Plný text
22 Cdo 1429/2023-1098
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., a soudců Mgr. Davida Havlíka a Mgr. Michala Králíka, Ph.D., ve věci žalobce H. V., narozeného XY, bytem v XY, zastoupeného Mgr. Bagratem Verdiyanem, advokátem se sídlem v Praze, Na Poříčí 1040/10, proti žalované A. D., narozené XY, bytem XY, zastoupené JUDr. Gayanem Khachatryanem, advokátem se sídlem v Praze, U Vršovického nádraží 99/24, o vypořádání společného jmění manželů, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. 25C 190/2017, o dovoláních žalobce a žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 18. 10. 2022, č. j. 12 Co 270/2022-964, takto:
Vykonatelnost rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 18. 10. 2022, č. j. 12 Co 270/2022-964, se odkládá až do právní moci rozhodnutí o dovoláních podanými účastníky v této věci.
Odůvodnění:
Obvodní soud pro Prahu 8 jako soud prvního stupně rozhodl rozsudkem ze dne 1. 4. 2022, č.j. 25 C 190/2017-882 tak, že z majetku manželů připadá žalované výlučné vlastnictví bytové jednotky č. XY, zapsané na LV č. XY pro k. ú. XY, včetně podílu na společných částech domu a pozemcích s domem souvisících, vše zapsáno na LV č. XY, XY, k. ú. XY a LV XY v k. ú. XY.
Soud dále rozhodl, že žalované připadá do výlučného vlastnictví závazek vůči České spořitelně, a.s. ze smlouvy o hypotečním úvěru ve výši 801 283,39 Kč. Žalované uložil povinnost zaplatit žalobci částku 4 036 500 Kč. Dále uložil jak žalované, tak i žalobci povinnost zaplatit České republice na účet Obvodního soudu pro Prahu 8 na náhradě nákladů řízení státu částku 16 624,50 Kč. Ohledně nákladů řízení mezi účastníky soud vyslovil, že na jejich náhradu nemá právo žádný z účastníků.
Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 18. 10. 2022, č. j. 12 Co 270/2022-964, ve výroku pod bodem I rozsudek soudu prvního stupně ve výrocích I. a II. potvrdil, dále ve výroku pod bodem II změnil rozsudek soudu prvního stupně jen tak, že žalovaná je povinna zaplatit na vyrovnání podílu žalobce částku 3 795 124,05 Kč; rozhodl též o nákladech řízení.
Rozsudek odvolacího soudu napadli žalobce a žalovaná dovoláním. Ta současně podává návrh na odklad jeho vykonatelnosti, jelikož neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozí žalované závažná újma. Žalovaná se domnívá, že žalobce uvádí nekonzistentní údaje o své identitě, aby nebylo možné dohledat finanční prostředky, které má žalovaná uhradit. Žalovaná je samoživitelkou se třemi dětmi, t.č. na mateřské dovolené; pokud dojde k exekučnímu prodeji předmětné bytové jednotky, nebude žalovaná mít kde bydlet a fakticky zůstane na ulici, jelikož nedisponuje jinou nemovitostí, ve které by mohla zajistit bytové potřeby svých nezletilých dětí.
Žalobce je občanem Ruské federace, v ČR se nikdy nezdržoval, ani nezdržuje, nemá tady žádný majetek. Pokud by nyní byla žalovaná nucena uhradit částku 3 795 124,05 Kč v souladu s napadeným rozsudkem odvolacího soudu, který podle žalované trpí v dovolání popsanými závažnými vadami, a tento rozsudek byl následně dovolacím soudem zrušen, žalovaná by neměla žádnou reálnou možnost, jak od žalobce vymoci zpět již uhrazené plnění, a to i ve světle sankčních opatření vůči Ruské federaci. Tím by podle názoru žalované došlo ke zjevné nespravedlnosti a k porušení čl. 90 Ústavy České republiky a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí by mohla být žalované způsobena újma na její právech (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 3. 2008, sp. zn. 30 Cdo 57/2008, ze dne 25. 5. 2008, sp. zn. 33 Cdo 1716/2008, nebo ze dne 8. 7. 2008, sp. zn. 29 Cdo 1067/2008). Žalovaná se domnívá, že odklad vykonatelnosti je jediná možnost, jak předejít škodám, jež by mohly žalované vzniknout.
Naopak, bude-li vykonatelnost rozhodnutí odložena až do okamžiku, kdy o věci rozhodne dovolací soud, nebude žalobce na svých právech nijak omezen, respektive následný výkon rozhodnutí nebude takovýmto odkladem nijak ohrožen.
Právní zástupce žalobce k výzvě žalované odmítl poskytnout číslo účtu žalobce a sdělil, že se bude dovolávat, aby získal více peněz; to svědčí dle žalované o tom, že žalobce peněžní prostředky nijak naléhavě nepotřebuje.
Žalovaná dodává, že bez řádné identifikace žalobce nelze s jistotou tvrdit, na jaký účel budou využity finanční prostředky, když v Ruské federaci je v současné době značně omezeno až znemožněno poskytování řady bankovních služeb. Kdyby žalobce tak jako v předchozím případě požádal o zaslání peněžních prostředků na blíže nespecifikovaný účet do USA, není jistota, že tím nedojde k ohrožení bezpečnosti ČR nebo zda tyto prostředky nebudou použity na financování války na Ukrajině.
Podle § 243 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma [písm. a)], nebo právní moc napadeného rozhodnutí, je-li dovolatel závažně ohrožen ve svých právech a nedotkne-li se odklad právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení [písm. b)].
Dovolací soud odložil právní moc napadeného rozhodnutí, neboť žalované neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozí závažná újma spočívající v možné ztrátě bydlení žalované a jejích tří dětí, a zároveň se odklad právních poměrů nedotkne jiných osob než účastníků řízení. Pokud by žalobce před rozhodnutím dovolacího soudu předmětnou bytovou jednotku zcizil, žalovaná by se v případě úspěchu v dovolacím řízení již nemohla domoci přikázání této nemovitosti do svého výlučného vlastnictví.
Nejvyšší soud proto (aniž by tím jakkoli předjímal rozhodnutí o dovolání) odložil vykonatelnost rozhodnutí odvolacího soudu do právní moci rozhodnutí o dovolání podaném v označené věci žalovanou [§ 243 písm. b) o. s. ř.].
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 7. 6. 2023
JUDr. Jiří Spáčil, CSc. předseda senátu