Plný text
20 Cdo 467/2025-182
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a soudců JUDr. Zbyňka Poledny a JUDr. Aleše Zezuly ve věci dědického řízení po zůstaviteli M. B., zemřelém, za účasti a) M. J., b) Fakultní nemocnice v Motole, se sídlem [adresa] identifikační číslo osoby [IČO], c) Nadace Partnerství (v mezinárodním styku „Czech Environmental Partnership Foundation – CEPF“), se sídlem [adresa] identifikační číslo osoby [IČO], d) M. M., a e) J. S., o žalobě pro zmatečnost podané účastníkem e) proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 12. 3. 2021, č. j. 29 Co 189/2019-15, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 29 Co 189/2019, o dovolání účastníka e) proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 9. 8. 2024, č. j. 5 Co 70/2024-156, takto:
Dovolání se odmítá.
Odůvodnění:
1. Vrchní soud v Praze (dále též „odvolací soud“) v záhlaví označeným rozhodnutím odmítl odvolání účastníka e) J. S. proti usnesení ze dne 27. 3. 2024, č. j. 29 Co 189/2019-131, kterým Městský soud v Praze rozhodl, že řízení vedená u tohoto soudu pod sp. zn. 29 Co 189/2019 a sp. zn. 28 Co 78/2009 se nespojují ke společnému řízení.
2. Usnesení odvolacího soudu napadl účastník e) dovoláním.
3. Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. část první čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb.), dále též jen „o. s. ř.“.
4. Dovolání není přípustné, neboť směřuje proti usnesení, proti kterému je přípustná žaloba pro zmatečnost podle § 229 odst. 4 o. s. ř. [srov. § 238 odst. 1 písm. e) o. s. ř.].
5. Nejvyšší soud proto dovolání podle § 243c odst. 1 o. s. ř. odmítl, aniž se zabýval nedostatkem povinného zastoupení dovolatele v dovolacím řízení [§ 241b odst. 2 část věty za středníkem o. s. ř.].
6. Vzhledem k ustanovení § 11a zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, není překážkou odmítnutí dovolání nepřípustného podle § 238 o. s. ř. okolnost, že soud prvního stupně nerozhodl o žádosti dovolatele o osvobození od soudních poplatků pro dovolací řízení. I kdyby totiž bylo osvobození dovolateli rozhodnutím podle § 138 o. s. ř. přiznáno, vzhledem k nepřípustnosti dovolání podle § 238 o. s. ř. by to nemělo na povinnost dovolatele zaplatit soudní poplatek za dovolání žádný vliv [srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 7. 2021, sp. zn. 25 Cdo 1697/2021 (uveřejněné pod číslem 73/2023 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek)].
7. Nejvyšší soud nerozhodoval o nákladech dovolacího řízení, neboť dovoláním napadené rozhodnutí odvolacího soudu není rozhodnutím, jímž se řízení končí, a řízení nebylo již dříve skončeno [srov. usnesení Nejvyššího soudu z 23. 7. 2002, sp. zn. 20 Cdo 970/2001 (uveřejněné pod číslem 48/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek)].
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 16. 6. 2025
JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph.D. předsedkyně senátu