Usnesení

20 Cdo 268/2025

Soud: Nejvyšší soudDatum rozhodnutí: 2025-04-09ECLI:CZ:NS:2025:20.CDO.268.2025.1
Další údaje
Předmět řízení: Přípustnost dovolání

Plný text

Rozhodnutí a stanoviska Nejvyššího soudu Zpět na list Nové hledání 20 Cdo 268/2025 citace citace s ECLI Právní věta: Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:9. 4. 2025 Spisová značka:20 Cdo 268/2025 ECLI:ECLI:CZ:NS:2025:20.CDO.268.2025.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Přípustnost dovolání Dotčené předpisy:§ 238 odst. 1 písm. c) o. s. ř. Kategorie rozhodnutí:E Zveřejněno na webu:14. 5. 2025 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 20 Cdo 268/2025-133 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Aleše Zezuly a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a JUDr. Zbyňka Poledny v exekuční věci oprávněné SOLID ENERGY, k. s., se sídlem v Břeclavi, Sady 28. října 592/15, identifikační číslo osoby 06168167, zastoupené Mgr. Filipem Lederem, advokátem se sídlem v Praze, Opletalova 1284/37, sídlem pro doručování v Brně, Dominikánské nám. 656/2, proti povinné J. N., pro 34 096,50 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Hodoníně pod sp. zn. 43 EXE 61/2017, o dovolání oprávněné proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 16. července 2024, č. j. 20 Co 303/2024-108, takto: Dovolání se odmítá. Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o. s. ř.): 1/ Ve shora označené věci Krajský soud v Brně (dále „odvolací soud“) usnesením ze dne 16. 7. 2024, č. j. 20 Co 303/2024-108, potvrdil usnesení Okresního soudu v Hodoníně (dále „soud prvního stupně“) ze dne 20. 3. 2024, č. j. 43 EXE 61/2017-89, jímž soud prvního stupně částečně zastavil exekuci v rozsahu úroků z prodlení (ve výroku rozhodnutí specifikovaných) jdoucích z exekučně vymáhané pohledávky ve výši 34 096,50 Kč, která byla oprávněné přiznána vykonatelným elektronickým platebním rozkazem soudu prvního stupně ze dne 2. 12. 2015, č. j. EPR 184468/2015-7; pro pohledávku ve výši 34 096,50 Kč s příslušenstvím byla exekuce nařízena a vedena. 2/ Usnesení odvolacího soudu napadla oprávněná dovoláním, o němž Nejvyšší soud bez jednání (§ 243a odst. 1 věta první o. s. ř.) rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 30. 9. 2017 - dále jen „o. s. ř.“ (srov. čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony). 3) Podle § 238 odst. 1 písm. c) o. s. ř. není dovolání podle § 237 o. s. ř. přípustné proti rozsudkům a usnesením vydaným v řízeních, jejichž předmětem bylo v době vydání rozhodnutí obsahujícího napadený výrok peněžité plnění nepřevyšující 50 000 Kč, včetně řízení o výkon rozhodnutí a exekučního řízení, ledaže jde o vztahy ze spotřebitelských smluv a pracovněprávní vztahy; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží. 4) Jestliže jednoznačná dikce citovaného ustanovení s účinností od 30. 9. 2017 zapovídá přípustnost dovolání proti rozhodnutím vydaným v exekučním řízení, jehož předmět nepřevyšuje 50 000 Kč, přičemž v posuzované věci je rozhodnou vymáhaná pohledávka oprávněné ve výši 34 096,50 Kč, k jejímuž příslušenství (zde úrokům z prodlení bez ohledu na jejich kapitalizaci) se u zkoumané nepřípustnosti dovolání nepřihlíží, Nejvyšší soud dovolání oprávněné společnosti odmítl (§ 243c odst. 1 o. s. ř.) se zřetelem k tomu, že vztah účastnic nevychází ze spotřebitelské smlouvy a nemá ani pracovněprávní základ. 5/ Na svém podnikatelském (nikoli spotřebitelském) vztahu se ostatně dovolatelka i povinná shodují (a nerozporují tak zjištění soudů obou stupňů), jestliže sama oprávněná v dovolání zdůraznila, že její pohledávka „vznikla z titulu neuhrazeného podnikatelského nájmu za užívání nebytových prostor (prodejny) k výdělečné podnikatelské činnosti povinné dlužnice“ a že „obě účastnice vystupují jako kvalifikovaní profesionálové a nikoli jako chránění spotřebitelé“; povinná k tomu ve vyjádření k dovolání ze dne 16. 1. 2025 souhlasně poznamenala, že spor účastnic byl veden ohledně dlužného nájemného „dle smlouvy o nájmu prostor sloužících podnikání“. 6/ Přípustnost dovolání nemůže založit ani nesprávné poučení odvolacího soudu (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. června 2002, sp. zn. 29 Odo 425/2002, uveřejněné pod číslem 51/2003 Sb. rozh. obč., nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. ledna 2003, sp. zn. 29 Odo 937/2002). 7/ O náhradě nákladů dovolacího řízení bude rozhodováno ve zvláštním režimu (viz § 87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti /exekuční řád/ a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů). Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 9. 4. 2025 JUDr. Aleš Zezula předseda senátu

Tento web používá cookies pro zajištění správné funkčnosti, analýzu návštěvnosti a personalizaci obsahu. Více informací