Plný text
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zbyňka Poledny a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a JUDr. Aleše Zezuly v exekuční věci oprávněné JIVA GROUP s. r. o., zahraniční osoby registrované pod č. 46016732, se sídlem Miletičova č. 72, Bratislava, Slovenská republika, zastoupené JUDr. Pavlem Kormanem, advokátem se sídlem v Praze 1, Olivova č. 2096/4, proti povinné Slovenské republice- Daňovému úřadu Bratislava, se sídlem Ševčenkova ulica č. 32, Bratislava, Slovenská republika, o prohlášení vykonatelnosti cizozemského exekučního titulu, vedené u Okresního soudu v Hodoníně pod sp. zn. 51 EXE 449/2023, o dovolání oprávněné proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 9. ledna 2025, č. j. 20 Co 792/2024-396, takto:
Návrh na odklad právní moci a vykonatelnosti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 9. ledna 2025, č. j. 20 Co 792/2024-396, se zamítá.
Odůvodnění:
Okresní soud v Hodoníně usnesením ze dne 7. prosince 2023, č. j. 51 EXE 449/2023-67, prohlásil platobný rozkaz Okresného súdu Bratislava V ze dne 25. září 2023, sp. zn. 26 Rob/231/2013 (dále též jen „exekuční titul“), za vykonatelný na území České republiky.
K odvolání povinné Krajský soud v Brně usnesením ze dne 9. ledna 2025, č. j. 20 Co 792/2024-396, změnil usnesení soudu I. stupně tak, že zamítl návrh oprávněného na prohlášení exekučního titulu za vykonatelný na území České republiky (výrok I.) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok II.).
Oprávněná podala proti usnesení odvolacího soudu dovolání a navrhla odklad právní moci a vykonatelnosti napadeného rozsudku.
Nejvyšší soud o návrhu rozhodl podle občanského soudního řádu ve znění účinném od 1. února 2019 (dále jen „o. s. ř.“), tak, že návrh není opodstatněný.
Podle § 243 písm. a) o. s. ř. před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit právní moc a vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma.
Podle § 243 písm. b) o. s. ř. před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit právní moc napadeného rozhodnutí, je-li dovolatel vážně ohrožen na svých právech a nedotkne-li se odklad právních poměrů jiné osoby než účastníka.
Dovolatelka odůvodnila návrh na odklad vykonatelnosti a právní moci napadeného usnesení tím, že se jedná o (pro ni) zcela zásadní záležitost a hrozí, že bude vyvolán právní stav, kdy od vydání exekučního titulu uplyne více než 10 let a titul nebude uznán, „pročež oprávněný patrně nebude sto svým věřitelům dále deklarovat svoji bonitu“.
Dovolatelka v první řadě přehlédla, že rozhodnutí o zamítnutí návrhu na prohlášení cizího rozhodnutí za vykonatelné na území České republiky není rozhodnutím, které lze vykonat, proto nelze odložit jeho vykonatelnost podle § 243 písm. a) o. s. ř. (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. srpna 2023, sp. zn. 29 Cdo 2222/2023).
Nejvyšší soud dále neshledal důvod pro odklad právní moci napadeného rozhodnutí, neboť z okolností uváděných oprávněnou nevyplývá, že by byla závažně ohrožena ve svých právech. Takovou skutečnost nepředstavuje okolnost, že se oprávněná obává potenciální ztráty své bonity. Vzhledem k tomu, že takové důvody se nepodávají ani z dalšího obsahu spisu, nelze návrh na odklad právní moci rozhodnutí odvolacího soudu shledat opodstatněným.
Nejvyšší soud proto návrh oprávněné na odklad vykonatelnosti a právní moci napadeného usnesení zamítl.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 1. 7. 2025
JUDr. Zbyněk Poledna
předseda senátu