Plný text
21 Cdo 734/2024-179
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Pavla Malého a soudců JUDr. Jiřího Doležílka a JUDr. Marka Cigánka v právní věci žalobkyně ViT Logistics s.r.o. se sídlem v Praze 10 – Štěrboholech, K Hrušovu č. 292/4, IČO 48041297, zastoupené JUDr. Karlem Fialou, advokátem se sídlem v Praze 3, Vinohradská č. 1899/112, proti žalované CHIRONAX - DIZ s.r.o. se sídlem v Praze 10 –Hostivaři, Chudenická č. 1059/30, IČO 48114421, zastoupené Mgr. Vítem Kubalcem, advokátem se sídlem v Brně, Hlinky č. 57/142, o 518 498,67 Kč s příslušenstvím a o vzájemném návrhu na zaplacení 1 278 951 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. 26 C 63/2022, o dovolání žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 20. září 2023, č. j. 68 Co 187/2023-129, o návrhu žalované na odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí, takto:
Odkládají se až do právní moci rozhodnutí o dovolání podaném v této věci:
a) vykonatelnost rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 20. září 2023, č. j. 68 Co 187/2023-129, ve výroku I v části, v níž bylo rozhodnuto o změně rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 6. dubna 2023, č. j. 26 C 63/2022-99, tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 161 849,60 Kč s 0,05% úrokem z prodlení denně z této částky od 7. 12. 2021 do zaplacení, 277 126,30 Kč s 0,05% úrokem z prodlení denně z této částky od 1. 1. 2022 do zaplacení, 79 522,77 Kč s 0,05% úrokem z prodlení denně z této částky od 1. 1. 2022 do zaplacení,
b) vykonatelnost rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 20. září 2023, č. j. 68 Co 187/2023-129, ve výrocích III, IV, V a VI, jimiž byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni „na náhradě nákladů řízení o žalobě“ 59 508,40 Kč, „na náhradě nákladů řízení o vzájemném návrhu“ 132 809,60 Kč, „na náhradě nákladů odvolacího řízení o žalobě“ 58 413,50 Kč a „na náhradě nákladů odvolacího řízení o vzájemném návrhu“ 101 155,50 Kč, vše k rukám JUDr. Karla Fialy, advokáta se sídlem v Praze 3, Vinohradská č. 1899/112.
Odůvodnění:
1. Obvodní soud pro Prahu 10 rozsudkem ze dne 6. 4. 2023, č. j. 26 C 63/2022-99, zastavil řízení v požadavku na zaplacení nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 900 Kč (výrok I), zamítl žalobu o zaplacení 161 849,60 Kč, smluvní úrok z prodlení 0,05 % denně z částky 161 849,60 Kč od 23. 11. 2021 do zaplacení, 277 126,30 Kč, smluvní úrok z prodlení 0,05 % denně z částky 277 126,30 Kč od 1. 1. 2022 do zaplacení, 79 522,77 Kč, smluvní úrok z prodlení 0,05 % denně z částky 79 522,77 Kč od 1. 1. 2022 do zaplacení (výrok II), uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 3 x 1 200 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku (výrok III), uložil žalobkyni povinnost zaplatit žalované 1 206 351 Kč s 11,75% úrokem z prodlení p. a. od 22. 8. 2022 do zaplacení do 3 dnů od právní moci rozsudku (výrok IV), zamítl vzájemný návrh žalované ve výši 72 600,40 Kč s 11,75% úrokem z prodlení p. a. od 22. 8. 2022 do zaplacení (výrok V) a žalobkyni uložil povinnost zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 190 648 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku (výrok VI).
2. K odvolání žalobkyně Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 20. 9. 2023, č. j. 68 Co 187/2023-129, změnil rozsudek soudu prvního stupně v zamítavém výroku o věci samé II tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 161 849,60 Kč s 0,05% úrokem z prodlení denně z této částky od 7. 12. 2021 do zaplacení, 277 126,30 Kč s 0,05% úrokem z prodlení denně z této částky od 1. 1. 2022 do zaplacení, 79 522,77 Kč s 0,05% úrokem z prodlení denně z této částky od 1. 1. 2022 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku, jinak rozsudek soudu prvního stupně v tomto výroku potvrdil (výrok I), změnil rozsudek soudu prvního stupně ve výroku IV tak, že se vzájemný návrh žalované, jímž se domáhala zaplacení 1 206 351 Kč s 11,75% úrokem z prodlení ročně z této částky od 22. 8. 2022 do zaplacení, zamítá (výrok II), a žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni „na náhradě nákladů řízení o žalobě“ 59 508,40 Kč (výrok III), „na náhradě nákladů řízení o vzájemném návrhu“ 132 809,60 Kč (výrok IV), „na náhradě nákladů odvolacího řízení o žalobě“ 58 413,50 Kč (výrok V) a „na náhradě nákladů odvolacího řízení o vzájemném návrhu“ 101 155,50 Kč (výrok VI), vše do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta žalobkyně.
3. Proti tomuto rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná ve lhůtě uvedené v § 240 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), dovolání směřující do všech jeho výroků a současně navrhla odložit vykonatelnost výroků I, III, IV, V a VI rozsudku odvolacího soudu. Svůj návrh žalovaná odůvodnila tím, že by jí „neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila závažná újma“, neboť žalovaná „má nízké příjmy, které nestačí na úhradu všech částek pravomocně přiznaných žalobci“ (žalovaná obchodovala s antigenními testy a ochrannými osobními prostředky, které se prodávaly v době pandemie covidu-19, avšak „tento obchod je v dnešní době značně omezen a toto zboží se příliš neprodává“), přičemž „do tohoto stavu“ se žalovaná dostala „z důvodu postupu žalobce, který porušením svých povinností a nevydáním zboží žalovanému způsobil, že žalovaný nemohl zboží prodat v době, kdy pro něj měl kupce“. Žalovaná uvádí, že „pokud by žalobce přistoupil k tomu, že bude vymáhat předmětné nároky exekučně, tak by došlo k naprostému zastavení obchodů žalovaného, odříznutí od veškerých dalších příjmů a žalovaný by musel patrně vstoupit do insolvence, tudíž by bylo zcela zničeno podnikání žalovaného“. Žalovaná v dovolání předestřela otázky týkající se uplatnění zadržovacího práva ke skladované věci skladovatelem.
4. Podle § 243 písm. a) o. s. ř. před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma.
5. K předpokladům, za nichž může dovolací soud odložit vykonatelnost dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu, (mimo jiné) patří, že neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí [dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí] by dovolateli hrozila závažná újma na jeho právech. Závažnost újmy se zde poměřuje možným dopadem výkonu rozhodnutí (exekuce) do majetkových poměrů dovolatele, a to i se zřetelem k rozsahu majetku dovolatele a míře možného postižení tohoto majetku výkonem rozhodnutí nebo exekucí (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 8. 2017, sp. zn. 29 Cdo 78/2016, uveřejněné pod č. 5 v časopise Soudní judikatura, roč. 2019). K předpokladům, za nichž může dovolací soud odložit právní moc dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu, srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 9. 2017, sp. zn. 23 Nd 268/2017, přiměřeně pak také již uvedené usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 8. 2017, sp. zn. 29 Cdo 78/2016.
6. Vzhledem k tomu, že neprodleným výkonem rozhodnutí (exekucí) napadeného rozsudku odvolacího soudu by mohla být dovolatelce, s ohledem na charakter uložených povinností, způsobena závažná (jen stěží odstranitelná) újma, a že odklad se nedotkne právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení, Nejvyšší soud (aniž by tím předjímal rozhodnutí o dovolání) podle § 243 o. s. ř. odložil vykonatelnost uvedených výroků rozsudku odvolacího soudu. Přihlédl přitom i k tomu, že z obsahu dovolání je seznatelné (zjistitelné), že bylo podáno včas, oprávněnou osobou za splnění podmínky advokátního zastoupení aneplatí pro ně žádné z omezení přípustnosti vypočtených v § 238 o. s. ř. (srov. již uvedené usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 8. 2017, sp. zn. 29 Cdo 78/2016).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 14. 11. 2024
JUDr. Pavel Malý předseda senátu