Plný text
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a soudců JUDr. Zbyňka Poledny a JUDr. Aleše Zezuly o návrhu na uznání cizího rozhodnutí podaném navrhovatelkou I. I., rozenou S., zastoupenou I. S., bytem jako navrhovatelka, takto:
Rozsudek 1. rodinného soudu v Ankaře, Turecká republika (Ankara 1. Aile Mahkemesi), vydaný dne 8. 5. 2012 pod č. 2012/649, jímž bylo rozvedeno manželství, které uzavřela navrhovatelka a C. I. dne 25. 7. 2011 před oddávajícím orgánem v Etimesgut, Turecko, a které je též zapsáno v knize manželství matričního úřadu Úřadu městské části města Brna, Brno-střed, okres Brno-město, ve svazku ZM/V/30, roč. 2011, strana 8, poř. č. 423,
se uznává,
pokud jde o vyslovení rozvodu manželství, na území České republiky.
O d ů v o d n ě n í :
1. rodinný soud v Ankaře, Turecká republika (Ankara 1. Aile Mahkemesi), vydal dne 8. 5. 2012 pod č. 2012/649 rozsudek, jímž bylo rozvedeno manželství, které uzavřela navrhovatelka a C. I. Manželství bylo uzavřeno dne 25. 7. 2011 před oddávajícím orgánem v Etimesgut, Turecko. Podle předložených listin se z manželství nenarodily žádné děti.
Navrhovatelka doložila Nejvyššímu soudu existenci státního občanství České republiky ke dni rozvodu, příslušný oddací list i úředně ověřenou kopii rozsudku o rozvodu manželství s apostilou a úředním překladem do českého jazyka.
Nejvyšší soud konstatuje, že z předložených listin nic nenasvědčuje tomu, že by rozvodový rozsudek byl v rozporu s § 755 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Rovněž nic nenasvědčuje tomu, že by skutkový základ byl cizím soudem zjištěn způsobem nevyhovujícím v podstatě příslušným ustanovením právního řádu České republiky (§ 51 odst. 3 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, ve znění pozdějších předpisů, dále též jen „ZMPS“). Uznání předloženého rozsudku nebrání ani žádná z překážek uvedených v § 15 ZMPS. Právní zájem na uznání rozvodového rozhodnutí je zřejmý.
Ve smyslu ustanovení § 51 odst. 1, 2 ZMPS byl návrh na uznání cizího rozhodnutí podán účastníkem řízení a bylo též zjištěno, že navrhovatelka měla v době vydání rozhodnutí o rozvodu státní občanství České republiky. V dané věci nejde ani o případ, jaký má na zřeteli ustanovení § 52 zákona ZMPS.
Protože pravomocné cizí rozhodnutí, jehož uznání se navrhovatelka domáhá, vyhovuje podmínkám, které pro uznání cizích rozhodnutí ve věcech manželských stanoví zákon, bylo návrhu vyhověno. Nejvyšší státní zastupitelství ke vstupu do tohoto řízení neshledalo důvod.
Náklady řízení platí navrhovatelka (§ 140 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů).
Poučení: Proti tomuto rozsudku není opravný prostředek přípustný.
Tento rozsudek nabývá právní moci doručením.
V Brně dne 9. 3. 2026
JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph.D.
předsedkyně senátu