Plný text
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Michaela Pažitného, Ph.D., a soudců Mgr. Davida Havlíka a Mgr. Michala Králíka, Ph.D., ve věci žalobce M. L., zastoupeného Mgr. Petrem Strejčkem, advokátem se sídlem v Plzni, Škroupova 796/10, proti žalované I. T., zastoupené JUDr. Alicí Hejzlarovou, LL.M., advokátkou se sídlem v Praze 8, Urxova 430/4, o odstranění neoprávněné stavby, vedené u Okresního soudu Plzeň-jih pod sp. zn. 6 C 316/2022, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 22. 10. 2024, č. j. 14 Co 181/2024-168, o návrhu žalované na odklad vykonatelnosti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 22. 10. 2024, č. j. 14 Co 181/2024-168, takto:
Vykonatelnost rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 22. 10. 2024, č. j. 14 Co 181/2024-168, se odkládá do právní moci rozhodnutí o dovolání žalované podaného v této věci proti uvedenému rozhodnutí.
Odůvodnění:
1. Okresní soud Plzeň-jih (dále „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 23. 4. 2024, č. j. 6 C 316/2022-144, uložil žalované povinnost „ na vlastní náklady odstranit stavbu plotu postavenou na pozemcích žalobce, parcelách p. č. XY a XY v katastrálním území XY, zapsaných u Katastrálního úřadu XY, Katastrální pracoviště XY na LV 37 pro obec a katastrální území XY a uvést tyto pozemky do původního stavu před výstavbou, a to ve lhůtě tří měsíců od právní moci tohoto rozsudku“ (výrok I). Žalované dále uložil povinnost nahradit žalobci k rukám jeho zástupce náklady řízení ve výši 38 958 Kč (výrok II) a státu na účet Okresního soudu Plzeň-jih náklady řízení ve výši 3 022,60 Kč (výrok III). Žalované rovněž uložil povinnost nahradit státu částku na znalečném, které bude vyplaceno znalci doc. Ing. Čadovi, CSc., za jeho účast na jednání soudu dne 19. 4. 2024, jejíž výše bude určena v samostatném usnesení (výrok IV).
2. Krajský soud v Plzni (dále „odvolací soud“) k odvolání žalované rozsudkem ze dne 22. 10. 2024, č. j. 14 Co 181/2024-168, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil (výrok I) a žalované uložil povinnost nahradit žalobci k rukám jeho zástupce náklady odvolacího řízení ve výši 2 178 Kč (výrok II).
3. Proti rozsudku odvolacího soudu doručeného žalované (dále rovněž „dovolatelka“) dne 18. 11. 2024 bylo podáno dovolání, jež bylo dodáno do datové schránky soudu prvního stupně dne 17. 1. 2025. Dovolatelka obsahově vymezuje přípustnost dovolání jednak hlediskem odklonu odvolacího soudu od označené judikatury Nejvyššího soudu při řešení otázky účelnosti odstranění stavby a existence dobré víry stavebníka, že stavbu postavil na vlastním pozemku, a dále porušením ústavně zaručených práv a svobod při hodnocení důkazů a zjišťování skutkového stavu. Uplatňuje dovolací důvod nesprávného právního posouzení věci. V samostatném podání dovolatelka navrhla odklad vykonatelnosti rozsudku odvolacího soudu. Návrh odůvodnila tvrzením o závažné a nevratné újmě, která by jí odstraněním stavby plotu v určené pariční lhůtě tří měsíců vznikla. Tato újma by přitom byla nepoměrně větší než újma, jež může objektivně odložením vykonatelnosti rozhodnutí vzniknout žalobci.
4. Žalobce se k dovolání a ani k návrhu žalované na odklad vykonatelnosti rozsudku odvolacího soudu nevyjádřil.
5. Podle § 243 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále „o. s. ř.“) před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit a) vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma, nebo b) právní moc napadeného rozhodnutí, je-li dovolatel závažně ohrožen ve svých právech a nedotkne-li se odklad právních vztahů jiné osoby než účastníka řízení.
6. S přihlédnutím k účelu, k němuž slouží odklad vykonatelnosti ve smyslu § 243 písm. a) o. s. ř., patří k předpokladům, za nichž může dovolací soud odložit vykonatelnost dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu, a které musí být splněny kumulativně, to, že: dovolání nemá vady, které by bránily v pokračování v dovolacím řízení, a je včasné a přípustné (subjektivně i objektivně), podle dovoláním napadeného rozhodnutí lze nařídit výkon rozhodnutí nebo zahájit (případně nařídit) exekuci, neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí dovoláním napadeného rozhodnutí by dovolateli hrozila závažná újma na jeho právech, podle obsahu spisu nelze vyloučit, že dovolání může být přípustné vzhledem k hlediskům uvedeným v § 237 o. s. ř. a že byl uplatněn dovolací důvod upravený v § 241a odst. 1 o. s. ř., odklad se nedotkne právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení (nedotkne se právních poměrů třetí osoby).
7. Závažnost újmy, která dovolateli hrozí (na jeho právech) neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí se poměřuje možným dopadem vlastního výkonu rozhodnutí (exekuce) do poměrů povinného (dovolatele). K tomu, aby dovolací soud mohl závažnost újmy posoudit, musí dovolatel uplatnit potřebná tvrzení a označit či předložit k jejich prokázání důkazy, ledaže je závažnost hrozící újmy zřejmá přímo z obsahu spisu.
8. Na podkladě shora ustavených kritérií pro rozhodnutí o návrhu dovolatelky na odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu v této věci Nejvyšší soud uzavírá, že dovolání žalované nemá vady, které by bránily v pokračování v dovolacím řízení, je včasné a je přípustné subjektivně [podala je žalovaná jako účastnice řízení, v jejíchž poměrech nastala rozhodnutím odvolacího soudu újma odstranitelná tím, že dovolací soud toto rozhodnutí zruší (shodně srovnej např. důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 6. 2. 2018, sp. zn. 28 Cdo 3526/2017, jež je přístupné na internetových stránkách Nejvyššího soudu http://www.nsoud.cz, a judikaturu dovolacího soudu v tomto rozhodnutí uvedenou)] i objektivně (pro dovolání neplatí žádné z omezení přípustnosti vypočtených v § 238 o. s. ř.), důvod přípustnosti dovolání, jakož i důvod dovolání, jsou vymezeny do té podoby, že obsahově vyhovují požadavkům vyplývajícím z ustanovení § 237 a § 241a odst. 1 o. s. ř. Konečně, dovolatelce je výrokem I rozsudku odvolacího soudu, jímž byl ve výroku I potvrzen rozsudek soudu prvního stupně, uložena povinnost, která může být - v případě, že by nebyla splněna dobrovolně - vymožena v řízení o výkon rozhodnutí nebo v exekučním řízení s nereparovatelnými následky. I když je návrh žalované na odklad vykonatelnosti rozsudku odvolacího soudu odůvodněn poměrně stručně, samotný charakter uložené povinnosti (odstranění zděného plotu) implikuje závěr, že v případě jejího nuceného vymožení ve lhůtě stanovené odvolacím soudem by nastal stav závažné a nevratné újmy. Další vedení dovolacího řízení by navíc již postrádalo jakýkoliv smysl. Nelze rovněž pustit ze zřetele, že sám žalobce stěží může pociťovat nějakou újmu pro případ, že vykonatelnost dovoláním dotčeného rozsudku bude odložena, neboť splnění povinnosti v budoucnu s ohledem na povahu věci, jež má být odstraněna, stěží může být ohroženo.
9. Nejvyšší soud (aniž by tím jakkoli předjímal rozhodnutí o dovolání, jež směřuje proti rozhodnutí ve věci samé) na základě shora uvedeného návrhu žalované na odklad vykonatelnosti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 22. 10. 2024, č. j. 14 Co 181/2024-168, jako opodstatněnému vyhověl [§ 243 písm. a) o. s. ř.].
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 15. 4. 2025
JUDr. Michael Pažitný, Ph.D.
předseda senátu