Plný text
11 Tdo 101/2023-6334
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 23. 3. 2023 o dovolání obviněných 1. B. P., nar. XY v XY, Srbská republika, státního příslušníka Srbské republiky, trvale bytem XY, Srbská republika, t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Karviná, 2. J. V., nar. XY v XY, trvale bytem XY, t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Karviná, a 3. I. V., nar. XY v XY, trvale bytem XY, okres Hodonín, t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Mírov, proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 23. 11. 2021, sp. zn. 6 To 56/2021, v trestní věci vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 35 T 4/2019, t a k t o :
Podle § 23 odst. 1 tr. řádu se trestní věc obviněného J. V. vylučuje ze společného řízení vedeného u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 11 Tdo 101/2023 k samostatnému projednání a rozhodnutí.
Odůvodnění:
1. Rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 24. 9. 2020, sp. zn. 35 T 4/2019, byli obviněný B. P. pod body I., III. a IV. a obviněný J. V. pod body I., II., III., a IV. uznáni vinnými pokračujícím zvlášť závažným zločinem nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1, odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. c), odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, dílem dokonaným, dílem nedokonaným ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku k § 283 odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. zákoníku, a dílem nedokonaným ve stadiu přípravy podle § 20 odst. 1 tr. zákoníku k § 283 odst. 1, odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. c), odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, dále oba obvinění pod bodem V. uznáni vinnými zvlášť závažným zločinem zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 odst. 1, odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. a) tr. zákoníku, a pod bodem VI. přečinem porušení práv k ochranné známce a jiným označením podle § 268 odst. 1 tr. zákoníku.
2. Za uvedené jednání byl obviněný B. P. podle § 283 odst. 4 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 1 tr. zákoníku krajským soudem odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání patnácti let, pro jehož výkon byl podle § 56 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku zařazen do věznice se zvýšenou ostrahou. Současně mu byl podle § 80 odst. 1, odst. 2 tr. zákoníku uložen trest vyhoštění z území České republiky na dobu neurčitou a podle § 70 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku trest propadnutí věci v podobě věcí podrobně specifikovaných ve výrokové části předmětného rozhodnutí. Obviněný J. V. pak byl za shora uvedené jednání soudem prvního stupně odsouzen podle § 283 odst. 4 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 1 tr. zákoníku k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání čtrnácti let, pro jehož výkon byl podle § 56 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku zařazen do věznice se zvýšenou ostrahou. Současně mu byl podle § 70 odst. 2 písm. a) a podle § 70 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku uložen trest propadnutí věci v podobě věcí podrobně specifikovaných ve výrokové části předmětného rozhodnutí.
3. Týmž rozsudkem Krajského soudu v Ostravě byl obviněný I. V. pod bodem I. uznán vinným zvlášť závažným zločinem nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1, odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. c) tr. zákoníku. Za to byl podle § 283 odst. 3 tr. zákoníku odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání devíti let, pro jehož výkon byl podle § 56 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku zařazen do věznice se zvýšenou ostrahou.
4. Výše uvedený rozsudek Krajského soudu v Ostravě však právní moci nenabyl, neboť proti němu podali (vyjma dalších spoluobviněných osob) obvinění B. P., J. V. a I. V., stejně jako státní zástupce Vrchního státního zastupitelství v Olomouci, který tak učinil jednak do výroku o vině pod bodem III. v neprospěch obviněných B. P. a J. V. a jednak do výroků o uložených trestech odnětí svobody v neprospěch těchto dvou obviněných (jakož i další spoluobviněné osoby), odvolání. O těchto řádných opravných prostředcích rozhodl Vrchní soud v Olomouci svým rozsudkem ze dne 25. 11. 2021, sp. zn. 6 To 56/2021, a to tak, že podle § 258 odst. 1 písm. b), písm. d), odst. 2 tr. řádu z podnětu odvolání obviněných B. P., J. V. a státního zástupce podaného v neprospěch obviněných B. P. a J. V. částečně zrušil napadený rozsudek soudu prvního stupně, a to ohledně obviněného B. P. ve výroku o vině pod body I. III. a IV. a v celém výroku o trestu a ohledně obviněného J. V. ve výroku o vině pod body I. II., III. a IV. a v celém výroku o trestu. Citovaným rozsudkem Vrchního soudu v Olomouci pak byli za splnění podmínek podle § 259 odst. 3 tr. řádu obviněný B. P. pod body I., III. a IV. a obviněný J. V. pod body I., II., III., a IV. uznáni vinnými zločinem nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1, odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. c) tr. zákoníku, dílem dokonaným, dílem nedokonaným ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 k § 283 odst. 1, odst. 2 písm. a), odst. 4 písm. c) tr. zákoníku a dílem nedokonaným ve stadiu přípravy podle § 20 odst. 1 tr. zákoníku k § 283 odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. zákoníku. Za jednání popsané pod body I., III. a IV. a za sbíhající se trestné činy, pro které byl odsouzen pod body V. a VI. výše uvedeným rozsudkem Krajského soudu v Ostravě, ohledně nichž zůstaly předmětné výroky o vině z rozsudku soudu prvního stupně nezměněny, byl následně obviněný B. P. odvolacím soudem odsouzen podle § 283 odst. 4 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 1 tr. zákoníku k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání patnácti let, pro jehož výkon byl podle § 56 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku zařazen do věznice se zvýšenou ostrahou. Současně byl jmenovanému obviněnému podle § 80 odst. 1, odst. 2 tr. zákoníku uložen trest vyhoštění z území České republiky na dobu neurčitou a podle § 70 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku trest propadnutí věci v podobě věcí podrobně specifikovaných ve výrokové části předmětného rozhodnutí. Za jednání popsané pod body I., II., III. a IV. a za sbíhající se trestné činy, pro které byl odsouzen pod body V. a VI. výše uvedeným rozsudkem Krajského soudu v Ostravě, ohledně nichž zůstaly předmětné výroky rozsudku soudu prvního stupně nezměněny, byl obviněný J. V. odvolacím soudem odsouzen podle § 283 odst. 4 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 1 tr. zákoníku k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání čtrnácti let, pro jehož výkon byl podle § 56 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku zařazen do věznice se zvýšenou ostrahou. Současně byl jmenovanému obviněnému podle § 70 odst. 2 písm. a) a podle § 70 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku uložen trest propadnutí věci v podobě věcí podrobně specifikovaných ve výrokové části předmětného rozhodnutí. Naopak v ostatních výrocích zůstal výše označený rozsudek Krajského soudu v Ostravě nezměněn. Naproti tomu odvolání obviněného I. V. bylo odvolacím soudem podle § 256 tr. řádu jako nedůvodné zamítnuto.
5. Dne 13. 3. 2022 podal obviněný J. V. prostřednictvím svého obhájce Mgr. Ladislava Bárty proti výše citovanému rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 25. 11. 2021, sp. zn. 6 To 56/2021, dovolání, které bylo následně soudem prvního stupně předloženo Nejvyššímu soudu k rozhodnutí, a to společně s podáními učiněnými i dalšími spoluobviněnými osobami, tj. B. P. a I. V. 6. Z obsahu dovolání podaného obviněným J. V. však bylo zjištěno, že Nejvyššímu soudu předložené podání nesplňuje zákonem předpokládané náležitosti obsahu dovolání podle § 265f odst. 1 tr. řádu, zejména uvedení konkrétního návrhu na rozhodnutí dovolacího soudu s odkazem na zákonné ustanovení § 265b odst. 1 písm. a) až m) nebo § 265b odst. 2 tr. řádu, o které se dovolání opírá. Podle § 265f odst. 1 tr. řádu přitom platí, že dovolatel je ve svém podání vždy povinen uvést nejméně jeden ze zákonných dovolacích důvodů předpokládaných v ustanovení § 265b tr. řádu, a to jak jeho výslovnou citací (tj. uvedením jeho konkrétního zákonného znění s odkazem na příslušné ustanovení § 265b tr. řádu), tak kumulativně s tím i uvedením konkrétních skutečností, které jej naplňují (tj. uvedením konkrétních dovolacích námitek, na jejichž existenci je uplatněný dovolací důvod založen). 7. Z obsahu podaného dovolání v nyní předkládané věci je však zřejmé, že na místo jasného vymezení některého z taxativně vymezených důvodů dovolání ve smyslu § 265b odst. 1 nebo odst. 2 tr. řádu předmětné podání obhájce obviněného J. V. obsahuje toliko odkaz na napadené rozhodnutí odvolacího soudu, tj. na rozsudek Vrchního soudu v Olomouci ze dne 25. 11. 2021, sp. zn. 6 To 56/2021, jakož i stručnou rekapitulaci jeho výrokové části. Podle § 265h odst. 1 tr. řádu je přitom povinností předsedy senátu soudu prvního stupně podané dovolání vždy přezkoumat z hlediska jeho obsahu, tedy zda jsou v něm obsaženy všechny náležitosti vyžadované ustanovením § 265f odst. 1 tr. řádu, tzn. mimo jiné i uvedení konkrétního návrhu na rozhodnutí dovolacího soudu s odkazem na zákonné ustanovení § 265b odst. 1 písm. a) až m) nebo § 265b odst. 2 tr. řádu, o které obviněný podané dovolání opírá. V případě zjištěných nedostatků je pak předseda senátu soudu prvního stupně povinen (obligatorně) vyzvat dovolatele, jehož dovolání trpí zjištěnými vadami, aby je odstranil, a to v zákonné procesní lhůtě dvou týdnů (která je současně lhůtou prekluzivní) s tím, že označí počátek běhu této lhůty a zároveň dovolatele upozorní na důsledky neodstranění ve výzvě specifikovaných vad dovolání v této stanovené lhůtě. K tomuto lze v podrobnostech odkázat mimo jiné na rozhodnutí Nejvyššího soudu uveřejněné pod č. 21/2009 Sb. rozh. tr., jakož i na rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 134/03 a sp. zn. II. ÚS 473/05.
8. Za tohoto stavu, kdy ze strany předsedy senátu soudu prvního stupně nebyla obviněnému J. V., resp. jeho obhájci, i přes zjištěné nedostatky jím podaného dovolání řádně zaslána výzva k jejich odstranění ve smyslu § 265h odst. 1 tr. řádu, je třeba předložení podaného dovolání ve vztahu k osobě jmenovaného obviněného považovat za ryze předčasné, neboť nejprve je třeba řádně realizovat zákonem požadované úkony ze strany soudu prvního stupně, k čemuž však v dané trestní věci doposud nedošlo. Teprve po řádném zaslání výzvy k odstranění zjištěných vad podaného dovolání obhájci obviněného a uplynutí dvoutýdenní prekluzivní lhůty lze podané dovolání obviněného J. V. předložit Nejvyššímu soudu k řádnému projednání a rozhodnutí ve smyslu § 265h odst. 2 tr. řádu. 9. S ohledem na výše uvedené tak Nejvyšší soud dospěl k závěru, že v dané věci nejsou, na rozdíl od podání učiněných osobami spoluobviněných B. P. a I. V., v současné době splněny zákonné podmínky k řádnému projednání dovolání podaného obviněným J. V. prostřednictvím jeho obhájce Mgr. Ladislava Bárty. 10. Podle § 23 odst. 1 tr. řádu lze k urychlení řízení nebo z jiných důležitých důvodů řízení o některém z trestných činů nebo proti některému z obviněných vyloučit ze společného řízení. 11. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem tak byly Nejvyšším soudem shledány všechny zákonné podmínky uvedené v ustanovení § 23 odst. 1 tr. řádu pro vyloučení trestní věci obviněného J. V. ze společného řízení vedeného u tohoto soudu pod sp. zn. 11 Tdo 101/2023 (t. j. ve vztahu k osobám spoluobviněných B. P. a I. V.) k samostatnému projednání a rozhodnutí.
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.
V Brně dne 23. 3. 2023
JUDr. Tomáš Durdík předseda senátu