Plný text
21 Cdo 2836/2025-252
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Marka Cigánka a soudců JUDr. Jiřího Doležílka a Mgr. Miroslava Hromady, Ph.D., v exekuční věci oprávněné A. Ř., zastoupené Mgr. Michalem Wiedermannem, advokátem se sídlem v Brně, Vinařská č. 580/17a, proti povinným 1) D. H., a 2) D. H., oběma zastoupeným Mgr. Pavlínou Malíkovou, advokátkou se sídlem v Plzni, Kopecké sady č. 152/15, pro 3 500 000 Kč soudním prodejem zástavy, o návrhu povinných na zastavení exekuce, vedené u Okresního soudu Plzeň–sever pod sp. zn. 308 EXE 88/2019, o dovolání povinných proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 6. března 2025, č. j. 10 Co 1092/2024-217, o návrhu povinných na odklad právní moci usnesení, takto:
Právní moc usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 6. března 2025, č. j. 10 Co 1092/2024-217, se odkládá do právní moci rozhodnutí o dovolání podaném v této věci.
Odůvodnění:
1. Usnesením ze dne 4. 11. 2024, č. j. 308 EXE 88/2019-167, Okresní soud Plzeň–sever zamítl návrh povinných ze dne 10. 2. 2021 na zastavení exekuce, vedené soudním exekutorem JUDr. Ivo Luhanem, který převzal vedení exekuce od JUDr. Milana Makariuse, soudního exekutora pověřeného k vedení exekuce k uspokojení peněžité pohledávky oprávněné ve výši 3 500 000 Kč podle vykonatelného usnesení Okresního soudu Plzeň–sever ze dne 2. 10. 2017, č. j. 4 C 393/2014-154, usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 7. 2. 2018, č. j. 12 Co 2/2018-193, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 10. 2018, č. j. 21 Cdo 2343/2018 -215, soudním prodejem zástavy, a to pozemku st. p. č. XY, o výměře XY, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je budova č. p. XY, objekt k bydlení, a pozemku p. č. XY, o výměře XY, zahrada, vše zapsáno na LV č. XY v katastru nemovitostí vedeném u Katastrálního úřadu Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště XY, pro katastrální území a obec XY, pověřením Okresního soudu Plzeň–sever ze dne 11. 3. 2019, č. j. 308 EXE 88/2019-14.
2. K odvolání povinných Krajský soud v Plzni usnesením ze dne 6. 3. 2025, č. j. 10 Co 1092/2024-217, změnil usnesení soudu prvního stupně tak, že do částky 266 541,10 Kč se exekuce částečně zastavuje, ve zbylé části usnesení soudu prvního stupně, kterým byl návrh povinných na zastavení exekuce zamítnut, potvrdil (výrok I), a rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů (výrok II).
3. Proti usnesení odvolacího soudu v části výroku I, v níž bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně, podaly povinné dovolání. Navrhly, aby dovolací soud zrušil část výroku I napadeného usnesení, v níž bylo usnesení soudu prvního stupně potvrzeno, a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení. Současně navrhly, aby dovolací soud rozhodl o odložení právní moci napadeného rozhodnutí. Uvedly, že povinné v nemovitosti, která je předmětem zajištění, „dlouhodobě uspokojují spolu se svými rodinami svoji bytovou potřebu, kdy neprodleným výkonem rozhodnutí by došlo k závažnému ohrožení těchto práv“.
4. Oprávněná se k dovolání ani k návrhu na odklad právní moci nevyjádřila.
5. Podle ustanovení § 243 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „o. s. ř.“), před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit a/ vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma, nebo b/ právní moc napadeného rozhodnutí, je-li dovolatel závažně ohrožen ve svých právech a nedotkne-li se odklad právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení.
6. Nejvyšší soud vyložil předpoklady, za nichž lze vyhovět návrhu na odklad vykonatelnosti nebo právní moci, již v usnesení ze dne 30. 8. 2017, sp. zn. 29 Cdo 78/2016, uveřejněném v časopise Soudní judikatura č. 1, ročník 2019, pod číslem 5, a v usnesení ze dne 21. 11. 2017, sp. zn. 27 Cdo 5003/2017, uveřejněném pod číslem 144/2018 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek. Předpoklady pro odklad právní moci dovoláním napadeného usnesení jsou v dané věci (poměřováno důvody uváděnými dovolatelkami a kritérii obsaženými v označených usneseních Nejvyššího soudu) splněny.
7. Dovolání povinných nemá vady, které by bránily pokračování v dovolacím řízení, bylo podáno proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu oprávněnými osobami a ve lhůtě uvedené v ustanovení § 240 odst. 1 o. s. ř., je subjektivně přípustné (směřuje proti části výroku I odvolacího soudu, kterou bylo potvrzeno usnesení o zamítnutí návrhu povinných na zastavení exekuce), má požadované náležitosti ve smyslu ustanovení § 241a odst. 2 o. s. ř., a proto nelze prima facie dovodit, že by bylo zjevně neopodstatněné (nelze tak vyloučit jeho úspěšnost).
8. Nejvyšší soud proto, aniž by předjímal výsledek dovolacího řízení, odložil právní moc napadeného usnesení odvolacího soudu do právní moci rozhodnutí dovolacího soudu o podaném dovolání.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 26. 11. 2025
JUDr. Marek Cigánek předseda senátu