Plný text
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Michaela Pažitného, Ph.D., a soudců Mgr. Davida Havlíka a Mgr. Michala Králíka, Ph.D., ve věci žalobců a) F. Z., zastoupeného JUDr. Pavlem Pechancem, Ph.D., advokátem se sídlem ve Zlíně, Štefánikova 3326, b) R. Z., proti žalované MEXIM CONSULTING, spol. s r. o., se sídlem v Praze 1, Betlémské náměstí 351/6, IČO 15887146, zastoupené Mgr. Janem Pořízkem, advokátem se sídlem v Praze 2, Gorazdova 1982/19, o odstranění stavby, vedené u Okresního soudu v Kroměříži pod sp. zn. 16 C 263/2021, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Brně – pobočky ve Zlíně ze dne 30. 5. 2024, č. j. 58 Co 146/2022-267, o návrhu žalované na odklad právní moci rozsudku Krajského soudu v Brně – pobočky ve Zlíně ze dne 30. 5. 2024, č. j. 58 Co 146/2022-267, takto:
Právní moc rozsudku Krajského soudu v Brně – pobočky ve Zlíně ze dne 30. 5. 2024, č. j. 58 Co 146/2022-267, se odkládá do právní moci rozhodnutí o dovolání žalované podaného v této věci proti uvedenému rozhodnutí.
Odůvodnění:
1. Okresní soud v Kroměříži (dále „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 27. 4. 2022, č. j. 16 C 263/2021-125, zamítl žalobu, kterou se žalobci domáhali povinnosti žalované odstranit do 15 dnů od právní moci rozsudku stavbu (její vymezenou část) ve vlastnictví žalované, a to vodní dílo, stavbu k využití vodní energie (vodní elektrárna), umístěnou na pozemcích parc. č. XY a parc. č. XY, zapsaných na listu vlastnictví č. XY pro obec a katastrální území XY (výrok I) a žalobcům uložil povinnost nahradit žalované společně a nerozdílně k rukám jejího zástupce náklady řízení ve výši 28 577,36 Kč (výrok II).
2. Krajský soud v Brně – pobočka ve Zlíně (dále „odvolací soud“) k odvolání žalobců rozsudkem ze dne 30. 5. 2024, č. j. 58 Co 146/2022-267, rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že žalované uložil povinnost do jednoho roku od právní moci rozsudku „odstranit část stavby vodní elektrárny v rozsahu jejího umístění na pozemcích parc. č. st. XY a parc. č. st. XY v katastrálním území XY, okres XY, a to zejména betonový náhon, čistící stroj (česla) a část strojovny nacházející se na pozemku parc. č. st. XY“ (výrok I). Žalované uložil povinnost nahradit žalobci a) k rukám jeho zástupce náklady řízení před soudy obou stupňů ve výši 28 039 Kč a žalobci b) ve výši 6 632 Kč (výrok II).
3. Proti rozsudku odvolacího soudu doručeného žalované (dále rovněž „dovolatelka“) dne 11. 7. 2024 bylo podáno dovolání, jež bylo dodáno do datové schránky soudu prvního stupně dne 9. 9. 2024. Dovolatelka obsahově a velmi podrobně vymezuje přípustnost dovolání jednak hlediskem potřeby řešit právní otázky v rozhodovací praxi dovolacího soudu – dle mínění dovolatelky – dosud neřešené, dále hlediskem odklonu odvolacího soudu od označené judikatury Nejvyššího soudu při řešení otázky posuzování předpokladů zneužití práva vlastníka pozemku domáhat se odstranění oprávněné stavby jiného vlastníka z tohoto pozemku a konečně předpokladem přípustnosti dovolání založeném na argumentu o potřebě posoudit jinak právní otázku již v rozhodovací praxi dovolacího soudu řešenou. Žalovaná ohlašuje uplatnění dovolacího důvodu nesprávného právního posouzení věci. V samostatném podání dovolatelka navrhla odklad právní moci rozsudku odvolacího soudu. Návrh odůvodnila tvrzením o závažné hrozbě, která by jí odstraněním části stavby vodní elektrárny v určené pariční lhůtě jednoho roku vznikla. Poukázala zejména na specifičnost stavby, jež by měla být odstraněna, jakož i na absentující stav újmy na straně žalobců, jejichž práv se odklad právní moci rozhodnutí odvolacího soudu nijak nedotkne. Dále totiž bude omezení jejich vlastnického práva k pozemkům kompenzováno vyplácením náhrady, na níž by odstraněním části stavby v určené pariční lhůtě již neměli nárok.
4. Žalobci se k dovolání a ani k návrhu žalované na odklad právní moci rozsudku odvolacího soudu nevyjádřili.
5. Podle § 243 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále „o. s. ř.“) před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit a) vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma, nebo b) právní moc napadeného rozhodnutí, je-li dovolatel závažně ohrožen ve svých právech a nedotkne-li se odklad právních vztahů jiné osoby než účastníka řízení.
6. S přihlédnutím k účelu, k němuž slouží odklad právní moci ve smyslu § 243 písm. b) o. s. ř., patří k předpokladům, za nichž může dovolací soud odložit právní moc dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu, a které musí být splněny kumulativně, to, že: dovolání nemá vady, které by bránily v pokračování v dovolacím řízení, a je včasné a přípustné (subjektivně i objektivně), dovolatel je vážně ohrožen ve svých právech, podle obsahu spisu nelze vyloučit, že dovolání může být přípustné vzhledem k hlediskům uvedeným v § 237 o. s. ř. a že byl uplatněn dovolací důvod upravený v § 241a odst. 1 o. s. ř., a odklad se nedotkne právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení (nedotkne se právních poměrů třetí osoby).
7. Závažnost ohrožení, které dovolateli hrozí (na jeho právech), pokud by nebyla právní moc soudního rozhodnutí odložena, lze poměřovat i možným dopadem výkonu rozhodnutí (exekuce) do poměrů povinného (dovolatele), je-li počátek běhu pariční lhůty na nabytí právní moci soudního rozhodnutí navázán. K tomu, aby dovolací soud mohl závažnost ohrožení posoudit, musí dovolatel uplatnit potřebná tvrzení a označit či předložit k jejich prokázání důkazy, ledaže je závažnost hrozby zřejmá přímo z obsahu spisu.
8. Na podkladě shora ustavených kritérií pro rozhodnutí o návrhu dovolatelky na odklad právní moci dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu v této věci Nejvyšší soud rekapituluje, že dovolání žalované nemá vady, které by bránily v pokračování v dovolacím řízení, je včasné a je přípustné subjektivně [podala je žalovaná jako účastnice řízení, v jejíchž poměrech nastala rozhodnutím odvolacího soudu újma odstranitelná tím, že dovolací soud toto rozhodnutí zruší (shodně srovnej např. důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 6. 2. 2018, sp. zn. 28 Cdo 3526/2017, jež je přístupné na internetových stránkách Nejvyššího soudu http://www.nsoud.cz, a judikaturu dovolacího soudu v tomto rozhodnutí uvedenou)] i objektivně (pro dovolání neplatí žádné z omezení přípustnosti vypočtených v § 238 o. s. ř.), důvod přípustnosti dovolání, jakož i důvod dovolání, jsou vymezeny do té podoby, že obsahově vyhovují požadavkům vyplývajícím z ustanovení § 237 a § 241a odst. 1 o. s. ř. Konečně, dovolatelce je výrokem I rozsudku odvolacího soudu, jímž byl ve výroku I změněn rozsudek soudu prvního stupně, uložena povinnost, která může být - v případě, že by nebyla splněna dobrovolně - vymožena v řízení o výkon rozhodnutí nebo v exekučním řízení s nereparovatelnými následky. Nelze rovněž pustit ze zřetele, že sami žalobci sotva mohou pociťovat nějakou újmu pro případ, že právní moc dovoláním dotčeného rozsudku bude odložena, neboť splnění povinnosti v budoucnu s ohledem na povahu věci, jež má být odstraněna, stěží může být ohroženo.
9. Vázán návrhem, Nejvyšší soud rozhodl o odkladu právní moci napadeného rozhodnutí odvolacího soudu, ač shodný účinek by mělo i rozhodnutí o případném návrhu na odklad vykonatelnosti rozhodnutí. K tomu se poznamenává, že je pojmově vyloučeno, aby bylo přistoupeno k výkonu rozhodnutí či provedení exekuce u těch povinností uložených pravomocným soudním rozhodnutím, u nichž je běh pariční lhůty odvislý od nabytí právní moci, jejíž účinky mohou být (jako tomu bylo ostatně v posuzované věci) odloženy (to neplatí pouze o výroků soudních rozhodnutí, které jsou předběžně vykonatelné, avšak o takový případ v projednávané věci nejde).
10. Nejvyšší soud (aniž by tím jakkoli předjímal rozhodnutí o dovolání, jež směřuje proti rozhodnutí ve věci samé) na základě shora uvedeného návrhu žalované na odklad právní moci rozsudku Krajského soudu v Brně – pobočky ve Zlíně ze dne 30. 5. 2024, č. j. 58 Co 146/2022-267, jako opodstatněnému vyhověl [§ 243 písm. b) o. s. ř.].
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 21. 5. 2025
JUDr. Michael Pažitný, Ph.D.
předseda senátu