Plný text
22 Cdo 88/2026-500
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl ve senátě složeném z předsedy Mgr. Davida Havlíka a soudců Mgr. Petry Kubáčové a Mgr. Michala Králíka, Ph.D., ve věci žalobce L. M. proti žalované R. A., zastoupené JUDr. Jaroslavem Dospělem, advokátem se sídlem v Praze 10, Moskevská 373/37, o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, vedené u Okresního soudu Praha-západ pod sp. zn. 5 C 134/2022, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 11. 10. 2024, č. j. 28 Co 209/2024-390, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
1. Žalobce podal dovolání, z jehož obsahu je zřejmé, že směřuje proti usnesení Krajského soudu v Praze (dále jen „odvolací soud“) ze dne 11. 10. 2024, č. j. 28 Co 209/2024-390, kterým odvolací soud zastavil odvolací řízení (výrok I), a rozhodl o nákladech řízení (výrok II).
2. Podle § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o. s. ř.“) není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
3. Podle § 238 odst. 1 písm. e) o. s. ř. dovolání podle § 237 není přípustné proti usnesením, proti nimž je přípustná žaloba pro zmatečnost podle § 229 odst. 4.
4. Podle § 229 odst. 4 o. s. ř. žalobou pro zmatečnost účastník může napadnout rovněž pravomocné usnesení odvolacího soudu, kterým bylo odmítnuto odvolání nebo kterým bylo zastaveno odvolací řízení, jakož i pravomocné usnesení odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí odvolání nebo dovolání pro opožděnost.
5. Dovolání žalobce směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, kterým bylo zastaveno odvolací řízení, a proti kterému je tak přípustná žaloba pro zmatečnost podle § 229 odst. 4 o. s. ř. Dovolání proti takovému rozhodnutí odvolacího soudu je objektivně nepřípustné (§ 238 odst. 4 o. s. ř.)
6. Dovolací soud proto dovolání podle § 243c odst. 1 o. s. ř. jako nepřípustné odmítl.
7. V souvislosti s rozhodnutím dovolacího soudu o odmítnutí dovolání pro nepřípustnost podle § 238 o. s. ř. žalobci rovněž podle § 4 odst. 1 písm. i) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích (dále jen „zákon o soudních poplatcích“), vznikla povinnost zaplatit soudní poplatek za podané dovolání. Soudnímu poplatku totiž podléhá i dovolání, které není přípustné, popřípadě je opožděné či podané neoprávněnou osobou (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 7. 2021, sp. zn. 25 Cdo 1697/2021, uveřejněné pod č. 73/2023 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
8. O povinnosti žalobce k zaplacení soudního poplatku za podané dovolání rozhodne v souladu s § 3 odst. 3 zákona o soudních poplatcích soud prvního stupně.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 17. 2. 2026
Mgr. David Havlík předseda senátu