Plný text
Rozhodnutí a stanoviska Nejvyššího soudu Zpět na list Nové hledání 11 Tcu 105/2025 citace citace s ECLI Právní věta: Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:16. 12. 2025 Spisová značka:11 Tcu 105/2025 ECLI:ECLI:CZ:NS:2025:11.TCU.105.2025.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Právní styk s cizinou Dotčené předpisy:§ 4a odst. 3 předpisu č. 269/1994 Sb. Kategorie rozhodnutí:E Zveřejněno na webu:20. 1. 2026 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 11 Tcu 105/2025-28 USNESENÍ Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 16. 12. 2025 návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů a evidenci přestupků, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto: Podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů a evidenci přestupků, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občanky České republiky D. B., rozsudkem Okresního soudu v Mnichově, Spolková republika Německo, ze dne 28. 9. 2023, sp. zn. 811 Ls 388 Js 120060/23, který nabyl právní moci dne 6. 10. 2023, hledí jako na odsouzení soudem České republiky. Odůvodnění: 1. Rozsudkem Okresního soudu v Mnichově, Spolková republika Německo, ze dne 28. 9. 2023, sp. zn. 811 Ls 388 Js 120060/23, který nabyl právní moci dne 6. 10. 2023, byla D. B. (dále též jen „odsouzená“) uznána vinnou trestným činem podvodu prováděného zločineckou skupinou za účelem pravidelného výdělku, spáchaným ve stadiu pokusu, a to ve vícečinném souběhu s trestným činem zneužití dokladů totožnosti podle § 263 odst. 1, 2, 3 věta druhá č. 1 odst. 5, § 281 odst. 1, § 22, § 23, § 25 odst. 2 a § 53 německého trestního zákoníku (StGB), za což byla odsouzena k úhrnnému nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání dvou let a jedenácti měsíců. 2. Podle skutkových zjištění Okresního soudu v Mnichově se odsouzená D. B. shora uvedené trestné činnosti majetkového charakteru dopustila v podstatě tím, že: 1) V určitém blíže nezjistitelném okamžiku před 27. 2. 2023 se odsouzená spolčila s dalšími dosud neznámými spolupachateli, aby od té doby organizovaně a na základě rozdělení práce páchali podvody podle modu operandi „šokující telefonát“; podle společné dohody se měly tyto podvody v budoucnu zaměřit na velké množství neznámých osob, přičemž mělo dojít k co největším majetkovým ztrátám těchto poškozených osob, přičemž odsouzená jednala s úmyslem získat si prostřednictvím pokračujícího páchání trestné činnosti zdroj příjmů značného rozsahu a trvání. Obecný průběh podvodu typu „šokující telefonát“ je zpravidla takový, že skupina pachatelů s několika členy (podle dosavadních poznatků vždy tři nebo čtyři pachatelé) pracuje dokonale koordinovaně a je neustále v kontaktu prostřednictvím mobilních telefonů, načež neznámý volající, tzv. „Chytač“, zavolá poškozenému, a vydává se obvykle za policistu nebo za příbuzného a okamžitě oznámí nouzovou situaci, když se většinou jedná o těžkou dopravní nehodu, kterou způsobil sám tento příbuzný; dále je poškozenému sděleno, že je nezbytné zaplatit vysokou částku, jinak budou zahájeny právní kroky nebo bude příbuzný uvězněn. U poškozených pak dochází v důsledku popsané situace ke stavu, který výrazně ztěžuje racionální uvažování a jednání. Tento volající má většinou po boku druhého spolupachatele (tzv. logistika), který je v kontaktu s tzv. výběrčími, kteří jsou připraveni na místě, pokud oběť projeví ochotu zaplatit. Tyto týmy výběrčích se podle zkušeností skládají z nejméně dvou osob, z nichž jedna jde přímo k oběti, aby převzala peníze, a druhá sleduje okolí. Přísné oddělení komunikace mezi volajícím, který kontaktuje poškozené, a logistikem, který koordinuje týmy výběrčích, má zabránit nebo ztížit odhalení souvislostí mezi jednotlivými trestnými činy. Volající a logistik se převážně zdržují v Polsku, při tom jsou pachatelé (výběrčí mezi sebou a s logistikem) v neustálém kontaktu přes mobilní telefony a zanechávají stopy komunikace. Konkrétně se odsouzená prostřednictvím popsaného rozdělení rolí jako výběrčí podílela na jednání, kdy dne 27. 2. 2023 kolem 14:16 hod. byl poškozený B. S., telefonicky kontaktován jemu neznámým mužem, který se vydával za policejního důstojníka „M. H.“. Neznámý volající mu vědomě lhal, že jeho syn měl dopravní nehodu, při které zemřel jeden člověk, načež po poškozeném neznámý volající požadoval 150.000 EUR, jinak bude jeho syn muset být uvězněn. Poškozený však podvod rozpoznal a předstíral, že má doma hotovost ve výši 2.000 EUR, 22 mincí Krüger Rand, 2 mince císaře Willhelma, 1 minci Liberty, 4 zlaté cihly po 100 gramech, 1 zlatou cihlu po 200 gramů a 1 zlatou cihlu o hmotnosti 250 gramů, tedy cennosti odpovídající celkové hodnotě 66.500 EUR. Neznámý volající přitom požádal poškozeného, aby uložil hotovost a cennosti do látkového sáčku a předal jej paní „W.“. Téhož dne kolem 17:40 hod. se odsouzená, vedená svým logistikem, dostavila ke vchodovým dveřím domu poškozeného a představila se jako ohlášená paní „W.“, načež převzala od poškozeného kořist. Odsouzená však byla zadržena ještě před domem poškozeného policisty, kteří byli na místě, přičemž sama za tento čin obdržela přibližně 1.200 EUR. 2) dne 28. 2. 2023 kolem 08:10 hod. byla odsouzená převezena k dalšímu šetření do prostor XY na adrese XY v Mnichově, kde na dotaz hlavního policejního komisaře F. uvedla podle dokladu totožnosti vystaveného na jméno jiné osoby osobní údaje S. A., čímž odsouzená chtěla zamaskovat svoji skutečnou totožnost. 3. Dne 2. 12. 2025 byl Ministerstvem spravedlnosti České republiky podán ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů a evidenci přestupků, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „citovaný zákon“), o tom, že se na výše citované odsouzení rozsudkem Okresního soudu v Mnichově, Spolková republika Německo, ze dne 28. 9. 2023, sp. zn. 811 Ls 388 Js 120060/23, který nabyl právní moci dne 6. 10. 2023, ve vztahu k osobě D. B. hledí jako na odsouzení soudem České republiky. 4. Nejvyšší soud předmětnou věc přezkoumal a shledal, že jsou v daném případě splněny všechny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle § 4a odst. 3 shora citovaného zákona. 5. Předně je třeba konstatovat, že podle § 4a odst. 3 citovaného zákona rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. 6. Současně je namístě připomenout, že s ohledem na znění čl. II bod 18 přechodných ustanovení k zákonu č. 427/2023 Sb. je Nejvyšší soud i po datu 1. 7. 2024 nadále nadán zákonnou pravomocí aplikovat ustanovení § 4a odst. 3 shora citovaného zákona, pokud pravomocné odsouzení občana České publiky soudy jiného členského státu Evropské unie nebo Spojeného království Velké Británie a Severního Irska bylo přede dnem 1. 7. 2024 notifikováno Rejstříku trestů (tzn. zaznamenáno do jeho evidence). 7. Z podaného návrhu, jakož i obsahu připojeného spisového materiálu totiž jednoznačně vyplývá, že D. B. je občankou České republiky, byla odsouzena cizozemským soudem, resp. soudem jiného členského státu Evropské unie, přičemž toto odsouzení bylo notifikováno českému Rejstříku trestů dne 18. 11. 2023 (viz č. l. 15 spisu). Předmětné odsouzení se navíc týká skutků, které vykazují znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky, konkrétně zločinu podvodu podle § 209 odst. 1, odst. 4 písm. a), d) tr. zákoníku [jednání popsané pod bodem 1)] a přečinu poškození cizích práv, spáchaného ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku [jednání popsané pod bodem 2)]. Ze skutkových zjištění německého soudu je totiž zřejmé, že odsouzená v případě jednání popsaného pod bodem 1) sebe a jiného obohatila tím, že uvedla někoho v omyl, daný čin spáchala jako členka organizované skupiny (tj. sdružení nejméně tří trestně odpovědných osob, jejichž vzájemná součinnost na realizaci trestné činnosti vykazuje takovou míru plánovitosti jejího průběhu a tomu odpovídající rozdělení a koordinaci úloh jednotlivých účastníků, že tyto okolnosti zvyšují pravděpodobnost úspěšného provedení trestného činu) a současně jím způsobila značnou škodu [tj. ve smyslu § 138 odst. 1 písm. d) tr. zákoníku škodu dosahující částky nejméně 1.000.000 Kč]. V případě skutku popsaného pod bodem 2) pak její jednání bezprostředně směřovalo ke způsobení vážné újmy na právech jiného tím, uvedla někoho v omyl (konkrétně při svém výslechu na policii se po předložení osobního dokladu vystaveného na jméno jiné osoby vydávala za tuto jinou osobu, aby zakryla svoji skutečnou identitu, a to s plným vědomím, že jsou vůči ní činěny úkony v souvislosti s jejím předchozím zadržením pro podezření ze spáchání závažné majetkové trestné činnosti, čímž ohrozila subjektivní občanská práva jiné osoby, konkrétně dobrou pověst a jméno osoby, za kterou se záměrně nepravdivě při úkonu prováděném před policejním orgánem vydávala). Za daného stavu jsou tedy splněny všechny formální podmínky předpokládané ustanovením § 4a odst. 3 výše citovaného zákona. 8. V posuzované věci však pro rozhodnutí podle § 4a odst. 3 citovaného zákona svědčí i podmínky materiální povahy, když společenská škodlivost trestné činnosti odsouzené je vedle způsobu provedení činu a jeho charakteru současně zvyšována nejen celkovou výší způsobené škody, která výrazným způsobem překročila spodní hranici značné škody ve smyslu § 138 odst. 1 písm. d) tr. zákoníku (která je definována částkou dosahující nejméně 1.000.000 Kč), ale i tím, že svým jednáním souběžně naplnila zákonné znaky skutkových podstat více úmyslných trestných činů. Přehlédnout nelze ani její bohatou trestní minulost, neboť v letech 2003 až 2020 byla na území České republiky celkem pětkrát pravomocně odsouzena, a to zpravidla pro trestnou činnost majetkového charakteru, byť v důsledku zahlazení některých z těchto odsouzení je na ni třeba zčásti hledět tak, jako by nebyla odsouzena. Současně platí, že výše jmenovaná byla v letech 2012 až 2023 celkem ve čtrnácti případech pravomocně odsouzena za další trestnou činnost výhradně majetkového charakteru též na území Spolkové republiky Německo, Nizozemí, Itálie, Francie a Švédska. Z výše uvedeného tak plynou zjevné sklony odsouzené k porušování závazných právních norem v podobě opakovaného delikventního jednání, páchaného navíc na území více států, když ani několik předchozích pravomocných odsouzení, včetně opakovaného výkonu nepodmíněného trestu odnětí svobody, jí nezabránilo ve spáchání dotčeného jednání, které je předmětem tohoto rozhodnutí. 9. Ve vztahu k druhu a výměře uloženého trestu lze současně konstatovat, že odsouzené byla za jednání, jímž byla pravomocně uznána vinnou rozsudkem Okresního soudu v Mnichově, uložena sankce odpovídající právnímu řádu České republiky, konkrétně citelný nepodmíněný trest odnětí svobody ve výměře dvou let a jedenácti měsíců. Za tohoto stavu, zejména s přihlédnutím k povaze a závažnosti trestných činů, jimiž byla uznána vinnou, její trestní minulosti, jakož i druhu a výši pravomocně uloženého trestu, tak lze dospět k jednoznačnému závěru, že v daném případě byly splněny všechny zákonné podmínky pro to, aby se na výše uvedené odsouzení D. B. příslušným soudem Spolkové republiky Německo hledělo jako na odsouzení soudem České republiky. 10. Ze všech shora uvedených důvodů tak Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky ve vztahu k osobě odsouzené zcela vyhověl. Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 16. 12. 2025 JUDr. Tomáš Durdík předseda senátu