Plný text
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Marka Cigánka a soudců JUDr. Jiřího Doležílka a Mgr. Miroslava Hromady, Ph.D., v právní věci zástavní věřitelky MONETA Money Bank, a. s. se sídlem v Praze 4, Vyskočilova č. 1442/1b, IČO 25672720, zastoupené JUDr. Ing. Adamem Černým, LL.M., advokátem se sídlem v Praze, Dřevná č. 382/2, a zástavních dlužníků 1) P. E., a 2) K. E, obou zastoupených Mgr. Pavlem Kosařem, advokátem se sídlem v Praze, Francouzská č. 299/98, o soudní prodej zástavy, vedené u Okresního soudu v Jihlavě pod sp. zn. 8 C 189/2024, o dovolání zástavní věřitelky proti usnesení Krajského soudu v Brně – pobočky v Jihlavě ze dne 4. listopadu 2025, č. j. 54 Co 258/2025-134, takto:
Usnesení krajského soudu se mění tak, že usnesení Okresního soudu v Jihlavě ze dne 11. srpna 2025, č. j. 8 C 189/2024-106, se potvrzuje.
Odůvodnění:
1. Okresní soud v Jihlavě usnesením ze dne 11. 8. 2025, č. j. 8 C 189/2024-106, „k uspokojení pohledávky zástavní věřitelky vzniklé ze smlouvy o hypotečním úvěru reg. č. XY uzavřené dne 12. 4. 2022 s M. E., a J. V., jako dlužníky ve výši 14 414 993,60 Kč, s úrokem ve výši 145 493,59 Kč, s úrokem ve výši 3,99 % ročně z částky 14 560 487,19 Kč od 25. 9. 2024 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 2 039,63 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 14 414 993,60 Kč od 25. 9. 2024 do zaplacení a s poplatkem ve výši 900 Kč“ nařídil soudní prodej zástavy ve vlastnictví zástavních dlužníků, a to „bytové jednotky č. XY vymezené v budově č. p. XY postavené na pozemku p. č. XY zapsané na listu vlastnictví č. XY s příslušným spoluvlastnickým podílem na společných částech budovy č. p. XY a pozemku p. č. XY o velikosti XY zapsaným na listu vlastnictví č. XY v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Vysočinu, Katastrální pracoviště XY, pro katastrální území XY a obec XY“. Dovodil, že zástavní věřitelka poskytla obligačním dlužníkům M. E. a J. V. hypoteční úvěr ve výši 15 000 000 Kč na výstavbu nemovitých věcí, kteří se zavázali úvěr splatit a hradit úrok ve výši 3,99 % ročně a poplatky, úrok byl sjednán na dobu třiceti let. Úvěr byl zajištěn zástavním právem k několika nemovitostem, mimo jiné i k bytové jednotce č. XY v k. ú. XY. Z důvodu porušení povinností dlužníků zástavní věřitelka celý úvěr zesplatnila, oznámení bylo doručeno zástavním dlužníkům i obligačním dlužníkům. Uzavřel, že zástavní věřitelka doložila existenci zajištěné pohledávky, zástavního práva k zástavě a kdo je zástavním dlužníkem.
2. K odvolání zástavních dlužníků Krajský soud v Brně – pobočka v Jihlavě usnesením ze dne 4. 11. 2025, č. j. 54 Co 258/2025-134, usnesení soudu prvního stupně změnil tak, že se nařizuje soudní prodej zástavy „k uspokojení pohledávky zástavní věřitelky vzniklé ze smlouvy o hypotečním úvěru reg. č. XY uzavřené dne 12. 4. 2022 s M. E., a J. V., (jako dlužníky), ve výši 14 414 993,60 Kč, s úrokem ve výši 145 493,59 Kč, s úrokem ve výši 3,99 % ročně z částky 14 560 487,19 Kč od 25. 9. 2024 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 2 039,63 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 14 414 993,60 Kč od 25. 9. 2024 do zaplacení a s poplatkem ve výši 900 Kč, nejvýše však do celkové výše pohledávky včetně příslušenství 15 000 000 Kč“, ve vlastnictví zástavních dlužníků, a to bytové jednotky č. XY vymezené v budově č. p. XY postavené na pozemku p. č. XY zapsané na listu vlastnictví č. XY s příslušným spoluvlastnickým podílem na společných částech budovy č. p. XY a pozemku p. č. XY o velikosti XY zapsaným na listu vlastnictví č. XY v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Vysočinu, Katastrální pracoviště XY, pro katastrální území XY a obec XY. Dovodil, že zástavní dlužníci od samého počátku řízení až do vydání usnesení o nařízení soudního prodeje zástavy nevznesli žádnou věcnou námitku proti uplatněnému nároku (pouze poukazují, že podstatná část zajištěné pohledávky by měla být uhrazena výtěžkem z dražby jiné nemovitosti), že zástavní věřitelka soudu prvního stupně předložila dostatek podkladů pro osvědčení informací o skutkových okolnostech případu (o zajištěné pohledávce, o zástavním právu k zástavě a o tom, kdo je zástavním dlužníkem) a že ze skutkových zjištění učinil soud prvního stupně logický závěr o skutkovém stavu věci. Odvolací soud však dospěl k závěru, že „ze zástavní smlouvy předložené zástavní věřitelkou, jakož i z výpisu z katastru nemovitostí ohledně předmětných nemovitých věcí, vyplývá, že zástavní právo slouží k zajištění pohledávky toliko do maximální výše 15 000 000 Kč, a to včetně jejího veškerého příslušenství“, z tohoto důvodu napadené rozhodnutí změnil.
3. Proti usnesení odvolacího soudu podala zástavní věřitelka dovolání. Namítá, že odvolací soud se odchýlil od ustálené soudní praxe dovolacího soudu, když v řízení o soudním prodeji zástavy jako první fáze soudního prodeje zástavy přezkoumával sjednaný rozsah zajištění, která pohledávka a v jaké výši byla zajištěna. Soudní praxe je ustálena v závěru, že v řízení o soudním prodeji zástavy jako první fázi soud zkoumá pouze to, zda zástavní věřitel doložil zajištěnou pohledávku, zástavní právo k zástavě, jejíž prodej se navrhuje, a kdo je zástavním dlužníkem, jiné skutečnosti nejsou v tomto řízení významné, uvedené rozhodné skutečnosti se současně v řízení neprokazují; pro nařízení prodeje zástavy se vyžaduje, aby byly listinami nebo jinými důkazy osvědčeny, aby se jevily z předložených listin alespoň jako pravděpodobné. V posuzovaném případě nebyl za strany zástavních dlužníků rozsah zajištění napadán vůbec. Zástavní věřitelka se domnívá, že je zjevné, že interpretace textu zástavní smlouvy (i stavu zápisu v katastru nemovitostí) provedená odvolacím soudem je chybná. Zástavní právo váznoucí na nemovitosti zajišťuje dvě skupiny budoucích pohledávek a) vzniklé samotným poskytnutím částky úvěru a b) další pohledávky vzniklé v budoucnu v souvislosti s úvěrovou smlouvou, vždy až do výše 15 000 000 Kč. Navrhla, aby dovolací soud usnesení odvolacího soudu změnil tak, že se usnesení soudu prvního stupně potvrzuje.
4. Zástavní dlužníci navrhli, aby dovolací soud dovolání zamítl jako nedůvodné. Ztotožnili se s výkladem odvolacího soudu v otázce rozsahu zajištění, které je limitováno maximální částkou ve výši 15 000 000 Kč.
5. Nejvyšší soud jako soud dovolací [§ 10a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“)] po zjištění, že dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno oprávněnou osobou (účastníkem řízení) ve lhůtě uvedené v ustanovení § 240 odst. 1 o. s. ř., se nejprve zabýval otázkou přípustnosti dovolání.
6. Dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští (§ 236 odst. 1 o. s. ř.).
7. Není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237 o. s. ř.).
8. Dovolání je přípustné, neboť odvolací soud se při posuzování podmínek pro nařízení soudního prodeje zástavy odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu. Nejvyšší soud přezkoumal napadené usnesení ve smyslu ustanovení § 242 o. s. ř. bez nařízení jednání (§ 243a odst. 1 věta první o. s. ř.) a dospěl k závěru, že dovolání zástavní věřitelky je opodstatněné.
9. Podle ustanovení § 354 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“), řízení o soudním prodeji zástavy lze zahájit jen na návrh zástavního věřitele, kterým se domáhá nařízení soudního prodeje zástavy; to neplatí, neumožňují-li jiné právní předpisy soudní prodej zástavy.
10. Podle ustanovení § 356 z. ř. s. ve věci není třeba nařizovat jednání jen za podmínek, že lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí nebo tehdy, jsou-li skutečnosti uvedené v § 358 odst. 1 větě první z. ř. s. doloženy listinami vydanými nebo ověřenými státními orgány nebo veřejnými listinami notáře.
11. Podle ustanovení § 358 odst. 1 věty první z. ř. s. soud nařídí prodej zástavy, doloží-li zástavní věřitel zajištěnou pohledávku, zástavní právo k zástavě a kdo je zástavním dlužníkem.
12. Podle ustanovení § 358 odst. 3 z. ř. s. podle vykonatelného rozhodnutí o nařízení prodeje zástavy lze na návrh zástavního věřitele nařídit výkon rozhodnutí prodejem zástavy.
13. Nejvyšší soud již v mnoha svých rozhodnutích konstatoval, že soudní prodej zástavy se uskutečňuje ve dvou fázích. V první fázi jde o řízení o soudním prodeji zástavy, které je zahájeno podáním návrhu, kterým se zástavní věřitel domáhá nařízení soudního prodeje zástavy, a které končí usnesením soudu, jímž bylo o tomto návrhu rozhodnuto. Nařídí-li soud usnesením prodej zástavy, přechází soudní prodej zástavy do druhé fáze, podá-li zástavní věřitel návrh na nařízení výkonu rozhodnutí prodejem zástavy. Soudní prodej zástavy není „sporem“ či „nesporem“ a nejde ani o řízení nalézací, ani o řízení vykonávací (exekuční). Jde o zvláštní typ řízení před soudem, jehož smyslem je dosáhnout zpeněžení zástavy a tím získat výtěžek, z něhož se může (by se mohl) uspokojit zástavní věřitel (srov. odůvodnění usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 6. 2020, sp. zn. 21 Cdo 3834/2019, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 10. 2016, sp. zn. 21 Cdo 431/2016).
14. K otázce rozsahu soudem posuzovaných skutečností v řízení o soudním prodeji zástavy srov. při obdobné právní úpravě řízení o soudním prodeji zástavy v ustanoveních § 200y–§ 200za o. s. ř. ve znění účinném do 31. 12. 2013 např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2007, sp. zn. 21 Cdo 3161/2006, které bylo uveřejněno pod č. 58/2008 Sb. rozh. obč., nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 5. 2011, sp. zn. 21 Cdo 3973/2009, anebo již ve vztahu k právní úpravě řízení o soudním prodeji zástavy obsažené v ustanoveních § 353a–358 z. ř. s. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 8. 2016, sp. zn. 21 Cdo 4421/2015, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 10. 2016, sp. zn. 21 Cdo 2155/2016, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 5. 12. 2018, sp. zn. 21 Cdo 3649/2018, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 6. 2020, sp. zn. 21 Cdo 3834/2019, a v nich vyjádřený právní názor, že v řízení o soudním prodeji zástavy jako první fázi soudního prodeje zástavy soud zkoumá pouze to, zda zástavní věřitel doložil zajištěnou pohledávku, zástavní právo k zástavě, jejíž prodej navrhuje, a kdo je zástavním dlužníkem, že tyto rozhodné skutečnosti nemusí být v řízení o soudním prodeji zástavy prokázány (postaveny najisto) a že pro nařízení prodeje zástavy postačuje, budou-li listinami nebo jinými důkazy osvědčeny, tedy jeví-li se z předložených listin nebo jiných důkazů alespoň jako pravděpodobné.
15. Povaha řízení o soudním prodeji zástavy (jako první fáze soudního prodeje zástavy), určená okruhem v řízení posuzovaných okolností uvedených v ustanovení § 358 odst. 1 větě první z. ř. s., u nichž se vyžaduje toliko osvědčení, jednak nevyžaduje potřebu provádění dokazování ke sporným tvrzením účastníků týkajícím se okolností uvedených v ustanovení § 358 odst. 1 větě první z. ř. s., jednak ani neumožňuje soudu provádět dokazování ke sporným tvrzením účastníků. Řízení o soudním prodeji zástavy je tedy charakterizováno tím, že se v něm neprovádí dokazování ke sporným tvrzením účastníků; nedoloží-li zástavní věřitel některou z okolností uvedených v ustanovení § 358 odst. 1 větě první z. ř. s., nemůže být jeho návrhu na nařízení soudního prodeje zástavy vyhověno, i kdyby ji zástavní věřitel hodlal prokazovat dokazováním, a naopak, budou-li tyto okolnosti řádně osvědčeny, nemůže zástavní dlužník zabránit vyhovění návrhu zástavního věřitele, i kdyby rozhodné skutečnosti popíral a i kdyby o nich požadoval dokazování (srov. již zmíněné usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 10. 2016, sp. zn. 21 Cdo 2155/2016).
16. To, že soud v řízení o soudním prodeji zástavy zkoumá pouze skutečnosti uvedené v ustanovení § 358 odst. 1 větě první z. ř. s. a že pro nařízení prodeje zástavy postačuje jen jejich osvědčení, samozřejmě neznamená, že by při soudním prodeji zástavy nemohly být uplatněny jiné (další) skutečnosti nebo že by jejich osvědčení nemohlo být zpochybněno. Nemůže k tomu ovšem důvodně dojít v řízení o soudním prodeji zástavy, ale až ve druhé fázi soudního prodeje zástavy, tedy v rámci řízení o výkon rozhodnutí (exekučního řízení) prodejem zástavy [bude-li návrh na nařízení tohoto výkonu rozhodnutí (exekuce) zástavním věřitelem podán], a to zejména prostřednictvím návrhu na zastavení výkonu rozhodnutí nebo exekuce (srov. například § 268 odst. 3 o. s. ř. a § 55 exekučního řádu) nebo vylučovací (excindační) žaloby podané po nařízení výkonu rozhodnutí podle ustanovení § 267 o. s. ř. (srov. též právní názor vyjádřený v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 2. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1467/2004, v odůvodnění usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 7. 2010, sp. zn. 21 Cdo 1520/2009, které bylo uveřejněno pod č. 67/2011 Sb. rozh. obč., nebo v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2017, sp. zn. 21 Cdo 277/2017, nebo ze dne 10. 10. 2023, sp. zn. 21 Cdo 631/2023).
17. Z obsahu spisu vyplývá, že zástavní věřitelka k doložení existence zajištěné pohledávky předložila: „Smlouvu o hypotečním úvěru reg. č. XY“ ze dne 12. 4. 2022, uzavřenou mezi zástavní věřitelkou a M. E. a J. V. (dále jen „dlužníci“), jejímž obsahem byl závazek zástavní věřitelky poskytnout dlužníkům úvěr v celkové výši 15 000 000 Kč a dále závazek dlužníků „vrátit Bance poskytnuté peněžní prostředky a zaplatit z nich úroky, Poplatky a další sjednané platby … tento dluh je zajištěn zástavním právem“, „Zástavní smlouvu k nemovitým věcem reg. č. XY“ ze dne 12. 4. 2022 (dále jen „zástavní smlouva“) uzavřenou mezi zástavní věřitelkou a zástavními dlužníky zajišťující „a) Dluhy dlužníků až do výše 15 000 000 Kč, které budou Bance vznikat poskytnutím úvěru na základě smlouvy o hypotečním úvěru reg. č. XY (dále jen „zajištěná smlouva“), b) Dluhy, které budou vznikat v době od uzavření této zástavní smlouvy do 23. 3. 2056 ze zajištěné smlouvy v budoucnu, včetně poplatků, případného navýšení poskytnutého úvěru a / nebo prodloužením splatnosti, smluvní pokuty, náhrady škody, jakož i dluhy vzniklé z bezdůvodného obohacení v případě, že zajištěná smlouva bude neplatná; a to až do výše 15 000 000 Kč“, a výpis z katastru nemovitostí (list vlastnictví č. XY ze dne 6. 11. 2024 pro katastrální území XY, obec XY), kde je zapsáno jako věcné právo zatěžující nemovitosti (bytovou jednotku č. XY v budově č. p. XY postavené na pozemku p. č. XY s příslušným spoluvlastnickým podílem na společných částech budovy o velikosti XY) zástavní právo smluvní k zajištění pohledávky: - existující, vyplývající ze smlouvy o úvěru ve výši 15 000 000 Kč, - budoucí určená druhem a dobou vzniku, - budoucí pohledávky vzniklé do 23. 3. 2056, a to do výše 15 000 000 Kč. Protože tak zástavní věřitelka doložila zajištěnou pohledávku, zástavní právo k zástavě, jejíž prodej navrhla, a kdo je zástavním dlužníkem, byly splněny podmínky pro nařízení prodeje zástavy ve smyslu ustanovení § 358 odst. 1 z. ř. s.
18. Dovolací soud nesouhlasí se závěrem odvolacího soudu, že „ze zástavní smlouvy předložené zástavní věřitelkou, jakož i výpisu z katastru nemovitostí ohledně předmětných nemovitých věcí, vyplývá, že zástavní právo slouží k zajištění pohledávky toliko do maximální výše 15 000 000 Kč, a to včetně jejího veškerého příslušenství …“ Takový rozsah zajištění (v jaké výši je pohledávka zástavní věřitelky zajištěna) z předložených listin (zástavní smlouvy a výpisu z katastru nemovitostí) na základě pouhého osvědčení těchto listin nevyplývá, nejeví se z nich jako pravděpodobný. Rozsah zajištěných pohledávek (pokud bude namítán), který je dohodnut v zástavní smlouvě, je zjistitelný pouze cestou interpretace právního jednání, tedy zjištění vůle jednajících (srov. ustanovení § 555 a § 556 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a k jejich výkladu potom např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 4. 2017, sp. zn. 21 Cdo 5281/2016, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 2. 2020, sp. zn. 21 Cdo 4606/2018, z recentních rozhodnutí – přímo k problematice výkladu zástavních smluv – potom usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 9. 2024, sp. zn. 21 Cdo 2478/2024, nebo usnesení ze dne 10. 10. 2023, sp. zn. 21 Cdo 631/2023). Vůli jednajících lze přitom zjišťovat výhradně cestou (mnohdy rozsáhlého) dokazování, což ovšem je „odloženo“ do druhé fáze řízení o soudní prodej zástavy, tedy v rámci řízení o výkon rozhodnutí (exekučního řízení) prodejem zástavy [bude-li návrh na nařízení tohoto výkonu rozhodnutí (exekuce) zástavní věřitelkou podán].
19. Vzhledem k tomu, že usnesení odvolacího soudu není správné a že dosavadní výsledky řízení ukazují, že je možné o věci rozhodnout, Nejvyšší soud České republiky podle ustanovení § 234d odst. 1 písm. b) o. s. ř. změnil usnesení odvolacího soudu tak, že se potvrzuje usnesení soudu prvního stupně, jímž byl nařízen soudní prodej zástavy ve vlastnictví zástavních dlužníků, a to bytové jednotky č. XY v budově č. p. XY postavené na pozemku p. č. XY zapsané na listu vlastnictví č. XY se spoluvlastnickým podílem na společných částech budovy zapsaným pro katastrální území XY, k uspokojení pohledávky zástavní věřitelky vzniklé ze smlouvy o hypotečním úvěru reg. č. XY uzavřené dne 12. 4. 2022 s dlužníky ve výši 14 414 993,60 Kč, s úrokem ve výši 145 493,59 Kč, s úrokem ve výši 3,99 % ročně z částky 14 560 487,19 Kč od 25. 9. 2024 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 2 039,63 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 14 414 993,60 Kč od 25. 9. 2024 do zaplacení a s poplatkem ve výši 900 Kč.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 9. 3. 2026
JUDr. Marek Cigánek
předseda senátu