Usnesení NS sp. zn. 22 Cdo 120/2026

Plný text

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Michaela Pažitného, Ph.D., a soudců Mgr. Michala Králíka, Ph.D., a Mgr. Petry Kubáčové ve věci žalobkyně I. H., zastoupené Mgr. Vladimírem Štolem, advokátem se sídlem v Táboře, Převrátilská 330/15, proti žalovaným 1) L. B. a 2) L. B., zastoupenému Mgr. Lucií Stano, advokátkou se sídlem v Táboře, Husovo náměstí 529/6, o zdržení se zásahů do vlastnického práva a o vzájemném návrhu o povolení služebnosti nezbytné cesty, vedené u Okresního soudu v Táboře pod sp. zn. 13 C 135/2022, o dovolání žalovaného 2) proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích – pobočky v Táboře ze dne 19. 4. 2024, č. j. 15 Co 46/2024-173, takto:

Žalovaný 2) je povinen nahradit žalobkyni náklady dovolacího řízení ve výši 5 021,50 Kč k rukám jejího zástupce, Mgr. Vladimíra Štola, advokáta se sídlem v Táboře, Převrátilská 330/15, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

Odůvodnění:

1. Usnesením Nejvyššího soudu ze dne 16. 2. 2026, č. j. 22 Cdo 120/2026-434, bylo odmítnuto dovolání žalovaného 2) směřující proti části výroku rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích – pobočky v Táboře ze dne 19. 4. 2024, č. j. 15 Co 46/2024-173, jímž byl ve výroku III potvrzen částečný rozsudek Okresního soudu v Táboře ze dne 15. 12. 2023, č. j. 13 C 135/2022-127, o povinnosti žalovaného 2) zdržet se specifikovaných zásahů do vlastnického práva žalobkyně (výrok I). Současně byl zamítnut návrh žalovaného 2) na odklad vykonatelnosti označeného rozsudku odvolacího soudu (výrok II). O nákladech dovolacího řízení Nejvyšší soud nerozhodoval, neboť vycházel z předpokladu, že dovolací přezkum se vztahuje na rozsudek odvolacího soudu, jímž bylo rozhodováno o částečném rozsudku soudu prvního stupně, a o nákladech řízení, včetně nákladů řízení dovolacího, bude rozhodnuto v konečném rozhodnutí o věci.

2. Z obsahu předloženého spisu se nyní podává, že o další části předmětu řízení vymezeného žalobou o uložení povinnosti žalovaného 2) zdržet se zásahů do vlastnického práva žalobkyně a o vzájemném návrhu žalovaného 2) o povolení služebnosti nezbytné cesty bylo pravomocně rozhodnuto rozsudkem Okresního soudu v Táboře ze dne 12. 12. 2024, č. j. 13 C 135/2022-305, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Českých Budějovicích – pobočky v Táboře ze dne 6. 5. 2025, č. j. 15 Co 131/2025-349, a usnesením Okresního soudu v Táboře ze dne 11. 12. 2025, č. j. 13 C 135/2022-429.

3. Za tohoto procesního stavu – ještě dříve, než usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 2. 2026, č. j. 22 Cdo 120/2026-434, nabylo právní moci – dovolací soud postupoval podle § 166 odst. 1 a 2 věta první část věty za středníkem o. s. ř. (s přihlédnutím k § 243b o. s. ř.) a vydal doplňující usnesení ve znění podávající se z jeho výrokové části.

4. Doplněný výrok o nákladech dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).

Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li žalovaný 2) povinnost uloženou tímto usnesením, může se žalobkyně domáhat výkonu rozhodnutí nebo exekuce.
V Brně dne 16. 3. 2026

JUDr. Michael Pažitný, Ph.D.
předseda senátu