Plný text
11 Tcu 6/2026-24
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 5. 2. 2026 o návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů a evidenci přestupků, ve znění pozdějších předpisů, takto:
Podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů a evidenci přestupků, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občanky České republiky M. R., rozsudkem Okresního soudu Pirna, Spolková republika Německo, ze dne 27. 4. 2023, sp. zn. 22 Ls 965 Js 59844/22, hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
Odůvodnění:
1. Ve výroku citovaným cizozemským rozsudkem, který nabyl právní moci dne 27. 4. 2023, byla M. R. (dále jen „odsouzená“) uznána vinnou ze spáchání trestného činu krádeže podle §§ 242 odst. 1, 243 odst. 1, 25 odst. 2, 53 německého trestního zákoníku (dále jen „StGB“). Za uvedený trestný čin byla odsouzena k (nepodmíněnému) trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku a tří měsíců.
2. Podle skutkových zjištění cizozemského soudu se trestného činu dopustila zjednodušeně řečeno tak, že společně s L. S. dne 15. 11. 2022 odcizili z kancelářských prostor firmy poškozeného E. 885 EUR a následně téhož dne odcizili poškozeným T. a L. jízdní kola v hodnotě 6 000 EUR.
3. Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů a evidenci přestupků, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“).
4. Nejvyšší soud předmětnou věc přezkoumal a shledal, že v daném případě jsou splněny všechny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle § 4a odst. 1 zákona.
5. Především je třeba uvést, že Nejvyšší soud s ohledem na čl. II bod 18. přechodných ustanovení zákona č. 427/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, i nadále aplikuje § 4a odst. 3 zákona, ve znění účinném přede dnem 1. 7. 2024, pokud pravomocné odsouzení občana České republiky soudy jiného členského státu Evropské unie nebo Spojeného království Velké Británie a Severního Irska bylo přede dnem 1. 7. 2024 zaznamenáno do evidence Rejstříku trestů. V takovém případě rozhodne na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky, že se na odsouzení občana České republiky hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Ustanovení § 4 odst. 4 zákona se použije obdobně.
6. Z podaného návrhu, jakož i obsahu připojeného spisového materiálu přitom jednoznačně vyplývá, že odsouzená je občankou České republiky, která byla pravomocně odsouzena soudem jiného členského státu Evropské unie. Cizozemské odsouzení bylo zaznamenáno do evidence Rejstříku trestů dne 7. 6. 2023.
7. Oboustranná trestnost činu se zásadně, jestliže je předmětem odsuzujícího cizozemského rozsudku více skutků, posuzuje samostatně ve vztahu ke každému skutku zvlášť. Rozhodné je přitom, jak je na jednotu skutku nazíráno z hlediska tuzemského práva, nikoli jak na tuto kategorii nahlížel cizozemský soud. Ačkoli tedy v řešené věci německý soud jednání odsouzené kvalifikoval jako krádež ve vícečinném souběhu (…in 2 tatmehrheitlichen Fällen…), je pro posouzení oboustranné trestnosti rozhodné, že podle práva českého by obě dílčí jednání odsouzené tvořila jeden jediný pokračující skutek ve smyslu § 116 tr. zákoníku. Takto nahlížený skutek by pak naplňoval všechny znaky přečinu krádeže podle § 205 odst. 2 tr. zákoníku, neboť součet škod způsobených krádežemi by výrazně přesahoval 100 tis. Kč coby hranici větší škody.
8. Konečně v posuzované věci jsou dány i podmínky materiální povahy. Odsouzená totiž svým jednáním porušila zájem na majetku, byl jí uložen trest přesahující výměru 1 roku odnětí svobody, která je dle ustálené judikatury Nejvyššího soudu – viz např. usnesení ze dne 3. 8. 2010, sp. zn. 11 Tcu 57/2010, ze dne 23. 4. 2013, sp. zn. 11 Tcu 19/2013, či ze dne 18. 7. 2018, sp. zn. 11 Tcu 29/2018 – pokládána za mez, u níž závažnost činu a druh trestu ve smyslu § 4a odst. 3 zákona opodstatňuje závěr, že na cizozemské rozhodnutí se hledí jako na odsouzení tuzemským soudem.
9. Z popsaných podstatných důvodů Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti zcela vyhověl.
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 5. 2. 2026
JUDr. Petr Škvain, Ph.D
předseda senátu
Vypracoval: Mgr. Ondřej Vítů