Plný text
Rozhodnutí a stanoviska Nejvyššího soudu Zpět na list Nové hledání 20 Cdo 674/2025 citace citace s ECLI Právní věta: Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:8. 4. 2025 Spisová značka:20 Cdo 674/2025 ECLI:ECLI:CZ:NS:2025:20.CDO.674.2025.2 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Odklad právní moci Dotčené předpisy:§ 243 odst. b o. s. ř. Kategorie rozhodnutí:E Zveřejněno na webu:20. 2. 2026 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 20 Cdo 674/2025-2423 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Aleše Zezuly a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a JUDr. Zbyňka Poledny v právní věci žalobkyně První brněnská strojírna Velká Bíteš, a. s., se sídlem ve Velké Bíteši, Vlkovská 279, identifikační číslo osoby 00176109, zastoupené Mgr. Jiřím Černým, advokátem se sídlem v Praze 1, Karlovo náměstí 671/24, proti žalovaným 1) BESTER GENERACION UK LIMITED, se sídlem 2 Old Brompton Road, Suite 151, London, United Kingdom, SW7 3DQ, Spojené království Velké Británie a Severního Irska, registrační číslo (Company number) 08409842, a 2) BESTER GENERACIÓN S. L., se sídlem Calle Boabdil 4, Edificio Vega 6 (Parque Empresarial Vega del Rey), Camas, Sevilla, Španělské království, registrační číslo SE-83.389, oběma zastoupeným Mgr. Lukášem Nývltem, advokátem se sídlem v Praze 1, Na Příkopě 583/15, o odepření uznání cizozemského rozhodnutí, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 3. prosince 2024, č. j. 20 Co 50/2024-2369, takto: Právní moc rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 3. prosince 2024, č. j. 20 Co 50/2024-2369, se odkládá do právní moci rozhodnutí o dovolání žalobkyně podanému proti tomuto rozsudku. Odůvodnění: 1/ Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou (dále „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 4. 10. 2023, č. j. 7 C 78/2020-2205, zamítl žalobu, podle které by mělo být vysloveno, že rozsudek („judgment“) vydaný The High Court of Justice Business and Property Courts of England and Wales (QBD) Technology and Construction Court ve sporu mezi žalobkyní a žalovanou 1) dne 7. února 2020, sp. zn. HT-2017-000330, a příkaz („order“) téhož soudu vydaný pod toutéž sp. zn. dne 27. února 2020 se podle ustanovení čl. 45 odst. 1 písm. a) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, v České republice neuznává, (výrok I), zamítl žalobu, podle které by mělo být vysloveno, že výkon rozsudku („judgment“) vydaného The High Court of Justice Business and Property Courts of England and Wales (QBD) Technology and Construction Court ve sporu mezi žalobkyní a žalovanou 1) dne 7. února 2020, sp. zn. HT-2017-000330, a příkazu („order“) téhož soudu vydaného pod toutéž sp. zn. dne 27. února 2020 je podle ustanovení čl. 46 ve spojení s ustanovením čl. 45 odst. 1 písm. a) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, v České republice odepřen (výrok II), a uložil žalobkyni povinnost zaplatit žalovaným k rukám jejich právního zástupce do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na náhradě nákladů řízení částku 108 134,73 Kč (výrok III.). 2/ Krajský soud v Brně (dále „odvolací soud“) rozsudkem ze dne 3. 12. 2024, č. j. 20 Co 50/2024-2369, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil ve výrocích I a II (výrok I), změnil jej ve výroku III tak, že žalovaným se náhrada nákladů řízení nepřiznává (výrok II), a rozhodl, že žalovaným se náhrada nákladů řízení před odvolacím soudem nepřiznává (výrok III). 3/ Proti rozhodnutí odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, v němž současně navrhla, aby dovolací soud odložil právní moc napadeného rozsudku, neboť žalobkyně je závažně ohrožena ve svých právech. Žalobkyně uvedla, že žalovaná 1) již podala vůči dovolatelce jako povinné návrh na nařízení exekuce, kterým se domáhá výkonu rozhodnutí britského soudu, a exekuční soud v této věci pověřil vedením exekuce soudního exekutora Mgr. Davida Vybírala, Exekutorský úřad Praha 6 (exekuční řízení je vedeno u Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou pod sp. zn. 7 EXE 4/2023, resp. soudním exekutorem pod sp. zn. 148 EX 259/23). Žalobkyně jako povinná navrhla zastavení exekuce a následně přerušení řízení o návrhu na zastavení exekuce a exekuční soud řízení o návrhu na zastavení exekuce přerušil až do právní moci rozhodnutí o návrhu žalobkyně na odepření uznání a výkonu exekučního titulu (rozsudku a příkazu britského soudu). Jelikož dovoláním napadeným rozsudkem byl pravomocně zamítnut návrh žalobkyně na odepření uznání rozhodnutí britského soudu, exekuční soud návrh žalobkyně na zastavení exekuce zamítl (usnesením ze dne 17. 1. 2025, č. j. 7 EXE 4/2023-115) a žalobkyně proti tomuto usnesení podala odvolání. I když řízení o návrhu na zastavení exekuce není pravomocně skončeno, odvolací soud může potvrdit usnesení o zamítnutí návrhu na zastavení exekuce a hrozí, že soudní exekutor poté ihned uvolní částku složenou jako jistotu žalované 1) do Velké Británie. Žalobkyně by v důsledku toho ztratila jakoukoli možnost vymoci zpět exekvovanou částku, a to i kdyby dovolací soud shledal současné dovolání důvodným a soudy nakonec vyhověly návrhu na odepření uznání rozhodnutí britského soudu. Exekuce případně provedená před pravomocným rozhodnutím v řízení o odepření uznání a výkonu cizozemského exekučního titulu by tak zcela zmařila celé toto řízení a obecně popřela smysl celé právní úpravy řízení o odepření uznání a výkonu cizozemského soudního rozhodnutí. 4/ Nejvyšší soud o návrhu žalobkyně rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 2. 2019, dále jen „o. s. ř.“. 5/ V souladu s § 243 písm. b) o. s. ř. může dovolací soud před rozhodnutím o dovolání i bez návrhu odložit právní moc napadeného rozhodnutí, je-li dovolatel závažně ohrožen ve svých právech a nedotkne-li se odklad právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení. 6/ Nejvyšší soud, aniž by předjímal výsledek dovolacího řízení, dospěl k závěru, že v posuzovaném případě jsou splněny podmínky pro odklad právní moci rozhodnutí odvolacího soudu, jehož právní moc proto odložil do právní moci rozhodnutí o dovolání. Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 8. 4. 2025 JUDr. Aleš Zezula předseda senátu