Plný text
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Zbyňka Poledny a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a JUDr. Aleše Zezuly v exekuční věci oprávněného M. K., zastoupeného obecnou zmocněnkyní Jaroslavou Gajdoštíkovou, proti povinnému F. K., pro výživné, vedené u Okresního soudu v Břeclavi pod sp. zn. 53 EXE 2079/2024, o určení místní příslušnosti soudu, takto:
Věc, vedenou u Okresního soudu v Břeclavi pod sp. zn. 53 EXE 2079/2024, projedná a rozhodne Okresní soud v Břeclavi.
O d ů v o d n ě n í:
Okresnímu soudu v Břeclavi byla dne 20. září 2024 doručena žádost o pověření soudního exekutora JUDr. Lukáše Jíchy, Exekutorský úřad Přerov, vedením exekuce podle rozsudku Okresního soudu v Břeclavi ze dne 28. dubna 2016, č. j. 0 P 119/2008-217, 13 P a Nc 35/2016, jenž nabyl právní moci dne 7. června 2016, ve spojení s opravným usnesením Okresního soudu v Břeclavi ze dne 28. dubna 2016, č. j. 0 P 119/2008-219, a rozsudku Okresního soudu v Břeclavi ze dne 7. března 2023, č. j. 0 P 119/2008-328, 13 P a Nc 310/2022, jenž nabyl právní moci dne 27. dubna 2023, k vymožení pohledávky oprávněného ve výši 583 647 Kč a nákladů řízení.
Okresní soud v Břeclavi usnesením ze dne 7. listopadu 2024, č. j. 53 EXE 2079/2024-23, vyslovil svou místní nepříslušnost a předložil věc Nejvyššímu soudu k určení příslušného soudu (ve shodě s ustanovením § 11 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů - dále též jen „o. s. ř.“). V exekučním návrhu oprávněného a stejně tak v žádosti soudního exekutora je uvedena adresa povinného XY. Lustrací v Integrovaném systému základních registrů však Okresní soud v Břeclavi zjistil, že povinný má ke dni 18. února 2013 ukončen trvalý pobyt na území České republiky, přičemž z úřední činnosti je soudu známo, že místem pobytu povinného je XY.
Podle § 11 odst. 3 o. s. ř. jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.
Podle § 105 odst. 2 o. s. ř. vysloví-li soud, že není příslušný, postoupí věc po právní moci tohoto usnesení příslušnému soudu nebo ji za podmínek § 11 odst. 3 předloží Nejvyššímu soudu.
Nejvyšší soud v usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia ze dne 12. listopadu 2014, sp. zn. 31 Nd 316/2013 (uveřejněném pod číslem 11/2015 Sb. rozh. obč.), vyslovil právní názor, že je-li Nejvyšší soud žádán o určení místně příslušného soudu podle § 11 odst. 3 o. s. ř., Nejvyšší soud určí místně příslušný soud, aniž zkoumá (aniž je oprávněn zkoumat), zda je dána pravomoc českých soudů k projednání a rozhodnutí věci.
Na základě uvedeného rozhodnutí a své další rozhodovací praxe Nejvyšší soud za vylíčeného stavu se zřetelem (především) k zásadě hospodárnosti řízení rozhodl tak, že věc projedná a rozhodne Okresní soud v Břeclavi, u něhož byl podán návrh na nařízení exekuce a který již ve věci provedl prvotní úkony (ohledně hledisek „hospodárnosti“ srov. např. usnesení velkého senátu Nejvyššího soudu ze dne 12. září 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012, uveřejněné pod číslem 4/2013 Sb. rozh. obč. - dále „R 4/2013“).
Tím není předurčeno, že exekuci na území České republiky bude také možné reálně provést; připomíná se, že v této fázi exekučního řízení a pro jeho potřeby se „majetek povinného“, ať už coby relevantní faktor pro založení místní příslušnosti soudu nebo jakožto postižitelný předmět exekuce, nezjišťuje (viz R 4/2013, dále rovněž např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. září 2016, sp. zn. 20 Nd 317/2016).
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek
V Brně dne 8. 4. 2025
JUDr. Zbyněk Poledna
předseda senátu