho žádosti rozhodnout podle § 46a odst. 4 téhož zákona nejpozději do 5 dnů od dne podání žádosti; zároveň mu musí být rozhodnutí v téže lhůtě doručeno.

8 A 36/2021

Správní řízení: pravomoc osoby dočasně pověřené řízením ústředního správního úřadu k rozhodnutí o rozkladu Pravomoc rozhodovat o rozkladu má pouze osoba uvedená v § 152 odst. 2 správního řádu, tedy ministr nebo vedoucí jiného ústředního správního úřadu. Osoba dočasně pověřená řízením ústředního správního úřadu má takovou pravomoc obecně pouze tehdy, pokud jejím dočasným pověřením nebyla obejita pravidla pro řádné obsazení pozice vedoucího ústředního správního úřadu nebo pokud zvláštní zákon s možností dočasného pověření výkonem takové funkce v příslušném rozsahu sám počítá.

51 A 5/2023

I. Koná-li se místní referendum II. V případě souběžného konání místního referenda a voleb (§ 27a odst. 1 zákona č. 22/2004 Sb., o místním referendu) může okrsková volební komise vydat hlasovací a volební lístky a úřední obálky až poté, co budou zjištěny jednak vůle voliče ohledně toho, jakého typu hlasování se chce zúčastnit, a jednak jeho oprávnění v místním referendu a volbách hlasovat, resp. volit. Automatické vydání hlasovacích a volebních lístků a úředních obálek není přípustné. III. Vysloví-li soud v řízení podle § 91a odst. 1 písm. d) s. ř. s. neplatnost hlasování v místním referendu na základě návrhu podaného podle § 58 odst. 1 písm. a) zákona č. 22/2004 Sb., o místním referendu, pro vady, pro které je nutné hlasování v místním referendu opakovat, stanoví den opětovného konání místního referenda o totožné otázce zastupitelstvo obce, a to do 30 dnů od právní moci usnesení soudu.

55 A 16/2022

I. Ředitel věznice není povinen označovat jednotlivé prostory věznice grafickou značkou „Kouření zakázáno“ ve smyslu § 9 odst. 2 zákona č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek. II. Vystavení vězně účinkům pasivního kouření může být nezákonným zásahem pro porušení § 2 odst. 2 zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody. III. Nedůstojné či nefunkční hygienické zařízení ve vězeňské cele může být nezákonným zásahem vůči vězni pro porušení § 2 zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody.

43 A 19/2021

Pokud je v odvolacím řízení změněno závazné stanovisko a následně zrušeno prvostupňové rozhodnutí, stává se změněné závazné stanovisko podkladem nového prvostupňového rozhodnutí. Pokud je poté podáno odvolání, v němž jsou namítány vady (změněného) závazného stanoviska, odvolací orgán již nepostupuje podle § 149 odst. 7 správního řádu, ale zodpovězení odvolacích námitek zajistí v součinnosti s nadřízeným orgánem dotčeného orgánu prostřednictvím doplnění změněného závazného stanoviska.

49 Ad 47/2018

I. Hraniční ukazatel „trvalého pobytu“ v čl. 20 odst. 2 Smlouvy mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o sociálním zabezpečení (č. 228/1993 Sb.) se vztahuje k údaji evidovanému ke dni 31. 12. 1992 v evidenci vedené na základě zákona č. 135/1982 Sb., o hlášení a evidenci pobytu občanů. Žadatel se nemůže úspěšně dovolávat vlastního porušení povinnosti ohlásit skutečný trvalý pobyt k rozhodnému datu s cílem dosáhnout změny nástupnického státu ČSFR odpovědného za doby pojištění získané před 1. 1. 1993. II. Povinné příspěvky za překrývající se doby pojištění zaplacené v členském státě, který by, nebýt výjimky zakotvené v čl. 14c nařízení Rady (ES) č. 1408/71 o uplatňování systémů sociálního zabezpečení na zaměstnané osoby a jejich rodiny pohybující se v rámci Společenství, nebyl příslušný pro zhodnocení dob pojištění v daném období, zhodnotí výlučně tento stát, a to stejně, jako by se jednalo o dobrovolné příspěvky na sociální pojištění, tj. postupem podle čl. 43 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení, aplikovaného per analogiam

59 A 38/2022

I. Složení přípravného výboru podle § 9 zákona č. 22/2004 Sb., o místním referendu, nemusí být po celou dobu jeho činnosti totožné. Jména členů přípravného výboru uvedená na podpisových listinách podle § 11 odst. 1 písm. c) uvedeného zákona nemusí být shodná se jmény členů přípravného výboru, která jsou uvedena na návrhu na konání místního referenda podle § 10 odst. 1 písm. f) téhož zákona. Odlišnost ve jménech členů přípravného výboru na podpisových listinách a na návrhu na konání místního referenda nezpůsobuje nepřípustnost návrhu ani nepoužitelnost shromážděných podpisů. II. Mezi oprávněné osoby podporující návrh přípravného výboru musí být pro účely § 8 odst. 2 zákona č. 22/2004 Sb., o místním referendu, počítány i takové osoby, které se na podpisové listiny podepsaly více než jednou, nejsou-li dány jiné překážky, pro které by musely být takové osoby vyloučeny.

34 Az 36/2022

I. Nesplňuje-li rozhodnutí o zajištění (zde podle § 46a zákona č. 325/1999 Sb., o azylu) podmínky zajištění, soud jej pro nezákonnost zruší i tehdy, pokud žalobce nesplnění těchto podmínek v žalobě nenamítal. II. Je-li k posouzení žádosti cizince o mezinárodní ochranu příslušný jiný členský stát, nelze jej zajistit podle § 46a odst. 1 písm. e) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu. Účelem tohoto důvodu zajištění je totiž možnost realizace navrácení cizince do země původu, nikoli jeho přemístění podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 604/2013.

31 Af 47/2021

Obstará-li komisionář

59 A 15/2021

Souhlas s veřejným užíváním pozemku mohou, vzhledem k důsledku v podobě prakticky trvalého zatížení nemovitosti veřejnoprávním omezením podle § 1132 občanského zákoníku, udělit pouze všichni spoluvlastníci jednomyslně.

64 A 10/2022

Pokud okrsková volební komise umožní hlasovat voliči na neplatný průkaz totožnosti, jedná se sice o porušení § 33 odst. 5 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí, avšak jde-li o oprávněného voliče, který splňuje veškeré požadavky stanovené v § 4 citovaného zákona, a prokáže se, že volební právo skutečně vykonal on osobně, pak takováto nezákonnost sama o sobě nemá vliv na výsledek voleb, jakkoliv těsný by tento výsledek byl.

54 A 78/2022

I. Nezákonným zásahem do svobodné soutěže politických sil dle čl. 22 Listiny základních práv a svobod a do vedení volební kampaně ve smyslu § 30 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí, může být i odnětí a zajištění letáků šířících negativní informace o jednom z kandidátů, třebaže nejsou podepsány žádným z kandidátů či volební stranou, jestliže se k nim v souvislosti se zabavením některý z kandidátů přihlásí. II. Volební kandidáti dotčení negativní předvolební kampaní nejsou až na naprosté výjimky oprávněni bránit v šíření volebních letáků, o nichž se dozví, že se k nim hlásí protikandidáti, ale mají v případě potřeby reagovat vlastní volební agitací.

55 A 35/2022

I. Regulativ v podobě maximálního počtu bytových jednotek v rodinném domě překračuje svojí podrobností rámec pro obsah územního plánu stanovený v § 43 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, a příloze č. 7 vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a o způsobu evidence územně plánovací činnosti. II. Prvky regulačního plánu smí být obsaženy v územním plánu pouze tehdy, jestliže zastupitelstvo obce rozhodlo při rozhodování o pořízení územního plánu či schválení jeho zadání, že územní plán bude obsahovat takové prvky (§ 43 odst. 3 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu). Nesplnění této formální podmínky nelze překlenout.

54 A 58/2022

Odepřít výkon aktivního či pasivního volebního práva ve volbách do zastupitelstev obcí [vyškrtnutím ze seznamu voličů podle § 28 odst. 2 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí, či škrtnutím kandidáta na kandidátní listině podle § 23 odst. 2 téhož zákona] lze jen tehdy, postrádá-li volič (kandidát) k obci, v níž má přihlášen trvalý pobyt, v době voleb jakýkoliv významnější faktický vztah. Skutečnost, že přespává či má domácnost v jiné obci, ještě nevylučuje, že jej k obci, v níž má evidován trvalý pobyt, vážou intenzivní profesní, sociální či kulturní vazby, které vylučují, že by přihlášení trvalého pobytu do této obce bylo aktem zneužití práva.

141 Af 14/2022

Vyrozumění o předpisu úroku z prodlení podle § 251a odst. 3 daňového řádu není rozhodnutím správního orgánu ve smyslu § 65 odst. 1 s. ř. s., a proto je vyloučeno ze soudního přezkumu podle § 70 písm. a) s. ř. s. Vyrozumění o předpisu úroku z prodlení lze přezkoumat na základě žaloby proti rozhodnutí o námitkách podle § 159 daňového řádu podaných proti tomuto vyrozumění.

14 A 99/2020

I. Důvodem pro udělení víza k pobytu za účelem strpění kvůli překážkám ve vycestování podle § 33 odst. 1 písm. a) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, je, že cizinec nemá možnost v jiném státě pobývat dlouhodobě, neboli se usídlit, buď vůbec, nebo aniž by mu reálně hrozila závažná újma. II. Důvodem, který musí pro prodloužení pobytu za účelem strpění trvat (§ 44a odst. 3 ve spojení s § 36 odst. 3 a § 38 odst. 2 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky), je důvod předvídaný § 33 odst. 1 citovaného zákona, tedy například překážka ve vycestování na vůli cizince nezávislá, nikoliv však konkrétní skutkové okolnosti, které tuto překážku představují. Konkrétní skutkové okolnosti se mohou v průběhu času měnit.

63 A 4/2022

Výsledek místního referenda může pro zastupitelstvo obce představovat závazný pokyn pro iniciaci pořízení územního plánu či jeho změny ve smyslu § 6 odst. 5 písm. a) a b) ve spojení s § 44 písm. a) a c) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, případně pro následné schvalování. Takové místní referendum

54 A 12/2022

I. Dojde-li k nikoliv zanedbatelné změně záměru v průběhu navazujícího řízení (zde o dodatečném povolení stavby), k jehož původní podobě již bylo vydáno verifikační závazné stanovisko dle § 9a odst. 6 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění účinném do 31. 12. 2023, je povinen si stavební úřad (či jiný příslušný správní orgán) vyžádat nové verifikační závazné stanovisko k tomu, zda je i po takové změně záměru nadále použitelné původní závazné stanovisko k vlivu záměru na životní prostředí vydané podle § 9a odst. 1 uvedeného zákona. II. Směřuje-li námitka účastníka řízení o dodatečném povolení stavby do problematiky, v níž je závazné stanovisko či jiný akt dotčeného orgánu nahrazen integrovaným povolením [§ 2 písm. g) zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování], stavebnímu úřadu ani správnímu soudu v řízení o žalobě proti dodatečnému povolení stavby nepřísluší se takovou námitkou zabývat věcně. Bylo na účastníkovi řízení, aby se bránil proti řešení dané problematiky v integrovaném povolení samostatnou žalobou proti integrovanému povolení, jímž je nyní již stavební úřad vázán.

15 Ad 7/2020

Souběh nároku na odbytné podle § 72 odst. 2 zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, a nároku na odchodné podle § 115 odst. 1 téhož zákona je možný, neboť jde o dva samostatné, jiný účel naplňující nároky, jejichž kumulaci zákonodárce v citovaném zákoně nevyloučil.

62 Af 18/2020

Je-li „vysvětlením“ zadávací dokumentace postupem podle § 98 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, měněna řada dílčích údajů původně zadavatelem napevno stanovené technické specifikace předmětu plnění, tedy měněna charakteristika předmětu plnění, je třeba postupovat podle § 99 téhož zákona. V situaci, kdy k takovému „vysvětlení“ dochází na samotném konci lhůty pro podání nabídek, je nezbytné přiměřeně prodloužit lhůtu pro podání nabídek ve smyslu § 99 odst. 2 téhož zákona.

55 A 26/2022

Postup při výběru justičních kandidátů (§ 112 až § 115 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů) není výkonem veřejné správy. Při realizaci výběrového řízení vystupuje stát jako budoucí zaměstnavatel, který stanoveným postupem vybírá své budoucí zaměstnance – justiční kandidáty. K přezkumu vyřazení kandidáta z výběrového řízení na pozici justičního kandidáta není dána pravomoc soudů ve správním soudnictví (§ 4 ve spojení s § 2 s. ř. s.).

30 A 148/2020

Povinnost vyžádat si předem závazné stanovisko orgánu státní památkové péče dle § 14 odst. 2 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, platí i pro udržovací práce prováděné v interiéru domu, který se nachází v památkové zóně.

55 A 42/2021

I. Jestliže část stavby neodpovídá kritériím vymezeným v § 79 odst. 2 písm. r) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, nemůže se na stavbu tato výjimka z posouzení stavebním úřadem uplatnit. II. Ačkoli § 79 odst. 2 písm. r) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, pro jiné veřejně přístupné přístřešky nestanoví konkrétní účel, musí jít o přístřešky svým účelem určené k využití veřejností a tato povaha musí být objektivně seznatelná. III. Při posouzení dočasnosti stavby dle § 506 odst. 1 občanského zákoníku není rozhodným hlediskem, zda se jedná o dočasnou stavbu ve smyslu zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu. Je třeba vycházet z kritérií soukromoprávních, a to s ohledem na požadavek publicity zejména z kritérií objektivních, tedy jak se stavba jeví navenek, např. s ohledem na její provedení a stavebně-technickou konstrukci. Není však vyloučena kombinace s kritérii subjektivními, včetně kritéria dočasnosti právního titulu.

59 A 10/2022

Při posouzení překážky konání místního referenda spočívající v totožnosti hlasované otázky dle § 7 písm. h) zákona č. 22/2004 Sb., o místním referendu, je třeba smysl otázky a odpovědi na ni v předchozím, popř. následném místním referendu, posuzovat pohledem běžného hlasujícího občana v kontextu významu přikládaného otázkám v kampani vedené v souvislosti s místními referendy.